VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁÚSTAV EKONOMIKY

FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENTINSTITUTE OF ECONOMICS

ZHODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE SPOL. S R. O.GILOSE A NÁVRHY NA JEJÍ ZLEPŠENÍ

EVALUATION OF FINANCIAL SITUATION IN GILOSE, S. R. O. AND PROPOSALS TO ITSIMPROVEMENT

BAKALÁŘSKÁ PRÁCEBACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE MATĚJ GRYČAUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE doc. Ing. MAREK ZINECKER, Ph.D.SUPERVISOR

BRNO 2015

Tato verze bakalářské práce je zkrácená (dle Směrnice děkanky č. 2/2013). Neobsahuje

identifikaci subjektu, u kterého byla bakalářská práce zpracována (dále jen „dotčený

subjekt“) a dále informace, které jsou dle rozhodnutí dotčeného subjektu jeho obchodním

tajemstvím či utajenými informacemi.

Vysoké učení technické v Brně Akademický rok: 2014/2015Fakulta podnikatelská Ústav ekonomiky

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Gryč Matěj

Ekonomika podniku (6208R020)

Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním azkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterskýchstudijních programů zadává bakalářskou práci s názvem:

Zhodnocení finanční situace spol. s r. o. Gilose a návrhy na její zlepšení

v anglickém jazyce:

Evaluation of Financial Situation in Gilose, s. r. o. and Proposals to its Improvement

Pokyny pro vypracování:

ÚvodCíle práce, metody a postupy zpracováníTeoretická východiska práceAnalýza současného stavuVlastní návrhy řešeníZávěr Seznam použité literaturyPřílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této

práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení

technického v Brně.

Seznam odborné literatury:

KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2008, xiii, 135 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza:komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 236 s. Prosperita firmy. ISBN978-80-247-4456-8.KOCMANOVÁ, Alena. Ekonomické řízení podniku. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, 2013, x, 358 s.ISBN 978-80-7201-932-8.LIBRA, Martin a Vladislav POULEK. Solární energie: fotovoltaika - perspektivní trendsoučasnosti i blízké budoucnosti. 2. dopl. vyd. v Praze: Česká zemědělská univerzita v Praze,2006, 149 s. ISBN 80-213-1488-5.VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd.Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6.

Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D.

Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2014/2015.

L.S.

_______________________________ _______________________________doc. Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.

Ředitel ústavu Děkan fakulty

V Brně, dne 28.2.2015

ABSTRAKT

Cílem této bakalářské práce je zhodnotit finanční situaci dotčeného subjektu a následně

formulovat návrhy na zlepšení slabých stránek finančního hospodaření. Při zpracování

bakalářské práce jsou použity vybrané metody finanční analýzy, jejíž výsledky slouží

jako východisko pro formulování návrhové části.

ABSTRACT

The propose of this Bachelor thesis is to review the financial situation of the company

and after that to formulate suggestions on how to improve weak points of its financial

management. When working on it, selected financial analysis methods had been used and

based on the results of it, the suggestion part of the thesis was formulated.

KLÍČOVÁ SLOVA

Finanční analýza, poměrová analýza, fotovoltaická elektrárna

KEYWORDS

Financial Analysis, Ratio Analysis, Photovoltaic Power Plant

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE

GRYČ, M. Zhodnocení finanční situace spol. a návrhy na její zlepšení. Brno: Vysoké

učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2015. 69 s. Vedoucí bakalářské práce doc.

Ing. Marek Zinecker, Ph. D.

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská

práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících

s právem autorským).

V Brně dne 3. 6. 2015 Podpis ……………………………..

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji panu docentu Ing. Marku Zineckerovi, Ph. D. za vedení mé bakalářské práce a za

jeho cenné rady a připomínky.

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................. 10

1 CÍLE A POSTUP ZPRACOVÁNÍ ......................................................................... 11

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ............................................................................ 12

2.1 Sluneční záření a výroba elektřiny ................................................................... 12

2.1.1 Sluneční záření a jeho využitelnost .......................................................... 12

2.1.2 Přehled slunečního záření v reliéfu ČR .................................................... 12

2.1.3 Dotace a podpůrné programy .................................................................... 12

2.2 Metody finanční analýzy .................................................................................. 13

2.2.1 Analýza absolutních dat ............................................................................ 13

2.2.2 Horizontální analýza ................................................................................. 13

2.2.3 Vertikální analýza ..................................................................................... 13

2.2.4 Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................. 14

2.2.5 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................ 15

2.2.6 Analýza ukazatelů aktivity ........................................................................ 16

2.2.7 Ukazatele zadluženosti ............................................................................. 17

2.2.8 Ukazatele likvidity .................................................................................... 18

2.2.9 Bonitní a bankrotní modely ...................................................................... 19

3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ................................................................... 22

3.1 Finanční analýza ............................................................................................... 22

3.1.1 Finanční analýza a její úloha .................................................................... 22

3.1.2 Uživatelé finanční analýzy ........................................................................ 22

3.1.3 Základní zdroje do finanční analýzy ......................................................... 23

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 25

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 27

SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 30

10

ÚVOD

Trvale udržitelný rozvoj je velmi diskutovaným tématem poslední doby. Aby byl

zachován, není možné brát energii efektivně a neomezeně dlouho z neobnovitelných

zdrojů jako je uhlí, ropa, zemní plyn. Spalováním fosilních druhů paliv se v zemské

atmosféře hromadí oxid uhličitý, z toho důvodu se stále častěji využívají obnovitelné

zdroje.

Na jednoduchém příkladu rodinného domu průměrné velikosti lze pozorovat, že spotřeba

elektřiny je přibližně poloviční oproti energii dopadající na jeho střechu. Téma

alternativního získávaní energie z trvale udržitelných zdrojů jako je voda, vítr a sluneční

záření bude stále více aktuální, proto jsem se rozhodl zpracovat finanční posouzení

společnosti, která provozuje fotovoltaickou elektrárnu, zkráceně FVE, na jižní Moravě.

V bakalářské práci se za použití metod, jež jsem si osvojil během studia, pokusím

specifikovat možná rizika projektu, shrnout silné a slabé stránky a ukázat, že společnost

je, i s jedním oborem podnikání a vysokou měrou počáteční zadluženosti, životaschopná.

Bohužel se nemohu zabývat příliš technickou stránkou samotného fungování FVE, ale

jde o jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících technologií. Existuje mnoho projektů

a návrhů jak konstruovat různé typy těchto elektráren podle jejich umístění. V České

republice jsou v porovnání s okolním světem tyto systémy zatím velmi opomíjené,

předpokládám ovšem, že brzy budeme pozorovat rozsáhlý komplex fotovoltaických

elektráren, podobně jako je možné vidět síť větrných mlýnů v sousedním Rakousku.

11

1 CÍLE A POSTUP ZPRACOVÁNÍ

Hlavním cílem této bakalářské práce je pomocí metod finanční analýzy zhodnotit finanční

situaci společnosti a formulovat návrhy na zlepšení slabých stránek finančního

hospodaření. Dotčený subjekt je vlastníkem fotovoltaické elektrárny (dále jen FVE)

Medlov. Primárním oborem podnikání této společnosti je správa a provozování této FVE.

Bakalářská práce je rozdělena na následující části:

Teoretická východiska – současný stav poznání z oblasti finanční analýzy

a výroby elektřiny ze slunce.

Analytická část – představení společnosti, aplikace metod finanční analýzy na

finanční data za období 2011 až 2013, shrnutí výsledků (silné a slabé stránky

finančního hospodaření).

Návrhová část.

Teoretická část práce se opírá o rešerši aktuální literatury na téma finanční

analýza, fotovoltaické elektrárny a energie slunečního záření. Jsou definovány základní

rysy a struktura elektrárny a principy jejího fungovaní. Především jsou však teoreticky

popsány metody a ukazatele finanční analýzy, které budou použity v aplikační části.

V analytické části práce jsou data o vývoji finanční situace (účetní výkazy, výstupy

vnitřních auditů a znalecké posudky) za období 2011-2013 zhodnocena prostřednictvím

vybraných metod finanční analýzy. Výsledkem je syntéza výsledků v podobě silných

a slabých stránek finančního hospodaření.

Návrhová část práce formuluje možná zlepšení, která v případě úspěšné implementace,

zlepší finanční situaci společnosti a tedy její úspěšnost z pohledu vlastníků i dalších

zainteresovaných subjektů.

12

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

První část této kapitoly se zabývá popisem konstrukce a fungovaní fotovoltaické

elektrárny tak, aby na ně bylo možné aplikovat principy a metody finanční analýzy

uvedené v části druhé.

2.1 Sluneční záření a výroba elektřiny

2.1.1 Sluneční záření a jeho využitelnost

Slunce je nebližší hvězda vzdálená od Země jednu astronomickou jednotku, tedy asi

150 milionu km. Vlivem termojaderné fúze ubude každou sekundu miliony tun hmoty,

což zapříčiní uvolnění 3,8E26 J energie do vesmíru. Na osvětlenou část naší planety

dopadá zářný výkon asi 180 000 TW, přičemž aktuální odhadovaná spotřeba celé

civilizace není rovna ani jedné deseti tisícině procenta. Na pokrytí výroby elektrické

energie pro celou planetu by přitom stačila ,,pouze“ solární elektrárna o rozloze

1000 x 1000 km. Jen pro srovnání poušť Sahara je více jak 10 x rozlehlejší (Murtinger,

Beranovský a Tomeš, 2008, s. 1-2).

2.1.2 Přehled slunečního záření v reliéfu ČR

Strategická poloha České republiky v centru Evropy poskytuje v jižních částech našeho

území ideální klimatické podmínky pro provoz solárně-energeticky zaměřených systémů.

Nejvíce slunečního záření dopadá v oblasti Jižní Moravy, kde jsou i vyhlášená vinařství,

jejichž vinohrady potřebují také velké množství slunečních paprsků (Libra a Poulek,

2006).

2.1.3 Dotace a podpůrné programy

Většina velkých fotovoltaických systémů připojených do distribuční sítě, může fungovat

jen díky podpoře státního aparátu, protože proud vyráběný fotovoltaickými systémy je

nad obvyklými tržními cenami. K regulaci podpory slouží v ČR zákon 180/2005 Sb.,

O podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, prováděcí vyhláška 475/2005 Sb.,

novelizovaná vyhláškou 364/2007 Sb. a vyhlášky 150/07 Sb. a cenové rozhodnutí

Energetického regulačního úřadu (ERU) č. 7/2007. To znamená, že za proud dodávaný

z FV systémů je zajištěna fixní sazba za kilowatthodinu.

13

2.2 Metody finanční analýzy

Klasická metoda finanční analýzy propojuje dvě části, a to část fundamentální a část

technickou.

U fundamentální analýzy je předpokladem pro úspěšné zpracování hluboká znalost

a povědomí o souvislostech mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy. Důležitý je

základ postavený subjektivních pocitech a dohadech. Jedná se o odvozování závěru bez

použití algoritmických a jinak technicky predikčních postupů. Východiskem je

identifikace prostředí, ve kterém se podnik nachází. To znamená, analýza vnitřního

a vnějšího prostředí, zhodnocení fáze života, v níž se podnik nachází. Lze stanovit

a identifikovat základní rys firemních cílů. Mezi metody fundamentální analýzy patří

například SWOT analýza (Sedláček, 2011, s. 7).

V případě technické analýzy je využíváno algebraických, statistických

a algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování průběhu s následným

technicky predikčním výstupem. Podle účelů a vstupů z účetnictví, které ke zpracování

využijeme lze rozlišit technickou analýzu na čtyři základní skupiny (Sedláček, 2011, s. 9).

2.2.1 Analýza absolutních dat

Základními metodami finanční analýzy v kategorii analyzování absolutních dat jsou

bezpochyby analýza horizontální a analýza vertikální. Obě metody nám umožní náhled

na absolutní údaje v rozvaze v určitých souvislostech a reáliích (Kislingerová a Hnilica,

2008, s. 11).

2.2.2 Horizontální analýza

Řeší, o kolik jednotek se změnila určitá položka v čase a o kolik procent se změnila určitá

jednotka v čase (Kislingerová a Hnilica, 2008, s. 53).

2.2.3 Vertikální analýza

Vertikální analýza posuzuje jednotlivé částí majetku a kapitálu. To znamená, že

podrobněji analyzujeme strukturu aktiv a pasiv. Pojmenování vertikální analýza je

odvozeno od procentního vyjádření jednotlivých komponent v jednotlivých letech od

shora dolů. Základem pro procentní vyjádření je obvykle výkaz zisků a ztrát, kde

14

použijeme velikost tržeb jako 100 % a v rozvaze zase celková aktiva. Velkou výhodou je

díky hodnotám očištěným od inflace možnost srovnání jednotlivých období (Sedláček,

2011, s. 17).

2.2.4 Analýza rozdílových ukazatelů

Jde o shrnutí určitých stavových ukazatelů, které vyjadřují pasiva nebo aktiva. Tyto

ukazatele lze chápat jako fondy finančních prostředků. Představují rozdíl mezi úhrnem

určitých krátkodobých pasiv a aktiv (Sedláček, 2011, s. 35).

Čistý pracovní kapitál (ČPK) je nejfrekventovanějším ukazatelem. Výsledkem je rozdíl

mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy, který lze vymezit

různými časovými intervaly od měsíčního přes kvartální až po roční. ČPK je část

dlouhodobého kapitálu vázaného v oběžném majetku. Jde tedy o volný kapitál, který je

využíván ke krytí průběžného financováni aktivit podniku (Sedláček; 2011, s. 35-36).

∆Č𝑃𝐾 = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (2.1)

Podle změny ČPK v čase jsme schopni vyvodit závěry o změně likvidity v průběhu

sledovaného období.

∆Č𝑃𝐾 = Č𝑃𝐾(𝐾) − Č𝑃𝐾(𝑃) (2.2)

P = stav na začátku sledovaného období

K = stav na konci období (Sedláček; 2011, s. 36)

ČPK přestavuje takzvaný finanční polštář, díky kterému lze vyhodnotit jak je firma

solventní. Záleží především na rozdílu rychlosti obratu krátkodobých aktiv

a krátkodobých pasiv. Pokud firma dosahuje přebytku krátkodobých aktiv, vytváří si

rezervu a je solventní (Sedláček, 2011, s. 36).

Čisté pohotové prostředky (ČPP) – pro sledování okamžité likvidity je vhodnější čistý

finanční fond, jenž reprezentuje rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky

a okamžitě splatnými závazky. Jsou zde dvě modifikace, jedna ,,přísnější“, která zahrnuje

pouze hotovost a peníze na běžných účtech, tzv. nejvyšší stupeň likvidity. Druhá možnost,

výrazně benevolentnější, zahrnuje i peněžní ekvivalenty jako cenně papíry, termínované

vklady do tří měsíců ale i šeky a směnky (Sedláček, 2011, s. 38).

15

Č𝑃𝑃 = 𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣é 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 − 𝑜𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡ě 𝑠𝑝𝑙𝑎𝑡𝑛é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (2.3)

Čistý peněžní majetek (ČPM) nebo také čistý peněžně-pohledávkový finanční fond je

cestou mezi oběma již zmíněnými metodami. Při výpočtu jsou z oběžných aktiv

vyloučeny zásoby a následně jsou ze strany pasiv odečteny krátkodobé závazky

(Sedláček, 2011, s. 38-39).

Č𝑃𝑀 = (𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦) − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (2.4)

2.2.5 Analýza poměrových ukazatelů

Ukazatele rentability jsou ukazateli výnosnosti a návratnosti a jsou implementovány tak,

aby výstupem byl poměr konečného efektu dosaženého podnikáním k nějaké srovnávací

ceně, a to jak na straně aktiv, tak pasiv. Všechny ukazatele rentability si lze interpretovat

podobně, neboť nám říkají, kolik Kč zisku připadá na jednu 1 Kč (Kislingerová, 2007,

s. 84).

Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE, ROI) využívá základní premisu

kapitálového trhu, kde firmy získávají externí zdroje pro financování potřeb podniku.

Ukazatel měří efekt provozního hospodářské výsledku, kterého podnik dosáhl před

zdaněním z jedné investované koruny věřiteli a akcionáři (Kislingerová, 2007, s. 84).

𝑅𝑂𝐶𝐸 = 𝐸𝐵𝐼𝑇𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙⁄ (2.5)

Rentabilita aktiv (ROA), nebo také produkční síla podniku, je velmi elementárním

měřítkem rentability. Srovnává zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, ať už šlo

o vlastní nebo cizí kapitál (Kislingerová, 2007, s. 84).

Nejkomplexnějším modelem je tvar, kdy je v čitateli použit EBIT. Jedná se totiž o zisk

před zdaněním a nákladovými úroky (Kislingerová, 2007, s. 84).

𝑅𝑂𝐴 = 𝐸𝐵𝐼𝑇𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎⁄ (2.6)

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je ukazatel, na něž upínají svojí pozornost

především akcionáři, věřitelé a investoři. Tato metoda měří, jak velký zisk připadá na

jednu korunu kapitálu vloženého akcionářem. Je třeba specifikovat oblast vlastního

16

kapitálu, kam patří jak základní kapitál, tak emisní ážio i zákonné fondy (Kislingerová,

2007, s. 85).

𝑅𝑂𝐸 =Č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘

𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙⁄ (2.7)

Rentabilita tržeb (ROS) - je elementárním jádrem všech ostatních analýz a je velmi

pravděpodobné, že pokud analýzou této metody dojdeme k negativnímu výsledku, lze

očekávat i problémy v ostatních oblastech. V praxi se používá mnoho proměnlivých

variant tohoto vzorce. Lze se setkat s variantou, kde jsou použity výnosy místo tržeb a do

čitatele je možné dosadit EBIT (Kislingerová, 2007, s. 85-86).

𝑅𝑂𝑆 = 𝐸𝐵𝐼𝑇𝑇𝑟ž𝑏𝑦⁄ (2.8)

2.2.6 Analýza ukazatelů aktivity

Jde o ukazatele měřící rychlost obratu nebo dobu obratu. Mezi nejčastěji sledované patří

doba obratu zásob, doba obratu pohledávek a doba obratu stálých aktiv (Valach, 1999,

s. 103).

Rychlost obratu zásob lze definovat jako poměr tržeb a stavu zásob. Z teoretického

hlediska je však lepší použít místo tržeb celkové náklady. Příčinou je irelevantnost výše

zisku vzhledem k obratu zásob, avšak v tradičním pojetí je využití tržeb vhodnější. Aby

došlo k odstranění alespoň části statického charakteru položky zásob, je nejvhodnější

použít jejich průměrný stav (Valach, 1999, s. 103).

𝑅𝑦𝑐ℎ𝑙𝑜𝑠𝑡 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =𝑇𝑟ž𝑏𝑦

𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦⁄ (2.9)

Výsledek je možné interpretovat jako absolutní číslo, jež značí počet obratů ročně.

Konkrétněji kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběživa či zpětný nákup zásob

(Valach, 1999, s. 103).

Doba obratu zásob je využívána jako indikátor intenzity využití zásob. Pokud dojde ke

zvýšení rychlosti obratu zásob a snížení doby obratu zásob, znamená to, že jsou zásoby

využívány lépe a s vyšší efektivitou, ale také může jít podkapitalizování podniku. Musí

tedy existovat jisté equilibrium vyváženosti pro optimální velikost zásob a rychlost jejich

obratu (Valach, 1999, s. 103).

17

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣é 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦365

⁄ (2.10)

Rychlost obratu pohledávek je nazývaná taktéž jako obratovost pohledávek, avšak

jednotně vyjadřovaná jako podíl tržeb a pohledávek. Udává, jak rychle jsou pohledávky

přeměněny v peněžní prostředky (Valach, 1999, s. 103).

𝑅𝑦𝑐ℎ𝑙𝑜𝑠𝑡 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =𝑇𝑟ž𝑏𝑦

𝑃𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘⁄ (2.11)

Vázanost celkových aktiv ukazuje výkon, jež podnik využívá aktiv za účelem dosažení

tržeb. Měří tedy celkovou produkční efektivnost podniku (Sedláček, 2011, s. 28).

𝑉á𝑧𝑎𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎𝑇𝑟ž𝑏𝑦⁄ (2.12)

2.2.7 Ukazatele zadluženosti

Vyjadřují vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování, konkrétně v jakém rozsahu

kryjí výdaje na dluh. Růst zadluženosti nemusí nutně znamenat negativní charakteristiku,

může přispět i k celkové rentabilitě a zvýšení tržní hodnoty. Je však třeba dbát na riziko

finanční nestability (Sedláček, 2011, s. 64).

Celková zadluženost - jedná se o podíl cizího kapitálu k celkovým aktivům. Čím větší

je podíl na straně vlastního financování, tím větší je tak zvaný polštář pro krytí ztrát

věřitelům v případě likvidace. Věřitelé se přiklánějí ve prospěch vlastního financování,

naopak vlastníci raději využívají pákového efektu cizího kapitálu pro zvýšení svých

příjmů (Sedláček, 2011, s. 64).

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =𝐶𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎⁄ (2.13)

Kvóta vlastního kapitálu je využívána jako doplněk celkové zadluženosti a je

vyjádřením finanční nezávislosti podniku. Převrácená hodnota kvóty je ukazatelem

finanční páky, tedy zadluženosti v podniku (Sedláček, 2011, s. 64).

𝐾𝑣ó𝑡𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 =𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎⁄ (2.14)

Úrokové krytí – informační charakter tohoto ukazatele nám udává, kolikrát zisk převýší

zaplacené úroky. To znamená, že pokud bude ukazatel roven 1 tak po zaplacení úroku již

18

nezbude nic na akcionáře, protože celý zisk je spotřebován na zaplacení úroků.

Doporučená hodnota je mezi 3 až 6 (Sedláček, 2011, s. 64).

Ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣é 𝑘𝑟𝑦𝑡í = 𝐸𝐵𝐼𝑇Ú𝑟𝑜𝑘𝑦⁄ (2.15)

Dlouhodobá zadluženost je vyjádřením toho, jak velká část aktiv podniku je financována

dlouhodobými dluhy. Optimalizuje poměr mezi dlouhodobými a krátkodobými cizími

zdroji (Sedláček, 2011, s. 65).

𝐷𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =𝐷𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎⁄ (2.16)

Běžná zadluženost – jedná se poměr mezi krátkodobým cizím kapitálem a celkovými

aktivy (Sedláček, 2011, s. 65).

𝐵ěž𝑛á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎⁄ (2.17)

Dlouhodobé krytí stálých aktiv – jde o ukazatel krytí stálých aktiv pomocí

dlouhodobého kapitálu. Pokud je hodna vyšší než jedna, dochází ke kumulaci

nadbytečného kapitálu a k vytváření rezervního polštáře, který zvyšuje celkovou stabilitu,

ale snižuje efektivnost podniku. Pro analýzu tohoto ukazatele je rovněž vhodné zahrnout

do výsledku i trvale vázanou část oběžných prostředků (Sedláček, 2011, s. 65).

𝐷𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑘𝑟𝑦𝑡í 𝑆𝐴

=𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 + 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎⁄

(2.18)

2.2.8 Ukazatele likvidity

K hodnocení likvidity podniku je vždy třeba přistupovat vzhledem k tomu, pro jakou

cílovou skupinu bude analýza zpracována. Vlastníci budou upřednostňovat nižší

likviditu, protože oběžná aktiva jsou neefektivně vázaná a neplyne z nich žádný zisk.

V opačné pozici se budou nacházet věřitelé, ale třeba i zákazníci, a také dodavatelé, jenž

si spojí nízkou likviditu s pozdním placením, inkasováním úroků, nebo v případě

zákazníků, nemožností naplnění uzavřených smluv. Proto jsou poměrové ukazatele

likvidity velmi často zahrnuty i ve výročních zprávách akciových firem. Z hlediska

vázanosti rozlišujeme tři druhy likvidity (Sedláček, 2011, s. 105-106).

19

Okamžitá likvidita - někdy také označována jako likvidita prvního stupně, resp. řádu je

v podstatě nejužším vymezením. V čitateli tohoto vzorce nalezneme takzvané pohotové

platební prostředky. Jedná se tedy o peníze na pokladně, na (neterminovaných)

bankovních účtech, šeky nebo rychle obchodovatelné cenné papíry. Pro Českou republiku

je obecně přijímána hodnota mezi 0,6 až 1,1 jako relativně pozitivní výsledek. Avšak

ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že lze ještě fungovat s hranicí 0,2 jež je ale

opravdu kritická, a to z psychologického hlediska nedostatku volného kapitálu v podobě

okamžitě likvidních prostředků. Je proto nutné každou analýzu přizpůsobit prostředí

a fungovaní firmy (Sedláček, 2011, s. 105-106).

𝑂𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎

=𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣é 𝑝𝑙𝑎𝑡𝑒𝑏𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑦

𝐷𝑙𝑢ℎ𝑦 𝑠 𝑜𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡𝑜𝑢 𝑠𝑝𝑙𝑎𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡í⁄ (2.19)

Pohotová likvidita – pro likviditu druhého stupně platí jednoduché pravidlo, že čitatel

by měl být ve stejném nebo velmi blízkém poměru jako jmenovatel, tedy 1:1 nebo 1,5:1.

Pokud je hodnota vyrovnaná, je podnik schopen financování bez potřeby prodávání

materiálů nebo zásob. Pokud je hodnota vyšší, je opět příznivější pro věřitele, ale vede

k neefektivnímu využití prostředků (Sedláček, 2011, s. 105-106).

𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =(𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦)

𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦⁄ (2.20)

Běžná likvidita – vypovídací schopnost tohoto ukazatele nám říká, kolik závazků by

podnik dokázal pokrýt v případě, že by proměnil všechna svá oběžná aktiva na okamžitou

hotovost. Čím vyšší je tento koeficient, tím je situace příznivější pro věřitele. Je však

třeba brát na zřetel, že může být ovlivněn například odsunutím placení některých závazků

do dalšího účetního období a to vede k optickému navýšení likvidity. Doporučená

hodnota by se měla pohybovat mezi 1,5 až 2,5 (Sedláček, 2011, s. 105-106).

𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦⁄ (2.21)

2.2.9 Bonitní a bankrotní modely

Kralickův rychlý test – v tomto komplexním vzorci jsou obsaženy všechny čtyři

základní oblasti finanční analýzy, jako je likvidita, rentabilita, stabilita a výsledek

20

hospodaření. Při konstrukci byl kladen extrémní důraz na integritu tak, aby nepodléhala

externím rušivým vlivům (Sedláček, 2011, s. 105-106).

𝐾𝑣ó𝑡𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 =𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎⁄ (2.22)

Tento vzorec reprezentuje dlouhodobou finanční stabilitu a samostatnost, respektive

udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své výdaje vlastními zdroji (Sedláček, 2011,

s. 105-106).

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑠𝑝𝑙á𝑐𝑒𝑛í 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑢 𝑧 𝐶𝐹

=𝐶𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 − 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘

𝐵𝑖𝑙𝑎𝑛č𝑛í 𝑐𝑎𝑠ℎ − 𝑓𝑙𝑜𝑤⁄ (2.23)

𝐶𝑎𝑠ℎ 𝑓𝑙𝑜𝑤 𝑣 % 𝑡𝑟ž𝑒𝑏 =𝐶𝑎𝑠ℎ 𝑓𝑙𝑜𝑤

𝑇𝑟ž𝑏𝑦⁄

(2.24)

𝑅𝑂𝐴 =𝑉𝐻 𝑝𝑜 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í + ú𝑟𝑜𝑘𝑦(1 − 𝑑𝑎ň𝑜𝑣á 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎ú

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎⁄ (2.25)

Cash flow v procentech tržeb společně s ROA nabízejí pohled na situace na straně výnosů

(Sedláček, 2011, s. 105-106).

Bonita je určena podle klasifikování tabulky hodnot. Výsledná známka je určena jako

aritmetický průměr. Je vhodné rozlišit na část týkající se stability a výnosů (Sedláček,

2011, s. 105-106).

Tab. 1: Stupnice hodnocení ukazatelů (Zdroj: Sedláček, 2011, s. 107)

Altmanovo Z-skóre – v této metodě je použita přímá statistická metoda, pomocí níž jsou

odvozeny váhy jednotlivých koeficientů v poměrových ukazatelích. Model byl vyvinut

na základě empirických poznatků a podrobného pozorování dobře prosperujících

podniků. Výsledkem by mělo být určení, zda se podnik dostane do úpadku nebo mu toto

nebezpečí nehrozí (Mrkvička, 2006, s. 148).

UKAZATELVýborný

(1)

Velmi dobrý

(2)

Dobrý

(3)

Špatný

(4)

Insolvence

(5)

Kvóta vlastního kapitálu > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní

Doba splácení dluhu < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let

CF v % tržeb > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní

ROA > 15 % > 12 % > 8 % > 0 % negativní

21

Výsledek je prostý, na základě čísla. Tzn., že z výsledku této funkce poznáme možnou

prosperitu podniku. Čím je číslo větší, tím je podnik finančně zdravější. Číslo větší jak

2,99 znamená, že podnik v nejbližší době nezbankrotuje, naopak nižší hodnota jak

1,81 znamená velmi vysokou pravděpodobnost bankrotu. Mezi těmito dvěma hodnotami

se nachází tzv. šedá zóna, u níž je těžké predikovat pravděpodobnost bankrotu (Mrkvička,

2006, s. 148).

Protože tento model je modifikován na firmy kótované na kapitálovém trhu USA za

jiných podmínek, než jsou v ČR, byl model poupraven. Váha indexů se změnila tak, aby

více odpovídala českému prostředí. V České republice se uchytil především jako

sumarizační model ročního účetního období (Mrkvička, 2006, s. 148).

𝑍𝑚𝑜𝑑 = 1,2𝑥1 + 1,4𝑥2 + 3,7𝑥3 + 0,6𝑥4 + 1,0𝑥5 + 1,0𝑥6, (2.26)

kde: x1 … čistý pracovní kapitál/aktiva celkem,

x2 … zadržené výdělky/aktiva celkem,

x3 … zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/aktiva celkem,

x4 … tržní hodnota vlastního kapitálu/účetní hodnota dluhu,

x5 … tržby/aktiva celkem,

x6 … závazky po lhůtě splatnosti/výnosy.

22

3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

Na úvod této části je specifikována právní forma a klasifikace ekonomických činností,

jež jsou zapsány v obchodním rejstříku za spolčenost. Dále jsou aplikovány jednotlivé

metody finanční analýzy vycházející z teoretické části.

3.1 Finanční analýza

3.1.1 Finanční analýza a její úloha

Finanční analýza je nedílnou a velmi důležitou součástí finančního řízení podniku.

Vyjadřuje totiž vazbu mezi předpokládaným dopadem navržených řídících rozhodnutí

a realitou. Je úzce spojena s finančním účetnictvím, jež poskytuje podklady pro

zpracování a následné vyhodnocení. Finanční analýza vychází především ze základních

výkazů jako je rozvaha, výkaz zisků a ztrát a v neposlední řadě cash-flow. Dalšími zdroji

mohou být ekonomické statistiky a různé oblasti vnitropodnikového účetnictví. Účetní

výkazy by měli být sestaveny a koncipovány tak, aby z nich mohlo vycházet vedení

podniku a rozhodnout o strategiích dalšího rozvoje v příštích měsících. Jenže poskytují

spíše zhodnocení minulosti a zhodnocení momentální situace v podobě stavových veličin.

Pro finančního manažera je důležité hledět do budoucnosti, aby se dozvěděl co nejvíce

o silných a slabých stránkách podniku a udělal si komplexní obraz o finanční situaci

podniku. Za tímto účelem využívá právě finanční analýzu (Valach, 1999, s. 90).

V praxi se lze setkat názorem, že finanční analýza není nutná a lze vycházet jen z dat

získaných z účetnictví. Avšak tato souhrnná data nemají příliš vysokou vypovídající

schopnost o celkovém stavu podniku. Až po zpracování těchto čísel metodami finanční

analýzy lze definovat komplexní stav podniku. „V porovnání jednotlivých ukazatelů

v čase a prostoru spočívá hlavní přínos a význam finanční analýzy pro podnikové

rozhodování manažerů.“ (Kislingerová, 2007, s. 21)

3.1.2 Uživatelé finanční analýzy

Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou důležité nejen pro manažery,

ale pro ostatní subjekty přicházející s podnikem do kontaktu. V zásadě bychom uživatele

finanční analýzy mohli rozdělit do dvou skupin.

23

Externí uživatelé:

investoři,

banky a jiní věřitelé,

stát, státní aparát a jeho orgány,

obchodní partneři,

manažeři konkurenčních firem a podniků.

Interní uživatelé:

manažeři a vedení firmy,

odboráři,

zaměstnanci (Kislingerová, 2007, s. 23).

3.1.3 Základní zdroje do finanční analýzy

Účetní závěrka je základním vstupem a zdrojem pro finanční analýzu. Ze zákona

o účetnictví musí všechny podnikatelské subjekty sestavit roční závěrku a uzávěrku.

Nejčastějším typem účetní závěrky je řádná. Dalšími dvěma typy jsou mimořádná

a mezitímní. Účetní uzávěrka zahrnuje činnosti jako zajištění úplnosti, průkaznosti

a pravdivosti účetnictví. Uzavírání účetních knih, sestavení roční závěrky a výpočty

jednotlivých daní (Mrkosová, 2012, s. 235).

Rozvaha je nejdůležitější účetní výkaz, který sumarizuje všechny operace v účetnictví

a každý další výkaz je jen rozvedením nebo upřesněním do hloubky některé z položek

rozvahy. Podle okamžiku sestavení lze rozvahu rozdělit na tři typy a to rozvahu

zahajovací, konečnou a mimořádnou. Rozvaha zahajovací se sestavuje vždy při vzniku

podniku a obsahuje majetek, který do společnosti vložili vlastníci a zdroje, které

odpovídají krytí tohoto majetku. Rozvaha konečná se sestavuje vždy k poslednímu dni

účetního období nebo v případě ukončení činnosti firmu nebo zániku podniku. Rozvaha

neboli bilance dává informace o stavových veličinách a je rozdělena na stranu aktiv

a stranu pasiv (Beranová, 2012, s. 38).

Výkaz zisků a ztrát, neboli výsledovka, je součástí závěrky. Je to doklad, který je

povinně sestavován všemi účetními jednotkami. Nesestavuje se však k určitému

24

okamžiku, ale za určité období. Členění VZZ je uspořádáno tak, aby bylo možné zobrazit

všechny úrovně výsledku hospodaření:

provozní výsledek hospodaření,

finanční výsledek hospodaření,

výsledek hospodaření za běžnou činnost,

mimořádný výsledek hospodaření,

výsledek hospodaření za účetní období,

výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním.

V České republice jsou zavedeny dva vzory výsledovky a to:

vzor A - druhové členění nákladů (nejpoužívanější),

vzor B – účelové členění nákladů (Beranová, 2012, s. 80-81).

Cash-flow je díky snadnému sledování úbytku či přírůstku peněžních prostředků

vhodným nástrojem pro řízení likvidity. Jako příklad lze uvést situaci, kdy podnik

vykazuje zisk, ale ve skutečnosti se potýká s platební neschopností. To může být

způsobeno mnoha faktory. Prvotním a nejjednodušším znamením je nedostatek

pohotových prostředků Jedná se o nesoulad mezi výnosy a příjmy na straně jedné a mezi

náklady a výdaji na straně druhé (Meluzín T. a Meluzín V., 2003, 80).

Cash-flow lze sestavit přímou nebo nepřímou metodou. Rozdíl v sestavování cash-flow

těmito metodami je v chápání nákladů a výnosů, obě však vedou ke stejnému výsledku.

Cash-flow lze rozdělit na tři oblasti v aktivity podniku:

provozní cash-flow – sumarizace výsledků z provozní činnosti (čistý provozní

zisk), například změna závazků a pohledávek,

investiční cash-flow – změny u dlouhodobého majetku a zdrojů z toho

vyplývajících,

finanční cash-flow – fondy z použití úvěrů, dividendy, splátky úvěrů a dluhů

(Meluzín T. a Meluzín V., 2003, 80).

25

ZÁVĚR

Hlavním cílem této bakalářské práce bylo pomocí metod finanční analýzy posoudit

a zhodnotit finanční zdraví a situaci společnosti, která je vlastníkem fotovoltaické

elektrárny a navrhnout opatření na zlepšení slabých stránek finančního hospodaření.

Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První, teoretická část se opírala o rešerši

aktuální literatury a sloužila jako východisko pro analytickou část. V té byla představena

společnost, aplikovány vybrané metody finanční analýzy, tyto byly porovnány

s oborovými průměry a shrnuty silné a slabé stránky finančního hospodaření.

Z výsledků finanční analýzy vyplývá, že společnost trpí vysokou zadlužeností

způsobenou počátečním bankovním úvěrem, který ovlivňuje celkový náhled na finanční

stránku podniku i v ostatních aspektech finanční analýzy (vysoká míra zadluženosti, nízká

míra likvidity). Z oborového srovnání výroby bylo zjištěno, že si elektrárna vede lehce

nadprůměrně v oblasti energetického výkonu. Nízký zisk je tedy způsoben špatným

hospodařením a celkově vysokými úroky z úvěru.

Celkové náklady společnosti navyšují příležitostné pokuty a penále udělené finančním

úřadem, kterým by se mohla společnost při řádném dodržování termínů vyhnout.

Společnost by měla podniknout kroky k odstranění nesplacené pohledávky a to formou

odepsání nebo postoupení. Takto dodatečně vzniklý kapitál by mohl být použit na

částečný úmor úvěru. Doporučeným opatřením pro společnost je využití možnosti

krátkodobého financování v podobě revolvingového úvěru nebo kontokorentu. Tato

opatření by přinesla za relativně nízký náklad v podobě kontokorentního účtu a velký

posun v oblasti platební morálky. Využití revolvingového úvěru bych vzhledem k vyšším

provozním nákladům doporučil jen v případě, že by ho banky společnosti neschválila

nebo při nutnosti čerpání dalších prostředků nad rámec kontokorentu. Pro rychlejší

splacení dlužné částky věřitelům, by firma mohla použít průběžný odkup pohledávek

faktoringovou společností. Faktoring se jeví jako nejdražší možnost, protože je zde téměř

čtyřnásobný roční náklad (300 000 Kč) oproti využití kontokorentu (80 000 Kč) za výše

stanovených podmínek. Další nevýhodou je nutnost splnit měsíčně sjednaný limit pro

faktoring jinak společnosti hrozí dodatečná penalizace. Tato skutečnost bohužel vlivem

nízkého osvitu a tedy i malé měsíční produkce může nastat.

26

Ze všech alternativ je tedy pro společnost nejvýhodnější zavedení kontokorentu, protože

je to při velikosti realizovaného obratu nejlevnější a nejsnadněji dostupná varianta.

V dalších letech by proto měla společnost učinit tyto kroky tak, aby byla finančně

stabilnější. Z důvodu proměnlivosti finanční struktury v čase a vzhledem k umoření

úvěrů, tak doporučuji učinit po pěti letech, kdy bude splacena při tomto tempu další

čtvrtina úvěru, provést znovu kompletní finanční analýzu a formulovat nové návrhy

k praktickému chodu společnosti a jejího průběžného financování.

27

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BANK OF NEW ZELAND. Revolving home loans [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné

z: https://www.bnz.co.nz/support/home-loans/buying-a-home/revolving-home-loans

BERANOVÁ, M. Účetnictví: základy účetnictví. Vyd. 1. Brno: Akademické

nakladatelství CERM, 2012, 101 s. ISBN 978-80-214-4430-0.

Bezregresní Factoring. Bibby financial services, a. s. [online]. [cit. 2015-05-26].

Dostupné z: http://www.bibbyfinancialservices.cz/produkty-a-sluzby/produkty-a-

sluzby/bezregresni_factoring?gclid=CKLCkfyx3cUCFWPmwgodzyAAcw

Erste Factoring: Tuzemský Factoring. Factoring České spořitelny, a. s. [online]. ©2015.

[cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.factoringcs.cz/cs/home/tuzemsky-factoring

Fotovoltaika, průvodce světem sluneční energie a solárních panelů. Fotovoltaika:

Průvodce světem fotovoltaických panelů a solárních systémů [online]. ©2014 [cit. 2015-

05-26]. Dostupné z: http://www.fotovoltaika-panely.com/

KAŠPAROVSKÁ, V. 2010. Banky a komerční obchody. Vyd. 1. Kravaře: Marreal servis,

172 s. ISBN 978-80-254-6779-4.

KILIÁN, P. Interview. Tenar SE, Modřická 486/34, Moravany. 20. 11. 2014

KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck,

2007, 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0.

KISLINGEROVÁ, E. a . HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha:

C. H. Beck, 2008, xiii, 135 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5

Kontokorent pro každého. Fio banka [online]. ©2014 [cit. 2015-05-26]. Dostupné z:

http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/kontokorent-pro-

kazdeho?gclid=CIyUyI2W4cUCFSLKtAodVBYA2g

Kontokorentní úvěr. Raiffeisenbank [online]. ©2015 [cit. 2015-05-26]. Dostupné z:

https://www.rb.cz/firmy/financovani/provozni-financovani/kontokorentni-uver

28

LIBRA, M. a V. POULEK. Solární energie: fotovoltaika -perspektivní trend současnosti

i blízké budoucnosti. 2. dopl. vyd. v Praze: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006,

149 s. ISBN 80-213-1488-5.

MELUZÍN, T. Základy ekonomiky podniku. Vyd. 1. Brno: Zdeněk Novotný, 2003, 72 s.

ISBN 80-214-2449-4

MELUZÍN, T. 2014. Bankovní produkty a služby: Bankovnictví I. Vyd. 1. Brno:

Akademické nakladatelství CERM, 198 s. ISBN 978-80-214-4841-4.

MRKOSOVÁ, J. Účetnictví…: učebnice pro SŠ a VOŠ. Brno: Computer Press, sv. Daně

a účetnictví. ISBN 978-80-251-3422-1.

MURTINGER, K., J. BERANOVSKÝ a M. TOMEŠ. Fotovoltaika, elektřina ze slunce.

2. vyd. Brno: ERA, 2008, vii, 81 s. ISBN 978-80-7366-133-5.

Odkup pohledávek. 2015. Dynamic Solvent [online]. ©2013-2015 [cit. 2015-05-26].

Dostupné z: http://www.dynamicsolvent.cz/odkup-pohledavek.html

POŠVÁŘ, Z. a H. CHLÁDKOVÁ. Management. Vyd. 1. V Brně. ISBN 978-80-7375-

347-4.

Povolené přečerpání účtu. mBank [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné z:

http://www.mbank.cz/firemni/uvery/povolene-precerpani/index.html

Provozní financování. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. [online]. [cit.

2015-05-26]. Dostupné z: https://www.unicreditbank.cz/web/uvod

Provozní úvěr pro firmy a podnikatele. Equa Bank a. s. [online]. ©2011-2015 [cit. 2015-

05-26]. Dostupné z: https://www.equabank.cz/firemni/produkty/uvery/uvery/provozni-

uvery/

Sazebníky. Cofidis s. r. o. [online]. ©2012 [cit. 2015-05-26]. Dostupné z:

http://www.cofidis.cz/vse-o-uverech/sazebniky/

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011,

v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6.

29

Tuzemský Factoring: Odkup A Financování Pohledávek. KB Factoring [online]. ©2015

[cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.factoringkb.cz/cs/produkty/tuzemsky-

factoring.shtml

VALACH, J. et al. Finanční řízení podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress,

1999, 324 s. ISBN 80-86119-21-1.

30

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Stupnice hodnocení ukazatelů (Zdroj: Sedláček, 2011, s. 107) ......................... 20