153 Komentář k § 42 § 42 ZDPH je implementací článků 184 a 185 Směrnice. Odst. 1 V § 42 odst. 1 jsou uvedeny případy, kdy se jedná o opravy vyplývající z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů, kdy dochází například ke snížení úplaty formou poskytnu slevy po datu uskutečnění zdanitelného plnění, ke zrušení celého nebo čás zdanitelného plnění, k předčasnému ukončení smlouvy o dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d) a v některých dalších případech. Odst. 2 Pokud měl plátce povinnost u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, je při provedení opravy základu daně a výše daně povinen vystavit opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 ZDPH. Tento opravný daňový doklad je povinen vystavit do 15 dnů ode dne, kdy zjisl skutečnos rozhodné pro provedení opravy základu daně a výše daně. Plátce však nemá vždy povinnost při uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad. Proto pokud tuto povin- nost při uskutečnění zdanitelného plnění neměl, provede opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Lhůta je stejná, také 15 dnů ode dne, kdy zjisl skutečnos rozhodné pro provedení opravy základu daně a výše daně. Odst. 3 Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním. Toto zdanitelné plnění se považuje za uskuteč- něné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost. V takovém případě se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce tuto opravu provede. Podmínka prokázání obdržení opravného daňového dokladu odběratelem zde uvedena není. A to jistě z důvodu, že u odběratele dochází touto opravou k navýšení odpočtu daně. Ovšem odběratel zajisté bude opravný daňový doklad požadovat. Povinnos a práva odběratele při opravě základu daně a sazby daně řeší ustanovení § 74. Pokud je provedena oprava základu daně a výše daně, kterou se daň snižuje (např. reklamace), považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné poslední den zdaňovacího období, ve kterém osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad. Plátce, který provádí opravu základu daně a výše daně, musí mít potvrzeno, že příjemce opravný daňový doklad obdržel. Odběratel však musí postupovat podle § 74 odst. 1 a opravu základu daně a výše daně provede za zdaňovací období, kdy se o okolnostech rozhodných pro vznik povinnos opravu provést dozvěděl. Opravu základu daně a výše daně pro- kazuje opravným daňovým dokladem, ovšem dá se předpokládat, že v praxi bude dříve znát důvody pro opravu základu daně a výše daně než obdrží opravný daňový doklad. V takovém případě musí doložit opravu jiným dokladem, například dokladem o vyskladnění zboží ze skladu, pokud odebrané zboží vrací dodavateli. Případně doloží korespondenci s doda- vatelem, v níž byla dohodnuta oprava základu daně a výše daně, reklamační protokol apod. Příklad: Obchodní společnost, plátce, dodala 28. 4. 2017 plátci zboží za cenu 60 500 Kč (z toho 50 000 Kč základ daně a DPH ve výši 21 % činí 10 500 Kč). Daňový doklad byl plátci doručen s dodávkou zboží. Dodavatel za měsíc duben odvedl DPH ve výši 10 500 Kč a odběra- tel si za měsíc duben uplatnil nárok na odpočet daně ve výši 10 500 Kč. Dne 27. 5. 2017 zjisl odběratel na zboží neopravitelné závady a po dohodě s dodavatelem zboží vrál dne 29. 5. 2017. Zboží bylo 29. 5. 2017 vyskladněno na základě dodacího listu. Dodavatel vystavil dne 8. 6. 2017 opravný daňový doklad, který plátce obdržel 10. 6. 2017. Řešení: Odběratel: ČERVENEC DUBEN KVĚTEN ČERVEN 28. 4. dodání zboží 25. 5. DAP 29. 5. vrácení zboží 8. 6. ODD 10. 6. obdržení ODD 25. 6. DAP Zkratky: NNO – nárok na odpočet ODD – opravný daňový doklad (§ 45) DAP – daňové přiznání Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . . § 42
Transcript
153
Komentář k § 42 § 42 ZDPH je implementací článků 184 a 185 Směrnice.
Odst. 1V § 42 odst. 1 jsou uvedeny případy, kdy se jedná o opravy vyplývající z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů, kdy dochází například ke snížení úplaty formou poskytnutí slevy po datu uskutečnění zdanitelného plnění, ke zrušení celého nebo části zdanitelného plnění, k předčasnému ukončení smlouvy o dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d) a v některých dalších případech.
Odst. 2Pokud měl plátce povinnost u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, je při provedení opravy základu daně a výše daně povinen vystavit opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 ZDPH. Tento opravný daňový doklad je povinen vystavit do 15 dnů ode dne, kdy zjistil skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně a výše daně.
Plátce však nemá vždy povinnost při uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad. Proto pokud tuto povin-nost při uskutečnění zdanitelného plnění neměl, provede opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Lhůta je stejná, také 15 dnů ode dne, kdy zjistil skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně a výše daně.
Odst. 3Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním. Toto zdanitelné plnění se považuje za uskuteč-něné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost. V takovém případě se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce tuto opravu provede. Podmínka prokázání obdržení opravného daňového dokladu odběratelem zde uvedena není. A to jistě z důvodu, že u odběratele dochází touto opravou k navýšení odpočtu daně. Ovšem odběratel zajisté bude opravný daňový doklad požadovat.
Povinnosti a práva odběratele při opravě základu daně a sazby daně řeší ustanovení § 74.
Pokud je provedena oprava základu daně a výše daně, kterou se daň snižuje (např. reklamace), považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné poslední den zdaňovacího období, ve kterém osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad. Plátce, který provádí opravu základu daně a výše daně, musí mít potvrzeno, že příjemce opravný daňový doklad obdržel.
Odběratel však musí postupovat podle § 74 odst. 1 a opravu základu daně a výše daně provede za zdaňovací období, kdy se o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti opravu provést dozvěděl. Opravu základu daně a výše daně pro-kazuje opravným daňovým dokladem, ovšem dá se předpokládat, že v praxi bude dříve znát důvody pro opravu základu daně a výše daně než obdrží opravný daňový doklad. V takovém případě musí doložit opravu jiným dokladem, například dokladem o vyskladnění zboží ze skladu, pokud odebrané zboží vrací dodavateli. Případně doloží korespondenci s doda-vatelem, v níž byla dohodnuta oprava základu daně a výše daně, reklamační protokol apod.
Příklad:
Obchodní společnost, plátce, dodala 28. 4. 2017 plátci zboží za cenu 60 500 Kč (z toho 50 000 Kč základ daně a DPH ve výši 21 % činí 10 500 Kč).Daňový doklad byl plátci doručen s dodávkou zboží. Dodavatel za měsíc duben odvedl DPH ve výši 10 500 Kč a odběra-tel si za měsíc duben uplatnil nárok na odpočet daně ve výši 10 500 Kč.Dne 27. 5. 2017 zjistil odběratel na zboží neopravitelné závady a po dohodě s dodavatelem zboží vrátil dne 29. 5. 2017. Zboží bylo 29. 5. 2017 vyskladněno na základě dodacího listu.Dodavatel vystavil dne 8. 6. 2017 opravný daňový doklad, který plátce obdržel 10. 6. 2017.
Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . . § 42
154
Situace u odběrateleOdběratel je povinen i v případě, kdy neobdrží opravný daňový doklad, při vrácení zboží dodavateli provést opravu základu daně a výše daně, a to v období, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti tuto opravu provést. Vyplývá to z § 74 odst. 1 ZDPH. Oprava se prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem sou-visejícím s opravou. V našem případě bude opravu základu daně a výše daně prokazovat plátce dokladem o vyskladnění zboží. Opravu základu daně a výše daně musí provést plátce již za měsíc květen. Odběratel je povinen tuto opravu uvést v kontrolním hlášení. Vzhledem k tomu, že ale opravu provádí v období, kdy opravný daňový doklad od dodavatele nemá, uvede v kontrolním hlášení místo evidenčního čísla opravného daňového interní číslo, které provedené opravě přidělil v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.
Situace u dodavateleDodavatel je v uvedeném případě povinen provést opravu snížení základu daně a výše daně nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém opravou základ daně a výši daně snižuje, a osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, ob-držela opravný daňový doklad. V uvedeném případě může dodavatel opravit výši daně za měsíc červen, kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad.
Pokud plátce provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, považuje se zda-nitelné plnění za uskutečněné poslední den zdaňovacího období, ve kterém opravu základu daně a výše daně provedl v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.
Graf: § 42 odst. 3 písm. b) s vazbou na § 74/1Tuzemsko
Odst. 4Při opravě základu daně a výše daně se uplatní sazba daně, která byla platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, nebo ke dni přijetí úplaty.
Pro přepočet cizí měny na českou měnu vedle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou lze také použít poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou, a to na základě implementace článku 91 směrnice o DPH, který byl změněn směrnicí 2010/45/EU. Vždy se použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění.
Odst. 5Lhůta, po kterou plátce provede opravu základu daně a výše daně, je 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň nejen u původního uskutečněného zdanitelného plnění, ale také při přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění.
Obecně platí , že po uplynutí této lhůty již plátce opravu základu daně a výše daně neprovede. Výjimky jsou uvedeny v následujícím odstavci 6.
§ 42 Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . .
155
Odst. 6V tomto odstavci jsou uvedeny případy, ve kterých se oprava základu daně a výše daně provede v delší jak tříleté lhůtě.
Jedná se o možnost provést opravu základu daně a výše daně při poskytnutí zdanitelného plnění podle smlouvy o dílo, kdy jednotlivá dílčí plnění jsou poskytována po dobu delší než 3 roky, a k převzetí celkového díla tak dojde rovněž za dobu delší než 3 roky.
Je tím umožněno, aby docházelo k opravám jednotlivých dílčích plnění ve lhůtě 3 let, a zároveň bude u těchto dílčích plnění možno provést opravu ve lhůtě 3 let od převzetí celkového díla. Tato úprava reaguje na požadavky praxe, kdy dříve nebylo možno zpětně provést po převzetí celkového díla opravu u dílčího plnění, pokud již od tohoto plnění uplynuly tři roky, což se jevilo jako problematické, neboť zároveň s převzetím celkového díla může vyvstat požadavek opravy i u jed-notlivého dílčího plnění.
Příklad:
Plátce, stavební firma, uzavřel smlouvu s plátcem o výstavbě rozsáhlých skladovacích prostor. Byla dohodnutá dílčí plnění podle jednotlivých etap postupu prací vždy ke stanovenému kontrolnímu dni. Výstavba započala 5. 5. 2015, dokončena bude v září 2019.V červenci 2015 byl vystaven daňový doklad na dílčí plnění provedení základů a obvodového zdiva na částku 500 000 Kč + 21% DPH.
Pokud by po předání stavby v roce 2019 reklamoval investor závady v základové desce a požadoval dodatečně slevu z ceny, je umožněno, aby po dohodě obou stran stavební firma vystavila opravný daňový doklad k původnímu daňo-vému dokladu, který byl v částce 500 000 Kč a 21 % DPH.
Oprava základu daně a výše daně se provede také ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele při dodání zboží s povinností odkupu podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona o DPH.
Obdobně se provede oprava základu daně a výše daně v případě, že nedošlo k převedení vlastnického práva na uživatele při dodání zboží s povinností odkupu. Jedná se o případy závislé na vůli účastníků, například nesplácení a odejmutí před-mětu převodu vlastnického práva, ale také o případy, které nejsou na vůli účastníků závislé, jako je odcizení nebo zničení předmětu vlastnického práva.
Odst. 7Tento odstavec řeší specifický postup pro opravu základu daně a výše daně v případě, kdy nedojde k převedení vlast-nického práva na uživatele při dodání zboží s povinností odkupu podle § 13 odst. 3 písm. d) ZDPH. (Tento postup již byl v zákonu o DPH účinném do 31. 12. 2014).
Výpočet opravy základu daně a výše daně již není vázán pouze na okamžik předčasného ukončení smlouvy, ale obecně na okamžik zániku závazku převést vlastnické právo k užívanému zboží jiným způsobem než splněním.
Plátce provede výpočet tak, že sníží výši daně o částku daně vypočítanou podle § 37 odst. 1 zákona o DPH ze základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která plátci náleží za celkové plnění dodání zboží s povinností od-kupu, a částkou bez daně, která plátci náleží do dne zániku závazku převést vlastnické právo k užívanému zboží jiným způsobem než splněním.
Příklad:
Plátce poskytl jinému plátci nákladní automobil s povinností odkupu. Cena automobilu byla 1 210 000 Kč, základ daně 1 000 000 Kč, daň 210 000 Kč. Dnem předání do užívání odvedl plátce dodavatel 210 000 Kč, plátce odběratel si uplatnil nárok na odpočet daně. Splátky byly rozpočítány na 36 měsíců. Po dvou letech však plátce odběratel nákladní auto-mobil vrátil. Výpočet daně: (210 000 : 36) × 12 = 70 000 Kč. Dodavatel vystaví opravný daňový doklad a sníží původně odvedenou daň o 70 000 Kč, odběratel vrátí 70 000 Kč.
Odst. 8Oprava základu daně se provádí obdobně podle odstavců 1 až 6 při pořízení zboží z jiného členského státu, poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku, poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko, režimu přenesení daňové povinnosti, při dovozu a vývozu zboží.
Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . . § 42
156
Odst. 9Tento odstavec ukládá plátci povinnost oznámit celnímu úřadu případ, kdy nesprávně uplatnil základ daně nebo sazbu daně při dovozu zboží, kdy daň vyměří celní úřad.
Odst. 10V tomto ustanovení je řešen způsob provedení opravy základu daně a výše daně při poskytnutí vybrané služby s místem plnění v tuzemsku, na které se použije zvláštní režim jednoho správního místa. Postup je totožný s postupem podle § 42 odst. 1, 2, 4 a 5. Na rozdíl od běžné opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 se oprava základu daně provede vždy v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdani-telného plnění.
Nutno připomenout, že pravidla pro provádění opravy základu daně a výše daně u zdanitelných plnění, na která se použije zvláštní režim jednoho správního místa, je nutné definovat v souladu s prováděcím nařízením č. 282/2011 (článek 61), podle kterého se veškeré změny v částkách uvedených v daňovém přiznání provádějí formou změn příslušného daňo-vého přiznání a nelze je provádět v daňovém přiznání za některé následující zdaňovací období. Z tohoto důvodu se oprava základu daně a výše daně u tohoto zdanitelného plnění provádí výhradně v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla původní daňová povinnost. Pokud osoba povinná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v evidenci pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa, neboť evidence pro účely daně z přidané hodnoty se na zvláštní režim nevztahuje. Přepočet jiné měny na českou není v případě zvláštního režimu jed-noho správního místa relevantní (údaje v daňovém přiznání nebudou uváděny v české měně), nicméně pro přepočet jiné měny na eura se obdobně jako v odst. 4 použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění. Ten se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa určí podle § 110r odst. 5.
Související ustanovení:§ 36 – Základ daně§ 45 – Opravný daňový doklad§ 74 – Oprava odpočtu daně
§ 43 oprava výše daně v jiných případech
(1) V případě, kdy plátce nebo identifikovaná osoba přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím zvýšila daň na výstupu, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla ne-správně uplatněna daň. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, podle odstavce 2.
(2) V případě opravy výše daně v jiných případech plátce nebo identifikovaná osoba vystaví opravný daňový do-klad, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavila. Pokud plátce nebo identifikovaná osoba neměla povinnost vystavit daňový doklad a daňový doklad nevystavila, provede opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.
(3) U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Pro pře-počet cizí měny na českou měnu se použije kurz uplatněný osobou provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění.
(4) Opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.
(5) Osoba, která není plátcem a jíž vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na vystaveném dokladu, je opráv-něna při opravě daně postupovat přiměřeně podle odstavců 1 až 4.
(6) Osoba povinná k dani, která při poskytnutí vybrané služby s místem plnění v tuzemsku použije zvláštní režim jednoho správního místa, je oprávněna při opravě daně postupovat obdobně podle odstavců 1 až 4.
Komentář k § 43 V § 43 jsou uvedeny situace, kdy se plátce dopustí chyb nebo omylů, které si vyžádají opravu. Pokud plátce nebo iden-tifikovaná osoba udělali chybu, je možné tuto chybu opravit. Zákon o DPH řeší v § 43 pouze takové chyby, kterými byla zvýšena daň na výstupu a opravou dojde ke snížení této daně.
V zákonu o DPH nejsou řešeny případy, kdy plátce nebo identifikovaná osoba udělali chybu, kterou byla snížena daň na výstupu. V takovém případě postupují podle § 141 daňového řádu, který jim ukládá podat dodatečné daňové přiznání.
§ 43 Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . .
157
Odst. 1Při opravě chyb nebo omylů se jedná se především o případy, kdy plátce uplatní na poskytnuté plnění vyšší sazbu daně, než měl, a tím zvýšil svoji daňovou povinnost, nebo na plnění, které není předmětem daně, uvede sazbu daně a daň, stejně tak uvede omylem daň na plnění osvobozená od daně.
Opravu výše daně provádí plátce výhradně v dodatečném daňovém přiznání, a to za zdaňovací období, kdy byl odběra-telem obdržen opravný daňový doklad.
Odst. 2Při opravě výše daně je plátce nebo identifikovaná osoba povinen vystavit opravný daňový doklad podle § 45 zákona o DPH v případech, kdy měl tuto povinnost na základě původní transakce nebo kdy tak učinil. V ostatních případech provede opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.
Odst. 3 a 4Obdobně jako u opravy základu daně a výše daně se u opravy chyby uplatní sazba daně, která byla platná ke dni povin-nosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění a pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije původní kurz. Opravu je možné provést do tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.
Důležité je upozornit na to, že plátce může uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu pouze v rozsahu správné sazby daně.
To znamená, že pokud byla dodavatelem uplatněna daň v základní sazbě daně, přičemž podle zákona měla být uplatněna například první snížená sazba daně, má odběratel nárok na odpočet pouze ve výši první snížené sazby daně, a to bez ohledu na to, že na dokladu je uvedena základní sazba daně.
Pokud by tedy odběratel udělal chybu a podle obdrženého daňového dokladu uplatnil odpočet daně v základní sazbě daně, ačkoli plnění odpovídalo sazbě snížené, pak i kdyby odběratel nikdy neobdržel opravný daňový doklad, je povinen podat dodatečné přiznání do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž chybu zjistil, a ve stejné lhůtě samozřejmě daň doplatit. Postup je v souladu s § 141 odst. 1 daňového řádu.
Odběratel tedy podává dodatečné daňové přiznání na snížení nároku na odpočet daně na základě vlastního zjištění chyby na daňovém dokladu, a to i v případě, že neobdrží opravný daňový doklad od dodavatele.
Příklad:
Fyzická osoba, plátce, se živnostenským listem na zednické práce, v dubnu 2017 poskytl vyzdívací práce stavební firmě, plátci. Zakázku fakturovala s DPH, základ daně 500 000 Kč a daň 105 000 Kč, celkem 605 000 Kč. Účetní příjemce pl-nění uplatnila nárok na odpočet daně za měsíc duben, kdy daňový doklad přijala a plnění uvedla v kontrolním hlášení. Daňový poradce stavební firmy následně 26. května při kontrole dokladů zjistil, že plnění mělo být uvedeno v režimu přenesení daňové povinnosti a příjemce plnění neměl nárok na odpočet daně uvedené na vystaveném daňovém do-kladu. Proto do konce června podal odběratel dodatečné daňové přiznání za duben a nárok na odpočet vrátil správci daně. Plátce postupoval podle § 141 daňového řádu. V daňovém přiznání uvedl opravu do ř. 40 minusem základ daně 500 000 Kč a minusem daň 105 000 Kč. Do ř. 10 uvedl plátce částku 500 000 Kč a daň 105 000 Kč a nárok na odpočet, do ř. 43 základ daně 500 000 Kč a daň 105 000 Kč. Současně podal následné kontrolní hlášení.Pochopitelně, že toto dodatečné daňové přiznání odběratele podléhá ze strany správce daně příslušné sankci. Sou-časně firma požádala o vystavení opravného daňového dokladu bez DPH a o vrácení částky zaplacené daně 105 000 Kč. Poskytovatel plnění vystavil chybně původní daňový doklad, daň odvedl a následně vystavil opravný daňový doklad 4. 6., který doručil odběrateli, plátci, dne 6. 6. Dodavatel může podat dodatečné daňové přiznání až v červnu, kdy doručil opravný daňový doklad odběrateli. Pro dodavatele však žádné sankce z tohoto podání neplynou.
Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . . § 43
Důvod opravy: Chybné uvedení daně namísto režimu § 92a
Položka Základ daněKč
Sazba daně21 %
Cena celkem Kč
Původní DD č. 2017/17
Oprava:Rozdíl:
−500 000
+500 000
105 000
x
−605 000
500 000−105 000
SDěLenÍ: Plnění podle § 92a odst. 2.Daň odvede zákazník.
Celková hodnota díla 500 000 Kč
Přeplatek −105 000 Kč
Razítko a podpis
Příklad:
Oprava chybně uvedené základní sazby namísto snížené sazby daněDodavatel, plátce Jan Novák, dodal zboží v hodnotě 200 000 Kč odběrateli, plátci, a uplatnil chybně základní sazbu daně 21 %.Celková fakturovaná částka činila 242 000 Kč včetně daně. Následně vystavil opravný daňový doklad na sazbu daně 15 %. Rozdíl daně 12 000 Kč vrátil odběrateli.V tomto případě je sankce na straně odběratele, protože nepostupoval podle § 73 odst. 6 ZDPH a uplatnil si nesprávně vyšší sazbu daně, která neodpovídala přijatému zdanitelnému plnění. Odpovědnost za správnou výši odpočtu daně nese odběratel.
§ 43 Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . .
159
VZOR OPRAVnÉHO DAŇOVÉHO DOKLADU PODLe § 45 ZDPH
Opravný daňový doklad číslo: 2017/22ODD
Dodavatel:Jan Novák268 01 Beroun 21
DIČ: CZ55424118VS: 201722ODDKS: 007
Příjemce:Alfa s.r.o.
Odběratel:DIČ: CZ33534422Alfa s.r.o.180 00 Novodvorská 7, Praha 8
evidenční číslo původního daňového dokladu: 2016/12
Datum vystavení opravného daňového dokladu: 10. 6. 2017
Položka Cena bez daně DPH % Daň Cena celkem Kč
Základ daně
Zboží VK100 −200 000 21 % −42 000 −242 000
Zboží VK 100 200 000 15 % 30 000 230 000
Přeplatek −12 000
Celkem přeplatek −12 000
Razítko a podpis
Účetní dodavatele dle tohoto dokladu uvede v dodatečném DAP na ř. 1 minus 200 000 Kč základ daně a daň – 42 000 Kč a správně do řádku 2 uvede základ daně 200 000 a daň 30 000 Kč.
Odběratel provede příslušnou opravu na řádku 40 a 41 daňového přiznání.
Dodavatel i odběratel provedou opravu v následném kontrolním hlášení.
Oprava chybně uvedené snížené sazby daně namísto základníV případě, kdy plátce pochybením sníží daň na výstupu, postupuje podle obecných ustanovení v novém daňovém řádu, protože situaci, kdy plátce uplatnil na daňovém dokladu daň ve snížené sazbě, namísto v základní sazbě, jmenovitě zákon o DPH neřeší.
Podle § 141 odst. 1 daňového řádu má plátce povinnost podat dodatečné daňové přiznání do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž chybu zjistil, a ve stejné lhůtě daň správci daně doplatit.
Není zde samozřejmě zmínka o tom, na základě jakého daňového dokladu provede dodavatel opravu a podá dodatečné daňové přiznání.
Zákon o DPH tuto situaci neřeší a neřeší ani techniku, jakou by měl odpočet opravit odběratel plnění.
Podle zákona o DPH, především dle dikce ustanovení § 28 ZDPH, má odběratel – plátce právo na řádný daňový doklad se správnou sazbou daně za přijaté plnění.
Ovšem je nutno pamatovat na ustanovení § 73 odst. 1 písm. a), kdy je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet až za období, v němž držel daňový doklad.
Z toho vyplývá, že odběratel může uplatnit zbývající nárok na odpočet daně až v období, kdy drží daňový doklad, a to formou dodatečného daňového přiznání.
Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . . § 43
160
Příklad:
Plátce v červnu při výstavbě nového zděného oplocení u bytového domu, který nesplňuje podmínky stavby pro sociální bydlení, uplatnil chybně na daňový doklad sníženou sazbu daně místo sazby základní pro soukromou osobu, neplátce (to znamená, nebude použit režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH).Daňový poradce při kontrole účetnictví toto pochybení zjistí v září. Do konce října je plátce povinen podat dodatečné přiznání za měsíc červen a rozdíl správci daně doplatit. Je na dohodě mezi dodavatelem a soukromou osobou jako pří-jemcem plnění, jakým způsobem vyřeší změnu ceny za stavební práce.
Odst. 5V tomto odstavci je řešena specifická situace, kdy je umožněno obdobně provést opravu daně osobě, která není plátcem a která uvedla na vystaveném dokladu daň a vznikla jí z tohoto titulu povinnost daň přiznat.
Odst. 6Odstavec 6 řeší pravidla pro provádění opravy výše daně u zdanitelného plnění, na které se použije zvláštní režim jednoho správního místa. Tato pravidla se řídí prováděcím nařízením č. 282/2011 (článek 61), podle kterého se veškeré změny v část-kách uvedených v daňovém přiznání provádějí formou změn příslušného daňového přiznání a nelze je provádět v daňo-vém přiznání za některé následující zdaňovací období.
Oprava výše daně u tohoto zdanitelného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se provádí v dodatečném daňovém přiznání za období, ve kterém vznikla původní daňová povinnost.
Pokud osoba povinná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v evidenci pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa, neboť evidence pro účely daně z přidané hodnoty se na zvláštní režim nevztahuje. Přepočet jiné měny na českou není v případě zvláštního režimu jednoho správního místa relevantní (údaje v daňovém přiznání nebudou uváděny v české měně), nicméně pro přepočet jiné měny na eura se obdobně jako v odst. 3 použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění. Ten se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa určí podle § 110r odst. 5.
Související ustanovení:§ 45 – Opravný daňový doklad
§ 44 oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení
(1) Plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat daň a jehož pohledávka, která vznikla v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění, doposud nezanikla (dále jen „věřitel“), je oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky v pří-padě, žea) plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen „dlužník“), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční
soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka,b) věřitel přihlásil tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka
byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží,c) věřitel a dlužník nejsou a ani v době vzniku pohledávky nebyli osobami, které jsou
1. kapitálově spojenými osobami podle § 5a odst. 3 s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,
2. osobami blízkými, nebo3. společníky téže společnosti, jsou-li plátci,
(2) Pokud pohledávka nebyla v přezkumném jednání podle zákona upravujícího insolvenční řízení zjištěna v hod-notě, kterou měla v době vzniku, daň se vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, výše opravované daně podle tohoto ustanovení se sníží či zvýší o takto provedené opravy.
(3) Opravu výše daně na výstupu je věřitel oprávněn provést nejdříve ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1. Opravu nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se usku-tečnilo původní zdanitelné plnění a v případě, že dlužník přestal být plátcem.
(4) věřitel, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání.
§ 44 Základ daně a výpočet daně, oprava Základu daně a oprava výše daně . . .
