1

Padesátá léta začla v Československu vlastně už rokem 1948 v únoru, kdy se zde na konci února komunisté chopili moci. Začátkem padesáých let komunisté nedosahovali slibů, které před volbami slíbili, a lidé začali “střízlivět”. Neuběhlo

ani pár let a komunisté začali dělat činy, které dnes již všichni známe: byla zahájena kolektivizace, znárodňování majetku, měnová reforma, likvidace

odboje, justiční vraždy a zavedení cenzury. Ve společnosti panoval strach a napětí, lidé se báli otevřeně mluvit o současné situaci v republice. Toto se

projevilo i v kulturní složce, kde nebyla povolena publikace nekomunistických autorů, nevznikala tak žádná zásadní díla. V tomto období se vytřídali dva

českoslovenští prezidenti, Klement Gottwald a Antonín Novotný.

,,Zlatá padesátá”

Rudé právo-jediné oficiálně vydávané noviny za dob

socialistického Československa.

Antonín Novotný-druhý kumunistický prezident ČSR, působící v čele státu v letech

1953-1957.

Popis doby:

2

Jiří Lábus

Milada Horáková

Milada Horáková se narodila 25.12. 1901. Byla to česká právnička a politička, členka čs. strany

národních socialistů. Roku 1939 se zapojila do protinacistického odboje. Od roku 1944 do roku 1945

byla vězněna, poté byla předsedkyně Rady čs. žen a místopředsedkyně Svazu osvobozených

politických vězňů. Roku 1949 byla zatčena a roku 1950 byla ve vykonstruovaném soudním procesu

odsouzena k trestu smrti oběšením. Milada

horáková odmítla žádat o milost, ale její dcera a

advokát tak učinili. Nepomohly ani dopisy pro

prezidenta Gotwalda od známých osobností jako

je např. Albertem Einsteinem, Winstonem

Churchilem a Eleanor Roosevelt. M. Horáková

byla oběšena 27. června 1950 ve 2:30 v

Pankrácké věznici. Od nezákonného rozsudku

byla očištěna v roce 1968 a plně rehabilitována

byla až v roce 1990. ! Milada Horáková u soudu.

Jiří Lábus se narodil 26.ledna.1950 v Praze kde poději v roce 1973 vystudoval DAMU. Později

nastoupil ke svému prvnímu divadelnímu angažmá do dnes již legendárního divadla Studio

Ypsilon, kde stále hraje. Jedná se o vynikajícího herce a komika. Je

jeden z nejvýraznějších českých herců své generace. Je to bratr

českého architekta Ladislava Lábuse. Svůj především komediální

talent za více než třicet let uplatnil v dlouhé řadě filmových i

televizních rolí. V průběhu osmdesátých let se vryl divákům do

paměti také jako součást komické dvojice Lábus-Kaiser. Získal si

sympatie také díky namluvením plyšového moderátora Jů z TV

pořadu Studio Kamarád.

3

Vznik cirkusu Humberto

Cirkus Humberto byl jeden z nejslavnějších a největších československých cirkusů. Původně

vznikl v roce 1951. Námětem byl román Cirkus Humberto od Eduarda Basse. Prvních 10 let

účinkoval cirkus pouze v Československu. V roce

1962 se poprvé dostal za hranice. Vystoupil

v NDR, Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Cirkus

Humberto se stal natolik slavný, že o 37 let od

založení vznikl i stejnojmenný televizní seriál.

Jeho příběh se odehrává v letech 1826-1924 a

vypráví o šesti generacích cirkusové rodiny.

JZD Slušovice

JZD Slušovice bylo založeno roku 1952. Zemědělci vytvořili spolek, který se úspěšně

zabýval pěstováním rostlin, produkcí mléka a v pozdější době i výrobou počítačů. Od roku

1963 až do roku 1990 řídil toto družstvo František Čuba. Za jeho vedení bylo družstvo

považováno za hospodářský zázrak. Slušovické obchody byly velmi dobře zásobeny zbožím,

což lákalo k nákupům i lidi z jiných

oblastí. Současně s rozvojem tohoto

družstva probíhala i modernizace obce

(koupaliště, hřiště, základní škola,

zdravotnické středisko atd.)

Spisovatele Stanislava Váchu toto

JZD inspirovalo k napsání románu

Hauři. Tento román byl později i

zfilmován režisérem Júliusem

Matulou.  

4

Pohádka Pyšná princezna

Pohádka Pyšná Princezna byla zfilmována roku 1952 v Československu.

Předlohou byla kniha od známé české spisovatelky Boženy Němcové. Tuto

pohádku zrežioval pán Bořivoj Zeman. Film získal Cenu za film pro děti na VII.

MFF Karlovy Vary v roce 1952. Poprvé byla vysílaná v televizi až po 13 letech

natočení. Příběh je o princezně

Krasomile, která odmítne šlechtice,

který ji žádal o ruku. On se vydá do

jejího království v přestrojení

zahradníka. Princezna se do něj

zamiluje a uprchnou spolu, ale

královští poslové je najdou.

Princezna zjistí jeho pravou tvář a

příjme nabídku k sňatku.

!

Začátek vysílání Československé televize

1. května 1953 začalo první testovací vysílání Československé televize. Plánem bylo

vysílat 3 dny v týdnu. První vysílač, který byl použit pro účely Československé televize,

byl adaptován z pražské rozhledny na Petříně. Obsah byl samozřejmě cenzurován

komunistickým režimem. To tedy znamenalo, že byla velmi prokomunisticky zaměřená,

tedy velmi subjektivní. Postupně tedy Československá

televize vysílala od listopadu roku 1953 čtyřikrát do týdne,

od roku 1955 šestkrát a od 29. prosince 1958 sedmkrát.

V roce 1965 byly sečteny 2 miliony platících diváků.

Československá televize se rozšířila postupem času např. do:

Ostravy, Brna, Košic a Bratislavy.

5

Tesla 4001AJedná se o vůbec první televizor oficiálně dostupný a vyráběný na území tehdejšího

Československa. Prodej byl zahájen v průběhu roku 1953, kdy bylo na obrazovce možné

sledovat 1. program Československé televize. Cena televizoru činila 4000 Kč, což byla, při

tehdejší průměrné mzdě okolo 1000 Kčs, velmi vysoká částka. Během prvních pěti měsíců

prodeje bylo celkem prodáno asi 500 televizorů. To mělo za následek razantní zlevnění

televizoru o polovinu ceny na 2000 Kčs, tím byl prodej zvednut na dostačujících 13000

kusů za rok 1954. Největší podíl na tehdejších prodejích měli zákazníci, kteří nakupovali

televizory do veřejných místností, bylo tak možné sledovat televizi v různých čekárnách,

knihovnách, restauracích a na mnoha dalších místech. Samotný televizor měl obrazovku o

úhlopříčce okolo 30 cm s černobílým obrazem a čtyři

hlavní ovládací knoflíky (ostrost, jas, kontrast, hlasitost).

Později byl prodáván po boku typu 4001A i televizor

s označením 4002A, který byl schopný kromě příjmu

televizního signálu přijmout i signál rozhlasový.

(Na obrázku je možné spatřit, jak probíhalo rodinné sledování televize v jejích začátcích. V tomto případě se jedná o základní typ 4001A.)

Československá měnová reforma

Pojem měnová reforma znamená to, že stát nahradí svou stávající měnu jinou nebo změní její hodnotu.

Třetí měnová reforma na našem území nastala 1. června 1953. Reformou chtěla vláda odstranit

znehodnocení měny, přídělový systém a černý trh. Byl zrušen přídělový systém a byly stanoveny nové

ceny na volném trhu. Měnová reforma z roku 1953 rozhodně nepomohla nastartovat hospodářství, jak

to tehdejší vláda chtěla. Lidé si mohli vyměnit své peníze v poměru 50 Ksč starých peněz za 1 Ksč

nových peněz. V konečném důsledku byla oloupena většina obyvatel, kteři v danou dobu měli

peníze. Dále proběhlo také zvýšení cen u zboží v obchodech, jako například původní cena másla byla

16,50 Kčs a po měnové reformě to bylo 42 Kč. (Měnová reforma

byla provedena bez souhlasu Mezinárodního měnového fondu. Byly

tak porušeny základní závazky vůči této organizaci a po nátlaku bylo

členství Československa v MMF v roce 1954 ukončeno.)

6

Mistrovství světa v ledním hokeji 1953 20. mistrovství světa a 31. mistrovství Evropy v ledním hokeji probíhalo ve dnech 7. - 15. března

1953 ve švýcarských městech Curych a Basilej. Obešlo se bez Kanady a Ameriky. Přihlásilo se

13 první skupiny týmy Finska, Polska a Norska. Během tohoto turnaje v Československu zemřel

prezident Klement Gottwald. Byl vyhlášen státní smutek a

ČSR po druhém utkání s Německem předčasně opustilo

turnaj. Výsledky ČSR byly anulovány. Trenér české

reprezentace byl touto dobou Antonín Vodička.

Na prvním místě nakonec skončilo Švédsko následováno

Německem a Švýcarskem.

Máj 57Vznik Máje 57 je výrazným přelomem v českém poválečném výtvarném umění. Jeho vystoupení

představuje po letech vlády tvrdé totalitní linie první úspěšný pokus mladé generace o prosazení vlastního

nároku na svobodnou tvorbu. Máj 57 sdružoval v druhé polovině 50. a první polovině 60. let 20. století

mladé a nekonformní umělce, kteří odmítali diktát totalitní moci v umění a kladli důraz na uměleckou

svobodu a právo umělce vystavovat bez politického omezení.

Máj 57 čítal přes třicet členů byli mezi nimi např. Zbyněk Sekal, Robert Piesen, Jiří Balcar, Zdeněk Palcr,

Stanislav Podhrázský, Andrej Bělocvětov, Jan Švankmajer.

Společná jim byla absence jakéhokoliv uměleckého programu, členové nikdy nevytvořili žádný manifest

ani společné prohlášení a respektovali navzájem své individuální přístupy.

Jejich první výstava Mladé umění – skupina Máj 57 v Obecním domě

byla první soubornou výstavou českého soudobého moderního umění

po roce 1948 a měla pro české umění velký význam.

Máj 57 se od ostatních skupin lišil především širokým názorovým

rozpětím a programovou otevřeností. Tím, že umělci vycházeli z

modernistických tradic českého a světového umění do roku 1948,

udrželi kontinuitu moderního umění i v době totality.

!

7

Spartakiáda

Spartakiáda byl název pro hromadné tělocvičné vystoupení. Spartakiády spočívaly v

hromadných gymnastických vystoupeních i soutěžích v amatérském i profesionálním sportu.

Spartakiáda probíhala každých pět let, od roku 1955 do roku 1985. První spartakiády

organizovala za první republiky levicová odnož dělnických tělovýchovných jednot. Tradice

navazovala na všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion a

na 1. dělnickou spartakiádu, kterou pořádala levicová

Federace dělnických tělovýchovných jednot roku

1921 na pražských Maninách. Spartakiády se

nekonaly pouze v ČSR, ale také v Sovětském svazu.

Na cvičení spartakiády se sjížděli lidé z celého ČSR.

V současné době velkolepé masové tělocvičné

přehlídky s ideologickým podtextem pěstuje zejména

Severní Korea a Čína.

Branický most Branický most lidově známý tež Most iteligence.Tento most přemosťuje údolí Vltavy, v jižní části

Prahy, mezi Malou Chuchlí a Branikem. Budovaný v letech 1949-1955, ale byl sprovozněn pro

vlakovou dopravu, až 1964. Proč vlastně Most iteligence? Jednoduchá odpověď. Tento most stavěli

lidé, kteři nikdy nedrželi kladívko v ruce. Byli to právníci,lékaři,porodní asistenti,fyzikové atd. Byli

komunisty donuceni pracovat brigádně na této stavbě. Tento most byl stavěn, doslova iteligenci a proto

ten název. Ale pustme se do samé stavby mostu. Byl už dlouho plánován a to proto, aby odvedli

nakladní dopravu z centra města. Stavby se ujali komunisté, kteří vymysleli, že tento most, postaví

inteligenti. Most byl od zacatku zbytečný. Byl projektován jako dvoukolejový, ale nestalo se tomu tak.

Také měl být, nákladovou tepnou Prahy. Také se nestalo. Dnes i před 45 lety ,vlaky jezdí s itervali tři

hodiny. Je tu nedostavěná odbočka do tunelu, který

měl vést do Hlubočep a Jinonic. Most tedy byl

velkým fiaskem o kterem se ani nemluvilo ,ale

iteligenti to moc dobře veděli. Most neměl ani

slavnostní uvedení do provozu roku 1964. Až

pojedete směrem na Strakonice ,tak tento most není

jen tak obyčejný, je postaven iteligenty.

8

Divadlo Na zábradlí

Roku 1958 tuto scénu založili Helena Philippová, Ivan Vyskočil, Jiří Suchý a

Vladimír Vodička. První představení se konalo 9.prosince a jednalo se o leporelo

písniček a scének pod názvem "Kdyby tisíc klarinetů". V březnu 1959 sem přichází

skupina Ladislava Fialky, která zde uváděla syntetické

pantomimické divadlo - spojením klasické pantomimy

s moderními prvky vznikla pozoruhodná díla ("Etudy",

"Knoflík", "Devět klobouků pro Prahu", "Blázni",

"Lásky?"). Na počátku šedesátých let – s příchodem

režiséra Jana Grossmana a kulisáka, později

dramaturga a dramatika Václava Havla – začalo

Divadlo Na zábradlí rozvíjet českou podobu

absurdního divadla. Postupně se rozvinulo ve fenomén,

který významně ovlivňoval umělecké dění 60. let u nás.

!

snímek zachycující Divadlo Na zábradlí v období vzniku.

Princezna se zlatou hvězdou

Film je z roku 1959. Natočil ji Martin Frič. Je to známá dobrá česká pohádka. V

hlavní roli František Smolík a Marie Kyselková. Všechny dialogy jsou pronášeny

ve verších. Příběh o princezně, která uteče

před králem Kazisvětem v oblečku myši do

vedlejšího království.

Ve vedlejším království se nechá zaměstnat u

kuchaře. Později na plese odloží přestrojení a

princ se do ní okamžitě zamiluje.

9

Obsah

2 Michaela Setinská - Jiří Lábus

2 Anna Jeřábková - Milada Horáková

3 Nina Vilčeková - Cirkus Humberto

3 Romana Vardanová - JZD Slučovice

4 Jana Štundová - Pyšná princezna

4 Albert Ruster - Československá televize

5 David Šíma - Tesla 4001A

5 Nikola Durdíková - Měnová reforma

6 Kristofer Filip - Mistrovství světa v ledním hokeji 1953

6 Kristýna Selmi - Máj 57

7 Jeroným Vnouček - Spartakiáda

7 Radovan Táborský - Branický most

8 Tereza Štenclová - Divadlo Na zábradlí

8 Kryštof Sýkora - Princezna se zlatou hvězdou na čele