Základy ekologie průřezové téma

metodika pro střední odborné školy (pro gymnázia)

Danuše Kvasničková Vladimír Kalina

Klub ekologické výchovy

2007

Praha TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY a ROZPOČTEM HMP

1

Anotace Metodika je určena pro pilotní střední odborné školy v Praze, kde se učí průřezové téma Základy ekologie, většinou v podobě jednohodinového předmětu v jednom školním roce. Je zčástí inovací textu zpracovávaného pro kurs Základy ekologie akreditovaný MŠMT. Účastníci seminářů proto získali i oficiální osvědčení. V předmětu se zdůrazňuje integrovaný pohled na problematiku – učivo zahrnuje - poznatky o biosféře -poznatky o člověka a jeho vztazích k prostředí -přehled hlavních problémů životního prostředí - možnosti a způsoby jejich řešení Metodika uvádí doporučené metody a formy vyučování, rozbor vztahu k připravovaným RVP pro střední odborné školy a příklad rozvržení učiva do nejobvyklejšího jednohodinového předmětu. Součástí metodiky je CD zahrnující - powerpointové prezentace k základním tématům obsahu učiva - příklad exkurze vhodné pro pražské školy pro technicky zaměřené obory k řešení ekologických problémů Metodika se odvolává na nejčastěji používanou učebnici pro průřezové téma na středních odborných školách Kvasničková: Základy ekologie, Praha Fortuna a na soubory fólií k tomuto tématu, které byly všem středním odborným školám k tomuto tématu dodány jako učební pomůcka v rámci projektu. Zpracovali RNDr. Danuše Kvasničková, CSc a Prof.Ing.Vladimír Kalina, CSc. © Danuše Kvasničková, Vladimír Kalina Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou.

2

OBSAH Str. 1. Hlavní zásady vzdělávání pro udržitelný rozvoj 4 2. Úkoly průřezového tématu - Základy ekologie na SOŠ 5 3.Vztahy předmětu Základy ekologie k připravovaným RVP pro střední odborné školy 7 4. Doporučené metodické postupy a formy vyučování 13 4.1. Základní přístupy 4.2. Doporučené vyučovací metody 4.3. Doporučené formy vyučování 4.4. Doporučení k metodám a formám vyučování 4.5. Podmínky pro předmět Základy ekologie 5. Rozbor jednotlivých částí průřezového předmětu Základy ekologie 18 6.Příklad rozvržení učiva předmětu Základy ekologie 23

do vyučovacích hodin 7. Příklad metodického řešení učiva předmětu Základy ekologie - 25 8. Zdroje informací pro učitele 43

9. Příloha: Průřezové téma RVP pro gymnázia 49

CD Kalina Vl., Kvasničková D. : Příklady PP prezentace – 6 částí Výběr ze stránek internetu: Informace o ochraně přírody Vinař Š.: Příklad výkladu na exkurzi – tepelná čerpadla

3

1. Hlavní zásady vzdělávání pro udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je z mnoha důvodů (viz další informace pro projekt JPD 3) pokládán za jedinou pozitivní alternativu dalšího rozvoje lidské společnosti – a vzdělávání a výchova v tomto směru je nezbytným předpokladem postupných kroků k této vizi. Ekologická gramotnost je proto jedním z nezbytných požadavků na přípravu člověka 21.století a je takto zakotvena i ve Strategii rozvoje lidských zdrojů ČR. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) ve školství ( a tedy i ve středním odborném školství) by mělo respektovat zejména : - komplexní pojetí vztahů člověka a prostředí, tj. zdůrazňovat význam a propojenost aspektů ekonomických, sociálních a ekologických v zájmu udržitelnosti rozvoje, přesvědčovat o nezbytnosti prevence negativních jevů v prostředí a ve společnosti, nikoliv pouze pro jejich následné odstraňování. - komplexní pojetí osobnosti žáků, tj. vyváženě ovlivňovat racionální, emocionální volně aktivní stránky osobnosti mladého člověka, propojovat vzdělávání a výchovu - zejména rozvíjet schopnost myšlení v souvislostech a zvláštní důraz klást na utváření etických norem, hodnotové orientace, na rozvíjení samostatnosti a tvořivosti i angažovanosti pro řešení problémů. Velmi důležitý je proto systémový přístup k řešení VUR (čili široce pojatého ekologického vzdělávání - dále EV) v každé škole , tj. uvědomování si vztahů mezi stanovenými cíli, zvoleným obsahem, prostředky i podmínkami výuky, což by se mělo promítnout do přípravy celkového školního plánu EV. Nezbytné je zejména promyšlené využívání návazností mezi jednotlivými stupni vzdělávání, začleňování obsahu EV do všeobecné i odborné části vzdělávání, propojování znalostí a dovedností a rozvíjení kontaktů školy s mimoškolním prostředím. V Praze je možno rozvíjet v tomto smyslu i spolupráci mezi různými středními odbornými školami z hledisek personálních i obsahových. Pro realizaci EV ve škole je tedy důležité

a) využít možnosti všech vzdělávacích oborů a předmětů (samozřejmě nenásilně – jak odpovídá jejich přirozenému zaměření, ale promyšleně, což vždy závisím na osobnosti učitele, jeho odborné i metodické schopnosti)

b) zajistit možnost získávat integrovaný pohled na problematiku udržitelnosti rozvoje c) uplatňovat konkrétní přístupy k řešení aktuálních problémů, rozvíjet přitom

tvořivost a angažovanost, kontakty školy s mimoškolním prostředím (Podrobněji viz další metodické materiály pro projekt JPD 3.) Z hlediska obsahu jsou pro EV důležité poznatky :

- o biosféře – tj. o zákonitostech života, podmínkách jeho existence, o struktuře a funkci ekosystémů, významu biodiverzity na genové, druhové i ekosystémové úrovni

- o člověku - z hlediska jeho života (zdraví a sounáležitosti s živou přírodou), z hlediska sociálního (mezilidských vztahů, vztahů k okolnímu prostředí z hlediska jejich utváření) i z hlediska ekonomického (uvědomění si utváření a rozvíjení lidských aktivit ve vztahu k prostředí, nerovnoměrnost současného ekonomického vývoje ve světě)

- o problémech vyplývajících z dosaženého stupně vztahů člověka a prostředí - z hledisek ohrožování biosféry , celé lidské společnosti i jednotlivců a bezprostředního i regionálního prostředí

4

- o možnostech a způsobech řešení problémů – tj. o principech udržitelnosti rozvoje, o nástrojích právních, technických, technologických, decizních vyplývajících z přístupů lidí (udržitelnost výroby, spotřeby, - konzumu, změny v hierarchii hodnot, životního stylu) – o nutnosti propojení ekologických, ekonomických a sociálních hledisek

V všech těchto okruzích učiva je třeba využívat a zdůrazňovat regionální hlediska, tj. specifické možnosti a potřeby v hlavním městě Praha. Možnosti souvisí především s tím, že v Praze je centrum vysokých škol i řady dalších odborných institucí a je možno (a je velmi efektivní) navazovat spolupráci s vysokoškolskými pedagogy a dalšími odborníky. Má to několik výhod: Tito odborníci

a) jsou obeznámeni s problematikou životního prostředí a udržitelného rozvoje b) již příkladem svého zájmu o danou problematiku ovlivňují velmi výrazně zájem

mladých lidí o sdělované informace c) umí odpovídat na dotazy a je náležitě zdůrazněno spojení školy s praxí a aktuálními

otázkami Pro takový v mnoha směrech netradiční přístup ke vzdělávání (integrace, propojování s praxí, nezbytnost aktualizace, komplexního přístupu k vybraným problémům) je rozhodující připravenost učitelů a vytvoření potřebných podmínek pro EV (organizačních, časových, prostorových, potřebných pomůcek a v neposlední podpory EV pozice vedení školy). Současným problémem realizace předmětu Základy ekologie ve středních odborných školách je

a) příliš nízká časová dotace, která dostatečně nedovoluje využívání motivujících aktivních vyučovacích metod a forem (viz dále)

b) odborná a metodická nepřipravenost učitelů pro takto pojaté vzdělávání c) příliš velké lpění na tradičním vzdělávacím systému a přístupech, které brání vnášení

nových vzdělávacích směrů do škol – a tedy i utváření integrovaného pohledu na skutečnost

d) nedostatek vhodných učebních pomůcek, námětů a nedostatečně rozvinutá spolupráce škol s mimoškolním odborným prostředím v této oblasti

2. Úkoly průřezového tématu - Základy ekologie na SOŠ Průřezové téma v podobě předmětu Základy ekologie (dosud na řadě středních odborných škol) má v tomto systému EV ve škole zcela specifické úkoly ve vytváření integrovaného pohledu na skutečnost , v propojování a v poskytování základních znalostí z uvedených čtyř okruhů, a to na jedné straně shrnujících (navazujících na předchozí všeobecné vzdělávání) a na druhé straně výchozích (potřebných pro profesní vzdělávání): 1. Má navázat na znalosti z předcházejícího vzdělávacího stupně (ze ZŠ), především pokud se týká znalostí o životě a o biosféře., tj. - připomenout, zopakovat a zpřehlednit základní poznatky o životě

(uvědomit si základní znaky života, jeho složitost, rozmanitost a zranitelnost – zároveň vést k obdivu a úctě k životu, doplnit poznatky o dědičnosti a adaptaci k podmínkám prostředí)

- doplnit a rozvinout ekosystémové pojetí učení o přírodě

5

- (pochopit základní podmínky života v jejich vztazích, - princip oběhu látek v přírodě umožněného jednosměrným tokem energie, - významu biodiverzity, - funkce ekosystému k udržování základních podmínek života, k možnosti získávání

obnovitelných přírodních zdrojů, k možnosti využívání nemateriálních hodnot ekosystémů)

Tato část integrovaného předmětu je v současné době mimořádně významná zejména uvážíme –li, že na většině ZŠ se o přírodě učí stále spíše z hlediska jednotlivých částí přírody a nikoliv z hledisek zdůraznění souvislostí, což pak neumožňuje ani nezbytné pochopení základních ekosystémových funkcí (služeb) pro člověka a lidskou společnost. S ohledem na nedostatek času pro toto učivo je nezbytné volit velmi účinné interaktivní metody výuky orientované na využívání a utřídění dříve získaných poznatků.

2. Má navázat na znalosti z předcházejícího vzdělávacího stupně - o člověku ze základních hledisek jeho existence, tj. o stavbě a funkci lidského organismu a zároveň o ohrožení zdraví, o genetickém základu člověka, utváření a pohodě vnitřního prostředí, vztazích k přírodě a okolnímu prostředí, ohrožování člověka změnami v prostředí a způsobem života, - o lidské společnosti – z hledisek jejího vývoje ve vztazích k prostředí – uvědomění si

uzlových vývojových bodů v tomto směru (charakteristika neolitické a pak průmyslové revoluce – změn ve vztazích k biosféře, využívání přírodních zdrojů – hlediska ekologická, ekonomická, sociální – příklady jejich propojenosti)

- o nerovnoměrnosti vývoje lidské společnosti (otázky ekonomické, populační, sociální v jejich souvislostech – zjednodušeně, alespoň základní a aktuální souvislosti v příkladech)

3 Má ukázat základní globální problémy a jejich projevy v evropském regionu a konkrétně i v Praze a vést k vědomí jejich závažnosti a nezbytnosti řešení těchto problémů z hledisek jedince i lidské společnosti jako celku – tj.

- seznámit s problémy ohrožování ovzduší (klimatu), vody, půdy, biodiverzity na úrovni genové (zvláště užitkové organismy a „škůdci“), druhové ( hledisko přírodní rovnováhy, využívání i etické) ekosystémové (zasahování do globálních přírodních cyklů)

- ukázat příklady – zejména vést k pochopení vztahů globálních, regionálních a lokálních a účasti každého jednotlivce – k pocitu osobní odpovědnosti

4. Má seznámit s možnostmi a způsoby řešení problémů:

- se základními východisky: a- s principy udržitelnosti rozvoje – ukázat a vyvodit na příkladech

(např. princip předběžné obezřetnosti, ekonomický princip platí znečišťovatel, princip subsidiarity, princip informovanosti atd, - viz informační text pro specializační studium – aplikace na pražské poměry)

b - se základními nástroji udržitelnosti rozvoje (právními, ekonomickými, technickými, sociálními)

c - s přístupy EU k otázkám udržitelného rozvoje a s významem globální

mezinárodní spolupráce

6

d - s kroky k udržitelnosti rozvoje u nás - v ČR a se specifickými způsoby péče prostředí v Praze :

- právními nástroji a jejich příklady (ochrana přírody, zákony na ochranu jednotlivých složek prostředí a řešení vybraných problémů , jejich aplikace v praxi – např. využít informace o chráněných územích na území HM Prahy, naučné stezky atd. – viz informace v rámci specializačního studia))

- ekonomickými nástroji - pozitivní (dotace apod) a negativní (poplatky, pokuty) , aktuální a místní řešení – například řešení poplatků za odvoz odpadů v Praze, za vodné a stočné, finanční postihy za znečišťování ovzduší v Praze atd.

- technickými – výrobními – příklady : udržitelná energetika – využívání obnovitelných energetických zdrojů v Praze, zjištění ekologické příznivosti vybraného pražského průmyslového podniku (- energetická náročnost, využívání moderních technologií), možnosti řešení udržitelné dopravy v Praze (cyklostezky, pohon hromadné dopravy, úroveň využívání hromadné dopravy atd.), turismus a omezování jeho negativních vlivů na pražské prostředí (ochrana kulturních a historických památek, estetika prostředí, ochrana pražské zeleně – opět hlavně ve vztahu ke studovanému oboru) - v rozhodování a řízení : dobrovolné nástroje ( např. využívání systému

EMS EMAS, LCA atd. – hlavně ve vztahu k oboru) , funkce státní správy (uplatňování strategie UR v daném pražském obvodu a v celém h.m. Praze), udržitelná spotřeba (např. zjištění prodeje výrobků s ekoznačkou, speciálních prodejen biopotravin atd.), postoje občanů k udržitelnosti rozvoje (zjišťování ve škole, v okolí) Jednotlivé části průřezového tématu je třeba navzájem provázat především volbou vhodných metodických postupů a forem vyučování Vždy - tj. při přípravě na jednotlivé hodiny výuky průřezového tématu - je třeba mít na zřeteli, že je třeba

- utvářet ekologickou gramotnost = předávat znalostí zdůrazňující integrovaný pohled na skutečnost – nikoliv tedy pouze z hledisek jednotlivého oboru a utvářet dovedností potřebné pro praktické uplatňování jednání příznivého z hledisek udržitelného rozvoje

- rozvíjet schopnost " ekologicky myslet "= schopnost myslet v souvislostech, chápat

podstatu systémového přístupu, hledat a propojovat ekologické, ekonomické a sociální přístupy

- přispívat k formování "ekologické etiky" = pocitu vlastní odpovědnosti za budoucí

vývoj, s tím související občanské aktivity a angažovanosti, změn v životním stylu

- vytvářet předpoklady pro získávání a zvyšování "ekologické kvalifikace " = upozorňovat na souvislosti s profesním vzdělávání

7

3.Vztahy předmětu Základy ekologie k připravovaným rámcovým vzdělávacím programům pro střední odborné školy

V přípravné etapě vytváření rámcových vzdělávacích programů (dále RVP) pro střední odborné školy byly úlohy průřezového tématu v materiálech NÚOV vyjádřeny takto :

„Průřezové téma Člověk a životní prostředí vychází z komplexního chápání vztahů člověka a prostředí a integruje poznatky a dovednosti začleněné do jednotlivých oblastí a okruhů rámcového vzdělávacího programu ve složce všeobecně vzdělávací i odborné. Průřezové téma Člověk a životní prostředí významně přispívá k naplňování cílů středního odborného vzdělávání především tím, že se žáci: − učí poznávat, prohlubovat a rozšiřovat si poznatky o světě, ve kterém žijí, uvědomovat si

základní předpoklady života, pochopit nezbytnost udržitelného rozvoje, souvislosti ekonomického a sociálního rozvoje, vztahy mezi globálními, regionálními a lokálními problémy,

− učí pracovat a jednat, tj. naučí se tvořivě zasahovat do prostředí, které je obklopuje, formovat aktivní a tvořivý postoj k problémům životního prostředí, odpovědně přistupovat k plnění svých povinností a k respektování stanovených pravidel, rozvíjí dovednosti potřebné k vyjednávání, diskusi, k obhájení svého stanoviska a přijímání stanovisek jiných,

− učí být, tj. jednat se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností, hledat své místo ve společnosti a přijímat plnou odpovědnost za své jednání v prostředí,

− učí žít společně, spolupracovat na řešení problémů s ostatními, podílet na životě společnosti, respektovat život a jeho trvání jako nejvyšší hodnotu a kritérium pro své rozhodování, mít úctu k živé a neživé přírodě, podílet se na ochraně a zlepšování přírodního a ostatního životního prostředí a chápat globální problémy světa, aktivně se zapojit do občanského života a jednat v souladu se strategií udržitelného rozvoje.

Průřezové téma „Člověk a životní prostředí“ přispívá rovněž k vytváření a rozvoji následujících kompetencí: − klíčové kompetence tím, že jsou žáci připravováni vyjadřovat se přiměřeně k účelu

jednání a komunikativní situaci a vhodně se prezentovat, formulovat srozumitelně a souvisle své myšlenky, účastnit se aktivně diskusí, obhajovat své názory a postoje a respektovat názory druhých, zpracovávat témata s environmentální problematikou, zaznamenávat podstatné údaje z projevů a textů, vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, volit vhodné prostředky a způsoby pro splnění aktivit v oblasti ochrany životního prostředí, pečovat o své zdraví, fyzický a duševní rozvoj, využívat zkušenosti jiných lidí, konzultovat s nimi, pracovat v týmu při řešení úkolů, získávat informace potřebné k řešení problému, vybrat optimální způsob řešení, vyhodnotit výsledky, využívat prostředky informačních a komunikačních technologií, hodnotit informační zdroje, prezentovat informace vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele

− občanské kompetence tím, že jsou žáci vedeni k tomu, aby jednali odpovědně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný, aktivně se účastnili na řešení problémů životního prostředí a prosazovali, chápali význam péče o životní, jednali v duchu udržitelného rozvoje a prosazovali ho

− odborné kompetence, tím, že žáci zvažují souvislosti mezi technickým a technologickým pokrokem, ochranou životního prostředí a zachováním podmínek pro život v budoucnosti a

8

uvědomují si vlastní odpovědnost jednat hospodárně a zároveň respektovat principy udržitelnosti ve svém oboru.“

A dále se uvádí: .“ Je žádoucí, aby do školního vzdělávacího programu byl začleněn samostatný průřezový vyučovací předmět, který by umožnil syntézu a doplnění dosud získaných poznatků z ekologie a ochrany životního prostředí, získání komplexního pohledu na tuto problematiku, propojení na aktuální místní i profesní situaci a který by se významně podílel na výchově žáků k aktivnímu přístupu k péči o životní prostředí a jejich uvědomění si vlastní odpovědnosti za kvalitu životního prostředí.“ Z uvedeného je patrné, že dobré zkušenosti z dosavadního předmětu Základy ekologie by mohly být východiskem i pro zajišťování integrovaného pohledu na skutečnost v budoucích školních vzdělávacích programech zpracovávaných podle obecně platných rámcových vzdělávacích programů. Ze schválených Rámcových vzdělávacích programů pro SOŠ – viz webové stránky NÚOV : BIOLOGICKÉ A EKOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ Výsledky vzdělávání Učivo Žák: - charakterizuje názory na vznik a vývoj života na Zemi; - vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti živých soustav; - popíše buňku jako základní stavební a funkční jednotku života; - vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou; - charakterizuje rostlinnou a živočišnou buňku a uvede rozdíly; - uvede základní skupiny organismů a porovná je; - objasní význam genetiky; - popíše stavbu lidského těla a vysvětlí funkci orgánů a orgánových soustav; - vysvětlí význam zdravé výživy a uvede principy zdravého životního stylu; - uvede příklady bakteriálních, virových a jiných onemocnění a možnosti prevence;

1 Základy biologie - vznik a vývoj života na Zemi - vlastnosti živých soustav - typy buněk - rozmanitost organismů a jejich charakteristika - dědičnost a proměnlivost - biologie člověka - zdraví a nemoc

- vysvětlí základní ekologické pojmy;

2 Ekologie

9

- charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy); - charakterizuje základní vztahy mezi organismy ve společenstvu; - uvede příklad potravního řetězce; - popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska látkového a energetického; - charakterizuje různé typy krajiny a její využívání člověkem;

- základní ekologické pojmy - ekologické faktory prostředí - potravní řetězce - koloběh látek v přírodě a tok energie - typy krajiny

- popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody; - hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí; - charakterizuje působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví; - charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich využívání na prostředí; - popíše způsoby nakládání s odpady; - charakterizuje globální problémy na Zemi; - uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci; - uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu; - uvede základní ekonomické, právní a informační nástroje společnosti na ochranu přírody a prostředí; - vysvětlí udržitelný rozvoj jako integraci environmentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí; - zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí; - na konkrétním příkladu z občanského života a odborné praxe navrhne řešení vybraného environmentálního problému

3 Člověk a životní prostředí - vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím - dopady činností člověka na životní prostředí - přírodní zdroje energie a surovin - odpady - globální problémy - ochrana přírody a krajiny - nástroje společnosti na ochranu životního prostředí - zásady udržitelného rozvoje - odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního prostředí

Do povinného všeobecného vzdělání na středních odborných školách se tedy i v naší republice dostává základní učivo i z oblasti biologie a ekologie, obecné znalosti o vztazích člověka a životního prostředí a udržitelného rozvoje . Je samozřejmé, že k EV mají přispívat i další vzdělávací všeobecně a odborné,obory, ale povinné zařazení těchto uvedených okruhů učiva je nové.

10

Dosud tradičně v mnoha středoškolských oborech se v rámci všeobecného přírodovědného základu objevovaly pouze znalosti z chemie a fyziky – a nikoliv také z biologie, ekologie atd. Řešení této nové situace v souvislosti se zavedením RVP na SOŠ může být podle podmínek škol různé. Např.

- je možno zavést integrovaný přírodovědný předmět, který zahrne všechny přírodovědné znalosti – tj. včetně učiva uvedeného výše

- je možno ponechat fyziku a chemii samostatně – a zavést samostatný předmět

k zajištění uvedených okruhů učiva. V rámci projektu byl řešen problém průřezového tématu formou samostatného předmětu v návaznosti na zkušenosti většiny středních odborných škol. Takový předmět byl u nás doporučen na základě projektu UNESCO již v roce 1984, ale nesměl být zaveden z politických důvodů. Byl pak zaveden formou jednohodinového povinného předmětu „ Základy ekologie“ hned v roce 1989, ale na základě nepochopení významu této oblasti vzdělávání bylo následně zrušeno jeho povinné zařazení. Některé školy pak tento předmět zrušily, většina (podle průzkumu) si však tento předmět ponechala. Podle názorů zjištěných průzkumem provedeným pro MŠMT by ke zlepšení úrovně výuky tohoto předmětu přispěly především dva předpoklady:

a) zajištění dobré připravenosti vyučujícího pro tento předmět b) zvýšení hodinové dotace

S ohledem na význam vzdělávání pro udržitelný rozvoj (viz např. od roku 2005 byla vyhlášena OSN Dekáda vzdělávání pro udržitelný rozvoj, EHK zpracovala Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj – a u nás je v současné době zpracována Národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj jako ve všech státech EU) a na výčet učiva v připravovaných RVP pro SOŠ (viz výše) je možno předpokládat, že v řadě SOŠ bude do ŠVP zařazen dvouhodinový předmět, ve kterém by byly zahrnuty uvedené poznatky z biologie i komplexní obecné znalosti z ekologie a environmentalistiky, ale minimálně bude zřejmě zachován nebo znovu zařazen předmět jednohodinový, nebo jiné netradiční bloky zahrnující uvedené učivo. Dosud realizovaný průřezový předmět Základy ekologie na SOŠ počítá většinou s dotací pouze jedné vyučovací hodiny.. Dosavadní zkušenosti ze SOŠ ukazují, že bude třeba věnovat zvláštní pozornost připravenosti pedagogů pro tento průřezový předmět. Předmět není výrazně orientován na žádnou z tradičních aprobací – a vyžaduje v každém případě doplnění informací formou dalšího vzdělávání.!!!! Při realizaci okruhů učiva „Základy biologie“ , „Ekologie“ a „Člověk a prostředí“ v souvislosti se zaváděním RVP bude nezbytné v každé střední odborné škole si položit otázky

1. Jak se v dané škole a v daném odborném zaměření toto povinné učivo bude ve školním vzdělávacím programu (ŠVP) realizovat ?

11

Nově koncipovaným integrovaným předmětem (zahrnujícím například učivo z chemie, biologie, ekologie a environmentalistiky), nebo zlepšením podmínek pro předmět Základy ekologie, či jeho znovuzařazením?

2. Kdo tomuto předmětu bude vyučovat? Jakou má aprobaci? Absolvuje nebo se

počítá s tím, že bude absolvovat speciální přípravu ?? Tyto (a další navazující) otázky bude třeba postupně řešit ve všech středních odborných školách. V rámci projektu EKOGRAMOTNOOST byly pro řešení průřezového tématu a) vytvářeny předpoklady především důrazem na přípravu pedagogů (specializačním studiem – viz dále) a vytvářením některých základních podmínek (učební pomůcky, publikace). Učitelé, kteří se zúčastnili celého vzdělávacího cyklu k průřezovému tématu Základy ekologie“ v rámci projektu získali i speciální osvědčení o absolvování kurzu pro toto téma aktreditované MŠMT. b) V rámci metodických pokynů je rozpracován příklad řešení průřezového předmětu Základy ekologie ( „Environmentální výchova“) –tj.rozbor koncepce a příklady rámcových příprav pro jednotlivé vyučovací hodiny) Příklad je využitelný i na středních odborných školách nezapojených do projektu, a to různého zaměření. Námět počítá s tím, že problém je třeba řešit velmi úsporně z hlediska časové dotace, maximálně využívat předcházejících znalostí žáků a zároveň obsah orientovat k aktuálním, regionálním a tudíž i výchovně důležitým aspektům, počítá pouze s jednohodinovým předmětem Poznámka: Průřezové téma Základy ekologie pro střední odborné školy může být jako námět využitelné i pro řešení průřezového tématu „Environmentální výchova“ na gymnázia (viz příloha Průřezové téma „Environmentální výchova“ RVP pro gymnázia, schválených 24.7.2007),. V tomto případě je ovšem možné přímo navazovat na vyšší úrovni na základní učivo z biologie, geologie, zeměpisu a společenskovědních předmětů, které jsou povinně ve všeobecném vzdělání ve větším rozsahu než na středních odborných školách.

12

4. Doporučené metodické postupy a formy vyučování

4.1. Základní přístupy Pro volbu vhodných vyučovacích metod a forem vyučování je třeba si vždy ujasnit a)- sledované cíle – tj. zejména ke kterým klíčovým kompetencím daným tématem učiva chceme přispět (z hlediska všeobecného i profesního) - je třeba je promyslet

- z hledisek informativních (které informace poskytujeme, rozvíjíme, vyvozujeme, podněcujeme apod.) - z hledisek formativních (jak je možno ovlivňovat city, vůli a aktivitu) - z hledisek komunikativních (které pojmy je třeba ujasnit a naučit je používat)

b) - odpovídající obsah - tj. které znalosti a dovednosti chceme předat, zda jde o nové informace, nebo můžeme vycházet z již probraných poznatků, c) - které učební pomůcky máme k dispozici, d) - jaké podmínky můžeme využít - zda máme možnost využít aktuální situaci nebo kontakty s prostředím, výpočetní techniku, některou akci, odborníka, aktivitu žáků apod Mimořádně důležité je preferovat různé aktivizující metody a formy vyučování, které je třeba modifikovat nejen s ohledem na obsah informací, ale i s ohledem na profesní, mentální a místní zvláštnosti. 4.2. Doporučené vyučovací metody Výklad formou přednášky , popisu, vyprávění Přednáška má být připravena přehledně, navazovat na již předcházející předané poznatky, má být podána srozumitelně a zásadně nikoliv pouze slovně, ale za použití audiovizuální techniky (zpětného projektoru, dataprojektoru, videa apod.) a aktivního využívání tabule, chlip chartu apod. Má vždy obsahovat uvádění příkladů, popisu situací a zařízení, zajímavostí (předávaných i formou vyprávění, které má obvykle určitý emocionální náboj). Vždy má být kombinována s formou diskuse Využívání učebnice a dalších informačních zdrojů Učebnici i další literární pomůcky je třeba vybrat s ohledem na určené cíle a obsah učiva. Výhodou je možnost využívání otázek nikoliv pouze opakovacích, ale vybízejících k vyvozování závěrů, využívání aktuálních informací apod.

Kromě učebnice je velmi potřebné zařazovat využívání dalších psaných materiálů – časopisů, denního tisku, informačních i vhodných propagačních tisků – a to jak přímo ve vyučovací hodině, tak i jako zdroje informací pro zpracování samostatných referátů, pro přípravu projektů (viz dále) apod. Mimořádný význam má využívání internetu k získávání informací. Je přitom velmi důležité navázat kontakty s vyučujícím informatiky – a projednat s ním možnosti procvičování úkolů jeho předmětu na tématech z oblasti, které jsou pro předmět Základy ekologie důležité – viz doporučené internetové stránky

Diskuse – rozhovor - tuto metodu je třeba rozvíjet na základě různě zaměřených otázek ; otázky mají směřovat nejen k předkládanému učivu, ale i k hledání širších

13

souvislostí, zejména ve vztahu k problémům životního prostředí a udržitelnosti rozvoje. Otázky mají žákům umožňovat poznání a pochopení učiva, mají podněcovat k uplatňování znalostí také z mimoškolního prostředí, vyjadřování názorů, stanovisek, zájmů, mají motivovat i k následnému hledání informací pro zdůvodňování odpovědí. Diskuse může být navozena nebo doplněna tzv. brain stormingem : spočívá ve vyjadřování názorů jednotlivců na určitý problém, na vyjasnění určených pojmů: názory se postupně zapisují (např. na flip chart), určený problém nebo pojem se postupně vyjasňuje a rozvíjí se diskuse. Řešení problémových úkolů - je možno volit na různé úrovni náročnosti: a) jednotlivé problémové otázky vyžadující uvažování a využívání znalostí a zkušeností - opět je možno využít principy brain stormingu – např. spojených se skupinovou prací, předcházejícím zadáváním otázek – a pak následnou širší diskusí k řešenému problému příklad problémové otázky:

- jaké problémy přináší vysazování lesních monokultur a jak by je bylo možno řešit, - proč je dlouhodobé působení škodlivé látky na organismus nebezpečné i za nižší koncentrace této látky ? b) řešení projektu, kterým se pomocí projektové metody hledá odpověď na určitý problém:

Projektová metoda v sobě zahrnuje několik důležitých kroků:

a) vytyčení úkolu – nejlépe za aktivní účasti žáků (tj, výběr problému, kterým se budeme zabývat)

b) přípravná fáze řešení projektu – především rozbor jednotlivých kroků k řešení úkolu

(= co všechno je třeba učinit, co pozorovat, co zjistit atd,) a vytvoření organizačních předpokladů pro řešení projektu (= rozdělení úkolů ve skupině, určení zásad týmové spolupráce

c) fáze řešení úkolu : sběr informací :využití různých zdrojů, zejména výpočetní

techniky, vlastní pozorování, ankety, aktivní účast na řešení úkolů, využívání laboratoře, měření, analýzy apod. – postupné řešení jednotlivých úkolů

d) zpracování výsledků do závěrečné práce: přehledné uspořádání, úprava dokumentace e) prezentace projektu – v rámci třídy – podle úrovně i v rámci školy a popř. mimo školu

– ve styku s praxí Je zřejmé , že projektová metoda řeší velmi důležité úkoly nejen informativní, ale i formativní (podněcování k samostatnosti, tvořivosti, aktivitě) a rovněž úkoly komunikativní – zvláště rozvíjení vzájemné spolupráce a získávání dovedností vyjadřovat a zdůvodňovat své názory.

14

Besedy s odborníkem S odborníkem je třeba si předem vyjasnit, o jaký typ informací jde – do jaké míry náročnosti, jaká je úroveň posluchačů v dané oblasti apod. Jako přípravu pro diskusi je možno zadat přečtení některých informací např.literatury, z časopisů, z denního tisku, z internetu. Tak můžeme například zorganizovat diskusi o energetice. Nejprve přehledně postupně a v návaznosti na učivo fyziky (popř. biologie a některý odborný předmět) žáky s problematikou seznámíme, pak vyzveme k promyšlení otázek (popř. i po skupinách) např.: - o potřebě energie - o různých energetických zdrojích - o vlivech různých způsobů získávání energie na prostředí - o skleníkovém efektu - o vlivech radioaktivního záření na život a na lidský organismus - o současných aktuálních problémech energetiky Podobně lze uspořádat besedy zaměřené k problematice UR v Praze – např. o významu zeleně ve městě, o odpadech, o vlivech rekreace na prostředí, o uplatňování principů udržitelného rozvoje v některém průmyslovém oboru, v dopravě apod. Vždy vycházíme z řady informací a ukazujeme, jak nezbytné je brát mnoho hledisek v úvahu ve vzájemných souvislostech a s ohledem na perspektivy, na hierarchii hodnot, přičemž je nesporné, že život představuje hodnotu nejvyšší. Žáci si tak uvědomují, že se jedná o mimořádně složité problémy, k jejichž řešení je třeba přistupovat obezřetně, odpovědně, s velkou znalostí problematiky a s jejímž řešením je spojen i technický a civilizační pokrok, péče o zdraví , celý životní styl atd. Hry Pro využívání předchozích znalostí je možno s úspěchem využívat jednoduché hry – např. určování znaků některého živočicha či rostliny, obyvatele některého města, charakteristik určitého odvětví – a do otázek zapojovat pojmy důležité z hlediska vzdělávání pro udržitelný rozvoj Postupovat můžeme tak, že jeden žák jde za dveře, ostatní ve třídě (nebo v menší skupině) se domluví, co bude představovat a žák po příchodu do třídy má vhodně volenými otázkami zjistit, co představuje. Přitom se aktivně procvičí řada pojmů a znalostí a je možno oživit zájem žáků. Hru ovšem pro nedostatek času není možné zařazovat v předmětu Základy ekologie často.

1) Naopak je možno spolupracovat s výukou informatiky a využívat některé počítačové hry a na příkladech dokumentovat mnohé obtížněji pochopitelné abstraktní vztahy a souvislosti. Příkladem může být hra „Fishbanks“ http://www.earthscape.org/t1/prw01/)

dokumentující souvislosti mezi rychlostí využívání přírodních zdrojů, ekonomickým růstem nebo jeho zhroucením při nerespektování ekologických souvislostí, je možno si uvědomit vlastní náročnost na prostředí po otevření webové stránky www.hraozemi.cz apod. Vytváření myšlenkové mapy Využívá aktivní uplatňování okamžitých spojování daného termínu s jinými – podle zkušeností, informovanosti atd., využívá i zapojování „kolektivního“ usuzování a vybízí pak ke hledání souvislostí. Tato metoda je založena nejen na racionálním, ale i podvědomém fungování mozku – a její výsledky mohou u některých jedinců pomáhat k řešení úkolů na

15

základě již „zasunutých“ znalostí a informací. Kromě toho její uplatnění je zajímavé – a vedle výsledků pro ekologické vzdělávání přináší i seznámení se s metodou využitelnou v jiných souvislostech. Dramatické ztvárnění informace Dramatické scénky je možno zorganizovat k modelovému řešení určité konkrétní problematiky - např.si žáci mohou zahrát na zasedání obecní rady, která má řešit problém odpadů v místě, nebo rozhodnout o vydání obecních finančních prostředků na některou aktivitu ve prospěch životního prostředí (čističky odpadních vod, různých úprav dopravy v Praze apod.). Postupovat je možno tak, že několik žáků představuje členy obecní rady, několik představitele tisku, ostatní různé nátlakové skupiny občanů (představitele protichůdně zaměřených organizací, různých odborných institucí, popř. i soudce) a ve vzájemné diskusi se snaží problém řešit. Žáci se tak mají vcítit do určených rolí, využívají získané znalosti, uvědomují si popř. ještě jejich nedostatek, argumentují a poznávají, jak je často problematické zaujímat jednoznačná stanoviska, jak je důležitá spolupráce, vzájemné pochopení a respektování vždy nejdůležitějších hodnot. (např. zdraví a života) Metoda je velmi dobrá z hledisek informativních, formativních i komunikativních. 4.3. Doporučené formy vyučování Vedle základní formy vyučování, jakou je vyučovací jednotka ve třídě mají z hlediska EV velký význam takové formy, jako je exkurze, tematická vycházka, návštěva výstavy, ekofilmu, pozorování a různé akce v prostředí, laboratorní práce, účast žáků na různých seminářích apod., Exkurze a tematické vycházky Tyto vyučovací formy by měly být alespoň v minimální míře do předmětu Základy ekologie zařazeny – a to především k demonstraci konkrétního způsobu řešení problémů – např. do čistírny odpadních vod, do zařízení k likvidaci odpadů, do parku – s výkladem o významu zeleně v prostředí atd. Vždy je důležité, aby tato forma byla spojena s odborným výkladem, se zadáním nějakého úkolu k pozorování, ke zjišťování informací apod.– je možno úkoly zadat skupinově – a v následující hodině výsledky vyžadovat – formou stručného referátu, zhodnocení apod. Stejný způsobem přistupujeme k využití vhodné výstavy tematicky zaměřené k problematice péče o životní prostředí (např. na téma energetických zdrojů, krajiny, atd.), nebo návštěvy filmových dokumentů z této oblasti. Tuto formu vyučování je možno také zařazovat v době, kdy jsou ve škole mimořádné situace – v době maturit apod. Přímé pozorování prostředí, Přímý styk žáků s prostředím má největší výchovný vliv a z dlouhodobého hlediska zanechává v mysli i nejvíce informací. V rámci předmětu je možno využít tuto metodu spíše ojediněle, ale je možno navazovat na jiné příležitosti - organizované školou i mimoškolní. I na středoškoláky, ačkoliv si to mnohdy nepřipouštějí, působí krása přírody, její rozmanitost – a na druhé straně hrůzy a smutek devastovaného prostředí, uvědomují si důsledky správných i nesprávných způsobů jednání v prostředí, rozdílnost postojů lidí, důležitost respektování zákonů atd. K rozvíjení schopnosti pozorovat prostředí vytváříme i určité předpoklady – např. tím, že zadáme úkoly, čeho je třeba si všímat, jak si to zaznamenávat, aby

16

bylo možno o pozorovaném jevu následně sdělovat informace. To vše představuje i důležitou motivaci vztahů k prostředí. Největší vliv na utváření vztahů k prostředí má ovšem vlastní aktivita v prostředí - např. řešení přiměřeně obtížných úkolů a projektů, které konkrétně přispívají k prosazování hledisek udržitelného rozvoje, nejlépe ve vztahu ke studovanému oboru – např. účast na řešení dopravní situace, řešení problematiky odpadů, péče o zeleň apod. viz projektová metoda. Je třeba počítat s tím, že mezi jednotlivými žáky jsou v tomto směru velké rozdíly. Praktická cvičení a laboratorní práce, Řešení úkolů v praktických cvičeních a v laboratořích je možno využívat rovněž jedině ve spolupráci s jinými učiteli, kteří věnují pozornost sledování stavu prostředí v okolí (např. analýzy vody, měření hlučnosti), protože časové možnosti předmětu to přímo nedovolují. 4.4. Doporučení k metodám a formám vyučování Při využívání různých metod vyučování se doporučuje : kombinovat induktivní postupy vyučování, při nichž se na základě známých skutečností vyvozují nové poznatky s postupy deduktivními, kdy naopak využíváme obecné znalosti k tomu, abychom se na jejich základě učili uvažovat o možných konkrétních souvislostech a učili se tak předvídat možné důsledky vlivů člověka na prostředí. V každém případě je třeba kombinací těchto postupů vést žáky k samostatnému logickému vyvozování závěrů, k hledání odpovědí. Stále je třeba mít na mysli, že EV nespočívá pouze v osvojení si určité sumy znalostí, ale velmi důležité (a možná ještě důležitější) je naučit se myslet ve vztazích, učit se dívat na skutečnost integrovaně, nikoliv pouze z hledisek jednoho oboru. Předmět Základy ekologie poněkud vyvažuje jednostranné odborné zaměření, což je z hledisek vzdělávání pro UR velmi důležité. Proto je také žádoucí promyšlená kombinace otázek, k jejichž zodpovídání žáky vedeme. Nejde o "biflování" odpovědí a definic. Naopak vyžadujeme trénování schopnosti samostatně uvažovat a vyjadřovat (formulovat) názory, hledat odpovědi, vysvětlovat souvislosti na základě předložených materiálů (schemat, tabulek, náčrtů atd.) Při uplatňování kterékoliv metody a formy vyučování (tj. ve škole, mimo školu – návštěvy výstav, seminářů, aktivit v prostředí apod.) je důležité vytvářet podmínky pro vyjadřování stanovisek, názorů a návrhů na udržitelnost rozvoje a sdělování informací o prostředí ústním, písemným nebo i uměleckým projevem. Metody a formy vzdělávací vyžadující aktivitu žáků jsou velmi důležité zejména pro získání dovedností a návyků pozorování, všímání si různých jevů a jejich souvislostí, pro zapojování vlastní aktivity do získávání informací a do plnění vytyčených úkolů. Všechny tyto formy by měly být náležitě využívány v řadě předmětů ve vzájemných souvislostech. Takový požadavek ovšem vyžaduje spolupráci mnoha členů pedagogického sboru, nebo spíše je na ní zcela závislý Žáci, kteří získají informace pouze pasivním způsobem, lhostejně a bez zájmu, obvykle nechápou souvislosti, snadno je zapomínají, postrádají dovednost ve využívání informací.

17

4.5. Podmínky pro předmět Základy ekologie Uplatňování různých vyučovacích metod a organizačních forem vyučování velmi záleží na vybavenosti škol, na jejich okolí, na podpoře z hlediska vedení školy. Ve všech těchto podmínkách jsou mezi školami velké rozdíly. Základní význam mají časové možnosti - kolik prostoru je předmětu v celé struktuře vzdělávání vyhrazeno. Další důležitou podmínkou je připravenost učitele pro tento typ vzdělávání – a je možno říci, že to je podmínka přímo rozhodující pro splnění cílů předmětu. Samozřejmě velký význam má vybavenost školy pro tuto výuku učebními pomůckami , možností využívat internet k získávání informací atd. a možnosti využívání okolního prostředí . V neposlední řadě je potřebná podpora vedení školy, spolupráce v rámci pedagogického sboru i s mimoškolním prostředím Rozdílné jsou samozřejmě i žákovské kolektivy a jejich zájem o otázky životního prostředí a udržitelnosti rozvoje. Velmi může být v tomto směru užitečný i některý jednotlivec, který je členem některé zájmové skupiny (skautu apod.), který pomůže v probuzení zájmu o tuto problematiku, nebo který se zajímá o některou oblast důležitou pro vzdělávání k udržitelnému rozvoji a dokonce samostatně nějaké téma zpracovává. K podpoře takových jedinců vyhlašuje Klub ekologické výchovy Středoškolskou ekologickou konferenci, kde mají takoví žáci příležitost prezentovat svou práci, sdělit si své zkušenosti.

5. Rozbor jednotlivých částí předmětu Základy ekologie Pokud se týká poznatků, žáci by si z jednotlivých tematických celků předmětu Základy ekologie měli do života odnést především následující informace a podněty. (K rozboru problematiky je využita učebnice Kvasničková – Základy ekologie) : a) Co je život Jde o to, uvědomit si

- složitost, citlivost, dokonalost a přitom zranitelnost života Informace o buněčné struktuře, o složitosti i dokonalosti stavby těla a funkce organismů, o přenosu dědičných informací, o schopnosti přizpůsobování (adaptace), schopnosti autoregulace a autoreprodukce. - jednotný základ všech organismů Informace o jednotném principu získávání a uvolňování energie a úvahy o miliony let trvajícím vývoji života. - rozmanitost a neopakovatelnost života – biodiverzitu a její význam

(na úrovni genetické, druhové, ekosystémové) Informace o rozmanitosti druhů, užitkových odrůd rostlin a živočichů i o rozmanitosti přírody v různých částech světa

18

Učivo celé této části navazuje na znalosti ze základní školy a ve většině odborných škol není vůbec potřeba usilovat o jejich prohloubení. Jde pouze o shrnutí a podtržení základních znaků života.. Doporučuje se využít např. metodu brainstormingu k připomenutí učiva ze základní školy , na to navázat doplňující a shrnující výklad s využitím schémat, učebnice, atd.. Podle časových i dalších možností je vhodné využít také video vztahující se k rozmanitosti života, nebo besedu zaměřenou k podstatě života. b) Základy obecné ekologie Jde o pochopení - nezbytnosti vhodných podmínek pro život, vzájemných souvislostí mezi neživou a živou přírodou i mezi různými formami života a také principu pozitivní a zvláště negativní zpětné vazby jako základního regulačního principu v přírodě Rozhodující jsou především informace o všeobecně platném zákonu ekologické přizpůsobivosti pro všechny živé organismy i pro jejich celky, informace o jednotlivých abiotických podmínkách života a informace o různé úrovni vztahů mezi organismy a o jejich regulaci: v populaci, mezi populacemi, ve společenstvu. Přitom (pokud jde o poznatky o jednotlivých sférách Země), je třeba opět využívat zejména připomenutí a opakování učiva základní školy. Doporučuje se využít podobné metody práce jako u prvního celku. - jednotného principu všech ekosystémů i jejich rozmanitosti, biosféry jako celku i postavení člověka v biosféře Tato část informací je mimořádně důležitá, protože ekosystém představuje základní jednotku živé přírody, jejíž struktura a vnitřní vazby umožňuje stálý oběh látek v přírodě navozovaný sluneční energií. Je také předpokladem pro pochopení vztahů v ekosystémech v různé míře přeměněných člověkem i základní závislosti lidské společnosti na přírodě. Ukazuje propojenost celé biosféry a je tedy východiskem pro pochopení globálnosti současných i budoucích problémů lidstva. Celý tematický celek dokumentuje, že zákonitosti života a jeho vazby k prostředí platí i pro člověka, který je nedílnou součástí biosféry. Z tohoto poznání by mělo vyplývat i přesvědčení o nezbytnosti respektovat ekologické principy v zájmu člověka jako jednotlivce i v zájmu celého lidstva. Doručuje se výklad s uplatňováním audiovizuálních prostředků, vyvozování souvislostí v diskusích - rozmanitosti krajin, ovlivňování krajiny člověkem i o rozmanitosti a krásy naší přírody Tyto části učiva navazují především na učivo zeměpisu ze základní školy, využívají zkušenosti žáků z okolního prostředí. Tvoří základ pro chápání vztahů člověka k tvářnosti krajiny i některých zásad udržitelného rozvoje. Je zdůrazněno systémové pojetí poznávání zákonitostí biosféry a vytvářejí se předpoklady pro citové ovlivňování vztahů k přírodě a k vlasti. Z metodického hlediska se doporučuje využití zkušeností z mimoškolního prostředí, řízený rozhovor,popř. i beseda, pokud možno návštěva výstavy a ještě lépe konkrétní poznávání prostředí v okolí.

19

c)Ekologie člověka Jde o to, uvědomit si - relativně krátké časové údobí existence člověka v porovnání s historií života na Zemi, společné a odlišné znaky člověka v porovnání s ostatními organismy a zejména vliv tvořivosti člověka na změny v prostředí Tato část učiva opět navazuje na znalosti ze základní školy (poznatky z biologie a dějepisu) a spojuje hlediska biologická a sociální. Zejména jde o porovnání způsobů života lidí v průběhu historie a vlivů lidské společnosti na prostředí. Je třeba především zdůraznit, rozdíly ve vlivech na prostředí vyvolaných neolitickou revolucí – a pak průmyslovou revolucí . Základní metodou by měla být diskuse, zadávání problémových otázek a jejich interpretace formou samostatných referátů – diskuse na jejich základě. - vlivy prostředí na lidské zdraví - jako na nejcennější statek člověka, význam zdravé životosprávy, hodnotové orientace člověka a mezilidských vztahů pro celkový životní styl jedince i společnosti a jeho význam pro možnost trvale udržitelného rozvoje lidské společnosti Na příkladech se ukazují vlivy škodlivin z prostředí na jednotlivé orgánové soustavy člověka, na jeho celkové zdraví i na důsledky pro budoucí generace. Využívají se znalostí ze základní školy a informace o aktuální situaci s ohledem na specifické problémy Prahy i studovaný obor. Mimořádný význam má učivo věnované životnímu stylu člověka, problematice drog a souvislostem v mezilidských vztazích. Doporučuje se opět metoda rozhovoru, zařazení besedy s odborníkem ze zdravotnictví, samostatné vyhledání informací k jednotlivým otázkám a vzájemné jejich sdělování – práce ve skupinách. - globální problémy, které přináší rychlý a nerovnoměrný růst lidské populace i další jevy, které s ním souvisejí Tato část učiva jen velmi přehledně upozorňuje na jeden ze stěžejních současných problémů a jeho ekologické souvislosti – na nerovnoměrnost ekonomického a sociálního rozvoje, v souvislosti s tím prudký růst populace v některých částech světa Navazuje zejména na některé znalosti ze zeměpisu, z dějepisu a z občanské nauky. Poznatky z této oblasti je třeba dále (ovšem diferencovaně) rozvést především v občanské výchově. V maximální míře je třeba využívat aktuální informace a zdůrazňovat, že v dokonalejších a odpovědnějších způsobech jednání ve vztazích mezi lidmi i mezi lidmi a biosférou je základ udržení světového míru i možnosti budoucího vývoje lidstva .. Z metodického hlediska je důležité využívat aktuální zprávy a nepředkládat učivo jako hotové poznatky, ale vést žáky k otevřené diskusi, k vyslovování vlastních názorů. Zařazovat lze i různé videoprogramy, besedy, návštěvy výstav a samostatné referáty žáků k dané problematice. Je mimořádně důležité, aby si žáci na jedné straně uvědomovali hloubku nebezpečí, které lidstvu hrozí a na druhé straně možností odvrácení této hrozby a nastoupení cesty k lepší budoucnosti lidstva. S tímto celkem úzce souvisí i výchova protirasistická, výchova k toleranci, ke spolupráci lidí na všech úrovních.

20

d) Problémy životního prostředí člověka Jde o to, uvědomit si - co vše je součástí životního prostředí člověka, z jakých různých hledisek je možno prostředí posuzovat, jak životní prostředí každého jedince souvisí s prostředím ostatních lidí a všech živých organismů a k jak hlubokým změnám prostředí v současné době dochází Tato část vstupního učiva je velmi důležitá z hlediska komplexního pohledu na vztahy člověka a prostředí i z hlediska správného využívání terminů.. Je třeba vyjít z každodenních zkušeností žáků a učivo vyvodit - spíše jen utřídit v rozhovorech. - že příroda je zdrojem všech surovin pro lidské činnosti, jaké jsou problémy využívání přírodních zdrojů zejména z hlediska jejich vyčerpatelnosti Opět je možno navázat na řadu dřívějších poznatků ze školy i z mimoškolního prostředí. Je třeba je utřídit a vyvodit rozlišení přírodních zdrojů na vyčerpatelné a naopak nevyčerpatelné a obnovitelné. S tímto rozlišením je dále spojeno pochopení významu racionální ochrany vyčerpatelných přírodních zdrojů i přednostního využívání zdrojů obnovitelných a nevyčerpatelných i nezbytnosti ochrany podmínek pro obnovování přírodních zdrojů. Metodicky je důležitý rozhovor, předcházející zadání problémových úkolů, užitečná může být i beseda s odborníkem z oblasti životního prostředí - jak různé lidské činnosti ovlivňují prostředí a které základní problémy jsou s nimi spojeny Ve všeobecném přehledu má toto učivo podat celkový vstupní obraz vlivů různých specifických lidských činností na prostředí a stručné základní informace o stěžejních problémech. Toto učivo je pak nezbytné rozvést zejména v odborných předmětech s ohledem na jednotlivé obory. Metodicky se doporučuje postupovat obdobně jako v předcházejícím celku – větší důraz je třeba klást na lokální a regionální zvláštnosti, využívat získávání informací z internetu, ze sdělovacích prostředků, seminářů apod. - jak se různé vlivy na prostředí kumulují v jednotlivých složkách prostředí (v ovzduší, vodě, půdě, v živé přírodě) i v jednotlivých částech prostředí (v různých krajinách) a jak se z těchto hledisek prostředí hodnotí V tomto učivu je velmi důležité zdůraznit, že vlivy různých činností a různých látek se nejen sčítají, ale vzájemně se různě kombinují, jejich účinky se násobí (synergismus).. Doporučuje se zadat zpracování problematiky spojené s jednotlivými složkami prostředí skupinám žáků – a potom vést formu semináře spojeného s diskusí. Pozornost je třeba opět zaměřit i ke specifickým problémů Prahy, e) Péče o životní prostředí a udržitelný rozvoj V této závěrečné části základního učiva o ekologické problematice jde o to, uvědomit si

21

- v čem spočívá péče o životní prostředí, co znamená udržitelný rozvoj, které jsou jeho hlavní principy, Je třeba zdůraznit vzájemné vztahy ekologických, ekonomických a sociálních přístupů k řešení udržitelnosti rozvoje, nezbytnost respektování ekologických principů, preventivních opatření . Doporučuje se uplatnit metodu vyprávění o vývoji uvědomování si problémů ve vztazích člověka a prostředí (od Stockholmu přes Rio de Janeiro po Johannesburg) - je možno zadat některému zájemci jako referát, nebo zorganizovat jako besedu s odborníkem apod. Důležité je vytknout alespoň příklady principů udržitelného rozvoje a navázat na předcházející učivo – např. objasnit princip předběžné obezřetnosti na příkladu negativního vlivu freonů na ozonosféru. - které jsou nástroje a možnosti udržitelného rozvoje Toto učivo zahrnuje informace o ochraně přírody, hospodaření v krajině, využívání techniky a moderních technologií, obnovitelných energetických zdrojů, o hospodaření s odpady, řešení problémů v sídlech, uvádí základní poznatky o právních a ekonomických nástrojích, řízení, mezinárodní spolupráci a o významu postojů lidí a vzdělávání pro řešení problémů. Doručuje se zadat práci skupinám žáků: zjistit a prezentovat informace o jednotlivých nástrojích udržitelnosti rozvoje – a opět zdůraznit pražskáspecifikay. V rámci tohoto učiva by měla být zorganizována exkurze – např. do ČOV, spalovny odpadů, na rekultivaci, apod. – s ohledem na místní problémy - jaká je osobní odpovědnost každého jednotlivce a jaká je odpovědnost státu za řešení problémů životního prostředí (čili environmentálních) s ohledem na další vývoj Závěr by měl být věnován shrnutí informací a hlavně vyjasnění si vztahů k problematice udržitelného rozvoje, rozebrat aktuální místní problém, možnost účasti v jeho řešení. V této části je možno velmi dobře uspořádat modelové dramatické ztvárnění řešení některého problému – zejména se vážícího k místní a aktuální situaci Z metodického hlediska se v celém tematickém celku doporučuje v maximální míře využívat formu diskuse a využívání samostatné práce žáků (příprava referátů, ukázky fotografií, výstřižky z novin atd.). Vhodné jsou (podle časových možností) zejména exkurze, besedy, promítání vybraných ekologických filmů, videoprogramů a přímý styk s okolním prostředím, poznávání stavu prostředí, jeho hodnocení a příkladů řešení problémů. Mimořádný význam má i utváření pocitu osobní občanské a profesní odpovědnosti.

22

6. Příklad rozvržení učiva předmětu Základy ekologie do vyučovacích hodin :

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17. dtto

18.

19.

20.

Život a jeho znaky

Rozbor znaků života

Podmínky života – ekologická přizpůsobivost

Abiotické podmínky prostředí

Biotické podmínky – populace, vztahy, společenstva

Ekosystém

Rozmanitost biosféry

Rozmanitost naší přírody

Vývoj člověka ve vztahu k prostředí

Vlivy prostředí na zdraví

Chování a zdraví

Pohoda prostředí

Lidská populace a prostředí - nerovnoměrnost růstu

ŽP člověka – test – opakování

Přírodní zdroje

Vlivy lidských činností na prostředí

Urbanizace – okolní prostředí

Problémy ovzduší

Problémy vody a půdy

23

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27. Odpady

28.

29.

30.

31.

Problémy živé přírody a krajiny

Hodnocení prostředí a klasifikační test

Co je udržitelný rozvoj – péče o ŽP

Ochrana přírody a krajiny

Možnosti techniky, organizace při řešení environmentálních problémů

Technika a energetické zdroje

Ekonomické a právní nástroje

Řízení, spolupráce a občan – vztahy k ŽP

Současná situace – strategie UR

Závěrečný text

Hodnocení: - aktivita + testy + autoevaluace – skupinová - osobní

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------- POZNÁMKA: Rozvržení je jako příklad rozpracováno pro současný jednohodinový předmět Základy ekologie. Příklad rozpracování učiva do jednotlivých vyučovacích hodin je včetně doporučených vyučovacích metod a forem. Záleží ovšem vždy na učiteli, místních podmínkách, zájmu žáků, dostupnosti učebních pomůcek a dalších okolnostech, jak bude učivo rozvrženo a jakými metodami a formami realizováno. Jde pouze o nezávazný příklad řešení.

24

7. Příklad metodického řešení učiva předmětu Základy ekologie (odkazy jsou a) na učebnici Kvasničková: Základy ekologie, Fortuna 1997 b) na soubor barevných fólií - s odborným textem c) CD – fázovaná okna fólií tyto pomůcky byly středním odborným školám v projektu k tomuto tématu dodány) 1. hodina: Život a jeho znaky Prvou část učiva věnovanou životu zásadně řešíme v návaznosti na učivo základní školy – nemůže zatím jít nad její rámec s ohledem na nízkou časovou dotaci. Musíme proto pouze žáky podnítit k uvědomění si znaků života a k uspořádání poznatků, které v základní škole získali. Nedoporučuje se hodiny řešit formou přednášky – doporučuje se aktivní přístup:

- např. forma brainstormingu: třídu rozdělit na skupiny – a skupinám zadat úkoly

a) čím se vyznačují všechny rostliny ??? b) čím se vyznačují všichni živočichové?? c) čí se vyznačují houby ??

při větším počtu žáků je možno třídu rozdělit např. na 4 skupiny – 2 skupiny řeší rostliny, 2 živočichy

- každá skupina má k dispozici list flip chartu, na který zapisuje vlastnosti – asi po dobu 5 -7 minut

Potom první skupina (rostliny) prezentuje, co vytvořila (popř. druhá skupina doplňuje) Druhá skupina (živočichové) prezentuje podobně ………. Třetí skupina (houby) prezentuje……… Na listech se třeba červeně podtrhává, co je společné, zeleně, co má jen určitá skupina. Přitom vyučující dbá na správné vyjadřování některých pojmů – např. Rostliny - organismy autotrofní (proč?) Živočichové - houby – organismy heterotrofní - proč ?? V průběhu rozboru napsaného a doplňování v rozhovoru zapisovat zvlášť následující : Život je vždy vázán na jedince: rostliny – živočichové – houby vždy se vyznačují následujícími znaky:

25

1. chemické složení - bílkoviny a nukleové kyseliny dále cukry a tuky 2. základní stavební jednotka = buňka - různě složitá (s jádrem, bez jádra) buňka autotrofní x heterotrofní 3. výměna látek a energie s prostředím – metabolismus - fotosyntéza, buněčné dýchání 4. dráždivost – pohyb – na místě a z místa na místo 5. udržování vnitřní stálosti – řízení – homeostáza (zpětná vazba - hormony) 6. reprodukce – pohlavní buňky, 7. přenos dědičných vlastností - geny 8. růst a vývojové změny jedince v průběhu života (ontogeneze) 9. přizpůsobení prostředí - výsledek dlouhého vývoje – (fylogeneze) Pro další hodinu zadat samostatné práce – stručné referáty (nejlépe po 1 - 2 žácích) k jednotlivým vyvozeným znakům - tj. 9 skupin – a každá skupina připraví stručný referát (3 – 4 minuty) - mohou využít učebnici – a znalosti ze základní školy. 2.hodina: Rozbor znaků života Referáty žáků – jejich rozbor, doplňování a hodnocení – využít CD PPP 3.hodina: Rozmanitost života – ekologická přizpůsobivost Po přednesení referátů - shrnout - všechny potřebují určité podmínky k životu – bez nich nemohou existovat – a vysvětlit ekologickou přizpůsobivost – viz. str. 20 – 21 UČEBNICE ZÁKLADY EKOLOGIE – využití fólií a CD 4. hodina: Abiotické podmínky prostředí Příklad řešení. interaktivní vyučování - 4 skupiny: - forma quizu (doporučuje se jako opět jiná metoda) – quizové otázky rozdělíme skupinám na lístečcích – necháme promyslet – po odpovědích vyvozujeme základní informace – viz učebnice str.21 – 28

Tento způsob navazující na znalosti, které dají skupiny dohromady je motivující – a zajišťuje i lepší zapamatování shrnutých základních informací.

otázky quizu: - příklady

26

1.skupina: Co je duha ?? – jak vzniká ?? Jak vzniká sluneční záření ?? Proč se střídá den a noc ? Proč u nás roční období ? Co je UV záření ??? Čím se ohřívá jídlo v mikrovlnce ?? 2.skupina. Co tvoří ovzduší ? Které plyny ? Jaký je rozdíl mezi podnebím a počasím ? Co je inverze ?? Co se hlásí ve zprávách o ozónu – a kde ten ozón je ?? Co je skleníkový jev ?? 3.skupina: Kde je na světě vody hodně (na souši) a kde málo ?? (uvést příklady) Co je příčinou oběhu vody ? Jaký je rozdíl mezi vodou v rybníku a v moři ? Jaká voda je v ledovcích ? Které vody je v přírodě více – slané, nebo sladké – odhadněte v %. Jaké různé významy má voda pro život ? 4.skupina. Jaký je rozdíl mezi nerostem a horninou ? Příklady Jak probíhá horninový cyklus ? Co způsobuje zvětrávání ? Co obsahuje půda? Co je stopový prvek ? Co je prvek biogenní ?

27

Na základě odpovědí probereme a shrneme základní informace o podmínkách života:

- světelné záření : sluneční spektrum – záření krátkovlnné (ultrafialové ) – negativní vlivy……. - ovzduší ………… - voda …………….. - zemský povrch – půda ……………

Ke shrnutí můžeme využít fólie (CD)– vyzveme např.žáky, aby s jejich využitím formulovali přehled poznatků k jednotlivým bodům, jak je naznačeno, nebo dáme za úkol k uvedeným bodům napsat heslovitě základní poznatky za domácí úkol – podle časových možností Fólie můžeme využít také k následnému opakování, popř. zkoušení. Zkoušení by nikdy nemělo probíhat pouhým odříkáváním údajů, ale je třeba hodnotit aktivitu žáků, zpracovávání referátů, výstižné odpovědi na quiz – shrnutí apod. 5. hodina: Biotické podmínky Je možno doporučit opět jinou metodu : 1.část : uplatnění hledání analogie, diskuse 2.část : řešení problémových otázek 1.část Pojem populace můžeme nejprve objasnit na třídě: Současná populace ve třídě: - počet osob ve třídě xy dnes , v hodině….. Hustota populace: …… počet osob na velikost třídy Změna hustoty populace – někdo odejde – nebo naopak přijde – mění se hustota populace Úkol pro skupiny: analogicky uvést příklady z přírody – pro rostliny, pro živočichy Formulovat definici - viz učebnice str. 28 – 29 Diskuse: Otázky: Co mění hustotu populace?? Uvádění konkrétních příkladů – vyvození závěrů:

hynutí organismů ( úmrtnost - mortalita) x růst počtu organismů ( porodnost - natalita) stěhování - migrace Jak závisí hustota populace na podmínkách prostředí? Vlivy podmínek prostředí (dostatek potravy, nepřítomnost nepřátel….) --- přemnožení (velké zvýšení hustoty) vyvodit: přemnožená populace se stává škůdcem

28

2.část: Vztahy mezi organismy Ukázat např. různé obrázky – foto – nebo napsat dvojice různých vztahů organismů na tabuli – a položit otázku

a) čím se vyznačují vztahy uvedených organismů - vytknout hlavní rozdíly

Vyvodit pojmy: konkurence , predace parazitismus symbióza str. 29 – 30 učebnice další příklady a problémové otázky – např.: Proč je v některém roce na polích málo a v některém hodně hrabošů ?? Proč obvykle některé houby nalezneme proč určitými stromy? Proč se v našich lesích stávají škůdci jeleni nebo srnci? Proč v Austrálii králíci napáchali obrovské škody v důsledku přemnožení …. ? upozornit na zajímavost – např.problém kůrovců - třeba článek z novin vyvodit : Biologická rovnováha a její porušení Trofické potravní vztahy - co se čím živí Příklady: Brambor - mandelinka – koroptev - jestřáb Použít fólie – potravní pyramida Vyvodit: v přírodě žijí v jednom místě různé organismy – společenstvo Použít fólie (CD) a popsat podle nich různé uspořádání společenstva: - např. - les - voda a okolí 6. hodina: Ekosystém Doporučené metody: pokud možno použít část videa – les potom rozbor podle obrázku – les, voda, louka - využití fólie (CD) za účasti žáků vyvodit trofické vztahy – řetězec pastevně kořistnický - - řetězec rozkladný PROPOJENÍ oběh látek – tok energie – zobecnit – opět fólie(CD)

29

závěr: Příroda nezná odpady Ekosystém = společenstvo + neživé prostředí Příklady – ekosystémy na souši - základem jsou byliny a dřeviny - poutají energii fotosyntézou ekosystémy vodní - základem jsou řasy - dtto porovnat les a pole - opět využít fólii (CD) - vyvodit: ekosystém přirozený - zdroj energie - slunce x ekosystém umělý - slunce + dodatková energie lidské sídlo – ekosystém zcela závislý na okolí globální ekosystém - biosféra = živé organismy + jejich prostředí neboli = souhrn všech ekosystémů 7. hodina: Rozmanitost biosféry Doporučuje se zadat samostatné pročtení kapitoly – opakování ze ZŠ – a zadat referáty, přinesení fotografií apod.:

- zajímavosti o jednotlivých biomech - polární oblast, tundra, tajga, atd. – možno hodnotit

- využítí fólií a CD 8. hodina: Rozmanitost naší přírody Doporučuje se zadat samostatné pročtení kapitoly – opakování ze ZŠ a využít zkušenosti – zadat přinesení fotografií – zpracování nástěnky – promítnutí videa – nejlépe regionálního, nebo videa Hory - ukázka vegetačních stupňů v ČR, využití fólií a CD apod. Na závěr zadat test 9. hodina: Vývoj člověka ve vztahu k prostředí

a) motivační úvod – zaměřen na objasnění stálého vzájemného vlivu člověka a prostředí (uvedení několika

zajímavostí – viz podklad Kvasničková, Kalina: Vstupní informace pro projekt). CD PPP)

30

b) skupinový brainstroming na vysvětlení vybraných pojmů – zdůraznit, že jde o pojmy často využívané i v denním tisku: např. pojmy: dezertifikace domestikace introdukce zasolování eroze neolitická revoluce – neolit průmyslová revoluce fosilní palivo exponenciální růst populační exploze

(časově: 2-3 min – na přípravu objasnění – asi 15 min na diskusi k objasnění a doplnění pojmů)

c) výkladové shrnutí - použití fólií – CD - PPP - ukázky

10. hodina: Vlivy prostředí na zdraví

a) Forma besedy s odborníkem : s lékařem, pracovníkem v oblasti ŽP nebo spojená s návštěvou hygienické stanice, vhodného filmu apod. b) forma diskuse rozvinutá na základě připravených referátů: na téma: zdraví a potrava zdraví a vzduch zdraví a hluk zdraví a radioaktivita nejprve přednést referáty – potom k nim diskutovat, doplňovat je (lze využít fólie část II – č 20 a 22 – 25 – a odpovídající CD)

11. hodina Chování a zdraví Hodina navazující na předcházející téma: Věnovat otázkám kouření, drog, životnímu stylu – promítnutí vhodného filmu, besedy, diskuse – podle podmínek školy a místních problémů Je možno vyjít ze skupinového brainstormingu na porovnání pozitivních a negativních jevů. Zapisuje se např. na flip-chart – zápisy se dají vedle sebe a porovnávají. Počet členů skupiny: nejvíce 6 – 8. Jedna skupina zapisuje: Druhá skupina zapisuje: Co je pro zdraví dobré Co je pro zdraví špatné Stejná otázka se zadá např. 4 skupinám. Z jednotlivých zápisů se připravuje syntéza – jednotlivé skupiny postupně vyjadřují názory, které se zapisují podle toho, jakou váhu danému vyjádření skupiny připisují - postupně se tak vytváří struktura názorů, o které je možno dále diskutovat

31

12. hodina: Pohoda prostředí Interaktivní metoda – vytváření myšlenkové mapy Postup: na tabuli (nebo na velký papír – možnost dalšího využití) doprostřed napíšeme výraz „pohoda prostředí“ a do okolí zapisujeme , co si kdo pod tímto pojmem představuje, co s ním spojuje – zařazujeme do skupin - rozvádíme „do trsů“ – např.

Na základě myšlenkové mapy nakonec můžeme vytvářet závěry a přehledy 13. hodina: Lidská populace a prostředí - nerovnoměrnost růstu Skupinové dílčí projekty: kombinace samostatné přípravy, prezentace a diskuse Postup: V předcházející hodině nakonec zadáme 4 skupinám náměty – např. formou grafů – a vyzveme je, aby si pro další hodinu připravili informace pro jejich vysvětlení Grafy: růst lidské populace rozdíly v urbanizaci

rozdíly ve spotřebě energie porovnání celkového růstu výroby potravin a spotřeby na osobu Promítneme vždy příslušný graf – necháme žáky samostatně se k němu vyjádřit a po následné diskusi informace doplníme – využití CD

32

14. hodina: ŽP člověka – test - opakování

15. hodina: Přírodní zdroje Interaktivní metoda – vytváření myšlenkové mapy pro tuto metodu je opakování na různých námětech velmi vhodné: Vyjdeme z termínu přírodní zdroje - a strukturovaně zaznamenáváme vyjadřované názory a termíny – viz příklad:

Na závěr zadáme samostatné pročtení shrnutí této problematiky z učebnice – metoda práce s textem a vyřešení úkolů.

16. a 17. hodina: Vlivy lidských činností na prostředí Samostatné skupinové využívání metody myšlenkové mapy na témata: Vlivy zemědělství Vlivy průmyslu Vlivy silniční dopravy Vlivy stavebnictví Vlivy turismu

33

Žáci samostatně vytvářejí myšlenkovou mapu na archy papíru – v další části hodiny každá skupina charakterizuje vytvořenou myšlenkovou mapu – a společně se doplňují - myšlenkové mapy se potom vystaví ve třídě na nástěnku - k samostatnému prohlédnutí. 18. hodina: Urbanizace – okolní prostředí Přímý kontakt s okolním prostředím – samostatné řešení zadaných úkolů:

- úkoly je možno zadat předem – příklady: a) zjistit počet obyvatel v Praze a počet obyvatel v dané pražské čtvrti,

zjistit rozlohu Prahy a rozlohu dané čtvrti – spočítat hustotu obyvatel

b) zjistit hustotu dopravy a její změny v průběhu dne v okolí: – např. zjistit počet automobilů projíždějících ve stanoveném úseku za hodinu - porovnat všední den a neděli c) zjistit počet stromů v okolí školy – nejbližší park – určit jeho charakter d) zjistit, jak je zajištěno třídění odpadů v okolí, a kde je sběrný dvůr – a jeho pravidla: odstraňování nebezpečných odpadů V úvodu hodiny žáci referují o zjištěných údajích – potom se doporučuje promítnout např. video: Lidská sídla Využít fólii část III. č.3. (nebo CD) shrnout informace Zpracovat ze zjištěných údajů nástěnku 19. hodina: Problémy ovzduší Výklad - zaměření k utřídění a doplnění získaných informací spojený a) s využíváním učebních vizuálních prostředků – CD, fólií apod. b) s využíváním poznatků získaných z předcházejících hodinách nebo poznatků předem zjištěných z internetu apod. Příklad utřídění informací o ovzduší: - atmosféra a její vrstvy - složení ovzduší - ohrožování ozonosféry: proč jsou freony nebezpečné? - klimatické změny: skleníkový jev a tání ledovců - znečištění ovzduší co jsou emise a imise? – příklady - inverze – smog – vlivy na zdraví

Možný postup: Promítnout obrázek – a opakovat (lze využít i k hodnocení žáků) - a doplňovat informace

34

- viz CD - PPP část ovzduší – fólie (CD) je možno znovu podrobněji probrat v dalších předmětech- především v chemii (chemické látky v ovzduší) 20. hodina: Problémy vody a půdy Obdobný postup jako u ovzduší. Příklad utřídění informací:

- množství vody na Zemi - oběh vody - množství pitné vody a dostupnost pro člověka - znečišťování vody - množství půdy na Zemi - ohrožování půdy: eroze (význam zeleně), zhutňování, chemické vlivy využívání fólií a CD – doporučuje se předem zadat problémové otázky řešení a ke zjištění informací – např. formou soutěže mezi skupinami – kdo připraví zajímavější a ucelenější informace – hodnocení se doporučuje např. hlasováním

21. hodina: Problémy živé přírody a krajiny Úvodní referáty žáků na téma :

a) tropické deštné lesy – a jejich význam pro biodiverzitu b) co ohrožuje biodiverzitu u nás ??

Ke zpracování referátů doporučit internet 1.část hodiny: referáty a po jejich přednesení diskuse a shrnutí (využití fólií) 2 část hodiny: skupinová práce : Jednotlivé skupiny mají objasnit pojmy – a uvést příklady: druh chráněný druh invazní druh introdukovaný krajina přírodní krajina kulturní krajina devastovaná Představitel jednotlivých skupin přednese výsledek – a na základě diskuse se ještě pojmy vyjasní a zpřesní. Nutno mít k dispozici fotografie – uvádět příklady je nezbytné !! 22. hodina: Hodnocení prostředí a klasifikační test Prvá část hodiny:

- provést průzkum názorů žáků na problémy životního prostředí – zadat např. následující stručný dotazník:

35

1. Které současné problémy ve světě pokládáš za nejnaléhavější ?? Uveď 5 – podle pořadí, jakou důležitost jim přikládáš

1.______________________________________________________ 2._____________________________________________________ 3._____________________________________________________ 4._____________________________________________________ 5._____________________________________________________

2.Které problémy životního prostředí u nás pokládáš za nejnaléhavější?? Uveď 5 podle pořadí důležitosti, kterou Ty jim přikládáš. 1._________________________________________________________ 2.__________________________________________________ 3._____________________________________________________ 4.__________________________________________________ 5._________________________________________________ Další část : - shrnout informace o hodnocení prostředí a vést k tomu, aby si žáci uvědomili rozdíly mezi subjektivním a objektivním hodnocením: - subjektivní hodnocení = vyjadřování názorů (např. viz průzkum) - na čem přitom záleží?? – na informovanosti, na postojích atd. - hodnocení objektivní: chemické analýzy, fyzikální měření monitorování určování limitů a porovnávání se zjištěným

stavem Celkové hodnocení – vysvětlit, co jsou indikátory udržitelného rozvoje -zdůraznit jejich význam – (viz učebnice a publikace Vstupní informace pro projekt) Žákům je možno doporučit, aby si zhodnotili svou ekologickou stopu: www.hraozemi.cz V závěrečné části hodiny (asi 15 min) zadat test

36

23. hodina: Co je udržitelný rozvoj – péče o ŽP Forma vyprávění – historický přístup (viz Úvodní informace k projektu) - využití předcházejícího učiva Vyprávění je nutno připravit zajímavě – oživit příklady, „vtáhnout“ žáky do vyprávění – vhodně volenými otázkami (co si myslíte ??, kdo slyšel o….? apod.) !!! - doporučené CD -PPP

Důležité závěry: Nejdůležitější jsou tři rozměry: ekonomický, sociální a ekologický.

• Ekonomický rozměr udržitelnosti vychází z nutnosti zachovat při veškeré hospodářské činnosti základní kapitál a využívat jen vyprodukovaného zisku. To se týká nejen kapitálu vyrobeného (lidského), ale i kapitálu přírodního. Z ekonomického hlediska lze totiž na přírodní zdroje nahlížet jako na různé typy přírodního kapitálu, který je třeba zachovat .

• Sociální rozměr udržitelnosti se týká jednak lidí jako jednotlivců, jednak společnosti. Lidský rozvoj znamená odstranění chudoby, zlepšování zdraví, delší průměrný věk, méně nemocí, ale také vzdělanost, slušné životní podmínky, bezpečnost. Společenský rozvoj se týká především institucí demokracie, zabezpečení lidských práv a svobod a spravedlivého společenského uspořádání.

• Ekologický rozměr udržitelnosti poukazuje na to, že hospodářská činnost a celkový civilizační rozvoj se dějí jedině v širším rámci přírodních podmínek. Lidé a jejich činnost jsou součástí zemské biosféry a jsou plně závislí na přírodních zdrojích a na planetárních životadárných systémech, jako je systém klimatický, fyzikálně-chemické fungování atmosféry, hydrologický cyklus či biogeochemické cykly chemických prvků.

24. hodina: Ochrana přírody a krajiny varianty: a) exkurze do chráněného území v Praze b) výklad – přehled o ochraně přírody v ČR – doprovod : krátký film, fotografie apod.

je třeba si pročíst přehled informací o ochraně přírody - viz CD

25. hodina: Možnosti techniky, organizace při řešení environmentálních problémů

Exkurze: např. : čistírna odpadních vod, spalovna odpadů, řízená skládka, využívání solární energie apod. - Pro exkurzi je třeba vždy zajistit odborný výklad, podle možností se doporučuje

orientace blízká studovanému oboru – vztah k profesní EV - Podle realizace exkurze řešit další hodiny !!!

37

26. hodina: Technika a energetické zdroje

- v případě řešení předcházejícího tématu formou exkurze zařadit do této hodiny a) přehledné informace o technice v zájmu udržitelného rozvoje – viz text

učebnice – uvědomit si různé možnosti – opět je možno využít metodu myšlenkové mapy, nebo metodu práce s textem – zadat přečíst několik vhodných ukázek z časopisů – a stručně vysvětlit podstatu čteného textu

nebo b) uvést informace o energetických zdrojích

Využít fólie (CD), či podle možností skupinovou práci s CD energie Řešit některý konkrétní příklad k energetickým úsporám – např. používání zářivek

27. hodina: Odpady

c) beseda – např. se zástupcem EKO KOMu a.s. (představitel EKO-KOMu se obvykle ochotně besedy zúčastní)

d) shrnutí přehledných informací – a organizování dramatické scénky – viz

příklad Příklad dramatického ztvárnění situace – hra: Dramatické scénky je možno organizovat k různým situacím ze života. Žáci se přitom učí zaujímat různé role, argumentovat – a zároveň si uvědomují složitost řešení mnoha problémů ze života.

Příkladem scénky může být diskuse k zakládání skládky (spalovny) pro nebezpečné odpady:

role v této scénce mohou být - zástupci občanů, kteří si nepřejí takovou skládku ve svém okolí - představitelé resortu ŽP, kteří musí řešit odstraňování NO - investoři podniku pro odstraňování NO (výstavby spalovny) - hygienik - zástupci ekologické organizace - představitelé výzkumu - majitel pozemku, na kterém má být podnik postaven apod.

Dramatické ztvárnění je možno zorganizovat i ve vyšších ročnících, zadat role a jejich předběžnou přípravu vyžadující získání různých informací. Podobným příkladem může být situace, kdy se řeší umístění sběrného dvoru pro NO apod. Doporučuje se využívat místní situace – i aktuální, navazovat kontakty s místní samosprávou. V takových případech je možno, aby žáci uskutečnili i průzkum názorů občanů, který je možno v dramatické scénce využít.

Stejně si žáci mohou zahrát na zasedání obecní rady, která má řešit různé problémy životního prostředí v místě, apod.

38

V tomto případě je možno postupovat tak, že několik žáků představuje členy obecní rady, několik představitele tisku, ostatní různé nátlakové skupiny občanů (představitele protichůdně zaměřených organizací, různých odborných institucí, popř.i soudce) a ve vzájemné diskusi se snaží problém řešit.

Žáci se tak mohou vcítit do určených rolí, využívají získané znalosti, uvědomují si ještě jejich nedostatek, argumentují a poznávají, jak je často problematické zaujímat jednoznačně vyhraněná stanoviska, jak je důležitá spolupráce, vzájemné pochopení a respektování vždy nejdůležitějších hodnot. (např. zdraví a života). 28. hodina: Ekonomické a právní nástroje

- přehled zákonů – viz Vstupní informace pro projekt - přehled

doporučuje se vyhledat na internetu – prostřednictvím webové stránky MŽP: www.env.cz

- ekonomické nástroje – poplatek, pokuta, dotace,…. opět viz vstupní informace

Důraz klademe na aktuality – výběr informací z tisku (informace dodávané z KEV) Téma je možno spojit s následujícími hodinami (tj. s tématem 28., 29. a 30. hodiny) – a uspořádat jako besedu s odborníkem – např. formou kulatého stolu, kde může být i několik odborníků – jeden přednese stručný úvod – a žáci pak dávají dotazy a vede se diskuse Doporučuje se zorganizovat s ohledem na studovaný obor – a využít v tomto směru odborníky – nebo několik členů pedagogického sboru. Je možno uspořádat jako nejen třídní, ale širší akci 29. hodina: Řízení, spolupráce a občan – vztahy k ŽP

Pokud se nerealizovaly exkurze a další formy umožňující styk s prostředím, řešit téma alespoň formou hry - dramatické scénky – s vyjadřováním různých názorů (role investora, role majitele pozemku, role starosty, role ochránců přírody, role zástupce tisku, role vědce apod.); žáci si uvědomují obtížnost řešení problémů, nezbytnost hledání optimální varianty. Příklady námětů: Výstavba silnice - volba její trasy Výstavba větrné elektrárny Kácení stromů Založení skládky odpadů

Doporučuje se navázat na některý aktuální problém, nebo na souvislost se studovaným oborem

39

30. hodina: Současná situace – strategie UR Aktuality – zadat předem zjištění aktuálních informací o životním prostředí a udržitelném rozvoji Využít internet – pověřit jednotlivé skupiny různými tématy:

Ovzduší, Voda, Odpady, Energie Ochrana přírody, Rozhodování CD PPP Strategie UR – možno využít i následně např. v ON

Představitelé jednotlivých skupin prezentují aktuální informace - doporučuje se seminární forma vedená přímo žáky 31. hodina: závěrečný test Poznámka:

Je velmi důležité uskutečnit minimálně jednu exkurzi – lépe 2 exkurze: e) do technického zařízení, f) do CHÚ Prahy – viz dříve

V zájmu exkurzí je možno např.: Spojit hodiny č. 27, 28, 29 do jedné hodiny a ušetřený čas věnovat na exkurze – přímé pozorování okolí, nebo najít jinou vhodnou dobu – v období maturit apod.

7. Zdroje informací pro učitele Zdroje informací pro průřezové téma v rámci projektu: V rámci projektu

a) učitelé byli odborně a metodicky připravováni ve specializačním studiu, ve kterém měli možnost získat informace na přednáškách, v diskusích, na exkurzích , při využívání filmu a mnoha různých učebních pomůcek

b) pro průřezové téma byly uspořádány 4 speciální diskusní semináře a exkurze

(doporučené vyučovací metody jako brainstorming, metoda myšlenkové mapy, skupinové práce, využití PPP, atd.) byly na seminářích přímo procvičovány;

Program odpovídal kurzu pro přípravu k průřezovému tématu Základy ekologie pro SOŠ, kterému MŠMT udělilo akreditaci v roce 2006

1. Obsah akce - podrobný přehled témat výuky: Význam a pojetí průřezového tématu Rozbor obsahu – jeho základních vzdělávacích a výchovných cílů Rozšiřující informace k problematice ekologie, životního prostředí a udržitelného rozvoje

40

Doporučené vyučovací metody Doporučené učební pomůcky – a jejich využívání Samostatné práce žáků navazující na předmět Odborná a metodická literatura Doporučené exkurze a praktická cvičení Začlenění průřezového tématu - vztahy RVP a ŠVP 2. Vzdělávací cíl: Zdůvodnit význam integrujícího přístupu pro EVVO Provést obsahový rozbor průřezového předmětu zaměřeného k EVVO, uvést náměty různého řešení Poskytnout přehledné informace k problematice životního prostředí a udržitelného rozvoje Ukázat vhodné vyučovací metody a učební pomůcky Formou diskuse a brainstormingu spojovat teoretické poznatky s praktickými zkušenostmi Vytknout hlavní výchovné cíle předmětu – a jejich spojení s obsahem a metodami Seznámit se způsoby získávání informací pro předmět a s návazností na ostatní předměty Provést rozbor otázek a odpovědí ve vztahu k předmětu Analyzovat souvislosti mezi RVP a ŠVP při začleňování předmětu do výuky Ukázat možnosti začlenění projektové metody

Na závěr učitelé, kteří se zúčastnili celého kursu, získávají speciální oficiální osvědčení o absolvování vzdělávacího programu Základy ekologie jako průřezové téma RVP

c) Učitelé pilotních středních odborných škol (a další zájemci o průřezové téma) získali řadu učebních pomůcek využitelných v průřezovém tématu Základy ekologie,

zejména sadu fólií Základy ekologie CD – příklady PP prezentací CD - Energie CD – k problematice obsahu celého kurzu

učebnici: Kvasničková: Základy ekologie, Fortuna 1997 Poznámka: tyto pomůcky byly aktivně využívány na diskusních seminářích.

d) Učitelé pilotních škol získali ▪ řadu informačních textů zpracovaných pro SOŠ, z nichž mohou využívat poznatky pro průřezové téma - např.:

- Kvasničková, Kalina : Informace o životním prostředí a udržitelném rozvoji - Zimová: Vlivy životního prostředí a životního stylu na zdraví člověka - Klouda : Chemie a životní prostředí - Dobeš: Udržitelná výroba a její uplatnění v praxi - Adamec: Doprava a životní prostředí - Šauer: K výuce problematiky ekologie životního prostředí ▪ metodické texty ke všeobecně vzdělávacím předmětům

41

e) Pilotní školy získali další informační publikace pro EV – všechny SOŠ, kterých se průřezové téma týká, např. publikaci: Technika životního prostředí pro školu i praxi, Häberle, Sobotáles

Přehled doporučené literatury: Al Gore: Země na misce vah, Praha 1994

Braniš Martin: Základy ekologie a ochrany životního prostředí, Informatorium, Praha 1997

Brundtlandová G.H. a kol.:Naše společná budoucnost - výtah, překlad, Praha 1989

Damohorský M. a kol.: Právo životního prostředí, C.H.Beck Praha 2003

Doubková Z., Roudná M.: Legislativní opatření v oblasti biologické bezpečnosti, MŽP 2004

Hawken P.,Lovins A.,Hunter Lovinsová: Přírodní kapitalismus, Mladá fronta Praha 2003

Jeníšek V., Foltýn J.: Globální problémy a světová ekonomika, C.H.Beck Praja 2003

Kolektiv: Agenda 21, MŽP Praha 1998

Kolektiv: Vize rozvoje České republiky do roku 2015, Guttenberg, Praha 2001

Kolektiv:: Geneticky modifikované organismy, MŽP, 2003

Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Dokumenty a komentáře), Management Press Praha 1993

Kružíková Eva: Ekologická politika a právo životního prostředí v Evropské unii, Praha 1997

Kvasničková D. : Základy ekologie, Fortuna Praha 2004

Kvasničková D, Mikulová V., Plachejdová E..: Životní prostředí, Fragment Praha 1998

Kvasničková D.: Globální problémy světa, ESMA, Praha 2003

Lovelock James: Gaia - živoucí planeta, Praha 1994

Meadowsová, Meadows, Randers : Překročení mezí, Praha 1995

Moldan B.: Životní prostředí - globální perspektiva, UK Praha 1995

Moldan B.: Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí, Praha 1997

Moldan B.: Příroda a civilizace, SPN 1997

Moldan B.: Ekologická dimenze udržitelného rozvoje, Praha 2001

Moldan B.: (Ne)udržitelný rozvoj, ekologie, hrozba i naděje, Praha 2001

MŽP: Statistické ročenky životního prostředí – do r. 2004

MŽP: Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2004

MŽP: Státní politika životního prostředí, 2004 – 2010

MŽP: Podpora ochrany životního prostředí v ČR, 2004

MŽP: Zprávy o životním prostředí

MŽP: Fakta a data o životním prostředí v ČR, 2002

MŽP: Státní program EVVO v ČR a Akční plán na léta 2004 - 2006

42

MŽP: EMAS, 2003

OECD: Zpráva o politice, stavu a vývoji životního prostředí –ČR, Praha 2005

Planeta 2/2003: Příležitosti udržitelné spotřeby, 2003

Planeta 3/2003: Netradiční zdroje energie, 2003

Planeta 5/2003: Případové studie podnikového environmentálního účetnictví

Remtová K.: Ekodesign, ISO normy . Metoda LCA, Čistší produkce, MŽP 2003

Roudná M.: Biologická rozmanitost a otázky biologické bezpečnosti, MŽP 2003

Sborník : Hledání odpovědí na výzvy současného světa, Praha 2000

Šmajs Josef: Ohrožená kultura, 1995

Ulrich von Weizsacker, Lovins A.B., Lovinsová L.H.: Faktor 4 , MŽP, 1996

Úřad vlády ČR: Strategie rozvoje lidských zdrojů, Praha 2003

Úřad vlády ČR: Strategie udržitelného rozvoje ČR, Praha 2005

World Resources Institue: Millenium Ecosystem Assessment - Ekosystémy a lidský blahobyt, Syntéza, český překlad, Centrum pro otázky ŽP UK, Praha 2005 Poznámka:Některé publikace je možno získat především v knihovně MŽP

Doporučené internetové stránky: http://www.ceu.cz/edu/ma21/agenda_soubory/obsah.html - vše o Agendě 21 http://vacek.2net.cz/eko/script_cl/obsah.htm - člověk a životní prostředí (vše množné) http://www.energyweb.cz/ - encyklopedie energie http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=284 – invazní druhy rostlin http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5586 – invazní druhy rostlin http://www.chpr.szu.cz/chemtox/chem/dioxin2.html - dioxiny http://natura.eri.cz/ - časopis Natura http://www.squiglysplayhouse.com/Games/Holidays/EarthDay.html - Den Země - aktivity pro děti (v AJ) http://www.planetpals.com/earthday.html - vše o Dni Země (v AJ) http://www.ewa.cz/index.php?sekce=7&d=1 – příroda a ŽP – různé odkazy http://www.env.cz/env.nsf/ochrana?OpenFrameSet – ochrana ŽP – různé zdroje http://images.google.com/imgres?imgurl=www.solcomhouse.com/earth.jpg&imgrefurl=http://www.solcomhouse.com/&h=480&w=640&prev=/images%3Fq%3Dearth%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D%26ie%3DUTF-8%26oe%3DUTF-8%26sa%3DG – problémy Země http://www.hnutiduha.cz/aktivity/energetika/emise_form.html - výpočet emisí CO2 http://www.sci.muni.cz/~dobro/ozon_1.htm - ozón http://www.veronica.cz/voda/deste.html - vše o povodních http://ekologie.aktualne.cz/ - ekologie http://ekologie.startpage.cz/ - mnoho odkazů – ekologie http://www.eps.cz/php/index.php - ekologický právní servis http://www.ceu.cz/Puda/negvliv.htm - ohrožení půdy http://www.cbox.cz/filip.sellner/sem/ - fosilní paliva http://www-ldf.mendelu.cz/projekty/ekologie_lesa/vyuka/kolobeh_dusiku_v_pude.htm - koloběhy látek

43

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=414 – podzemní voda http://www.ceu.cz/Puda/Default.htm - vše o půdě http://www.klub.pvk.cz/o_vode.php?p=zeme – vše o vodě http://www.env.cz/www/laws/cites2.nsf - vše o CITES¨ http://stanoviste.natura2000.cz/ - Natura 2000 – významná území v ČR http://www.natura2000.cz/index.php?page=coje_lokality&typ=clanky – Natura 2000 http://www.stezka.cz/text/abc.htm - naučné stezky v ČR http://www.env.cz – Ministerstvo životního prostředí http://www.cenia.cz - Cenia http://www.aopk.cz – Agentura ochrany přírody a krajiny http://www.cizp.cz – Česká inspekce životního prostředí http://www.ewa.cz/index.php?sekce=169&d=1 – ekologické portály http://www.21stoleti.cz/ - časopis 21.století http://www.scienceworld.cz/ - časopis ScienceWorld http://www.vesmir.cz/ - Vesmír http://www.osel.cz/ - rozcestník k dalším informacím http://rozum.atlas.cz/default.asp?id=vseznalek – všeználek http://www.pavucina-sev.cz/bedrnik.htm - Bedrník http://www.differentlife.cz/different.htm - DifferentLife http://www.ekolist.cz/ - elektronický Ekolist + řada odkazů http://www.iabc.cz/ - elektronická verze časopisu ABC http://www.volny.cz/evans01/sisyfos/ - časopis Sisyfos http://www.veronica.cz/ - Veronika http://www.sedmagenerace.cz/ - Sedmá generace http://www.differentlife.cz/odkazy.htm - odkazy na ekologické organizace http://csop.ecn.cz/ - ČSOP http://www.hnutiduha.cz/home.php - Hnutí Duha http://www.greenpeace.cz/ - Greenpeace http://ekolist.cz/kn-voda.shtml - Ekolist v elektronické podobě http://web.sks.cz/users/cn/zp/svet.html - globální problémy současnosti http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=291 – globální oteplování http://www.priroda.cz/clanky.php?sub=49 – globální problémy – různé články http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=146 – energie http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=142 – hlad http://www.kormidlo.cz/index.shtml?apc=c2a-_-_--&cat=3720 – rozcestník ke globálním problémům http://web.sks.cz/users/cn/zp/svet.html - globální problémy http://encyklopedie.biom.cz/wiki/index.php/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt – skleníkový efekt http://www.ewa.cz/pages1/934.htm - skleníkový efekt http://www.fpv.umb.sk/kat/kch/projekty/tempus/SKLENIK/sklenik.htm - skleníkový efekt http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/02/printable/050202_greenhouse_flash_movie.shtml - skleníkový efekt - animace http://www.ekolist.cz/kl-procklzm.htm - klimatické změny http://www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/energetika/klima/klima4.htm - klimatické změny http://www.sci.muni.cz/~dobro/ozon_1.htm - ztenčování ozónové vrstvy http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=5270 – ozonová díra http://www.terezango.cz/elsee/cr/cz_38_ozone_es_index.html - ozonová díra http://www.gnosis9.net/konec1.html - změny klimatu http://www.e-pocasi.cz/globalni_oteplovani - změny klimatu

44

http://tady.cz/nese/ozon.htm - ozón http://www.carrefour.cz/carrefour-cr/ekologie-udrzitelny-rozvoj.aspx - globální problémy http://www.differentlife.cz/ekologie05.htm - ztráta biodiverzity http://www.navychod.cz/?req=article&id=267 – dezertifikace – případ Aralského jezera http://www.nytimes.com/packages/html/international/20041227_QUAKE_FEATURE/ - tsunami – simulace http://www.ielektro.cz/ekologie/ - lokální a globální problémy http://klima.ecn.cz/ - globální oteplování http://home.pf.jcu.cz/~nadiaj/evsz-syl02.php - globální problémy v číslech http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=142 – problémy současného světa – hlad http://www.sweb.cz/eroze/home.htm - vodní eroze http://sweb.cz/climate/ - změny klimatu http://hdr.undp.org/statistics/data/ - index lidského rozvoje http://www.emise.cz/ - sbírka zákonů a mezinárodních smluv ČR http://www.ceu.cz/edu/evvo/evvo.htm - EVVO http://www.geografie.webzdarma.cz/ge.htm - globální ekosystémy http://www.trideni.cz/content/online_index_final.htm - vše o třídění odpadů http://www.jaktridit.cz/ - jak třídit odpady – virtuální třídění – i klipy http://www.ekokom.cz/co_je_trideni.php - třídění odpadů http://www.quido.cz/ekologie/desatero.htm - desatero domácí ekologie http://ekolist.cz/zd-odpady.shtml - rady týkající se odpadů http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=96 – ekoznačky http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=93 – informace o odpadech http://www.greenpeace.cz/onas/tipy/tip13.html - tipy pro ekologicky šetrnější život http://www.ekospotrebitel.cz/ - vše o obalech a odpadech http://www.ekolist.cz/zeldotaz.shtml - odpovědi na dotazy http://eldar.cz/zelenyklid/ - zásady ekologického chování http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb01477&cd=76&typ=r – zákon o obalech http://www.env.cz/www/zakon.nsf/0/d639e197181a80c8c125653700310748?OpenDocument – zákon o odpadech http://www.ekodum.cz/ - rozcestník – domácí ekologie http://sweb.cz/Kapitan.Milan/Ekologie/Ekologie_odpad.htm - odpady http://www.cenia.cz/www/webapp.nsf/webitems/home_EkologickySetrneVyrobky - ekologické výrobky http://www.imp-servis.cz/odpad_4.asp - sběr nebezpečných http://www.dosli.cz – testy, školní pomůcky

45

9. Příloha

Průřezové téma RVP pro gymnázia

Průřezová témata Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako témata, která jsou v současnosti vnímána jako

aktuální. Tato témata mají především ovlivňovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků. Průřezová témata procházejí jako důležitý formativní prvek celým vzděláváním, proto vzdělávání na gymnáziu v tomto smyslu navazuje na průřezová témata v základním vzdělávání, kde se s nimi žáci setkávají poprvé.

Průřezová témata tvoří povinnou součást vzdělávání. Promítají se nejen svým výchovným zaměřením, ale i obsahem do vzdělávacích oblastí (oborů) a pomáhají doplňovat či propojovat, co si žáci během studia osvojili. Pojetí a funkce průřezových témat příznivě ovlivňují i proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.

Všechna průřezová témata mají jednotné zpracování. Obsahují Charakteristiku průřezového tématu, v níž je zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu ve vzdělávání na gymnáziu. Dále je vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka jak v oblasti postojů a hodnot, tak v oblasti vědomostí, dovedností a schopností.

Obsah průřezových témat doporučený pro vzdělávání na gymnáziu je rozpracován do tematických okruhů, které obsahují nabídku témat (činností, námětů). Všechny tematické okruhy jsou povinné (škola musí zařadit do svého ŠVP všechny tematické okruhy), hloubka, rozsah (výběr témat) a formy jejich realizace jsou zcela v kompetenci školy a konkretizují se v ŠVP.

Průřezová témata lze realizovat jako součást vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedy apod., případně je lze realizovat jako samostatný vyučovací předmět. Uvedené formy lze libovolně kombinovat.

Účinnost výchovného působení průřezových témat je podporována také vytvořením odpovídajícího klimatu třídy i celé školy a kromě toho i využíváním dalších vhodných příležitostí (např. divadelní a filmová představení, televizní a rozhlasové pořady, výstavy, přednášky, besedy, výukové programy), se kterými se žáci setkají mimo školu.

Environmentální výchova

Charakteristika průřezového tématu V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z

hlediska podmínek udržitelného rozvoje, stala se environmentální výchova důležitým tématem. Problémy, jež z větší části způsobil člověk (úbytek stratosférického ozónu, znečištění životního prostředí, nastupující změna klimatu, vyčerpání přírodních zdrojů, destrukce přírodních ekosystémů, rychle rostoucí lidská populace, vznik nových epidemií a onemocnění), vyžadují k řešení a prevenci „environmentálně“ vzdělaného občana.

Environmentální výchova představuje nezastupitelný významný předpoklad udržitelného rozvoje, jenž patří i mezi prvořadé zájmy Evropské unie. Základním předpokladem nastoupení cesty k udržitelnému rozvoji je zvýšení ekologického vědomí lidí a jejich odborná připravenost pro kvalitativně nové přístupy v celé technicko-ekonomické a sociální oblasti. Z těchto důvodu se stává

46

environmentální výchova průřezovým tématem vzdělávání na gymnáziu a jedním ze základních pilířů vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

Environmentální problémy, jež se v reálném světě vyskytují, se jen málokdy dají vysvětlit pouze v kontextu poznatků jedné disciplíny. Základ pro toto průřezové téma je tedy v celé řadě vzdělávacích oborů, a to jak přírodovědných – Biologie, Chemie, Fyzika, Geografie a Geologie, tak v oborech společenskovědních – Občanský a společenskovědní základ, Dějepis, Člověk a svět práce, Výchova ke zdraví. V pojetí environmentální výuky je tedy nutný posun od tradiční oborové výuky k výuce oborově integrované. Dochází k propojování poznatků a zkušeností z různých oborů a tyto zkušenosti a poznatky jsou potom využívány pro konkrétní řešení environmentálních problémů v praxi (Proč mám třídit odpad? Jak budu vytápět svůj dům a proč? apod.). Také proto není obsah průřezového tématu zpracován tradičně – pouhým výčtem učiva, ale v podobě problémových otázek, přičemž každá otázka v sobě zahrnuje řadu dílčích problémů. Důležitým aspektem je nejen vlastní obsah výuky, ale i používané prostředky a působení prostředí. Významnou součástí realizace průřezového tématu může proto být např. ekologizace provozu a prostředí školy, zaměření na řešení problémů v obci a okolí a na spolupráci s různými partnery mimo školu. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:

uvědomovat si specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě;

projevovat pokoru, úctu k hodnotám, které neumí vytvořit člověk, oceňovat hodnotu přírody, vnímat a být schopen hodnotit různé postoje k postavení člověka v přírodě a k chování člověka vůči přírodě;

pochopit, že člověk z hlediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, ale vždy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození životního prostředí;

uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každý jedinec svým ekologicky zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem;

vnímat místo, ve kterém žije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska životního prostředí.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:

1) poznat složitou propojenost přírodních systémů a pochopit, že narušení jedné složky systému může vést ke zhroucení celého systému;

2) znát z vlastní zkušenosti přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, uvažovat o nich v souvislostech a chápat příčiny a následky jejich poškozování;

3) hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí v minulosti i současnosti a hledat možnosti dalšího vývoje;

4) pochopit velkou provázanost faktorů ekologických s faktory ekonomickými a sociálními a být schopen vybrat optimální řešení v reálných situacích;

5) nahlížet různé aspekty ekologických problémů, vytvářet si vlastní názor a postoj k nim; 6) uvědomit si vliv znečištěného prostředí na lidské zdraví; 7) dozvídat se, jaké možnosti mám jako občan při ochraně životního prostředí, a umět je využívat; 8) získat praktické dovednosti a návyky pro běžné denní činnosti napomáhající ke zlepšení

životního prostředí; 9) propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí a využívat je při řešení

environmentální problematiky.

47

48

Tematické okruhy průřezového tématu

PROBLEMATIKA VZTAHŮ ORGANISMŮ A PROSTŘEDÍ 1) Jak ovlivňuje prostředí organismy, které v něm žijí, a které abiotické/biotické vlivy na

organismus působí 2) Jak lze charakterizovat populace, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy 3) Jak probíhá tok energie a látek v biosféře a v ekosystému

ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1) Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnání

těchto forem ovlivňování z hlediska udržitelnosti 2) Čím jsou významné organismy pro člověka, jaké jsou příčiny vzniku a zániku některých

rostlinných a živočišných druhů a jaké jsou formy jejich ochrany 3) Jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich

využíváním a získáváním pojí 4) Jakým způsobem člověk využívá vodu, jaké jsou nejčastější příčiny jejího znečištění, čím je

způsoben nedostatek pitné vody a jaký má dopad na společnost 5) K čemu člověk využívá půdu a jaké důsledky z toho pro životní prostředí vyplývají 6) Jaké jsou příčiny rychlého růstu lidské populace a jaký vliv má tento růst na životní prostředí 7) Které vlivy prostředí ohrožují zdraví člověka 8) Jaké jsou příčiny a důsledky globálních ekologických problémů a jaký postoj k tomu zaujímají

zainteresované skupiny 9) Jaké jsou nástroje a možnosti řešení globálních ekologických problémů (např. legislativní,

dobrovolné/občanské, institucionální, technologické apod.) a jaké jsou možnosti zapojení jednotlivce do jejich řešení.

10) Které základní principy se pojí s myšlenkou udržitelného rozvoje 11) Jaké jsou prognózy globálního rozvoje světa na podkladě současného environmentálního jednání

lidstva

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČESKÉ REPUBLIKY 1) S kterými problémy z hlediska životního prostředí se ČR a region nejvíce potýká 2) Jaká je historie a současný stav ochrany přírody a krajiny v ČR 3) Které z institucí v ČR se zabývají problematikou životního prostředí 4) Jaká jsou nejvýznamnější legislativní opatření v oblasti životního prostředí a jak tato opatření

ovlivňuje Evropská unie

Poznámka k průřezovému tématu: Z uvedeného výňatku z RVP pro gymnázia a předchozího rozboru průřezového tématu je zřejmé, že příklad rozboru učiva pro průřezový předmět na SOŠ je možno využít jako motivaci i pro povinné průřezové téma na gymnáziu.