+ All Categories
Home > Documents > ZEME SE BLIZI K PROUDU METEOROIDU - Astronomický ......období, kdy je aktivita Leonid zvýšená....

ZEME SE BLIZI K PROUDU METEOROIDU - Astronomický ......období, kdy je aktivita Leonid zvýšená....

Date post: 30-Jan-2021
Category:
Upload: others
View: 0 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
2
Tiskové prohlášení 6 hnp :l/www.astro.czJcas/tisk06.htm .\ 'I / I Tiskové prohlášení astronomické 6 vydané 6.1l.1998 v , v , o ZEME SE BLIZI K PROUDU METEOROIDU V letošním roce by se planeta svém kolem Slunce, mohla s hustým oblakem prachových z komety Tempel-Tuttle. V toho by 17. listopadu mohl být z mist naší planety viditelný meteorický roj za posledních 30 let. To vzbuzuje na získání unikátních pozorování, ale znepokojuje operátory družic, d,ružice na dráze nejsou proudem t .. zemskou atmosférou. ' t , Kometa Tempel-Tuttle obíhá koleÍn Slunce jednou za 33 let. jako z jiných komet, se z ni prachové (meteoroidy) ruzných velikostí, které jsou potom roztroušeny podél její dráhy. Protože dráha komety protíná dráhu se každým rokem kolem 17. listopadu s proudem Vzájemná rychlost je velmi vysoká - 71 kilometru za sekundu. se kometární materiál již pruletu zemskou atmosférou ve výškách kolem 100 kilometru nad povrchem a neznamená pro povrch žádné Projeví se pouze jako "padající tedy meteory. Všechny z jednoho místa na obloze v Lva (latinsky Leo) a nazývají se proto Leonidy. . , < Po let jsou Leonidy slabým meteorickým rojem produkujícím okolo meteoru za hodinu. Náhodný pozorovatel je tak rozezná od ostatních meteoru. Avšak jednou za 33 let, kdy se kometa k dráze nastává období, kdy je aktivita Leonid zvýšená. Kometa Tempel-Tuttle prošla v blízkosti dráhy letošního roku. Již v letech 1995-1997 bylo 17. listopadu pozorováno okolo sta n)eteoru za hodinu. Protože nejhustší oblak kometárních se rozprostírá za kometou, je možné, aktivitu roje, možná i meteorický v letech 1998 a 1999. ' o meteorickém dešti mluvíme tisíc meteoru za hodinu. Leonidy meteorický již mnohokrát v historii. Zatím poslední a nastal v roce 1966, kdy bylo na Severní Ameriky viditelných až 40 meteoru každou sekundu! Nejstarší záznam o Leonidách je z roku 902. pozorovány byly pozorovány meteorické v letech 1799, 1832, 1833, 1866, 1867, 1965 a 1966. t . meteorický není snadné. Dráha komety se vlivem planet a tvar a hustota oblaku není znám. pro roky 1998 a 1999 se pohybují od 200 meteoru až do 10 tisíc meteoru za hodinu. V každém trvá vždy pouze 2-3 hodiny a je viditelný jen z té zemského povrchu, kde je v tu dobu noc a Lva je nad obzorem. Letos, pokud nastane, by být meteoric1):ý viditelný z východní Asie, v roce z Evropy a Afriky. :lf ' Meteorický je nejen nezapomenutelná podívaná, ale i pro astronomy získat unikátní data o meteorech a jejich kometách. Na letošním výzkumu Leonid se budou podílet i astronomové. Dr . Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie se se celooblohovými kamerami a jednou videokamerou expedice Nizozemské královské akademie a akademie v Dr . ze stejného ústavu se letecké expedice organizované americkou NASA v Japonsku. Bude se spektroskopii slabých S obavami pohlížejí na Leonidy družic, civilních i vojenských. Srážka, byt' s nepatrným pohybujícím se však rychlostí 70 km/s, družici z provozu. není ani tak mechanická síla nárazu, jako spíše nárazem nabitý plazmový oblak,
Transcript
  • Tiskové prohlášení ČAS č. 6 hnp:l/www.astro.czJcas/tisk06.htm

    .\ 'I/ I

    Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 6 vydané 6.1l.1998

    v , v , o

    ZEME SE BLIZI K PROUDU METEOROIDU

    V letošním roce by se planeta Země, při svém každoročnim oběhu kolem Slunce, mohla střetnout s poměrně hustým oblakem prachových částic uvolněných z komety Tempel-Tuttle . V důsledku toho by 17. listopadu mohl být z některých mist naší planety viditelný nejsilnější meteorický roj za posledních 30 let. To vzbuzuje naději astronomů na získání unikátních pozorování, ale zároveň znepokojuje operátory umělých družic, protož~, d,ružice na oběžné dráze nejsou před proudem částic chráněny

    t .. zemskou atmosférou . ' ~ t,

    Kometa Tempel-Tuttle obíhá koleÍn Slunce jednou za 33 let. Podobně jako z jiných komet, uvolňují se z ni prachové částice (meteoroidy) ruzných velikostí, které jsou potom roztroušeny podél její dráhy. Protože dráha komety téměř protíná dráhu Země, střetává se Země každým rokem kolem 17. listopadu s proudem meteoroidů . Vzájemná rychlost je přitom velmi vysoká - 71 kilometru za sekundu. Naštěstí se kometární materiál úplně odpaří již při pruletu zemskou atmosférou ve výškách kolem 100 kilometru nad povrchem a neznamená pro povrch Země žádné nebezpečí. Projeví se pouze jako "padající hvězdy" , tedy meteory. Všechny zdánlivě směrují z jednoho místa na obloze v souhvězdí Lva (latinsky Leo) a nazývají se proto Leonidy. . ,

    <

    Po většinu let jsou Leonidy slabým meteorickým rojem produkujícím okolo pěti meteoru za hodinu. Náhodný pozorovatel je tak stěží rozezná od ostatních meteoru . Avšak jednou za 33 let, kdy se kometa přiblíží k dráze Země, nastává několikaleté období, kdy je aktivita Leonid zvýšená. Kometa Tempel-Tuttle prošla v blízkosti dráhy Země najaře letošního roku . Již v letech 1995-1997 bylo 17. listopadu pozorováno okolo sta n)eteoru za hodinu. Protože nejhustší oblak kometárních částic se rozprostírá za kometou, je možné, největší aktivitu roje, možná i meteorický déšť, očekávat v letech 1998 a 1999. '

    o meteorickém dešti mluvíme při aktivitě převyšující tisíc meteoru za hodinu. Leonidy způsobily meteorický déšť již mnohokrát v historii. Zatím poslední a zároveň největší nastal v roce 1966, kdy bylo na západě Severní Ameriky viditelných až 40 meteoru každou sekundu! Nejstarší záznam o Leonidách je z roku 902. Dobře pozorovány byly pozorovány meteorické deště v letech 1799, 1832, 1833, 1866, 1867, 1965 a 1966. t .

    Předpovědět meteorický déšť není snadné. Dráha komety se mírně mění vlivem gravitačního působení planet a tvar a hustota oblaku meteo'roidů není znám. Předpovědi pro roky 1998 a 1999 se pohybují od 200 meteoru až do 10 tisíc meteoru za hodinu. V každém případě déšť trvá vždy pouze 2-3 hodiny a je viditelný jen z té části zemského povrchu, kde je v tu dobu noc a souhvězdí Lva je nad obzorem. Letos, pokud nastane, by měl být meteoric1):ý déšť viditelný z východní Asie, v příštím roce z Evropy a

    Afriky. :lf ' Meteorický déšť je nejen nezapomenutelná podívaná, ale i příležitost pro astronomy získat unikátní data o meteorech a jejich mateřskych kometách. Na letošním výzkumu Leonid se budou podílet i čeští astronomové. Dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se zúčastní se dvěma celooblohovými kamerami a jednou videokamerou společné expedice Nizozemské královské akademie věd a Čínské akademie věd v Číně . Dr. Jiří Borovička ze stejného ústavu se zúčastní letecké expedice organizované americkou NASA v Japonsku. Bude se věnovat spektroskopii slabých meteorů .

    S obavami pohlížejí na Leonidy p~oÝozovatelé umělých družic, civilních i vojenských. Srážka, byt' s nepatrným zrníčkem, pohybujícím se však rychlostí 70 km/s, může družici vyřadit z provozu. Nebezpečím není ani tak mechanická síla nárazu, jako spíše nárazem vytvořený nabitý plazmový oblak,

  • .,ašení ČAS č. 6 http://www.astro.czJcas/ti sk06. htm

    který je schopen poškodit palubní elektroniku. Nejvýznamnější družice budou proto orientovány tak,

    aby byly proudu meteoroidů vystaveny co nejmenší plochou. V roce 1966 nebyla žádná družice

    poškozena, ale dnes je jich na ob.ěžne dráze mnohonásobně více a mnohé oblasti našeho života jsou na

    nich závislé. Pravděpodobnost vYřazení většího počtu družic z provozu je však naštěstí malá.

    Pro obyvatele Evropy nejsou letošní Leonidy příznivě načasovány a meteorický déšť zřejmě nebude z

    Evropy viditelný. Nicméně přesto by za jasného počasí v noci ze 17. na 18 . listopadu měl být po 23.

    hodině pozorován zvýšený počet meteorů . Příznivější bude příští rok, kdy by i z Evropy mohl být

    viditelný meteorický déšť.

    RNDr. Jiří Borovička, CSc.

    Astronomický ústav AV ČR, pře~seda ČAS

    Zpět na tisková prohlášení

    http://www.astro.czJcas/tisk06.htm

Recommended