7/25/2019 Zivot Je Jinde

1/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

2/397

Ztvot

e iinde...?

Cesk |iteratura,ultura

a spo|enost sedmdestfch

a osmdest' ch

etech

dvact ho

tolet

M ateri ly z

mezinrod meziobo

ovkonfere

nce

po dan

stavem

pro

eskou iteraturu

v n

13'-15.

ervna 001

v Praze

7/25/2019 Zivot Je Jinde

3/397

@ stav

pro

eskou

iteraturu

AV

R.

ISBN

80-85718-35-l

2002

7/25/2019 Zivot Je Jinde

4/397

Obsah

vod 19

I

J i

rabec

otazn ky nad

literrn

histori

sedmdes{fch

a

osmdestfch|et

l 13

Helena Koskov

Vfvojov

souvislosti

esk r6zy

sedmdestjch

a osmdestlch|et

l 19

Dobrava

Moldanov

Historia

magistra

d,eziluze

/29

Anton n

Man

Lesk a b da esk xi|ov iteratury

sedmdesQfch

a osmdestlch|et

/ 35

Vladim r

Papou ek

Exi|

jako

mo nost

a

jako

obrana

( esk

exilov prr za

sedmdestfch

a osmdest

ch|et)

l 43

Alexej

Kusk

Poznmky k situaci esk xi|ov kultury 1968-1989 / 53

Michal

Prib

Porinorov

na

po tku

posrpnov ho

exi|u

/ 63

Joanna

Czapti ska

Recepce

esk xilov

a nezvis|

iteratury

v

pa sk

ultu e

/ 71

Ladislav Soldn

Sedmdest

a osmdest

(Byla

to

dv rozd ln

desetilet ?)

/ 81

7/25/2019 Zivot Je Jinde

5/397

Milan

othal

Tv rr nteligence

v

obdob tzv. normaliz

ace

l 8]

Anelina

Pen eva

Neoficiln literatura

(Struktura

a dimenze

jevu

v esku a Bu|harsku)

/ 91

Lubom r Machala

Hraba|ova tvorba

zpod

norma|izan kruchty

/ 107

Michal Bauer

Lektorsk zsaby do rukopisri Bohumila Hrabala

lydvanfch kni n

v

sedmdestfch a

osmdestfch letech

/

l

l7

Petr B|a ek

Kauza Ivana

Polansk ho

(Sjednocen

vydavate|ri

samizdatu

v eskoslovensku)

/

129

II

Zdenk Kom n

Propast propasti:

Geneze lidsk ho

asu

(K

vfstavb

pozdn

Ho|anovy

poezie)

l

143

Petr Ly ka

Nad poezi ,,ptatictn ki" / |49

J i Urbanec

Bsnick

debuty sedmdestfch let

/

l55

Petr

Hru ka

,,Generace..

m sto

generace

/

165

Iva M|kov

as

sm en

(ViI m

Zvada: Na

prahu;

ivote, d ky) / 173

7/25/2019 Zivot Je Jinde

6/397

Ivo

Hark

Bsn k

a

jeho

doba

(Poezie

Zdeka

Rotrekla

z

po tk

normalizace)

/ l8l

Michal Jare

ivot

je

ve slovech

(Poezie

Josefa

Lederera

a

oldicha Tomana)

l |9l

Libor

Martinek

Normy,

hodnoty

a recepce

(Nad

bsnickou

tvorbou Du ana

Cveka) l 199

ilI

Tom

Kub ek

Hledn ztrty

(Promna

reflexe

postaven

individua

v djinch

v

esk amizdatov

a exi|ov

r6ze

po

roce 1970)

/ 2|3

Viera emberov

Prza

nvratov

(Situcia

v sedemdesiatych

a osemdesiatych

rokoch

dvadsiateho storo ia)

/

225

Franti ek

eti ka

Val k

na

rozlou enou

Milana

Kunderv

/

235

JaroslavMed

Vros|av

Mertl

-

trpnf outsider / 243

Milan

Suchomel

Romn

neromn

Jana

Anton na Pit nsk ho

l

247

Blanka

Hemel kov

Pibfvn

a ubfvn satirickych

prvk

v humoristick iteratue sedmdestfch a osmdestfch let

(Humoristickf

romn a

pov dka

-,,slu ebnost..

a

,,odpoutn

se..)

/ 253

7/25/2019 Zivot Je Jinde

7/397

IV

Blahoslav

Dokoupil

Djiny

z

podhledu:

Ji

oto|a /

263

Bohuslav

Hoffmann

Zvre n akord

Neffova vyprav stv l

269

Petr Komenda

Symbolick

situace v

Kiirneroqf ch

Podzimn ch noveWch

I z73

Milo

ezn k

M. V. Kratochv l a historick beletrie sedmdestfch let

(Hledn

novfch

forem a

p stup

ve

zpracovn

historickfch t mat) /

281

Jan Dvok

Smy ka

historie

(Spisovatelovo

uva ovn

o svt) l

289

Petr Posledn

T ma,,zprostedkovanostiu

/ 291

v

Jaroslav

Toman

Uki ovn a zmrtvfchvstn dtsk poezie

v normaliza n m

dvacetilet

l305

Zuzana Stanislavov

Slovensk

literatrira

pre

deti

a mlde v

rokoch 1970_1990

l

315

Nad da

Sieglov

ivot tady,

ivot

jinde

(Nad przami oty Hofmana) /321

7/25/2019 Zivot Je Jinde

8/397

VI

Lenka Jungmannov

obraz

divadla

v

esk

ivadeln

kritice

sedmdestfch a osmdestlch|et l 329

Vlasta Krautmanov

Poznmky

o,,pravideln

dramaturgii..

esk;fch

rofesionln ch

divade|

v

obdob

norma|izace

/ 337

Milada

P skov

eskf

Kanad'an

a

kanadskf

ech

Ji

Klobouk

/

359

Stanislava

Pdn

Realita

doby

a

jej

obraz

ve

i|mech

Vry

Chytilov

v sedmdestfch

|etech

(Hra

o

jablko,

Panelstory,

Kalamita)

/

365

Ivan

Klime

Modely ilmov dramaturgie / 377

Roman

Musil

-

Eduard

Burset

Posledn

t ta

Karla

svotins=t

7/25/2019 Zivot Je Jinde

9/397

Uvod

Mezinrodn mezioborov kon .erenceivot e jinde...? esktiteratura,kultu-

ra

a

spole nostv sedmdesdt'ch

a osmdestitych etech

dvac Lt hotolet se ko-

nala

ve dnech 13.-15. ervna

001

v

Praze, v

budovAkademie vd R na N-

rodn

d. avzala na konferenceRok

1947

a,,Zlat edesdfu ,,,jee usku-

te n ily

|etech

1991a1999.

Hlavn m

zmrem

organiztorri ylo vytvo it

iskuzn

prostorpro

uvaov-

n

nad djinami literatury, kultury

a umn obdob tzv' normalizace a reln ho

socialismu

v es\ ch

emich.Vedle iterrn ch istorikri

proto

byli

pizvni

is-

torici a teoretici umn ,divadla a filmu. Ve sv ch p spvc chriticky a z rz.

n]/ch ihlri analyzovali

spole ensk5 kulturn

prostor

v

oficiln m, samizdato-

v m exilov m

prost ed .

oust edili e zvl tna

pramenn

v5 zkum

mlec-

k vorbya na

ej

nstitucionln

sociln zemi.

Konference

byla sou st omplexn hovyzkumn ho

projektu

Djiny esk

literatury

po

roce 1945,

podporovan ho

Grantovou agenturou n

1r.

g.

405/91t5011).

7/25/2019 Zivot Je Jinde

10/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

11/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

12/397

kvidovna,,krize

krit ri ..a

dy vyty en

mrnicebyly

v

o i tnpisovatelsk b-

ci

realizovny.Absence djinn

situovanmarxistick deologie

vyristila v sedmde-

stych

etechv adoraci

pouh

moci' spol haj ce

en

na nstitucionlnmanipulace,

nikoli na vizi.

Ti t e

pesunulo

d axiologick ho

rojektu,ktery

petrvval

by

astoen vnj kov i v letech edestych' riedn mkaz lm ublikacedl ne.

drivryhodn1/ch

utoru a autor

estetickychorientac

ro re imnepijatelnfch'

ro-

toe-

jak i

minulost uk tza|a-

neusmrniteln1ich. autory,

kte yli

proveni,

e

uzavirnanepsan

smlouva

vymezuj c

oitky

i

povinnosti. Kad d lo

v

esko.

slovensku

ublikuj c houtora,

na v1/jimky

otvrzuj c

ravidlo,

e

poznamenno

cenzurn mi

praktikami

(sem

m eme za adtt nakladatelskou

politiku). Pev n

v aklosp e

rozpa it ezkoncep n

ymezovn

pole, v

nm e

iteraturabude

moci pohybovat.Nejsou zde dn sady jizen ..,smmice,kter y byly openy

o

ten i onen

nterpreta n

orizont,neexistuje dn

zorovd lo

ako

nosite|

nor.

my

(tuto

oli v

letech

padest1/ch

lnila

napi klad

poezie

Nezvalova

nebo

prza

e-

z ova). roto

i vracej c e,

nihjm neposlouchan rozpravy

socialistick m

ealis-

mu

pedstavuj

p e

arodii

polemick1ich

t etnut dvnj,ch

et ne

vn

pokus

pojmenovat

p tomn

robl my. en zde autoru,ktei by

hledali tsn ept

mar-

xistickou

deologi ,

kterje ostatn

v rozkladu. Jde

pouze o horlivou

i m nhorli-

vou spoluprci

s

reimem. tam,

kde

se

zd, e auto ise

pod izuj jalc./m ficil.

n mnormm, de o sloitj otivaci.Milm na mys|i nap .vorbuLadislavaFukse

nebo

Vladim raPra|a.

U obou

e

z ejm ,

e se na zlomu

edest1ich

sedmdes-

tych let

vy erpala

ejich

poetika

a

e h\edaji mo nost

ej

modi ikace

nebo

se

po-

kou ej platnit

nov

postupy.

Po Nebo t c ch

bdle a

osloven

z

tmy

(ob

roku

|912)

neni nic divn ho,

e se objev

Pasd ek doliny

a Ki t?iLovy

antofl ek,

edy

p klon reimem

preferovan matice. esta

k V vodlqni

kuchace

1983)

e

t m

ov em

na n komplikovna.

mutnj

onec

onoho

hledn

ov

oetikyv dob

vnj chlak naleznemeu Vladim raPrala.Ani u autorri, tei se stvaj lavn mi

propagtory

okupa n ho

e imu, e

nesetkmes d lem,

e

by mohlo

p edstavovat

njalc. becn

p ijaty zor. Ani mravn

nabdav

omny

nap . ana

Kozka

nebo

Bohumila

hy

nemohou,d ky

sv mu

eklekticismu,

tuto

roli

sehrt.

Mimo

okruh

funkciona-riedn k

nkolika

literrn ch

ritikr],

kte e

st|eot eli

ztracen -

mu idelu

padest ch

let, nesd lej pisovatel

dn l1uze

sou asn m

e imua sa-

mozejm

ak

o

jeho

schopnosti

vyty it nspirativn

mel.

Prost

idel

se

z til

z nebesajeho troskyneby|omo n evidt.Prvem mohli nkte ublikuj c uto

ri kriticky

poukazovat

na dogmatick

ktivity

mnoha

spisovatel

v letech

pades-

tych,

kter e sna ili

dentifikovat

ideologi ,

e

p edst rala

izi budoucnosti.

ni nic

takov ho

e inili'

Pouze usilova|i

o co

nejvt

od l na moci

v oblasti

iterarn ho

provozu.

,Rozumn

hovn ..

e stvalo

cestou

k osobn

prosperit.

eprve

v

tomto

t 4

7/25/2019 Zivot Je Jinde

13/397

ri mci

-

kde

je

uznvna hranice

dovolen ho

zak nan ho

se rozv je|

kriticlo-/

vztah,

kter1i

byl ov emv dy

usmrnn

do devotn omunikace

s reimem.

Komu-

nistick1/

yst m

i na tomto vnj m

ouhlasu elmi

zaklda|.

tohotohlediska

e

symptomatick

kampa proti

Chart,

kter

e

ri astnila

ada

m|c .

Typickym vyrazem sedmdestch let je poezie vyrristaj c e smyslov ho

uchopen

ivotn

eality,

poezie,

kter

se moh|a

op t zkonven nlzorce

po-

etismu

a vnj naky poetiky

Skupiny 42 akter

d ky sv hravostinemohlana

sebe

brt

p l i

elk deov

ko|y' Sta ilo,

e se

proklamovalo

optimistick

i-

dn

svta,

co bylo zvl vabn

dob

totln ho i en . amoz ejm, e

se

s

mlad mi

bsn ky technick bratnosti

emohlim it rodn

mlci,

ako

byl

nap klad

an Pila , osef Rybk,

Ivan Skla

ad.

osmdest ta

e

i

t m,

e

e roz i|

o et

oma

pub|ikuj c ch

sn k

proza-

iku, dramatikri'pek|adatel zna ni ilaod pedchr zej c hoesetilet . kampani

proti

Chart 11 sice komunistick

re im

,definitivn..

r il okruh autotu naprosto

nep ijateln1ich,

le z trove le hranice znemouj c

ad

pisovatel r

ub|ikovat

ta-

la

v cepr

chodnou.Vyznamnou

ro|i sehrlaV

tomto

procesu

samotn iterrn vor-

ba,

kter

_

podobn

ako

v druh

olovin

padest1/ch

et

_

musela

h|edat estuze

sch mat, nich uv z|a.

bjevuj e novauto i, te emaj

ejmen huti

pouze

se

pipojit pref.erovanym

rend rm.

poezii

e

posilovna

lo ka e ]exivn ,

pr-

ze

se

vytv rotiklad

mezi vyprav em,

ten.i

c

nositelem

'zdrav ho..

ohledu

na

svt'a vyprav em,tery e lektuje ejednozna nostidsklch aktivit.Uvnit yd-

van iteratury

e objevuj

okusy

o

prosazen

kolikanekompatibiln ch

ouborri

norem. i z toho

drivodu

e

nesmysln

ovo it tzv'

o iciln

iteratu e.

Tento

proces

se ov em je v ase, dy

se

zna nozrost|

kruh autor r

exilu

i

po et

utor

,

je1ich

labyla vy azena veejn istribucea

ejich

nov d la ne-

smla

byt

vydvna.

brana zkladn ch

vobod i

vynutiladrjrazna vzjemnou o-

|idaritu.

tevelse ov em

edine n

prostor ro

ni m edefbrmovan1iozvoj

ndi-

viduln ch oetik'kter tlestvrzovaly ezi,e ndividu|n vobodajenezbytnou

podm nkou

kute n

vorby.Nzorn1i

p klad odvaj

|aautoru

vznik| v du-

chovn

svobod' a d la t ho utora z doby, kdy chtl

-

Za

cenu de brmacc

lastn

tvorby

_

koexistovat

po|itikou

o|ici|n ch smrovatelri.

ipom nmap .

lo

Bohumila

Hrabala.To

v aknic ncmn

na dvn m

ji tn ' em tkemiteratury

strojopisn err ylrrann oncepce iterrn , le sp epole ny utorsk osud.

To,

eeticky

aspekt

asto

ekn./valojet

stetick ,mo nilo

ice koexistenci m]crj

nkolika

generac

nejrriznj chmleckych rientac ,

rove

ak

e

d ky omu

nemohl ozvinoutp stupriticky d c .if'erenciace,ter e zjevn,e prezento-

vna

ako

bohatost ohoto

proudu,

uvnit honicm n

rystalizuje

kolik sou.

rodlch okruh,ani e

v akmohou stt

vychodiskemnov ho iskurzu.

Snad

pro-

l 5

7/25/2019 Zivot Je Jinde

14/397

to

je

dodnes

peh| enodvratn

rz

sti zakazovan

vorby,

kter

destruovala

obecn

p ij man

stetick odnoty

a

znovu

tak nastolilaotzky ability moderny.

Tentoatakv akm i|

aleko

za hranice

ehdej hoasu. 'xistovalo

v em

kolik

pokusti

o

rozpracovn ov1ich rit ri

nap klad znamnLopatkova eflexe

ne-

bo okruh nejmlad ch ko|oRevolver revue_, kter ochopiteln gnorova|ys ru

ve ejn ho

ydvn .K

promn

do lo v

diskurzusurrealistri. vd tom anto-

logie

tvorby z let sedmdest' chotevencj

ra a z

let

osmdesLychopak

ucadla.

V

sedmdestych osnrdest1/chetech

e omezen

pednosti,

ter

snre

konsta.

tovaliu

strojopisn

iteratury,

rqevily

i v zahrani n .

tevenost

rriznymhodno.

tovym orientac nr,ter byla zk|adn

mrnic xilovych

nakladatelstv ,

monila

adudebutri,

edstavila

m riplnosti vorbu esk

ch autoru

v exilu i autorri'kte-

ryrnbylo znenronnoublikovat oma' Nkterd la'd kyduchovn m ontext rnl,

v

nichexilovauto i ili, obohatila eskouvorbunovymi

poetikami

piponrenu

e

star ch

vana

el nka, osefa

ederera,

pozdj ch

migrant Josefa kvorcck hcl

zl'

eho

In enyta idsk'vch u , anaNovka ad.);v

p pad

ilana Kundery byl es-

ky

autor

poprv

ak

bohat

eflektovnve

svtov m

m tku. icm n v exilu

pe-

vauje

onen sjednocuj o spekt,

kteqi

nedbdostate n odli en rizn ch orienlac

eskiteratury' v exilujdejen o osamocen

okusypostihnout

pecil i nost

no-

m nu to iteratury, oz tpen

o t

tv ,vymezit

ejich

vazby,

p buznost,

dli -

nost,

prol nn

kontradikce. Uvedu nap. oubor re 'ert Na brigrid Anton na

Brouska a Jose .a kvoreck ho

Hledn

ztrucen

enerace

Heleny Koskov .

Snad

e

to tak

eden

z

drivodtj,

ro

e

po

roce 1989ve zna n e

ehl en

v znam

osobnost ,

ter vo i ly zahran i .

e

i

t radic eskiterrn istorie,

ev d lech, ter ncrrrohla t doma

vydna,

Spatujejakysioprovod

k lrteratu-

e ditovan eskoslovensku.

ap.

padest

ch letechsi |iterrn

istorici

vy-

tv ej

kladn obraz djin,

v

nm rguruje ejprve

Bez obav, K dla,Ve er

u studny,Mcuttittka, d la,kter ehdyz stvalav rukopisech, vo v nej lep m

p pad

jakousi

paraleln

adu. ro na e vacetilet o

znamen, e esk

oezie

bude

reprezentovan sem,

Floriancm,

Sklou

(by

s

,,kritickou..

e 1ex )d -

la, kter

vznikala vc

stejn as

Morovy

sloup,

Agoglt,

esky rloj

*

si budou

mu-

set

po kat do doby, kdy budou

vydna kni n, toje t

pouze

V

echch. o-

to

rncchanick ,

nj ozvr en

edstavuje

ejsnaz

estu,ale s hledn m

mys-

lu djinn ho

akotven iteratury

nr velmi rnlo spole n ho.

D l mi kladyhci pouzeupozornit a zna nou irobl m r ,nichza

centrln

pokldrn

neexistenci

vyhrannych iterrn ch

diskurzrj,

kterby

ji

tehdy uplatnily

hodnot c

i terrn hlediska

zbaven dobov1 ch

oliticklch

aspektri.

roto se dodnes

nevyskytuj oncepty,

ter y se

vymkly

pouhym roz-

t i

7/25/2019 Zivot Je Jinde

15/397

Protoe

ato kon .erence

ezprostedn

ouvis

projekem

djin, kter

stav

pro

eskou

iteraturupipravuje,

e

na

m st astavit

se

u

nkolika

otzek,je

toj jako-

by

na za tku

va ovn

t to istorii' Uvedl

jsem,

e

se

v

na em vacetilet

etk-

vme s adou

iskurz

,

ov em p e znako1

ch ne

rozv jenych,

p e

ozname-

nan

ch

politick11im

ontextem,ne

aby organicky vyrristaly

z rozporu

mezi 1iteri m

tradic ajej promnou.Po roce l989 se v epromnilodo podoby uzaven hob-

dob

iterrn

historie,kterou v ak

nicm n

koumaj

pev n

kt inch torzovi-

t1 ch

iskurz r. zkouman m

vacetilet

e intelektuln ormovalo

nkolik

genera.

c '

Ani as

devadest ch let nemohl

u mnoh ch zcela zm nit

nterpreta nmec,

v nm se kdysi

pohybovali.

Jen na

okraj

ednu

poznmku

k tomuto

probl mu.

ed-

nu z d ileltychol zde

sehrla

prvn

setkn d lem'

kter v totalitn m yst muma-

jiv dy

specifickou

povahu,

nebo esvobodn rosted

ytv

odm nkypro

zvl t-

n nterpretaci,na| zaj c textu v,j,znamy, ter sou pro tenejin]l1ch uchov-

n chkontextech

obt n e ifrovateln .ato

ten aj vyt ben1/mysl

pro

inotaje.

nznaky,nar ky,

ktualizace,najejich

vorbse

pod l

asto t mrou doba, na.

ladn

tenee m text'A to nehovo m

tenext

,

s

nimi

se

mohl

tene-

znmit

en

v atmosf e'dy

byla d la

p stupn

en

krtlc. as izprostedkovan

en

v znepokojiv

ch torzech.V echna ato

setkn inila exty msi tivmym, zva-

n; m,

a ani odstup let nem e smazat zku enosti

tohoto zvl tn ho ten . sou

ov em

e t in

zku enosti,

ter i

p in me

minula

a

kter vdom nebo

pod-

vdom determinuj hodnot c ztah.Jde o na i i ast a p bz chnabsurd-

n doby,o reakcena

ty

i

ony udlosti,o osobn ktivity v tch ionchsporech, na-

e ozhodnut ,

ter mnoz

potebuj

tle vysvtlovat,

bhajovat'objektivizovat,

ji-

n maj zase tendenci

prohlsitje

za

neexistuj c .

aevyprvn ak i onak ovliv-

uje

i ty'

pro

kter

e

zkouman vacetilet vnou histori . ohuel z na ehomargi-

nln ho

p bhu

i asto

ytvarY me

k|adn

1ichodiska

koumn , ter y si

p .ece

mlo klst nrok na

obecnj

latnost.

Vzpom nky maj v dy vylu uj c harakter.

V pra sk n ceo ki.ehk dentit a o rict k druh muhovoilPaul Ricoeur

o tchto otzkch s

velkou nal havost :

'Kady

vypravn1/

bh

e

selektivn ,

e-

vyprv

se

v echno, 1/br jen

ody,

kter dje vy n vaj umo uj

osnovatd-

jovou

zpletku.

...)

lyne ztoho, e

vdycky ze vyprvtjinak'Prv ato

selek n

funkce

p bhu

e

p le itostmanipulaci.Nab znstrojek

velmi lstiv1imStrategi.

m.

...)

Ztchto Strategi

ak

vyr staj

okusy

nkte4ich

ntlakovychskupin

(..')

na-

stolit

autorizovanou.

istorii,historiio rci|n ,

eejn yu ovanou oslavovanou

(..')..'

ro E.mmanuela vinase

,pochopen ..piedstavuje

peraci,

n ledme po_

jen mezi demevu a na m lastn m demnebo zaazujemejevo du, nm

t 7

P Ricoeur: K ehkt tlentita: ctu

k druh ntu t kulturn itlantittt.

M|' n, Tebenice

2000, s' 37

7/25/2019 Zivot Je Jinde

16/397

se

pohybujeme.

P e

proto

o nutnostiprolomen

hranice pouh ho

ochopen .

oto

prolomen

e mrj e

odehrvat

v

dialogu'

z nho

eprve

vyrus|

smysl,

en

konsti-

tuuje a

promuje

tak

ns.

Domn vm

Se, e

entodialog

e

pro psan

djin,

zvl

tch' na nich

historici

par1icipovali,

aprostonezbytny.

Zd sev ak,epsandjinje ohro eno cedal m edpokladem,po vaj c m

v

iluzi, e

djiny

nm

pipravily

promluvu,

kterou my m eme

opakovat.Pro lite-

rrn ho

historika v aknen nic

samoziejm , ic

nendjinami darovno.Pedstava,

eljter trn

istorie cosi rekonstruuje

nebo dokonce zji uje

ankeovsk

jak

to by-

lo..,

e

absurdn .

ed

nmi

je

mno ina

d l, nich mus mevytvoit

onstrukt,

e-

ho hodnota

e

dna

nam

ozpoznn m

s t vztahri, objevnost nterpreta n ch

a kombina n ch

ostupti.

Pou il

sem

slova rekonstrukce konstrukt,kter

e ob as

v uva ovn literrn chdjinch objevuj .D ky domc radici se ov empre .eru-

je

rekonstrukce,

roto e

e zd, e zachovvnezbytnou

objektivitubdni' Ale re-

konstrukce

znamen uvdt cosi do

privodn ho

tavu

(tedy

pedpokld

osi

rel-

n ho n

intetpreta n chkt r)' onstruovn

namensestrojit, ypracovatdle

pl-

nu,

prov st

estaven st

celek. Thdy nejde o

slov ka,

le

o samotn

ojet

ite-

rrn ch

djin. Nkte badatel tle hledaj

,zkonitost..literrn ho

voje

(opt

ob.

jevujeme

cosi existuj c ho,ynm

privodn

skryt ho)' in opt hledaj

,vrnou

po-

dobu.. iterrn ch jin opravovn m

,omylri..p edchridc r

sm ovn m

pravd

pro v echny latn . roto opisuj , pravuj ' opluj ,pe vajtary kost m do dne -

n mody. Pedstava'

ehistoriije mon rn

reprodukovat, ebo e

podrobn;ipr r-

zkum sm odkyje smysl literrn ch

jin'

je

v eskiterrnvd zakoenna c,

ne

by se zdlo. objektivismus

e

t|uze, ik

Gadamer'

orozumn ze chpat

ako

rozvrh,

,,historick

oznnije

zi rove historick1imvdn m

a

historick m

byt m..

a nelzeho

protopopsat

cientistn mi

ostupy:

,Ijako

historikov 'ojest

pedstavi-

telmoderna metodick

dy,

sme

lenynepetr it hoetzu,

m

se k nm ob-

racminulost...'' ist1iistorik,..abych novupipoml icoeura, ,kteqinio nehle-

d,je stejnou bstrakc jako

ist1i

utodidakt,

ter se ni eho eu d druh ch...3

Na ezkoumn

povle n

ch literrn ch jin ohrouj v

nebezpe :

klekticis-

mus, kter nab z

,solidn ,,

v ryuspokojuj c

emeslnou

edagogiku

,,v ichni

velc

duchov e schzej eklektick malentu,..i k

ronicky ucoeur),a metoda

usiluj c jistit, o

nm

sdluj jiny,

metoda, tersi nedlstarosti t m,o

co

se

op rme,

jakymi

pedpoklady racujeme

se

,,samozejmost ..,

ter samozejm

naprosto en . ronova s|ovajsounspirativn varovn: ,Neexistuje dn istoric-

k skute nost,jeby

edchzela

da kterouby sta ilojen

rn eprodukovat...

]

H.-G.

cadamer:

Prob|in djinn ho vtkln . Filosofia, Praha

l994, s

'

C . d . , . 36 .

18

7/25/2019 Zivot Je Jinde

17/397

Vfvojov

ouvislosti

esk

rozy

sedmdestch

osmdestfch

et

HELENA KOSKOVA

T ma

na onference, iteratura

sedmdest1/ch

osmdest

ch let,

je

dobq/m

p kladem enom nu,

e

periodizace

esk iteratury

je

dosud

stle ur ovna

sp e

mezn ky

politicklmi

ne iterrn mi.

Rok 1968 a rok l989

jsou

nesporn

piedly natolik v, razn, mt, e je nelze pominout.P isp vaj akk tomu' e

vnj

kolnosti

politick

zastiuj

vnit n

ouvislosti iterrn ho lvoje a vytr-

huj eskou iteraturu z ir ho ontextu literatury evropsk .Chci se

proto

zam it a

otzku'

zda

sedmdest

a

osmdest| ta namenalaur itou

mnu

paradigmatu

esk

rzy

a do

jak

m ry tato zmna

souznlas

evropskymkon-

textem. odpov

na

tuto otzku

m eme nejl pe

hledat v d |eautor

naro-

zenych

v prribhu

ty lctych et, kte by za normln ch okolnost debutovali

v t to ob. Nebyla to

generacepostrdaj c

yrazn sobnostia nesporn

ite.

rrn talenty: Ji Kratochvil (1940)' Eda Kriseov (|940), Jaros|avVejvoda

(l940)'

Pavel ezn ek

1942),

Karol Sidon

(|942),

Sylvie Richterov

(1945),

Vladim r Macura

(1945),

Daniela Hodrov

(1946),Ivan

Matou ek

1948)'

Mi-

chal Ajvaz

(1949)'

Alexandra

Berkov

(1949)

a ada al ch.

Charakteristick1/m nakem t to

generace,

astoozna ovan

a

generactTvti-

e

a Se it , ylo,

e

se

nespokojila s ironick1/m dstupem,objevovn m

bsur-

dity svta,

krize identity lovka

ve

svt bez

Boha

a odhalovn m

eho

fale -

nych surogt r. ledala aktivn v1/chodisko' i emotohledn z stvalo n-

dividuln m,otevenym

rocesem.To,

co

Daniela Hodrov naz,lv

niciac '

e

pojem velmi

bl zky tomu,

co

psychologov nazyvaji individuac .

V sou|adu

s

v vojem evropsk

rzy

se auto i

arozen e ty ict1/ch

etech

pohybuj ve

fiktivn m svt, do

kter ho haos

reln ho vta

pronik

jen

mnohozna nlmi

iframi.

asoprostor

ejich

d la

e

blizk

jungovsky

synchronick mu

asuko-

lektivn honevdom '

e kter m e

minulost,

p tomnost budoucnost

prol naj

ve svt obecn

idsk1icharchetypri

a m;/tri. duchu

L vi-Straussov

e

vrac

k po tkrim, by hledali nov droje a v chodiskazkrize sou asnivilizace.

Pro celou

tuto

generaci

e

charakteristick

imoideologick

idn svta'

kter

programov

dominuje

v

esk m

rost ed .

19

7/25/2019 Zivot Je Jinde

18/397

V evropsk m

ontextubylo

d le it ,

e

se

v edest;ich

etech

objevily

prv-

n systematick

/klady

s miotiky

Roland Barthes:

lements

e s miologie

(Zdklady

s miologie,

1964), Lotmanovy

analyzy

kulturn ch

ypologi

a

L vi-

Straussovy

nahy o

integrovanou

du o komunikaci.

,Pomineme-li

eirce,

kte-

r ve sv dob byl vox clamantis n deserto,stvalase s miotika tle risted.

nj m matem

ve stoletna em,

d Saussura

po Morrise, a

krok

po kroku

vedla

k

,s miotick mu

oomu.

v edestych

etech,

a to

proto,

e

v na enr to-

let se komunikace

stala

t k1/m

rrimyslem' S miotika

e

za ala

pokldat za

nevyhnuteln

si lovn

tu chv l i,

kdy

(...)

bylo

asn ,

e ziskni

moci nespo-

v ni

tak

v

rozm stn

ankti

v

ulic ch,

ako

v ovldnut

ozhlasu

a te]evize.

(...)

S miotika

e stala

sv1/m

p sobem

morln

ritickou

povinnost , dy

se

vyjasnilo, e se hromadn dlovacprost edky tvajposvtn mi texty,kter

vytv ej

deologii a

promuj vn mn vta,..

e mberto

Eco.l

V esk m

rost ed ice

u od edestlch

et

peva ovalaed

vra k

ideolo-

gi m,

ale literatura

a

politika

by|y

zce

propojeny'V duchu

p e vaj c ch

radic

nrodn ho

brozen ,

ter1ich ohat

vyuivalakomunistick

deo|ogie,

1iteratu-

ra asto

astupovala

olitiku, spisovatel

e stvali

svdom m

a nrluv mi

ro-

da. Karol

Sidon

o tom

p e :

'objevili

jsme,

esvt

nekon

a hranic ch

es-

koslovenska, za ali sme t Evrop, na zemkouli,ba v kosmu

_

a t m1sme

se

tak

roporcionlnzmen ili.

ytrhli

jsme

se

z uhranut

mi

edesti,

edm-

desti

ety

lidsk ho

ivota,a objevili

jsme

se

ve vlnch

asu,

istorie,

v nosti

('..)

esk

spisovatel

byl

p ipraven to obrozensk

apravovn

c

spole en-

sk;ich

a za al

e

kone n tarat

m o sebe...'

A byla

to

prv Sidonova

prvotina,Sen o

m m tci,kter

v roce

l968' t m

dvacet

et

po

dokon en

kvoreck ho

bablcri,

ohla uje

mnu

paradigmatu

esk

rzy. Jej

mimetick

role

ustupuje

do

pozad , ea|ita

e z

jevov ho

vta

pesunuje o

svta

vnit n ho' san e nstrojempoznni tohotoSVtaako jed-

n

modalitbyt :

,,A

kad

chv le

na cho

ivota

e

takovym

obrazem,

pravdou o

rninulosti

a

proroctv rn udoucnosti ' .'

jak

se

nnr

vzdaluje'

tv

se

vzpom nkou,

m1/tem...

myst r iem,

dhalen m

ramenri,

od

prav kute 'nost i. '.

(..')

Plujeme

ekou

asu,

bychom

ednou

pochopili,

e as

nem

vt-

h o lznamu ne hodinky na na em psti'l

as

neexistuje...

'

U.

Eco: Mrs/

a satrs/.

Nadace

Dagrrlar

a Vc|ava

Havlovlch

VIZE

97'

Praha

2000' s. 36-

:

J'

Lederer:

esk

oz'lnntln'.Index,

Ktjln 191.1,

' 292.

tn

7/25/2019 Zivot Je Jinde

19/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

20/397

Je charakteristick ,

e

edno

z umlecky nejv1/raznj chl t to

enerace'

ri-

logie Daniely Hodrov

Trjzniv msto, vzn1k mimo

proud

nejen tzv.

literatury

oficiln ,

ale tak iteratury exilov a samizdatov .

e

proto

z dka

vn mno

v kontextu konce sedmdest1/ch

et, kdy

byla

napsna

prvni verze romnu Pod-

oboj od prosince 1977do ervna1978; evidovnav ervnu1984;Severo es.

k nakladatelstv ,st

nad Labem, 199|) a let osmdest ch, kdy

vzn1kly Kukly

(leden

1981

_listopad

1983; rce,Praha 199l) aTh ta

prosinec

987_1eden

1990; s.

pisovatel 992).

V asoprostoru

omnu Daniely Hodrov

sou

d rsledn

ozru enyhranice

mezi antaziia skute nost ,

mezi svtem ivych a

mrtv ch, mezi asem

idsk -

ho

ivotaa asem

osmick1im,mezi duchem a

hmotou, mezi signifiant

(ozna-

uj c m) signifi ozna ovan; m),ezi histori a m1/tem. ammsta,osudy

jeho

obyvatel

se

prol naj

pamt

jin evropsk ho

omnu,motivy

m1it a

po-

hdek s. motivy biblick1/mi.

Nejv1;iraznj m

ompozi n m

rincipem

cel ho

prozaick ho la Hodrov

e

opu tn

radi n ho y etu,

ostupn hoozvijen

romnov zpletky

a

jeho

nahrazen s ri robnjch

kapitol' kter

sou

etzeny

tak,

aby zrcadlily

jednotliv

detailn

zb ryhistorickych

a sou asnlch

p bh t

a m st

v ko]ektivn

idsk

pamti

obsaen

m tech,

nboenstv

v neposled-

n ad romnu. Tematizace,,genia

oci..

Prahy

e

vyjdena

rol nn mmoti-

v reality

v

jej m

groteskn m etailu

idsklch vlastnost

postav v tragice

e-

jich

osud l

motivy mytick1 mi,

iblickymi,

literrn mi

aluzemi'

kter e mn

v mnohozna n

ifry.Prv tento

ambivalentn

harakter

omnov

promluvy,

kterf

je

vyrazem

pochyb

soudob ho

lovkao

povaze

skute nosti,

e jedn m

zmo nych

kl ri

e smyslu textu.

P ibl i n

e stejn

ob,

kdy Hodrov

pi e

Podoboji,

uveejuje

v roce

1978

v edici Petlice svoji prvn sb rkupov dekJ i Kratochvil. (Je to pepracovan

verze sb rky,

kter byla

p ipravena vydn u

v roce

|910, a|e

nemohla u

vyj t. Kni n byla

vydna, opt v

p epracovan

odob, a

y

roce

1994

v na-

kladatelstv

tlantis

pod

nzvem ofeus

z

K ni7u.)

V letech

19]9-|983

vznt-

k

jeho

prvn romn, Urmedvd,

jeho

slo it

narativn

struktura

z cadli

,'dvojjedinost

haosu a

du..,

kter SVou

poetikou fragmentarizace

abruta-

Iizace|ite

rn ho

extu byl

nep ijateln;

ejen

pro

oficiln

literaturu,

ale i

pro

edici Petlice. Jeho privodn ext vychz a v nak|adatelstv etrov v Brn

1999,

pro

brnnskou

Petlici

jej

autor

pepracova|,

Medvd

romc n, okon e-

n; i

v

kvlnu

985.

Klatochvil,

snad

je t

v ,raznji

ne Hodrov,

zdtraz ru1e

cel m sv m

d le

ze sedmdest

ch

a osmdestych

et antimimetickou,

antiiluzivn

oli literatury.

22

7/25/2019 Zivot Je Jinde

21/397

Vyprav

d sledn ru hranici mezi

svtem

reality a fantazie,

neustle zdfuaz.

uje

svou

roli pna p bhu

fakt, e text nen

obrazemskute nosti,

le tvrir m

nktem

vyprvn ,

kter1/

e

otevenlm

procesem'

eho

i astn keme stv te-

n .Y

Medvd m romrjnu

vy el

v

brnnsk etlici

1988, v nak|adatelstv

t-

lantis

1990)

popisuje

vyprav

uto metodu:

,,(...)

le tak

jsem

do toho

p ece

od za tku el,kdy

sem

se rozllod|,e

si

zkus m

napsa omdn

ako

otev eny

yst m,

inak

e eno, epostav mho

ani

na konstrukci,

ani na

p bhu,

le

pou r'1i

onstrukce fabulejen

pro-

to'

abych

e

u

po

chv li moh1

zpochybnit a

opustit'

protoe

nikdy mi ne-

inilo

pot e

abulovat

nebo konstruovat,

ale v dycky bylo mi obt n

uvit

ak,lmkoli

konstrukc m

ebo

p bh rm'

m ned rvra

p bh rm

a konstrukc mve mn sed pevn a hluboko a nezapla mi ani Kikem,

tleskn m dupn m, ake omn

ako

oteveny yst m' omn

ako

iv1i

organismus roste,rjea

pohybuje

se

ped

ima ten e a

jeho

v1/ra-

zovymi

prostedky

sou

nap k|ad

bhov

arianQ

a

jak si,

no

jak

to

pojmenovat,

izelovan mprovizace?A

tedy

ako

by

jen

za ch ze nc rty,

kdykoli

opraviteln , ehotov

posunovate|n ,

dle /zry,

pod

bm-

ovanlmi a

obna ovanmi

pravidly (..'),.?

Vedle Weinerovych ,,herdoopravdy.. a Vysko ilovlch ,,malych he. e jedn m

z

Kratochvilov1

ch nejsilnj chnspira n ch drojri pravdpodobn

d lo

Borgeso-

vo,

citovan

i

v

r1vodu Medvd mu omtinu.Borges ve

sv

pedn ce

Monte-

videu

u

v

roce l949 ozna il tyi harakteristick

lastnosti

nru antastick i-

teratury: rol nn

nu a skute nosti,pochybovn

edine nosti

ostavy

ako

sub-

jektu,

cestovn

ase

vytv en

extu,jen dkazuje m

na

sebe.V echny

yto

vlastnosti

charakterizujnejen

przu

Kratochvi|ovu, a|e

vt

i

men mrou i d -

1omnoha eho genera n chou asn krioma i v Evrop. nr fantastick iteratu-

ry,

bohat zastoupenyv evropsk

rze

sedmdest1ich osmdest;/ch

et'

je

inspi-

rovn

nejen Borgesem, ale

i

ostatn miautory

atinskoamerick homagick ho

ea.

lismu'

Mrquezem, Fuentesema adou al ch. vrop t uto i

v nm asto

al -

zaj

nspirativn liv epi nosti transcendentna,

ter

tvo

rotivhu racionln

technokratick mu

vtu' Podle Todorovovy definice

nru .antastickiteratury

na-

vazuj

ito autoi

a

tradici

d la Kafkova, kdeje

podle Todorova nadp irozen ,

an-

tastick

tle v ce

pij mno

ez

ridivu,

ako

normln , eln .8

'

J ' Kratochvil: Medvd

ront n 'Atlantis, Brno

1990,

s.264.

'

T.

Todorov: Introdltction lu litttruturc

fantustique.

Erlitions du Seuil,

Paris 1970.

z)

7/25/2019 Zivot Je Jinde

22/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

23/397

zyka literrn ho

la ne

ako

prostedku

yjden ,

le

ako

samotn ho

materi-

lu romnu.

U ve

sv

prvotin

Richterov

d sledn

rozb j

arativn

nony

przy'

Na-

vrac

se nejen

do sv ho

tstv

sv ninulosti,

a|e sou asn

ak oustedn

mi

kruhy

k rivodn mu, omrn

celistv muextuvzpom nekna rodinn ivotv Br-

n.A kad; m

ov;im

nvratem

Se ento

ext ragmentarizuje

mn ,zvyraz tuje

se rozpt

mezi asem roitkri

a asem

ejich

zrcadlen pamti.

Proustovsk

hledn

ztracen ho

asuse

uskute uje

ledn m

dtsky

spontnn ho

pojen

mezi

pedrnty

slovy, kter

e

v

p tomnosti

edostupn .

truktura

extu se

mn ve

sloitou

s dpov daj c

truktue

dom ,

ve kter

e stle

patrnji

trky vzpom nek

stvaj topami na

vyprav in

est hledn v|astn

denti-

ty a sou asn

utoreflexivn m,

metajazykov1im

vratem

ke slovrim

samym'

Zv| I obe atrn;e tentonvratv oelku riptychuSlabikri tcovsk hoa-

zy,ka.

Od

prvn ch,

mradi n

ealistickych

strnek prozaickprvotiny

do-

sp v tituln rze

'S|abik

tcovsk hojazyka..ke

o| ovsk

oliden ko-

vych

zznamrj,

n

,

dopisri,

citt a re .lexivn ch

ah,

kter

poetikou

iagmen-

tu

dokon uje estu

od

p irozen ho,

ere lektovan ho

atesk ho

azyka

k du-

chovn mu

azyku

otcovsk mu,e

kter m

e

,,skute nost

...)

v o

pamti..' '.

,,Mluv rne

matesk m

jazykem.

V echny

jazyky,

kter; mi id

mluv ,

sou

mate sk 'atka

je

zem,Zem

planeta,

rida,

hmota

...)

Druh1;

vesrn ru,

p ducha,e otcovsky .'.)V otcovsk rnazyce se smysl tvo inak ne iner-

n rrr etzen m

lsek,

slabik,slov,vt'

dob,

generac ,

zdlenost '

st, yzna-

m r. edstavuji

i nam sto

labik

postupn

hpn

mysluvc

. .. ), ..p e

ich-

terov

rivodem ke Slabik i

otcovsk ho

ctry,ka

m v

rjnoru

986''.

Psan je

pro

ni sou asn

ipornym ledn m lastn

dentitynvratem o dt-

stv '

ozru ovn m

tereotyp

jazyka

a my |en ,

terym

se

vyprav ka

na

e ..

lektovat, viditel i ovat

bvykle

bezmy lenkovit

ej man

yst rn

nakri.

du.

chu Ecova ,,oteven ho la.. in ten ei astn kemv ho ledn , yzbrojc-

na teoretick m

apartem miotiky. rozhovoru

s

Vclavem

Blohradsk1im

o-

v o

sv m

,pojet

san

ako

osudu,

ako

existenciln imenze,

ako

hry

s

vlastn m

ivotem'Nam stokonstrukce

az'p|etky ajn vee

tev en

ro

ti .

clro nebo vpd

n eho. chota vstoupitdo hry,

by

nl lovk

patn

opad-

nout...l3A

i

in

p le itost i

k:

,A

v]astn

tzka, o

je

to

,j,,

ez

hlavn ch

motivri r ho

san .

do zn

odpovd',

e

osv cen

(...)..

,P u

autorech, kte-

S. Richterov:

slubik(

otcovsk lto

lzs'ka.

At|antis / AIk] ,Brno

/

Praha |

99

|

s.

l 88.

Thmt .' 2l |

(bez

paginace)'

S' Richterov

_

V B|ohradsky: oz|toyot, ten rnllor,lttr.3' . I ' |9'_25' 3. l992' s. 5

25

7/25/2019 Zivot Je Jinde

24/397

rlch m existenciln

ajemstv

ejich

hlednos|ov ,

sna m e

zjistit

eho

bsnick1/

filozofick1/ mysl.

Jako bychonr

v ichnisestupovali

do hlubin

vdo-

m a no i li

e odtud

s v;/tkem,en

vlastn m nkdyds . .. 'u

Za mco Sylvie Riclrterov e s rniotikou ou en ra s jazykem a narativn -

mi

postupy

asn

patrn,

u

Vladirn raMacury

je

mystilikuj c ln

prisobem

kry-

ta za

prvoplnov epickou

rovinou

p bhu.

v

pov dkov

rvotin N nymi

drc pky

1983),

ter vznikala

na

pelomu

edmdestych

osmdest

ch let,.1e

tematizovn

ztah

mezi l i teraturou skute nost .

edna

prvn ch ov dek, o-

pie,

po|emizuje

poj nrn rniteratury

ako

obrazu

i

kopie skute nosti

otv r

tak Macurovo

pojet

cxtu

ako

literrn

hry s

jazykern

a

p bhem,e kter e

dostvke slovu s miotik, vlivnnyp edev molandemBarthesern Lot-

manovou kolou.

Na

rozd lod

Richterov

e jeho

prl je t

nliot iky

i r '

rom

1az'yka

e

za1im

o typologii

ku|tury.

Zk|adnim

rysem

eho

um|eck

nlagi.

nace

e

u

otl

po tku ntelektuln

ombina n

ra

nrotivrj,

oint

a

paradox l.

V Macurov

poetice

przy

je

tato

hra

edn n

ze zkladn ch

stroj

ironie a se-

beironie'

zptisobu

eflexe a ana|yzy

azykovych

znak r,

iterrn ch tyl

a'nril

azrove

pokusemse

ejich

poznn rn svobozovat

vymknclut

e

z relativity

a onrezenosti ejendobov ch' a|c sv ch vlastn ch u|turn chrlrj'

Jako

p slu n kv

generace

e

si sou asn

donl,e se

lovk

dy

pohy-

buje mezi

dctn

orem a oblast

nepiedv dateln ho,

ter tejnou

mrou

ovliv-

uj

eho e

7/25/2019 Zivot Je Jinde

25/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

26/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

27/397

Historiamagistra

eziluze

DOBRAVA

MOLDANOVA

Piemy l me_li

hodnotch,

kter z oficiln vydvan

vorby sedmdest1/ch

a

osmdestlch

let

pravdpodobnpieij

dobu sv hovzniku, vystupuj o

po-

p ed

istorick

omny dvou autor

'

Ji ho

otoly

Vladim ra Krnera, kte

svym

depresivn m

idn mhistorie vyjad ovali

odnocendoby,

je

vymknu.

ta

z kloubrj

ili.. ani by si kladli za ci|,

jako

Shakespearrivhrdina v Hamletovi

v druh olovin tohotov roku, i napravit.Nicm n,prvoni polo ilizsad-

n

otzku

vztahu

lovka djin' abyjejich odpov znla skepticky: lovk

ne-

n v

rcem djin'

je

obt

ejich

kruthry.

Historick

prza

mla v ka d m bdob na

ostobrozeneck iteratury vy-

Znamnou

unkci a vdycky krom toho' e

pin ela

arvit

p bhy

dvnych

asri, brem

t mata

jejich

pojet m

vypov dala

(nebo

mon

p edev m)

o

dob

sv ho

vzniku' o

jej

atmosf e,pole ensklch

normch a dobov

men-

talit. Pohled

z

tohoto

hlediska na

jej

promny

e

velmi

pou nou

ondou do

hodnotov rientace esk pole nosti riseku dobrych dvou set let. Nepo-

chybn

to

plat

o obdob ,

kter

e

stedem

a

ozornosti

dnes.

Pokus m se

na rtnout

ej

velmi zb n1l

globln

obrzek.

Mla, zhruba e eno, v

vrstvy;

jedna

smovala

p ev n bavn mu

ten ,

spokojuj c muouhu

ten eaj mavou

ormou se nco dozvdt

o

his.

torii

(Jarmila

Loukotkov,

Milo V. Kratochv l,

Franti ekKo k)'

a sytila

*

ve

svych

pi kch

esms kultivovanou

formou

-

potebu bavn ho

omantick -

ho tiva Vladim r Neff, Ludmila Vakov). Tento typ historickbeletriepo-

skytoval

autor

m zna noum rusvobody' ta ilo,

dy se d lo

vmstnalo

do

vel.

mi vgn ho deologick ho

mce

ak si

'pokrokovosti..,

o

p i

matech

od-

lehl;/ch

obdob

nebyl dn

probl m,

rove se

t il ze stejn ho

rivodu

-

zna n

ten skblib.

Znamena|

_

podobn

jako

ze stejnych drivodrj

obl be-

n produkce

science-fiction

odpo inek

d

ideologick1ich ch mat

od

reality

doby.

Druhou

vtev tvo ila kupina

dl, kter se

-

a ji

zm rn

ebo spontn-

n

-

vyslovila

prost ednictv mistorick ho

matu

probl mrim oby.

Tato

v-

tev budepedmtemm ho jmu'

Na

rozd |od obrozen ,

dy historie byla

argumentem

ro existenci

modern -

ho

esk ho

roda'

narozdi| od

let okupace,

kdy

historick

mautvrzovalo

nad.

29

7/25/2019 Zivot Je Jinde

28/397

ji

na

to,

e |

doba

pomine

a ivotn ly nrodanez|om , a rozd l

od

padest;ich

let

dvact ho tolet ,

dy

historick mataehdej eletriemla stvrzovat ezj,e

vyvoj

spole nosti

o

roce

1948

e

navznimna nej lep radicena eho roda,

takto

pozitivn

enor

knihy, vznikaj c

dob normalizace, emly.Vyjadovaly

naopakskepsi,nedrivruk velk1imhesl rm pravdm,ned rvrue v emu dealis-

tick mu:

ako

by

parafrzovaly

Shakespearovo

,ivot

e

p bh

yprvn;

lbcem...

Je

teba ci, e zrozen

to

tve

nelze klst a do

posrpnov

ch let:

prvn

vla tovkou

bylaprza

Karta Michala

est sltiva

(1966),jej

ehrdins hr-

dina dostv lekci od ivota,z n vyplyne, e

prost mu

lovku,ktery m

v hlav r zn de|y,

e

l pe

se

nezapl tat djinami' chce-li si zachovatsvou

mravn

integritu. Pedstavahistorie

jako

jak hosi

smyslupln hosmovn

k lep m brmm spo dnpole nosti ,dy vyn ikaj c edinec, eho state n

inzanechvnesmazatelnou topu,

se tu vytrc : elk

esto,

state n

in,mo-

r1n

ostoj

vt

nepolep uje,ezl id uje,jen

i n

e tstv mu ositeli .Do

t toatmos ry ob e

apadlo i otolovoTovaql stvo e ovo

1969),

eden

z nejzva n j ch

istorick ch romn r

v doby,

v

nm se h|avn

rdina

stv

postupn

odlid tnym

strojem deologie'

i

pijal

a kter

pohlti|ajeho idsk

city, zbavila ho schopnostisoucitu,

sky. Je t r]/Znivji

y,znivaji al om-

ny

otolovy,

ejm na vaty na

most

(|918),

vnovany

p bhujedn

kontro-

verzn ch

postav

esk uchovn

historie: Janu z

Nepomuku. Pro otolu ento

svtec,jeho ochy

zalidnily eskou arokn

rajinu, en

ostavou odnou ul-

tu' ale achr em,

ter1inakonecuvzl

v

pletichch.

kter m

rozvinul,

posta-

vou n zkou,

morln odpornou'

p znakem

ipadkudoby'

sm uj c

velk kri-

zi.

,,Veden

nahou sesadit

ana Ve| .| nova

piedesta|u

arokn

egendy

prom.

nil otola

eprav ho vtce

v

p zemn ho

ichat ho

lebna,jakousizbytnlou

trvic rubici,..

omentuje otolovo

lo

historikV tVlnas.'

v tomto

pojet o-

tola navzalna eskou ntiklerikln radici z po tku vact ho tolet ' ro ni

byl tento

svtec

pdn1imargumentem

pro

rozchod s

katolickou

c rkv .Pou i l

snad

v echargument

'

kter ehdy

nap . d lech ana

Herbena.byly shrom-

dny

-

naopak rreznal

ejm im

v sedmdestych

etech vydanou biogra ii

Jana Nepomuck ho

pera

historikri

J.V. Polce a

V. Ryne er,

te

ortr t

to

osobnosti,

pojaty

ako

portr t

vtce,

zalo t|i

a

podrobn m tudiu

a interpreta-

V Vlnas:./rtl Neponucki, askteganda. Mlad fronta, Praha l993, s' 254'

J. Herben:

Jun Neptlnuc|l'.

Spor djin zstr.c/t.r

rkv

ltlskou'

Vlastn m nklaclem,

Praia l893;

roz ' olc

a irn ek,

raha l92O' T : Skunost

syat0.iil|1sk.

nt rod esk n.

Voln my lenka,

Praha

|908.T' : Jut

z'

Ponuku ct Jtttl

z'

Neponuku.

Fr P a,Hradec

Krlov , l 9 0.

T : Itgentltt swnojunskd

Mlad

proudy, Pra-

ha |920.

J' V Po|c,

V' Ryne : SvurtJan

Neponucl '

I' ivot' Il. cta-

Kiesthnsk

akademie,

m |972'

30

7/25/2019 Zivot Je Jinde

29/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

30/397

eXistuj ormy,

dn adosobn

tka,ic'

k emu

y bylo

mono

vztiihoval

jak kol i

mor|n rincipy.

Romn Aleny Vrbov

V erbu vice

(|971),

vnovan

svat

dis|av

Lcm_

berka'

by| sv1im ptisobemodv n m

projektem'

kter

ml vrtit

do

obecn .j -

ho povdom utopostavu'Snadaby

i

v socia|istick miskurzuautorka .ob-

hjila..'

ejmula

n

duchovn ozmr,

ro

njbyla

beati rkovnaposlze

ka-

nonizovnaa

u in ila

n

askavoua

obtavou radn

an ,

ter

rnla

z i jc In

o

lidi v

podhrad ,

tarala

e o

n

a zejnl na

e

umla | it , koli

ama

ncby|a

v ivot li

astn.rbov,

ob ansk r

povoln m

kaika,

e kc

svc crsta-

v z ejm

ostala zejm na

es

ento dar.U v

pedchoz ch

omnech,

situova.

n]ych

loSou asnosti,e renriniscence a Zdislavu v

t to ouvis|osti

mihnc

(Zno.

vu v Monte Rose' |97|).V

esk

iterrn

radici

e

Zdislava

poj mna

ako

pa-

tronka esko-nmeck hom enFranti ek elina, beL, 1968,Scludnatl IJt, -

beLem, 995)'

jako

patronka

sky

manelsk

Jaroslav

Durych, Svtlo

v tntt c:h)'

rovn Kalistova monografie

Blalu;slavena

ZdisLava,1941roz i en

ak

kl-

hosLavend dislava

z

Lemberkct. isty

z

djin

esk

otiky,

1969' l99 l) z'draz'-

ujesouvislost

to vtice

novym

typemzbo nosti ,

i chze j c

nrn

z do-

rniniknsk horosted

a

pelornu

inct ho trnct hotolet . rbclv

o-

svt tn vtice

i

m|o

pibl i t

entalitmodcrn oby:

proto

se tu objcvujc

i

probl m

ej ho

manelstv mate Stv ,idn]i

ov emo ima

oudob eny,

s jej mizcela in1imi nroky na osobn tst ,eberealizaci pod.

Do derrrytiza nady esk istorick

c|ctrie

patr

-

literrn

ncvalny

_

ro-

mn Niny Bonhardov , onmn o Doubretvce esk M kovi

Polsk m

1980).

Nrrrt erpz dramatick ho bdob esk hoest ho tolet pojen hcl

chris-

tianizac tedn .vropy, n hr|y eohykl ovou

oli. P bh esk

n ny,

jej

iiatek

s

polskym

kn etem

tevc| estu

k es anstva

polsky panovnicky

dvr a do Po|ska,

e

zde vyprvn z

perspektivy

uchyn

a lo nice.Proti

radost-

n nlupolranstv , ter sebounesebujaroupolygamii a oberstv , i n cs-

anstv

elijak

mezuj c

nepirozen

i kazy

a zkazy,

kter Iovku erou

radost za ivota a spoutvaj o' esk kn na oto

v e ztlesuje'

Nern-li

ztroskotat

ej

mise,nesm

troskotat

ej

man elstv ,us

Z skatM ka, bklo-

pen ho

avem

maneleka dt ,na svou Stranu a to obvykl

mi ensk nri

zbra.

nrni. olitick nutnost

v

tom

pom

e:

statn,

pei t

nudn m

es anstv ,

ne b1ft

pohlcen rozpinajic e .d Se

mi, e v tomto

pojet

djin

vyrazn

a skoro

modelov

pevldmentalita edmdest1/chosmdestych

etdvact ho

sto let jejich rozvolnn mi morln mi ormami s pocitem' encexistujid ,

ktei

by

jednali

z

jin1 ch

e osobn ch

drivod r,

e neexistuj

dely,

pro

n

by

bylo t eba okoli

obtovat,

a

druh

tran

p zna nouchotou

uzav rat

morl.

-) L

7/25/2019 Zivot Je Jinde

31/397

n

kompromisy v ude am, kde

je

to

v1ihodn ro p e it .

utorka se

nepokusila

nahl dnout

o mentalitydoby,o kter

sala,

ale zmiila dvn1y

bh

ima

lo.

vka

rj c ho dob, kdy se

v

echchmasov

pochybovalo

o

tom, eexistuj

idely,

e existuje duchovn ozmr

idsk ho

ivota.

Ke

stejn mu matu e

vrtil

po

roce 1990Vladim r Krner, ktery

ve Smrti

svat ho ojtcha 1993) evokovaldvnoupovsto tom, e entosvtecprokle|

na

1000 et svou zemi

(term n

letby v

devadestlch

etech vypr el). keptick

Korner,

kter

ve

sv ch

historickychprzch mnohonsobn xponoval

postavy

lid

osaml1ych,raumatizovan

ch, sem lan ch djinami, erpal

razn

ze

sva.

tovojt sk1

h legend, kde

prvky

reln e m s

prvky mysticklmi'

zku enost

se

svtem

zzrakt. Korner

zabudovaldo sv ho

bhu

kIadni

prvky

vojt -

sk;ich

egend,ale

i

chiliastickou

v ruv konec svta,kter nastane

. kvtna

v ro.

ce 1999,v roce, kdy vypr term nVojtchovykletby.V den posledn ho ou-

du

pak

bude Vojtch u bo ho

r nu orodovat

za svou Zem.

Korner

v

svt

-

k nmuse

stejn

ako

k otolovi rt

ada

ihl enlche-

fertrj

_

pedstavuje

ad

eziluzivn

historick

r6zy

zv| tn

msici skepse

a

vizion stv .

dy

jeho

hrdinri,

kter yvaj krut

znt ujici,

ejsou

pdy lid '

kte

emli idel, ale

kte ak

i onak idelu

nedoshli, asto

sou

obt

n-

hodn;/ch

oliz , obt

nepochopen

nedorozumn

id

vnitnzrann

apod.

Jeho svtje

depresivn ,

oufa|y,

le ne bez

zk|adn

edstavy, e

lovka osi

pesahuje.roti destruktivn kepsi otolov, esel muynismuE'rbenovu, o-

svt uj c mu

ohleduVrbov ap izemni

pragmati nosti onhardov

e

dezilu-

zivni vyzn ni

Ktirnerov1i

h knih sv1/m

prisoben-rbsolutnj ,

lovk

se

v

jeho

svt

nemri e

ohodln zahn zdit,

le tou

e mu

vyrvat' zachytit

se ehosi

o-

zitivn ho'

protestovat

roti v evldnouc kepsi:

v

tom

je

ov em

katarzn

po.

tence

cho

d la.

D la,o

kter ch

jsem

mluvila'

maj krom

deziluzivnosti

e teden

spole n

rys: dot;kaj e t mat, ter erpaj

k es anskradice

a

z n toho,

co

Je

pro

ateisticky

vychovvan ho

ten eko

pr.1ateln

postavy

vtc r

svtic

a mo-

tivace

ejich ednn ),

o

nebylo

v dyvykldno

ednozna n,

co byl

veden

as

od

asu por,

kter

pesahoval odborn

istoriogra ie

o

kontextri

politic-

k]/ch

_

sv.

Jan Nepomucky,

ezuit ,

por

Vclava a

Bo|eslava

ako

spor

k es an-

stv

a

pohanstv ,

ostava

sv.

Vojtcha

byvaj

naz rny

ejm na

mimo

katolicky

kontext

se

zna nou

rit i nost .

e se

tento

pohled prosazuje

v historick

be-

letrii

v tomto

obdob , je

aj ist

zna n 'e

to najedn

tran

pontnn

eak-

ce na peideo|ogizovn ejenhistorickycht mat, le cel hoivota a to pre-

ideologizovn

akoukoli

icleologi

,

na druh

tran

v raz

naprost

edrivry

v

jak koli

deologick

onstrukce,

pota mo

jak koli

dely,

kter

y se

moh-

J J

7/25/2019 Zivot Je Jinde

32/397

ly ideologickou

konstrukc

eba

tt.Postava

svtce

e

pochopiteln

en

tehdy,

kdy

e

,,polid tna..,

ozumj

nadna

njak1/mi edn mi

n zkymi

vlastnost.

mi,

kter

ej mu ednn

dvaj v eobecn ochopite|n

pragmaticky

z. obo-

je je

pro

spo|e nost

edmdest1/ch

osnrdest

ch let dvact ho

tolet harak-

teristick .

obdob sedmdest ch

a osmdest; ch

et svym

okle tn m ulturn ho ivota

m

mnoho spole n ho

kulturn atmos rou

et

padest)'ch,

de bylo z |jtera.

tury rovn vyhnno

nebo na

okraj

odsunuto mnoho autorrja literatura

byla

podrobena p sn mu

deologick mu

dikttu. I.{a

druh stran m odli nosti:

tlak' kter1i

e

oficiln mi nstitucemi

vyv jen,

m daleko men azbu na

ideolo-

gii,

resp.

deologick krit ria

sou

rozvolnna

a

jen

vgn

de|rnovna

peva-

uj motivy mocensko-politick .

pole nost,

ter

pro la

oz arovn monce

edestychet, kdy po idealistick mvzepti sledova|amorln kocovina,hr.

la s moc i elovou ru

zamenou a klidn

p e vn .

ostavy

dealistickymo-

tivovan yly

v

tonrto klimatu vn man

ako

nereln , anejv;i

ako

ponkud

extravagantn

i

pi mo

blzniv 'Toto klirna

poznamenalo

ist

i historickoube-

letrii. Historiok

ma,

odobn

ako

v

padest1i

h

letech,na

jedn

stranzna-

mena|omo nost

i st ho

iniku, le na rozd l

od

nich

e jen

rninimln ositelem

jak si

koncepce,k n by se

dobov doktr na

ztahovala.

Kratochv lovahusit-

sk trilogie,

romny

Vclava Kaplick ho, Franti ka Kubky a

dal ch

autor r

v padest1/chetech vytv elyak; si historick;/pendantk dobovym p bhrim

o budovn one n pravedliv

polc nosti,

lsily

se

ke

stejn; m

odnotm i-

dovosti,

pokrokovosti,

sociln spravedlnosti

pro

chud atd.

ako

beletrie s t -

matem ze sou asnosti. ato Vrstva V

sedmdestyclr osmdestych

etech chy-

bla.

Psaly

se bu

romny,

kter e soustedbvaly

a romantick a zbavn te-

n

(Ludmila

Vakov, Vladim r Ne T,M. V. Kratochv l),

nebo

d la

deziluzivn ,

vyjad uj c elrni vymluvn morln stav spole nosti: padek

mravn hoo tn

az tudelri.Tento padekbyl najedn tran drojem ivotn epresea zou-

.alstv ,

a

strandruh

ak

by|a absence

dealismu

ptj mna

pole nost ,

ro-

chzej c ocovinou z idealismu konce edestych

et a

pragnlaticky

se

zabyd-

|uj c

huskovsk rnormal iza n m

ocialismu,

ako

nco

velice

praktick ho'

oo umo iiovalo

t. dealist , te u

poklidn1/

hod ivota'

kte e nedaj

up|atitdobrynr bydlern,

sou

vn mni

ako

nebezpe n lzni,

ohro uj c

lid

a

spokojenost

id

pizprisobivych,ragmatickfch, te a miz r iidoby

dok-

za|i vyzrt. Volba ltek, tak i onak

v

eskych jinch

vn manlch kontroverz-

n' byla dobroup leitost demonstraci akov hoto ivotn ho ostoje.

)+

7/25/2019 Zivot Je Jinde

33/397

Lesk a

b da

esk

xilov

iteratury

sedmdestfch

a osmdestych

et

A NT ON N M nn

T ma

na on .erence

e asov

ryje

-

jist

ne

nhodou

s dobou

tzv.

norma-

lizace

ocl

roku

l968 do

roku

1989.

Celou

tuto dobu

sem

strvil

v

pol it ick m

exilu

v Nrnecku

a

jako

profesor slavistiky

(a

tud

ak

bohemistiky)'

ako

li-

terrn istorik, iterrn ritik a publicistav esk1/chjinych exilovych

asopi-

sech

ajako

stl]/

polupracovn k

ozhlasov

tanice

vobodn

Evropajsem

ml

p leitost

blizka sledovat

eskou

exi|ovou

]iteraturu

chto

dvou

desetilet .

Chtl

bych

proto

p i init kolik

poznrnek

k t to

roblematice.

Slclvn k

eskjch

pisol,atel

d

roku t 945,

ktery

vydal

stav

pro eskou

ite-

ratul.u

e dvou

d iech

letech

1995

a l998,

uvd , e

letech

945

a

1990

pub-

likovalo

v esk]ich

em ch

inejmen m

v

knihy

v ce

ne 3500

autorr].

ve-

den;

voud lny

slovn k

obsahuje

asi

900

autorskyclr

hesel,

o

znamen,

e

za-

ohycujezhruba tvrtinu ech chtoautr-,r t.e stejn m lovn ku sem napo -

tal asi

90

hesel uvdj c ch

utory'

k te

ili a

prisobili v exilu.

To

znamen,

e

asi

10 7o

v ech

autorri,

kte e

ootli

ve Slovn ku

eskych

pisovcltel

od

roku

I915,

pat i o

kategorie

exilov

ch

autor t.

Ve slovn ku

e samoz ejm

edn

o

vlbr

jak

u tzv.

domc ch'

ak

u tzv.

ext-

lovlch

autorri

a

ist

by

bylo

mo n

krit r i ch

ohoto

v] bru

iskutovat.

Ostat-

n

*

Slovn k

esk-ch

pisovatel ,

ter./

vy e1

nak1adatelstv

an elr"r

kvo.

reck oh v

Torontu

v roce

l982

a ktery

zahrnoval

domc

zakzan

utory

a

eXi-

lov autory

zlet

|948

a

|919

(s nzvemSlovn k akizrlnycltautorpak vy el

v

Praze

v roce

199l),

obsahuje

autorsk

hes|a,

:fkaj c

e

dal

adestky

exi-

lovych litert

,

kte

e

neobjevili

v uveden m

lovn ku

esk.1:ch

pisovatel

d

rok,u

945,

Dalo

by

se tedy

uva ovat

njak]ych

to

padesti

autorech,

'ntch

valn vt ina

rsobtla

rv

v letech

1968

a

|989

v exilu.

Je

nasnad,

e

po-

jednat

o tak

velk m

po tu

utor l

krtk rn

e .ertu

en

mo n

a

zejm

ni

.ir"lno.

Pokus m

se

tedy

shrnout

sv

nzory

na

rispchy

a ov em

nerispchy

- esk xilov 1iteratury m nn hobdob .

P edev rn

ekvap '

e

v

produkci

esklch

exilov]/ch

autorri

veimi

siln

po-

staven

au1itl'ttpoezie.

o

by

nemlo

b]/t

v esk rn

rost ed

ic

divn ho,

vit-

35

7/25/2019 Zivot Je Jinde

34/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

35/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

36/397

Ce

19]4

knihu s

nzvem

Pohdk1,.

v roce

l988

vydal

ve V dni J i

Gru a

s|a-

bik

a tanku

ro

exilov

dti s

nzvem

Mdmct,

cita,

c

a

Eda. Knihy

pro dti

a

mlcle

e celkem

dobie

prodvaly,nebo

odn

rodi rj

mlo

zjem

na

tom,

aby

ejich

dti

dostaly

do rukou

hodnotn ,

esky

san

exty'

dostupn

hpn

mlad enerace. nm v akskute n omry v etn

ch

rodinch

esk

iaspo-

ry.

I tam,

kde

oba

rodi e

sou

e i,

n a c

e o

uchovn

esk ho

ovdom

u svych

dt ,

e

snaha

vzbudit

zjem

p slu n k al

xilov

generace

o etbu

v e tin

omrn

z dka

orunovna

rispchem'

Tak

v tclr

rodinch,

kter

z

jak hokoli

drjvotlu

te

natrvalo opou tj

esk

em,

e

probl m

uchovn

eskosti

t

velmi aktuln .

nes se

ov em

mohou

rodi e

sobit

iteraturou

pro dti

a mlde

vydvanou

v esk

epublice.

Do oblasti

mimo

krsn

senlnictv ,

zn.

do oblasti

iteratury

faktu,

pat

o-

etn kupinadl exilovlch autor . Svtob n ki voboda(nar. 95l), kter -

ho

e

od

roku

1990

asto

mon

idt

na

Vclavsk m

mst

obl a ovy

ro-

dejny

stoj

am

a

prodv

vlastn

rrihy

,

za a|

exilu

v roce

1979

vydvat

sv

knihy

poclnzvem

Autostopen.L

olemsvta.Zat mco

an

Bene

rv

na

tom,

eJe-

ho knihy

smj

vychzet

en

v tzv.

,,p edkomunistick m..

esk m

ravopise'

i

Svoboda

postoupil

e t

o

nkolik

krok

dl

a

p c uriozn m

pravopisem

last-

n m

nap.

niha

z roku

l980

m

nzev Sevent

vropa,

zije,

Austrtilije,

oced-

nye.

Doshl

toho,

e se

stal spolu

s Pavlem

Landovskym

pedmtern

tudie

Char-

lese

Townsenda,

azvan

ColLot1uial zech inTyvoWorksof Literaturc: 'altdov-

sky

ntl

Svoborla.,ota

Rambousek

nar.

1923)

vydal t iv

amti tzv.

chodce,

.1.

agenta

americk

ajn

luby,

potaj

cchzq ciho

padest

ch

letech

zpado-

nmeck

ranice

do

tehdy

komunistick ho

eskoslovenska.

niha

vy la

v roce

1978

pocl

nzvem

Kroclutu

s sebou

(krochna namen

v

hantyrce

zv. chodc l

i-

stoli).

Postupn

vy la

v roce

l975

korespondenccVratislava

laka

(1925-|913)

pod.nzvetn

Mctri

v Reykjaviku.

A znmy

pedvle n]i

akladatelsk)i

pracovn k

a pozdj editel s' oddlen ozhlasov taniceSvobodnEvropa Julius Firt

(I8g1-i919)

napsal

za

vytlatn

poluprce

udv ka

Vesel ho

a

v roce

I9J2

vydal

v znamn

amti

pocl nzvem

Knihy

a osudy.

Janu

epovi

1902-1914)

vy ly

posmrtn

v roce

1975

jeho

pamti

Sestrct

izkost.

A

Egon

Hostovsky

(1908-1973)u vroce1966vycla lmemorovoukn1huLiterrn dobrodru

esk ho

pisovatele

v

cizin.

Teprve

v exilu

vydal

J i

Kol

(nar.

1914)

v roce

l983

sv lj

en k

z

roku

1949

pod nzvem

o ity

svdek.

A

Eduard

Goldstijcker

(19l3_2000)

vydal

v roce

1989

sporn

amti

Prozesse.

tfahrungen

eines

Mit-

Ch'

Townsend:

'Co|loquia|

Czech

in Two

Works

of

Literature:

andovsk;

nd

Svoboda..

Vtiaties

o ' z ch.

Sttulias

n Czadl

Sot: oLittgtt sr lcs'

odopi'

Ansterdam

Atlanta

l993.

38

in

E. Eckert

(ed.)

7/25/2019 Zivot Je Jinde

37/397

rcleuropciers

Procesy.

Zku enosti

Stedoevropana).

ylo

by ostatn

velmi

z-

s|u n ,

dyby

p slu n ci

esk ho

ntelektuln ho

xilu

zlet 1948

a |989

kone -

n

p istoupili napsnpamt ,

iedev m

sv

ch z itc ch

cizin.

Anastz

opasek

(l9l3-1999)

vyda|

u ve

vlasti

v roce

1992

pamti

Dvantict

zastaven .

Nkdej

ektor

basilejsk

niverzity an Mil Lochman(nar.|922)vydal v Pra-

Ze

v

roce 2000 pamti

o

mi v

ivot

lo,

K

d lrlm

zv. non-fiction

exilov

ch

autorri

pat

ak

nihy, kter

e zabyva|y

r

znymi

probl my

esk ho

azyka

a

esk iteratury.

kter

publikace

vy ly

esky,

in

v

ciz ch

jazyc ch.

Anton n

Kratochvil

(nar.

|924) vydal

u v roce

|952literrnvdnou tudii

',Modlitba

domova v

d leJana

epa..av roce

l984

p i |a

a

adu

eho

monogra ie

he

baroka.

Krom

da| ch

rac ,

ejm na se-

jistickych'

sestavil ve|mi

zs1unou

ibliografii

krc stt esk

iteratury

exilu

- tinor1948a kvten 967 (vy la m v roce 1968;ej mpokra ovn sou

bibliografick

ublikace

Ludmily

etlov ,nm

a d mu,

do se zab v

es.

kou exilovclu iteraturou).

elmi

cenn

e

bibliografie,

kterou vydal

Jii Kovtun

(nar'

1927)v roce

l984

-

Czech

and Slovak Literature

n English

(doplnn

ru-

h ydn y lo

v roce l988)'

Karel

Hv d'ala

nar.

1941) ydal v

roce 1981kni-

hu rozhovorripiedev m

eskymi

exilovymi

literty

esk ozhovoryve

svt

a navza|

na ni

publikaceml

Ddlkovy

vysLech

rozhovor

s

Vclavem

Havlem)

z roku 1986

(a

pak

l989),

dle Souktomci

zpoura

(rozhovor

s Pavlem Landov-

sk]/m) roku 1988 a Myslet z,ele svtct rozhovors Vclavem Blohradskym)

z

roku 1

89.HelenaKoskov

(nar.

1

35)

p i l a

roce

987 se zva nou nihou

o

probl mech

oudob eskiteratury

Hledcin

tracen

enerace.

Pavel Tigrid

(nar.

917)

se z sti abyval

esk; m

semnictv m

e

sv knize z roku l988

Kapesn pr vodce

nteligentn

eny

po

vlastn, m

sudu' J

jsem

na vyzvu n-

meckych profesorri

|avistiky

po ptivodn m

dm tnut

po

del m hnnapsal

a v

roce l

984

vydal prci

Gescltichteder tschechischettiteratur

im ] 9. und 20.

Jaltrhundert(Djiny esk iteratury v l9. a 20. stolet ); ozdji, v roce l987,

vy la

ej

esk

pozmn n

verze

poc

nzvern

eskc iteratura

I785_19B5

v

nakladatelstv

ixty.EightPublishers

v Torontu.Z

prac ,

y l1/ch

ciz ch

a-

zycich,

je

mon

uv stnap.monogra ii

Mark ty Brouskov

(nar'

1941) Der

Poetismus.

Die

Lehrjahre der tschecltischen

vcLntgarde nd ihrer marxistis-

chen

Kritiker

(Poetismus.

U ebn ta esk

vantgardy

jej ch

marxistickych

kritikti;

1975)

bohemistick tudie vtoznm hoenWellka

(1903_1995)

Czech

Literature

at the Crusstoads

of

Europe

( esk

iteraturana k i ovatkch

Evropy) a Essayson CzechLiterature(Esejeo eskiteratue).b knihy vy-

l y

v ak

u

v roce

l963. Mi|ada Sou kov

1899-l983)'

kter ve vlasti

proslu-

la

jako

autorka

pr

z, v

exilu

za ala ydvat

od roku

l

957 bsn.

A zroveii

a-

39

7/25/2019 Zivot Je Jinde

38/397

7/25/2019 Zivot Je Jinde

39/397

exilovych

autor

nco

o ivot

esk ho

xi|u

sedmdest]/ch

osmdest

ch

let

dvact ho

to|et '

ento probl m

e

ostatn

net kjen

esk hoxilov hcl sem-

nictv ,

rojevuje

e tak

exilov

iteratue

in]ich

nrodrj.

dse,

e exi|ov

pi.

sovatel

e

vdom

-

nebo

s p

odvdom

_

sna

niknout psychicky

obt ,n

situaciosob, ij c ch cizin bez mo nosti v tv lasti idokoncebeznadje

vlast

v

bec

e t

nkdy

spatit.

xi|ov1i

autor

edy

p e

v em

mon m;

vlast-

n m

ivot

v

exi|u

io ivot

rajan

v cizin

v ak

en

velmi

z dka'

Da l

robl nl,

nmy

rovn

Z

prosted

in1i

h nrodn ch

migrac ,

e

chou.

lostiv

otzka

otevren ,nesmlouvav

kritiky

dl

exilov

ch spisovate|

-

a

ov em

domc ch

zakzan,jch

utor

na

strnkch

esk ho

xiIov ho

isku'

Tak

jsenr

se asto

octl

ped

probl mem,

da

mm

slab d lo kritizovat

-

a

mus mse

piznat,

ejsem

t m dy

text recenzeped

desln mdo redak-

ce zm rnil. e to pochopite|nyev, snadnovysvtlite|n;i obt n1/chodm nkch

jak

exilu' tak i

tzv' disentuv

sedmdest1ich

osmdestych

etech minul ho

to-

|et . inak se

piece

kritizuje

dilo

autora,

vo c ho

norm|n ch odm nkch

svobodn

lasti

-

ajinak

se

posuzuje

niha,vznikaj c

a nenormln ch

ivot-

n chpodm nek.

asov emzkoriguje pi l i

shov vav

ecenze,

o se t k v dy

a

v ude

ejen

dl exi lov

i neditn iteratury.

Kter nry

chybly

esk xi|ov

iteratu e

edmdest

ch a osmdest

ch

]et?P edev mdivuje mal1/ o et sejri

_

ve zkouman m bdob e jich sku-

te n

mlo,

srovnme.li

eskou xi lovou

iteraturu

ap.

p semnictv mol-

sk;ich

i

usk

ch emigrant

. A tch

esejri esk1ichxilovlch

autor

,

maj c ch r-

valej

odnotu,

e

v na em

xilu

e t

m i i.

Dramatick

rodukce

xituby|a'

ak

u

sem

uvedl,

mlo

po etn

je

z ejm ,,ze ezanecht m

dn topy v d-

jinch

esk hoivadla

druh

oloviny

dvact hotolet .

Jist

by se daly naj t

a l

edostatky

s|abiny esk hoxilov ho

semnic-

tv

sedmdestych

osmdestych et.

Je

v ak

z|ejm ,

e

poprv

d dob na xi-

lov iteratury edmnct hoto|et namenpojednvan vacetilet ovodob -

ho

exilu

vyrazny rlspch'

V ichni

si

pejeme,

by exil, kter

skon i l

na

podzim

roku

l989,

u nikdy nemlpokra ovn .

dyby v ak

t to eb|ahituacim-

lo

p ece

en

doj t ,

e ji st ,

eexi lov

auto i y Znovu spolu s ineditn mi piso-

vateli

ve vlasti

nedali

umlknout vobodn mulasu csk ho semnictv ' e-

il i

a neprisobilijsme

edy v exilu

zbyte n.

4 l

7/25/2019 Zivot Je Jinde

40/397

Exil

ako

monost

jako

obrana

Cesk

exilov

rza

sedmdestychosmdestychet

VLADl l r , l i n

npou r r

Na

po tku

edmdestych et

probh|a

exilov

m tiskem diskuze o monostech

spisovatelepustit odny azyk a za tstv jazycejin m.an ephovo il sv

neschopnosti

vo it

j in m azykov m

du a

spojova| utoosobn

ispozici i

fatln

ur enost nemo nost

pustit sv

j

existenciln

rostor,

v nm v e, o

konstituuje

eho

svt,

je

pojmenovno

esky.Dal

astn ci iskuze

Milan

Kundera a.Vra

Linhartov

chpali

probl m

azykajako

probl m

vobodn

o|-

by.

Ciz

jazyk

pro

n neml b t nep ekonatelnou

ari rou spi ovatelova

olba

neby|azvis| na

privodn

odn e i' ost

jednodu e

y

|o

nazna it, e rozdi|

mezi epov1im

ostojem

a

postojem

Linhartova Kundery charakterizuje

e-

nera n

ropast

mezi

exilem

po norov m

a

posrpnovym'

le

nap k lad

ped-

stavite|

orinorov ho

xilu Jan Kolr se

po

sv modchodu do Franoie sta|

ran-

couzskym

spisovatelem,

ter dosh| ur it

roslulosti

v ciz m

prosted

ap -

klad romnem Le

monnaie

de retour

(Pen z

nvratu)vydan m Pa i

roce

l958.

J i

istorius ve

sv

studii

o

Kolrovi nazvan ,'Francouzsky

omn es-

k ho

autora..l

ituje Kolrovu

vtu

z

jeho

kontroverzn ho pisu

Listy nm mu

p teli,

n Kolr

vysvtluje

p iny

v ho

odchodu

do exilu:

,,odchodem

za

hranicesem ne el o ciziny e |sem ke svym:cizina byla za mnou.. s.214).

Probl m olby kdu tedynebyl

en

zle i tost

ednotlivych

xi|ov clr

v|n,az-

roveii nebyl ani

probl mem ouze

jazyka'

Kolr

sice

pedstavoval

po

norov

vln naprostou yjimku, ale ani exilov spisovatel

o

roce

1968

voln ne-

vplouvali

do ciz ch ku|turn ch

jazykovych

souvislost ,

nestvali e

masov

americkymi' nmeck1imi

i iancouzsk;7miutory.

Nejde mi

v ako to e it'

a-

kolik spisovatel

mrie vo it

mysletv

j in m

1azyce.

ipom nm

utodiskuzi'

aby se ukza|o

nco

podstatnj ho osudu exilov ho pisovatele

obeon.

Spi-

sovatel e toti nezbytnstavnpedotzkunov ho ebepojet , n podstatnou

J.

Pistorius:

.Francouzsk

ornn esk houtora... v/.,/ ch,/

, ' I

'

l

960.

s. 27 |_217

^ 1

+-)

7/25/2019 Zivot Je Jinde

41/397

rilohu

bude sehrvat

dvoj

vztah.

Vztah

k opu tn mu,

ter

bsahujeminulost

- tradic i ,v] ichodisko,aleisouhrnhistor ick1ichpohyb, jejich rezulttemj

tuace exilu. Druh

m

vztahem pak

je

to, co

vznik

se samotn m faktem

exilu,

vrenost

do nov ho,

eprobdan ho rostoru,

kter v

sob nese ve ker

mo -

nostipro budouc ivotn rojektjedince.Toto cizi ml iciprosted ijak nezve

ke vstupu.

ehojin e je

hostejn

minulosti

a histor ick

ku enosti xulan-

ta.Ale

pesto

us

b1/t oto

ciz bud zvoleno

a

pr1ato,

ebo

odm tnuto.

Exil

ve

sv m

privodn m

mys|u

e

de nzivn ,

xulant odchzi,

aby bojoval

boj'

ktery

doma

pokldzaztraceny,

proto

aby obhjil sv rj ivclt, oclnoty,

n

v . v posledku

mus

obhajovat

sv

lastn esto

odchodu. ragi nostrtu-

ace emigrantasvdom v dy

spo v tom,

estoj cela sm v

djinch a

v.

idjinm' obhajujesvou volbu

odej t obhajuje

v

prvo

na

vztah

k tomu,

ccl

musel eba edobrovoln pustit. xil zsadn v znamujeroli edinoea sta-

v

ho do situacevcllby

*

mrie

b1/t