Zpevnıkpısnı sprostonarodnıch

s prılohounekolika pısnı umelych a hospodskych

SALUCAF

B BI END

I

E

TC N T A N D

I

A

T

Uvodem

Historicka i soudoba lidova hudebnı tvorba zahrnuje oblasti, ktere doposud pripadajımnohym lidem jako poburujıcı ci prılis hrube pro bezne provozovanı. Jedna se predevsımo pısne ci basne obsahujıcı vulgarnı slova, popr. s obecne vulgarnım obsahem. Presto vsakprave tyto reflexe lidoveho myslenı nam leckdy odhalujı pravou tvar narodnıho povedomıa prirozeneho smyslenı lidu. V dnesnı dobe s potesenım vnımame nekolik spolecenskychfenomenu, ktere cinı tyto nepravem zareknute oblasti prıstupnejsımi. Predevsım je to ab-sence cenzury, dovolujıcı zverejnovat a sırit takrka libovolne umelecke texty, dale informacnıpluralita a prıstupnost dat poskytovana Internetem a v neposlednı rade nevsednı a rostoucızajem mlade generace o podobne produkty lidove tvorivosti.

Prestoze tedy narazıme na podobne sociologicke prekazky jako napr. Josef Hodek privydanı sveho zpevnıku v r. 1925,† nenı jiz problemem podobny soubor pısnı verejne pub-likovat. Vsimneme si aktualnosti vet citovanych z uvodu Franka Weniga k tomuto zpevnıku:

”Uzkostliva, ba az uzkoprsa pruderie minulych generacı branila folkloristickym pracovnıkum,aby zaznamenavali, ci – lepe receno – zachovavali i takove projevy lidove poesie, jez jaksi bezobalu a velmi naturalisticky zachycujı lidovou erotiku ve vsech jejıch formach a lidovy humor,byt’ i nekdy obhroublejsı a znacne drasticky. Lec ani nejprısnejsı moralista nemuze zaprıti,ze jen tehdy nabudeme vskutku zceleneho a – pokud to ovsem vubec je mozno – uplnehoobrazu o nazıranı, smyslenı a vsem zivobytı naseho lidu, obsahne-li folkloristicke badanıa studium vsechen zivot, vsechny nazory a myslenky a jejich slovesne vyjadrenı v uplnemrozsahu, nezkracene a nekorigovane.”

Folkloristicka studia vedena editory zpevnıku napomohla zkompletovat tento, do jiste mıry,unikatnı soubor pısnı. Vzhledem k jejich povaze lze jen stezı posoudit autenticnost textu amelodiı, presto se editori snazili zachovat puvodnı verze pısnı se zretelem k prostredı a dobevzniku. Zpevnık je proto rozdelen do dvou castı – prvnı z nich shrnuje pısne puvodnı (svoumelodiı i textem), vetsinou starsıho puvodu, oznacovane jako sprostonarodnı. Cast druha(Prıloha) obsahuje pısne novejsı, casto vznikle pretvorenım jinych pısnı, popr. pısne umele.Je zrejme, ze tento drobny prıspevek k ceske lidove kulture nemuze ani v nejmensım pokrytbohatou a plodnou tvorivost naseho naroda, proto odkazujeme zvıdave ctenare, touzıcı dalesi rozsırit obzor v teto oblasti, na nekolik publikacı zamerenych na tuto problematiku.‡

Budiz vam tedy nase sbırka zdrojem vskutku lidove a naturalnı zabavy reflektujıcı casthistorickeho i soucasneho hudebnıho cıtenı lidu ceskeho!

V kvetnu 2003. Mgr. Petr Cıgler

†Zpevnık 25 ceskych er. pısnicek. Sebral a nakreslil J. Hodek v kvetnu 1925. Vlastnım nakladem, ve 106cıslovanych vytiscıch.

‡K.J. Obratil: Kryptadia - 1. Prıspevky ke studiu pohlavnıho zivota naseho lidu. Paseka, Praha 1999;Vilımkuv zpevnık sprostonarodnıch pısnı. Nakladatelstvı Vilımek, Jihlava 1992; Darebne pısnicky. VybralZ. Blaha. Panton, Praha 1991.

Obsah

Sprostonarodnı pısne 2

1 Brandeburak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Chumelı se, chumelı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Cestovala ma panenka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Co jste hasici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Cvrcek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Bylo to v mesıci aprıli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Lokaj od baronky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Hornı Plana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Johanes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 610 Kdyz jsem prisel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 611 Kdyz jsme tahli k Jaromeri . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 712 Kdyz jsem sel na pudu pro hrabe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 713 Kominıcek (verze 1) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 814 Kominıcek (verze 2) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 815 Nasel to dedecek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 916 Vandrovnık . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 917 Sel dedecek z posvıcenı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1018 Zemrela jeptiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1019 Sekal sedlak na louce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1120 Po rieke Ondave . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1121 Studentska halenka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1222 Vandroval malır . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1223 Uz me tam vezou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Pısne modernı a umele 14

1 V restauraci u Lva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Alipasa z Bagdadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 V jedny Prdelovy Lhote . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Co mi to vytejka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Svedske noty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 Pan Klamperna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Zadnej nevı jako ja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 Holka modrooka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Jeden mlynar dceru mel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1

Sprostonarodnı pısne

1 Brandeburak

rl à Àsy,

!ku-

!C

ny

!div-

!tam

!se

!ly

!da-

!Ã Àsy,

!s Pru-

!F

lek

!va-

!7C

kejch

!vel-

!tech

!Za

!l rC

l55

l à Àsı.

!mu-

!C

ti

!ve-

!pra-

!vy-

!to

!kdyz

!7

G

à Àsı,

!hnu-

!G

az

!to

!se

!ku

!ve-

!clo-

!

1. Za tech velkejch valek s Prusy,daly se tam divny kusy,cloveku se to az hnusı,kdyz to vypraveti musı.

2. Byl vam jeden Brandeburak,ten mel metr dlouhej plast’,[: na Cechy velkou zast’ :]

3. Safarova dcera hrdas ucitelem v poli stala[: Brandeburaka se bala :]

4. Prisel na ni Brandeburakvytah’ na ni ten svuj mec,[: rozsekal ji na vnivec :]

5. Starosta vzal mece pulkya usek’ mu jeho hlavu,[: hodil rybam za potravu :]

6. Zensky z toho mely jundu,zakrejvaly sobe oblicej,[: jak to kaze stary obycej :]

7. Tak volame z plnych hrdel,polibte nam vsichni lıc,polibte nam vsichni prdel,lıbejte nas vıc a vıc.

2 Chumelı se, chumelı

r»l ÀÀÀÀlı,

Â7C

me-

!chu-

!se,

!lı

!me-

!Chu-

!F

lı,

Â7C

me-

!chu-

!se,

!lı

!me-

!Chu-

!l » rF

l » ÀÀ55 ÀÀ»l ÀÀÀÀ¨srum.

!F

srum

!li,

!C

de-

!v pr-

!B

jak

!tu

!je

!tma

!F

¢je,

! Àtma

\!C

cha,

!cha-

!cha-

!je,

!mD

tma

ÃF

1. Chumelı se, chumelı,tma je, cha-cha-cha, tma je,tma je tu jak v prdeli.

2. V prdeli je velka tma,nejsou, cha-cha-cha, nejsou,nejsou tam zadny vokna.

3. I kdyby tam vokna byly,prdy, cha-cha-cha, prdy,prdy by je vyrazily.

4. A bude to asi tım,ze kastany, ze kastany,ze kastany vrhaj stın.

5. Kastany stın vrhajı,svetlo, cha-cha-cha, svetlo,svetlo je jen na kraji.

6. V prdeli se rozsvıtı,az se, cha-cha-cha, az se,az se hovno vyrıtı.

2

3 Cestovala ma panenka

42l

si

!hla

!tr-

!na-

!¨ter,

!C

Ta-

!do

!ra

!ra-

!ca-

\!ªter,

!Ta-

!do

!7

G

ra

!ra-

!ca-

\!ªter,

!Ta-

!do

!ka

!nen-

!pa-

!ma

!la

!va-

!to-

!Ces-

!l 42

C

l1010

lra

!ra-

!ca-

\!ªter,

!kra-

!vo

!re

!se-

!vıc

!nej-

!tom

!na

!me

!co

!kurva, stelec, do prdele

u prdele, chlupatici,

Ãcernou jako medvedici

caryryndu, cernou dıru

Ãdu,

!pin-

!du

!ryn-

!

l1717

lsil

!ve-

!po-

!tam

!jı

!jsem

!pak

!a

\!kouk’,

! À7

G

jı

!le

!de-

!z pr-

!¨fouk’,

!tam

!ho

!jı

!Ja

!¨ter.

!C

kra-

!vo

!ra

!ra-

!ca-

\!ªter,

!kra-

!vo

!7

G

l2727

l ¨la.

!C

va-

!so-

!spa-

!za-

!ne-

!te

!vo-

!v zi-

!si

!jsem

!hle

!tak-

!¨la,

!7

G

sma-

!se

!tom

!po-

!a

\!la

! Àka-

!pla-

!na

!Vo-

!sil.

!vet-

!de-

!C

ny

!zva-

!tek

!kvı-

!

1. Cestovala ma panenka do Tater,carara do Tater, carara do Tater,natrhla si ryndu pindu, caryryndu,cernou dıru u prdele,chlupatici, cernou jako medvedici,kurva, stelec, do prdele,co me na tom nejvıc serevo krater,carara vo krater, carara vo krater.

Ref: Ja jı ho tam fouk’,z prdele jı kouk’,a pak jsem jı tam povesilkvıtek zvany devetsil.Vona plakalaa potom se smala,takhle jsem si v zivotenezaspasovala.

2. Cestovala ma panenka do Rakous,carara ...natrhla si ryndu pindu ...vo rakos, carara ...

Ref: Ja jı ho tam fouk’, ...

3. Cestovala ma panenka do Bavor,carara ...natrhla si ryndu pindu ...,vo lavor, carara ...

Ref: Ja jı ho tam fouk’, ...

4. Cestovala ma panenka do Nemec,carara ...natrhla si ryndu pindu ...vo hrnec, carara ...

Ref: Ja jı ho tam fouk’, ...

5. Cestovala ma panenka do Ustı,carara ...natrhla si ryndu pindu ...vo klestı, carara ...

Ref: Ja jı ho tam fouk’, ...

6. Cestovala ma panenka do Pısku,carara ...natrhla si ryndu pindu ...,vo misku, carara ...

Ref: Ja jı ho tam fouk’, ...

7. Cestovala ma panenka do Nitry,carara ...natrhly jı ryndu pindu ...ondatry, carara ...

Ref: Ja jı ho tam fouk’, ...

3

4 Co jste hasici

42l ÀÀÀÀÃ

li!

ÃC

cha-

!ne-

!ret

!sho-

!rek

\!va-

! Àvo-

!pi-

!vo,

!pi-

!vo,

!pi-

! Àten

!nam

!jste

!ze

ÀÀ ! À7

G

Ãli?

Ã7

G

la-

!de-

!jste

!co

!Ãci,

ÃC

si-

!ha-

!F

jste

!Co

!l 42

C

1. Co jste hasici,co jste delali?ze jste nam ten pivo,pivo, pivovarekshoret nechali!

2. Shoret nechalii tu hospodu,my stary mazaci,stary ulejvacimame pıt vodu!

3. Vodu nepijem,my pijeme rum,vodu pijou zaby,pıvo stary baby,my pijeme rum!

4. Za dva za ctyri,uz tu nebudem,uz se na vas pani,pani lampasaciz vejsky vyserem!

5 Cvrcek

42

¹lpr-

!do

!nou

!rov-

!cek

! Àcvr-

\!jı

!se

!kous’

!za-

!le,

! Àte-

\!7

D

je-

!u

!le

!do-

!vu

! Àtra-

\!ka

!Lojz-

!la

!Za-

!l ¹42

G

l ¹88 ¹l ¨da.

!G

laj

!dud-

!laj,

! Àdud-

\!laj

!dud-

!laj

!dud-

!da,

Ã7

D

laj

!dud-

!laj

!dud-

!laj,

! Àdud-

\!laj

!dud-

!laj

!dud-

!G

1. Zala Lojzka travu dole u jetele,zakous’ se jı cvrcek rovnou do pr-dudlaj dudlaj dudlaj, dudlaj dudlaj da,dudlaj dudlaj dudlaj, dudlaj da.

2. Bezı Lojzka domu, pritom vola hele,zakous’ se mi cvrcek rovnou do pr-dudlaj...

3. Zavolali babu, babu z obce Gbele,aby jı odstrihla cvrcka od pr-dudlaj...

4. Snazila se baba, baba z obce Gbele,ale neodstrihla cvrcka od pr-dudlaj...

5. Zavolali kneze, kneze Gabriele,aby jı zazehnal cvrcka od pr-dudlaj...

6. Gabriel se modlil, modlil se vesele,ale neodmodlil cvrcka od pr-dudlaj...

7. Az sel kolem vojak, na zadech mel tele,ten jı vodkous’ cvrcka rovnou od pr-dudlaj...

8. Smrdelo mu z huby rovny tri nedele,protoze jı vodkous’ taky kus pr-dudlaj...

9. Kdo tu pısen umı, at’ ji porad mele,a ten, kdo ji nezna, at’ jde do pr-dudlaj...

4

6 Bylo to v mesıci aprıli

42

¹l ¨vı.

!drı-

!na

ÀÀ !G

cha,

!cha

!cha

!vı,

!7

D

drı-

!na

! ÀG

ma

!ma-

!me

!la

!la-

!pos-

!7

D

li,

Ãprı-

\!a-

! Àci

!sı-

!v me-

!to

!lo

\!By-

! Àl ¹42

G1. 2.

1. Bylo to v mesıci aprıli,poslala me mama na drıvı, cha cha cha

2. Bylo zima tuze prselo,me se do lesa moc nechtelo, ...

3. Obavala jsem se velice,abych nepotkala myslivce, ...

4. Abych nepotkala myslivce,nejvetsıho kance z vesnice, ...

5. Von tam pod borovickou sedel,neco chlupatyho v ruce mel, ...

6. Potom jsem se dala do smıchu,von me s nım polechtal na brichu, ...

7. Dcero, dcero, dcero, dcero ma,vyhejbej se hadum s fousama, ...

8. Proc bych ja se mela vyhejbat,kdyz jsem ho tam mela tisıckrat, ...

9. Tisıckrat to nenı vubec moc,vzdyt’ ja ho tam mıvam kazdou noc, ...

10. Kazdou noc a jeste v nedeli,to ho mıvam taky v prdeli, ...

7 Lokaj od baronky

43

¹lti

Ãsta-

!sım

!mu-

!ci

!v no-

!dne

!ve

!¢de,

!D

hra-

!na

!bu

!sluz-

!vam

!mı-

!¨ky,

!ron-

!G

ba-

!od

!D

kaj

!lo-

!jsem

!Ja

!l ¹43

G

l ¹77 ¹lma,

à ÀG

da

!ra-

!ka

!ron-

!ba-

!me

!ja,

à ÀC

nom

!je-

!jsem

!no

!vsech-

!Na

ÀÀ !G

de.

à ÀG

ra-

!v pa-

!kou

!ron-

!ba-

!pred

!7

D

l ¹1313 ¹l ¢ma.

!G

ma-

!da-

!bl

!no-

!zi

!me-

!7

D

se

!pat

!sou-

!se,

!bat

!hej-

!C

re

!dob-

!mım

!u-

!ja

!ze

!

1. Ja jsem lokaj od baronky,mıvam sluzbu na hrade,ve dne v noci musım statipred baronkou v parade.

2. Ja jı musım oblıkatisuknicky a spodnickya puncochy navlekati,snerovati boticky.

3. A kdyz jı podvazky vazu,tresu se jak osika,a vocas mi pritom cumıjako nejaka rafika.

Ref: Na vsechno jsem jenom ja,me baronka rada ma,ze ja umım dobre hejbat se,soupat se mezi nobl damama.

4. Stezovala si mi tudle,ze ji prislo spatne nak,ze kdyz jsme sli spolu lesem,tak si sedla na bodlak.

5. Chtela abych jı ho vyndal,ja se do ty prace dal,baronka si libovala,jak jsem jı to udelal.

6. Starej baron uz je hotov,nema uz sve sıly vıc,ztratil on ji na tech honech,spadla mu do nohavic.

Ref: Na vsechno . . .

5

8 Hornı Plana

42

¹lku,

!ma-

!ko

!ja-

!tam

\!ªje

Ãlek

!Ho-

ÀÀ !C

¨!na.

! Àpa-

\!G

ko-

!za-

!del

!pr-

! À7

D

Ãna,

! ÀPla-

!Ãnı

! ÀHor-

\!l ¹42

G

l ¹1313 ¹l ¨!na.

! Àpa-

\!G

ko-

!za-

!del

!pr-

! À7

D

Ãna,

! ÀPla-

!Ãnı

! ÀHor-

\!G

ku.

!ra-

!cu-

!po

!zı

¹ \!ªtou

Ãda

!kaz-

!G

1. [: Hornı Plana, prdel zakopana. :]Holek je tam jako maku,kazda touzı po curaku.Hornı Plana, prdel zakopana.

2. Moje mila, vem me dneska k sobe.Udelam ti roztomile robe.Neber si to spodnı pradlo,uvidıs, to bude zradlo,az ti strcım do ruky svy padlo.

3. [: Hornı Plana, prdel zakopana. :]Sundej si tu podprsenku,mam rad, kdyz jsou kozy venku,Hornı Plana, prdel zakopana.

4. [: Hornı Plana, prdel zakopana. :]Nerıkej, zes mela malo,vzdyt’ mi to celou noc stalo,ze jsem sekac, vylızu ti pekac.

9 Johanes

r¹¹l ¢ho.

ÃD

ho

!jo

!nu,

!An-

!vic

!ro-

!fa-

!Sa-

!hu

!ro-

!na

!tam

!kal

!pot-

!7

A

nu,

! Àbra-

\!skou

!mest-

!tu

!skrz

!nes

!ha-

!Jo-

!rej

!sta-

!Sel

!l ¹¹ rD

1. Sel starej Johanes skrz tu mestskou branu,potkal tam na rohu Safarovic Annu, jo ho ho.

2. Kampak to Andulko, kampak vy to jdete,pojd’te si zaplavat, jestli ovsem chcete, jo ho ho.

3. Ona se zardela a pravila k tomu,pojd’me si zaplavat do staryho lomu, jo ho ho.

4. A kdyz se pulmesıc jak ta prdel houpa,on jı tam Johanes potichoucku soupa, jo ho ho.

5. Ona ho sevrela, nechtela ho pustit,tak musel Johanes az do rana sustit, jo ho ho.

6. Z toho si mladenci poucenı vemte,honte si vocasy a na kurvy serte, jo ho ho.

10 Kdyz jsem prisel

42

¹¹lcky.

ÃD

pi-

!7A

ce-

!do

!G

me

!jest

!na

!o-

!la

!ra-

!cu-

!na-

!D

ky,

ÃD

pic-

!7

A

Pe-

!od

!G

cer

!ve-

!ra

!vce-

!sel

!pri-

!jsem

!Kdyz

!l ¹¹42

D

l ¹¹ ÀÀ99 ÀÀ¹¹l ÀÀÀÀtou.

ÃD

va-

!7A

o-

!vrch-

!G

jı

!me

!na

!vo-

!la

!ra-

!cu-

!na-

!D

tou,

ÃD

la-

!de-

!chun-

!G

nou,

ÃD

pek-

!jsem

!Mel

!G

1. Kdyz jsem prisel vcera vecer od Pepicky,nacurala ona jest me do cepicky.Mel jsem peknou, chundelatou,nacurala vona mne jı vrchovatou.

2. A kdyz mne jı vrchovatou nacurala,takto sobe prezalostne zazpıvala:Ja dnes curam do cepickya ty budes zejtra curat do Pepicky.

6

11 Kdyz jsme tahli k Jaromeri

42

¹¹lce-

\!ve-

!na

\!7

A

be

!ba-

!ry

!k sta-

!tam

!jsme

!sli

!za-

!rı,

!ve-

!chce

!kdo

!to

!nam

!si

!at’

!ri,

!me-

!ro-

!k Ja-

!li

!tah-

!jsme

!Kdyz

!l ¹¹42

D

l ¹¹88 ¹¹l ÀÀÀÀli.

ÃD

li

!li

!7A

li

!li

!D

sma-

!na-

!7A

be

!ba-

!ry

!sta-

!D

se

!jsme

!co

!a

!G

li

!de-

!v pr-

!ty

!7

D

prs-

\!tri

! ÀD

li

!me-

!jsme

!ri

!ce-

\!K ve-

ÀÀÀÀ ! À7

A

ri.

Ã

1. Kdyz jsme tahli k Jaromeri,at’ si nam to kdo chce verı,zasli jsme tam k stary babe na veceri.[: K veceri jsme meli tri prsty v prdelia co jsme se stary babe nasmali. :]

2. Kluci zrali, kluci sralia na nic vıc nemysleli,co bychom ty stary babe jen udelali.[: Vytahnem jı vzhuru tu starou potvoru,strcıme jı do prdele pıst’alu. :]

3. Ja nejmladsı ze vsech detınedal jsem se pobızeti,pıst’alu jı do prdele popozastrcil.[: Baba, jak se zvedla, prdela, smrdela,pıst’ala jı u prdele svistela. :]

4. Starej kantor, jak to slysel,hned tam bezel, hned tam prisel,co jste mi to udelali s mojı pıst’alou.[: Jak mam na nı hrati, do huby jı dati,kdyz jı mela stara baba v prdeli. :]

12 Kdyz jsem sel na pudu pro hrabe

42l

ni,

!strejch-

!si

!jen

!7

G

be,

!ba-

!na

!C

cek

!de-

!de-

!ªtam

!zel

!le-

!ra

!ca-

!be,

!hra-

!pro

!7

G

du

!pu-

!na

\!ªsel

!jsem

!Kdyz

!l 42

C

l99

l ¨jo !

!ach

!be,

!C

ba-

!na

!cek

!de-

!de-

!tam

!zel

!le-

!ra,

!ca-

!be,

!hra-

!pro

!7

G

du

!pu-

!na

\!ªsel

!jsem

!kdyz

!C

1. Kdyz jsem sel na pudu pro hrabe, cara,lezel tam dedecek na babe,jen si strejchni.

2. Copak to, dedecku delate, cara,vzdyt’ vy se na babe hejbate.jen si strejchni.

3. Co je ti, ty spratku do toho, cara,vzdyt’ my jsme tu s babou od toho,jen si strejchni.

4. Co vam to tam visı u gatı, cara,jedno dlouhy a dve kulaty,jen si strejchni.

5. To kulaty to jsou hodiny, cıbule,ty jsem dostal od svy maminy,na pamatku.

6. A to dlouhy, to je fujara, pıst’ala,na tu mne ma mila zahrala,serenadu.

7. To kulaty, to jsou pulmıce, cara,ty se valej mojı milej po pıce,jen si strejchni.

7

13 Kominıcek (verze 1)

43

¹¹lhle

!tak-

!si

!Jak

ÀÀRychleji

!42¨

jda.

ÀÀ Ã0D

ho

!Svy-

!jda.

Ã0D

Ã0

pa-

pa-

!zu-

zu-

!Ã0

cek,

cek,

!nı-

ni-

!

7A

moc-

mi-

!po-

ko-

!ra

lej

! À0

mist-

ma-

ÀÀ \!D

jsem

!Ja

!l ¹¹43

1. 2.

l ¹¹77 ¹¹l ÀÀÀÀhoj!

ÃD

a-

\!buh

!te-

\!tem,

!me-

!vy-

!mın

!ko-

!dej

!kaz-

!7

A

jda,

!ka-

!ma-

!vo-

!G

jda

\!pa-

!zu-

\!tem,

!sve-

!jdem

!

1. Ja jsem malej kominicek, zupajda.Svyho mistra pomocnıcek, zupajda.Jak si takhle jdem svetem, zupajda vomakajda,kazdej komın vymetem, tebuh ahoj!

2. Jednou z rana za svıtanı, zupajda.Sel jsem za svym povolanım, zupajda.Jedna panna nespala, zupajda vomakajda,z okna na me volala, tebuh ahoj!

3. Ty muj malej kominıcku, zupajda.Vymetes me mou svetnicku, zupajda.Vymetes me muj komın, zupajda vomakajda,ja to sama neumım, tebuh ahoj!

4. Jezısmarja, to byl komın, zupajda.Vubec tomu nerozumım, zupajda.Sama spına, samej cmoud, zupajda vokamajda,nemoh jsem se ani hnout, tebuh ahoj!

14 Kominıcek (verze 2)

42

¹¹lhle

!tak-

!si

!Jak

ÀÀ !A

da

ÀÀ ÃD

ra

!ra-

!ca-

!da

!D

saj-

saj-

!sup-

sup-

!

7A

cek,

cek,

!nı-

nı-

!moc-

mi-

!po-

ko-

!ra

lej

!mist-

ma-

!ho

jsem

!Svy-

Ja

!l ¹¹42

D1. 2.

l ¹¹88 ¹¹l ÀÀÀÀ¢kou !

! Àstet-

\!D

tem,

!me-

!vy-

!mın

!ko-

!dej

!kaz-

!7A

tem,

!me-

!vy-

!mın

!ko-

!dej

!kaz-

!G

tem,

!sve-

!jdem

!7

A

1. Ja jsem malej kominıcek, supsajda carara,svyho mistra pomocnıcek, supsajda.Jak si takhle jdem svetem,kazdej komın vymetem,kazdej komın vymetem, stetkou!

2. Jednou z rana za svıtanı, supsajda carara,sel jsem za svym povolanım, supsajda.Jedna panna nespala,z okna na me volala,z okna na me volala, pojd’ sem!

3. Ty muj malej kominıcku, supsajda carara,vymetes me mou svetnicku, supsajda.Vymetes me muj komın,ja to sama neumım,ja to sama neumım, stetkou!

4. Jezısmarja, to byl komın, supsajda carara,vubec tomu nerozumım, supsajda.Sama spına, samej cmoud,nemoh’ jsem se ani hnout,nemoh’ jsem se ani hnout, stetkou!

8

15 Nasel to dedecek

43

¹¹lse.

!ne-

Ãto

!mu

!do-

!cek,

!kla-

!na

!to

!pıch’

!na-

!7

A

se,

!v le-

Ãto

!sel

!na-

!cek,

!de-

!de-

!to

!sel

!Na-

!l ¹¹43

D

l ¹¹ ÀÀ99 ÀÀ¹¹l à Àhaj.

ÀÀ Ã ÀD

cek,

!je-

!ha-

!cek,

!je-

!ha-

!D

ny

!le-

Ã7

A

ze-

!pres

ÃG

à Àdal,

à À7

A

jen

!dal,

Ãjen

!Dal

ÃD

1. 2.

1. Nasel to dedecek,nasel to v lese,napıch’ to na klacek,domu to nese.Dal jen dal, jen dal,pres zeleny hajecek, hajecek,dal, jen dal, jen dal,pres zeleny haj.

2. Babicka myslela,ze jsou to houby,dala to na pekac,sup s tım do trouby.Dal jen dal ...

3. V troube se smazilo,v troube se peklo,strasne to smrdelo,z trouby to teklo.

4. Uz je to hotovy,uz mu to nese,snez si to dedecku,nasel’s to v lese.Dal jen dal ...

5. Tohle je dobrota,te nenı rovno,z naseho lesıka,vonave houby.Dal jen dal ...

16 Vandrovnık

r¹¹l ¨de.

!D

spo-

!ho-

!ny

!v jed-

!

vil

!

sta-

!

za-

!

se

!te

!ces-

!po

!¨mi,

!bra-

!7

A

Prı-

!do

!nou

!rov-

!¨hy

!z Pra-

!nık

!drov-

!van-

!Sel

!l ¹¹ rD

1. Sel vandrovnık z Prahyrovnou do Prıbrami,po ceste se zastavilv jedny hospode.

2. Tancoval jak blazen,pytel se mu hazel,at’ se hazı nebo ne,von se hazet prestane.

3. Hned pri prvnı polcereknul vandrak holce,aby mu ho vodneslanekam na kraj do lesa.

4. A pak zase pravıradsi do zahrady,ja jı ho tam nalamujako kilo salamu.

5. Sel okolo dedek,ten byl vseho svedek,co to deti delate,ze prdelema hejbate.

6. Vandrak vytah vejce,spraskal s nima strejcea pak jı to udelala hned si zazpıval:

6’ ...a kdyz strejce zmlatiltak si radne zaklatil.

9

17 Sel dedecek z posvıcenı

42l

mu

!ky

!lic-

!ku-

ÀÀ !7

G

¨ª\!la,

Ã7

G

-

!hra

!mu

¹!ka

!zi-

¹ \!mu-

! Àra

!ca-

!nı,

!ce-

!svı-

!z po-

!cek

¹!de-

!de-

¹ \!Sel

! Àl 42

C

l1111

l ¨ª\!la.

ÃC

-

!sta

!mu

!la

ÀÀ !ra

¹!ra-

!ca-

\!ªla,

ÃC

-

¹!sta

!mu

!la

!t’a-

\!pıs-

! À7

G

¨-ly,

!va

¹!co-

!tan-

!C

1. 2.

1. Sel dedecek z posvıcenı, cara,muzika mu hrala,kulicky mu tancovaly,pıst’ala mu stala.

2. Sel dedecek z posvıcenı, cara,mel v kalhotech cmelaka,selka mu tam posvıtila,spalila mu curaka.

3. Sel dratenık po silnici, cara,selka na nej volala,aby jı sel zadratovatdıru mezi nohama.

4. Dratenık jı odpovedel, cara,ze ma tuze tenkej drat,za nım ze jde jeho kamarad,ten ze ho ma akorat.

5. Dratovali pul hodiny, cara,dratovali hodinu,nemoh’ jı to zadratovat,mela velkou trhlinu.

6. My jsme deti prokuristy, cara,my jsme z nobl rodiny,chodıme s bidlem po ulici,postrkujem hodiny.

7. Dratovali pul hodiny, cara,dratovali hodinu,az jı z toho vydratoval,dratenickou rodinu.

18 Zemrela jeptiska

43

¹l 42ÀÀÀÀ42¢ À¢

bus.

!G

ni-

!om-

Ã7

D

ci

!ra-

ÃC

ho-

!li,

li,

Ãde-

he-

!pr-

kr-

!po

v ko-

!li

ka

!ca-

tis-

!pla-

jep-

!ji

la

!si

mre-

\!Mni-

Ze-

! Àl ¹43

G1.

l ¹42

99

42

¹l ¨!bus.

ÀÀ ÃG

kym

!vel-

! Às tım

!bus,

! ÀG

ni-

Ã7

D

om-

Ãci

!ra-

!ho-

!a,

!ri-

\!glo-

! Àbam,

!bim

!bam,

!bim

ÀÀ !kym

!vel-

! ÀS tım

!bus.

! ÀG2. 1. 2.

1. Zemrela jeptiska v kokrheli,horaci omnibus.Mnisi ji placali po prdeli,horaci omnibus.

Ref: S tım velkym bim bam,bim bam, gloria,horaci omnibus.

2. Zemrela jeptiska v kokrheli,horaci omnibus.Soupli ji do hrobu po prdeli,horaci omnibus.

Ref: S tım velkym bim bam, ...

3. Zemrela jeptiska uz ji vezou,horaci omnibus.Uz na ni pateri nepolezou,horaci omnibus.

Ref: S tım velkym bim bam, ...

10

19 Sekal sedlak na louce

42l ÀÀÀÀ

tam

!mu

!ka

!Sel-

!42

hol.

à ÀC

ter-

!Win-

! Àrei,

!ne-

!Schwei-

!43

schwein,

!ter-

!Un-

!7

G

ce,

!zaj-

!ka-

!ny

!ha-

!tr-

!v roz-

!C

ce

!lou-

!na

ÀÀ!lak

!sed-

!kal

!Se-

!l 42

F1. 2. 4. 6. 7. 8.

l99

lto

!na

!von

!A

!42

F

hol.

à ÀC

ter-

!Win-

! Àrei,

!ne-

!Schwei-

!43

schwein,

!ter-

!Un-

!7

G

ne,

!leh-

!ne-

!tak

¹!jen

!mu

!ze

!ne,

!ne

!ne

!la

¹!rek-

!na

!Vo-

!

C3. 5.

1. Sekal sedlak na loucev roztrhany kazajce,Unterschwein, Schweinerei, Winterhol.

2. Selka mu tam nesla jıst,von chtel na nı, prasak, vlızt, ...

3. Vona rekla ne ne ne,ze mu jen tak nelehne, ...

4. A von na to, ze musı,jinak, ze jı zadusı, ...

5. Vona vzala dve hulkya prastila ho pres kulky, ...

6. A von zase lopatou,pres tu jejı chlupatou, ...

7. A tak takhle po praci,lezeli tam mrzaci, ...

8. Von mel natekly koule,vona na frnde boule, ...

20 Po rieke Ondave

42

¹¹¹¹l ¨try.

!E

!da-

!on-

!to

!su

!ze

!H

li,

!le-

!mys-

!m¹F

si

!dia

!l’u-

!A

!tri,

!A

na

!hov-

!li

!va-

!pla-

!ve

!da-

!On-

!ke

!rie-

!Po

!l ¹¹¹¹42

E

33 3 3 3

3

1. Po rieke Ondave plavali hovna tri,l’udia si mysleli, ze su to ondatry.

2. Po rieke Ondave plavali hovna dve,l’udia si mysleli, ze su to nutrie.

3. Bozenku, bozenku, daj mi taku zenku,co by ma vodila od senku do senku.

4. Susede, susede, budeme sa hnevat’,ze vas kohut chodı nase sliepky jebat’.

5. Susede, susede, zabite tu svinu,zozrala farara, tlsteho ak dynu.

6. Fararu, fararu, gate sa ti paru,zasi si je nit’u, nechod’ s holu rit’u.

7. V Bystrici na vezi jebali tri knezı,jeden spad na cestu, sjebal tam nevestu.

8. V Bystrici na vezi jebali dva jezi,tri dni a tri noci, este boli svezı.

9. V Pezinku na rynku vesali rychtara,este aj po smrti kokot mu odstava.

10. Prepil som ja kona, prepil som aj vozteraz si, ma mila, drevo na pici voz.

11. Ked’ som isiel z krcmy, cesta bola mokra,pozrel som sa hore, mila chcala z okna.

12. Zobral som palicku, dal som jej cez picku,aby mi nechcala na moju cesticku.

13. Marysa, Marysa, nechod’ do pivnice,chlapi su bet’ari, sundaj nohavice.

14. Marysa nedbala, do pivnice isla,chlapi ju zjebali sotva odtial’ vysla.

15. Ked’ vysla z pivnice, sadla na lavicku,smutne pozerala rozjebanu picku.

16. Mamicka, mamicka, bolı ma hlavicka,bolı ma hlavicka a rozjebana picka.

17. Nebudem sa zenit’ do velkeho statku,vezmem si galanku velikeho zadku.

18. Sirokeho zadku, statneho plemena,musı mat’ prsiska po same kolena.

19. Jebacka, jebacka, aka to robota,najlepsia dobrota vytieka z kokota.

20. Kyjovstı mladenci, kde mate starka,on lezı pri ceste a bluje do jarka.

21. Kyjovstı mladenci, kde mate druheho,on lezı pri ceste a bluje na neho.

22. Kyjovstı mladenci, kde mate tretıho,ten uz je vyblity a pije nanovo.

11

21 Studentska halenka

42l ÀÀÀÀ¨!!

ka.

ÃÃC

ten-

!!ze

!!F

tu-

!!je

!!ta

!!7

G

ka

ÃÃlen-

!!ha-

!!ska

ÃÃdent-

!!Stu-

!!l 42

C

l ÀÀ99 ÀÀl ÀÀÀÀ¨!!ka.

ÃÃC

nen-

!!pa-

!!7

G

na

!!jed-

!!ne-

!!la

!!ti-

!!ztra-

!!vost

!!cti-

!!po-

!!C

la,

!!spa-

!!vy-

!!se

!!nı

!!Na

!!7

G

1. Studentska halenkata je tuze tenka.Na nı se vyspala,poctivost ztratilanejedna panenka.

2. Nejedna panenka,nejeden mladenec,kterej tu panenku,studentskou frajerku,pripravil o venec.

3. Nezel holka, nezel,ze jsem s Tebou lezel,ja lezel na sene,vozralej jak stene,ja vo tom nevedel.

4. Ja za to nemohu,dala’s pres me nohu,dala’s pres me vobe,uz jsme byli v sobe,ja za to nemohu.

5. Kdyby se poctivost (ta mrska),na poli rodila,nejedna panenka,studentska frajerka,pro ni by chodila.

6. Studente Vonasku,vyser se na lasku,zensky to jsou svine,drz se onaniea svyho vocasku.

22 Vandroval malır

43

¹l ¢nu.

ÀÀ !G

tu

!¨v ces-

!G

ru-

mu

!ko-

lo

!

za

stoup-

!

tu

ko

!¨v ces-

cat-

!

mu

dev-

!lo

ke

!stoup-

Hez-

!sup,

tu.

!¨sup

k mes-

!7

D

sup

ta

!sup

mes-

!hej

od

!sup,

lır

!¨sup

ma-

!sup

val

!sup

dro-

!Hej

Van-

!l ¹43

G1. 2.

1. Vandroval malır od mesta k mestu.Hezke devcatko stouplo mu v cestu.[: Hej sup sup sup sup, :]stouplo mu v cestu za korunu.

2. Pane malıri, pekne Vas prosım:Vymalujte mi co rada nosım,[: Hej sup sup sup sup, :]co rada nosım, za korunu.

3. Malır maloval, devce se smalo.Pane malıri, co by to stalo.[: Hej sup sup sup sup, :]co by to stalo za korunu.

4. Mlade panenky maluju zdarma.Stare babicky za sestak, za dva.[: Hej sup sup sup sup, :]za sestak, za dva - za korunu.

5. Ma draha mati, mam-li mu dati,hubicku neb dve, nebo s nım spati.[: Hej sup sup sup sup, :]nebo s nım spati za korunu.

6. Me drahe dıte,oklamal by te.Jen by si brnknul a pak by frnknul.[: Hej sup sup sup sup, :]Jen by si brnknul za korunu.

7. Na zem si lehla, suknicky zvedla,malır maloval, az z toho bledla.[: Hej sup sup sup sup, :]az z toho bledla, za korunu.

8. Potom vzal barvy, namocil stetec.Vymaloval ji zelenej venec[: Hej sup sup sup sup, :]zelenej venec za korunu.

9. Kdyz domaloval, devce se smalo,pane malıri, to nam to hralo[: Hej sup sup sup sup, :]to nam to hralo, za korunu.

12

23 Uz me tam vezou

86

¹¹¹ljsem

!dy

!ku-

!stou,

!ce-

\!D

mou

º !zna-

!tou

!zou

!ve-

\!A

tam

!me

!Uz

!l ¹¹¹86

l ¹¹¹33 ¹¹¹lva

º !zpı-

!tak

!fuk,

!ry-

!mu-

!ry-

!cu-

!ra,

!ca-

!cam-

!stou,

!ve-

\!A

tou

!bli-

!s po-

!val

!dı-

!cho-

!7E

l ¹¹¹66 ¹¹¹l ªla.

\!vo-

!ªmrt-

!ja,

!A

vam

!zpı-

!tak

!fuk,

!ry-

!mu-

!ry-

!cu-

!7E

ra,

!ca-

!cam-

!kluk,

!nej

!sprav-

!dej

!kaz-

!D

1. Uz me tam vezou tou znamou cestou,kudy jsem chodıval s poblitou vestou,camcara, curymuryfuk,tak zpıva kazdej spravnej kluk,camcara, curymuryfuk,tak zpıvam ja, mrtvola v kosili.

2. Uz me tam veze muj starej prıtel,kterej mi zamlada houpaval pytel.Camcara ...

3. Uz me tam vezou na svaty pole,proc si se uchlastal, ty starej vozralo.Camcara ...

4. Uz me tam vezou dva pary konıa kocı na kozlıku ptaka si honı.Camcara ...

5. Uz me tam vezou dva pary volu,zastavte, prosım vas, mam pero v kolu.Camcara ...

6. Policajt za vozem, cepici dole:”Cos mi to udelal, ty starej vole?”Camcara ...

7. Za vozem kracı ta stara vdova,ktera by ho tam zas chtela znova.Camcara ...

8. Za vozem kracı par muzikantu,za nima se potacı houf buzerantu.Camcara ...

9. Do hrobu dejte mi dva sudy pıvaa mısto farare at’ kurva zpıva.Camcara ...

10. Do hrobu dejte mi dve role theru,abyste vedeli, ze na vse seru.Camcara ...

11. Do rakve dejte mi dve Rudy prava,abyste poznali, ze mi zas vstava.Camcara ...

12. Prdel mi zasijte sevcovskou dratvı,abych se neposral, az budu v rakvi.Camcara ...

13. Do hrobu dejte mi kozenou bundua mısto lımecku rozsochatou vetev.Camcara ...

14. Az me tam spustıte staryho Blahu,tak na hrob nachcijte, abych mel vlahu.Camcara ...

15. Uz me tam spustili uz skoncil funus,na hrob mi nasrali, abych mel humus.Camcara ...

13

Pısne modernı a umele

1 V restauraci u Lva

r¹la

!ku-

! Àa

!ku-

! Àcaj

!si

!la

!da-

!lva”,

! À

”U

!a

!lva”

!

”U

!ci

!ra-

!stau-

!V re-

!l ¹ rG

l ¹55 ¹lla.

!G

li-

!na-

!nej

!do

!si

!rum

!7

D

la,

!li-

!Da-

!ka

!char-

!ku-

!la,

!li-

!na-

!G

nej

!do

!si

!rum

!7

D

la,

!li-

!Da-

!ka

!char-

!ku-

!

V restauraci”U lva” dala si caj ku-charka Dalila, rum si do nej nalila.

Prisel tam pan Ruprt, ctyrikrat se u-klonil velice, jak to zada tradice.Prisel tam pan Jurak, ukazoval cu-tacı merunu za sto jednu korunu.Jedna panı prala, druha na ni sra-dostı koukala, jak to pradlo machala.Panı zvrhla necky, zmachala si ce-licky kombine, jeminacku jemine.Vojak leze z pece, koukajı mu vej-lozky cerveny, kanonyrsky znamenı.Tonda s Evou v zite delajı tam dı-vadlo pro lidi, kdekdo jim to zavidı.Stojı baba u vrat, rıka, ze chce mr-kvicku rozprodat, par korunek vydelat.Sukne kdyz se sunda, objevı se ku-s damskych kalhotek velejemnych na dotek.Dorostenky cvicı, roztahujou pı-smena na triku psana v cizım jazyku.Franta hraje tenis, ma nejtvrdsı pe-rfektnı podanı, souperum strach nahanı.Jede vlacek ficı, a ja se hrabu v pı-secku na strani, kam ten vlacek uhanı?Az dostanu dukat, zacnu ihned Su-mavou vandrovat, po vecerech flamovat.Panı Dasa tvrdı, ze moc rada pr-sıcka kurecı i pecınku telecı.Slicna panna Rozy, ta ma prima ko-lace makovy, nejedli jste takovy.Predevcırem zrovna, zapad’ jsem do ho-spody, kterou znam, ctyri piva si tam dam.Ja kdyz neco urvu, majı me za kur-aznou osobu, co ma hajzla podobu.Mana hleda klıce, snad je najde v pı-sku u lavicky, kde si hraly deticky.V mori majı sardel, my zas mame pr-kennou ohradu a za nı hned zahradu.Kdyz vidım tvou bundu, vybavım si ku-dy jsem chodıval, za ruku te vodıval.

2 Alipasa z Bagdadu

42l Ã

mi.

ÃmA

va-

!kur-

!sta

!s tri-

!Ãsvuj

Ãrem

! Àha-

\!mu

!zal

!ka-

!u-

!Ãny,

ÃE

zi-

! Àz ci-

\!ta

!hos-

!til

!hos-

!Ãdu

Ãda-

! Àz Bag-

\!sa

!pa-

!li-

!A-

!l 42

mA

1. Alipasa z Bagdadu hostil hosta z ciziny,ukazal mu harem svuj s trista kurvami.

2. Trista krasnych mladych zen,tancovalo s cizincem,cizinec se neudrzel, placl jednu pres prdel.

3. Kdyz to pasa uvidel, rozzlobil se tuze moc,za to budes, cizince, mrdat celou noc!

4. Az se k smrti umrdas, sluhove te odlozı,a tvuj ocas znaveny v octe nalozı.

5. Rano, rano, ranıcko, sel se pasa podıvat,a co on tam uvidel, hruza povıdat.

6. Trista kurev zmrdanych, lezelo tam na zemia prdele vsech strazcu byly natrzeny.

7. A kde je ten cizinec, a kde je ten kurevnık?Lezı si tam na zemi, ocas si honı.

8. Tahle pısen nekoncı, ona pokracuje dal,z Alipasi se pak stal homosexual.

14

3 V jedny Prdelovy Lhote

42

¹¹l ¢7

D

den,

Ãry

!dob-

!drat,

!va

!kur-

!le,

!ze-

!man-

!dva

!li

!le-

!byd-

!te

ÃLho-

Ãvy

!lo-

!de-

!Pr-

!ny

!V jed-

!l ¹¹42

D

l ¹¹1111 ¹¹lce

!rad-

!zah-

!na

ÀÀ !a

\!den

! ÀD

ry

!dob-

!G

drat,

!D

va

!kur-

!G

le,

!D

ze-

!man-

!G

dva

!li

!le-

!byd-

!D

te

ÃLho-

Ãvy

!lo-

!de-

!Pr-

!ny

!V jed-

!G

l ¹¹2121 ¹¹lle.

ÃD

de-

!pr-

!ny

ÀÀ !A

a

\!le,

! ÀD

de-

!pr-

!ny

!hnus-

!svy

!pro

!

A

li,

!me-

!zl

!haj-

!ce

!rad-

!zah-

!na

!li,

!me-

!zl

!haj-

!1. 2.

1. V jedny Prdelovy Lhote bydleli dva manzele,kurva drat, dobry den,a na zahradce hajzl meli, na zahradce hajzl meli,pro svy hnusny prdele.

2. Prisel tam k nim jejich strejcek, prisel on se tamk nim ptat,kurva drat, dobry den,a kdepak mate teticku, kdepak mate teticku,ja bych jı chtel vymrdat.

3. I ty nadrzenej bejku, i ty tele jalove,kurva drat, dobry den,a nase teta, ta ti neda, nase teta, ta ti nedaani cuchnout z prdele.

4. Zavreli ho do hajzlu, chodili tam na nej srat,kurva drat, dobry den,a to mas za to ty vole, to mas za to ty vole,ze jsi jı chtel vymrdat!

4 Co mi to vytejka

43

¹¹l ÀÀÀÀ¢!ry.

à Àcou-

à À7

A

ky

!na-

!vod

!E

til

!chy-

!zas

!D

to

!jsem

!co

!G

¢!ry,

à Àrou-

à Àvy

!co-

!z mo-

!ka

!tej-

!vy-

!to

!mi

!Co

!l ¹¹43

D

l ¹¹ ÀÀ1313 ÀÀ¹¹l ÀÀÀÀ¢!je.

à ÀD

vu-

!pla-

!za-

!7

A

ky

!nyr-

!tre-

!G

kap,

!pi

!ka-

!pi

!ka-

!kap

!kap

!je,

!A

pu-

!ka-

!vy-

!ka,

!tej-

!Vy-

!D

1. Co mi to vytejka z mocovy roury,co jsem to zas chytil vod naky coury.Vytejka, vykapuje,kap kap kapi kapi kap,trenyrky zaplavuje.

2. Na Albertove na patologiihrabou se doktori v prohnilym pyji,neverı svemu oku,co je v nem gonokoku.

3. Uz je tu jaro a praskajı ledy,na ptaku vyrustaj’ tri rudy vredy,od jara do osenıbudu bez prirozenı.

4. Kapavka, syfilis, to je trest bozı,ze jsem si nekoupil gumovy zbozı.S tou vecı z drogerie,nebyl bych ted’ bez pyje.

5. Prdel je kulata, kunda je rovna,v kunde jsou bacily, v prdeli hovna.Tohle jsem mel drıve znat,jak je dobrej kamarad.Proto vam radım vrele,mrdejte do prdele.

15

5 Svedske noty

42

¹l ªnet.

\!bi-

!ka-

!G

ho

!je-

!je

!to

!D

a

!net

!ri-

!kla-

!G

tej

!sa-

!D

fou-

!to

!G

kul,

!je

!to

!G

lık,

!ko-

!je

!to

!D

pul,

!je

!to

!G

la,

!ce-

!D

je

!To

!l ¹42

G

l ¹99 ¹lspat.

ÃG

bou

!s se-

!me

!vem

!D

ko,

!rus-

!Ba-

ÃG

la

!mi-

!to-

!roz-

!D

ma

ÃG

ko,

!luz-

!na

ÃG

be

!k so-

!me

!vem

!D

ko,

!rus-

!Ba-

ÃG

la

!mi-

!to-

!roz-

!D

Ma

ÃG

l ¹2424 ¹lse,

!za-

!ka

!dnes-

!G

chtel

!jsi

!ra

!vce-

!D

se,

!pra-

!jsi

!ty

!G

mu,

!ve-

!ne-

!D

mu,

!ve-

!Ne-

!G

l ¹2828 ¹l ªzas.

\!ka

!dnes-

!G

chtel

!jsi

!ra

!vce-

!D

se,

!pra-

!jsi

!ty

!G

mu,

!ve-

!ne-

!D

mu,

!ve-

!ne-

!G

1. To je cela, to je pul,to je kolık, to je kul,to fousatej klarineta to je jeho kabinet.

Ref: Ma roztomila Barusko,vem me k sobe na luzko,ma roztomila Barusko,vem me s sebou spat.Nevemu, nevemu, ty jsi prase,vcera jsi chtel dneska zase,nevemu, nevemu, ty jsi prase,vcera jsi chtel dneska zas.

2. To je klıcka plna ptaku,to je kunda bez curaku,to je starej prostituta to je jeho institut.

3. To jsou koule vsech trı bratrı,to je curak, jak se patrı,to je smrcı, sem se strcı,to jsou necky a to cecky,to je pila zubataa to je kunda chlupata.

4. Jaka by to hanba byla,kdyby zena muze bila,jaka by to hanba byla,kdyby se jı dal.

5. Zena muze bıt nemuze,protoze ho nepremuze,zena muze bıt nemuze,protoze je backora (protoze ho rada ma).

Ref: Ma roztomila...

16

6 Pan Klamperna

r¹lne

!hod-

!ne

!k jed-

!G

si

!dl

!se-

!pri-

!¨C

¨na

!cer-

!Lu-

!7

H

ny

!var-

!ka-

!do

!¨mE

¨na

!per-

!Klam-

!D

pan

!sel

!Pri-

!¨l ¹ rG

l ¹77 ¹l ¨kem

!zra-

!nym

!vil-

!¨C

¨lu,

!ma-

!po-

!7

H

ji

!jal

!cat

!cu-

!¨mE

¨lu,

!ra-

!ko-

!D

nal

!jed-

!Ob-

!¨G

¡7

D

nı.

à Àpa-

!D

l ¹1414 ¹l ¢vu,

nı,

!kur-

pa-

!tu

tu

!dal

dal

!za-

za-

!po-

Po-

ÀÀ !G

7D

ÀÀ ¡G

¡7

D

¡G

¡7

D

¢¨ni.

!na

!G

hal

!cı-

!le

!tah-

!D

1. 2.

l ¹2222 ¹lla

ve-

!ni-

po

!ho-

nout

!po-

lisk-

!ne-

moh

¹!mu

ji

!by

by

!zda

zda

!¢du,

nu,

!raj-

ze-

!tu

tu

!dal

dal

!za-

za-

!po-

po-

!¢vu,

nı,

! Àvul-

na

!7

D

la

loz

!

tah-

sou-

!roz-

nit

!ne-

ci-

!nım

moh

¹!pred

ne-

!by

by

!zda

zda

!

l ¹2727 ¹l ¢ku,

ru,

!

klad-

rou-

!G

la

la

º !

ka-

ne-

!

pras-

ba-

!

vy-

vy-

!

ne-

ne-

¹!

mu

mu

!

by

by

!

zda

zda

!¢ku,

ru,

!stet-

cou-

!

tu

tu

!

dal

dal

!

za-

za-

!

po-

po-

ÀÀÀÀ !C

¢du,

nu,

! Àstrej-

me-

\!G

l ¹3232 ¹l ¡¡G

ÀÀ ¡¢ku.

ku,

!

kos-

trub-

!C

ra-

la

!

la

ce-

!

di-

fu-

!

cou-

vy-

!

ne-

ne-

¹!

mu

mu

!

by

by

!

zda

zda

!¢ku,

ku,

!tros-

cub-

!tu

tu

!

dal

dal

!

za-

za-

!

po-

po-

!

1. Prisel pan Klamperna do kavarny Lucernaprisedl si k jedne hodne panı.Objednal koralu, cucat jal ji pomalu,vilnym zrakem tahle cıhal na ni.

2. Baba je nadherna, myslı si pan Klamperna,v rozrusenı zacal praskat knıry.Co by lev salonnı, strcil hlavu tesne k nı,pan Klamperna nezna v nicem mıry.

Ref: Pozadal tu panı, zda by nemoh cinit souloz na nı,

pozadal tu zenu, zda by ji moh lisknout po vemenu,

pozadal tu kurvu, zda by pred nım neroztahla vulvu,

pozadal tu rajdu, zda by mu nepohonila strejdu,

pozadal tu couru, zda by mu nevybanela rouru,

pozadal tu cubku, zda by mu nevyfucela trubku,

pozadal tu stetku, zda by mu nevypraskala kladku,

pozadal tu trosku, zda by mu necoudila rakosku.

3. Odesel pan Klamperna z kavarnicky Lucerna,vyplneno bylo jeho pranı.Na tamnım zachode byl vysat v pohode,za tu sluzbu brnkl kafe za nı.

4. Tahleta pısnicka, byt’ jen kratka malicka,naladu vam mozna trochu spravı.Jelikoz ... ma dnes vstrıcne obdobı,preji panu Klampernovi zdravı!

Ref.

17

7 Zadnej nevı jako ja

r¹¹lje.

!mu-

!ry-

!D

no

!vsech-

!se

!jak

!

7A

ja,

!ko

!ja-

!A

vı

!ne-

!nej

!zad-

!dı,

!ho-

!be

!k so-

!D

no

!vsech-

!se

!jak

!

7A

ja,

!ko

!ja-

!A

vı

!ne-

!nej

!Zad-

!l ¹¹ rD

l ¹¹55 ¹¹lje.

ÃD

mu-

!ry-

!to

!se

!7

A

jak

\!no,

!hov-

\!no,

!rov-

!lo,

!Ko-

!je.

ÃD

mu-

!ry-

!to

!se

!7

A

jak

\!no,

!hov-

\!no,

!rov-

!lo,

!Ko-

!

l ¹¹99 ¹¹lje.

ÃD

mu-

!ry-

!to

!se

!7A

tak

\!no,

!hov-

\!no,

!rov-

!lo,

!ko-

!no,

! Àhov-

\!D

to

!pres

!no

!rov-

!7

A

no,

! Àrov-

\!D

de

!je-

!lo

!Ko-

!G

Ref Zadnej nevı jako ja,jak se vsechno k sobe hodı,zadnej nevı jako ja,jak se vsechno rymuje.

1. Kolo, rovno, hovno,jak se to rymuje.Kolo jede rovno,rovno pres to hovno,kolo, rovno, hovno,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

2. Svazacka, skala, postel,jak se to rymuje.Svazacka je hrda,skala, ta je tvrda,a v posteli se narodilspisovatel Drda.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

3. Krovı, Novak, postel,jak se to rymuje.V krovı najdes chrousta,Novaku je spousta,a v posteli se miluje,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

4. Vıden, Londyn, Praha,jak se to rymuje.Ve Vıdni maj rızky,v Londyne zas whisky,a v Praze mame hovno,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

5. Papez, my a holky,jak se to rymuje.Papez ten nam kurvıcelou nasi zemia holky ty zase my,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

6. Rychlık, Pytlık, snytlık,jak se to rymuje.Kdyz te svrbı pytlık,dej si na nej snytlık,pojedes jak rychlık,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

7. Vcela, Krbcova, Novak,jak se to rymuje.K vcele patrı trubec,ke Krbcovy Krbec,Novak, to je koumak,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

8. Hospoda, flinta, syfilis,jak se to rymuje.V hospode se hyrı,flintou, tou se mırıa syfilis se sırı,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

18

9. Vcera, dnes a zıtra,jak se to rymuje.Vcera byla souloz (hovno),dneska byla souloz (hovno),zejtra bude souloz (hovno),tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

10. Mravenec, slon a papez,jak se to rymuje.Mravenec je pilny,slon je zvıre silnya papez neomylny,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

11. Sustr, lustr, mustr,jak se to rymuje.V kresle sedı Sustr,nad nım visı lustra my mame mustr,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

12. Tygri, hasici, sulc,jak se to rymuje,Tygri, to jsou selmy,hasici maj helmya sulc se trese velmi,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

13. Cısar, pole, Novak,jak se to rymuje.Cısarovi slava,v poli roste trava,Novak to je krava,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

14. Vojak, panna, ptacek,jak se to rymuje.Vojak pannu macka,panna macka ptackaa ptacek je jak sracka,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

15. Jezdec, les a papez,jak se to rymuje.Jezdec sedı v sedle,v lese roste jedlea papez ten je vedle,tak se to rymuje.

Ref: Zadnej nevı jako ja, ...

16. Prvnı maj, pivo souloz,jak se to rymuje.Na prvnıho kricıs hura,po pivu se curaa souloz to je tura,tak se to rymuje.

19

8 Holka modrooka

42

¹¹¹l ¨ho.

!A

mi

!sad’

!na-

!ne-

!E

ka

!o-

!ro-

!mod-

!A

ka

!D

hol-

!ka,

!ko-

!no-

!go-

!A

mi

!sad’

!na-

!ne-

!E

ka

!o-

!ro-

!mod-

!A

ka

!D

Hol-

!l ¹¹¹42

A

l ¹¹¹99 ¹¹¹l ¨ho.

!A

mi

!sad’

!na-

!ne-

!E

ka

!o-

!ro-

!mod-

!A

ka

!D

hol-

!cı,

!mo-

!ne

!spat-

!A

tom

!po-

!se

!mne

!E

cı,

!to-

!re

!v rou-

!A

se

!kok

!no-

!Go-

!E

1. Holka modrookanenasad’ mi gonokoka,holka modrookanenasad’ mi ho.Gonokok se v roure tocı,mne se potom spatne mocı,holka modrookanenasad’ mi ho.

2. Holka od baletunenasad’ mi spirochetu,holka od baletunenasad’ mi ji.Spirocheta koule zere,prozere se do prdele,holka od baletunenasad’ mi ji.

3. Holka modrooka,nesedavej vedle kluka,holka modrooka,nesedavej tam.V poklopci ma divny zvıre,hop a uz je ve tvy dıreHolka modrooka,nesedavej tam.

4. Ric, pic, kryndy, pindy,uz to nejde jako jindy,ric, pic, kryndy, pindy,uz to nejde tak.Jedna baba druhy babestrka do prdele hrabe.Ric, pic, kryndy, pindy,strka ji je tam.

5. Ric, pic, kryndy, pindy,uz to nejde jako jindy,ric, pic, kryndy, pindy,uz to nejde tak.Jeden dedek druhymu dedkustrka do prdele stetku.Ric, pic, kryndy, pindy,strka mu ji tam.

9 Jeden mlynar dceru mel

r¹l Ãdel.

!vi-

!za-

!7

D

ji

!mu

\!!dej

!Kaz-

\!¨C

Ãmel.

\!ru

!dce-

\!mE

nar

!mly-

\!!den

!Je-

\!¨l ¹ rG

1. Jeden mlynar dceru mel.Kazdej mu ji zavidel.

2. Dva bratri se smluvili,jak by mu ji zkurvili.

3. Jeden si do pytle vlez’,druhej ho do mlejna vez’.

4. Pantatıcku rozmily,kam dame to obilı.

5. Dejte ho do komurky,vedle nası Andulky.

6. A kdyz bilo klekanı,dostal pytel cukanı.

7. A kdyz bilo hodin sest,pytel s ovsem k Ance vlez’.

8. Pytel se rozvazuje,svarny hoch vyskakuje.

9. Kdyz ji prvne polıbil,Andulce se zalıbil.

10. A kdyz vysel mesıcek,mela ho tam kousıcek.

11. A kdyz vysly hvezdicky,mela ho tam celicky.

20

12. A kdyz bylo k pulnoci,nebylo jı pomoci.

13. A kdyz bylo pul druhy,mela ho tam podruhy.

14. A kdyz bylo pul tretı,mela ho tam potretı.

15. A kdyz bylo pul ctvrty,mela ho tam poctvrty.

16. A kdyz bylo pul paty,mela ho tam popaty.

17. A kdyz bylo svıtanı,tak byl konec mrdanı.

18. A za dobu kratickou,Andulka je matickou.

19. Na svatyho Rehore,harant skace po dvore.

20. Meli harantu az dost,z nejstarsıho mlynar rost.

21. Jeden mlynar dceru mel, ...

21

Petr Cıgler, Christian Gollwitzer:Zpevnık pısnı sprostonarodnıchVydal vlastnım naklademHudebnı ustav Fakulty chlastanı UKv Praze roku 2003 jako svou 1. publikaci.Naklad 100 vytisku, vydanı prvnı.Sazba: C. GollwitzerISBN 123457890-cokoliv