Základy práce s textem,TYPOGRAFIE - gymnct.cz · egyptské, fénické, židovské. Z řeckého...

1

Základy práce s textem Historicky: Obrázky – zjednodušené obrázky (piktogramy) – písmo kde znak nahrazuje slovo, písmo-klínové, egyptské, fénické, židovské. Z řeckého písma se vyvinula azbuka i latinka. Vynález knihtisku Gutenberg 1450 Dokument – textový celek v počítači, uložen ve formě souboru. Odstavec – část textu mezi dvěma místy, kde bylo stisknuto Enter. – formátovací jednotka textu Zásady 1. Nejprve napište koncept (soustřeďte se na obsah, je vždycky důležitější než forma!!!), pak teprve formátujte.

(U velkých dokumentů lze postupovat opačně, ale nikdy neformátujte text během jeho psaní) 2. Enter ukončuje odstavec, nikdy ho nepoužívejte pro ukončení řádku. (Text by se velice špatně později

upravoval). Zalamování textu nechejte na počítači, potřebujete-li ukončit řádek dřív, použijte Shift + Enter. 3. Neodsazujte text pomocí mezer (u proporčních písem to nedopadne tak jak si představujete), ale používejte

tabelátor. Klasifikace písma Antikva – základní stínované písmo s patkami (Roman) Grotesk – lineární (nestínované), bezpatkové (Arial) Egyptienka – lineární, patkové (Serifa) Písmo psacího stroje – neproporcionální (Courier) – všechny znaky i mezery jsou stejně široké Psaná písma – kaligrafická písma, skripty (Kastler) Řez písma – normální, tučný, kurzíva, tučná kurzíva (určitý vzhled písma) Velikost písma – se udává v bodech 1 pt=0,3759 mm Běžně píšeme 12 bodů, pro noviny se používá 8 – 10 bodů Font s každým písmem je spojen font – soubor, který obsahuje popis tvaru všech znaků (Typ písma je sada znaků abecedy specifikovaná svým tvarem. Font je vlastně elektronická forma typu písma.) Základní formát písma: typ, řez, velikost, podtržení, další efekty Nejužívanější fonty: Times New Roman – patkové písmo pro běžný text Arial – bezpatkové písmo pro nadpisy, nemíchat s jiným bezpatkovým písmem Courier – neproporciální písmo – každé písmeno zabírá stejný prostor, je hůř čitelné, typické pro psací stroje Sady písma s českými znaky doplněny koncovkou CE. Bitmapový- písmeno vypadá jako jemná mozaika čtverečků (Nevýhody – schody při zvětšování, zaberou hodně místa) Vektorový – tvary písmen jsou uloženy ve formě rovnic, které popisují jejich obrysovou křivku. Písmo je vždy hladké a protože pro ně stačí jediná sada písma, zabere méně místa. Zobrazení je díky výpočtům pomalejší. Formát odstavce – zarovnání, odsazení, řádkování, tabulátory, odrážky

Co očekáváme od textového editoru • Více druhů písma v jednom dokumentu (raději užívejte různé řezy téhož písma) • Nastavení vzhledu stránky – rozměry a umístění výsledného textu • Úpravy odstavců • WYSIWYG • Vkládání objektů • Vytváření tabulek se základními mat. operacemi, psaní mat. vzorců • Práce se slovníky (kontrola pravopisu, tezaurus) • Vkládání obrázků a jejich obtékání textem • Používání a vytváření vlastních stylů a šablon • Hypertext • Práce s horkými klávesami, uživatelské přizpůsobení panelu nástrojů • Vytváření obsahu a rejstříku • Hromadná korespondence • Možnost skupinové práce na síti • Možnost zaheslování dokumentu

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz

http://www.fineprint.cz


2

Několik typů k Wordu Rychlý pohyb dokumentem: Home, End začátek, konec řádku Ctrl Home, Ctrl End začátek, konec dokumentu Shift F5 skok na místo, kde se nacházel kurzor, když byl dokument naposled otevřen Přesné umístění obrázku: Alt + myš Tučné, kurzíva, podtržené Ctrl B, I, U Shift F1 – nápověda na styl odstavce Ctrl Shift mezerník – pevná mezera (slova tímto způsobem spojená se neoddělí na konci řádku – např. jednopísmenové předložky) Výběry: Slovo – dvojklik v něm Řádek – klik před řádkem Odstavec – trojklik Celý dokument – ctrl A Sloupcové bloky Alt + myš Kreslicí plátno Při vkládání některých klipartů nebo ručním kreslení se objevuje Kreslicí plátno s rámem podobným textovému poli, na začátku kreslení s nápisem Zde lze vytvořit vlastní kresbu. Po vložení nakresleného objektu do aplikace Word je kolem něj umístěno kreslicí plátno. Kreslicí plátno umožňuje uspořádat kresbu v dokumentu. Vložený obrázek není automaticky ohraničen kreslicím plátnem. Obrázek však můžete na kreslicí plátno přidat. Kreslicí plátno umožňuje udržovat části kresby společně, což je užitečné, pokud kresbu tvoří několik tvarů. Kreslicí plátno rovněž vytváří hranici mezi kresbou a zbytkem dokumentu. Při výchozím nastavení nemá kreslicí plátno žádné ohraničení ani pozadí, ale můžete je formátovat jako jiné nakreslené objekty. Pravá myš na objektu – formát automatického tvaru Pravá myš na rámu z nabídky možno vybrat: Zobrazit panel nástrojů kreslicí plátno Formátovat kreslicí plátno

Vypnutí: Nástroje/možnosti/obecné Několik zkratek pro Word Shift F3 změna písmen na velká nebo malá Ctrl Shift A všechna písmena velká Ctrl Shift K malá

Ctrl Q odstraní formát odstavce

Základy typografie 4. Několik pravidel sazby:

4.1. Za interpunkčními znaménky (tečka, čárka…) se píše mezera 4.2. Uvozovky a závorky se přimykají těsně ke svému obsahu (bez mezer) 4.3. Desetinná čárka a tečka se mezerou neodděluje 4.4. Pomlčka má kód 0150, není na klávesnici, je delší než spojovník. Píše se ve významu až–do, jako

znaménko – minus bez mezer, v počtech s mezerami 4.5. Paragraf se odděluje od čísla pevnou mezerou (Ctrl+Shift+mezerník – užívá se k spojování

neslabičných předložek, aby nezůstaly samy na řádku) 10 % lidí se píše s mezerou, 10% kyselina bez mezer.




3

4.6. Jednotky a označení měny se odděluje pevnou mezerou, značka měny se píše bez tečky. 4.7. Datum a čas se píší s mezerami, rok čtyřmístně. 4.8. Za nadpisy se nepíše tečka 4.9. Dvojtečka, středník, otazník a vykřičník se píší hned za slovo. Rozlišujte – zlomitelná mezera – píše s mezerníkem, při rozpalování řádku se rozšiřujue. Nezlomitelná –tvrdá CTRL + mezera Apostrofy se píší bez mezer, hodiny a minuty se oddělují tečkou bez mezer

Kerningový pár AV – odděluje se jinak než AT (U větších nadpisů,, kde by to nevypadalo pěkně, Formát/Proložení znaků

Ještě několik estetických pravidel: • Antikva je čitelnější než grotesk – grotesk pro nadpisy, antikvu pro text • nejvýš dva druhy písma v jednom dokumentu • Vyznačování pojmů v textu

• nejobvyklejší kurzívou, chceme-li upoutat, tučně. Nepoužívat podtržení! • Jména osob bývá zvykem zvýrazňovat kapitálkami

• pozor na sirotky a vdovy (osamělé řádky na začátku, rp. konci stránky- viz. dále) Další poznámky k typografii

Při členění do odstavců je třeba zabránit vzniku parchantů. Parchant je první resp. poslední řádek odstavce na samostatné straně. Za parchant (tento tvar je správný, neboť se slova užívá v neživotném tvaru) se nepovažuje jednořádkový odstavec.

strana 1 Strana 2

Ukázka nevhodného zalomení odstavce, které způsobí na nové straně vznik

parchanta.

Tok textu: Formát/odstavec/Tok textu Svázat s následujícím – spojí dva odstavce – nejčastěji nadpis s následujícím odstavcem, aby nezůstal trčet na konci stránky. Svázat řádky – u krátkých odstavců nebo tam, kde by se rozdělením odstavce na dvě stránky mohl změnit význam textu.(Nutné také u orámovaných odstavců) Vložit konec stránky před – u nadpisů nejvyšší úrovně, (nadpisy kapitol) aby začínaly na nové stránce Kontrola osamocených řádků – zabrání vzniku parchantů (vdova na konci stránky, sirotek na začátku) Bez dělení slov – vhodné u nadpisů

Dělení slov a mezislovní mezery

Při sazbě do bloku se většinou nevyhneme dělení slov. Počítačový algoritmus ve většině případů nalezne správné místo pro rozdělení, ovšem výsledek je třeba vždy zkontrolovat. (nevhodnými mezerami vznikají tzv. řeky)




4

Rovněž je třeba dát pozor na místa, kde se naopak rozdělit řádek nesmí. Jedná se především o jednopísmenné předložky a spojky. Rovněž se nedělí datum mezi dnem a měsícem, nesmí se rozdělit čísla (12 345) a jednotky od číselných údajů (5 m). Na taková místa se vkládá tzv. nezlomitelná (pevná) mezera.

Word: Nedělitelná mezera: CTRL Shift mezerník

Tvrdé zalomení řádku Shift Ester

Podmíněný rozdělovník (slovo se rozdělí, až kdyby přišlo na konec řádku) Ctrl + pomlčka

Vhodného zalomení řádků se dosahuje stahováním resp. roztahováním mezislovních mezer, přičemž hodnota roztažení musí být na konkrétním řádku vždy stejná.

Při sloupcové sazbě je třeba dodržet řádkový rejstřík – řádky sousedních sloupců musí být v téže lince.

Nastavení stránky rozměry a orientace stránky A4 (210*297 mm) portrait, landscape A6 pohledníce velikost okrajů (4, 5, 7, 3,) (3,4,5,20) – shora v kladném smyslu Optický střed stránky - Poznámka: Soubor – vzhled stránky – rozložení – lze nastavit svislé zarovnání textu Shrnutí typografických zásad Pro základní text užíváme patkové písmo (antikva), je lépe čitelné, protože patky vedou oči po řádku. U menších než 9 bodových písem je čitelnější písmo nestínované. Hladká sazba – pro knihy a dlouhé texty, jeden typ písma (řez, velikost, řádkování…) Kombinace odlišných písem: základní text antikvou (Times New Roman), nadpisy grotesk. (Arial) (Viz základní styly text. editorů) Vyznačování v textu: pojmy kurzívou, tučně jen v učebnicích a manuálech Nikdy podtržení a prostrkání Předložky a spojky na koncích řádek – tvrdá, nezlomitelná mezera. (Ctrl+Shift+mezerník ve Wordu), podobně spojení čísla a jednotky. Dělení slov: nechat na editoru, nesmí vzniknout slovo nežádoucího významu (sex-tet), neužívat v nadpisech Uvozovky dole Alt 0132 Nahoře Alt 0147 (Word dělá sám z palců u ů) Pomlčka – Alt 0150, spojovník (na klávesnici-) jen na spojování částí slov (bude-li) Pomlčka se píše: 6–18 hod – bez mezer, –25 znak mínus bez mezer, v aritmet. výrazech s mezerami, Závorky a uvozovky se neoddělují mezerou Paragraf se od čísla odděluje nezlomitelnou mezerou, procento taky, ale ve významu procentní se píše bez mezery (10% pivo] Jednotky a označení měny se oddělují nezlomitelnou mezerou. 13 Kč se píše bez tečky Číslice s deset. čárkou (pod sebou), tisíce a milióny oddělovat nezlomitelnou mezerou Datum a čas se píše s mezerami, rok čtyřmístně. 13. 10. 2004 Tečka se nepíše za nadpisy, za zkratkou na konci věty. (jen jedna) Celá věta v závorce – tečka do závorky. V závorce část věty – tečka za závorku. Znak několik teček má kód 0133. Barvy a kompozice Barevný kontrast – mají vůči sobě doplňkové barvy (smícháním 2 barev CMY vznikne barva RGB doplňková ke zbylé – např. modrá – žlutá) Tonální kontrast – světlá a tmavá. nespojovat obojí, moc to řve Zásady používání barev: – pro zlepšení srozumitelnost (nejen pouze pro ozdobu) – upoutání pozornosti – používat vlastní barevné prvky – ne používat mnoho barev na zdůraznění




5

Barevná schémata Monochromatické – jednotný vzhled Doplňkové barvy – opatrně Kontrastní – velké plochy méně výrazné, jasné barvy jen pro zvýrazněné prvky Dvoubarevné – výrazné, levný tisk Harmonické – jedna dominantní barva a max. tři další Psychologické působení barev Modrá – chladná, důstojná, solidní Červená – teplá, vyzývavá, hravá Zelená – uklidňující, příjemná, nevtíravá Fialová – provokující, zneklidňující Žlutá – nejteplejší, veselá Šedá – neutrální, vhodná pro kombinace Černá – elegantní, důstojná Bílá – umožňuje ostatním vyniknout Rozmístění prvků dokumentu Nejdřív příprava na papíře Při zarovnávání několika řádků na střed, musí být spodní řádek nejkratší Dominantní prvek v optickém středu stránky (nad středem geometrickým) nejdůležitější nadpisy ve zlatém řezu – přibližně 1/3 a 2/3 linek šířky a výšky stránky Okraje obrázků v lince pohyb, pohled na obrázcích směřuje vždy dovnitř Popisy obrázků do textových polí pod obrázky, menším písmem než základní text (i kurzíva), bez tečky Text výrazně členěn pomocí nadpisů Na začátku článku odstavec kurzívou s přehledem

Kontrola pravopisu, tezaurus Automaticky: Nástroje/Možnosti/Pravopis – zaškrtnout Automatická kontrola – červené podtržení slova Klepneme pravou myší – obr. Vlevo, využijeme nabídky, přeskočíme nebo přidáme do slovníku. Volba Pravopis –ruční kontrola (F7, Nástroje/Pravopis)

Je-li ve slově překlep. Můžeme ho opravit v okně Není ve slovníku Automatické opravy jednak nabídnou možnosti, jednak mohou vyvolat příslušné okno – viz. Dále Jazyk – nastavení jazyka pro cizojazyčné úseky textu, pokud Word správně nerozpozná jazyk. Jazyk nastavujeme buď pro vybraný text, Word ho obvykle nastaví sám při přepnutí klávesnice. Více podrobností Nástroje – jazyk Tezaurus Nástroje/jazyk/Tezaurus (Shift F7) nebo pravá myš na slově. Zvlášť výhodné pro psaní v cizí řeči. Kontextové menu slova nabízí dokonce jeho překlad.




6

Automatické opravy a automatický text Automatické opravy vkládají text při psaní automaticky, užívá se pro psaní slov, která se špatně píší, ale často používají. Pro automatický text je třeba použít tlačítko, vhodnější pro vložení složitějšího textu nebo objektu.

Nástroje/Možnosti automatických oprav Do prázdného pole můžeme přidat co chceme nahrazovat čím. (potvrdit tlačítkem Přidat) Má-li fungovat automaticky, musí být zaškrtnutá volba Nahrazovat text během psaní Automatický text Vytvoření: vyberme text Nástroje/Možnosti automatických oprav/Automatický text/Přidat. Pokud chceme zařadit objekt (obrázek), také ho nejprve vybereme, pak tlačítko Nový na panelu nástrojů Automatický text (Zobrazit) –zapsat název položky a Přidat.

pokud Word položku automatického textu rozpozná při psaní, nabídne ji – stačí potvrdit Enter. Jinak ji můžeme vložit opět přes automatický text a vložit.

Pokud není viditelný panel automatického textu, použijeme Vložit/Automatický text. Pokud chceme automatický text použít pro formátovaný text, nejprve vytvoříme zformátovaný úsek, vybereme ho do bloku a Nástroje/Možnosti automatických oprav/Automatický text/Přidat.

Dělení slov Word umí aplikovat příslušná pravidla pro češtinu, ale dá se dělit i ručně. Pak se využívá netisknutelných znaků. (označují důležitá místa v dokumentu, dají se zobrazit, při tisku jsou ignorovány) Nástroje/Možnosti/Zobrazení (tlačítko¶–zobrazit vše)

Dělením slov je sice dokument méně čitelný, ale při užších sloupcích bez dělení nebude vypadat esteticky. (Příliš velké mezery mezi slovy) Standardně je dělení vypnuté. Nástroje/jazyk/čeština – zkontrolovat, pak tamtéž – dělení slov, Zaškrtnout Automatické dělení Max. dělených řádků za sebou – nejvýš 3. Ručně

Buď nastavíme myší kde chceme dělit nebo dělení můžeme zakázat – Ne Nedělit slovo běžnou pomlčkou, ale rozdělovacím znaménkem – CTRL + pomlčka (jinak při posunutí textu pomlčka zůstane Pokud nechceme oddělit slova Anna-Marie – použijeme spojovník (Vložit- Symbol – speciální znaky)

Práce s více dokumenty Přepínání Okno nebo Ctrl F6




7

Okno je samostatná pracovní plocha jednoho dokumentu. Okno/Uspořádat – zobrazení více dokumentů najednou Vložit /Soubor – vložení souboru na pozici kurzoru Okno/Rozdělit – pokud pracujeme s dlouhým dokumentem a chceme uvnitř přesouvat údaje – pak lze v obou částech rolovat. Zpět – odebrat příčky

Styly odstavců a šablony Styl odstavce – pojmenovaná sada vlastností textu a formátu odstavce, kterou lze odstavci přiřadit najednou. Rozvinovací nabídka stylů vlevo nahoře – přehled stylů k dispozici. Roletka ne vždy zobrazí vše co je třeba, pak se napravo objeví podokno úloh Styly a Formát, dole si můžeme nechat zobrazit všechny styly. Ukážeme-li na vybraný styl, objeví se v bublinové nápovědě jeho charakteristiky. Práce s dodatečným formátováním : Přidáte-li k odstavci nějaké vlastnosti, budou přibývat v nabídce stylu Rušení dodatečného formátování písma:. CTRL + mezerník Rušení dodatečného formátování odstavce : CTRL + Q Jinak – podokno nebo roletka –Vymazat formátování Vlastní styl Podokno Styl a formát – tlačítko Nový styl Je třeba zadat název a styl následujícího odstavce, pro jednoduché formátování vystačíme s tlačítky, dále Formát. Automaticky aktualizovat: Zaškrtnutí tohoto políčka způsobí, že se styl předefinuje při ručním formátování a všechny jeho odstavce se příslušně upraví. Přidat do šablony: Styl se stane součástí šablony, jinak se bude objevovat pouze v nabídce stylů aktuálního dokumentu. Doporučení: Používejte pro formátování styly odstavce, ruční formátování volte jen ve výjimečných případech. Formát/ Styly a formátování Otevře příslušné podokno úloh. Lze zde také změnit výchozí styl (např. nadpis1 –ale protože se tyto styly dál používají např. při tvorbě obsahů, v žádném případě je pozměněné nepřidávejme do šablony.) – kontextové menu stylu, volba změnit Dokumenty se šablonou Šablona je návrh dokumentu obsahující styly odstavců, vzhled stránky, případně předepsaný text a obrázky. Soubor /Nový – podokno úloh Nový dokument –Nový ze šablony . Některé šablony mají charakter průvodce –např. Průvodce zápisem Uspořádání textu na stránce Oddíl je část dokumentu, která může mít jiný vzhled stránky než ostatní oddíly. Charakteristiky: Velikost, okraje, orientace stránky, svislé zarovnání textu na stránce, různá záhlaví a zápatí – Nastavení – Soubor/Vzhled stránky




8

Konec oddílu často vkládá Word sám, lze ručně: Vložit/konec Při vkládání konce oddílu současně definujeme typ konce oddílu. (Např. na stejné stránce)

Při nastavování vzhledu stránky používáme vždy nastavení na tento oddíl nebo od tohoto místa dále. Jednotlivé oddíly mohou také používat sloupcovou sazbu nebo mít různá záhlaví a zápatí. Při formátování vybraného textu do sloupců vloží Word konec oddílu sám, dá se vybrat, zda chceme formátovat vybraný text nebo vybrané oddíly. Záhlaví a zápatí Použití: Firemní dopisy – záhlaví adresa a znak firmy, zápatí telefon, fax, bankovní spojení Knihy – v záhlaví název kapitoly, zápatí –číslo stránky Zprávy a vzkazy – zápatí – autor, datum a čas…

Nedá se vkládat ručně, protože při přeformátování dokumentu změní polohu. Zobrazit/Záhlaví a zápatí

Můžeme přímo vložit ručně text nebo objekt (obrázek) případně použít automatizované nabídky na panelu Záhlaví a zápatí Tlačítka – viz bublinková nápověda Pole Stránka – číslo stránky Pokud chceme mít v oddílech různá záhlaví a zápatí, použijeme tlačítko Stejné jako minulé, následující tlačítko přepíná mezi záhlavím a zápatím. Uložení vlastní šablony Soubor/Uložit jako/šablona dokumentu a vhodná volba složky

Odkazy Poznámky pod čarou, vysvětlivky Vložit/Odkaz/Poznámka pod čarou Poznámky obvykle na téže stránce, vysvětlivky na konci knihy (Verne) Můžeme si vybrat jak bude vypadat odkazující značka v textu (formát) a kde chceme vysvětlující text umístit. Rušení – Del smažeme odkaz, s ním mizí i poznámka Vložení hypertextového odkazu, záložky Má samozřejmě smysl pro dokumenty určené k prohlížení na počítači, nikoliv k vytisknutí. Vložit /Záložka – získáme záložku, kterou lze jednak použít pro rychlé putování dokumentem (Úpravy/Přejít na) jednak jako cíl hypertextového odkazu (např. z obsahu) odkaz může vést také na jiné dokumenty, programy nebo internet. Odkaz lze odebrat přes kontextové menu objektu, z něhož odkazujeme. Buď nejprve vybereme text nebo objekt nebo do okna Zobrazený text zapíšeme text, který se vloží na aktuální místo v dokumentu Vložit/hypertextový odkaz (CTRL K)




9

Potom vybereme cíl –označené místo v dokumentu nebo soubor, složku, webovou adresu…

Obsah Je třeba mít předem připraveny styly pro výchozí úrovně nadpisů – nadpis1, nadpis2… nebo použít styly předdefinované Vložit/Odkaz/Rejstřík a seznamy Dá se také zobrazit panel nástrojů osnova, odelže úrovně jinak měnit pomocí šipek, jednak přiřadit i textu, který není formátován jako nadpis. Také lze po změnách aktualizovat obsah.

Rejstřík Zde je nutné nejprve připravit seznam slov, která chceme do rejstříku umístit. Lze to provést buď přímo při procházení dokumentem – slova vybíráme a pak stiskneme Alt Shift X nebo Vložit/Odkaz/Rejstřík a seznamy Potom nastavíme kurzor tam, kam chceme rejstřík vložit (jako u obsahu) a opět Vložit/Odkaz/rejstřík a seznamy Nebo slova uložíme do jednoho sloupce jiného dokumentu, ten uložíme a v okně pro tvorbu rejstříku zvolíme volbu automaticky. Ke vložení takto vytvořeného rejstříku je třeba toto okno otevřít ještě jednou a potvrdit OK.

Práce s dlouhým dokumentem Zobrazení osnova

Práce s hlavním dokumentem:

• Vnořené dokumenty lze snadno přeuspořádat • Šablona hlavního se vztahuje na všechny vnořené , takže můžeme docílit jednotný vzhled • Vytištěním hlavního vytiskneme všechny vnořené, aniž by bylo nutné je otvírat

Vytvoření vnořeného dokumentu: Vybereme nadpisy a text, klikneme na tlačítko Vnořit vnořený dokument. Pokud tato ikona není dostupná, nejprve kliknout na Rozbalit vnořené dokumenty Vytvoření vnořeného dokumentu z jiného: Ikona Vložit vnořený dokument, vyhledat a potvrdit OK.




10

Nastavení Wordu Většinu nejdůležitějších nastavení najdeme v Nástroje/Možnosti Podrobnosti o prakticky všech volbách získám z kontextové nápovědy (? v pravém horním rohu okna a následné ukázání myší) Několik typů: Uložit Povolit rychlé ukládání – sice zrychlí průběžné ukládání, ale zvětšuje dokument – nakonec je nutné zrušit a uložit ho normálně. Vytváření záložní kopie – se s předchozím prakticky vylučuje, ukládá při každé změně předchozí verzi jako záložní kopii. Umístění souborů Automaticky Word ukládá do Dokumentů – lze změnit Upravit Inteligentní výběr odstavců – vybírá odstavec i se značkou konce odstavce, takže se přenáší i s formátováním. Výběr bude nahrazen psaním – automatické u starších Wordů, nebezpečí smazání vybraného textu při stisknutí klávesy. Řazení odstavců Eventuelně tabulek ve Wordu – pokud zaškrtneme se záhlavím, jednak se záhlaví neúčastní třídícímoperace, jednak se budou nabízet názva sloupců, podle kterých chceme řadit.

Makra jsou posloupnosti instrukcí (akcí), které můžeme zaznamenat, uložit pod jedním jménem a jako jediný příkaz spustit. Protože se zaznamenávají všechny akce, je vhodné si je před začátkem nahrávání dobře rozmyslet. Postup:

1. Nástroje/Makra/záznam nového makra 2. Vybereme, zda chceme makro přiřadit na panel nástrojů nebo na klávesnici – a příslušnou klávesovou

zkratku 3. Provedeme akce 4. Zastavit záznam

Makro můžeme uložit jako součást dokumentu nebo šablony (pak je k dispozici i v jiných dokumentech)

Úprava prostředí, panel pro makro Poznámka: V prostředí více uživatelů standardní vzhled Wordu neměníme. Nastavení panelů nástrojů je součástí šablony. Nové panely můžeme umístit pouze do určitého dokumentu. Zobrazení panelů nástrojů: Zobrazit/Panely nástrojů Panely lze přemísťovat tažením za čárkovaný lem vlevo. Vlastní panel – např. pro umístění makra:




11

Nástroje/Vlastní – karta Panely nástrojů, tlačítkem Nový přidáme panel. Na kartě Příkazy vybereme akci (makro) a přetáhneme myší na nový panel. Tlačítko změnit výber umožní změnu názvu i přidání, případnou editaci, obrázku. Nakonec panel umístíme kam potřebujeme.

Obchodní korespondence Cíl: vytvořit řadu stejných dokumentů, lišících se pouze určitým výrazem. (adresa, oslovení…) Hlavní dokument je dokument s textem, který bude pro všechny ostatní stejný.Kromě tohoto textu obsahuje slučovací pole, které se při slučování nahradí údaji z datového souboru. (Slučovací pole je objekt, proměnná v dokumentu, kde se symbolický výraz nahradí konkrétním údajem z datového souboru) Postup práce:

1. Hlavní dokument se slučovacími poli Nejprve vytvoříme hlavní dokument a uložíme ho. Necháme si zobrazit panel nástrojů hromadné korespondence (Zobrazit/panely nástrojů nebo Nástroje/Dopisy a korespondence)




12

1.tlačítko zleva – nastavení hlavního dokumentu – vybereme o jaký typ se jedná, potom se zpřístupní tlačítka Vložit zdroj dat a Vložit pole

2. Datový soubor Můžeme připravit předem jako tabulku a uložit, v záhlaví tabulky budou jména polí (jméno. příjmení…), pak ji otevřeme tlačítkem Vložit zdroj dat. Dalším tlačítkem Příjemci hromadné korespondence si můžeme tabulku prohlédnout, případně ji editovat. (Tlačítko Upravit otevře potřebný formulář) Tlačítkem Vložit sloučená (přesněji slučovací) pole vložíme na vhodná místa dokumentu potřebné proměnné. Hlavní dokument opět uložíme.

3. Slučování Tlačítkem Zobrazit slučovaná data a šipkami si můžeme prohlédnout jak bude vypadat výsledek. Nakonec vyberme jestli chceme sloučit data do nového dokumentu nebo na tiskárnu, nový dokument Word pojmenovává Dopisy1…Lze také vybrat jen určité záznamy. (Seřadit se dají při otevření Příjemců hromadné korespondence)

Jinak můžeme využít Průvodce hromadnou korespondencí. – Příklad: Obálky

Nejprve otevřeme nový dokument. Nástroje/Dopisy a korespondence/Průvodce… pokračování vždy tlačítko Další v podokně úloh

1. Vybereme typ dokumentu např. obálky 2. Protože náš původní dokument nebyl

obálka, vybereme Možnosti obálky a podle potřeby upravíme.




13

3. Vybrat příjemce Můžeme vybrat existující seznam nebo

4.

5. Zadat nový seznam/vytvořit Tlačítkem vlastní lze přidávat, přejmenovávat a rušit standardní pole, Filtrovat a seřadit jednak umožní třídění (např. podle příjmení) jednak zobrazení pouze záznamů, které vyhovují určité podmínce. Po uzavření tohoto okna se objeví seznam příjemců

6. Uspořádat obálku – vyplníme konstantní text – např. adresu odesílatele a pokračujeme buď podle průvodce nebo můžeme vložit slučovací pole pomocí panelu nástrojů hromadné korespondence,

7. Dokončit…připravené obálky ještě můžeme upravit a pak vytisknout. Při úpravě se nabídne Sloučit do nového dokumentu

Formuláře Umožní pro uživatele připravit formulář, který může pohodlně vyplnit na počítači. Nejprve připravíme nový dokument, pak zobrazíme v panelech nástrojů Formulář, vybereme a umístíme položky. (Zde: textové políčko, rozvírací seznam, zaškrtávací políčko) Přes kontextové menu objektů nastavíme jejich vlastnosti, před uložením formulář uzamkneme, aby uživatel mohl zapisovat pouze do připravených políček. (Poslední tlačítko panelu nástrojů Formulář)

Hotový formulář můžeme uložit jako šablonu. Ve vlastnostech objektů jde doplnit nápovědný text (po F1 nebo ve stavovém řádku)




14

Historie písma

Upraveno podle:




15

Marie Dutková Prosinec 2004

Univerzita Palackého Filozofická fakulta

Žurnalistika 2. roč. ítejte vážení

milovníci písma a

knih, nechejte se

vtáhnout do magického

prostředí starých sazáren,

tiskáren a umění starých

typografů, sazečů a tiskařů,

pravých to umělců svého

řemesla. V této brožurce

nenajdete doporučení, který

sázecí program je nejlepší,

jaké nové polygrafické

technologie jsou k dipozici.

Tato knížečka je o

znalostech, které pravda

jsou staré, ale nikoli

zastaralé, ba naopak.

Počítače zasadily typografii

obrovsku ránu. Dříve

dokázal vysázet text jen

člověk věci znalý. Postavit se

k regálům s písmovkami.

Vzít do ruky sázítko a začít

pracovat je umění. Sednout

si k počítači, spustit

program, zvolit typ a velikost

písma a říkat tomu sazba

není umění. Bohužel většina

dnešních "profesionálů"

nemá ani minimální znalosti

o umění starém několik set

let. A právě oni by se zde,

jak doufám, mohli poučit.

Samozřejmě, že všichni,

kteří píší na počítači, dělají

reklamní plakáty či vizitky a

které by zajímalo, jestli ten

"Times" opravdu vymyslel

Microsoft, jsou na tento

výlet srdečně zváni. Některé

věci mohou být zastaralé,

jelikož nejsem každodenní

profesionál, ale pouze velký

fanda.

V




16

Pták Noh s tampóny, starý

cechovní znak knihtiskařů

Klasifikace písem Tisková písma bývají pečlivě

propracovanými grafickými

díly. Vycházejí z historických

a vývojových skutečností.

Každý stát má svoji

klasifikaci tiskových písem,

která vychází z vlastního,

specifického vývoje v té dané

zemi. Třídění je proto

mnohdy velmi rozdílné. Z

podnětu Mezinárodního

typografického svazu (ATYPI)

se tisková písma třídí do

těchto následujících deseti

skupin.

- renesanční antikva; - barokní antikva; - klasicistická antikva;

- tučná antikva; - egyptienka; - bezserifová písma; - skripty (přípomínají

psaná písma); - zdobená písma; - lomená písma; - nelatinková písma

(hebrejská, azbuka, řecká);

Pro Českou republiku byla

vypracována oborová norma

ON 88 1101 (30.12.1977), která všechna písma dělí do

čtyř tříd.

- latinková písma; - nelatinková písma

pravosměrná (slovanská, řecká);




17

- nelatinková písma levosměrná (orientální);

- ostatní písma (exotická);

I latinková písma můžeme

dále dělit:

- dynamická antikva - přechodová antikva - statická antikva - lineární serifové - lineární bezserifové

statické - lineární bezserifové

konstruované - lineární bezserifové

dynamické - lineární antikva - kaligrafická písma - volně psaná písma - lomená písma

DYNAMICKÁ ANTIKVA Jsou to písma vytvořená od druhé poloviny 15. století do první poloviny 18. století (renesanční vzory) a také jejich novodobé modifikace. V těchto písmech převládá dynamický (kaligrafický) charakter kresby. Šířková proporce je diferencovaná, osa stínu u oblých tahů je šikmá, natočená doleva.

Rozdíly v tloušťce mezi hlavními a spojovacími tahy jsou většinou malé. Serify mají prohnutý klínový náběh ke dříku, jednostranné horní serify minusek jsou vždy šikmé.

Platin

PŘECHODOVÁ ANTIKVA Mezi ně řadíme písma vytvořená v druhé polovině 18. století (barkoní vzory) a jejich novodobé modifikace. U těchto písem se ve stejném poměru uplatňuje jak dynamický (rukopisný), tak statický (kresebný) princip. Šířková proporce není jednotná. Osa stínování u oblých tahů je téměř, nebo úplně svislá. Oproti dynamické antikvě jsou však rozdíly v tloušťce hlavních a spojovacích tahů výraznější. Serify jsou jednodušší s méně prohnutým náběhem, jednostranné horní serify u minusek nejsou tak šikmé jako dynamické antikvy.




18

Baskerville

STATICKÁ ANTIKVA Do této skupiny řadíme písma, která byla vytvořena od druhé poloviny 18. století až do začátku 19. století (klasicistické antikvy) a jejich novodobé modifikace. U těchto písem dominuje statický (kresebný) princip. Šířková proporce není diferencovaná. Osa stínování u oblých tahů je vždy svislá. Jsou patrné velké rozdíly v tloušťce hlavních a spojovacích tahů. Serify jsou vodorovné, tenké.

Bodoni

LINEÁRNÍ PÍSMO SERIFOVÉ Jsou to písma vycházející z egyptienek 19. století a jejich současné modifikace. Slučují se u nich prvky antikvových a lineárních písem. Není diferencována šířková proporce, stínování

je nevýrazné, osa u oblých tahů je vždy svislá, serify jsou výrazné.

Rodowell

LINEÁRNÍ PÍSMO BEZSERIFOVÉ STATICKÉ Řadí se mezi ně grotesky z 19. století a jejich novodobé modifikace. Východiskem pro tato písma bylo statické schéma klasicistické antikvy. Šířková proporce není diferencována, osa stínování je málo výrazná, vždy svislá.

Akzident Grotesk

LINEÁRNÍ PÍSMO BEZSERIFOVÉ KONSTRUOVANÉ Jsou to písma vycházející z konstruktivismu dvacátých let našeho století. Většinou jsou to písma monolineární, koncipovaná do nějakého




19

geometrického tvaru nebo z něj odvozená.

Eurostile

LINEÁRNÍ PÍSMO BEZSERIFOVÉ DYNAMICKÉ Písma, jejichž konstrukce navazuje na dynamickou antikvu. Šířková proporce je diferencovaná, mírné rozdíly v tloušťce tahů.

Antique Olive

LINEÁRNÍ ANTIKVA V této skupině jsou písma, v nichž se slučují rysy jak antikvových, tak lineárních písem. Šířková proporce není jednotná. Rozdíly v tloušťce tahů jsou patrné, jen v ojedinělých případech jsou monolineární. Konce tahů jsou mírně rozšířené nebo ukončené malými serify.

Friz Quadrat

KALIGRAFICKÁ PÍSMA Vycházejí z kultivovaných kaligrafických skriptů s výraznými rozdíly v tloušťce tahů.

Bank Script Dynamické kaligrafické písmo navazuje na písma ze 16. a 17. století. Odvozuje se z kaligrafie plochým perem, postaveným šikmo k účaří. Přechodové navazuje na kaligrafická písma z konce 17. a začátku 18. století. Je odvozeno od kaligrafie plochým perem, postaveným rovnoběžně s účařím. Statické je odvozeno od skriptů z konce 18. a začátku 19. století. Vychází z kaligrafie ostře seříznutým perem, kdy rozdílů v tloušťce tahů se dosahuje změnou tlaku na pružinu pera. Volně kaligrafované písmo je odvozeno z reklamních




20

skriptů 20. století. Vychází z kaligrafie kreslené štětcem.

VOLNĚ PSANÁ PÍSMA Vycházejí ze současných rukopisných skriptů. U většiny těchto písem jsou v tloušťce nepatrné rozdíly. Jsou psána kulatým a tupým nástrojem.

New Berolina

LOMENÁ PÍSMA Jsou to písma, která se vyvíjela od období gotiky až do 19. století. Např. Švabach.

Lincoln

Počátky písma Podmínkou vzniku řeči a později písma byla praktická činnost lidí a společenský charakter práce, který vyžadoval vyjadřování a zaznamenávání myšlenek a skutečností. V dlouhých etapách vývoje lidstva nadešel čas, kdy ústní předávání zpráv a myšlenek nedostačovalo. Člověk vzal do ruky nástroj, aby zanechal zprávu pro další generace. Při sledování vývoje písma a tisku rozeznáváme dvě hlavní období, která jsou od sebe neoddělitelná a navzájem se doplňují. Každé z nich mělo podíl na současném stupni vývoje lidské společnosti.

PŘEDHISTORICKÉ OBDOBÍ vznikají první předchůdci písma (kresby, piktogramy, ideogramy) HISTORICKÉ OBDOBÍ vznik ručně psaných, kreslených nebo jinak utvářených písem, vznik kovových tiskových písem a tisku, v 19. a 20. století vznik nových tiskových technik a moderní písmová tvorba PIKTOGRAMY




21

Jedná se o zjednodušené kresby, jejich smysl je jasný i bez znalosti jazyka, později z nich vzniká obrázkové písmo. Některé národy zůstaly ve vývoji písma na této úrovni až do 19.století. Jeden z nejznámějších je piktogram z roku 1849, zaslaný Kongresu USA, ve kterém Indiáni žádají vrácení lovišť. IDEOGRAMY Symboly. V kulturně vyspělé oblasti Mezopotámie a Středomoří se v období otrokářského řádu začaly vyvíjet obrázkové ideogramy pro určitý pojem, který bylo možno vyjádřit mluvenou řečí. Předpokladem pro přečetní ideogramu byla znalost pojmu, který vyjadřoval. Podobně se u jiných národů začaly používat uzlové značky (Inkové, Aztékové). Místní označení (navršené kameny), značící hranice pravěkých

lovišť, vruby do stromů, barevné značky i tetování jsou symboly, jejichž správný význam někdy těžko chápeme. Lidstvo v hojné míře používá těchto symbolů dodnes. Co jsou symboly (loga) firem? Pouze snaha o nějaké grafické ztvárnění, zjednodušenou identifikaci a snaha o "vyznačení loviště". Co jsou různá tetování na lidském těle? Snaha říci ostatním "toto jsem JÁ, toto je MOJE tělo". A když půjdeme dál, tak zjistíme, že snaha o vizuální komunikaci nás potkává na každém kroku - navigace v metru, na letištích, v nemocnicích, patří sem i dopravní a turistické značky, lodní abeceda, atd. Vývoj se však nezastavil. Z piktogramů a ideogramů se v příhodných podmínkách začalo tvořit písmo. Nejprve slovní, které se dále vyvíjelo, přes slabikové až k hláskovému.

Co je to písmo? Písmem rozumíme znaky, které mají sloužit k trvalému zaznamenávání myšlenek a skutečností. Je časově i místně nezávislé na osobě sdělujícího. Předpokladem

pro přečtení písma a porozumění obsahu je nejen znalost písem (znaků), ale i znalost řeči (jazyka), v níž je písmo napsáno.




22

Písmo Číny, Egypta, Babylónu

První písmové soustavy se vyvinuly nezávisle na sobě. Vytvořili jej obyvatelé Babylónu, Egypta a Číny. Sousední národy od nich přijaly písmo již hotové a během času si je přizpůsobili vlastním potřebám. Čínské písmo vzniklo asi dva tisíce let před naším letopočtem. Má více než padesát tisíc znaků, ale pro běžnou potřebu člověk vystačí s třemi tisíci znaky. Písmo se maluje štětcem nebo tiskne kolmo dolů. Na vývoj evropského písma tato vyspělá východní kultura neměla přímý vliv. Další dvě písma, babylónské a egyptské, se stala základem vzdělanosti evropských národů. Babylónské písmo klínové má svůj počátek u Sumerů. Svou formou bylo vázáno na používaný materiál a druh psacího nástroje (hliněné psací destičky, které se vypalovaly, a dřevěná rydla). Jeho stáří se odhaduje na šest tisíc let a mělo přímý vliv na vznik a vývoj mladších forem písma se starém Egyptě, jelikož obě

otrokářské velmoci vedly čilý obchodní a kulturní styk. V historii Egypta se postupně vytvořily tři písmenové soustavy, jejichž znaky byly slovní, slabičné i hláskové. Hláskových znaků bylo 24, a to jen pro souhlásky. Samohlásky k souhláskám si čtenáři doplňovali sami, podle smyslu textu. Nejstarší z nich byly hieroglyfy, které vznikaly přibližně před pěti tisíci lety jako písmo obrázkové, které se postupně výtvarně zdokonalováno a také zjednodušováno. Používalo se zejména při rytí nápisů do stěn paláců, chrámů a hrobek faraónů. Roku 1822 jej rozluštil Francouz J.F.Champollion. Hieratické, kněžské, písmo bylo jednodušší než hieroglyfy. Mělo asi 600 znaků. Písaři jej dále zjednodušovali. Použití tohoto písma bylo velmi široké. Zachovaly se nám rytina na kamenech i fragmenty knih a papyrových svitků. Posledním písmem bylo písmo démotické, lidové. Používalo se v praktickém




23

životě. Byly nalezeny obchodní smlouvy, dlužní úpisy, nařízení, vyhlášky. Jeho kresba byla již plně podřízena materiálu, na který se psalo - papyrusu. Ječdnotlivé znaky se postupem času změnily ve znaky písmenové. Egyptským písmem nastal

přechod od písma obrázkového, slovního, k písmu hláskovému.

Egyptské hyeroglify

Vývoj písma FÉNICKÉ PÍSMO V druhém tisíciletí před naším letopočtem žili na území dnešní Sýrie Féničané, kteří vytvořili souhláskovou, tzv. severosemitskou abecedu o 22 písmenech. Přímí vliv egyptského písma na fénické není prokazatelný ani v grafické formě. Z fénického písma vzniklo 80 procent známých abecedních soustav. Západosemitští Féničané byli zdatnými obchodníky a mořeplavci. Pronikli do všech moří mezi Afrikou, Asií a Evropou. Je možné, že severogermánské runy (runa = tajemství) o 24 písmenech, staré asi dva tisíce let, jsou odvozeny od fénického písma. I na ostrově Kypru v Egejském moři byly ve vykopávkách nalezeny fénické nápisy. Fénické písmo se psalo zprava doleva.

Fénické písmo ŘECKÉ PÍSMO Řekové přijali písmo fénických obchodníků asi v 10. století před naším letopočtem. S písmem však nemohli přijmout metodu použití, protože souhlásková abeceda semitů řečtině nevyhovovala. Některé znaky přetvořili na samohlásky, jiné, které byly pro řečtinu neupotřebitelné vypustili. Tomuto písmu se říká řecké písmo archaické. Protože v té době ještě neměli jednotný jazyk, vzniklo několik variant písma pro různá nářečí. Lze je rozdělit na dvě skupiny: východní a západní řeckou abecedu. Z východních písem, která




24

se stala základem národního písma všech Řeků, později vznikla i písma slovanská. Ze západořeckých písem pak latinka. Původní levosměrné písmo Řekům nevyhovovalo, začali psát tzv. bustrofédou obousměrně, tj. první řádku zprava doleva, druhou zleva doprava, třetí zprava doleva atd. Avšak ani tento způsob psaní nebyl vhodný. Proto nakonec určili směr písma a čtení textu zleva doprava. Tím vzniklo pravosměrné písmo, kterým píšeme a čteme dodnes. Od Řeků přijala písmo celá Evropa. Při porovnání zřetelně vidíme, že latinka i azbuka se vyvíjely ze stejného základu.

Řecká abeceda z r. 394

PÍSMA VÝCHODNÍ VĚTVE Tvůrcem nejstaršího písma slovanského, hlaholice (glagolica), byl soluňský učenec Konstantin, později přijal jméno Kyrillos - Cyril, který přišel se svým bratrem Metodějem kolem roku 855 do Velkomoravské říše, aby šířil křesťanství mezi západními Slovany. O jejich příchod požádal kníže Rostislav byzantského císaře Michala III. z politických důvodů - našim národům hrozila od franckých kněží

germanizace. Konstantin použil běžné malé řecké písmo, doplnil ho několika znaky hebrejsko-samuritskými a do staroslovanštiny přeložil z řečtiny část bible a některé náboženské knihy. Hlaholice měla dvě formy - okrouhlou a hranatou. Bylo to písmo velmi složité, mělo 43 znaků a jeho čitelnost byla obtížná. Hlaholice se v Čechách udržela asi do 11. století. Nejprve paralelně s latinkou, později se od jejího užívání upustilo. Ve starém Velkém Bulharsku, kam po odchodu




25

z Čách Metoděj přišel, se vedle hlaholice rozšířila praktičtější cyrilice. Svůj název dostalo toto písmo na počest Cyrila, který byl prohlášen za svatého. Odtud se cyrilice šířila do Srbska, na Ukrajinu a do Ruska. Ruská azbuka vychází z cyrilice, která se na Ukrajině a v Rusku již vyvíjela samostatně. Sloužila hlavně k psaní náboženských knih a textů. Říkalo se jí ustav. V roce 1708 nechal car Petr Veliký písmo zjednodušit podle latinkových vzorů v novou občanskou abecedu a nazval graždanka. Ta se používá v podstatě dodnes.

Hlaholice 10. st. PÍSMA ZÁPADNÍ VĚTVE V době rozkvětu řecké kultury, asi 300 let před naším letopočtem, se písmo dostalo prostřednictvím řeckých kolonistů na Sicílii a Apeninský poloostrov, kde se s ním seznámili Etruskové a Italikové. Tak začal bohatý vývoj latinky. Starší Latinové znali pouze velká písmena. Latinská

abeceda měla 24 písmen a postrádala znaky pro J, K, U, Y, W. Toto písmo se v dalším vývoji rozdělilo do několika forem. Nejprve to byla latinka archaická, která vycházela z řeckého písma a měla do jisté míry orientální ráz, dalším vývojem vznikaly národní písmové formy. Nejprve to byla římská písma nápisová, capitalis monumentalis, písmo tesané do tvrdých materiálů. Prošlo dlouhým vývojem, od 3. století př. n. l. do 4. století našeho letopočtu. Ustálilo se jako písmo stínované s výraznými serify. Velmi známá je i jeho ornamentální forma, capitalis rustica, písmo psané nebo malované, kterým byly do různých odolných i méně odolných materiálů publikovány veřejné nebo i soukromé dokumenty. Jiné označení tohoto písma je scriptura acturia, dokumentární písmo. Vzniklo asi počátkem našeho letopočtu. Je to písmo nevýrazně stínované, serifové, užší kresby. Další nápisová písma, scriptura curseva a scriptura uncialis vznikla později, asi ve 3. století našeho letopočtu, a jsou zřejmě modifikacemi římských "knižních" písem. Capitalis quadrata, jinak zvané též capitalis elegans,




26

má význam v celém dalším vývoji latinky od počátku středověku. Vzniklo někdy ve 3. století našeho letopočtu. Je výrazně stínované, serifové, čtvercového vzhledu. Vyspělá řecká kultura i politická moc Římanů (porážka Řeků u Korintu r. 146 př. n. l.) vedla k vytváření dalších písem, potřebných pro diplomacii, armádu, obchod i umění. Psalo se na různé materiály, zpočátku na tenký olověný plech, později na papyrus a pergamen. Vyvíjel se i písařský nástroj, rydlo, třtinové nebo rákosové pero, od 4. - 5. století brkové. Také technika psaní se změnila. Inkoust se vyráběl ze sazí nebo z duběnek. Pro zdobení, zvláště drahých spisů, se používala organická i anorganická barviva, stříbro a zlato. Tato písma se nazývají římská písma knižní. Ve svém vývoji vycházela z nápisových písem, ale zpětně měla na tato písma vliv.

Římské kapitálky V 1. století př. n. l. vznikla klasická kapitálka, o sto let později pak římské knižní

písmo smíšené, scriptura mixta, které lze pokládat za jakýsi přechodový typ písma minuskulového. Ve 2. - 3. století římská uniciála, která se stala formálním latinským písmem. Další užívanou formou římského písma byla asi v 5. století římská polounciála. Vedle písem s vertikální osou se vyvíjela písma kurzivní, italiky, se šikmo skloněnou osou, která měla v denním životě širší použití a byla při psaní svým sklonem přirozenější. Po pádu říše římské r. 476 se vývoj římských písem zastavil a začala vznikat tzv. písma národní. NÁRODNÍ PÍSMA Vývoj národních písem je velmi složitý. Většinou vycházejí z římských vzorů, jejich grafické formy a upotřebení jsou však značně rozdílné. Dávají svědectví o vývoji jednotlivých národů a odrážejí mocenské a kulturní proudy Evropy od 5. do 11. století. Písma raného středověku se dělí podle svého původu do několika podskupin: středověké modifikace římských písem, písma irsko-anglická, španělská, písmo papežských a




27

císařských listin a písma francká. Podnět k větší jasnosti a čitelnosti písmové kresby a k prvnímu stabilizování forem naší malé abecedy dal Karel Veliký, který vládl francké říši v letech 768 - 814. Vyhlásil reformu písma a jeho zásluhou vznikla dobře čitelná rukopisná forma malých písem. Podle svého původu se nazývá karolínská minuskule.

Karolinská minuskule V 11. století se po románském slohu objevuje druhý univerzální sloh evropského středověku, gotika. Její vliv se projevil i ve vývoji písma - vznikla lomená písma gotická, která lze rozdělit do tří skupin. Majuskulová nápisová písma, ke kterým patří gotická majuskule zhruba z 11. století a o něco starší románsko-gotická maju-skule z 12. století a její ornamentální a kaligrafické formy. Tato písma vznikala v celé západoevropské kulturní oblasti.

Formální písma knižní - ve 12. století se v rukopisech ze severní Francie začala objevovat gotická knižní minuskule, ve 14. století pak na sever od Alp textura, tzv. písmo misálové, která ve svém vývoji zaznamenala formu konstruovanou kaligrafickou, a také ornamentální. Byla velmi rozšířená a po vzniku evropského knihtisku se stala prvním tiskovým písmem. Podobný vývoj prodělala rotundam, která je italskou paralelou textury.

Textura Běžná písma kurzivní jsou gotická kurzíva typu italského ze 13. století a francouzského z 15. století; bastardy – mladší česká ve 14. století, pak francouzská a anglická v 15. století. Také bastarda se stala knižním lomeným písmem. Měla dvě formy, okrouhlou a hrotitovou. Po vynálezu knihtisku se vedle tiskové textury, rotundy a bastardy jako tisková písma v 16. století vyvinuly ještě švabach a fraktura.




28

Všechna lomená písma mají společný slohový ráz, dekorativnost a dynamičnost duktu, lomení oblouků a ostrost kresby písem. Vývoj latinky navázal v 15. století v období renesance na předgotické klasické vzory. Vznikla tzv. humanistická písma. Odtud i název antikva a litera romana. V období baroka a klasicismu již nedošlo k podstatným změnám základních schémat písma. Písmo se pouze přizpůsobilo novému vkusu a používání nových psacích technik (ocelového pera).




29




Date post:	02-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

Základy práce s textem,TYPOGRAFIE - gymnct.cz · egyptské, fénické, židovské. Z řeckého...

Documents