Změňme školství k lepšímu

Reportáž z debaty na univerzitě Potřebujeme modernizovat metody výuky, říká rektor UK Tomáš Zima

strany 2 a 3 strana 8

FOTO: UNIVERZITA KARLOVA

Česko! A jak dál?

Učitelé se dometropole přijeliJak zvýšit kvalitu výuky na základníchškolách? Budou se rušit víceletá gym-názia a proč je české školství enormněpodfinancované? Tyto a spoustu dal-ších otázek byly předmětem veřejnédebaty o školství na Karlově univer-zitě. Ta byla součástí projektu Česko!A jak dál?, který zahrnuje diskuse na-příklad na témata bezpečnosti, exe-kucí či kvality potravin a zemědělství.

PAVEL KOPECKÝ

Vrámci projektu Česko! A jakdál?, jehožmediálním part-nerem je Deník, přišli předdvěma týdny diskutovat s ve-řejností o budoucím směřo-

vání českého školství na nejstarší českouuniverzitu odborníci na vzdělávání i poli-tici. Mezi šesticí panelistů se představilinapříkladministr školství Robert Plaga(ANO), rektor Univerzity Karlovy TomášZima či vzdělávací expert a novi-nář Bohumil Kartous. Nechy-běli ani zástupci učitelů astudentů.Na začátek debaty před-

stavili jednotliví řečnícisvou vizi českého školství.Shodli se na tom, že je vporovnánís jinými zeměmi EU značněpodfinancované.Atmosféru rozvířila až ná-

sledná diskuse. Z publika častopadaly podnětné připomínky. V zapl-něném sále Modré posluchárny Karlovyuniverzity tvořili z 250 příchozích třetinuučitelé. Někteří z nich vážili cestu do Prahyz různých koutů republiky jen proto, abyspecialistům na vzdělávání a ministroviškolství položili konkrétní otázku, kterátrápí přímo jejich školu. Řeč se tak od fi-nancování záhy přehoupla k nízké úrovnivýuky na druhém stupni základních škol arušení víceletých gymnázií.

„PRÁCE SMRDÍ. MUSÍMÍTMATURITUVŠICHNI?“Ostrý dotaz ministru Plagovi položil i ře-ditel malé školy v Podkrkonoší Ivo Hájek.Třetina žáků z jeho školy totiž po páté tří-dě odchází na víceletá gymnázia. „Je toprůšvih, zůstávají mi tam trojkaři a čtyř-kaři. Jak si, paneministře, představujetezlepšení kvality druhých stupňů základ-ních škol? Comám proto jako ředitel udě-lat, aby tam děti zůstávaly?“ zeptal se Há-jek. „Dokud bude celospolečensky nasta-

veno, že práce smrdí a že všichni musejímít maturitu, tak ty děti na víceletá gym-názia chodit budou,“ dodal.Podle ministra se jedná o vážný problém

mnohých základních škol. „Za to, jestlipráce smrdí, nebo ne, můžou rodiče, niko-liv školy. Problém je v tom, že učební obo-ry zůstávají stigmatem špinavé práce,“ re-agoval Plaga. „Je třeba pracovat i s trojkařia čtyřkaři a něco s nimi dělat během celé-ho studia. Zároveň je třeba pracovat s ro-diči, aby i oni sami pochopili, že dítě je na-směrováno na nematuritní obor a že tonení špatně,“ dodal Plaga. Na poznámkupředsedy Fóra rodičů Petra Chaluše Plagauvedl, že už dnes je možné domluvit se naúčasti rodičů při výuce.Například učitel Zdeněk Jahoda s rodiči

svých svěřenců pravidelně komunikuje.„Ze své praxe vím, že spolupráce s rodiči seosvědčila. Jsem s nimi v kontaktu celý roka zveme je do školy i mimo den otevře-ných dveří,“ řekl Jahoda. Ministr škol-

ství nezavrhl ani debatu omož-nosti přítomnosti asistenčníchpsů ve školách.

BEZ ODVAHYRUŠITVÍCELETÁ GYMNÁZIARušení víceletých gymná-zií je pak podle ministrasprávné. „Umím si před-stavit, že nebudou existo-vat víceletá gymnázia,“ od-pověděl vyhýbavě na otázku

Plaga. S tím ale nesouhlasil rektorZima. „Poskytují možnost, jak praco-

vat s talentovanými dětmi. Problém je je-jich počet,“ řekl Zima s tím, že lokální po-litici je dokážou zrušit pouze první rok povolbách, pak už ne, jelikož by je kvůli ne-populárnímu kroku nikdo znovu nezvolil.Podle Zimy některé netalentované děti jenplní sny ambiciózních rodičů. Expert Kar-tous v nich spatřuje i společenský pro-blém. „Jsou problémem z toho důvodu, žeoddělují děti příliš brzy. Vytvářejí různésociální pozice mezi dětmi. Doporučila jezrušit i Organizace pro hospodářskou spo-lupráci a rozvoj v Evropě. Nikdo to ale ne-udělá, protože většina těch, kteří rozho-dují, tammají své děti,“ řekl Kartous.

PLATY! A CODÁL?Diskuse se často vracela k investicím doškolství, které jsou alfou a omegou celéhosystému. Řečníci se shodli na tom, že vládado školství dává prostředků žalostněmálo.Z českého rozpočtu do něj proudí pouze3,8 procenta HDP ročně na rozdíl od Švéd-

ska, které na něj vydává přes sedm pro-cent. „Pokud chceme dostat více lidí napedagogické fakulty, musíme nabídnoutatraktivní platy,“ řekl Plaga.„Na pedagogické fakultě jsme nezazna-

menali pokles zájmu, za což jsme velmirádi,“ řekla prorektorkaWildová. „Většinapakmířila do škol,“ dodala. Někteří absol-venti přesto končí v jiných oborech, kdejsou lépe placeni. Problém je totiž v tom,že ti nejlepší jsou oceňováni přibližněstejně jako ti podprůměrní. Tedy naopak,než je tomu například ve sportu.Problémem v tomto ohledu nejsou je-

nom platy učitelů, nýbrž i jejich přípravana pedagogických fakultách a jejich dalšíprofesní vzdělávání, například nejrůznějšíkurzy. Některým školám se pro změnunedostává učebních pomůcek.„Trochumě trápí obraz školství. Všude

se jen dočtete, že učitelé chtějí vyšší platy.Některé věci už se přitom dělají dobře,“řekl učitel Zdeněk Jahoda. „I po 20 letechjsem stále optimista a těším se na každýden do školy. Asi nejsem typický učitel,“dodal.

„Je třebapracovat s rodiči, abyi oni sami pochopili, žedítě je nasměrovánona nematuritní obora že to není špatně.“

ministr školství Robert Plaga

KDODISKUTOVALHlavní řečníciRobert Plaga (ANO)ministr školstvíTomáš Zimarektor UKRadkaWildováprorektorka UK pro koncepci a kvalituvzdělávací činnostiBohumil Kartousvzdělávací expert a novinář, vedoucíkomunikace EDUinDaniel Pražákučitel a doktorand na Ústavu výzkumua rozvoje vzdělávání Pedagogické fa-kulty UKZdeněk Jahodazástupce ředitele školy, ZŠ Stará Bo-leslav

ANKETA: Co by semělo zlepšitna českém školství

Způsob výuky 34%Kvalita učitelů 26%Financování 25%Finanční podpora žáků 8%Vybavení škol 7%Zdroj: anketa Univerzity Karlovy a DENÍKU

ptát na budoucnost školstvíAtmosféra vModré posluchárně běhemdebaty houstla. Například učitel AdamŠkapa se opřel do způsobu, jakýmminis-terstva k učitelům přistupují. „Jako učiteljsem totálně frustrovaný, když se dozvímjakoukoliv změnu konceptu ne odmi-nisterstva, ale z médií,“ řekl v debatě uči-tel z Prahy 6. Z jeho gestikulace byla pa-trná rozzlobenost. Akademikům jako byhrozil zatnutou pěstí.

POMŮŽE VÍCE PRAXE?Podle něj je vážným problémem fakt, žetalentovaní studenti i absolventi pedago-gických fakult do školství nejdou. „Pojďmeudělat to, že posluchač prvního ročníkumůže učit na základní a mateřské škole aposluchač, který má bakalářské studium,můžemít plný úvazek. Nejlepší vzděláváníje totiž praxí,“ dodal Škapa.Vzdělávání budoucích učitelů pouze

praxí se nelíbilo prorektorce a bývalé dě-kance Pedagogické fakulty UK RadceWil-dové. „Nesouhlasím s tím, aby se vše učilopraxí, tou se vše naučí jen výjimeční je-dinci. Samozřejmě je důležitý rozsah pe-dagogické praxe, ale také její kvalita,“uvedlaWildová.Někteří lidé v publiku by více praxe uví-

tali. „Na jižní Moravě působí absolventibakalářských programů často na poziciasistentů pedagoga, v Praze je situace aleasi jiná,“ řekla v debatě speciální pedagož-ka Lea Květoňová. Ne všechny školy si aleasistentymohou dovolit. „Musí se totižšetřit v systému, který je totálně podfi-nancovaný,“ řekl Kartous. Peníze na asis-tenty nechce krátit ani ministerstvo. „Cí-lem není šetření na asistentech, nýbržprofesionalizace asistentů,“ uvedl Plaga.

NEZNALOSTMATEMATIKYMŮŽEPŘIVODIT EXEKUCIŘeč dále přišla i na výukumatematiky,která je podle rektora Zimy zásadní provšechny obory. „Když ve společnosti vy-světlujeme všem, jaké zlo je matematika,pak se nedivme, že studenti odmítajímaturitu zmatematiky,“ řekl Zima. „Ne-existuje obor, který ji nepotřebuje. Jestli-že je v této zemi 900 tisíc lidí, kteří majíproblém s exekucemi, je to tím, že neu-mějí počítat. Všichni říkají průmysl 4.0,inovace, ale neumějí matematiku,“ dodalZima.Jak ale v úvodu přednesl ministr Plaga,

látky přibývá a nestíhá se probrat. „Dnesse učivo nestíhá procvičit a zažít. Až pakse bavme o povinnématuritě zmatema-tiky,“ uvedl Plaga.

SOUSTŘEDĚNÍ. Až z Podkrkonoší přijel na debatu ředitel školy Ivo Hájek. Foto: Univerzita Karlova

Česko! A jak dál?

UČITEL 1. STUPNĚ A ZÁSTUPCE ŘEDITELE ZŠ STARÁBOLESLAV ZDENĚK JAHODA ŘEKL DENÍKU:

Důležité je, aby se učitelébavili mezi sebouJe z vašeho pohledu hlavnímproblémem českého školstvívýška učitelských platů?To si nemyslím. Jsem sa-

mozřejmě rád, když do školtečou peníze, protože škol-ství je dlouhodobě podfi-nancované. Uvítal bych ale,kdyby nešly jen do platů,ale také na vzdělávání uči-telů. Líbilo by semi, kdy-bychom časem zavedli tzv.sabatikl, tedy placené vol-no, jež učitel věnuje cesto-vání a vzdělávání.

Podle analýzy pro nadaciEduzměna 32 procent dětínerado chodí do školy. Jak jeto u vás?Je to třída od třídy, velmi

záleží na osobnosti kan-tora, na složení kolektivu.Škola ale pro tomůžehodně udělat. Teď jsmeprávě s kolegy probírali,jak preventivně řešit pro-blémy s chováním někte-rých žáků. Jedním z ná-strojů je například dra-matická výchova. Když sedobře uchopí a funguje,škola se potýká smenšímiproblémy.

V pedagogickém sborumátena prvním stupni dvamužeučitele, což není zrovnaběžné. Je to i příznivýmškolním prostředím?Teď je to spíš náhoda, ale

cílem současného vedeníje, abychom skutečně vy-tvořili inspirativní pro-středí, které přiláká co nej-víc skvělých učitelů. Snaží-me se dát škole nový směr.

Čím konkrétně si chcete pe-dagogy udržet, když dnesmnoho absolventů učitel-ských směrů nechce za ka-tedrou skončit, nebo záhyodchází?Nesmírně důležité je,

aby se učitelé bavili mezisebou, aby sdíleli svojezkušenosti. Mým snem jemít ve školementora,který se bude věnovat ří-zení lidských zdrojů, pře-nášet k nám zkušenostidobré praxe. V současnédobě učitelé chodí izolo-vaně na školení, ale proškolu jako celek z tohonení žádný zřetelný aaplikovatelný výstup.Chceme se věnovat novým

vzdělávacímmetodáma trendům. Osobně jsempřed pár lety začal s mate-matikou profesora Hejné-ho, nyní jsem s dětmi do-šel do čtvrté třídy a přesněkterá úskalí, která vi-dím, pořád vnímám, žekonstruktivistickámetodaje zcela zásadní a přínosná.Myslím, že podobně by šlyučit i jiné předměty, a jena vysokých školách, abyněco takového připravily.

Jakou pomoc z nadřízenýchorgánů, ať už jde o zřizova-tele, kraj neboministerstvo,byste nejvíc přivítal?Hodně nám chybí právní

servis. Narážíme na spous-tu věcí, které neznáme, anevíme, na koho se obrátit,abychom získali jedno-značně správný postup. Toby pro nás byla velká po-moc. (kp)

Česko! A jak dál?

Obrazem: zaplněná posluchárnaZaplněná posluchárna. Šest hlavníchřečníků, řada pozvaných hostů z řadpolitické i odborné veřejnosti. Uči-telé ze všech koutů země i studenti.Ti všichni se sešli na společné debatěUniverzity Karlovy a Deníku z cykluČesko! A jak dál?Hostitelem byl rektor UniverzityKarlovy profesor Tomáš Zima. Mo-derátory pak byli přední autoři De-níku Kateřina Perknerová a LubošPalata. Debaty na téma dluhů a exe-kucí, sucha, zdraví, bezpečnosti nebokvality potravin už se uskutečnilynapříklad v Plzni, Ústí nad Labem čiJihlavě. Kromě článků v této mimo-řádné příloze Pražského deníku semůžete podívat i na fotografie za-chycující atmosféru při diskusi natéma Vzdělávání v České republice.

A JAKDÁL? Jedním z řečníků byl vedoucí komunikace EDUin Bohumil Kartous. Od roku 2012 je ivysokoškolským pedagogem. Foto: Univerzita Karlova

HOSTÉ.Mezi diváky zasedl poslanec STAN PetrGazdík nebo poslankyně a bývaláministryněškolství (ČSSD) Kateřina Valachová. Foto: UK

PROREKTORKA. Kromě rektora Tomáše Zimyzastupovala Univerzitu Karlovu i prorektorkapro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Rad-kaWildová. Foto: Univerzita Karlova

PANELISTÉ.Ministr školství Robert Plaga,student i učitel Daniel Pražák a zástupce ředi-tele základní školy Zdeněk Jahoda. Foto: UK

Česko! A jak dál?

diskutovala o vzdělávání

JAKNA TO. Šestice hlavních řečníků hledala odpovědi na otázky ohledně budoucnosti školství a vzdělávání v České republice. Foto: Univerzita Karlova

VELKÝ ZÁJEM.Odiskusi Univerzity Karlovy a Deníku byl velký zájem. Diváci bez problémů zaplniliposluchárnu. Foto: Univerzita Karlova

ANKETA.Na názor na vzdělávání jsme se ptalii lidí na ulici. Foto: Univerzita Karlova

Česko! A jak dál?

Kvalitní vzdělávací systémje klíč k budoucnostiZvýšená pozornost, kterouveřejnost věnuje nejrůz-nějším aspektům vzděláva-cího systému, dokazuje, žezrychlené 21. století zasáhloi tak konzervativní spole-čenský segment, jakým ješkolství.

KATEŘINA PERKNEROVÁ

Při debatě vModréposluchárně Uni-verzity Karlovy za-znělo, že změny,které vláda dnes

legislativně prosadí, se reálněprojeví za třináct, nebo do-konce 18 let, neboť právě toliktrvá cesta prvňáka k vysoko-školskému diplomu. Avšak takdlouho si Česká republika ne-může dovolit čekat. Vpád no-vých technologií, umělé inte-ligence, robotizace a automa-tizace do všech profesí je na-tolik dramatický, že politickáreprezentacemusí reagovatrychle, možná i direktivně.Dobrou zprávou je, že rodící sevzdělávací Strategie 2030+nevzniká za úřednickým sto-lem, ale v živé diskusi akade-miků, sociologů, ředitelů aučitelů.Jak ale uvedl ministr škol-

ství Robert Plaga, nejdůleži-

tější bude dostat kvalitní sou-hrnnýmateriál do praxe.Bude-li jednou z jeho hlavníchtezí, že je třeba zajistit všemdětem rovný přístup ke stejněhodnotnému vzdělání, pak jenutné prosadit příslušné kro-ky. Například výrazně omezitči zrušit víceletá gymnázia,soustředit se na druhý stu-peň základních škol azaměřit se naefektivní prácijak s žákyhandicapo-vanými, taknadanými.

VYHOŘELÍUČITELÉJe evidentní,že velká částučitelů si nevírady s náporemžáků se speciální-mi potřebami neboporuchami chování. Volají ponávratu praktických škol aposílení těch speciálních.Nejsou to nelidové bez empa-tie, ale nešťastníci, kterým ni-kdo neřekl, jak na to. Chybíjim vstupní znalosti a doved-nosti, podpora psychologa čispeciálního pedagoga a asis-tenti, s nimiž by spolupraco-vali v rámci celé třídy. Pokud

stát nedokáže prosadit po-dobnýmodel, budou českétřídy plné vyhořelých kantorů,kteří hledají co nejkratší cestuven ze systému.

JAKNAKLÁDAT S PENĚZIVláda Andreje Babiše ve svémprogramovém prohlášení zloňského roku v kapitole

Vzdělávání, věda,výzkum píše:„Resort školstvíje pro násprioritou,protože bezkvalitníhoškolstvínemá ná-rod bu-doucnost.“Myslí-li tatoslova vážně,nestačí jen spl-

nit nutnou pod-mínku, jíž je zvýšení

učitelských platů na průměr-ných 45 tisíc v roce 2021.Příští rokmíří do rozpočtuministerstva školství 213mi-liard korun, což je o 18miliardvíc než letos. Stále to ale ne-bude stačit na dostižení zemíOECD, které vydávají navzdělávání 4,6 procenta HDP.Dánsko a skandinávské státyovšem dosahují až sedmi

procent. V ČR je to letos 3,8procenta.Přesto důležitější je, co se s

těmito prostředky stane, kamse budou cíleně posílat. Hod-ně napoví reforma financo-vání regionálního školství,která bude spuštěna v lednupříštího roku aměla by vý-razně zlepšit podmínky vzdě-lávání i klima ve školách.

VÝCHOVA PEDAGOGŮZásadní bude také to, jak se kbudoucím výzvám postaví fa-kulty připravující učitele. Tybyměly být nositelkamiúspěšných inovačníchmetodvýuky včetně podnětů k revizirámcových vzdělávacích pro-gramů. Čím víc se bude hovo-řit o tom, jak bymělo vypadatspolečné jádro učiva pro 21.století a co bymělo zůstat naúvaze škol samých, tím dřívlze dospět ke společně sdíle-nému závěru.Debata na Univerzitě Kar-

lově v rámci projektu Česko! Ajak dál? přinesla množstvínaléhavých témat, hodněkonkrétních odpovědí a hlav-ně naději, že se nacházíme vobdobí, kdy se ve školstvíodehrávají pozitivní změny,jež berou odpovědní lidé zasvé.

Zásadníbude také to, jak sek budoucím výzvám

postaví fakulty připravujícíučitele. Ty bymělybýt nositelkamiúspěšných

inovačníchmetod výukyvčetně podnětů

k revizi rámcovýchvzdělávacíchprogramů.

Ilustrace: Pixabay

Česko! A jak dál?

Vývoj HDP v ČR a přehled vývoje veřejných výdajů na školství v běžných cenách a procent HDP (2001–2017)

HDP v běžných cenáchVeřejné výdaje na školství v běžných cenách Veřejné výdaje na školství v % HDP

02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 162001 2017

5,0 %4,8 %4,5 %4,3 %4,0 %3,8 %3,5 %3,3 %3,0 %

5,55

4,54

3,53

2,52

1,51

mili

ony

České školství. Vše začíná u penězPrůměrná mzda učitelů Situace v tuzemském vzdělávacím systému

Co chtějí rodiče od školy

ZDROJ: VÝZKUM IDEASENSE PRO VZDĚLÁVACÍ SPOLEČNOST SCHOOL MY PROJECT

v regionálním školství (v Kč)

2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

26 987

28 384+1397

+5,2 %

30 228+1844+6,5 %

33 958+3942

+12,3 %

39 052+5094+15 %

44 910+5858+15 %

49 450+4540

+10,1 %mzdanárůst v Kčnárůst v %

ZDROJ: ČMOS

2019

1 371 mil. Kč

(oproti 2018)

2020

1 964 mil. Kč

(oproti 2019)

2021

1 673 mil. Kč

(oproti 2020)

2022

1 686 mil. Kč

(oproti 2021).

Předpoklad meziročního růstu výdajů státního rozpočtu pro regionální školství v souvislosti s počtem žáků a studentů v letech 2019 až 2022

ZDROJ: NADAČNÍ FOND EDUZMĚNA

ZDROJ: MŠMT

50 %veřejnosti je spokojeno se stavem škol

50 %učitelů vykazuje příznaky vyhoření

60 %základních škol nemá zřizovatele kvalifikovaného ve vzdělávání

32 %žáků, nejvíce ze zemí OECD, nerado chodí do školy

30 %času věnují ředitelé tomu nejdůležitějšímu: pedagogickému vedení školy

ANGAŽOVANÍs jasnou představou

» Mají o vzdělávání svých dětí jasnou představu.

» Chtějí ovlivňovat školní dění.

» Chtějí se školou spolupracovat.

» Škola má podporovat individualitu dítěte.

SPOŘÁDANÍ s potřebou kontroly

» Chtějí mít jasno v tom, co má dítě umět. » Chtějí od školy

a hodnocení vědět, s čím můžou dítěti pomáhat.

» Školu vnímají jako autoritu určující pravidla.

KOMUNITNÍ s důrazem na vztahy

» Chtějí, aby škola nejen vzdělávala, ale

i budovala vztahy. » Učitele vnímají jako partnera ve výchově.» Očekávají ve škole

pozitivní klima.

NENÁROČNÍ bez zvláštních očekávání

» Škola nemá mít na rodiče velké nároky.

» Za výuku je zodpovědný učitel.

» Vzdělání má platit stát.

Česko! A jak dál?

REKTOR UNIVERZITY KARLOVY TOMÁŠ ZIMA O BUDOUCNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ:

Potřebujememodernizovatmetody výuky i její obsahKATEŘINA PERKNEROVÁ

Kdo jiný by semělvyjádřit k vzdělá-vacímu systému ajeho inovaci nežrektor Univerzity

Karlovy, která připravuje nej-víc budoucích učitelů v ČR.Profesor Tomáš Zima je aktiv-ním účastníkem a iniciátoremdiskuse o tom, jakým směremby se české školství mělo vy-dat.

Co podle vás nejvíc brzdí českývzdělávací systém v jeho rozvojiv digitální éře?Systém vzdělávání není běh

na krátkou trať a bylo byšpatně, pokud bychom jejchtěli zásadněmodernizovattřeba z roku na rok. To by ne-přineslo nic dobrého. Žádoucínení revoluce, ale promyšlenáevoluce. 21. století přineslo doškolství celou řadu výzev, ex-ponenciálně narůstá početsnadno dostupných informací,proměňují se technologickémožnosti vzdělávání a inter-akcemezi studenty a učiteli sestále více přesouvá do on-lineprostoru. Během velmi krátkédoby se také změnil profilstudenta, pro zpracování in-formací už takřka výhradněvyužívá internet, tablet, počí-tač, mobil. Potřebujeme tedypostupněmodernizovat nejenmetody výuky a její obsah, alemusíme těmto trendům taképřizpůsobit výchovu učitelů aučitelek. A to vše si vyžádá ur-čitý čas a také velkou podporustátu.

Jaké úkoly by v tomto kontextuměla prioritně řešit politickáreprezentace?Je nutné, aby se vzdělávání

stalo skutečně strategickouprioritou státu a na jeho dlou-hodobý rozvoj se vyčlenily

potřebné peníze. Zatímcoúspěšné země po celém světědlouhá létamasivně investujído kvalitních škol a učitelů, unás často rozpočty na školstvístagnovaly, či se zvyšovaly jenkosmeticky. Například některézemě EU dávají do školstvíběžně 5 procent HDP, u nás jeto pouze 3,8 procenta. Vysokéškoly v zahraničí dostávajíjedno procento HDP, my jsmena 0,48 procenta. To je špatně.Nyní se situace s rozpočty po-stupně zlepšuje, ale očekávámdaleko razantnější navyšování

financí do školství, daleko sil-nější investice do systémuvzdělávání a pedagogů.

Vnímáte učitelské platy jakojeden z nejdůležitějších ná-strojů pro zkvalitnění školství?Ohodnocení učitelů a pod-

pora této profese ve společ-nosti je pro kvalitní školstvímimořádně důležitá. Společněs tím alemusí fungovat takékontinuální rozvoj jejich zna-lostí, zázemí pro jejich práci,tedymodernizace škol, učeb-ních pomůcek, technologií ale

také atmosféra na školách, je-jich nižší zátěž administrati-vou a zejména reálné posta-vení učitelů ve společnosti.

České univerzity se potýkají smasifikací studia, která byla polistopadu 1989 vzhledem k níz-kému podílu vysokoškoláků vpopulaci žádoucí, ale nyní seukazuje být překážkou vyššíkonkurenceschopnosti tuzem-ských VŠ. Lze tento rozpor vy-řešit?Myslím, že je nutné se v ter-

ciárním vzdělávání daleko vícezaměřit na kvalitu vysokýchškol, na strukturu jejich oborůa předmětů a také společen-skou užitečnost a uplatnění natrhu práce pro absolventy. Sdalšími pěti univerzitami jsmeletos založili Asociaci vý-zkumných univerzit ČR. Našímcílem je posilovat kvalitu čes-kých vysokých škol tak, abybyly konkurenceschopnější vzahraničních srovnáních, abyse posouvaly ve světovýchžebříčcích nahoru. Vede k to-mu jediná cesta – stát musívíce finančně podporovat tyuniverzity, které jsou v ČR ex-celentní amají šanci konku-rovat těm nejlepším univerzi-tám ve světě.

Univerzita Karlova věnovalaříjnový díl projektu Česko! A jakdál? vzdělávání. Co chystáte dobudoucna?Další velkou veřejnou dis-

kusi chystáme v listopadu,tentokrát na téma „30 let svo-body! A jak dál?“. Chceme sipřipomenout nejen událostilistopadu 1989, ale zamyslet senad tím, jakou cestu naše ze-mě a společnost za 30 let svo-body urazila a kam dál směřu-jeme. Debata bude 5. listopaduv Olomouci a připravujeme jispolečně s Univerzitou Palac-kého.

»Ohodnocení učitelů a podpora tétoprofese ve společnosti je pro kvalitní školstvímimořádně důležitá. Společně s tím alemusífungovat také rozvoj jejich znalostí, zázemí...

Foto: Univerzita Karlova