Date post: | 26-Jun-2015 |
Category: |
Education |
Upload: | misa-blazejova |
View: | 107 times |
Download: | 8 times |
1
Proč vynález knihtisku změnil svět? Před vynálezem knihtisku se vše psalo ručně. Kopie knih se pořizovali jejich
opisováním.
Písaři ve středověké klášterní pisárně trvalo zhruba dva a půl
roku, než opsal bibli. Jednu stránku knihy opisoval jeden písař
zhruba jeden den.
Knihy byly
nedostatkové a drahé zboží
opisováním nevznikla zcela stejná kniha, písař mohl něco pozměnit,
udělat chyby, které pak další opisovali
špatně čitelné, veškeré čtení ve starověku a středověku hlasité, rukopisy se studovaly pomalu a nahlas
„Tiché čtení nebylo možné, dokud tiskařské stroje nevytvořily asfaltové dálnice tisku. Ručně psaná kniha byla jako rozbitá cesta a cestovalo se po ní pomalu a ne často. Ponechávala čtenáře v dimenzích ústního projevu." (McLuhan)
Tak jako nás dnes mění možnosti přenášení informací elektronicky, tak na začátku renesance změnil knihtisk středověkou společnost. Umožnil nejen rychle a levně vyrábět větší množství knih, ale také tisknout knihy pro větší okruh čtenářů.
2
Nejstarším způsobem, jak mechanicky množit texty, byl tzv.
deskotisk. Principem deskotisku bylo vytvoření formy -
negativu požadovaného textu - do dřevěné nebo kovové formy.
Základy tohoto druhu tisku byly položeny v Číně na konci 6.
století. Do Evropy deskotisk dorazil na přelomu 13. a 14. století a
zpočátku se používal pro zdobení textilií. Později se deskotisk
uplatnil při tisku náboženských obrázků či hracích karet.
V roce 1454
byla vytvořena první
tištěná kniha na světě. "Gutenbergova Bible" -
latinská, 42řádková, bohatě zdobená ilustracemi.
Má se za to, že celkem v dílně na dvoře
Humbrecht vytiskli asi 180 exemplářů (140 na
papír, 40 na pergamen). Dodnes se zachovalo jen
asi 59 svazků, více či méně úplných. Enea Silvio
Piccolomini, budoucí papež Pius II., k tomu
tehdy poznamenal: "Neuvěřitelně schopný muž
(...) začal prodávat tištěné Bible. Ještě nikdy jsem
neviděl tak čisté, velké, snadno čitelné litery."
3
Metoda pohyblivých tiskových písmen, další vývojové stadium tisku, je připisována čínskému kováři
Pi-Shengovi, který žil na počátku 11. století. Ten začal vyráběl jednotlivá písmena (resp. slova, jelikož
čínské písmo je založeno na principu: jeden znak = jedno slovo) z pálené hlíny a lepil je k sobě
voskovým tmelem na kovové desky. V Koreji později začali používat trvanlivější písmena z mosazi.
4
Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg
(1397/1400, Mohuč – 3. února 1468, Mohuč)
Gutenbergův vynález se skládá z několika dílčích objevů. A jen pomocí nich
byl tisk realizován.
K základnímu principu patří existence liter, možnost jejich rozmetání a
nového použití při sazbě.
K výrobě liter se užívalo
licího strojku – v němž
spočívá význam
Gutenbergova vynálezu.
V něm lze z jedné matrice
tvrdšího kovu odlévat velké množství naprosto
stejných písmen z měkkého, tekutého kovu. Pro
odlévání vynalezl vhodnou slitinu.
5
Dále musel být sestrojen tiskařský lis, který by
vyvinul dostatečný tlak a mohli se tak najednou
tisknout dvě fóliové nebo čtyři kvartové strany. Tento
tiskařský lis vznikl přizpůsobením dřevěného
papírnického lisu (podle jiné verze to byl lis vinařský).
Dalším úkolem bylo vyvinout tiskařskou barvu
vhodné kvality, což se mu také podařilo.
Technické vybavení pak doplňovaly sázítko,
loďka, tenakl (na držení rukopisu) a divizor (který je
součástí tenaklu a oddělují část rukopisu už
vysázeného od části, která se má sázet), uspořádání
kasy na litery, tampóny na nanášení barvy a řady
technických drobností.
Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá ve
spojení předchozích různorodých postupů v jeden
koordinovaný výrobní proces.
6
7
České země – první tisk
Známých a zachovaných českých prvotisků je celkem 31. Byly tištěny v Plzni, později v Praze,
Brně, Kutné Hoře a Olomouci.
Kdy a odkud přišel knihtisk do Čech, je otázka, na kterou
dodnes neexistuje uspokojivá odpověď. Za první český tisk se
pokládá Kronika trojánská. Jako datum jejího vzniku se
tradičně udává rok 1468 a místo původu Plzeň (rukopisná
předloha tohoto prvotisku, která je uložena v pražském
Národním muzeu, nese v závěru letopočet 1468 a sazba
prvotisku také obsahuje rok 1468). Není však vyloučeno, že
kniha byla vysazena a vytištěna o něco později. Podle
dosavadních výzkumů jde o výrobek větší tiskařské dílny,
která měla sídlo v Plzni.
Tiskla se tam také latinská díla, která jsou už přesně
datována, např. Statuta Arnošta z Pardubic (1476), Agenda
pražská (1476-1479) aj. Mezi písmy použitými u Kroniky
trojánské (jsou dvojího druhu) jsou i původní české ligatury.
Totožnost plzeňského tiskaře se asi nikdy nepodaří zjistit.
Podle jedné domněnky to byl kněz, který vyřezal písmo
použité v kronice. Lze předpokládat, že vyřezal i další písma, která se vyskytovala v tiscích této dílny.
8
Nejstarší čeští tiskaři
Největší tiskárnu měl v Praze koncem 15. století Jan Severýn z Kapí Hory. Pokus o „první české
noviny“ je spojen s rokem 1515 a se jmény Mikuláš Konáč z Hodíštkova a Jan Wolf z Moravy.
V čele českých tiskařů byl v letech 1552-80 Jiří Melantrych Rožďalovický z Aventýnu. Odkoupil v
Praze velkou tiskárnu a za svého života vydal na 200 knih. Mezi nejznámější patří bible
„melantryška“, Matthiolův herbář, latinsko-český slovník, slabikáře a kancionály. V tiskárně se
tisklo ve čtyřech jazycích. Po jeho smrti převzal tiskárnu
jeho zeť, univerzitní profesor Daniel Adam z
Veleslavína, a vedl ji do roku 1599. Ten vydal na 80
publikací.
V 16. století založila Jednota českých bratří několik
tiskáren např. v Mladé Boleslavi, v Ivančicích a v
Kralicích, kde se nacházela slavná českobratrská
tiskárna, ve které se mimo jiné vytiskla šestidílná bible
Kralická.
Inkunábule (z latinského in cunabulis, tj. „v kolébce“), česky prvotisk, je označení používané
pro nejstarší tištěná díla pocházející z Evropy od roku 1450 do konce 15. století.