VALČÍČEKVALČÍČEKC G G7 C

Refr: Tuhle písničku chtěl bych ti lásko dát, ať ti každej den připomínáC7 F C G7 C

Toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád. Ať ti každej den připomíná

Kluka jako ty hledám už spoustu let, takový trošku trhlý mý já. Dej mi ruku, pojď, půjdem šlapat náš svět i když obrovskou práci to dá.

Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš, ani já nejsem žádnej ideál. Hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš, to je pouto, co vede nás dál.

TORONTOTORONTODmi A7 Dmi A7Na břehu řeky Sázavy je tichý, klidný kraj, na břehu řeky modravý, tam osadu prej maj.

Gmi Dmi A A+ DKdyž měsíc kraj ten ozáří a peřej zašumí, tu kamarádi z osady si s lesem rozumí.D D7 G DKaždý, kdo patříš mezi nás, víš co je kamarád. D E A7Každý, kdo musel odejít, tak vrátil by se rád. GToronto, má osado, svým krajem kouzelným, D G A A+ Dříčko moje, Sázavo, jen u vás je dobře, to já vím.

Ozvěna hlasy navrátí, když soumrak přišel tam, tu kamarádi z osady nechtěj být nikdo sám. Oheň zaplál černou tmou a píseň lesem zní, mraky letí oblohou, jen stromy tiše spí.

Na břehu řeky Sázavy akáty zašumí, tu kamarádi z osady i skálám rozumí, když vláček nocí zahouká, jdem všichni domů spát, jen vlajka s listem javoru tu bez nás bude vlát.

HRÁZHRÁZG Hmi Emi G AmiStál tam na stráni dům, v něm židle a stůl, pár kůží a krb, co dřevo z něj voní. D D7 GS jarem, když máj rozdá barvy svý, tu sosna krásná nad chajdou se skloní. G Hmi Emi G EA říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem, svý "ahoj" jí dáš a pak je tu den, C Emi D7 Gzazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá svět s ním, svět s ním.

Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš a koruny stromů tě uvítaj rosou.Víš, že času je dost, to znáš a možná potkáš někde dívku bosou. Po slůvkách, který se říkaj, po dnech něžných stisků vás uvítá chajda a zas je tu den, zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá svět s ním, svět s ním.

Však náhle volání táhlé ti přeruší snění a oznámí všem: je poslední den. Voda zaplaví údolí, sosnu, chajdu, pohled zabolí. Ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den, co nosil tě v náručí romantickém, zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá svět s ním, svět s ním.

1

PLETENKAPLETENKAG D G C G D GVlak něco písknul, byl poslední v řádu, stýská se mi, lásko má. Stožáry svítí, noc jistí si vládu, hvězdám asi něco se zdá.

C D G C D GRefr: Do náručí prázdno mi vklouzlo, jó chybíš mi, jsi můj, můj zvyk.

D GTicho vlaky jen krájí, kostel bim, bim, bam, bam. jó chybíš mi má lásko, má.

Hedvábku krásný, můj úryvku z básní, co o tobě jsem písničkám psal. Bělásku z louky, má pletenko z mouky, semletých mých myšlenek pár.

Mý sluníčko z louží, má tmo, co tu kroužíš, můj varhánku, můj vlásku, co spad. Spěchej můj plůdku, je čas vinobraní, usínám, už půjdeme spát.

TUŽKATUŽKAG E GBroukám, tak pěkně z blízka Ti broukám, C D Gdoufám, že neusneš lásko, já chci ještě hrát.

Ještě nesvítá ne oba unaveni půjdem si stýskat, teď ještě z blízka chci koukat, než nás rozsadí den.

G C GRefr: Pokojem bloudím po tmě hledám ti básničku, co na rubu lístku z krámu včera jsem psal,

D GNé, mlčky řeknu víc, než se tužkou dá napsat a pak už jsme dál.

Svítá, ještě si posbírat ráno, ještě říct ahoj než půjdem, než si omyjem noc.Zblízka, po ránu sluší ti láska, ve vlasech sponku se hlásíš, že zas večer že jó.

PTÁČATAPTÁČATANa kolejích stává za uchem květ, vlasy trávou zavázaný, s kytarou na zádech strun už jen pět, hezký oči uplakaný.

Refr: Víš, holky těžší to maj. Víš holky těžší to maj.

Opuštěnejch ptáčat plnej je svět, hnízda hledaj neví co dál, vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět, za týden jsem u trati stál.

Říkal jsem jí Štístko zatoulaný, vždycky smála se a začala hráto potocích v trávě a o znamení, co lidi uměj ze zloby dát.

IGELITIGELITG D C GUkrytý v stínu lesa, igelit, to kdyby přišel k ránu déšť. G D GPod hlavou boty, nůž, tátovu bundu šitou z maskáčů.

K ránu se mlhy zvednou a ptáci volaj hele lidi, svítá, pak větvičku si nalámou na oheň aby uvařili čaj.

G Emi D G C GRefr: A všichni se znaj, znaj, znaj a bláznějí a zpívaj

Emi D G Ami Ga po cestách dál, dál, dál, hledaj normální svět

Ukrytý v stínu lesa k večeru znavený nohy skládaj kytara zpívá o tom, jak dřív bylo líp.

Ten, kdo neví, nepochopí,nepromíjí čas nic, všechno vrátí ta chvilka, co máš na život, Ti uplyne jak od ohýnku dým.

2

RŮŽE Z PAPÍRURŮŽE Z PAPÍRUDmi E Gmi Ami Dmi

Do Tvých očí jsem se zbláznil a teď nemám, nemám klid, hlava třeští, asi Tě mám rád.Stále někdo říká, vzbuď se, věčně trhá nit studenou sprchu měl bych si dát.

D7 Gmi C7 F A7Refr: Na pouti jsem vystřelil růži z papíru, dala sis ji do vlasů kde hladívám Tě já,

Dmi Gmi Ami Dmiv tomhle smutným světě jsi má naděj na víru, že nebe modrý ještě smysl má.

Přines jsem Ti kytku, no co koukáš, to se má, tak jsem asi jinej, teď to víš.Možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať, třeba z ní mou lásku vytušíš.

OBRÁZEK-OBLÁZEKOBRÁZEK-OBLÁZEKNež poslední Ti sbohem dám tak musím něco říct: V kartách žití, však víš, se švindl nesmí hrát. Máš možná krásy trochu víc než jiná holka snad, to nic není, však víš, já nechci s tebou hrát.

Refr: Co je platný že jsi jako obrázek, že máš kůži jako z řeky oblázek,věř holka, nechci si Tě do vitríny dát. Nevím, co máš se mnou asi za plány, ale teď už je to fuk, svět se mění, tak pal a ani muk.

Tak obrať list a pozor dej na to co jsem Ti řek, v tuhle chvíli však víš Ti nepomůže vztek. Máš možnost vrátit všechno zpět, vždyť stačí jenom chtít, kdo se snaží, však víš, kam chce tam může jít.

STÁNKYSTÁNKYD G D GdimU stánků na levnou krásu postávaj a smějou se času D A7 Ds cigaretou a holkou, co nemá kam jít.

Skleniček pár a pár tahů z trávy, uteče den jak večerní zprávy neuměj žít a bouřej se a neposlouchaj.

Refr: Jen zahlídli svět, maj na duši vrásky, tak málo je, málo je lásky, ztracená víra hrozny z vinic neposbírá.

U stánků na levnou krásu postávaj a ze slov a hlasů poznávám, jak málo jsme jim stačili dát.

MALÝ JOEMALÝ JOEKdyž den pouť svou končí, noc skrývá i stín, já se marně snažím smutek skrýt. Kdepak spíš, milý můj, kdopak hlídá spánek Tvůj, odešels bůhví kam lásku pít.

Za domkem naším čekal vždy v skrytu koník Tvůj, pak klusal dolů k tůni pod skalou. Trávy plášť přikryl nás, slůvka. co šeptal Tvůj hlas, v kraji každý říkal: Hezkej je Tvůj Joe.

Pak se vítr války s Jihem přihnal až sem k nám a všichni chlapci z kraje odejdou posledních pár jen pus a už v dálce mizí vůz, pa můj milý, ve mně spinká malý Joe.

Moje máma mi říká, co dávno už vím, víckrát se Ti děvče nevrátí v koutku duše doufám dál, úsměv Tvůj čekám dál, vím, že naděj umírá poslední.

3

UŽ SE NEMRAČUŽ SE NEMRAČUž se nemrač holka nad tím, že ti každej pátek odjíždím, já jsem Ti to všechno předem řek.Nechceš vzít si hadry na sebe a šlapat někam za nebe, já musím a ty neměj teď tu vztek.

Refr: Ve skalách už můj vlak zahoukal, no tak pusu, ahoj, jde se dál.

Všechno hejbe se tu kolem, roste, kvete horem, dolem jenom lidi nějak zapomínaj být.Každý ráno život kolem zas je o kus, zas je dál, jenom lidi nějak zapomněli žít.

Víš, mě nebaví už žít tak, jak žijou ostatní, hezky spořádaně, kdo co dal si vzít.Víš, mě nebaví už poslouchat ty věčný řeči o ničem, co by bývalo mohlo nebo může být

Víš, když umíš v trávě spát a celej den si jak dítě hrát, to pak trochu jinak chápeš svět.Vůbec nechybí Ti nic z toho co ostatní honěj, jejich přebohatej a tak chudej svět.

BRDSKÝ KEMPBRDSKÝ KEMPKaždej má tichej kout, kam chodívá když toulavý boty z kůže vyloví. Každej má tichej kout co zakrývá smutek, pláč a kupu hloupejch starostí.

Starej vak si vezme pak, odřený džíny, neslyší, míří sám jenom tam, kde ohně zář zastaví Tvůj všední sen, je to fajn takhle se toulat bílým dnem.

To se stává, že ňákej vlak, že nechytíš, když chvilku jen jsi zůstal stát na rozcestí. To se stává, však mně se zdá, marná sláva, že všechny vlaky, co kolem jedou, ujíždí.

To se stává a co pak s tím, co dělat dál, na prázdným nádraží jen málo kdo by se smál. život běží, jenom pozor, tenkrát nastal už čas, kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás

I já měl kout, kde každej volnej čas jsem pobyl, měl jméno snad, to nevím sám, však něco znám měl tisíc krás a tisíc kouzel hezkejch chvil, však jenom pro ty, co mu říkaj Brdskej kemp.

Jednou zrána zmizel náhle co naděláš, někdo má rád, někdo nemá, vždyť to znáš život běží, jenom pozor, tenkrát nastal už čas kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás

JIDÁŠJIDÁŠČerné stíny stromů, raní mlhy hlásí, že zas přijde sníh. Lidem, co se stejská, pošle někdo lístek vánoční. Zástupy lidí půjdou přát, proč za rok jenom jedenkrát ?

Tak jakoby láska měla už svůj vymezenej čas, až vánoce přejdou sebeláska zvítězí zas v nás. Zástupy lidí půjdou přát, proč za rok jenom jedenkrát ?

Narodí se člověk, hvězda vyjde a co bude dál? Jidáš přijde první aby nový život uvítal. Zástupy lidí půjdou přát, proč za rok jenom jedenkrát ?

KYTKAKYTKAOtvírám lásku na stránce rád přišel jsem milá má něco Ti dát. Zeptat se co děláš a jakej byl den, pohladit tvář, tu kytku si vem.

Refr: Ty jsi tak jiná, tak jiná, kdo ví, jestli má touha tě neporaní ty jsi tak jiná pojď ruku mi dej, s tebou je celej svět jak vyměněnej.

Sedíme tu spolu a slova si jdou, propletený prsty ležej na kolenou. Oči jako čert a malinkej nos, ze všech je nejhezčí, tiše, už dost.

4

ZRNKAZRNKAUž dávno se mi stejská, tak Ti lásko píšu, že bych Tě moc chtěl Když dívám se Ti do očí, tak jak bych správný slova zapomněl. Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů, z kterých mír a klid by vstal a není lepší lék než láska, s tou by o sto roků lidé byli dál.

Už dávno se mi stejská a te7 koukám kolem sebe ještě víc do zavřenejch srdcí slunce cestu těžko hledá, odlétne a nic. Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů, z kterých mír a klid by vstal a není lepší lék než láska, s tou by o sto roků lidé byli dál.

Jak dávno se mi stejská, tak Ti lásko píšu, že bych Tě moc chtěl, po horách se z Tebou toulat, počítat hvězdy v noci rád mám, to bych chtěl. Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů, z kterých mír a klid by vstal a není lepší lék než láska, s tou by o sto roků lidé byli dál.

SLUNOVRATSLUNOVRATAmi Ami/C H Emi AmiStíny nad obzorem pomalu jdou noc se snáší, Ami Ami/c Ami Emipaseky osvítí zář z borovejch klád zapálenejch.Ami C G DmiSešli se zapomenout a zvednout hlavu to stačí Ami Emi Amijen trochu popadnout dech než půjdou zas dál

Ohnutý lžíce a nůž, dům z igelitů, lístek zpátky. Boudy na zastávkách, kde potkáváš lidi co potkat si chtěl. Sešli se .....

Stíny nad obzorem pomalu jdou, právě svítá. Šlápoty, ohniště, klid smutnej je kemp, opuštěnej. Sešli se .....

PANELÁKYPANELÁKYAmi E Ami Dmi AmiZnám, znám cesty kde se lidi nepotkávaj, C G Ami Dmi Ami E Amihloupost a peníze kariéra neví se kdo to všechno přináší k nám.

Má, má člověk srdce čistý když pozná svět, pak hloupost a peníze kariéra zjeví se, je z něj hloupej, přestárlej kmet.

Dmi Ami E AmiRefr: Dál jenom dál, abys u cesty zas stál hledal něco víc, co žene Tě dál.

Znáš, znáš noční sídliště svět paneláků. Táta jen na neděli láska se nerozdělí nějak si tu na všechno sám.

Víš, víš, že kytky ráno zas musej kvést, tak touláš se po světě než neděle najde Tě odkud v pátek utekls k nám.

MŮRAMŮRAVe světlech nočních vlaků tu a tam mihne se můra nebo brouk a na poslední tuláky si výr na kraji lesa tajně houk.

Refr: Ve stříbrný řece ohně hasnou jen měsíc v ní zbyl tak spát ať ráno až příjde den můžem jít o trochu dýl.

Vždyť po ránu jsou cesty nejhezčí, tichý, jak když padá sníh. Ty krok za krokem poznáváš den, štěstí a smůlu na dlaních.

5

BIBLEBIBLEMámo řekni, co to máš, jakou knížku v rukách máš, černej obal s křížkem v dlaních schováváš. řekni, proč s ní chodíš spát, chci to tajemství též znát, dospělá jsem už nemusíš se bát.

Refr: Zákon dnů, co kolem nás dával svět a dával čas bible skrývá to, co měl by nosit den. Zanechá ti v duši pláč, proč to všechno je a nač, pomáhá, když na dně zmírá touhy sen.

Staré listy otvírám, čtu si slova, vždyť je znám, kdo to psal, řekni mámo, kdo to psal. Ten nás musel dobře znát, život žil snad tisíckrát, zas ji schovej, mámo, každý by se smál.

KARELKARELDo očí se dívej dál, a řekni znovu, cos mi chtěl, že to, co děláš děláš rád, že Ti to stačí aby ses měl. To je málo, to je málo

Zapomněls, že tu nejsi sám, jsou lidi, co chtěj o schod vejš, básníci klauni, lidi s vírou, co jim i slovo někdo vzal, i to je málo, i to je málo.

Refr: Zhasněte světla nad městem v slzách kamenným mostem není kam jít. Pro dobrý bydlo zapomněl svět na krásu ducha, svobodu, klid.

Do očí se dívej dál a řekni znovu cos mi chtěl. Mlčíš a takovejch jsou mračna, účel se mění na úděl, a to je málo, to je málo.

PEŘINAPEŘINAUsnulas má lásko a já jak noční můra byl sám. Jen teplo na polštáři po tvářích tvých jsem se dotýkal. A s křikem noční dravci ulicí se toulaj a tlučou do popelnic, do oken a vrat. Peřinu přes oči a uši přikrýt dlaní, nutit se do spánku, nemohla bys vstát.

Usnulas má lásko, já ještě malou chvíli tě chtěl potichu si hýčkat, radost z něhy pálících těl. Tma zvláštní kouzlo má, plaší studu stíny, světlo je pravda, ale ve tmě žije čas. Dotkneš se náhodou jen tak, tak bez příčiny, no a pak znovu, už schválně, zas a zas.

VODNÍKVODNÍKC GPosvěcený deštěm, který padá z nebe, vlasy jako vodník, pod šosem to zebe

Dmi G C Ami Gz kůže břízy když narodí se oheň, vysuší jim promáčenej den

Malovaný sluncem, hnědou barvou klasů, indiánský hrátky starejch dobrejch časů večer zvedaj hlavu do rozsvícenejch hvězd, lesem zazní písně dlouhejch cest.

Na krku svý znamení, raka, křížek, list, na rukávech domovenky, z kterejch můžeš číst, na srdci sem tam záplatu jak život šel, mlčej k ohni, když se rozhořel.

G C GRefr: Krásný noci plný bílejch hvězd a kamarádů,

vyzpívaný touhy kluků z měst plný bláznivejch snů.

Jiný písně zazněj, než učili se zpívat, jinak viděj svět, než učili se dívat v celý přírodě se nenajde tak hned tolik hrůzy, co už stvořil ten náš svět.

A tak vyšlápli si ránem a první listy stránek popisujou písmem, co poslal z lesů vánek hledaj na slunci si místo, kdo z nich ví, co zejtra na ně svět zas vymyslí

6

FRANKIE DLOUHÁNFRANKIE DLOUHÁNKolik je smutného když mraky černé jdou lidem nad hlavou smutnou dálavou. Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, za čas odletěl každý zapomněl.

Refr: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, po státech toulal se jen sám. A že byl veselej tak každej měl ho rád. Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál a každej kdo s ním chvilku byl tak dlouho se pak smál.

Tam, kde byl pláč tam Frankie hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. A když pak večer ranče tiše usínaj, Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál.

Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše, klidně spí. Bůhví jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl.

LILIELILIEDmi A7 Dmi A7

Noční stíny lekaly nás kdejaká sůva letící tmou, B F Gmi A

zlámaný větve, možná že laň, my pomalu dál, táhli dál.

Až někdo zahlíd světlo v dálce, průhledný zpívání vítr tmou zanes až k nám, no konečně hrál, někdo hrál, písničku hrál.

Dmi A7 DmiRefr: Zazpívej a nohy si dám k ohni blíž.

Povídej no koho si potkal a kde tu spíš?

U ohně parta v pískovejch blůzách, na krku šátky, lilie lámou si palce a já zmůžu se jen, no zaplať pánbůh že už.

DEVĚT DNŮDEVĚT DNŮEmi Ami EmiUž se z dálky tvůj vlak blíží, tak se děvče rozluč s ním,

Ami H Emisrdcem tvým se smutek plíží, už je konec, vím to vím.

Z Mississipi oblak stoupá, ranní opar řeky sní, chlapce čeká cesta dlouhá, na vojnu jde, kola zní.

Refr: Devět dnů, devět dnů, volno zbrani svojí dal. Devět dnů, devět dnů tebe děvče miloval

Za tvým domkem cesta míří k loukám kytek kde se smál kde ti jako dívce první na rty hezkou pusu dal.

Však já vím pak Jih se vzbouřil, chvíle loučení šla blíž. Až nám pošťák osud sloučil sluncem, dálkou, však ty víš.

Ruka tvoje děvče mává, vlak už mizí v dálavách to se hodně často stává, štěstí šlape v černejch tmách.

Z Mississipi oblak stoupá za mostem vlak zahouká to ti milý pozdrav dává, však se vrátí, pusu dál.

7

STLOUKÁM DENSTLOUKÁM DENStloukám den, jen žít chci žít, mně prší pláč, jen být, jen být. To nejsem já, né já, já ještě sílu mám, to uvnitř blázen on a já mu utíkám.

Refr: Já říkám ne, to ne, nač je ti pláč a vztek? A on jen blátem dál, mě žene dál. On je má tma a noc, k zoufání trest a stesk, on nezná naději, smích, a já bych se tak smál.

Stloukám den, já vím, že bude líp a říkám snad, stačí jen chtít, jen chtít. Jednou je hvězdná noc, pak přijdou mraky, mráz, za oknem těchhle změn utíká vzácnej čas.

Stloukám den, jen žít chci žít, mně prší pláč, jen být, jen být.

KROUŽEK.KROUŽEK.Rozhozený vlasy v trávě, chvíli spí, nohy unavený z těžkejch bot. Kdo ví co zdá se jí, co se jí zdá co tam za víčkama schováno má ?

Na zápěstí z kůže kroužek skrývá dlaň, tak nechte ji tu chvilku spát. Ať pocit jen má bezpečí, odevzdaná, šla s námi přes den všechno stejně jak kluk.

Refr: Podívej, usmívá se tiše, vždyť spí. Co kdo z nás vlastně jeden o druhém ví? Tak pojďte hrát.

Ať probudí ji písnička, ať zpívá si, ještě než otevře oči, hraj ! Počkej, ta bude koukat, až zjistí kde je, do kolen opře hlavu, vykulená.

Rozhozený vlasy v trávě, chvíli spí, nohy unavený z těžkejch bot. Kdo ví co zdá se jí, co se jí zdá co tam za víčkama schováno má ?

PODVODPODVODEmi Ami D D7 GNa dlani jednu s tvých řas, do tmy se koukám. Hraju si písničky tvý, co jsem ti psal.

Ami Ami/C Emi Ami Ami/C H7Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám. Co bude dál?

Pod polštář dopisů pár, cos poslala dávám. Píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám. Co bude dál?

Ami EmiRefr: Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, ti říct, že už tě nezavolám.

Ami D7 G HPro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy podved jsem všechno, o čem doma si sníš.

EmiTeď je mi to líto….

Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky? Dvakrát či třikrát? To ne. I jednou je dost. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám. Co bude dál?

VLASYVLASYChvilku tu zůstaň, ty vlasy z čela nedávej si, vítr už ví kam je dát. A povídej mi o tom, co mezi námi může se stát. Co pro tebe to znamená, když jeden chce tě mít rád.

Chvilku tu zůstaň a beze slov mi namaluj sem na dlaň jak vypadá smích. Je to bílá, rovná čára nebo srdíčko a na něm sníh? Nebo smutek, který nepláče, jen klapky nosí na očích?

Chvilku tu zůstaň, já zkusím se tě dotknout, uvidíš, co to s tebou udělá. Jestli vůbec nic, nebo husí kůže naskočí a proč? Kouř s parníku uvidíš, nebo slunce, jako, jako a proč?

8

TMATMAEmi Ami H7 EmiTo bys nevěřila jak, jak sluší ti noc, čtyři světýlka očí a tma. Tenhle zapadlej kout, jinak smutnej až strach, tebou voní a směje se snad.

G D F CRefr: Jen se schovej sem ke mně já sílu teď mám, že bych rozbíjel skály a vlaky táh sám.

H7 Emi H7 EmiA když po tváři bříšky svých prstů mi jdeš, málem váhám, zda skutečně jseš.

To bys nevěřila jak, jak sluší ti noc, v tichu myšlenkám daří se líp.Víc tě vnímám co chceš, mlčky, beze slov říct. Ve světle stud tvůj neřek by nic.

SEDMIKRÁSKASEDMIKRÁSKAAmiV řece plavou bílý lístky, sedmikrásky někdo blízký Dmi Ami E Amidruhému je dal, zda na něj myslí, vzpomíná. Má nemá rád

Smutně plavou květy vodou, rozum pláče nad náhodou, nemá, nemá, řeko němá, pospíchej, ať nebolí to tak.

A7 DmiRefr: Chvíli si myslíš, že svět ztratil tvar, prostor se zúžil na má dáti-dal.

G C EJak mokrá sirka připadáš si zbytečná, jak zapálený trsy trav. Hmmm

Uschla kytka na kamenech vezmi ji a knížce nech ji, pro vzpomínku u básniček, ve kterých ti po večerech čet.

ZEPTEJ SE MĚ NA COKOLIZEPTEJ SE MĚ NA COKOLIC Emi Ami C D7 G7Zeptej se mě na cokoli, jen ne na to, co je ve mně, jak tě mám rád.To jako kdybys modrý z nebe chtěla stočit do ruličky a do kapsy dát.

Ami D7 G7 CRefr: Někde uvnitř cosi zvoní, začne hrát, stačí sponka, hřeben či vlas.

Vůně svetru, cos mi dala, všechno snad, čeho rukou tvou dotk se čas.

Zeptej se mě na cokoli, jen ne na to, co je ve mně, jak tě mám rád. Proč růže voní, vždyť to je div, pár lístků, stonek, ty jsi těhle růží sad.

Zeptej se mě na cokoli, jestli chceš, tak vymyslím si tisíce vět. O lásce se povídat dá, ale co to je, to marně hledá léta svět.

A JÁ JELA JÁ JELMěsíc dlouhou míli na cestu mi svítil, a já jel, dlouho jel.Krásný pampy modrej obzor tak se třpytil, a já jel, dlouho jel.

Refr: Kolik přání splnit touhy člověk každej v srdci má a já vím, že je těžké najít cíl.Hledat stále svoje cesty, dávat sám to, co sis přál. Ten, kdo ví, že není sám, tak ten se má.

V noci spánek, ráno slunce oči budí, měsíc spí, někde spí. Mnoho myšlenek ti slunce ráno nutí, měsíc spí, někde spí.

Někde v dálce svý sny milá doma snívá, už nejsi sám, už nejsi sám. Tvoje oči, tvůj hlas lidem písně zpívá, už nejsi sám, už nejsi sám.

9

VEČERKAVEČERKARefr: Dřív, než půjdeš večer má milá spát, vzpomeň na to, že jsem a že mám tě rád

a že písnička, co si tu zpívám, tobě patří, je z lásky a na dobrou noc.

Aby až usneš s tebou jsem chviličku byl, když už skutečnej svět nás dva rozdělil, aspoň ve spánku ruku tvou do dlaní vezmu, budu hladit ji, tisknout a hřát.

Svět je podivně hnutej, láska na něj ví jak, stačí na plno milovat a žít, je to tak. V tu ránu nevidíš, neslyšíš, rád máš jen rád a všechno stranou jde a nebo zůstane stát.

Věčnej kompromis mezi tím , zda s tebou být, nebo dělat, co člověk by měl, když chce žít. žádná povinnost není tak důležitá, aby kvůli ní kazil si svět.

BEN JOEBEN JOESám mám já touhu, mám, jít k horám dalekým. A ptát se řek, co znám, kdy přijdou objetí, co prožil s dívkou svou tulák, tam, za řekou. A kdo se na ně ptá? Ten tulák, to jsem já.

Byl jarní čas a vítr vál, já dívku potkal tam, kde v Montaně se Yellowstone prodírá k rovinám. Tam Annie, děvče kouzelný, úsměv mi podává a moje oči nevidí skrz vůni, co se zdá.

Já ruku v ruce bloudil sní a trhal tymián a mával stádu těch koní, co volní jsou jak pták. Jak vítr, srdce se rozdělí, hory se rozejdou. Annie vzal si mládenec, co jméno má Ben Joe.

No co dál bych vám vyprávěl, je doba zas kouzelná a v Montaně se rozletěl obraz o mně, že prej mám na pažbě čáru řezanou. A kdo se na mě ptá? To šerif klidně zastaví, proto tulákem jsem já.

LITTLE JOELITTLE JOETíseň v očích zapálí a vítr zpíval svou. To vydal se vám mládenec na cestu předlouhou. Měl v srdci dívku Caroline, co dům má za řekou. Tý řece říkal Missouri, on sám byl Malý Joe.

Ne sám šel cestou necestou, to její nápad byl. Ty bohatej prej musíš být a farmář plnej sil. Joe sebral všechny věci svý a dal se cestou tou. Byl hodnej, ale malinkej, no zkrátka Little Joe.

A run když marně rejžoval a bál se vrátit tam, kde pro zlato srdce nevidí bláhová Caroline, v tom potká dívku ve skalách a ta mu povídá, hej mládenče nech kopání, vždyť život ubíhá.

A doma pláče Caroline, už prstýnek má svůj. A chlapa jako panenku, jak brány ranče půl. Má zlata moře, nejvíc snad, kde jinde zuby jsou, přes břicho kytku nevidí a kde jsi Malý Joe.

TULÁKTULÁKRec: Co jsi prošel?

Já prošel dlouhej svět, však nikde ráj mi nevykvet, mně všude říkaj brácho, běž si, běž. Můj kabát díru má, jsem tulák, co houby zná jak chovat se, když s límcem bílým jdeš.

Refr: Jen s pravdou vždycky si hraj, má máma řekla, když jsem kraj, kde žila, jednou opouštěl. Tulák jseš toulavej, bože jen štěstí dej ať vrátíš se zas domů k mámě spát.

Má postel hebkej mech a večer stromů vonnej dech mi před spánkem svý ódy vypráví. Jsem volnej jako pták, co vznáší se po horách. Tak komu myslíš, že na světě je líp?

Pak když se zastejská, v dálce vlak zahouká, nasednem, oboje znáš. To lidský rojení, kostelů zvonění to našinec má rád.

10

ZAKLAPNUTÝ OČIZAKLAPNUTÝ OČIC FZaklapnutý oči mám, chci s tebou bejt, na stolku tvůj dopis a kouř s cigaretou.Dmi Ami Dmi AmiJe poledne, či večer, co vím. žiju, to je hlavní, a sním,

F Cže někde k vlaku se loudáš, že se mi vrátíš.

Ulice je zas plná aut, skončily svátky, někde v davu šlapeš asi i ty na Prosek k vám. Pod plakáty věci si dáš, unavená snad zavoláš, nebo tě přemůže spánek, ozveš se ráno.

Zaklapnutý oči mám, chci s tebou bejt, kafe stydne, kolikátý už nepočítám. Ani neznám asi tvý druhý jméno, možná na obálce přečíst se dá, po jménu nedá se stýskat, po tobě stýskám si já.

NA DOBROU NOCNA DOBROU NOCKdyž zavíráš oči má lásko, víš, tuhla chvíli mám strašně rád.Když spánek Ti stoupá až k víčkům, na ruku mou ještě chceš svoji dát

Refr: Pak už touláš se touláš v představách snů a snad možná v nich žiju i já,někde před naším domem či u řeky snad mě vidíš na kytaru hrát (s kytarou stát).

Když zavíráš oči má lásko, víš, tuhla chvíli mám strašně rád. Když zhasnu a oknem k nám proklouzne noc, s mými vlasy si chvilku chceš hrát.

Když zavíráš oči má lásko, víš, tuhla chvíli mám strašně rád. Když poslední pusou mi dobrou noc dáš v nočním tichu nám začíná hrát.

VŠECHNO NEJLEPŠÍVŠECHNO NEJLEPŠÍHádej proč přišel jsem dneska k vám, proč za záda schovávám květ,dvakrát jsem dneska si ruce myl abych popřál ti k věnečku let.

Nastav pusu a do vázy kytku dej, postav na kafe, dva cukry mám rád,koupil jsem člověče nezlob se, budem do rána bláznit a hrát.

Refr: Tak všechno nejlepší, zdraví a tak, ať všechno ti jde tak, jak chceš,sám nejlíp víš co se má ti přát, a nám stačí že žiješ že jseš.

Hele neděkuj kytka není zas tak až moc, co uvnitř mám neumím říct,Jako kostky je život jak den a noc věčně střídá se mít nemít nic.

PROUŽEKPROUŽEKTen mír, když za kopcem svítá, když vystřídá se z nocí den a proužek dýmu z dřeva slunce vítá, z kytky motýl vylít ven.

Refr: Někdo škrtne sirkou, někdo zpívá, někdo ještě zkouší spát.U potoka do vody se dívá jedna holka co mám rád.

Vlasy sváže do uzlu a kouká, pak vodu dlaní rozčeří, stud jí sluší tak jako všem holkám, co na svou krásu nevěří.

Z odpadlýho kousku starý kůry srdce jsem jí udělal a večer, když už začly lítat můry, tajně jí ho do spacáku dal.

11

SKLÁDANKASKLÁDANKAG Ami G

Tak od dneška vím, jak zavíráš oči když pusu ti dávám, jak otáčíš hlavu, všechno už víš, to, co bych chtěl.

D Emi CSnad se mi zdáš nebo nechápu nic, snad jsem jen blázen, co chtěl bych víc,

G Ami Dty můj vánku, skládanko hezká z kouzelných chvil.

Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc, cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc, poprvé blízko, blízko tě mám a tvoje tvář je plná stop mých, začnu se bát jestli to moje rád ti neublíží.

A už se mi stýská, pitomej čas, už musíš jít, uklidím okurky, polštáře, naposled pusu ti dám, ruce si chvíli nebudu mýt, pel s tvojí kůže nechci si vzít tak zase zítra ty můj vánku milovaný.

ČÁRKYČÁRKYC G7 C G7 C

Máš v sobě světlo snad všech hvězd, jak krásně umíš hlavu splést,F C G7 C G7 C

tak něžně jde čas když blízko tvých řas svou pusu nechám ve tvé kvést.

Tajně poslouchám tvůj dech a tep, jak zrychlí se, když dlaně mé tak okolo spánku blízko tvých řas, když zhasnu, touha ztiší hlas.

C G7 F CRefr: Probuzená rána, když se dotknete jen, v koutku pusy zůstal vlas,

F C G7 C G7 Cvůně mýdla na rukách jak zastih tě den a vyrovnaný čárky řas.

Ještě nevstávej, já chci ti hrát, teď je ta správná chvíle na písničku, jak panenku měl, měl Janíček rád, tam u Hradišťa na trávníčku.

DVEŘEDVEŘEG Ami Hmi CV zamčených dveřích zezadu klíč, sháním tě sháním, mně stýská se, víš.

G D7 GUž chápu, někdo přišel sem k vám.

Z vlasů ti sundá kroužek jak já, sháním tě sháním a jinej tě máuž chápu, v očích nejvíc to víš.

D7 C G D7 C D7Refr: Odpouštím, odpouštím, polykám stesk, na velkej vztek mám tě má lásko rád

G Ami Hmi D7 GJednou až jednou, ale co si mám lhát, všechno skončilo, vlak zůstal stát.

Pod stromy podzim a na nebi smír, pár smutnejch psaní a srdeční výr,už půjdu, někdy lásko se stav.

12

SPONKYSPONKYSnad ses mi zdála písničko krásná, do spánku zněl mi tvůj tón, až ráno proud vlasů a vír našich hlasů a v koupelně vůně a shon.Mě přesvědčil vážně že jsi a jen z bázně se člověk bojí skutečných rán hvězdy když zhasnou vzpomínku krásnou smaže světlo, když přijde k nám.

Refr: Ale ty skutečná jsi, dotknout se tě můžu a tak začíná mi pěknej den, na tvářích se slunce snaží zamalovat unavenej noční sen.

Na rtech mi zůstal jeden s tvých vlasů, směješ se a chceš mi ho vzít.Ruku pokládáš vedle, vedle mě na stůl, ještě dotknout se a už musíš jít.

Sbírám pár věcí co zbylo tu po nás, pár sponek, vlasy budou ti vlát, ještě skleničky s tácem a zmuchlanej polštář. Až vrátíš se, zas budeš se mi zdát.

Snad ses mi zdála písničko krásná, do spánku zněl mi tvůj tón,..............

LOUČENÍ S INDIANOULOUČENÍ S INDIANOUTak se loučím, Indiano, míchám radost s hořkostí.Tak se loučím, Indiano, v hlavě závrať, v srdci stín.Irská zem je možná chudá, ale já Ti přísahám.Jsi moc krásná, Indiano, domov svůj však jinde mám.

Léta práce, léta zrání, léta nálezů a ztrát.První lásky na počkání, první vzestup a první pád.Když máš úspěch lidé žárlí, pak Tě začnou pomlouvat.A co mi umřel bratr Charlie, už myslím jen na návrat.

Moji známí hlavou kroutí, prý na tom jen prodělám.říkají mi, že jsem blázen, ale já svůj důvod mám.žádný z nich u soudu nestál, když jsem hájil kůži svou.Soudce Taylor v očích města zničil rázem pověst mou.

Tak se loučím, Indiano, míchám radost s hořkostí.Tak se loučím, Indiano, v hlavě závrať, v srdci stín.Pod lodí se voda vaří, ale já Ti přísahám.Ty jsi zemí stovky tváří, domov svůj však jinde mám.

JANIFER LADYJANIFER LADYDrobně mží a do noci zvon z majáku lodím zavolal vstříc.Útesy skal ostrých jak nůž už proplouváJanifer Lady, tak malá jak stín, má na boku ránu a v plachtoví klín.To z pitomý války muži se vrací domů k nám.

Kolik jich šlo a vrací se půl, to bude pláče a po dlaních sůl.A bez tátů synů a bez věna dcer, Bože, co bude dál?Přestane svítat až do hrobu dáš všechen ten smutek, má Irská zem.Co platný jsou květy a všechna ta sláva, Bože, co bude dál.

V srdci úzkost, na duši vzdor, myšlenky letí jak potoky hor.Dokud nám budou poroučet blázni, kde bude svět?Svobodo drahá, kolik to stojíš, kolik nás zemře ve válkách jen?Až jednou ráno snad vyjdeš jak slunce v jedinej den.

13

KOČOVNÍ HERCIKOČOVNÍ HERCIG AmiLaciné šminky, přilepený nos, budka s nápovědou,C D7 GTo pro ty co zapomněli jak svou roli mají správně hrát.

C D G G7Refr: Kočovní herci tu jsou, máky kvetou, principál je pán,

C D C Gkočovní herci tu jsou s nimi léto přijelo k nám.

A když lidi nejdou prázdný mají sál, tak zas popojedou, stejně musí na neděli paní principálka prádlo prát.

Všichni jsme herci, jenom někdo víc nebo míň umí hrát,naše trapné komedie nikdo nechce ale vážně brát.

CHCE TO JENOM ČASCHCE TO JENOM ČASChce to jenom čas, chce to jenom čas, čas, čas, to ti povídám.To umanutý trápení na kterým se pláčem nic nezmění, to já znám.Koukáš a brečíš, a tvý slzy dopadají na plaňkovej plot.

Zařídím byt jak budeš chtít, vím, že ty jsi byla zvyklá v městě žít.Koupím ti kočku a budu mít svatej klid.Koukáš a brečíš a tvý slzy dopadají na plaňkovej plot.

Všecko budeš mít, všecko budeš mít, mít, mít, to ti přísahám.Dubovou skříň a růží lán, i na sušení vlasů ten drahej krám ti dám.Koukáš a brečíš a tvý slzy dopadají na plaňkovej plot. 2x

Tady budem žít, tady budem žít, žít, žít, to je jasná věc.Kdo jednou šláp na můj prám, ten si tady zvykne, o to já nemám strach.Koukáš a brečíš a tvý slzy dopadají na plaňkovej plot. 4x

KOHOUTKOHOUTGS podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat,Amia nad krajinou nebe vzlétne kamsi kde je řád.CA do řeky se světla z oken chvilku budou dívat

Da pak si unavený lásky půjdou lehnout budou spát.

V tu dobu zavírám už oči abych tě měl něžná lásko,v soukromí tak tiše jako voda tečky hvězd.Nádhernou a bílou jak svý ruce ke mě vzpínáš,jak často nechávám se tebou do ztracena něhy vést.

G AmiRefr: Zvony zvoní jen chvíli, ruce budou se třást a pak zmlknou má lásko,

C D G D7To kohout je umlčí k ránu, když mě opouštíš.Zvony zvoní jen chvíli, jen než přijde den, proto krásně a blízko,a pak ztichnou abych slyšel jak mi tajný přání mý odpouštíš.

S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat,a nad krajinou nebe vzlétne kamsi kde je řád.To já se chodím do tvých očí v noci lásko dívat,a kdyby do očí, jo to bys koukala kam už jsem spad.

Na záda ti nehty napíšu miláčku jméno,a podepíšu na čas rozloučení věrný slib,že kameny se k nebi spíš než moje láska zvednou,že jsi moje štěstí, s tebou je mi vždycky trochu líp.

14

BÁJEČNÁ ŽENSKÁBÁJEČNÁ ŽENSKÁTenhle příběh je pravda, ať visím, jestli vám budu lhát, já jsem potkal jednu dívku a do dnešního dne ji mám rád. Nikdy neměla zlost, když jsem hluboko do kapsy měl, vždycky měla pochopení a já se s ní nikdy hádat nemusel.

Refr: Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap, tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap. Celej den jen tak sedí a popíjejí Chateauneuf du Pape, když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap.

Nikdy jsem neslyšel:"Kam jdeš, kdy přijdeš a kde jsi byl", a já nikdy nezapomněl, abych svoje sliby vyplnil. A když vzpomínala, tak jen na to hezký, co nám život dal. Nedala mi příležitost, na co bych si taky stěžoval.

Tenhle příběh je pravda a sním svůj klobouk, jestli jsem vám lhal, že jsem potkal jednu dívku a tu dívku jsem si za ženu vzal. Zní to jako pohádka z oříšku královny Mab, že si báječnou ženskou vzal jeden báječnej chlap.

SUNDEJ ZSUNDEJ Z   HODIN ZÁVAŽÍHODIN ZÁVAŽÍBrouzdej trávou za tratí, v dlouhých letních hodinách.Vše se v dobré obrátí, já se vrátím před tvůj práh.

Nikdy nevěř vteřinám, ty nám jenom překáží.Je tu lék a já ho znám, sundej z hodin závaží.

Refr: Pak se času budem smát, někde stranou od lidí.Naše toulky ranní rosou ať nám všichni závidí.

Odjezd tvůj je blíž a blíž, vlak už houká v nádraží.Já chci zůstat ty to víš, sundej z hodin závaží.

DLOUHÁ ČERNÁ LIMUZÍNADLOUHÁ ČERNÁ LIMUZÍNADlouhej černej závoj je z písničky jiný,Tak proč tu pod ním stojím zrovna já.A pochod funebráků jde od mýho baráku.A já bych měla dělat co se má.

Refr: Jak blázen ses teď za mnou autem hnal.Jako chtěl bys bejt jen vo kousíček dál.

Vo malej kousek vyhrát a dohonit svůj stín.V jedný ze svejch dlouhejch černejch limuzín.

Vzpomínám jaks´ mi řekla, a vidím jako tenkrát.Tvý vlasy v barvách kalifornskejch vín.Že klidně třeba z pekla, vrátím se zas k tobě.V jedný za svejch dlouhejch černejch limuzín.

Refr: Jako blázen si se mým životem hnal.Jako chtěl bys bejt jen vo kousíček dál.

Vo malej kousek vyhrát a dohonit svůj stín.V jedný ze svejch dlouhejch černejch limuzín.

15

BÍDA S NOUZÍBÍDA S NOUZÍTáta můj snad měří jen dva couly, ale dům má velkej jako boží chrám a peněz má, že neví kam se koulí a furt mi píše, ať se vrátím k nám.

Refr: Já raděj sám bych s tebou třel jen bídu s nouzí, když tebe táta můj už nechce znát. On nezná rána, kdy mně jen tvůj dech probouzí, ani noc, kdy žárem nedá se tu spát.

Pojď se mnou tam, kde řeka v údolí se kroutí, než raní mlha trávu orosí, tam najdem zámek z vrbovýho proutí, bez oken a jen s lůžkem s rákosí.

JEŠTĚ JE ČASJEŠTĚ JE ČASDobře to vím, všim jsem si ovšem, láska bejvá někdy moc divnej kočí, tak nemusíš mi vlastně říkat, že je po všem, vždyť život jde dál a svět se pořád točí.

Refr: Ve snech mých jseš dál mou milou, vlasy tvý mi svítí jako zlatej pás. Zapomínám, že seš jiná, zdá se mi, že vše začíná a že zítra budu číst zas ze tvých řas, ještě je čas.

Nebuď smutná a nic neříkej. Neposlouchám, když mluvíš o věčnosti.A času dost na smutek zbyde, až mě opustíš a až zítra mezi námi shoří mosty.

POSLEDNÍ KOVBOJPOSLEDNÍ KOVBOJSnad jsem si zmýlil odjezd vlaku, měl zpoždění snad sto let. Já měl namířeno k táboráku, co měl se konat naposled. A místo něj kouř náklaďáků mě v tomhle koutě přivítá a louky plný panelákû, skrz který slunce prosvítá.

Refr: Tak přijíždí poslední kovboj, sombrero vmáčklé do čela. Zchvácená herka líně kráčí, jakoby dál nést ho nechtěla. Tak přijíždí poslední kovboj a nerad vráží do lidí, tak přijíždí poslední kovboj a nikdo z vás ho nevidí.

Snad jsem si zmýlil čísla vlaků, co odjížděly do mých snů, do prašných cest a do bodláků mých oblíbených románů. Kde slunce z rozedraných mraků tančí na hlavních pistolí, snad jsem si zmýlil čísla vlaku, tohle je jiný údolí.

TAM, U NEBESKÝCH BRANTAM, U NEBESKÝCH BRANMěl jsem rád pár písní, v nich jsem žil. Cesty toulavý, ty, o kterých jsem snil. S vlídnou tmou, když v létě kraj šel spát, poznal jsem, že tenhle svět mám rád.

Bez řečí jsem každou práci vzal a měl problémy, že málem jsem to vzdal. Pokaždé jsem vstal a zkoušel jít pro tu čest, že směl jsem s vámi žít.

Refr: Měl jsem rád stín stromů, říční proud, štíty hor, co nejdou překlenout. Krásnější svět vůbec nehledám, to řeknu vám tam u nebeských bran.

Dětský smích a vlání koňských hřív, něco moudrých vět, co měl jsem znát už dřív. Slunce zář, když hřála do mých zad, poznal jsem, že tenhle svět mám rád.

ŘEKNĚTE JÍŘEKNĚTE JÍSníh padá do větví u břehů jezerních, vítr odvál s těchto míst dávno tvůj letní smích. Jezerem už nebrázdí teď stíny kanoí, jen sosny, kolem stojící, tvý jméno šeptají.

Refr: Řeknete jí, řekněte jí, že čekám na ní dál. řekněte jí, řekněte jí, jak dlouho jsem tu stál. Snad odpoví, snad odpoví, že sen se mi jen zdál a už dávno, dávno vítr všechno svál.

V oblacích šedavých letka vran odlétá, proč láska vždycky vydrží jen z jara do léta. Jako dým šedivý teď můj život zůstal a jak ty sosny ve větvích, tvý jméno šeptám dál.

16

SLUNEČNÍ STRANA HORSLUNEČNÍ STRANA HORDrahá, a teď mý hory žlutou barvou slunce zahořej já za brodem ti zamávám, tak už se nedívej. Znám, tu cestu vzhůru kamením a starou pastvinou a ta je dneska mojí tajnou láskou jedinou.

Každej teď musí vědět že jen tebe v horách mohu mít, já musím zpátky zlatejm horám zlatý květy vzít. Psaní mě pošli tady aspoň jedno poštou polední, tou, co projíždí údolím jednou za osm dní.

Tak mám tam na sluneční straně hor svý štěstí ztracený, a než ho zase najdu budu dávno pod zemí. Až zejtra řeči o mně mezi lidma ránem poletí, tak zlatý hory budou mě mít opět v zajetí.

PASTOR HILLPASTOR HILLNa toulkách v Mexiku měl toho na triku pastor Hill poměrně dost. V mexických věznicích po různejch třenicích bejvával moc častej host. Nikdy však pastor Hill dlouho tam nepobyl, prchal z těch vězeňskejch děr. V bance pak v El Pasu řekl si o kasu, než nabral na sever směr.

Nebylo chudšího chlapa, každej ho litoval jakmile potkat ho měl. V děravejch botách jak šlapal v ulicích Little Ford v kabátě s tisícem děr. Kostel měl na spadnutí, v cimře jen slamník a pár židlí rozviklaných. Na mši však nebylo k hnutí, když kázal o tom, že krádež a loupež je hřích.

Hned na to v Mexiku u města Pepito zastavil pastor Hill vlak. Před poštovním vagonem řekl jižním žargonem " Navalte peněžní vak ". Na brodu přes El Greeck přepad Hill dostavník co vezl vojákům žold. Z horkýho Mexika s lupem teď utíká na sever na Little Ford.

Po celém Little Ford ví se, že pastor měl bídu a napolo zbořenej dům. Hrst bobů šetřil si v míse a na whisky neměl, tak pil jen lacinej rum. Kostel měl na spadnutí, v cimře jen slamník a pár židlí rozviklaných. Na mši však nebylo k hnutí, když kázal o tom, že krádež a loupež je hřích.

Napřesrok v Mexiku na pátým patníku, pět mílí od Verra Cruz, na zlatým záboru kolama nahoru leží tam zvrhnutej vůz. Vez v pytli kulatý chlapům na vejplaty, dojel jen k úpatí hor. Z horkýho Mexika s vejplatou utíká pastor Hill na Little Ford.

Na každý vánoční svátky, ztratil se pastor Hill na pár dní pryč z Little Ford a než se navrátil zpátky, projel tu Santa Claus na koni každičkej kout. Roznášel tisíce nůší a kdo byl ten dobroděj do dneška málokdo ví. Málokdo v Little Ford tuší, kdo dával všem dětem dárky tak pohádkový.

DO RÁNA TOULÁMDO RÁNA TOULÁMNemám to snadný, má srdce chladný, k jiný to zahání, na místo lásky počítám vrásky, do rána toulám, toulám se rád.

Refr: Do rána toulám, do rána toulám, do rána toulám se jen, Toulám se tejden milá mi nejde, do rána milá mi nevýjde ven.

Povím ti ráno, nemáš vyhráno, jak bulík nemůžu stát, loučím se s tebou, loučím se s tebou, na trávě mokrý sám můžu spát.

17

KOSTELÍKKOSTELÍKTeď projíždím už poslední míli cestou v našem krásným údolí. V dálce vidím náš kostelík bílý a slyším, jak zvony hlaholí.

Refr: Můj život dál s tvým nebude spjatý a mý srdce dobře už to ví. Nezazvoní nikdy zvony zlatý, na tý svatbě mý a svatbě tvý.

Teď prožívám tu nejhorší chvíli, o který přemýšlím tolik dní, přede mnou je náš kostelík bílý a v něm tvoje šaty svatební.

Tak se vrací zpátky k první míli, na tý cestě trpký, cestě zlý, za mnou zůstal náš kostelík bílý, u tebe mý srdce posedlý

Refr: Můj život dál s tvým nebude spjatý a mý srdce dobře už to ví.Ještě pořád zvoní zvony zlatý, ale jenom na tý svatbě tvý

RICHMONDSKÝ VĚZENÍRICHMONDSKÝ VĚZENÍDnešní noc bude dlouhá, má drahá, noc dnešní v Richmondským vězení. V okně mým pevná mříž, ty snad vůbec nevíš, že tu mám i svoje srdce zavřený.

Místo hvězd jenom dým mříží vidím, Richmondský vlak když míří sem k nám. Od kytary mý pár snad s sebou ti vzal tónů písně, co tobě zpívám.

že tu sedím tak sám v cele temný, oknem vidím jenom dým za tratí a ten dým k zemi spad, když vlak zmizel jak had. Doufám, že můj pozdrav cestou neztratí.

Teď jen fotku tvou líbám a hladím, kytara má mi boky tvý připomíná. Noc teď na mě zhlíží malým oknem z mříží, s tebou zatím spí lepší než já.

Noci budou teď dlouhý, má drahá, jak dnešní v lapáku Richmondským, ty jsi daleko, tam, kam se nedovolám, mně teď zbejvá jen smutek a dým.

WATERLOOWATERLOORefr: Waterloo, Waterloo, Waterloo, je konec snů,

tak, jako Napoleon tam, ty poznáš jednou sám, v životě svým i to svoje Waterloo.

Já hocha znal jsem, jeho jméno Jimmy, hej, velkej on měl kolt a ještě větší sen. Jednu noc se cenil, když ho ládoval, že je nebezpečnej pistolnickej král.

Dlouhej Tony, od pultu ho jistě znáš, v šenku stál a tvářil se jak satanáš, a náš Jimmi, ten se holt ze zásady rval, myslel si, že je všech pistolníků král.

Třeskla rána, potom dým se rozplynul, pomalu Jim střílel, rychle zahynul. Na pilinách skončil dřív než se nadál, marnej sen, že je Jim pistolnickej král.

HUČKAHUČKAHučku svou na pozdrav smekám, světla vlaku vidím plát, tak na svůj nárazník čekám, už jsem tě měl akorát. Zejtra ráno, až se vzbudíš, zjistíš, že se slehla zem a tvůj miláček že pláchnul půlnočním expresem.

Refr: Za chvíli už budu v dáli, za chvíli mi bude fajn, po tvý lásce, která pálí, nebudu mít ani šajn.

Nejdřív zní vlakovej zvonec, pak píšťala, je mi hej, konečně vím, že je konec naší lásky tutovej. Z kapsy tahám harmoniku, tuláckej song budu hrát, sedím si na nárazníku a je mi tak akorát.

18

FELEENA Z EL PASAFELEENA Z EL PASAZ vojenské stanice tam, poblíž hranice, mexičan Joice svoji černovlasou ženu měl a domek hliněnej s malými okny, z kterých mu mávala když kolem s patrolou jel. Dítě spolu měli před květnou nedělí a vítr dětský pláč svou písní přehlušoval. Ústa s barvou vína a jméno Feleena té dívce mexické osud tam do vínku dal.

Když malá bývala vždy ráda sedala na kopci odkud vídávala El Pasa zář a vítr z večera plný těch světel šeptal jí do snění a hladil jí horkou tvář. Jak koníka laso táhlo jí El Paso a tátu prosila aby ji tam někdy vzal.

A roky letěly děvče už dospělý rozhodlo se, že chce jenom tam v El Pasu žít. Otec, když tvrdě spal, vzala svý šaty a vítr pomáhal jí stopy k El Pasu skrýt. Tam život začíná, červená kantýna, její smích orchestr honky tonk přehlušoval.

Už není nevinná, číšnice Feleena, už lásku od dneška do zítřka moc dobře zná. Zná sliby pastorů, zlato prospektorů a přitom se jí o jedný velký lásce zdá. Pak přišlo to štěstí, vstoupil jí do cesty muž, kerej jinej než ty co dřív znala se zdál.

Oči plný něhy a divný příběhy vyprávěl a hned neříkal, že jí má rád.Písničky o koních, balady s farem, s banjem jí zpívával a s větrem uměl se smát. Teď život začíná, cítila Feleena, po pláních chodili a vítr s nimi se smál.

Z vojenské posádky dal se s ním do hádky chlap, který Feleenu pro sebe marně mít chtěl. Zvuky dvou výstřelů zazněly nocí, ale jen jeden z těch výstřelů měl správnej směr. Stýská se Feleeně v červený kantýně, on rychle odjížděl, když měsíc nad mraky stál.

Náboje u pasu, čekali v El Pasu v záloze ti, co mu nechtěli Feleenu přát. V sedle se naklonil tak nějak stranou a mokrej rudej květ začal mít na prsou znát. Konec je naděje, na všechno pozdě je, Feleeno neplač a směj se, jak já jsem se smál.

Pušku z jeho sedla proti nim pozvedla a zas se ozvala smrtící série ran. Růže z jejích vlasů k pasu mu padla a ticho rušil pak už jen křik divokejch vranPár jezdců zbloudilých slyšelo jejich smích, vítr ho za noci směrem od El Pasa hnal

ROVNOU, TADY ROVNOUROVNOU, TADY ROVNOUTak už jsem ti teda fouk, prsten si dej za klobouk, nechci tě znát a neměl jsem tě rád, to ti říkám rovnou.

Refr: Rovnou, jó tady rovnou, rovnou, jó tady rovnou, prostě těpic a nehledej mě víc, to ti říkám rovnou.

Z Kentucky do Tennessee, přes hory a přes lesy, z potoků vodou já smejvám stopu svou, to ti říkám rovnou.

Tak už jsem ti teda fouk, prsten si dej za klobouk, nechci tě znát a neměl jsem tě rád, to ti říkám rovnou.

ROK 1848ROK 1848Jsem starej Tom Shure z pobřeží, pamětník starejch dob. A sekáč, jak se říkalo, teď už jsem ale trop. Teď jako starej vagabund obcházím tenhle svět, já, Tom co pamatuje rok devětačtyřicet.

Byl s námi v partě Poucker Bill, karbaník a fajn kluk, ať vyhrával či prohrával, tohle mu bylo fuk. Až jedenkrát ho při blufu jeden hráč řácky zved, a tak skončil Bill když psal se rok ž9.

Náš řezník Jacky z New Yorku míval zlý vopice. A vždycky, když byl pod parou strhla se pranice. Až jendou nalít na kudlu co vytáh starej Red, a tak skončil Jack když psal se rok ž9

I na Billiho z Bufala moc často vzpomínám, ten uměl řvát, že bylo ho slyšet až bůhví kam. Až jednou sletěl do šachty, v noci si cestu splet, a tak k smrti uřval se v ten rok ž9.

A všichni ty mí parťáci bejvali frajeři, teď už jsem sám a jako stín postávám u dveří. Teď jako starej vagabund obcházím tenhle svět, já, Tom co pamatuje rok devětačtyřicet.

19

ORANŽOVÝ EXPRESORANŽOVÝ EXPRESUž z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj. Rychlík barvy pomeranče už mě veze, tak good bye.

Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší svit brzdařský lucerny, komáři jisker v ovzduší, a pak když Oranžovej expres mi houká do uší.

Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje, ve svým tuláckým vaku pátrám po lahvi tokaje, píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje.

Už z rodnýho ranče nevidím jen komín a stáj, už z rodnýho ranče nevidím jen komín a stáj. Rychlík barvy pomeranče sviští na New York, good bye.

HARDYHARDYJó, vo poslední pranici měl Hardy mušku zlou a teď ho k Fordu vedou a čtyři na něj jsou. To když si na něj vyšláp sám policejní šéf, nechtěl aby znova tekla krev.

Refr: A teď mu zní poslední zvonění, jó pohřební. V okolí se každej bál koho sejme Hardy dál a marně se za ním oddíl vojska hnal.

Ten Hardy prostě neuměl bez pistole žít, teď v pekle si dá nalejt a zas se cítí líp. Jeho stín se plouží v noci častokrát tam, co musel Hardy hlavu do oprátky dát.

LITTLE BIG HORNLITTLE BIG HORNTam kde leží Little Big Horn je indiánská zem, tam přijíždí generál Custer se svým praporem, modrý kabáty jezdců, stíny dlouhejch karabin a indiánských signálů po nebi letí dým.

Refr: Říkal to Jim Bridger, já měl jsem v noci sen, pod sedmou kavalérií jak krví rudne zem. Kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná, proč Custer neposlouchá ta slova varovná.

Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií táhne generál Custer 7. kavalérii, marně mu stopař Bridger radí: Zpátky, pozor dej! Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín, padají jezdci z koní, výstřely z karabin. Límce modrejch kabátů barví krev červená, kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

Pak všechno ztichlo a jen tantam duní nad krajem, v oblaku prachu mizí Siouxů vítěznej kmen, cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál, tam uprostřed svejch vojáků leží i generál.

CHAJDA DRNOVÁCHAJDA DRNOVÁJá tu na svým dílci celkem vzato bídnej život mám a tak vypadám dost bídně, pámbůh ví. Myši začnou rejdit kolem sotva večer usínám, na mým dílci v starý chajdě drnový.

Refr: Dveře mají panty z kůže vokna nejsou zasklený, kolem kojoti se plížej hladový, dovnitř vánice mně věje dírou v střeše prkenný, na mým dílci, v starý chajdě drnový.

Když jsem z domova tam na východě vyšel zbohatnout, zkusit jestli potkám štěstí, kdopak ví, sotva napadlo mě tenkrát že kdy potkám tenhle kout, na mým dílci v starý chajdě drnový.

Ale rád bych aby se tu našla dívka laskavá, jejíž soucit mě z tý díry vyloví,jak bych žehnal tomu andělu, že domov uznává na mým dílci v starý chajdě drnový.

20

VLAK V 0,5VLAK V 0,5Já ti řeknu proč jsem dneska divnej tak, když v dálce za tunelem začne houkat vlak, proč nechávám svou cigaretu vyhasnout a každou chvíli stojím jako solnej sloup.

Touhle tratí já jsem jezdil řadu let, mašina a koleje byly můj svět a parta z vlaku se kterou jsem chodil pít, strojvůdce Mike, výhybka Joe a brzdař Kid.

Jednou, když jsme jeli z Friska v 0,5, tahle trať nebejvala nikdy žádnej med, po banánový šlupce sklouz a z vlaku slít a pod kolama zůstal mladej brzdař Kid.

Za rok na to zase z Friska v 0,5 vyjel si Mike mašinfýra naposled, tam v zatáčce za tunelem při srážce z budky vylít a zlomil si vaz vo pražce.

Pak už jsem zbyl jen já a výhybka Joe ale neštěstí chodilo kolem nás dvou, Jednou výhybka Joe už nevrátil se zpět, ani on ani ten vlak z Friska v 0,5.

Takže už víš proč jsem dneska bledej tak, já slyším za tunelem houkat divnej vlak, v něm jede parta se kterou jsem chodil pít, strojvůdce Mike, výhybka Joe a brzdař Kid.

Ten vlak od Friska už se řítí tmou, tak ahoj Kide, Miku, Joe.

CIZINECCIZINECNa kraji pouště slunkem spálený stojí naše malý město dřevěnný.Jednoho dne právě čas oběda byl se na kraji pouště jezdec objevil.

Měl černý sombréro, na něm bílej prach, pod ním hadí oči, ze kterejch šel strach.Místo cigarety měl v ústech růži, na stehnech pouzdra s chřestýších kůží.

Refr: Tu jeho tvář tu každý z nás poznal, na každém nároží zatykač vlál, na něm cifra za kterou by sis žil, a přece nikdo z nás nevystřelil

Pomalu projížděl hlavní ulicí, město bylo tichý, jak město spící. Před saloonem zastavil a z koně slez, jeho stí šel s ním a za stínem běs.

I zábava u baru prudce zvadla, když vešel dovnitř s tváří u zrcadla. Objednal si pití a v místnostech těch každý s chlapů poslouchal jenom svůj dech.

On jenom se usmál a dopil svůj drink, mexickým dolarem o barpult cink. Pak ke koni došel krokem pomalým, za chvíli zmizel jak z doutníku dým.

ZÁTOKAZÁTOKAV zátoce naší je celej den stín. Dneska je tichá, já dobře vím, kdy ten stín zmizí i z duše mojí, za vodou čekám na lásku svojí.

Poslední dříví jsem na oheň dal, i kdyby nocí překrásně hřál, já nespím to víš, tak jak bych si přál, proč si mě Hardy na práci vzal.

Pomalu svítá a krávy jdou pít, v sedla zas musím celej den být, proč má tvůj tatík ach tolika stád, týden už sháním a nemůžu spát.

Zítra se vracím na jižní díl, v zátoce naší tam bude můj cíl, vítr se zdvihá a měsíc je blíž, zítra stín zmizí, dobře to víš.

21

JÁ ODCHÁZÍMJÁ ODCHÁZÍMJá odcházím, já už se loučím, mraků se ptej, snad cestu znaj. Já odcházím s tvou láskou končím, toulavej směr mý boty maj.

Refr: Tak já jdu dál, už zvolna splývá s modrou nocí můj dlouhej stín,tak já jdu dál, jak už to bývá, neptej se kam, sám to nevím.

Já odcházím, z kytary svojí prach vopráším, pokrytej v ní, dost kytek znám, co lásku hojí, i písně znám, co dlouho zní.

Já odcházím a kompas starý u sebe mám, je zbytečný, já odcházím, ten kompas starý, stejně nemá směr zpáteční.

LODNÍ ZVONLODNÍ ZVONLodní zvon zvoní, není čas se ptát, kdy se zas vrátím a jak mám tě rád. Lodní zvon zvoní tak napít mi dej, láhví od whisky pak mi zamávej.

Jó, kdybych byl dlouho pryč já a má loď, do tý láhve prázdný pak dopis mi hoď. Nejdřív teď ale hrome napít mi dej, a pak mi mávej, jó, pak mi mávej.

Siréna houká a houpá se příď, za ňákej čas sem na mě čekat přijď, whisky se mnou mává tak říct si dej, a taky mávej mi, taky mávej.

POTULNEJ KOVBOJPOTULNEJ KOVBOJJsem potulnej kovboj, já se potloukám a od ranče k ranči se najímat dáma v těch mlžnejch horách na konci štreky já potkal jsem holku od červený řeky.

Pak začlo mně trápení a spousta běd, když táta se bál, abych mu jí nesved a v těch mlžnejch horách na konci štreky dal hlídat dceru od červený řeky.

Já schůzku jsem si s ní dal uprostřed skal, abych se s ní konečně pomiloval, a v těch mlžnejch horách na konci štreky, já líbal holku od červený řeky.

Sotva mi však řekla:"Miláčku můj", za skal se ozvalo:"Bídáku stůj!", a v těch mlžnejch horách na konci štreky stál její táta od červený řeky.

Tam pušky se ježily, moc jich bylo, mně štěstí se najednou vytratilo, a v těch mlžnejch horách na konci štreky já obklíčenej byl u červený řeky.Pak ke slovu přišla má pistol a pěst, já poslal je na jednu z nejdelších cest,a z těch mlžnejch hor tam na konci štreky, ved jsem si holku od červený řeky.

NEČEKEJ UŽ MARNĚ DÁLNEČEKEJ UŽ MARNĚ DÁLNečekej už marně dál, kdy se jezdec objeví, kde skončila cesta má, jen vítr a písek ví.

Vítr, kterej písek hnal, jenom hvízdal, jen se smál, a já s ním se začal smát když můj kůň už nemoh dál.

Refr: Vítr a písek to ví, já tvý jméno nevolal. V očích písek na rtech smích, dál jsem se smál.

Vítr pouště směr mi vzal, smál se i mýmu bloudění, ten vítr písně bláznů hrál, tvý slzy v písek promění.

Nečekej už marně dál, nevrátím se už to víš, kůň můj tajnou stesku znal, do mraků se dívej výš.

Mrak podivnej uvidíš, co se jezdci podobá, píseň jezdců písečných s větrem hvízdám ty i já.

22

PŘES PLÁNĚPŘES PLÁNĚTeď všichni Kaliforňané se za vás pomodlí, kdo táhneš s mulou přes pláně,rozluč se z pohodlím, musíš si taky nakoupit solený vepřový, kdo má štěstí, po cestě něco uloví.

Dva měsíce ti potrvá ta cesta přes pláně. Koukej ať vždycky z čeho máš vařit svý snídaně, protože k čertu dojedeš při špatným vaření, i tvoje mula musí žrát, jináč ti zcepení.

Břitvu nech doma, do tváře se radši nedívej, až pojedeš, budeš zarostlej a taky šedivej. Až tě tvá milá uvidí, uslyšíš asi pláč, svý mámě řekneš:"Podívej, to je tvůj zelenáč".

A taky proti rudochům drž stráže za noci, po dlouhejch denních pochodech propuknou nemoci, horečka, to je špatná věc, ta lidi poráží, a kdo je marod nemůže stát v noci na stráži.

U blat je nouze vo dřevo, kdy tě to nezdolá, vomáčku si tam zamícháš paznechtem z bůvola, u blat je nouze vo klacek, zem je tam jalová, i já bych teď už radši byl u mysu Hornova.

VŮZ DO TENNESSEEVŮZ DO TENNESSEETam, za modrou horou, modrými lesy, tam je domov můj, tam leží Tennessee, tam vrátit se k mámě bych zas jednou chtěl, vždyť pět dlouhejch let už jsem jí neviděl.

Zapřáh jsem svý koně a dal jsem jim směr tam, za modrou skálu jen dál na sever, proč severní hvězda se zdá mlhavou a divnej mrak divnej stín mám nad hlavou.

Proč můj vůz je náhle černej jako tér a míří na jih, když chci já na sever, proč maj koně v hlavách černý chocholy a díra, co mám v hlavě už nebolí.

Proč víko mi nad postel přitloukají a proč poslední sbohem mi dávají, já loučím se s nima, snad ne naposled, tak proč ženský pláčou, muřský hryžou ret.

Proč spouštěj mě pod zem u dvou borovic, proč hážou na mě hlínu, když jim chci jen říct:Tak vzkažte mý mámě za modrý lesy, proč můj vůz k ní nedojel do Tennessee.

KDYŽ NÁŠ TÁTA HRÁLKDYŽ NÁŠ TÁTA HRÁLKdyž jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí, scházeli se farmáři tam u nás v přízemí. Mezi nima můj táta u piva sedával a tu svojí nejmilejší hrál.

Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět, už jsem prošel celý státy a teď táhnu zpět, kdybych si ale v světě moh ještě něco přát, tak slyšet zase svýho tátu hrát.

Ta písnička mě vedla mým celým životem, když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem, a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál, když jsem si vzpoměl jak náš táta hrál.

To už je všechno dávno, táta je pod zemí, když je ale noc a měsíc potom zdá se mi, jako bych od hřbitova kam tátu dali spát, zase jeho píseň slyšel hrát.

ZATRACENEJ ŽIVOTZATRACENEJ ŽIVOTTo byla v Dakotě po vejplatě, whisky jsem tam pašoval, a že jsem byl sám jako kůl v plotě, s holkou jsem tam špásoval. Šel jsem s ní nocí jak vede steska okolo červenejch skal, než jsem jí stačil říct že je hezká, zpěněnej bejk se k nám hnal.

Refr. Jupí čerte, jdi radši dál, pak jsem ho za rohy vzal, udělal přemet a jako tur řval a do dáli upaloval.

To bylo v Dawsonu, tam v saloonu a já jsem zase přebral, všecky svý prachy jsem měl v talónu, na život jsem nadával. Zatracenej život, čert by to spral, do nebe jsem se rouhal. Než jsem se u baru vzpamatoval, Belzebub vedle mě stál.

Jó, rychle oplácí tenhleten svět, než bys napočítal pět, ďáblovým kaňonem nusel jsem jet, když jsem se navracel zpět. Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti, schylovalo se k dešti, Belzebub s partou stál v prostřed cesty, zavětřil jsem neštěstí.

23

FOLSOM BLUESFOLSOM BLUESMůj děda bejval blázen, texaskej ahasver a na půdě nám po něm zůstal ošoupanej kvér ten kvér obdivovali všichni kámoši z okolí, a máma mi říkala:"Nehraj si s tou pistolí".

Jenže i já byl blázen, tak zralej pro malér, a ze zdi jsem sundával tenhleten dědečkův kvér, pak s kapsou vyboulenou chtěl jsem bejt chlap all right a s holkou vykutálenou hrál jsem si na Bonnie a Clyde.

Ale udělat banku to není žádnej žert, sotva jsem do ní vlítnul hned zas vylít jsem jak čert, místo jako kočka já utíkám jak slon, takže za chvíli mě veze policejní anton.

Teď vokno mřížovaný mi říká že je šlůs, proto teď ve věznici zpívám tohle Folsom blues, pravdu měla máma radila:"Nechoď s tou holkou", a taky mi říkala: "Nehraj si s tou pistolkou".

ŠLAPEJ DÁLŠLAPEJ DÁLHej nandej na sebe modrý džíny, vlak houká, v kopci je pomalej. Tak vstávej s tý udusaný hlíny, hej tuláku už je ráno a tak oči otvírej.

Refr. Šlapej dál, táhni ke všem čertům, tohle to je město proklatý, a šerif náš ten nerozumí žertům a tak tohle ráno mohlo by být pro tebe dost zlý.

Hej padej už dál jak vede cesta a koukej si chytit ňákej vlak, šerif náš je z pepřenýho těsta a jak zmerčí tuláka tak začne žádit jako drak.

Hej nandej na sebe modrý džíny, vlak houká, v kopci je pomalej. Jeď dál, kam povedou tě šíny, a k našemu městu už se nikdy víckrát nevracej.

JESSIE JAMESJESSIE JAMESJesse James chlapík byl, hodně lidí vodpravil, vlaky přepadával rád, boháčům uměl brát, chudákům dával zas, přál bych vám abyste ho mohli znát.

Refr. Jó, Jesse ženu svou tady nechal ubohou a tři děcka říkám vám, ale tenhle přítel hadí ten vám Jesse zradí, já vím tenkrát v noci prásk ho sám.

Jednou vám byla noc měsíc tenkrát svítil moc, když tu vláček zůstal stát, kdekdo ví že ten vlak přepad James kabrňák, čistě sám se svým bráchou akorát.

Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem a svým dětem vypráví. Roberd Ford v nočních tmách připlíží se jako had, a on vám Jesse Jamese odpraví.

DIVNEJ SMÍCHDIVNEJ SMÍCHKaždej svoje dveře s hrůzou zamyká, když slyší jak z kopců do údolí proniká ten Jackův smích, ten divnej řev, při kterým v žilách tuhne krev, divnej smích krutej smích.

Mnohej honák s kulkou v zádech s koně slít, aniž tušil že zas pastvinama bude znít

Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, do nocí však vříská z okna za mříží ten Jackův...

Z větví borovice visí ztuhlej Jack, nebude už více pastvinama znít ten skřek ten Jackův...

Když však někdy vlci vyjou na měsíc, ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic ten Jackův....

24

JOHN HARDYJOHN HARDYJohn Hardy to byl malej chudinka, měl za pasem pár bouchaček. V západním pohraničí chlapa voddělal, chtěl utýct bez oplejtaček,

John Hardy nad karetním stolkem stál a do hry nechtělo se mu, nahnědlá holka dolar na stůl hodila:"Rozdejte taky Hardymu,

John Hardy čtyři karty vytáhnul a číňan sebral jenom dvě. John vytáh moc tak číňan shrábnul bank, a John mu pomoh do rakve,

Chtěl chytin John vlak směrem na východ, ve tmě si ale spletl trať, najednou cítí ruku šerifa:"Já musím želízka ti dát, "

Přivedli Johna pod šibenici a zbývala jen chvilička, já zaslech jeho slova poslední:"Pravdu má jenom bouchačka,........

BÍLEJ SNÍHBÍLEJ SNÍHRefr: Bílej sníh, bílej sníh, bílej sníh, bílej sníh, ten mýho tátu každej den připomíná,

Když vítr se zmítá a buší do oken, a sníh kolem lítá, mě všechno táhne ven, tam do hor směrem severním, kde ledová je pláň, kde tátu s jeho spřežením teď kryje bílá pláň.

Tam místo stromů k nebi ční pahejly kamení, a stovky mil nekonečný a žádný stavení, jen vítr šlehá do očí do tváří pálí mráz a jinovatka v obočí a kolem z ledu hráz.

Refr: Jen stín kopců v dáli a vítr co pálí, ten mýho tátu každej den připomíná,

Pět psů, jedny sáně a před ním č00 mil, tak do tý bílý pláně můj táta vyrazil, jen pár vyjetejch kolejí zbylo tenkrát po saních a zbytky jeho šlépějí pak brzo překryl sníh.

A od těch dob už sedmkrát přešel Štědrej den, ten večer chodím pozdě spát a k ránu mívám sen, že až se stromů sejde sníh a ledy začnou tát, zas jako tenkrát ve dveřích můj táta bude stát.

NA VÁNOCE RÁNONA VÁNOCE RÁNONa vánoce ráno, štědrej den tehdy byl, já se v cele temný jak smutek probudil. Na vánoce ráno bejvalo rok co rok, já chodil do Jacksonu pít brandy svý a grog. Holka ach holka dobře to víš, proč já byl tenkrát u brandy a teď je u mě mříž.

Na vánoce ráno já zas do Jacksonu šel, šerif Brandt tam holku mou na svejch kolenou měl. Na vánoce ráno, když ztichnul jek a křik, na zemi ležel šerif Brandt o kus dál pomocník. Holka ach holka dobře to víš, proč já byl tenkrát u brandy a teď je u mě mříž.

GOOD BYE JOEGOOD BYE JOEJako by andělů chór tam, z půlnoční strany hor píseň divnou začal hrát, vím, proč vítr teď přestal vát.Good bye Joe, šest bílejch koní už mě veze tmou. Sbohem všichni, co jsem znal, já už slyším zlatejch kopyt cval.

Teď už vím, není to sen, že je náhle tak černá zem, noc bez hvězd a bez mraků, jenom šest bílejch oblaků.Good bye Joe, šest bílejch koní už mě veze tmou. Sbohem vše, co měl jsem rád, já už vidím bílý hřívy vlát.

Jako by andělů chór tam, z půlnoční strany hor píseň divnou začal hrát, vím, proč vítr teď přestal vát.Good bye Joe, šest bílejch koní už mě veze tmou. Sbohem všichni, co jsem znal, já už slyším zlatejch kopyt cval.

Good bye Irene, sbohem Marty, good bye Joe, šest bílejch koní už mě veze tmou.

25

CASEY JONESCASEY JONESPojďte ke mně vy co máte po práci, strojvůdci, výhybkáři, nádražáci,poslechněte si vo srdci jako bronz, který nosil ve svý hrudi Casey Jones.

Bylo to zrovna po těch velkejch deštích, Casey vylez na mašinu samej smích, a jako vždy i dnes pro něj hlavní je ve vlaku že poštu veze do Virginie.

Refr. Casey Jones na lokálce svojí, Casey Jones mašínfírů král, Casey Jones smrti se nebojí, do poslední chvíle na mašině stál.

Poslouchejte brzdaři a tuláci, ty deště v trati udělaly zlou práci, marný bulo Casey Jonese snažení, vlak nabíral čím dál větší zpoždění.

Ale můžete vzít na to všichni jed, jet vopatrně Casey dlouho nedoved, náhle řekl " ať nás třeba vezme ďas, poštovní vagón, ten já dovezu včas ".

Někdy je život strašnější, než v černejch snech, někdy má člověk počkat, nebejt samej spěch, Casey kouká a oči ho bolejí, proti sobě vidí vlak v tý samý koleji.

A tak se teda řítí proti vlaku vlak, lidi už se zachraňujou všelijak, jenom Casey stojí jako kapitán, když pod ním jeho loď jde vstříc hlubinám.

Až pojedeš tam k virginskejm horám blíž, uvidíš tam vedle trati z pražců kříž, koleje tam v noci svítěj jako bronz, tam umřel král mašínfírů Casey Jones.

CO SE DÁL BUDE DÍTCO SE DÁL BUDE DÍTTy a já, prázdnej dům, přímo svádí ke hříchům, co se dál bude dít, dám ti hned znát.Až se víc sešeří zamkni zámky u dveří, co se dál bude dít, dám ti pak znát.

Refr: Až uzamkneš všechny vchody, zhasnu lampu i retku, nespoléhám na náhody, chci si tě vzít beze svědků.

Dírku klíčovou zandej touhle podkovou, co se dál bude dít, dám ti pak znát.Okenní přivři rám, pomoz dolů roletám, co se dál bude dít, dám ti pak znát.

Dřív, než spácháš hřích, zevnitř klíč nech ve dveřích, co se dál bude dít, nechtěj už znát.

JE SOBOTA V KAPSE MÁM PRACHYJE SOBOTA V KAPSE MÁM PRACHYJe sobota v kapse mám prachy, do města pojedu pít. Ty prachy třesou se strachy, že zejtra je nebudu mít.

Refr: Joudléry, joudléry, joudlej. Joudléry, joudléry, jou. Joudléry, joudléry, joudlej. Joudléry, joudléry, jou.

K jednomu baru si sednu, trošku si popovídám, od toho baru se nehnu, jinou zas nalejt si dám.

Možná, že na holku jednu, mrknu já o trochu víc,od toho baru se nehnu, z těch prachů nezbyde nic

HEJ JOEHEJ JOEHej Joe, jen uvědom si dojista, že každá holka od těsta, hned jak přijede do města je dámou. Hej Joe, město nejsou pastviny, zde platěj zákony jiný a tak nedělej blbiny před dámou.

Refr: S tebou je kříž, ty snad nevíš, že ti musí přijít jistě na obtíž, chodit špinavej v městě, když je v cestě holek dvěstě pěkně pěstěných, to je hřích. Hej Joe, proč chodíš jako spařený, to chce jít jinak na ženy, vždyť tvý šance nejsou zmařený.

Hej, Joe, buď prosím Tě tý dobroty a kup si nový kalhoty a neplivej si na boty před dámou. Hej Joe, hleď trošku na svou parádu, nečisti boty o trávu a nesmrkej do rukávu před dámou.

26

EL PASOEL PASOByla to krása když já do El Pasa do těch ulic dřevěnejch zase sem vjel,já z koně slez líně tam proti kantýně, kde z oken zvuk honky tont piána zněl.

Refr: Ve dveřích mexická dívka stojí a ve vlasech růži má, jsou dlouhý večery když roznáší sherry, a ve svých snech jenom mne objímá.

Dívka snědé kůže jak prérijní růže v žilách žhavou krv mexické noci má. Růžová kantýna a moje Feleena už kolik nocí jen o ní se mi zdá.

Já svý sherry dopil, když na mne osopil se chlap, který marně měl Feleenu rád. Dva výstřely štěkly, já nebyl tak vzteklý a snad proto on pad ale já zůstal stát.

Hledal jsem spásu, tak zády k El Pasu já na cestu rychle se dal jako blesk. Dlouho jsem se skrýval,jak v doupěti mýval, ale po mý Feleeně zmáhal mě stesk.

Až konečně k ďasu já dojel k El Pasu, tam ticho, jaký jenom na pohřbech maj. Pak obláček kouře a po něm ran bouře a já stačil říct jen " Feleena, good bye."

DÍVKA S VLASEM MEDOVÝMDÍVKA S VLASEM MEDOVÝMChci vyprávět vám příběh o jedné dívce s vlasem medovým, ale jak to bylo tenkrát v noci, to se snad už nikdy nedovím.

Já vím jen že jsem spěchal a řek si tenkrát , tak si cestu zkrať spodem kolem jezera, kde cestu kříží železniční trať. Tam v záři bílejch světel vidím dívku u přejezdu stát, asi něco se jí přihodilo, je to v jejím obličeji znát.

Už dlouho tady čekám a ještě nikdo mně nezastavil,tak odvezte mě proprosím domů. je to odtud necelých pět mil. Tvář má bílou jako sníh a paže jako mramor šedavý, proč stála tam u kolejí tak sama v černé noci, kdopak ví.

Tam před tím domem zastavte, já za tátou teď musím domů jít. Tak zmáčknu klakson, zastavím a čekám, až jí přijdou otevřít. Z chodby v nočním šeru vrhá lampa na silnici zář,pane já vám vezu dceru, proč máte tedy zamračenou tvář?

Po dívce pohled stáčím a marně kolem rozhlížím se tmou, vedle mě je místo prázdné stejně jako cesta přede mnou. Ten muž se nejdřív diví, zřejmě tomu, co se dovídá a zblízka na mě civí, když tichým hlasem ke mně povídá:

Já nevím, milý pane, zda je to mýlka nebo krutý žert, tak nastartujte ten svůj bourák, jeďte odtud ať Vás vezme čert. Předevčírem moje dcera zabila se, tak se radši ztrať, pět mil odtud, u jezera, kde cestu kříží železniční trať.

Já dodnes tady jezdím a hledám dívku s vlasem medovým, ale jak to bylo tenkrát v noci, to se zřejmě nikdy nedovím.

JEN TOHLE CHCI TI ŘÍCTJEN TOHLE CHCI TI ŘÍCTJen tohle chci ti říct, než v dálce zas zmizím, jó holka ztrať stopu mou, vždyť víš jak se toulám.Kapsu děravou mám a nejsem ten pravej, tak kam jsem odcházel, po známejch se neptej.

Pořád zakopávám o ten kořen bludnej, tak abych klidně žil už víc na mně nechtěj.

Nám zůstanou pěkný dny co jsem s tebou žil, už na mně nechtěj víc, asi bych se nudil.

27

BÍLÁ KYTKABÍLÁ KYTKAChladná je tvoje tvář jak kámen vyrytá, a bílá jak růže v stínu ukrytáSejdi s hor dolů ať ztratí tvoje tvář barvu skal, sejdi z hor dolů, když nechceš vadnout dál.

Jsi kytka bílá, jak pod kamenem z rána vykvetlá, a chladná jak padlý sníh je ruka tvá.Když slunce zář se večer schová za zelenou pláň, pak zčervenáš, až sevřu tvoji dlaň.

Bílá už je jen kytka, co teď v klopě mám, a chladný už je jen plný vína džbán.Zvony vyzvání, na naši svatbu všechny hosty zvou, a chlad tvých dlaní už zůstal vidinou.

POVĚSTE HO VEJŠPOVĚSTE HO VEJŠPověste ho vejš ať se houpá, pověste ho vejš ať má dost, pověste ho vejš ať se houpá, že tu byl nezvanej host.

Pověste ho že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch,pověste ho že byl línej a tak trochu dobrodruh.

Pověste ho za El Paso, za Snídani v trávě a Lodní zvon,za to že neoplýval krásou, že měl country rád, že se uměl smát i Vám.

Refr: Nad hlavou mi slunce pálí, konec můj nic neoddálí,do mých snů se dívám zdáli a do uší mi stále zní tahle píseň poslední

Pověste ho za tu banku v který zrujnoval svůj vklad,za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib,že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

Pověste ho že se koukal a že hodně jed a hodně pil,že dal přednost jarním loukám, a pak se oženil, a pak se usadil a žil.

PROKLATEJ VŮZPROKLATEJ VŮZE G Cmi A H7Čtyři bytelný kola má náš proklatej vůz,

E Cmi A H7 A H7 A H7tak ještě pár dlouhejch chvil zbejvá nám, tam je cíl,

E A E A Ea tak zpívej ó Santa Cruz.A E H7 EPolykej whisky a zvířenej prach, nesmí nás porazit strach, až přejedem támhleten pískovej plát, pak nemusíš se už rudochů bát.

VLAK MÁ ZELENOUVLAK MÁ ZELENOURefr: Jen si pláč, slzy utírej, na ranč můj šátkem svým zamávej,

jeď si dál vlak má zelenou, teď už máš, pámbů ví cestu zvolenou.

Když k tanci chtěl jsem na parket tě brát, tak nemělas mě holka košem dátTo všechno mělas uvážit si dřív, než jsem na jinou holku tam od stolku kýv.

Když vlak už houká, smutek v očích máš, a šátkem slzy s pudrem utíráš.To všechno mělas...

Teď do vagónu nechceš nasednout a šátkem z okna konec odmávnout.To všechno mělas...

28

VŠICHNI UŽ JSOU V MEXIKUVŠICHNI UŽ JSOU V MEXIKUKde jen jsou a kde jsem já, proč všechno končí, co začínásmůla se na mě lepí ze zvyku a všichni jsou už v Mexiku.

Refr: Všichni jsou už v Mexiku, Buenos Dias já taky jduaspoň si poslechnu pěknou muziku co se hraje v Mexiku

Kde je můj kůň co měl mě nést blátem měst a prachem cestdělal že se ho to už netýká, asi šel do Mexika.Kde je ta holka co měl jsem rád, už tu na rohu měla stát,s pihou na svým krásným nosíku, už se asi nosí někde v Mexiku

Kde je můj pes, co mě hlídat měl, že nezaštěkal, kam jen šel,bez obojku a bez košíku, už se asi toulá v Mexiku.Kde je ten náš slavnej gang, postrach salónů a postrach banknechali mi všechno pěkně na triku a už jsou někde dole v Mexiku.

Kam šel barman, teď tu stál, a chlapů houf co s nima hrál,jen zatykač s mojí fotkou visí tu a ostatní jsou v Mexiku.Kde je ten chlápek, co tu spal a ta kočka co jí nalejvalšerif právě bere v baru za kliku, asi jsem měl bejt už taky v Mexiku.

TULÁKTULÁKPotkal jsem tuláka, ten uměl hrát, joho,ten když do ruky vzal si flétnu svou, všem se to líbilo a ne jen náhodou, jo, joho, joho.

Netušil, co má před sebou joho,nástroj že jiný naučí se hrát, housle že tím jsou daný akorát, jo, joho, joho.

Jednou si řek , kde je můj job joho místo si našel u potulný kapely, tam potom kytaru hrát ho učili, jo, joho, joho.

Z kytary k banju už je jenom krok,celý státy s tím posazem sjezdili, Chicago, New York, Jižní Antily, jo, joho, joho.

Jazzmani blednou závistí joho,Dizzy Duke, Miles i Cout si říkali, dali se na skiffle, jazzu nechají, jo, joho, joho.

Farewell, good bye, adios.

KINGSTON TOWNKINGSTON TOWN

Umlkl rybí trh a utich ptáků křik, v přístavu se lodě líně potácí, skočím na jednu, v tom se vítr zdvih, vidím jak molo rychle mizí, loď se otáčí.

Refr: Však jak šťasten byl, o té cestě jsem snil, na moři, v přístavech vesele žil. Svůj sen jsem chyt, co víc, nabyl jsem klid a nic nebylo co chybělo mi v Kingston town.

Tenkrát jen z rozmaru jsem na tu bárku vlez, slunce mi z vody šlehlo do očí, kdepak bych tušil, že to na mě byla klec, kterou si moře kdy chce roztočí.

Dnes je, Bože proč mi trestáš, stejný den, slunce se zastavilo, chce jen hřát, zde jsem , přec mladý byl, snad byl to sen, jen pro ten sen se nyní vracím, jen zde chci spát.

29

TA ZEM JE TVÁ ZEMTA ZEM JE TVÁ ZEMTa zem je tvá zem, ta zem je má zem, od Kalifornie po New York Island,tak můžeš bloudit, jak se ti zlíbí, ta zem je všech, to každej ví.

Mám jen svý mládí a majetek, ti, co jim to vadí, ať si jdou kam chtěj, Kdo chce jde se mnou, ať pozná jednou, že ta zem je všech, to každej ví.

Slunce už svítá, cesta mnou zmítá, dávno dobře vím, každej kraj mě vítá, když sněhy sejdou, nebo listy spadnou, ta zem je všech, to každej ví.

Pomněnky vadnou, mé ruce chladnou, tu zam obejmout, naposled prahnou, plány se hatí, dech už se krátí, ta zem je všech, to každej ví.

ŽLUTÝ PTÁKŽLUTÝ PTÁKKaždá pouť končí i začíná, hlava tvá jen maně si vzpomíná. Brána z růží sto zámky zamčená, sláva tvá už dávno je skončená.

Den se chýlí, skráně bílí, stínem loučí se, klekáním k spánku pílí, den se chýlí, na skrání bílý, noc mu přísahá, že v klidu si může snít.

COLORADOCOLORADORefr: Colorado, Colorado, Colorado z mládí tě znám,

Colorado, Colorado, Colorado ráda tě mám. Jezer jas, vůni hor, pastviny divokých stád, v lesích znám každý kout, krásné, krásné tě znát

Léta touhy, zbožných přání, čím víc toužím, život se sklání, snad jen pár chvil možná mi zbývá. Ještě sílu v nohách cítím, chci zas jednou brouzdat se kvítím, jako dítě si pod skálou hrát.

Pojď se mnou, mé prchlé mládí, je to dávno, čas tak pádí, tam jednou, možná se vrátím. Starou steskou u té skály, co se louky na slunci pálí, tam se vrátím mé Colorado.

OH SHANNENDOAHOH SHANNENDOAHOh Shannendoah, už cestu mám, cestu tam, kam ptáci letí k modrým vodám tvým se sklání, oh Shannendoah.

Já vím, proč křídla chtít, letět tam, kde proud tvůj mizí,přes celý Maryland se vlny valí, oh Shannendoah.

žal svůj chceš moži dát, vem i můj a nes ho chvíli, síla tvá i lesy kácí, vem i můj.

Oh Shannendoah, už cestu mám, cestu tam, kam ptáci letí, k modrým vodám tvým se skláním, vlny jdou, vlny jdou, vlny jdou, Shannendoah.

MALÁ ISABELMALÁ ISABELČerné sny a bílé ráno, to je vše, co teď vidím, co se mi to dneska zdálo, stále více se divím. Co se mi to dneska zdálo, jaký to byl hrozný sen, v noci špatně se mi spalo, o to lepší bude den.

Sen o tom, že si ji ztratil, svoji malou Isabel, že by ses nejradši zabil a že hledat si ji jel. Představa, že bys ji ztratil a už nikdy nenašel,hnala koně, až se schvátil a tys ji nenašel.

30

ŠIRÝ PROUDŠIRÝ PROUDC F C Emi Ami Dmi G

Ten širý proud jak přejít mám, proč neumím se nad něj vznést, Emi F Emi Dmi D7 G C

ach člun tak mít, ten řídit znám, v něm lásku svou bych chtěla vést.

Jak kamení, jež působí, že potápí se celý prám, tak těžké zdá se, Bůh to ví, má láska zlá, co v srdci mám.

Vždy, když se láska rozvíjí rubínů zář se line z ní. Však jako krůpěj pomíjí. pod letní výhní sluneční.

Až něžnou růži spatříš kvést, co trny zájem oplácí, nenech se krásou klamnou svést, hleď ruka má teď krvácí.

Ten širý proud jak přejít mám, proč neumím se nad něj vznést, ach člun tak mít, ten řídit znám, v něm lásku svou bych chtěla vést.

ZVEDNĚTE KOTVYZVEDNĚTE KOTVYRefr: Už vyplouvá loď John B, už vyplouvá loď John B,

okamžik malý jen a poplujem dál. Nechte mě plout, tak nechte mě plout, sil už málo mám, tak nechte mě plout.

Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, vím že cesta má konec už má. Nechte mě plout, tak nechte mě plout, sil už málo mám, tak nechte mě plout.

Sklenici svou dopil, za krátko u mě byl, na ruce okovy dal a pistole vzal. Šerif John Stone, šerif John Stone, moji svobodu vzal šerif John Stone.

ČERNOVLASÁ LOUČERNOVLASÁ LOUČernej jsem jako uhlí, jak tenhle vlak, cestou mi nohy ztuhly, už je to tak. V dálce mě ale čeká čínská holka Lou, už děsně dlouho čeká v Louisianě Lou, moje první láska Lou.

Makal jsem na Aljašce a holce psal, že střádám prachy v kapse bych si ji vzal. Psal jsem ať pořád čeká moje holka Lou, ať na mě pořád čeká v Louisianě Lou, moje černovlasá Lou.

Refr: Mám v Louisianě Lou, v Louisianě Lou, tam dávno mám svou černovlasou Lou

Kámoš mě vzbudil s flaškou a se mnou pil, ráno mi zdrhnul s taškou a jakej byl, i když mi kámoš nakrk já mám holku Lou, nedám si nohu za krk čeká na mě Lou, dole v Louisianě Lou.

čeká tam taky máma na dvorek dá necky, že jsem byl vždycky štráma vykoupu se hezky, až budu ve svý kůži v čistým vohozu, potom kdy vezmu růže pro svou holku Lou, pro svou černovlasou Lou.

Slunce už na růžovo natírá kraj, když jsem dal holce slovo tak mě tu maj, i když jsou prachy v pytli jsem tu ještě já, některý hůř to chytli než ta holka má, naž ta zlatá holka má.

31

NEPLAČ MALÁNEPLAČ MALÁNeplač malá, neplač malá, to ti nesluší, už zítřejší ráno ti slzy usuší, uvěříš, že brzy zmizí zklamání, připít si pak půjdem na další setkání.

Snad nevěříš co jiní o mně ti říkají, to mohou dělat druzí, co tebe neznají, jak s rosou slzy zmizí, pak budem každý sám, až uvidím tě jednou, tak snad ti zamávám.

Neplač malá, neplač malá a jdi už přece spát, už nebudu si nikdy s tvými vlasy hrát, tady nám stopy končí, tady se rozchází, je tu jen zvadlý listí, který se rozhází.

A když se zítra vzbudíš, až bude svítání, uvidíš, jak slunce mlhu rozhání, všechny stíny zmizí, zas bude slunce hřát, když mi řekneš čekej, já počkám rád.

ZUZANAZUZANARefr: Ó, Zuzano, zdali mě ráda máš, Zuzano moje milá, zdali si vzpomínáš.

Sjíždím z hor do údolí, kde hučí Tennessie, jedu za svou Zuzanou přes hory přes lesy. Odjel jsem z Alabamy z bendžem na kolenou, jedu až do Louisiany, tam mám lásku svou.

Jedu nocí za Zuzanou, jedu nocí sám, na tý cestě daleký jen jedinej cíl mám. Vidím svojí Zuzanu, ten svůj cíl dalekej, už chutnám její koláče, no tak holka neplakej.

Nevadí, že slunce pálí, nevadí, že hřmí, brzy budu v New Orleans, brzy budu s ní. Ten, kdo žije v Louisianě, ten to dobře ví, když má někdo velkou radost, tak volá olé.

Já nechci zůstat jen tak sám, nejsem holt ten typ, až přijdu k tobě Zuzano tak hned mně bude líp. A když ji nikde nenajdu, vždyť svět je kulatej, já žalem umřu, pohřběj mě, Zuzano neplakej.

Ó Zuzano neplakej, ty jedinej jsi můj cíl dalekej. Ó Zuzano, ó Zuzano, ó Zuzano.

SMUTNÝ PSANÍSMUTNÝ PSANÍDnes je pro mě černý nejsmutnější ráno, dopis dostal jsem černě ozdobený, nevím ještě co je tam uvnitř napsáno, když ho vidím oči mám zarosený.

Tak tu sedím v ruce mám tak smutný psaní, máma píše, že si pámbůh tátu vzal, je teď sama, doma nemá nikde stání, abych prej se za ní domů podíval.

Kdybych šel hned nejrychlejší koně sedlat, s větrem v zádech letět chtěl bych jako blesk, nemoh bych pro mámu nic jinýho dělat, než jí otřít slzy a zahnat jí stesk.

Rec. Vzpomínám si dobře na to krásný ráno, kdy jsem mámě, otci lehce sbohem dal. Otec říkal mi, že mám v osudu napsáno, abych celej život do svejch rukou vzal.

STOVKY MILSTOVKY MILPlakat budeš dívko má, že odešel jsem z domova, že odešel jsem z domova snad stovky mil.Stovky mil, stovky mil, stovky mil, hmm stovky mil, že odešel jsem z domova snad stovky mil.

Čas ten lásce ublížil, vzdáleni jsme pětset mil, srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.Těžkých chvil,.....

Celou noc dnes přemítám, proč jsem zůstal sám a sám, lavici teď nádražní za lože mám.Za lože mám,.....

Cestu zpátky dobře znám, ale kapsu prázdnou mám, tak v tý dálce daleký zůstanu sám.Zůstanu sám, ...

32

OTEC A SYNOTEC A SYNAmi Dmi Ami Dmi AmiŘemeslo zlý a starý mám, těžko se líbit bude vám, F G C Ami F G Emě nikdo z lidí nemá rád, pro úřad můj, jsem prosím kat.

Řemeslo zlý a starý mám, snad jednou odpustí mi Pán, má práce chutná mi jak blín, vždyť rukou mou pad i můj syn.

F E Ami Emi F G C ERefr: Ruce měl v poutech svázaný, na očích šál ten lesů král a jako sbor chór krkavčí

F E Ami F G ERuce měl v poutech svázaný na očích šál a já se bál vykonat práci popravčí.

Slepený vlasy, vrásek pár, z bejvalý krásy zbyl jen cár, zato má rubáš s oprátkou, tam pod ní končí cestu svou.

Sedranej šat a drsná tvář, on trochu krad a byl to žhář, byl pozdní večer, první máj šel spát a zde s ním stá já, jeho kat.

Refr: Pod černým trámem s oprátkou pak dokonal ten lesů král a jako sbor chór krkavčí, pod černým trámem s oprátkou já povinnost svou vykonal, dřív otec jen, teď popravčí.

Osud si umí divně hrát, otec a syn, zloděj a kat....

POLE S BAVLNOUPOLE S BAVLNOUPane můj, co na nebi je tvůj dům má máma můj život dala katům,katům mým v polích s bavlnou. Pane můj, co na nebi je tvůj dům má máma můj život dala katům, katům mým v polích s bavlnou.

Refr. Den za dnem kůže zná bič katů vidíš jen černý záda bratrů, jak tam jdou v polích s bavlnou, to co znáš ty v Lousianě černý záda znaj i v Texarcaně i tam jsou, v polích s bavlnou.

Já vím brzy musí přijít soud, černý záda práva na něm vyhrajou, Boží soud v polích s bavlnou. Já vím brzy musí přijít soud, černý záda práva na něm vyhrajou, Boží soud v polích s bavlnou.

Chtěl bych jít na potem vlhký lány tak řekni pane můj, černý zvoní hrany katům mým v polích s bavlnou. Chtěl bych jít na potem vlhký lány tak řekni pane můj, černý zvoní hrany katům mým v polích s bavlnou.

Měj můj pane co v nebi je tvůj dům, mou duši, když život patří katům, katům mým v polích s bavlnou. Dnes měj pane, co v nebi je tvůj dům, mou duši, když život patří katům, katům mým v polích s bavlnou.

KRÁL SILNICKRÁL SILNICKaždý den stejný svět, plný je splínu, běd.Ráno se vstává v pět, šetříš zbytek cigaret.Najměte vůz si hned, žebroníš u všech cest,když někdo naloží ti hřbet, pak jsi silnice král.

Boty znaj tátův křest, tvůj kabát děr má šest,s nákladem všechna čest honosný máš králů vzhled.50 centů snes, jestli se vyspat chcešráno, když přivstaneš si v pět, hned si silnice král.

Na cestách vesnice i osady znáš, znáš jejich jména a poslepu tvář,snad každý monarcha když vládl bděl, tak nikdo silnic krále jet poslepu neviděl.

33

BILLY ŠPUNTBILLY ŠPUNTKdyž jako kluk četl v kovbojkách chtěl rovnat sám se hrdinům. Nechal si mužně říkat Bill, ale zůstalo mu Billy Špunt. Jako každý, i on fotbal hrál, žádnej tým ho nechtěl vzít. Byl malý, sláb, no Billy Špunt, tak k čemu by ho měli mít.

Víc bratr s léty mohutněl a táta ho měl proto rád. On zůstal špunt, proto nesmutněl, ale uměl se i sobě smát. A když rukoval, tak i četař se smál, komu že to velet má. Ale jednou i on překonal svojí malou výšku sám.

Refr: Billy překonal ji sám, Billy překonal ji sám. Jednou i on překonal svojí malou výšku sám.

A bratr, ten už zatím hrál za nejslavnější tým. Svůj díl štěstí by mu jistě přál, ale ono raději šlo s ním. Až jeden den si dětí pár začlo tam s řekou hrát, a ze všech lidí jenom Bill měl odvahu se s vodou prát.

Billy překonal se sám, Billy překonal se sám, život dal aby zachránil, překonal svou malou výšku sám.

TVŮJ ČASTVŮJ ČASC Ami C Ami C Ami D7 G7Tvůj čas jen hvězdy měří, tvůj čas má někde cíl, ten hledat budeš stěží přes kameny a jíl.

F G7 F G7 C Ami F G7 CPojď trosečníku bludný a dál se znovu dej, vždyť dálky jsou tak svůdný, tak víc už neváhej

C F7 C Ami D7 G7Refr: Neváhej jít, ať šílencem jsi cest, neváhej jít pod nebem plným hvězd.

C E7 F D7 C G7 CDej ruku svou do dlaní tý tvojí dálce na hraní a dej se vést a dej se vést.

Tvůj čas má sloky krátký a mlhu před sebou, tvý kroky jsou tak vratký, když stíny kolem jdou. Tam na konci zní zvony a pak se dobře měj, tvý cesty dálkou voní, tak víc už neváhej.

ODJÍŽDÍMODJÍŽDÍMAmi Dmi G7 C Dmi Ami H7 E7Zas žloutne zem a stromy svlíkaj listí, rána jsou kalný a slunce nezná stín.Ami Dmi G7 C Dmi Ami E7 A Blíží se den, kdy nejste si moc jistý, až vlak zahouká, že neodjedete s ním.

A D E ARefr: Odjíždím a za sebou mám babí léto, odjíždím a barvy sbírám do očí,

odjíždím a vůbec nevím k čemu je to, odjíždím a nikdo se neotočí. Odjíždím a nemám ani zdání, co je tam, kam supí ten můj vlak. Odjíždím a mám jediný přání, vrátit se zas zpátky jak na jaře pták.

Vlak nečeká na slunce zimomřivý, šátek je bílej a holka nezná pláč, pár drsnejch slov a všechno je hned jiný, kouř cigaret a je z tebe zase rváč.

Rok chodí sám jak barvy v kalendáři, má noci chladný a sem tam bílej den, jak starej strom nosí počasí v tváři, léto je pryč a jaro je za rohem.

34

BÁL V LAPÁKUBÁL V LAPÁKUC F C D7 G7

Hej, řekni nám mládenče odkud sem jdeš, proč smutný máš voči a jak tráva schneš. C B G C C G C

Vždyť ty sem k nám patříš jak žádnej jinej, jsou nás tu tři stovky každej nevinnej.

F C G CRefr: Jó vzala to voda a život jde dál, dneska maj muklové v lapáku bál,

jó vzala to voda a život jde dál, dneska maj muklové v lapáku bál,

Já předloni do Friska vagónem jel a na střeše hezoučkej flíček jsem měl. Ten bremzák co přišel moc vošklivě řval, tak drcnul jsem do něj a čert si ho vzal.

Já dostal jsem žízeň a whisky chtěl pít a splet jsem si cestu a do banky vlít. Leč v sejfu jsem nenašel kořalky hlt, chudáček pokladník měl z toho smrt.

Já od mládí už jsem zapomnětlivej, poslyšte mládenci příběh tklivej, jak jsem měl posledně vošklivej pech, když jsem mu zapomněl kudlu v zádech.

Já farao jednou jsem v saloonu hrál a byl jsem dost špatnej,ten chlap se mi smál a to neměl dělat měl mizernej den von zvostal tam ležet a já přišel sem.

Já věřte mi nebo ne jsem nevinnej za všechno může můj ksicht zločinnej,že kradu prej koně, to bídná je lež, když běžet chceš se mnou tak koníčku běž.

Jó láska je mládenci moc hezká věc jeden jen kejvne a hned spadne klec, milovali jsme se pěknejch pár let, pak jsem jí nasypal do kafe jed.

Hej, řekni nám mládenče odkud sem jdeš, proč smutný máš voči a jak tráva schneš. Vždyť ty sem k nám patříš jak žádnej jinej, jsou nás tu tři stovky každej nevinnej.

MISSISSIPI BLUESMISSISSIPI BLUESAmi Dmi Ami G AmiŘíkali mu Charlie a jako každej kluk, kalhoty si o plot roztrhal. Říkali mu Charlie a byl to Toma vnuk, na plácku rád košíkovou hrál. C F Dmi E7Křídou kreslil po ohradách plány dětskejch snů, až mu jednou ze tmy řekli, konec je tvejch dnů. Ami Dmi Ami G Ami G7Někdo střelil zezadu a vrub do pažby vryl, nikdo neplakal a nikdo neprosil.

C Ami F G C ( E )Refr: Mississipi, Mississipi, černý tělo nese říční proud,

Mississipi, Mississipi, po ní bude jeho duše plout.

Říkali mu Charlie a jako každej kluk na trubku chtěl ve smokingu hrát. V kapse nosil kudlu a knoflíkovej pluk, uměl se i policajtům smát. Od malička dobře věděl kam se nesmí jít, který věci jinejm patřej, co sám může mít. že si po něm někdo střelí jak do hejna hus, netušil a neví, řeka zpívá blues.

Chlapec jménem Charlie a jemu patří blues, ve kterým mu táta sbohem dal. Chlapec jménem Charlie, snad došel cesty kus, tam, kde před tím tolikrát si hrál. Nepochopí jeho oči jak se může stát, jeden, že má ležet, druhý klidně spát. Jeho blues se naposledy řekou rozletí: Kdo vyléčí rány, smaže prokletí.

35

DÁL, DÁL, DÁLDÁL, DÁL, DÁLA Cmi D E A Cmi D E7Za horama zlato hoří v žilách černejch skal, horečkou tě nohy povedou,A Cmi D E D H7 E7nepřemejšlej, chvilku na to ruksak rychle zbal, zanech doma holku zklamanou.

Nezapomeň sebou bibli, nezbyde ti víc, nežli v těžký chvíli modlení,Eskymáci prej tam bydlej, neroste tam nic, prokleješ to zlatý kamení.

A D A H7 E7Refr: Dál, dál, dál, co řeka pramení, tam kde břeh ukrývá drahý kamení.

A D A E7 ADál, dál, dál, tou řekou mámení, tam, kde na tě kývá zlatý znamení.

Snad se vrátíš jako tulák nebo jako pán, nebo zůstaneš v tý zemi spát. Nekoupíš si ani bourák až se vrátíš k nám, jak se budeš vo ty prachy bát.

Holka se ti dávno vdala, spadlo stavení, na tebe už každej zapoměl. Máma, co se na tě smála, už je pod zemí a pro ní si valoun zlata chtěl.

Postavíš si barák bílej v modrým pobřeží, bankéři se vo tě budou prát. Už nebudeš chlapče milej vo to neběží, už nebudeš šťastnej klidně spát.

VELRYBÁŘSKÁ VÝPRAVAVELRYBÁŘSKÁ VÝPRAVAC F G CJednou plác mě přes rameno Johnny zvanej Knecht, Ami Dmi G Cmám pro tebe hochu v pácu moc fajnovej kšeft. Vobjednal hned litr rumu a pak něžně řval: Sbal se, jedem na velryby, prej až za polár.

Refr: Výprava velrybářská kolem Grónska nezdařila se protože nejeli jsme na velryby ale na mrože. čx

Brigga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce. Vypluli jsme časně zrána směr severní pól, dřív, než přístav zmizel z očí, každý byl na mol.

Na loď padla jinovatka s ní třeskutej mráz, hoň velryby v kupách ledu to ti zlomí vaz. Na pobřeží místo ženskejch mávaj tučňáci, v tomhle kraji beztak nemáž žádnou legraci.

Když jsme domů připluli, už psal se příští rok, starej rejdař povídá, že nedá ani flok. Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok.

Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví,stáhli jsme mu kůži z těla tomu hadovi. Z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, máme velryb plný zuby, na to vemte jed.

36

CESTA NA ISLANDCESTA NA ISLANDAž někdo ti hochu vo Islandu řekne svým koltem ho přikrej a buď na něj zlej. Kdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekne je dočista blázen a ty se mu směj.

Kdo kanady prodřel v tom pohřebním koutě, kdo šedivý vlasy z tý hrůzy teď má, kdo viděl tystíny, co do hrobu zvou tě, ten třesoucím hlasem mi za pravdu dá.

Refr: Nechci o něm slyšet, nechci nikdy vidět islandskej kraj, mý šedivý vlasy mi za pravdu daj.

Jó tenkrát v tom roce co bylo to sucho, chlap přišel a povídá úplnou báj, že sežere z kojota syrový ucho jestli nám nepoví kde leží ráj. Pak v prokletým vedru jsme lesama táhli, kde smrděly tůně a zrzavej mech, a stromy jak tráva když na ně jsme sáhli, hned padaly na zem, to člověk by zdech.

Pak začaly kopce a šutráků fůry, když jazyk nám votek, jdem bez vody dál, my cucali šťávu ze stromový kůry a islandskej ďábel se z voblaků smál. A večer když stahaný na zem jsme padli, ty islandský zvířata divnej maj mrav, přes kemp, kde ležíme jak kytky zvadlý, stádo se přehnalo divokejcj krav.

Můj bože proč nedáš nám voddechnout chvíli, proč trestáš nás pravicí krutou a zlou, tam v islandskejch horách to sténá a kvílí, to ubohejch trempířů přízraky jdou. Tak zašel tam jeden a ztratil se druhej a ze skály padal a příšerně řval, a Veselej Dejvy byl do rána tuhej, až zvostal jsem samotnej uprostřed skal.

Já za chvilku zdechnu, jen minuta zbývá, tak skončila cesta moc dobře to vím, a islandskej ďábel už prstem mi kejvá, až zaleze slunce já odejdu s ním. Ač není tu žádnej, co pro mě by plakal, já jedinou radu chci nakonec dát. Kdyby vás někdo do Islandu lákal, tak oprátku na krk a poslat ho spát.

PARTA Z RANČE YPSILONPARTA Z RANČE YPSILONKaždé ráno sjíždí z hor ta parta z ranče Y, mezi nima jede na koni kovboj jménem John. ( čx )

Tam dole, tam dole u řeky, u řeky stojí opuštěnej srub, nedávno tam ještě bejvala ta dívka jménem Ruth.

Co asi, co asi stalo se, stalo se s mojí plavovlasou Ruth, odešla tam dole od řeky, odešla opustila srub.

Až se jednou vrátíš zpět, vrátíš zpět, přijď se na mě podívat, na tebe má plavovlasá Ruth, budu pořád vzpomínat.

Tam dole, tam dole u řeky, u řeky stojí osamělej strom, nedávno se na něm oběsil kovboj jménem John.

37

ZE VŠECH CHLAPŮ NEJŠŤASTNĚJŠÍ CHLAPZE VŠECH CHLAPŮ NEJŠŤASTNĚJŠÍ CHLAPRefr: To znám, to dobře znám, znám, znám, na kolejích nejsem nikdy sám, sám, sám.

To znám, to dobře znám, znám, znám, na kolejích nejsem nikdy sám.

Shejbni hlavu kamaráde tunel před námi, veksle tlučou píšťaly řvou zvonce vyzvání, v boudě dobrej mašínfíra není žádnej srab, i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap, yes, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.

Když z komína vod mašiny letí černej dým, na tom světě jenom jednu věc na tuty vím, na tom světě širokým věc jednu jistou mám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám, yes, chudej hobo není nikdy sám.

Pod zádama uhlí mám a deku děravou, místo lampy večerní jen hvězdy nad hlavou, s večerem jsem do vagónu zalez jako krab, i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap, yes, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.

Za zádama Frisco, semafor je zelenej, vlak se žene do tmy jako bejček splašenej, radujte se občánkové hoboes jedou k vám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám, yes, chudej hobo není nikdy sám.

Viděl jsem ji u pangejtu vedle dráhy stát, usmála se zamávala, z vagónu jsem spad, jářku helou, sklopí oči, udělá to klap, i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap, yes, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.

Když z komína vod mašiny letí černej dým, na tom světě širokým věc jednu jistě vím, na tom světě širokým věc jednu jistou mám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám, yes, chudej hobo není nikdy sám.

TULÁCKÝ BLUESTULÁCKÝ BLUESToulat se sám tou rosou čerstvejch rán, zpívat si blues, jít s hejnem černejch vran, pod mostem spát a v nočním tichu hvězdy počítat, sám sebe se ptát, proč tmavomodrý blues mám tolik rád.

Bez lásky jít za modrou dálkou rád, kde slyším blue svý tmavomodrý hrát, bez floka žít a v dobytčáku světem cestovat, žebrat i pít a po přístavech starý songy hrát

Zpocený blues sedřenejch paží hrát, blues kolejí a skřípot starejch vrat, opilej smích i nářek vdov a v putykách se prát, to všechno mý, to tmavomodrý blues si bude hrát.

Všude je blues, můj nekonečnej vlak, deštivý blues a volověnej mrak, pro kousek snů znát stovky dlouhejch prošlapanejch mil, jít tisíc dnů pro malej kousek teplejch slunejch chvil.

Až zazvoní mi hrana, budu rád, jen hezčí den, víc nemoh jsem si přát. Zavolám blues, co naposledy smutný budou hrát, to moje blues, to tmavomodrý, šťasten budu spát.

38

TAK UŽ MI MÁ HOLKA MÁVÁTAK UŽ MI MÁ HOLKA MÁVÁEmi D C Emi D A EmiPosledních pár minut zbejvá jen, máš teplou dlaň a už se stmívá, Emi D C Emi D A C Etěžký je říct že se končí den, vlak poslední vagon mívá.

G F D Emi C Ami DRefr: Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy pálivý, život jde dál to se stává já to vím.

G F D EmiTak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dává. Tak jeď, jeď, jeď.

Koleje jsou cejchem loučení, holkám se ve vočích střádá, smutek je šátek osamění, co mužskejm na cestu mává.

Za zády zůstal mi pláč i smích, do tmy se můj vlak teď řítí, zmizela holka jak loňskej sníh a světla měst v dálce svítí.

BEDNA OD WHISKYBEDNA OD WHISKYDneska už mně fóry ňák nejdou přes pysky, stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky. Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč, tu kravatu co nosím, mi navlík soudce lynč.

Refr: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká do nebeskýho báru, já sucho v krku mám, tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.

Mít tak všechny bedny od whisky vypitý, postavil bych malej dům na louce ukrytý. Postavil vych malej dům, z vokna koukal ven, chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Ben

Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl prát, nemususel jsi dneska na týhle bedně stát. Moh si někde v suchu tu svojí whisky pít, nemusel si hochu na krku laso mít.

Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává, do krku ti zůstane jen dirka mrňavá. Jenom dirka mrňavá, k smrti jenom krok, má to smutnej a whisky ani lok.

OSAMĚLÝ MĚSTOOSAMĚLÝ MĚSTOC D G C D Emi

Ten den, co vítr listí z města svál, můj džíp se vracel, jako by se bál, C D G C D E

že asfaltový moře odliv má a stáj že svýho koně nepozná.

G DRefr: Řekni, kolik je na světě kolik je takovejch měst,

Ami Emiřekni, kdo by se vracel, když všude je tisíce cest.

Tenkrát, když si mi Terezo řekla, že ráda mě máš, tenkrát ptal jsem se Terezo kolik mi polibků dáš

D Gnaposled, naposled.

Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát, proč vítr mlátí spoustou vokenic, proč jsou v ulicích auta, jinak nic.

Do prázdnejch beden zvotvíranejch aut zaznívá od někud něžnej tón flaut a v závějích starýho papíru válej se černý klapky z klavíru.

Tak bloudím tímhle strašným městem sám a vím, že Terezu už nepotkám, jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a osamělý město mlčící.

39

TŘI KŘÍŽETŘI KŘÍŽEDmi C Ami Dmi C DmiDávám sbohem břehům proklatejm, který v drápech má ďábel sám. Bílou přídí šalupa "My grave" míří k útesům, který znám.

F C Ami Dmi C DmiRefr: Jen tři kříže z bílýho kamení někdo do písku poskládal.

Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník, co sám do něj psal.

První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačka jen. Chřestot nožů, při kterým přejde smích, srdce kámen a jméno Stan

Já, Bob Green, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál. Druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty král.

Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Katty Rodgers těm dvoum život vzal. Svědomí měl, vedle nich si klek:

Rec. Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský. Ať mi tedy bůh odpustí.

OHRADAOHRADAOhrada se táhne krajem bůhví kam, mé stádo už nechce dále jít, žízním a v láhvi jenom doušek mám, nevím, co zítra budu pít.

Refr: Slunce žár k šílenství už mě dohání, čert aby vzal tu zatracenou pláň,jen vítr zná mý osamělý volání, zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň. Kolem oblaka prachu a já touhu jedinou mám: domů! Zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň.

Ohrada se táhne krajem bůhví kam, a kovboj si může jenom snít, proč v pláni na koni jezdit sem a tam, když vedrem nemůžeš ani klít.

TEXASKÁ PATROLATEXASKÁ PATROLADmi F C A7 DmiTexaská patrola když hlídá, tak je na hranicích klid, není radno někam jít noční tmou.Šerif své stráže pilně střídá, táhneš do Mexika pít, slyšíš kytary tu znít najednou.

F C Dmi A7Refr: Co je to bídnej život psance, střílet a loupit prachy v bance,

B F G7 Ccestovat vlakem nákladním, nikomu nebýt nápadný.F C Dmi A7Radši bys dobrovolně zpátky dal hlavu zase do oprátky,B F C Fnebo ať dřív tě zastřelí ve vlastní posteli.

Puebla tyčí se jak skály, tančí, krojovanej šat, ty máš po teqille hlad jako dřív.Barevný ohně kdysi plály, zůstaň ve stínu, buď rád, že se můžeš ještě smát, jakej div.

Zahřměla ve tmě jedna rána, ty máš klobouk do týla, rozlitá je teqilla a nic víc.Za vším je vždycky ženská zrádná, sbohem sladký Mexiko, měl jsi zdrhnout toliko, jinak nic.

40

DON DIEGODON DIEGORefr: Diego, don Diego, krásný koně máš.

Diego, don Diego, proč máš v očích pláč ?

Za to hříbě, don Diego, tady nugety mé všechny máš. Za to hříbě, don Diego, za tu malou, bílou tvář.

Pohleď do očí svému koni, až v nich zříš ohňů zář. Pak skloň hlavu do jeho hřívy a vzpomeň na těch chvil pár.

rec. Tenkrát, tenkrát jsem ještě nevěřil, stařičký done Diego, co pro Tebe to hříbě znamená.Nevěřil jsem, že se přihnalo, štváno žárem, až ke dveřím Tvého ranče, s malým, živým uzlíčkem u sedla.

Diego, don Diego, Diego, don Diego...................

HUDSONSKÝ ŠÍFYHUDSONSKÝ ŠÍFYTen, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený, jako já, jako já, kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla střežený, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho

Ten, kdo nepřekládal uhlí šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo zná, Ten, kdo neměl tělo ztuhlý až se v nočním chladu chvěl, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

Refr: Ahoj, páru tam hoď, ať do pekla se dříve dohrabem. Jo ho ho, jo ho ho.

Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostlejch lodníků, jako já, jako já. Ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil, jako já, jako já. Kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořad jenom hlad, jako já, jako já, kdo chce celý noci čuchat pekelnýho ohně smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk, kdo je sám, jako já. Kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě prima kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

DETROITDETROITMůj brácha v báni v městě Detroit sedí, ruce mu zdobí divnej náramek.Myslí na svýho bráchu, říká si: brácho jseš v prachu. Já měl tenkrát štěstí, ale on měl pech.

Refr: Jó, proklatej dům, jó proklatej dům, od podkroví k základům. ( 2x )

Můj brácha v báni v městě Detroit sedí, a společnost mu dělá tlupa blech, jó brzo ptáčka lapli, zámek od cely zaklapli. Nevyleze dřív, jak za padesát let.

Můj brácha v báni v městě Detroit sedí, a mřížema má pruhovanej svět, má pruhovaný kvádro a jako pro psa žrádlo a řácky oplocenej pozemek.

41

HARMONYHARMONYDnes ráno dal mi Pony smutný psaní, růžovej list měl kolem zlatej kraj a zlatý snítky kolem zlatejch saní a pod tou krásou červeně good bye.

To v Harmony Jed Rollins se dnes žení a od nás z města bere si mou Cade bejt sám to prej už není k vydržení a k polednímu mohl bych tam prej bejt.

Až budou zvony v Harmony dnes zpívat, až budou zvony v Harmony dnes bít, já půjdu pryč ať nemusím se dívat jak starej pard si jde mou lásku vzít.

Proč v očích kapky slaný rosy pálí a v prsou každou chvíli zavzlyká, snad právě teď jí bílej závoj halí, snad právě teď jí prsten navlíká.

Tak nalej Joe a pojď ten smutek zapít a postý se mnou tohle psaní číst. Mám utýct pryč a nebo jít ho zabít, tak pověz Joe co nejsnáz budu nýst.

Až budou zvony v Harmony dnes zpívat, až budou zvony v Harmony dnes bít, už nebudu se na Tvý štěstí dívat už nebudu tu s Tebou, můj Joe pít

Zas dál si s větrem písně větrů hvízdat a sám si dál tím smutným světem jíti když ptáci stavěj pro svý lásky hnízda i já chtěl svý, jen to jsem Vám chtěl říct.

Až budou zvony v Harmony dnes zpívat, až budou zvony v Harmony dnes bít,i když ptáci stavěj pro svý lásky hnízda je někdy lepší volnej jak pták být.I když ptáci stavěj pro svý lásky hnízda je někdy lepší volnej jak pták být,je někdy lepší volnej jak pták být...........

HO HO WATANAYHO HO WATANAYSpinkej můj maličký, máš v očích hvězdičky, dám ti je do vlasů tak usínej, tak usínej.

Refr: Ho ho Watanay, ho ho Watanay, ho ho Watanay, Kiokena, Kiokena.

Sladkou vůni nese ti noční motýl z perleti, vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni, má barvu havraní, jak uhíní, jak uhání.V dlani motýl usíná, hvězdička ti zhasíná, vánek co ji k tobě nes', až do láta ti odlétá.

NASHVILLENASHVILLERoztál sníh, zmizel i mráz, stromy kvést začly zas, a voněl svět, rád šel bych tam, kde jsem jako kluk žil.Smutnej den já dneska mám. Je to rok, co nesmím tam. Na hlavu mou vypsanou maj odměnu tam v Nashville.

Refr: Nápad mám já bláznivej, zpátky jít a bejt živej, vysvětlovat všem, že tenkrát jsem nevinnej byl.Toulavý svý boty mám, celý státy teď už znám. Ale neznám město krásnější než Nashville.

Všechna znaj mě nádraží. Touha těžká jak závaží mě táhne zpět do města, kde prej já lupič bank byl.Z novin zbyl mi v kapse cár, Poslední nití látal džínsy modrý jak obloha tam u nás v Nashville.

Táta můj mi psaní psal: "Johnny, bůh si mámu vzal". A pláč jak déšť kropil mou dlaň a já tak smutnej byl. Proč jen on je život zlej. Raděj já bych pouta měl. Jen kdybych směl vidět svůj dům a město Nashville.

42

BLÁZNOVA UKOLÉBAVKABLÁZNOVA UKOLÉBAVKAMáš má ovečko dávno spát, i píseň ptáků končí. Kvůli nám přestal vítr vát, jen můra zírá zvenčí. Já znám její zášť, tak vyhledej skrýš, zas má bílý plášť a v okně je mříž.

Refr: Máš má ovečko dávno spát a můžeš hrát, ty mně můžeš hrát, vždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát, jestli ty v mejch představách už končíš.

Máš má ovečko dávno spát, dnes máme půlnoc temnou. Zítra budou nám, bláznům, hrát, že ráda snídáš se mnou. Proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám, když tebe tu mám, když tebe mám rád.

POSLEDNÍ VEŘEJNÉ POVĚŠENÍ VPOSLEDNÍ VEŘEJNÉ POVĚŠENÍ V   Z. VIRGÍNIIZ. VIRGÍNIIRec: Smutný příběh chci vám říct.

Je to o chlapci, který měl svůj život rád a přesto jím pohrdal.

Čtyři stěny věznice jen má, v jednom rohu pryčna dřevěná. Na ní leží Johnny Cappot, rváč, co se rval a nenáviděl pláč.

Čtyři stěny, okno a v něm mříž. Za tou mříží kytku uvidíš. Přimhuř oči a dej hlavu blíž, za mřížema slunce západ zříš.

Johnny věděl, co se stane dnes, až odejde z jeho cely kněz. Šibenici, že mu staví kat, že už nikdy nebude se smát.

Kněz mu říká: Johnny, to mi věř, z týhle mely živej nevýjdeš. Johhny na to: Kdybych si mohl přát, s mými kolty chtěl bych pochovat.

Na skále, kde stála moje chýš, postavte mi jenom prostej kříž. Za mřížema kytka uvadá, Johnny Cappot smrti propadá.

Rec: Až se bude slunce sklánět za tu velkou holou skálua v tý starý, kamenný kapli zase začnou zvony zvonit,tak já vím Johnny, že to bude naposled, co ti všichni muži a holky co znáš příjdou svý poslední sbohem dát.

Tak skončil se příběh, co musel jsem vám říct. Je o chlapci, co neuměl se bát. že nemusel snad zemřít, to může se vám zdát. On neměl nikdy falešnou hru rád.

DONEY GALDONEY GALKdo ví, proč to hříbě tak v lásce mám, stádo mu zbloudilo Bůh ví kam.

Refr: Ať sníh či déšť padá tmou, já a můj Doney Gal nesmíme snít. Stále dál cestou svou já a můj Doney Gal musíme jít.

V zádech už máme snas tisíc mil, stále jen spolu jdem, neznáme cíl.

Až z nás jeden zůstane v klínu hor, já ať to jsem a ne Doney Gal.

43

OHIOOHIOSnad každej má rád tu svou zem, ať je králem a nebo tulákem a když je stár vrací se rád do země tý, co bejval mlád.

Už mnoho let se toulám sám, hezkejch pár křížků na hřbetě mám. Zbývá mi dnů už nemnoho. Snad nespatřím mý Ohio.

Nebrasku znám, i Nevadu, moc hezkejch chvil prožil jsem v Utahu, pěkně se blejská Ontario, ale to není mý Ohio.

Když naposled jsem doma byl, váček na tabák hlínou jsem naplnil a teď ať jsem třeba v Idahu, na dohmat mám svý Ohio.

Až naposled mě povezou a pastor náš až o mně začne lhát, tam někde kůň můj bude stát, já řeknu vám, co udělat.

Rec: Tam někde u sedla najdete tu trochu hlíny, co už léta vozím s sebou.A až lidi začnou simulovat truchlení, vysypte ji za mnou tam dolů.

Pak běžte zapít parda svýho, mě bude hřát mý Ohio.

MAC LARENMAC LARENTam za cestou prostý je kříž, na něm kouskem uhlí nápis napsanej, zde spí věčnej sen, zde spí věčnej sen těch 30 mužů z dolu Mac Laren. ( čx )

Železná těžební věž, dřevěnnej rám, na špičkách smrků modrý nebe nad hlavou. Tam dole v šachtách kamarády mám, v uhelným prachu tam dole pod travou.

Řekni Mac Larene, muselo to být? Těch ř0 chlapů tady s námi mohlo být. Špinavý prachy do hrobu si vem, já proklínám to jméno Mac Laren.

Po celý Albertě teď zvony budou znít, řekni Mac Larene, muselo to být. Špinavý prachy do hrobu si vem, já proklínám to jméno Mac Laren.

GOOD NIGHT, IRENEGOOD NIGHT, IRENERefr. Irene, Good Night, Irene, Good Night.

Jdi spát, Irene, jdi spát, Irene, a nech si o mě zdát.

Já nejsem farmář to vím, jsem tulák a toulám se rád. Spím, kde se dá, suchej chleba jím, je psí život takhle se štvát.

Já přišel si o tebe říct, má máma hnala mě ven, ať koukám dál svojí cestou jít a víckrát se nevracet sem.

Vzal čert tenhle proklatej kraj, vzal čert tenhle bláznivej sen, až hvězdy zhasnoupak řeknu jen, buď sbohem má Irene, Good Night

SEVERNÍ VÍTRSEVERNÍ VÍTRJdu s děravou patou, mám horečku zlatou, jsem chudý, jsem sláb, nemocen. Hlava mě pálí a v modravé dáli se leskne a třpytí můj sen.

Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mně psát, sám v dřevěnné boudě sen o zlaté hroudě já nechám si tisíckrát zdát.

Refr: Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím, k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím.

Tak zarůstám vousem a vlci už jdou se, už slyším je výt blíž a blíž, už mají mou stopu a slyší že kopu a stloukám si dřevěnnej kříž.

Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén a opustil tvou krásnou tvář. Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek a nad hrobem polární zář.

44

MEXICKÁ SVATBAMEXICKÁ SVATBAKdyž jsem se toulal mexickou pampou, měsíc mi svítil stříbrnou lampou. Nad hlavou měl jsem hvězdnatý nebe, myšlenky moje byly u tebe.

Náhle jsem dojel k malému ranči, s údivem vidím, že se tam tančí. Mexická svatba právě tam byla a ty jsi byla ke mně tak milá.

Přišla si ke mně, číš vína v ruce, já ztratil hlavu a s ní i srdce. A od té doby pampou se toulám, ztracené srdce navždy tu hledám.

MONGOMERYMONGOMERYDéšť ti holka smáčel vlasy, z tvých očí zbyl prázdnej kruh, kde je zbytek tvojí krásy, to ví dneska jenom Bůh.

Refr: Z celé jižní eskadrony nezbyl ani jeden muž, v Mongomery bijou zvony, déšť ti smejvá ze rtů růž.

Na kopečku v prachu cesty leží i tvůj generál, v ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál.

Tvář má zšedivělou strachem, zbylo v ní pár hořkejch chvil, proužek krve stéká prachem, déšť slepí vlasy jak jíl.

Déšť ti šeptal tvoje jméno, že jsem tě měl holka rád, v Mongomery bijou zvony, nesmíme si lásku dát.

Až se západ zbarví krví, obzor zčervená jak měď, pak uvidíš eskadronu po nebeské pláni jet.

BANDITA ROMEROBANDITA ROMEROHelou, prérií jede pán,muž, jež nezná zákon, se smrtí hraje od, vždyť je to Romero sám.

Helou, rančerské ohně planou,měsíc má bledý svit, za zpěvu seňorit bandité krajem jedou.

Helou, bandité stáda ženou,ženou je k hranici, statní pistolníci, tam jimje odeberou.

Helou, v prérii krutý boj vzplál,kulky jdou pustinou, cíle se neminou, kolty jsou můj ideál.

Helou, kdo by chtěl banditou být,musel by na západ, pistolí se chápat a o svůj život se bít.

Helou, prérií jede pán,muž, jež nezná zákon, se smrtí hraje od, vždyť je to Romero sám.

PAMPELIŠKYPAMPELIŠKYKdyž hora skrývá slunce pod klobouk, z oblaků do pampelišek fouk, jak zlaté kvítí jasné hvězdy jsou, snad až k tobě, drahá dolétnou.

Z oblaků se hvězdy dívají, podle nich budeš mít děti tři, ty budou krásné, tak, jako jsi ty, dobrou noc má drahá, a už spi.

Tajemná je řeka na horách, po ní bloudím jako v mátohách, měl jsem tě rád, ty byla jsi láska má, mě se zdá, že se na mě z nebe usmívá.

Teskná píseň nese se nocí, dobře vím, že není pomoci, utichla banja, ztichly kytáry, sbohem buď mé krásné děnče z Montany.

V kolébce spí hošík maličký, přemíšlím, o čempak asi sní, vezme mou hůl a tornu toulavou a půjde tam, kde pampelišky jsou.

45

DLOUHÝ, ČERNÝ ZÁVOJDLOUHÝ, ČERNÝ ZÁVOJStalo se to dávno, už je to roků pár, chlapa zabili prej tam, co je ten bar. Dva to viděli a oba říkali, že vypadal jak já ten chlap co utíkal.

Refr: Každou noc, když všichni spí, její pláč až k mýmu hrobu zní. Nikdo neví, nikdo nezná, nikdo to neví, jen já.

Soudce se mě ptal:"Jaký máš alibi? Buď si někde byl, nebos ho zabil ty". A já tam mlčky stál a pot se ze mě lil, jen kamaráda žená ví, kde já jsem tu noc byl.

Už oprátku mi chystaj a kněz mi sbohem dal a dole stála žena, co já s ní tu noc spal. Dole byla ona, vedle ní kamarád, myslíc, že má jen jeho, a to mu nechci brát.

Už trhli podlahou a on byl k nebi blíž, a dole stála ona jen o dva metry níž..A pozdě na večer, když kamarád šel spát, přišla k jeho hrobu poslední sbohem dát.

TISÍC MILTISÍC MILG Emi Ami C Ami D7 G

V nohách mám už tisíc mil, stopy déšť a vítr smyl, a můj kůň i já jsme cestou, znavený.Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, bílej dům, to malý bílý stavení.Je tam pláň a příkrej sráz, modrá tůň a bobří hráz, táta s mámou, který věřej dětskejm snům.Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, ten starej známej bílej dům.V nohách mám už tisíc mil, teď mi zbejvá jen pár chvil, cestu znám a ta se tam k nám nemění.Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, bílej dům, to malý bílý stavení.Kousek dál a já to vím uvidím už stoupat dým, šikmej štít střechy ční k nebesům.Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

SBOHEM, LÁSKOSBOHEM, LÁSKOC F G C Ami D7Ať bylo mně i ji tak šestnáct let. Zeleným údolím jsem si ji ved.C C7 F Fmibyla krásná, to vím, a já měl strach, jak říct,

C G Ckdyž na řasách slzu má velkou jako hrách.

C F Dmi Emi AmiRefr: Sbohem lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid.

Dmi G C C7žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý,

F Dmi Emi AmiJá tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát.

Dmi G C F CNejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál.

A tak šel čas a já se toulá dál. V kolika údolích jsem takhle stál. Hledal slůvka, co jsou, jak hojivej fáč, bůh ví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč.

ČERVENÁ ŘEKAČERVENÁ ŘEKAPod tou skálou, kde proud řeky syčí a kde ční červený kamení, žije ten co mi jen srdce ničí, koho já ráda mám k zbláznění.

Často k nám jezdívá s kytkou růží nejhezčí z kovbojů v okolí, vestu má ušitou z hadích kůží, zbitej pás, za ním pár pistolí.

Hned se ptá jek se mám, jak se daří, a kdy prý mu to svý srdce dám, na to já odpovím, že čas maří, srdce svý z červený řeky mám.

Vím, že lásku jak trám lehce slíbí, já ho znám, srdce má děravý. Ale já ho chci mít, mně se líbí, bez něj žít už mě dál nebaví.

Když je tma a jdu spát, noc je černá, hlavu mám bolavou závratí, ale já mu chci být přesto věrná, dokud sám se zas k nám nevrátí.

46

HŘÍBĚHŘÍBĚJohny mi dal k svátku krásný hříbě, že jsem dítě, tak prj si mám hrát. Snad ukryju slzy v černý hřívě, jinak se mi Johny bude smát. Johny říká, to hříbě je po ní, je to mrňous velkej jako ponny. Snad se ho ta holka nebojí, jó zkuste žít mezi kovboji.

Dlouhán Johny ten se jenom směje, ten svejm koním jenom rozumí, neví ale co se ve mně děje, z očí mi to vyčíst neumí. Jako by se někdy bála koní, její hříbě jmenuje se Johny. Hříbat těch se holky nebojí, jó zkuste žít mezi kovboji.

Až se hříbě stane rychlým běžcem, ze sedla ho párkrát vyhodí, pak mu možná trochu svitne v lebce, Johny moji lásku pochopí. Už svatební zvony v dálce zvoní, Johny svatbu má a neví o ní. Vdavek těch se holky nebojí, jó zkuste žít mezi kovboji.

JÓ, TŘEŠNĚ ZRÁLYJÓ, TŘEŠNĚ ZRÁLYG D7 G Ami D7 G H7 Emi C Ami D7 GJó, třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a teplej vítr vál.A já k horám v dáli, k modrejm horám v dáli, sluncem, který pálí, tou dobou stádo hnal.

Refr: Jó, třešně zrály, sladký třešně zrály, sladký třešně zrály a jak to bylo dál.

Tam, jak je ta skála, ta velká bílá skála, tak tam vám holka stála a bourák opodál. A moc se na mě smála, zdálky už se smála i zblízka se pak smála a já se taky smál.

Řekla, že už dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda, abych praj si ji vzal. Ať nechám ty svý stáda, že léta pilně střádá, jen abych jí měl rád a žil s ní jako král.

Pokud je mi známo, já řek jenom dámo, milá hezká dámo, zač bych potom stál. Ty můj typ nejsi, já mám svojí Gracie, svojí malou Gracie a tý jsem srdce dal.

Jó u tý skály dál třešně zrály, modrý hory v dáli a teplej vítr vál. A já vod tý skály, vod tý bílý skály, sluncem, který pálí, zas hnal svý stádo dál.

Jó, třešně zrály, u tý bílý skály, sluncem,který pálí, jsem hnal svý stádo dál.

UŽ KONÍČEK PÁDÍUŽ KONÍČEK PÁDÍZnám zem plnou mlíka a buclatejch krav, kde proud řeky stříká na dřevěnej splav.Mám jediný přání snům ostruhy dát a pod známou strání zas kuličky hrát

Už koníček pádí a zůstane stát až v tý zemi mládí, kde žiju tak rád.A slunce tam pálí a pořád je máj a ceny jsou stálý a lidi se maj.

Kde všechno je známý, zvuk tátovejch bot a buchty mý mámy a natřenej plot.Z něj barva už prejská ale mně je to fuk, já, když se mi stejská, jsem jak malej kluk.

Už koníček pádí a zůstane stát až v tý zemi mládí, kde žiju tak rád.A slunce tam pálí a pořád je máj a ceny jsou stálý a lidi se maj.

V tý zemi jsou lípy a ve květech med a u sudů pípy a píva led.A okurky v láku a cestovní ruch a hospod jak máku a holek jak much.

A slunce tam pálí a pořád je máj a ceny jsou stálý a lidi se maj.Už koníček pádí a zůstane stát až v tý zemi mládí, kde já žiju rád.

47

ČEKEJ TIŠEČEKEJ TIŠEČekej tiše až mraky měsíc rozpletou, pak se dej nacestu známou, staletou,Najdi si sen, kde stopy lidí nevedou, kam mohou jen ti, kteří štěstí dát dovedou.

Tam mě hledej až ráno zrůžoví, tam je cíl a nikdo víc ti nepoví.Svět chci ti dát nenech mě stát tak bezradnou, navic hvězdy které ti svítí, teď nespadnou.

Refr: Usínej a zvony zlacené zazvoní a ty to víšusínej a neříkej že ne, neříkej že netrefíš.

Usni tiše až mraky měsíc rozpletou, pak se dej nacestu známou, staletou,Najdi si sen, kde stopy lidí nejsou znát, kam mohou jen ti, kteří štěstí dovedou dát.

Usni tiše až mraky měsíc rozpletou, pak se dej nacestu známou, staletou,Najdi si sen, kde stopy lidí nejsou znát,é kam mohou jen ti, kteří štěstí dovedou dát.

NEBEŠTÍ JEZDCINEBEŠTÍ JEZDCIPo zasmušilé pustině jel starý honec krav, den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav. Tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát, když z rozervaných oblaků viděl stádo krav se hnát.

Refr: Jipija hej, jijija jou, to přízraky táhnou tmou.

Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé a na bocích mu plápolaly cejchy řežavé, a oblohou se neslo jeho kopyt dunění a za ním jeli honáci až k smrti znavení.

Ti muži byli sinaví a kalný měli zrak a marně stádo stíhali jak mračno stíhá mrak, a proudy potu máčeli jim cáry košilí a starý honák uslyšel ten jekot kvílivý.

Tu jeden z jezdců zavolal a pravil pozor dej, svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej, bys nemusel se po smrti své tak jako my štvát a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát .

PANENKAPANENKACo skrýváš za víčky a plameny svíčky, snad houf bílejch holubic nebo jen žal. Tak odplul ten prvý den smáčený krví, ani pouťovou panenku nezanechal

Refr: Tak otevři oči, ty uspěchaná, dámo uplakaná, Tak otevři oči ta hloupá noc skončí a mír je mezi náma.

Už si oblíkni šaty i řetízek zlatý a umyj se půjdeme na karneval, a na bílou kůži ti napíšu tuší, že dámou jsi byla a zůstáváš dál.

NÁKLAĎÁKNÁKLAĎÁKČekám na svůj náklaďák,co mě vezme dál, jedu dál i když už nemám s kým. Na cestách , kde v dešti s ním kolikrát jsem stál, každý kámen z blízka prohlížím.

Tady nás vzal dieselák s uhlím a já se svou harmonikou doprovázel její tiché blues. Všechny písně, které šofér znal, za to, že nás vzal, jsme hráli dál, nás potom vzal zas jiný vůz.

Refr: Všude, kam se podívám, tam slyším její blues, každé město jinou písní zní. Na každém tom náměstí ze mne zůstal kus, vzpomínám si na každý z těch dní, vzpomínám na chvíle, kdy jsem byl s ní.

Každou noc mne hřála dechem svým, ať byl mráz či sníh, znala mé sny i má tajemství. Vyměním sny zítřejší za jeden včerejší, za jediný z těch, kdy byl jsem s ní.

Tady blízko musí být jedno náměstí, kdy mně řekla domů otáčím. A já doufám, že našla tam svý štěstí v neštěstí, sám pak zase šlapu bodláčím

48

DÁLNIČNÍ HLÍDKADÁLNIČNÍ HLÍDKAMé jméno je Joe Roberts, ctím zákon a stát. Jsem seržant dálniční hlídky, dělám práci, co mám rád. Můj bratr, ten je jinačí, je z vajec divokejch. Všechno řeší náš Frankie pěstí, útokem.

Stejný je to celý léta, já byl klid, on spěch. Teď rádiem přišlo hlášení, Frankie má trabl a pech. Rvát se tak chlápek neznámej, hned přešel by ho spěch. Smůlu ale má náš Frankie, a to není voda, to je krev.

Refr: My s Frankiem se smáli a pili, krev máme společnou, já a on. Cítím pouto rodný síly, tohleto pouto, to je mi nad zákon. A ať se co chce stane, má ve mně bratra dál. Mám točit se zády k rodině? Za co bych stál.

My oba se líbili Marii, mezi námi váhala. Pak Frankie dal se k armádě a Marie se mnou zůstala. Pak zas ceny spadly dolů a já s Marií všechno vzdal. Farmu nám v dražbě prodali a já tuhle práci vzal.

Je noc, jako každá jiná, to jenom muž tváří k zemi pad. Ten Frankie, to je blázen, proč jenom musí se prát? Teď v uších zní mi to hlášení a rozkaz, že mám tam jet. Zrovna já mám sebrat bráchu, je to podivnej svět.

Houkám a vidím před sebou světla koncový. Auta dál stovkou Michiganem uhání, jen já a Frankie to ví. Pak sešlápl jsem pedál, brzdím, aby žil. Má to tu ke kanadské hranici snad jen deset mil

Rádio v autě vypínám, kde jsem já, kde je bratr a kde je svět? Krev je víc než voda a volá: Frankie jeď!

VEĎ MĚ DÁL, CESTO MÁVEĎ MĚ DÁL, CESTO MÁNěkde v dálce cesty končí, každá prý však cíl svůj skrývá. Někde v dálce každá má svůj cíl, ať je pár mil dlouhá, nebo tisíc mil.

Refr: Veď mě dál, cesto má, veď mě dál, vždyť i já tam, kde končíš chtěl bychkde končíš, chtěl bych dojít , veď mě dál cesto má.

Chodím dlouho po všech cestách, všechny znám je, jen ta má mi zbývá. Je jak dívky, co jsem měl tak rád, plná žáru bývá, hned zas samý chlad.

Pak na patník poslední píšu křídou jméno svý a pod ně že jsem žil hrozně rád.Písně své, co mi v kapsách zbydou, dám si bandou cvrčků hrát a půjdu spát, půjdu spát.

49

HEJNO PADLÝCH ANDĚLŮHEJNO PADLÝCH ANDĚLŮŠel jsem přes půl zeměkoule, jenom z touhy vidět dál.Svobodou se téměř zalknul, abych daň své pýše dal.Po cestě do hloubek noci předemnou je první z rán.Jaks' mě dneska milovala, nebyl nikdo milován

Jadna otázka mě pálí, to, že nemám ponětí,jestli cítila ses stejně také v jiném objetí.Vím, že nemám právo soudit, čistý štít mi nebyl dán,ale jak jsem Tě dnes pomiloval nebyl nikdo milován

Bůh anděly padné spasí, spraví křídla zlomená, naučí se srdce sdílet a co láska znamená.Očistí je od všech hříchů, zbaví těžkých údělů, nad hlavou nám bude vířit hejno padných andělů.

Jak to v bibli stojí psáno, starý orel sotva stál.Pak dostal opeření nové a s ním se mladým, silným stal.Perutě do šířky rozpjal, nad ním slunce ztemnělé,už nás nesou orlí křídla, nejsme padlí andělé.

Zbav se těžkých údělů, zbav se těžkých údělů, už nás nesou orlí křídla a hejno padlých andělů.

NEDĚLNÍ RÁNONEDĚLNÍ RÁNOZvonil budík, bylo ráno, v hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma, když jsem snídal džbánek píva, ještě zdálo se, že divnou příchuť má. Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny a z tváří závoj šedivý. řek mi pohled pouhý z okna ven, že nedělní je den a lenivý.

Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret a písní prošlé noci, tak jsem vyšel ven a díval se jak slunce nový den má ve své moci. A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní, co z horkých ploten voní, a náhle chtěl jsem být zas s tebou někde za městem ve stínu jabloní.

Refr: Chtěl bych být v nedělní ráno chodníku kvádrem žulovým a proč divný smutek mívám, to snad se nikdy nedovím. A snad i smrt je méně vážná, než tyhle chvíle nedělní kéž mě zvony raní písně na prášek srdce rozmělní.

Šel jsem dál tou vůní raní, kolem bílých kočárků a dětskejch mašlí, pak jsem dlouho stál a díval se na věci které svět občas krášlí. Snad vrátil se mi zrak a já se najednou zas díval na svět zpříma, teď už možná tvému štěstí lépe rozumím ač vím, že nejsi má

LÁSKO, MNĚ UBÝVÁ SIL.LÁSKO, MNĚ UBÝVÁ SIL.Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel, sedl za stůl a uslyšel smích, krásná se zdála a na mne se smála, já se zeptal, jak říkat jí smím. Jestli chceš, tak mne tykej a jak chceš mne říkej a, máš-li touhu, tak líbat mě smíš. Bílá jak svíce, už neřekla více a já se jen díval, jak sedá si blíž.

A pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil a v zápětí zamířil k nám. Já cítil jak blednu a dech můj se krátí já malý byl a byl jsem sám. To, co potom se stalo mě úplně vzalo, měl začít a právem mě zbít, on zničil mé plány, řek na místo rány slov pár, dodnes slyším je znít:

Refr: řekl jí: Lásko, mně ubývá sil, já říkal si dávno, že bídný jsem byl, já cítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj cíl. řekl jí: Lásko, mně ubývá sil.

Pak vím, že zmizel, jak spadané listí, ale jeho stín nezmizel s ním. My jsme dál tu hru hráli a ve dveřích stáli, i tam s námi stál ten stín. Byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe, jak říkám, že nepůjdu dál. Já nevím nic o ní, jen hlavou se honí těch slov pár a stín, co tam stál.

50

JAROJAROMy čekali jaro a zatím přišel mráz. Tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás. Z těžkých černých mraků se stále sypal sníh a vánice sílí v poryvech ledových.

Z chýší dřevo mizí a mouka ubývá, do sýpek se raděj už nikdo nedívá.Zvěř z okolních lesů nám stála u dveří, a hladoví ptáci přilétli za zvěří, a stále blíž.

Tak jednoho dne večer, to už jsem skoro spal, když vystrašený soused na okno zaklepal: Můj chlapec doma leží, v horečkách vyvádí, já do města bych zajel, doktor snad poradí.

Půjčil jsem mu koně a když sedlo zapínal, na poslední chvíli jsem ho ještě varoval: Nejezdi naší zkratkou, je tam velký sráz, a v téhleté bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neryskuj.

Na to smutné ráno dnes nerad vzpomínám, na tu hroznou chvíli, když kůň se vrátil sám. Trvalo to dlouho, než se vítr utišil, na sněhové pláni si každý pospíšil.

Jeli jsme tou zkratkou až k místu které znám, kterým bych té noci, nejel ani sám. Pak ho někdo spatřil, jak leží pod srázem, krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Nikdy ten kdo spěchá se domů nevrací.......

BYL TO SHANEBYL TO SHANETam někde v dálce oheň kvet a já jsem k němu jel. Jen tak s chlapama posedět jsem zrovna tenkrát chtěl. Tam stařík s tváří vrásčitou jak dubovej kmen, vyprávěl pověst letitou o střelci jménem Shane.

Je v kraji klid, však bejval čas, kdy Reed tu s bandou vlád. Všem při tom jménu běhal mráz a nikdo nemoh spát. Reed zabíjel a všechno krad, všechno včetně žen, a strašlivě se začal smát, když slyšel jméno Shane.

Ten Shane, to je zlý svědomí lumpů, jako Reed. I když je člověk jako my, líp se umí bít. A pak nám pastor vyjevil, že měl dnes živej sen a den nato se objevil střelec jménem Shane.

Měl šaty z módy vyšlý snad, v tom se nevyznám. A unavenej na zem pad, k žlutejm diviznám. A pak se zdvih, řek: už jsem fit, jen trochu při tom zív. A řek nám, že jde vyčistit ten Augiášův chlív.

A v saloonu tou dobou Reed se svojí bandou pil. Ten Reed by jistě přestal pít, kdyby vytušil, že dostane ho pistolník s očima jako len, štíhlej jako řeholník, muž toho jména Shane.

Shane bouchačku si pustil níž, než do saloonu vlez, a my nad ním dělali kříž, vidím to jako dnes. A pak jsme jenom slyšeli šest poctivejch ran, a tím, že rány zazněly zhas celej Reedův klan.

Shane vyšel ven, měl pevnej krok, a řek: je hotovo. Však rudá krev mu barví bok, on měl v něm olovo. Pak řek, že je čas odejít, měl v očích chladnej cejn, a v saloonu byl mrtvej klid. On jmenoval se Shane.

Ten večír rosou zastudil a na kůži sed chlad. I já, ač jsem se nenudil, jsem řek, že půjdu spát. My dali jsme si po loku, už stařík spí svůj sen. Jen já mám jizvu na boku a mý jméno je Shane.

51

DŮM U VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCEDŮM U VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCESnad znáš ten dům za New Orleans, ve štítu znak slunce má. Je to dům, kde lká sto chlapců ubohých a kde jsem skejs` i já.

Mý mámě dal Bůh věnem jen prát a šít blue jeans. A táta můj se flákal jen, tam po New Orleans.

Bankrotář se zhroutil před hernou, jen svou bídu měl a chlast, k putykám jen táh svou pouť mizernou a znal jen pít a hrát.

Bejt mámou dám svým synům lepší dům než má kdo z vás, ten dům, kde spí má emblém sluneční, však v něm je chlad a mráz.

Kdybych směl se hnout s těch kleští, pěstí vytrhnout tu mříž, já sám bych šel za New Orleans a měl tam k slunci blíž.

Snad znáš ten dům za New Orleans, ve štítu znak slunce má, je to dům, kde lká sto chlapců ubohých a kde jsem skejs i já.

MÍLE A MÍLEMÍLE A MÍLEMíle a míle jsou cest které znám, jdou trávou a úbočím skal, jsou cesty zpátky a jsou cesty tam a já na všech s vámi stál. Proč ale blátem nás kázali vést a špínou proč třísnili šat? To ví snad jen déšť a vítr kolem nás, ten vítr, co začal právě vát.

Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou, kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou. Bůhví co růží, jež dál mohly kvést, spí v špíně těch práchnivých blat. To ví snad jen déšť a vítr kolem nás, ten vítr, co začal právě vát.

Dejte mi stéblo a já budu rád, i stéblo je záchranný pás, dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás. Proč jen se účel tak rád mění v bič a proč, že se má člověk bát? To ví snad jen déšť a vítr kolem nás, ten vítr, co začal právě vát.

LORALORALora, teď vím, už je to dávno. Lora, co já Ti vše chtěl dát,však vítr ten čas nenávratně odvál, a já bych se měl všemu jen smát.

Místo toho slzy v očích mám. Hledám něco, co snad nepoznám. Vždyť ve vzpomínkách tiše se jen vracím, tak vědět kam jsi šla a kde jsi teď.

Tak vědět kam jsi šla, to místo najít, svýho koně za tu zprávu dám, já marně čekám den, až budu zachráněn, tak vědět kam jsi šla a kde jsi teď.

Lora, teď když se k tobě blížím, Lora, já divnej pocit mám, za chvíli dojdu tam k Tvejm dveřím, a budu s Tebou chvíli sám.

Lora, ty moje slzy setřeš a nebudeš se vůbec na nic ptát, jenom úsměv Tvůj mi dávno, mi dávno už všechno prominul.

Tak já už teďka vím, proč to bylo, proč jen jsem se k tobě vrátil zpět, vždyť štěstí s Tebou Lora nemohlo vzít pár let. Tak já už vím, kam jsi šla a kde jsi teď.

52

ROSA NA KOLEJÍCH ROSA NA KOLEJÍCH Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál.Přede mnou stíny se dlouží, a nad krajinou krouží podivnej pták, pták nebo mrak.

Refr Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus. Telegrafní dráty hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý, monotóní blues. Je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích, nohama stíráš rosu na kolejích.

Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj, co si radši počkaj až se stmí, a pak šlapou dál. Po kolejích táhnou bosí a na špagátu nosí, celej svůj dům, deku a rum.

LAREDOLAREDOJá dávno znám všechny kouty v Laredu, už dlouhej čas celý Laredo znám, a tam ležel kovboj, měl obvazy bílý, obvazy bílý a ležel tak sám.

Jak vidím Tě brácho, hned vím, že jsi kovboj, přesně tohle mi řek když jsem okolo šel. Sedni si ke mně, já Ti řeknu svůj příběh, v prsou mám ránu, ještě jsem neumřel.

Hrajte mi jemně, než přijme mě země, dejte kus hlíny na mou znavenou dlaň, prosím, neste mě zlehka, ať zem je mi lehká, já udělal chybu, musím zaplatit daň.

Kdysi dávno jsem v sedle širou prérií brázdil, kdysi dávno mý sedlo bylo celej můj svět. Jezdil jsem na ranč a od ranče k baru, a teď jedu tam, odkud není cesty zpět.

A tak ať mi nese pár kovbojů mladejch, řekni jim všechno, co já jsem Ti řek, ať mají svou hrdost, ale zároveň úctu. S úctou a pokorou ať zkrotí svůj vztek.

Tak hráli jsme jemně a pár hrstí země jsme vložili na jeho znavenou dlaň. a ta zem byla lehká, on tam klesl zlehka, prostě udělal chybu a zaplatil daň.

AŽ MĚ ANDĚLÉAŽ MĚ ANDĚLÉG Ami D G

Až mě andělé zavolají k sobě nechci mít na pohřbu šumaře. Dám přednost před smutečním maršem bluesové, smutné kytaře. H7 Emi H7 EmiPředem už prosím pozůstalé lidi: Nechte doma sváteční, černý šat, G Ami D Gv džínách si sedněte u mě, ať můžu s vámi zaspívat.

Že se obávám té neznámé pouti, chápejte, umřu poprvé. Na světě nechávám svou touhu a lásku, duše má bude bez krve. Až ze hřbitova půjdete někam pít, dejte si za mě taky skleničku, jenom svý ženě chtěl bych říct: Zůstaň tu se mnou chviličku.

G Ami D G Ami D GKoukám se do ulic, slzy mi lezou do očí, můj život končí ve hvězdách, lidé se dole plahočí

Emi DMěl jsem rád život bláznivej, já neměl srdce z kamene, sem tam si někdo vzpomene.

Až mě andělé zavolají k sobě nechci mít na pohřbu šumaře. Dám přednost před smutečním maršem bluesové, smutné kytaře. Předem už prosím pozůstalé lidi: Nechte doma sváteční, černý šat, v džínách si sedněte u mě, ať můžu s vámi zaspívat.

Až mě andělé zavolají k sobě..............

53

BURÁKYBURÁKYKdyž Sever válčí s Jihem a zem jde do války, na polích místo bavlny teď rostou bodláky. Ve stínu u silnice vidíš z Jihu vojáky, jak válej se tam v trávě a louskaj buráky.

Refr: Hej hou, hej hou nač chodit do války, je lepší doma sedět a louskat buráky.

Plukovník je v sedle, volá:"Yankeové jdou", ale mužstvo v trávě leží, prej dál už nemohou. Pan plukovník se otočí a hledí do dálky, vidí celou slavnou armádu jak louská buráky.

Až tahle válka skončí a jestli budem žít, své milenky a ženy pak půjdem políbit.Až zeptají se:"Hrdino, co dělal za války"? Inu flákal jsem se s kvérem a louskal buráky.

MARIANAMARIANAŘeklas, dnes večer až se setmí, za vlahé noci letní, přijdeš a budeš mou. Noc je omamná, plná vůně, světlo plá na laguně a já sám bloudím tmou. čekám a ty snad klidně spíš, jitro se blíží již a já vím, že slib svůj ani nesplníš.

Refr: Ó Mariáno, malá, sladká Mariáno, ty máš nad srdcem mým podivnou moc. Ó Mariáno, malá, sladká Mariáno, na tebe čekal bych celičkou noc.

Půlnoc se zvolna chýlí k ránu a já na Mariánu marně čekal jsem zas.Lhaly její oči, lhaly slova, kdo ví, jestli jí znova uvidím zas.

ŠÁTEČEKŠÁTEČEKUž se mi tvůj šátek v dáli ztrácí smutek v duši mám. Já se pro tě v cele na Pankráci asi ustýskám.

Refr: A to proto jen, že jsem měl svou zem tak rád, dělí nás ostnatej drát

Chtěl jsem s tebou v malé chatě žít, sázet růže, louku pokosit a teď musím v žáru ve válcovnách do úpadu dřít.

Není vhodné mít svůj vlastní názor, jsou s tím potíže. Tím pádem mě státní prokurátor šoupnul za mříže.

Měl jsem plnou hlavu ideálů, chtěl jsem tě mít rád. Nyní musím kletby bachařovi denně poslouchat.

Chtěl jsem světem volně putovat, pod širákem hvězdy počítat, teď na Borech musím denodenně husí peří drát.

Chtěl jsem chodit v kostkovaným saku, frajersky si žít, nyní musím v hadrech pétépáků jako otrok dřít.

ZELENÝ PLÁNĚZELENÝ PLÁNĚAmi Dmi Ami E7 Ami Dmi C GTam, kde zem duní kopyty stád, znám plno vůní, co dejchám je tak rád.F G C A7 Dmi G C Ečpí tam pot koní a voní tymián, kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán.Ami Dmi Ami E7 AmiRád žiju na ní, tý pláni zelený.

Tam ,kde mlejn s pilou proud řeky hnal, já měl svou milou, a moc jsem o ni stál až přišlo psaní ať na ní nečekám, prý k čemu lhaní a tak jsem zůstal sám. Sám, z nenadání, v tý pláni, zelený.

F G C F G CRefr: Dál čistím chlív a lovím v ořeší. Jenom jako dřív mě žití netěší.

Ami Dmi Ami Dmi H7 E7Když hlídám stáj a slyším vítr dout, prosím ať ji poví, že mám v srdci troud.

Kdo ví, až se doví z větrnejch stran, dál že jen pro ni voní tymián, vlak hned ten ranní ji u nás vyloží a ona k spaní se šťastna uloží. Sem do mejch dlaní v tý pláni zelený.

54

MALAJKAMALAJKA Daleko v oceánu, tam, kde je věčný máj, tam ,kde slunce jasně svítí, tam je malajců ráj. Mladý evropan bílý láskou k malajce vzplál, svoji kytaru vzal, tiše ladit se jal, píseň nesla se v dál.

Refr: Malajko černooká, tvoje láska divoká mě tak svádí, do bílé náruče spěj, svoji lásku mi dej a buď mou. Co ti jen brání, vyhovět mému přání, bych tě v okovech lásky měl spoutanou?Malajko, řekni, že sním a já šat svůj vyměním za hedvábí. Jsem spoutám temnou mocí, musím dál do noci za tebou.

Noc je opojně krásná, jako čarovná báj. V této měsíční záři tone palmový háj. V této omamné vůni srdce láskou se chví, jenom evropan bdí, o své malajce sní.

JAPONEČKAJAPONEČKAV Yokohamě v přístavu, kde noc vládne tmou, loučil se tam námořník se svou dívenkou.A japonečce malé slzičky stékají, když jeho rety rudé slova lásky šeptají.

Má japonečko malá, dřív než zvadne sakur květ, tvoje láska neskonalá přivede mě k tobě zpět.Ta chvíle odloučení rozplyne se jako dým a potom děvče milé budu navždy jenom tvým.

Byl to ale námořník, co pro ženy žil, a v každičkém přístavu z číše lásky pil. Na japonečku malou dávno už zapomněl, na její rety rudé které kdysi líbat směl.

JIŽNÍ KŘÍŽJIŽNÍ KŘÍŽDen co den do hlubin se hroužím v perel říš, vstříc tajemným tmám. Po jedné však nadarmo toužím, nejkrásnější z perel co znám.

Refr: Lká ukulele tmou svou písní tesklivou, noc sálá žárem vášně a ty spíš. Přijď než se rozední, Tahiti dokud spí, na nebi dokud září Jižní kříž. Kytara má až zavolá tě k milování, oranží háj se změní v ráj pak z nenadání.Lká ukulele tmou svou písní tesklivou, noc sálá žárem vášně a ty spíš.

Za nocí svou písní tě lovím, nelze víc mi bez tebe žít. Jedenkrát snad přec jen se dovím, perlo má, zda mojí chceš být.

Květy bílé do svých vpleť vlasů, zašeptej, že ráda mě máš. V tanci dávných Tahiti časů srdce své mi na věky dáš.

ZLATÉ STŘEVÍČKYZLATÉ STŘEVÍČKYMoje střevíčky jsou jako za zlata, když je mám připadám si hrozně bohatá, ty si vezmu jen v onen slavný den až si sednu do kočáru ty a já.

Moje bílé šaty celé z hedvábí ty na ráz všechny lidi kolem přivábí, budou v onen den zářit tobě jen, až si sednem do kočáru ty a já.

Refr: Ach, jsou samé zlato, ach ty stojí za to, zlaté střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou,jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí, když ty střevíčky pěkně jdou tou zlatou uličkou.

Na své staré banjo nemám vůbec čas, je to dávno, co ztratilo svůj krásný hlas, v onen slavný den bude nalezen, až si sednem do kočáru ty a já.

Moje sestra Luce a mladší bratr Ben budou krásní v těch černých šatech onen den, ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru ty a já.

Potom řeknu: Sbohem děti, musím jít, odcházím tam, kde věčně září slunce svitSen je vyplněn, přišel onen den, až si sednu do kočáru ty a já.

Všichni lidé budou mi dnes závidět zlaté střevíčky a zlatých šestnáct let,budu bohatá, celá ze zlata, až si sednem do kočátu ty a já.

55

SKÁLASKÁLAJen až má cesta skončí skálou chci se stát, jeden bílý kámen ke kameni dát, až přijde den, kdy zavolá mě známý hlas skálou chci se stát.

Refr: Tou bílou skálou chcem se stát, svůj kámen ke kameni dát, až přijde den, kdy zavolá mě známý hlas skálou chcem se stát.

Já na své pouti vzhůru skálou chci se stát ať mě bouře žádná nemůže odvát, až přijde den, kdy zavolá tě známý hlas skálou chci se stát.

Na pláni, co září, skálou chci se stát, na pláni, co září, skálou chci se stát, až přijde den, kdy zavolá tě známý hlas skálou chci se stát.

Na té pouti vzhůru skálou chci se stát, jeden bílý kámen ke kameni dát, až přijde den, kdy zavolá nás známý hlas skálou chci se stát.

VZDÁLENÉ BUBNYVZDÁLENÉ BUBNYJá znám ten hlas, co v dáli zní. Vzdálený, vzdálený. Jen poslouchej, nedá mi spát. Musím už jít, nesmíš se bát.

Refr: Buď šťastná lásko má, nezoufej, dneska svatební nám píseň zahrát dej. Nemusíš mi zůstat věrná, já dobře vím, že se do náruče tvé už nevrátím.

Já znám ten hlas, co z dáli zní. Vzdálený, vzdálený. Vzpomínky své, ty smím si vzít a víc už nic, pak jít jen jít.

SVÉ BANJO ODHAZUJI V DÁLSVÉ BANJO ODHAZUJI V DÁLSvý banjo odhazuji v dál, tam někde do chomáče trávy. Verše, jež jsem ti povídal, zítra ti samo dovypráví.

Svý banjo odhazuji v dál, ať s tebou zůstane tu zatím. Abych se o tebe nebál, až se zpátky zase vrátím.

Refr: Vždyť dva roky možná někdy znamenají víc, než dvacet let. To se potom pozná, co v sobě lidi mají. Dej si proto na nich záležet.

Já chtěl bych zpívat do rána o všem, co jsem si kdysi přál a proto v póze Cyrana své banjo odhazuji v dál.

BLIZZARDBLIZZARDKdyž jde Blizzard vichřicí já sám jedu vánicí a na cestě jsem skoro celý den, jedu k tý, o níž jsem snil, cestou dlouhou přes sto mil a jen 10 mil mi zbývá k Mary Anne

Jedu nočí šílenou, bílou mlhou, černou tmou, a můj koník už je taky unaven. Sčítám chvíli za chvílí, sčítám míli za mílí a jen 7 mil mi zbývá k Mary Anne

Kůň už nemůže a pad, zchromil ho ten věčnej chvat, vítr stopy ničí jako ráno sen. Tak se nocí probíjím z láhve brandy upíjím a jen ř míle mi zbejvaj k Mary Anne.

V dálce světla zaplály, to mý oči hledaly. Potíž je jenom v tom, že nemůžu dál. Na sedlo si hlavu dát, už se mi chce strašně, strašně spát, a jen 100 yardů mi zbývá k Mary Anne.

Tak ho našli za pár dní ležet v jámě bezedný, hlavu měl bílou a oči jako len. V ruce prsten, co chtěl ji dát, proč ho k čertu nemoh hřát, a jen 100 yardů mu zbývá k Mary Anne.

56

QUANTANÁMOQUANTANÁMOPalmy se kývají, z krčmy zní opilé hlasy, vítr si pohrává s vlajkou pruhů a hvězd. Lesknou se bodáky, hlavně a tankový pásy, vypráví písně z těch dávnejch cest.

Refr: Quantanámo, hejá Quantanámo,.......

Až k moři se táhnou ty šedivý ostnatý dráty, vítr si pohrává s vlajkou pruhů a hvězd. Lesknou se bodáky vojáků US Army, vypráví písně z těch dávnejch cest.

Rum na rtech chladí a whisky zas ohnivě pálí, na polích zraje třtina a schne sláma. Moře se valí a příboj se tříští o skály, harmonika zpívá písničku Quantanáma

RODNÉ ÚDOLÍRODNÉ ÚDOLÍRefr. Já volám na shledanou, na shledanou, na shledanou rodné údolí. ( 2x )

Cesta má přede mnou v dáli mizí, každý krok v srdci mém zabolí, zítra snad bude mi všechno cizí, nespatřím svý rodný údolí.

Oči mé nevidí jak se stmívá, nevidí co jsem měl tolik rád. Jediné co mi teď ještě zbývá, rodnému údolí sbohem dát

Proč se den za každou nocí vrací, proč se čas na chvíli nezastaví, nemusel bych ti své sbohem dáti, kdyby dnešní den na věky byl

OKOŘOKOŘNa Okoř je cesta, jako žádná za sta, vroubená je stromama. Když jdu po ní v létě, samoten na světě, sotva klepu nohama. Na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad. Tam zapadli trempi, hladoví a sešlí, začli sobě notovat.

Refr: Na hradě Okoři světla už nehoří, Bílá paní šla už dávno spát. Ta měla ve zvyku, dle svého budíku, o půlnoci chodit strašívat. Od těch dob, co jsou tam trempové, nesmí z hradu ven. Místo toho v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč.

Jednoho dne zrána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden. Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes, nikdo nebyl dopaden. Šerif hrál celou noc mariáš s Bílou paní v kostnici. Místo, aby hlídal, zuřivě ji líbal dostal s toho zimnici.

KANADAKANADANa severu, tam v bílé Kanadě, srdce své zanechal Rein. On nejlepším lovcem byl v osadě, v lásce však byl jenom laik. Zatímco on bobry lovil, jinej mu za dívkou chodil. Večer, když unaven usínal, hvězdám se svěřoval.

Refr: On sám, tak v dál, on na sever se bral. Když měsíc plál, na oči černé si vzpomínal. Tam někde v dáli své štěstí mám, dívenku, které své srdce dám. Snad krásný sen ten můj se vyplní.

Jednou na něj přišla zlá stopa, prohlédl komedii tu. Šel do baru vyhledat soka, by skončil falešnou hru. Zatímco pistole třeskne, jeden z nich do prachu klesne. A ten druhý, co tu zůstal žít, navždy musí odejít.

Na severu, tam v bílé Kanadě, uštvaný psanec se hnal.V patách byla mu policie, jak divně s ním osud hrál. Pro zákon byl dávno ztracen, že miloval, tak se stal psancem. Hvězdy mu svítily nad hlavou, když ujížděl Kanadou.

57

JOHNNY AMERIČANJOHNNY AMERIČANSocha svobody darmo nemá pěst do nebe vztyčenou, symbolem je vlajky hvězdně, své země je oporou.

Refr: Byl jsi Johnny Američan a to něco znamená, hnals japonce od Quadalu, teď nadešla chvíle tvá

Zazněl výstřel nad Quadalem, pěst vojáka provází, vede ho v bojové vřavě, vede ho za vítězstvím

Doma pláče stará máma, byls jediný její syn, na poslední cestě tvojí provází tě sochy stín.

Každý správný američan ví co socha znamená, svoboda je pro každého, kdo má svoji zami rád.

STARÁ STEZKASTARÁ STEZKAStará stezka vedla kdysi Oklahomou, když jsem býval mladý vyprávěl mi děd, po ní jezdil každý kovboj, když se vracel, když se v sedla houpal a svou píseň pěl

V dáli nad oblaky pnou se modré hory, na nich táborové ohně vidět je, kolem kamarádi kovbojové sedí, zpívaj píseň, která navrací je zpět.

Doby dávné ožívají v srdci starém, již od mého mládí mění se vše kol,ještě naposledy chtěl bych projet krajem, ještě naposledy zpívat píseň svou.

Dávno přešla stáda stezku opuštěnou, dávno žlutý písek chajdu mou zavál, nikdy nazasviští laso nad mou hlavou, kde jsou doby, kdy jsem koně sedlával.

Dole, pod námi se tiše vine řeka, je to starý svědek dávno zašlejch dnů, nikdo neví ani kde co na něj čeká, sbohem Oklahomo, živote mých snů.

MÝM DOMOVEM ZTICHLÁ JE PUTYKAMÝM DOMOVEM ZTICHLÁ JE PUTYKAPříteli melancholiku, druhu mé duše tulácké, pod kterým nebem zhasnou as, životy naše žebrácké?Ve zlatém víně stopíme tyranský rozmar paměti, zpívat budem, zapomenem, na lásku, smrt i prokletí.

Refr Mým domovem ztichlá je putyka, mým štěstím je sklenice plná. Mou láskou kdys bývala gotika, teď smetla jí baroka vlna.

Když za nocí potácím se ulicí a nahlížím do oken spáčů, jen vlastní stín mě provází a sám nad sebou pláču.

Když v rezavém zámku klíč zachrastí, dům zeje jak morová rána, mé štěstí se změnilo v neštěstí, já zůstal jsem sám a ty jsi sama.

58

SLABOCH BENSLABOCH BENTam v lesích Ontária, kde čerstvá smůla voní, tam, kde paže dřevorubců vládne všem. Kde staleté sosny se pod sekyrou kloní, tak tam, v těch lesích žije slaboch Ben.

Že je velmi slabý, že se rány bojí, říká o něm předák ranče Anderssen. že se leda hodí jezdit pro zásoby, na to že je dobrý slaboch Ben.

Do pouzder mu dali bez nábojů kolty, kdyby se snad před kojoty bránit chtěl, kdyby se mu chtělo vystřelit si na ně, jak se míří stejně nevěděl.

Byli by se smáli ještě dlouhou chvíli, kdyby nebyl tábor náhle přapaden partou kterou vedl sám jednooký Billy, nikdo neměl býti ušetřen.

Na pět kamarádů deset koltů míří, každý se už se životem dávno rozžehnal, když tu náhle v zadu rozlehl se výkřik: Kdo se nevzdá, nebude žít dál.

Deset koltů rázně změnilo svý cíle, tam kde vzadu objevil se slaboch Ben a pět kamarádů využilo chvíle, jednooký Bill je překvapen.

Na zemi tu leží jednooký Billy, i jeho čtyři druzi dávno mrtvi jsou. A ten šestý s nimi s nenabitou zbraní pro pět pardů padl slaboch Ben.

VÁLKA NA ITÁLIIVÁLKA NA ITÁLIISluníčko zachází za hory černé, do zákopů táhnou řady nesmírné. Z jedné strany Alpiny, z druhé padají miny. Tak začíná válka na Itálii.

Sotva jsem na vartě půl hodiny stál, taliánskej útok právě započal. Šteluňky nám hořely, kamarádi padali. Smutná podívaná na ty raněný.

Do zákopů padal tiše bílý sníh, my jsme umírali v jeho závějích. Jeden oči spálený, druhej nohy zlámaný, třetí prosí kamarády o doražení.

Ten prstýnek co mám na levý ruce, odevzdejte prosím mojí Andulce. Pozdravte ji nastokrát, že nespatřím ji vícekrát. Oči mi vypálil šlajerskej granát

Sluníčko zachází za hory černé, do zákopů táhnou řady nesmírné. Měsíček když vychází, bojiště nám ozáří, svítí padlým kamarádům přímo do tváří.

RUTY ŠUTYRUTY ŠUTYJedu takhle tichým Coloradem, když tu slyším výstřel vzdálenný. Jedu podle hlasu a k mému úžasu, leží tam muž v krvi skolený.

Refr: Ruty, šuty Arizóna Texas, ruty šuty Arizóna má. Jedu podle hlasu a k mému úžasu, leží tam muž v krvi skolený.

Obrátím ho k sobě obličejem, poznávám v něm svého dvojníka. Jeho tělo bylo pobodáno noži, teplá krev mu z rány vytýká.

Praví ke mně hlasem zmírajícím, příteli, můj druhu jediný. Byla to léčka, já to nevěděl, jako malej kluk jsem naletěl.

Nechtěj život Arizony znáti, těžký je tam život kovbojů. Musíš umět střílet, ženy milovat, jinak nechtěj Arizonu znát.

59

KDYBY TADY BYLA TAKOVÁ PANENKAKDYBY TADY BYLA TAKOVÁ PANENKAKdyby tady byla taková panenka, která by mě chtěla, ta by mě musela syna vychovati, přitom pannou byla.

Kdybych já ti měla syna vychovati, přitom pannou býti, ty by si mně musel kolíbku dělati, do dřeva netíti.

Kdybych já ti musel kolíbku dělati, do dřeva netíti, ty bys mně musela košiličku šíti bez jehly a nití.

Kdybych já ti měla košiličku šíti bez jehly a nití, ty by si mně musel žebřík udělati až k nebeské výši. Kdybych já ti musel žebřík udělati až k nebeské výši, lezli bysme spolu, spadli bysme dolu byl by konec všemu.

ZLATOKOP TOMZLATOKOP TOMTom dostal jednou nápad, když přestal v boudě chrápat, že má se něco stát, a že byl kluk jak jedle, tak rozhodl se hnedle a odjel na Západ.Z domova si sebral sílu, krumpáč, bibli, dynamit a pilu, mimo to prut a červy, to torny dal konzervy a jel zlato vyhledat.

Refr: Ty jsi to moje zlato, které mám tak rád, jen ty mi stojíš za to život pro tě dát. Bez tebe zlato nic není, jen ty jsi to moje haťa paťa potěšení. Zkrátka a dobře ty jsi to moje zlato, zlato kočičí.

Říkal že je zlatokop, o zlato ani nezakop, neví jak vypadá, a jak tak dlouho kopal, tak dostal na to dopat, přešla ho nálada. Sebral si svoji kytáru, dal si nalejt Whisky, brendy v báru. A za poslední káču svý holce koupil sváču a pak jí zaspíval.

ZRÁDNÝ BANJOZRÁDNÝ BANJOSlunce pálí jak ďas a za krátkej čas dáš hold suchý švestce, sem do žáru skal psa bys nevyhnal a tím spíš žádný jezdce. Ptáci ani píp i čtvernohej můj džíp trávu přestal žrát. Než bych tu usnul nudou i když vím, že trable budou, tak mě nezbejvá, než polku hrát.

Refr: Zas to zrádný banjo ve svejch rukách mám, zas to zrádný banjo šátkem utírám. Do dlaní mě pálí tenhle hromskej krám, radši bych ho vzal a do bazaru dal,jenže pak bych tu zůstal sám.

Slunce pálí si dál jako horkej tál, v prstech praskaj klouby, je-li pondělí, nebo snad úterý, tak po tom je mi houby. Kojot hledá tůň, i ve stoje můj kůň klidně zůstal spát, než bych tu usnul nudou i když vím, že trable budou, mě nezbejvá, než polku hrát.

NA OSADĚ HRÁLINA OSADĚ HRÁLISedáváme zvečera s madlou u buku, vodím ji až za šera domů za ruku. Její otec nadlesní doma o svý Madle sní, kluci říkaj dej si pozor nechoď Kadle s ní.

Refr: Na osadě hráli na harmoníku a my jsme se báli jen tak ze zvyku. Dole u Kocáby kuňkaly dvě žáby. A lesní, ten doma běsní, že na to hajnej nestačí, denně mu zaručeně v revíru někdo pytlačí.

Sotva jsem se posadil s Madlou na pařez, jenom jsem jí pohladil, vyčmuchal nás pes. Hrozně jsme se ulekli, div jsme ssebou nesekli, jen tak tak jsme nadlesnímu z rány utekli.

60

NIAGARANIAGARANa břehu Niagary stojí tulák starý, na svou první lásku vzpomíná. Jak tam stáli spolu, dívali se dolů, až jim půlnoc spadla do klína.

Refr: Teskně hučí Niagara, taskně hučí do noci, komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci. Komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci.

Střemhlav do propasti padá proud, na něm vidím tebe děvče plout, škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout.

Osud tvrdou pěstí ničí lidské štěstí i ten nejkrásnější jara květ. A ten kvítek jara vzala Niagara, ta jej nenavrátí nikdy zpět.

KVĚT SAKURYKVĚT SAKURYKvět sakury bílé, děvčátko mé milé, musíš mi na cestu dát. Až poplujem spolu, ty budeš na molu slzičky své utírat.

Refr: Když tě v náruč svou žhavou gejša zve, ty květy sakury bílé tajfun rve. Ráno budeš má panenko ještě spát, až já budu u kormidla stát, a chcát, na starou Yokohamu budu jen vzpomínat.

Květ sakury vadne a to moře zrádné unáší vzpomínky v dál. Až námořník snědý přijde naposledy rety tvé rudé zulíbat.

JEDE COWBOYJEDE COWBOYJede cowboy širou stepí, ke všem ženám byl vždy slepý, štěstí lásky nikdy v žití nepoznal.Jede cowboy, kůň se vzpíná, den už dohasíná. ženu mladou náhle zřel ve stínu skal.

Refr: Hola hou, tam kde bůvol stepí hnal se dál hola hou, tam prý láskou žhavou mladý cowboy vzplál.

Štěstí šerem letí, změní touhu v snění, tak, kde cowboy první ženu miloval.

CHAJDA MALÁCHAJDA MALÁV dáli za horama stojí chajda malá, pod ní teče řeka za ní černá skála.Přišla velká voda vzala chajdu s sebou, ti dva kamarádi nemaj si kam lehnout.Smutně chodí světem svojí píseň pějí, tak, kde stála chajda černá skála stojí.Neplač kamaráde pro tu chajdu malou, dřív, než jaro přijde, postavíme novou.A když jaro přišlo stála chajda nová, pod ní tekla řeka, za ní černá skála.

POZDRAV NAPOSLEDYPOZDRAV NAPOSLEDYLoučil se se svými druhy muž, že lovit bude za horama. ve sněhu však zapad jeho nůž, kule sviští mezi krama. Letí, letí, letí po stráni, vítr čechrá vlasy na skráni. Před odjezdem s kamarády stál, zpíval, když se vzdaloval.

Refr: Pozdrav naposledy, než do vlasti vrátím se zpět, tu jež míval jsem rád, ten růžový, vonný květ. Dávno vlci kosti moje hlodat budou, krev má tuhne mi v led. Však si vzpomenete až chladný bude můj ret.

On bičem prásk a na psy zavolal, saně po sněhu jen sviští. V osadě ho každý varoval, aby jel až měsíc příští. On nedbal rad a po svém jednal jen. Z osady si vyjel za lovem. A za tiché noci polární bylo slyšet volání.

Měsíc pryč, po lovci žádná zvěst, marně pátrali jsme po něm. Kdo ho znal, tak každý vyprávěl, že tam leží zmrzlý pod sněhem. On nedbal rad a po svém jednal jen. Z osady si vyjel za lovem. A za tiché noci polární bylo slyšet volání.

61

QUADALCANALQUADALCANALVlny, moře bouří, větry dují, loď uhání v dál, američtí námořníci plují na Quadalcanal. Harmonika tesknou píseň zpívá do přísvitu hvězd, a jak ta píseň zní, mnohý z nich to ví, že se domů nevrátí.

Refr: Krásná Meredith, ty víš, kdo jel se bít, kdo plul na křižníku, na Quadalcanal. Krásná Meredith, až zas budeš snít, nezapomeň nikdy na Quadalcanal. Jak tam pod palmami pad, ten, který tě měl tak rád. Krásná Meredith, přijď se pomodlit za ty, jež nevrátí nám Quadalcanal.

V Tichomoří na ostrůvku malém, o kterém ty víš, tam ve stínu mlčenlivých palem stojí prostý kříž. Pod ním mnohý z mladých námořníků sní svůj věčný sen, a jak ta píseň zní, každý z nich to ví, že se domů nevrátí.

HOSPŮDKAHOSPŮDKATam na konci města hospodu najdeš, když máš velkou žízeň, tak si tam zajdeš, stojí na zahrádce blízko osady, dáš di nalejt hektolitr píva i když jseš bez nálady.

Refr: Hospůdko, hospůdko malá, restauračko začouzená, ty si mi mé mládí vzal, bylas mi přisouzená. Půlnoc když ponocnej píská poslední pivo si dám, pak se mi hospůdko nikdy nezastejská i když jsem na světě sám.

Když máš velkou žízeň, když tě mrzí svět, nejraděj bys zmizel a nevracel se zpět, do hospody zajdeš, pivo nalejt dáš, ke stolu si s kamarády sedneš, píseň práce zaspíváš.

Dokud budem žíti, bude každý z nás dobré pivo píti, holky milovat, stačí džbánek piva s bílou čepicí, potom ať se celá Praha dívá jak jdem domů s vopicí.

TOČÍ SE TOČÍTOČÍ SE TOČÍTočí se točí kolo ve mlýně, točí se točí, já jsem v tom nevinně točí se kolo, voda s hlukem padá, já tomu mlýnu teď ukazuju záda.

V tom mlýně žila překrásná dívka, kterou jsem měl tůze moc rád, měla modrý oči a černý vlasy, ale jednu chybu, nechtěla mi dát.

Nechtěla mi dát ani políbení, nechtěla mi dát ani hubičku, proto jsem ji musel, proto jsem ji musel utopiti v rybníčku.

Její otec mlynář starost o ni měl, její otec mlynář starost o ni měl, proto poslal mládka kouknout se co dělá, proto poslal mládka, aby za ní šel.

Když tam mládek přišel právě topila se, její ruka bílá o pomoc prosila, zachránit jí nemoh, kosa byla vostrá, jeho mladý čelo správně trefila.

Když se mládek s dívkou dlouho nevraceli, přišel se sám mlynář na dcerušku ptát, když kameny mlýnský jeho tělo mlely, řekl jsem si: "Musíš na cestu se dát".

Točí se točí kolo ve mlýně, točí se točí, já jsem v tom nevinně točí se kolo, voda s hlukem padá, já tomu mlýnu teď ukazuju záda.

62

ALJAŠKAALJAŠKAAž jaro na Aljašku zavítá k nám, hromadu zlata já na zimu mám, šampaňský víno si do srubu dám, až jaro na Aljašku zavítá k nám.

S dívenkou krásnou budu tam žít, na jihu čeká, já chci si ji vzít mosaznou postel si do srubu dám, až jaro na Aljašku zavítá k nám.

Z těch velkejch plánů nezbylo nic, dva roky čekal jsem a moh jsem i víc, teď už je vdaná a co s toho mám, že jaro na Aljašku zavítá k nám.

Nač hlavu věšet, že nedá se žít, šampaňský víno já sám budu pít, s partnery svými se napiju rád, až jaro na Aljašku zavítá k nám.

KAMPAK TREMPEKAMPAK TREMPEKampak spěcháš, trempe kamaráde, kam tak pospícháš? Jedu na slezinu, nemám na mašinu, co se mě tak blbě ptáš.

Ruce v kapse, pingl přes rameno na tremp pospíchám, a že nejsem pánem ani Astrachánem na glanzu taky nemám.

Pozvala mě ta sázavská parta, kluci od vody, nejsou žádní páni ani Astracháni, jsou to kluci přírody.

V osadě se sejdem se všech koutů přijď se podívat,kytara tě zmámí až ty budeš s námi staré trempské písně hrát.

Naše píseň pomalu už končí a my půjdem spát, kanady si zujem, dekou se přikryjem, dobrou noc si budem přát.

BESSIEBESSIENež se dívko spolu rozejdeme nač si máme lhát, možná že se víc už nesejdeme pozdě budeš lkát. Pohlédni tam, za těmi horami nechci býti sám, řekni slovíčko jen, dřív, než krásný náš sen zůstane vzpomínkám.

Refr. V dáli, tam kdesi za těmi lesy, v dáli u řeky kout najdem si, až poplujem dolu peřejemi, snad tvé srdce lásku dopřeje mi. V dáli, tam kdesi za těmi lesy, v dáli, má krásná jediná Bessie, než se vznítí jitro zlaté chci ti svou lásku dát.

Přijdu dřív, než sluníčko zapadne, polibek si vzít. snad tě, dívko, konečně napadne, máš-li se mnou jít. Pohlédni, tam za těmi horami celý svět je náš. Tam ti lásku svou dám, kdybych odešel sám, zpátky tě zavolám.

63

TOM DOOLEYTOM DOOLEYRec: Již staří řekové znali početní úlohu o milostném troj až en-úhelníku.

Já Vám teď povím i jednom takovém obrazci, jehož vrcholy tvoří padouch Grayson, dívka krásnější než krásná a muž jménem Tom Dooley. Dřív, než se zítra krvavé slunce vyhoupne nad obzor, Tom Dooley bude viset.

Refr: Hlavu skloň Tome Dooley, propukni v hořkej pláč,to za to Tome Dooley, žes byl tak dobrej rváč.

Já potkal jsem ji v horách, a měl jsem ostrej nůž,já potkal jsem ji v horách a nepotkám ji už.

Ta ženská je tím vinna a Grayson, ten taky,že zejtra touhle dobou nebudu v Kentucky.

Že zejtra touhle dobou pod sluncem svítícim,na tomhle šedým dubu já budu visící.

Rozluč se Tome s žitím, kterémus' přednost dal,šel jsi cestou krutou, svou čest jsi pochoval.

NÁKLAĎÁKNÁKLAĎÁKMěl v ramenou víc, než se zdá a v očích místa vzdálenájak noční stín svůj trailer hnal na plný plyn stále dál a dál.

Znal míle dní a týdny mil, stokrát s dálkou zápasilstokrát měl smrt blíž nežli cíl, a přesto jel, znovu vítězil.

Snad řek mi víc, než dnes já vám, když vez mě tmou až bůh ví kam,a možná vím proč létá pták, proč muži řídí náklaďák.

Umím se smát i vítr zmást ze rtů dálek úsvit krást,věčně žít své týdny mil a v rukou mít lásku svou a cíl.

Měl v rukou cit a pevný stisk, musel mít svůj denní riskměl prostě rád jak nebe pták svůj řvoucí dům, šedý náklaďák.

Uměl se smát i vítr zmást, z očí žár i úsvit krástchtěl se hnát a být jen tím čím chlap je rád, když je pánem svým.

POJEDOUPOJEDOUProč pláčeš, ty se bojíš, už jde na start, vždyť to znášstíráš slzy, v depu stojíš a tiše mu zamáváš. Pojedou, pojedou.

Je vás víc v těch blůzách bílých jak stojíte u tratí, vyhlížíte v tmavých brýlích s nekonečnou závratí. Pojedou, pojedou.

Refr: Dýcháš silnic prach, máš stopky a máš stracha hlídat čas je tvé poslání, to věčné čekání, kdy pojedou, pojedou. Pojedou, pojedou.

Vím dobře co ti skrýval, že dnes končí raději,že už není to co býval, tak jen čekej s nadějí. Pojedou, pojedou.

Teď hlásí jeho jméno a tribuny vstávají, tam teď nesmíš, uzavřeno, přesto všichni čekají. Pojedou, pojedou.

Tvé stopky v trávě leží, a tak sbohem zašeptejvteřiny si dále běží, ale ty už nečekej. Pojedou, pojedou.

I po létech tě tam zdraví, v jeho depu měříš čas,čas, který se nezastaví, jako dřív tu čekáš zas. Pojedou, pojedou.

64

BÍLÝ KŮŇBÍLÝ KŮŇKdysi byl mojí láskou kůň bílej jak sníh,bílá hříva mu vlála do všech dětskejch snů mých.

Táta neměl moc peněz, celý roky se dřel, nadělal spoustu dluhů, jen aby ho měl.

Když s běloušem prvně na dostihy jel, na jeho rychlé nohy vsadil všechno co měl.

Bělouš běžel tak lehce, jakoby vánek vál, všechny koně a jezdce za sebou zanechal.

Při každám jeho skoku rostla naděje v nás, při jednom ale upad a zlomil si vaz.

Táta neřek ani slova, jako socha tam stál, a já poprvé viděl jak se rozplakal.

DĚDEČKOVY HODINYDĚDEČKOVY HODINYV naší malé kuchyni tloukly staré hodiny dlouhých devadesát let na stěně.A můj děda řadu let vstával ráno přesně v pět, sám je natahoval každodenně.Byly koupeny v den, kdy byl děda narozen, vždycky rád poslouchal jejich hlas.život se dál vlek na devadesát let je jen krátký čas.Kráčely rok za rokem, dědečkovým životem.Jednou ráno zůstal spát život má svůj pevný řád, to snad zná každý z nás.

Napřed kluk, za pár let starý muž a potom kmet, černý vlas, ctihodné šediny.člověk stárne, je to tak, život jede jako vlak, ať ho ženou roky nebo vteřiny.Přitom rok od roku tikaly mu do kroku hodiny, které měl tolik rád.život se dál vlek za devadesát let náhle zůstal stát.Kráčely rok za rokem, dědečkovýn životem.Jednou ráno zůstal spát život má svůj pevný řád, to snad zná každý z nás.

Po té noci ledové přišlo jitro zářivé domem zní zase pláč dítěte.To náš nový syn způsobem obvyklýmříká nám, že je rád na světě.V naší malé kuchyni visí nové hodiny místo těch, které jsou teď ve smetí.Začaly ťik - ťak vesele počítat nové století.Jdou kráčet rok za rokem celým naším životem.A svým hlasem budou nás varovat co umí čas, když se rozletí.

HLEDANÝ MUŽHLEDANÝ MUŽRefr: Hledali mě v Kalifornii, hledali mě v Bufalu,

hledali mě v Kansas City, hledali mě v Ohio.

Je to snad už přes dva roky, co jsem z Jellhouse roha vzal, na nároží velkejch ulic úřad odměnu vypsal.Deset táců na mou hlavu, živej, mrtvej, to je fuk, za takovou tučnou sumu najde se dost lačnejch ruk.

Večer když už padám znaven, malej oheň rozdělám, a když je mně hodně smutno s kytarou si zazpívám.Dneska už se mi to směje, když jsem v suchu v Quebecku, Jellhouse zůstalbez naděje, že jsem zmizel bez vděku.

Znám ložiny náklaďáků, pod každým mostem už jsem spal, Státy projel na uhláku, když jsem z Jellhouse utíkal.

65

BALTIMOREBALTIMOREŽena má mě přemlouvala aspoň deset let, než farmu svou po tátovi já prodal za pár set.A vlak nás potom odvez' až do dálek za obzor, tam, kde ze tmy vstříc nám svítil Baltimore.V tý záři městských světel, která stíny mění v den, mi řekla aniž by váhala: " A dál už nejedem."Někdy nadšení je nakažlivý jako černej mor, mně se líbilo jak svítil Baltimore.

A potom přešly všední dny a práce stále víc, po práci každej večer z okna mávala mi vstříc.Ač unaven já nikdy jsem se nezmoh' na odpor, když mě táhla tam, kde svítil Baltimore.

Rec: Marně jsem se pokoušel svou ženu přesvědčit, že městská záře mě vůbec nebaví.Teď chápu, že bez těch světel snad nedokáže žít.

A teď jedu sám zas do těch míst, kde slunce svítí z hor, pro mou ženu ať si svítí Baltimore.

JAK MŮŽEŠJAK MŮŽEŠJak můžeš dát tý lásce mý jen drobky jíst, jak můžeš brát jí zázemí, to nejde snýst.Už se toulám tejdny sám, hvězd a stromů dál se ptám, jak můžeš dát tý lásce mý jen drobky jíst.

Jak můžeš dát tý lásce mý ocet a blín, jak můžeš brát jí zázemí a vlídnej stín.Už den vstává, nejsem sám, stesk mě nutí dál se ptát, jak můžeš dát tý lásce mý ocet a blín.

Jak můžeš dát tý lásce mý pálivej líh, jak můžeš brát jí zázemí, to je snad hřích.Už se skrejvám sobě sám, přesto dál se hloupě ptám, kdy zase dáš tý lásce mý pálivej líh.

JSI NEJHEZČÍ CO STVOŘIL BŮHJSI NEJHEZČÍ CO STVOŘIL BŮHI kdybych věděl jak tě změnit neměnil bych nic, jsi taková, co já chtěl vždycky mít.Jsi představa z mých pohádek a já se králem stal, v tý hloubce krásy tvý a lásky mý.

Refr: Já vůbec nic bych neměnil i kdybych to snad zvlád, já cítím, jsi ta pravá a co víc si můžu přát?Jsi anděl který slétnul až z nebe do mých snů, jsi prostě nej, jsi perfektní, jsi nejhezčí co stvořil bůh.

Tvé tváře, smích, tvá postava jsou nejhezčí jak jsou, a já chci ať se vůbec nemění.A já znám pouze jeden, jen jeden malej stín, to jediný je tvoje příjmení.

KRÁSNEJ SENKRÁSNEJ SENBarevný kouzlo za obzor sklouzlo, černý ptáci zakryli kraj.Vlci táhnou od lesů, divnej oheň v očích a vzdálený ráj.

Jdu proti bouři, oči už hmouřím, je daleko do slunečních skal.A možná že už nečeká, jsem mistr prázdnejch dlaní, jen chvíli jsem se pral.

Refr: Krásnej sen, co se mi ráno zdál.Krásnej se, kterej mě táhne dál.Jemně se usmíváš, co mi asi dáš ?

Měsíc je v půli a v kotlíku smůly, bludnej kořen přes cestu mám.Mlha cizích útesů moje kroky stáčí a dál už jsen jen sám.

Někde tam v dáli se pod skalou válí ten prstýnek co chtěl jsem ti dát.No tak už mě nečekej, koně běží rosou, já budu dlouho spát.

66

KLEKÁNÍKLEKÁNÍOn vysokej byl akorát, Alan se jmenoval, a ženskejch těch se nechtěl bát a překrásně se smál.Měl oči modrý po nebi a úsměv křídovej, pak zmizel aniž slovo řek', v tom nebyl férovej.

Refr: Když vostruh klekání mně večer vyzvání, z dálky slyším jeho volání.Z dálky slyším jeho volání.

Už dávno nejsem veselá a vrásčitou mám tvář, jsem dočista už omšelá jak starej kalendář.Jen voči modrý po nebi můj bože ty mi dej, můj Alan jednou vrátí se, byl přeci férovej.

SLEPIČKASLEPIČKAKdybyste na chvíli se u nás stavili, tak byste nechtěli už nikdy zpět.Na kraji lesíčka je malá chajdička a v ní je slepička jak z růže květ.

Refr: Nejvíce se bojí kohouta, aby jí nezlákal do kouta.Mám slepičku mám, když jí nenasypámsluníčko probouzí spáče, ona mi vesele haf haf haf haf kokodáče.Mám slepici mám, když jí nenasypám,ona mi řekne, kokodáče, starej vole, sežer si to sám.

Když jdu na procházku, mám ji na provázku, aby ji nezlákal ten černej les.Zastřelím zajíčka a moje slepička nese ho v zobáčku jak věrnej pes.

PROČPROČPtáš se proč ti nesu květy, když je obyčejnej den. Proč tvůj úsměv náhle zmizel, proč to všechno není sen. A proč láska rychle vzplane a proč rychle zhasíná. Proč se s tebou dneska loučím, lásko má, lásko má.

Proč je štěstí někdy krátký, proč tisíc let netrvá. Proč má někdo v lásce štěstí, proč je láska někdy zlá. Proč nic nejde vrátit zpátky, proč se come back nekoná. Proč mám náhle prázdný dlaně, lásko má, lásko má.

Proč máš ve svých očích slzy a proč můj hlas ztratil tón. Proč odcházím bez polibku, proč odcházíš na balkón. Proč tě v duchu volám zpátky, proč nahlas nic neříkám. Proč nezamkneš všechny zámky, lásko má, lásko má.

Proč ti lásko říkám sbohem, proč ne nashledanou jen. Proč odcházím bez polibku, proč nestojíš za oknem. Proč mý kroky náhle váznou a proč na zvonku prst mám. Proč se k tobe zpátky vracím, lásko má, lásko má.

TULÁK ŠPINAVEJTULÁK ŠPINAVEJRefr: Do trávy hlavu svou dám, z kytek mám polštář voňavej,

Sem nepříjde žádnej, kterej by řek, že jsem tulák špinavej.

Tak jako každej z vás, i já mám kabát děravej,vám pane se vyhnu, vždyť z očí vám čtu, že jsem tulák špinavej.

Jen jednu písničku znám, se mnou jí ptáci zpívaj jen,těm nevadí pane, to co vadí vám, že jsem tulák špinavej.

67

VYPRAHLÁ CESTAVYPRAHLÁ CESTAVyprahlá cesta, prach a nejasnej cíl, vrzání kol a práskání koženejch žil, před Tebou čeká zem, potok a modravej stín stáda a fůra všech těch vybranejch dřin

Modravý hory, pastviny a bílej dům, lesnatý stráně, řeka je stříbrnej důl, měsíc a tisíc hvězd, každá je míle z cest, který jsi v prachu, potu a strachu slez.

Snů hromady, nápady se přestaly smát. Kulka zbloudilá tolik Tě toužila znát. Šedne Ti bílej květ, je večer nastává tma. Zítřejší ráno, to už Tě nepozná.

KONTINENTKONTINENTKdyž z ráhna na stožáru zem prvně spatřili a pod španělskou vlajkou se k ní zvolna blížili, z nich žádný neměl zdání, co dál se bude dít. Dal Vespuci Americo tý zemi jméno svý

Těm mužům přišlo v patách vojsko a šlo se bít, pro španělskýho krále tý zemi zlato vzít. A neznal rudej národ, jak rána z pušky zní Dal Vespuci Americo tý zemi jméno svý

A zástup bílejch tváří se vydal na tu pouť, někdo chtěl najít práci a druhej zbohatnout. Zas lodě vezou náklad řetězem spoutaný. Dal Vespuci Americo tý zemi jméno svý

Pět století už ptá se svět, je dobrá nebo zlá? Kdo touhle zemí projel, ten za pravdu mi dá, ať ráno slunce vychází, ať v nočním tichu spí. Je krásná zem Amerika, a kdo ji zná to ví.

PARNÍK Z NEW ORLEANSPARNÍK Z NEW ORLEANSRec: Těžko se odchází od řeky, která znamenala kus tvýho života.

Ten parník, co mě přivez z New Orleans, moh dávno kotvy jinde vyhodit. Ten parník, co mě přivez z New Orleans, ten jede dál, já musím vystoupit. Svůj lodní pytel táhnout, po prkně na břeh zahnout, než mě dá kapitán vyhodit.

Refr: A potom dál půjdeš prachem cest, dojdeš tam, kde víš, že hlad a žízeň navždy uhasíš.

Už dávno zmizel parník z New Orleans, s ním naděje po řece odpluly Už dávno zmizel parník z New Orleans, i s chlapem, co ho za mě najmuli. Už nemám na vybranou a kapsu skoro prázdnou a jenom krásný sny mi zůstaly.

Mít kapsu plnou peněz z New Orleans, já koupil bych dům, nebyl hladovej. Mít kapsu plnou peněz z New Orleans, já nezůstal bych tady plonkovej. Svý sny hoď klidně vlnám, vem pytel, koukej žít, snad jinde štěstí zase budeš mít.

PRÁZDNÁ SEDLAPRÁZDNÁ SEDLAPověst o tobě znám, že sám, docela sám, zneškodnils v Ohiu zloděje koní. Po tobě slehla se zem, čekám tě kažým dnem, chajdu tvou obrůstá růžové trní.

Prázdné, tvé sedlo Johnny, prázdná je chajd tvá, kde bloudíš a zapomínáš, kdo v sladkých poutech tě má. Co stínů prérií kráčí, však žádný z nich není tvůj. Je prázdné, tvé sedlo Johnny, já čekám na návrat tvůj.

HOP TAM S JEDNOUHOP TAM S JEDNOURefr: Hop tam s jednou, hned mi nalej druhou, hop tam s jednou, hned mi nalej druhou,

hop tam s jednou hned mi nalej druhou tahle sklenka nesmí vyschnout, yes sir.

Dneska pro nás připrav plnej demižón, ať v něm šplouchá gin a nebo dlouhej John, dneska si chcem správně loknout, tak se k tobě přijdem kouknout, yes sir.

Dneska budem všichni pít a zpívat, ženský, ty nám budou doma spílat, a tak až se budem vracet ráno, kouknem se všem láhvím na dno, yes sir.

Krk mi vyschnul od těch řečí, sucho sklence málo svědčí, pad bych žízní, kdybych se teď zvednul, no tak mu nalej ještě jednu, yes sir.

68

SHORTY A JOESHORTY A JOEShorty a Joe jezdili s náma v partě, pálili s námi taky značky do telat. ňáký tý ráně a nebo špatný kartě od ucha k uchu uměli se smát. O láskách zpívali si pod hvězdama, Shorty a Joe zpívali o nich. Na cestách pomsty teď všude s náma pádí prázdná sedla na dvou koních.

Refr: Prázdná sedla na dvou koních, v kterejch už nikdo nejede. Vypráví ten příběh o nich líp nežli kovboj dovede. Na dvou grošovanejch koních vopuštěná sedla jsou, už se nikdy nevyhoupne do nich Shorty ani Joe

Shorty a Joe jeli ten večer s náma tou starou stezkou, trochu hrát a pít. Pak v baru začla hra ve světě tak známá, ve které es je víc nežli má být. Falešní hráči mají ruce hadí, Shorty a Joe táhli až po nich. Na cestách pomsty teď všude s náma pádí prázdná sedla na dvou koních.

Johoho, život je někdy krátkej, johoho, člověče měj ho rád.

PRACH POLYKÁŠPRACH POLYKÁŠPrach polykáš po celej den, svý místo máš tam za stádem, marně osud proklínáš, tenhle prach, že smůlu máš, jsi zadní jezdec a prach polykáš.

Před stádem, jó tam je hej, žádnej prach, vzduch fajnovej. Nic ti v jízdě nebrání před stádem když uháníš, bejt zadní jezdec, to je k zoufání.

Marně koukáš do kraje, prašnej závoj hustej je. Pil bys a taky hlad máš, za stádem dál pospícháš. Jsi zadní jezdec a prach polykáš.

PAMPAPAMPAPampa pomalu už mizí v tmách, vrcholky hor vidět jest, zelené údolí mě čeká, tam končí jedna z mých cest. Snad tam na mě nikdo nečeká, va světě zůstal jsem sám, cesta má vedla mě k západu, tam jsem o ranči snil.

Refr: Snad nespatřím víc, tu věrně milovanou líc, čas tak neúprosně utíká, stáří klepe na dveře, vracím se s pocitem viníka, ač je to k nevíře.

Sotva jsem jen trochu povyrost, z domova musel jsem jít, každý mi říkal, jseš zelenáč, já s každým musel se bít. Zkusil jsem strachu i nezdaru, protože cowboy jsem byl, cesta má vedla mě k západu a já jen o ranči snil.

KAZATEL YOUNTKAZATEL YOUNTRefr: Buď dobrej chlap - vždycky dobrej chlap,

v kostele neklej - nikdy tam neklej,měj všechny rád - všechny lidi rád,nikdy nebuď zlej - ne nikoho zlej.To říkával - vždycky říkávalkazetel Yount - ten starej Yount.A každej znal jeho pěst kamennou.

Dál, dál cestou k bohu blíž nech těch lotrovin, jinak uvidíš. Znám, znám černou duši tvou, měj v úctě boha, bibli a pěst mou.

Kam, kam vede život váš, když krom střílení a pití nic neznáš. Když, když nechceš bibli znát, tak seznamte se, tohle je pěst má.

Vím, vím, hříchy velký máš, když hned střílení a karet nenecháš. Dej, dej, dej se cestou nápravy, než tě najdou s dírou do hlavy.

69

CHLAP Z TENNESEECHLAP Z TENNESEETak si vám jednou sednu, kosti si vyhřejvám, chci si dát ještě jednu, divnej chlap sedne k nám, chci si dát ještě jednu, divnej chlap sedne k nám.

Povídám, počkej hochu, to jsou mi móresy, nejsi tak drzej trochu, nejsi ty z Tennesee, nejsi tak drzej trochu, nejsi ty z Tennesee.

Nevím, kde se tu sebral, chtěl se však rázem prát, možná, že trochu přebral, sed si mi na kabát, možná, že trochu přebral, sed si mi na kabát.

Ať prej se radši zvednu, vrčí ten syčák hned a ubalil mi jednu, až jsem si pod stůl sed, a ubalil mi jednu, až jsem si pod stůl sed.

Tak si tak říkám, hochu, to jsou mi móresy dávej si bacha trochu na lidi z Tennesee, dávej si bacha trochu na lidi z Tennesee.

NETRAP SE PRO MĚNETRAP SE PRO MĚNetrap se pro mě, až uvidíš mě s jinou, otři si děvče slzu na řasách. Snad ztrácíš lásku a bude to mou vinou, všechno chce svůj čas, ber to lehce, neplač pro ni.

Ten den má milá se naše cesty minou, osud to chtěl a nezůstanu sám, snad pochopíš, vždyť víš, jak roky plynou, květů je moc a každý jinak voní.

Chci poznat ty růže, chci vidět těch očí zář. Otři si tvář až slzy ti padnou na polštář.

Až jednou ráno probudím se z jinou, po tobě najdu sponku do vlasů. Nepřijdeš víc a bude to mou vinou. Půjdu se napít na lásku a na krásu.

PŮJDU S TEBOUPŮJDU S TEBOUPůjdu s tebou, kam budeš chtít, moje malá, jen lhát mi nesmíš, jaks mi tenkrát lhala. Na shledanou bývá někdy smutný, dneska vím, že to tak bylo nutný.

Snad vzpomínáš, snad zůstala jsi sama, tvůj prsten mi však říká, že jsi vdaná. I já mám prsten a možná štěstí celý, však jistej sem jen když nás míle dělí.

Každej z nás pozná čas, kdy v lásce nehledá stín, nad všechny poklady dívčí je srdce a klín.

Až léta přejdou a čas hodnoty změní nám zůstane jen trochu bolavý snění.

70

DESPERÁTDESPERÁTKdyž jsem tak pospíchal na cestě za tebou, svítil mně měsíc proklatej, a tak bylo dobře vidět na můj stín. A proto kroky mý dál k tobě nevedou, dostal mě ďábel rohatej, teď se chechtá na svou whisky šerif Gin

Už houká vlak na třetí koleji a probouzí se nádraží, zvolna svítá na obloze z červánků. Snad ještě pár minut, oči mě pálejí a čas už neběží, ležím v mokrý trávě s dírou ve spánku.

Snad ještě naposledy podívám se ztichlou prérií dolů k ohradám, tam co se pasou stáda.Ještě na poslední cestě snad mně vlci zavijí ráno najdou ležet v trávě desperáta.

Odejdu dřív, nežli se vzbudíš, snad řekneš, že jsem k tobě zlej už budu pryč, až budeš ráno postel stlát. Nesmíš se na mě zlobit malá, víš já už jsem takovej, ty dobře víš, že půjdeš večer s jiným spát.

MODRÉ ZVONKYMODRÉ ZVONKYSedni si k nám a sklenici si nalej, snad v záři ohně spatříš tu co máš rád. Pak v dýmu cigaret si chvíli s námi zpívej, obejmi děvče dřív, než s ním půjdeš spát.

Vždyť život ubíhá, trochu se zadíváš a než se naděješ hlavu ti skloní a už ti zvoní. Pár děvčat jenom tak, zmizí ti do oblak hlava ti zešedne a zkalí se ti zrak

Ta hlava šedivá ta přece znamená, že i tvá láska je dávno ztracená Pak teprv chlapče víš, pak teprv pochopíš, že být tu šťasten už asi neumíš.

Až půjdeš sám zas bez děvčete kolem, budeš se ptát, jak mohla ti tak lhát. Pojď mezi nás tak znavený svým bolem, sedni si k nám a my ti budem hrát.

BARBORKABARBORKAUž blíží se večer, zaklepal u dveří. S ním smutek sem vešel, brzy se sešeří. Pak v červáncích se zachytí tmavá noc slunce do sítí a dole v baru světla se rozsvítí.

Vzpomínky co bolí, přichází s večerem. Ty v okně sedáš, v pokoji setmělém. Když den už visí na vlásku s krabičkou starých obrázků, ty otřeš si slzy, vzpomínáš na lásku.

Už zaklepal večer na dveře od rámů. V městě plném světel, nápisů z neónů, lidé se domů navrací i opilci se potácí, tobě začíná den a ty musíš za prací.

Teď si přilepíš řasy, u zrcadla se ptáš, který střevíčky asi a podvazkovej pás. Růž, co se na rtech zrcadlí, stíny na oči zapadlý, kousek silonu z krajkou na ňadra povadlý.

Už zaklepal večer na okno v podkroví. Co dneska v noci čeká tě, kdo to ví? Neplač a nech jít život kolem, natři si vrásky dermakolem, tvý místo tě čeká u baru za stolem.

71

HOLČIČKAHOLČIČKAKdyž přijde podzim v kraji setmělém a když se ráno snoubí s večerem, den se krátí a spánek padá na víčka. Co bylo včera, to se ztratilo, milej ti zmizel a nic ti nezbylo nebuď smutná, vždyť už jsi velká holčička.

Usni, ať už tě hlava nebolí, poslouchej venku vítr na poli fouká, k němu si zajdeš pro něhu. Uvidíš, jak ti tváře pohladí, rozcuchá vlasy a pak ti prozradí, že už brzy pohřbí tvou lásku do sněhu.

Ono se říká že láska k podzimu mizí a že se někde přes zimu toulá, nebo se ztratí docela. A když je pryč, nač bys jí volala zpátky, počkej do jara, třeba se vrátí, co by si pro ni brečela.

A kdyby si snad čekat nechtěla, milej ti zmizel a to se nedělá, zima je dlouhá a ty jsi sama, maličká. A já jsem taky sám, snad ti to postačí, no tak přijď za mnou a já budu jinačí, a už neplač, vždyť už jsi velká holčička.

MÁ MILÁ SE TOČÍMÁ MILÁ SE TOČÍNechce mě má milá, nechce mě vídat, abych prej na ní šel zapomínat, proč prej tu tak stojím, hloupě se divím, dneska to roztočím s frajerem jiným. A tak jsem zapomněl, aspoň to říkám a jen tak courám se od nikud nikam tu holku nechám jít a bez ní žít si zvykám.

Má milá se točí na vyblejskaným parketu a její oči hledají toho, s kým je tu. Dám si nalejt ještě, slza mi spadne do piva, sbohem mý děvče, řeknu si, tak to chodívá.

V petrovský hospodě, v sobotu večer, zahrajou kytary, tak co bych brečel a holky u stolu o mě se perou, každá chce se mnou jít, já nevím s kterou. A ráno v neděli, sklenicí vody spláchnu tu dnešní noc a ženský svody. Vždyť nejsi jediná, co měl jsem rád, tak co by.

NÁMOŘNÍKNÁMOŘNÍKPluje má loď pluje, pluje do daleka, nevynechá přístav jediný. Tam na každém molu děvče na mě čeká, nedočkavě, celé hodiny.A než zlíbám její ret a líc, chtěl bych ti jen tohle říct:Děvče jsem námořník, s tím musíš počítat, že srdce tuláka já nemoh jsem ti dát,můj škuner pluje dál pod vlajkou svobody to srdce toulavý teď hodím do vody.

Až můj život padne, ke konci se schýlí, mou duši jen ďábli odnesou. Pak staří mořští vlci při poslední chvíli, mě na palubu v pytli vynesou. Než svěří mé tělo hlubinám, chtěl bych říct všem dívčinám

HVĚZDIČKO ZBLOUDILÁHVĚZDIČKO ZBLOUDILÁNocí temnou, dálkou modravou, hvězda letí a svítí tmou. Kam ta hvězda lásky zaletí, snad příjde k nám, snad odletí.

Letí, letí, hvězda zbloudilá, s ní odešla i má milá. Kam ta hvězda lásky zaletí, snad příjde k nám, snad odletí.

Refr: Hvězdičko zbloudilá, tys mi tak krásně svítila, když já a má milá, jsme šli s tebou. Možná že přijde čas, kdy se k nám láska vrátí zas, pak v náručí tě mít je touhou mou. Ta hvězda bílá nesvítí nám, a moje milá šla bůh ví kam.Hvězdičko zbloudilá, kéž bys jak dřív mi svítila, když já a má milá, jsme šli s tebou.

72

VYPRAHLÁ STRÁŇVYPRAHLÁ STRÁŇKdyž přijde konec týdne, sobota volá, já nemám doma žádné stání.Marné jsou řeči vlídné kolem dokola, čeká na mě chata pod strání.

Refr: Vyprahlá stráň pár mil od Medníku, žízeň jak trám a správnou putykutam každej zná, kdo jezdí s námi písničky známý zpívat a hrát. Tam se vracíš rád.

Divoké husy letí někam do polí a zmizí jak ta mladá léta.Ať osud zavolá Tě hochu kamkoli, víš kam jít, až se vrátíš ze světa.

PTAČÍ NÁŘEČÍPTAČÍ NÁŘEČÍTen, kdo zná a umí ptačí nářečí, tak tomu jistě každej sadař dosvědčí, jak je krásný chodit v sadě sám, ó, já to znám.

Poslouchal jsem kosa takhle v neděli, jak se k sobě měli, když tu seděli, on a ona, jinak jeden pár, ó, v očích žár.

Refr. Až potom druhej den, prej tam co je ten kmen, stála sama jako v mrákotách, a srdce jako zvon a příčinou byl on, že jí právě někam s jinou plách.

člověk by se neubránil dojetí, o čem hloupej kosák nemá ponětí,a tak bejvám v sadě vždycky sám, ó já to znám......ó, já to znám

BOTY PROTI LÁSCEBOTY PROTI LÁSCEZas mi říkal, že má něco pro mě a to něco, to prý láska je.Já však nechci žádnou lásku v domě je, přináší jen žal a výdaje,Mám proti lásce boty, ty chrání paní svou, ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.

Žiju sama díky těmto botám, žiju sama zásluhou těch bot, často sice klukům hlavu motám je, botám ale city nejsou vhod.V těch botách ráda šlapu zvlášť po lásce nás dvou, ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.

Tyhle boty nosím něhde v duši, někde v duši, ne však na nohou,jsou tam dole kde mi srdce buší je, od bušení mu však pomohou.V těch botách ráda šlapu a to se mi prý mstí když v těch botách jdu a tak si šlapu po štěstí.

HVĚZDA NA VRBĚHVĚZDA NA VRBĚAmi C Emi C

Kdo se večer hájem vrací, ten ať klopí zraky, Ami C Emi E

ať je nikdy neobrací k vrbě křivolaký.Ami C Emi C

Jinak jeho oči zjistí, i když se to nezdá, Ami C F Ami

že na vrbě kromě listí visí malá hvězda.

C F C FRefr: Viděli jsme jednou v lukách, plakat na tý vrbě kluka,

Dmi B7 D7 G7který pevně věřil tomu, že ji sundá z toho stromu.

Kdo o hvězdy jeví zájem, zem, když večer chladne, ať jde klidně někdy hájem, hvězda jednou spadne.Ať se pro ni rosou brodí a pak vrbu najde si, a pro ty, co kolem chodí, natu větev zavěsí.

PÁR HAVRANÍCH COPÁNKŮPÁR HAVRANÍCH COPÁNKŮG A7 D7 G A7 D7 GPár havraních copánků a tvůj tichý smích, ve dvou jedem do spánku, jedem na saních.H Emi G7 C Cmi G E A7 D7 GCesta tam je voňavá, starý, hodný pán s úsměvem ti podává bílý tulipán

Ukrývá se v poupátku malý, něžný sen, sen ti vepsal do plátků sám pan Andersen. Krajinou, kde nemrazí zvoní tulipán, pohádkou tě provází starý hodný pán.

73

MILENCI V TEXASKÁCHMILENCI V TEXASKÁCHC Ami F AmiChodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let a do té lásky bez nadsázky se vešel celý širý svět. F Dmi Emi F G7Ten svět v nich ale viděl pásky, a jak by mohl nevidětVždyť horovali pro texasky a sedmnáct jim bylo let.

A v jedné zvláště slabé chvíli, za noci plné úkladů, ti dva se spolu oženili bez požehnání úřadů. Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád. Odpusťte dívce provinilé, jestli vám o to bude stát.

Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád. A bylo by moc pošetilé pro život hledat jízdní řád.

Tak jeden mladík s jednou slečnou, se spolu octli na trati. Kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí.

ŽELVAŽELVAG C G C GNe moc snadno se želva po dně honí. Velmi radno je plavat na dno za ní.

D EmiPotom počkej až se zeptá na to co tě v mozku lechtá. Nic se neboj a vem si něco od ní.G D C G D C GKdyž si někdo pozor nedá, jak se vlastně želva hledá, C D C Dona ho na něco nachytá, i když si to pozděj vyčítá.

Abych zabil dvě mouchy jednou ranou, želví nervy od želvy nechám stranou. Jednu káď tam dám pro sebe, a pak aspoň pět pro tebe. Víš, má drahá a zbytek nech pod vanou.

Ne moc lehce se želva po dně honí. Ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní. Jeho úsměv se vytratí a to se mu nevyplatí. Má se nebát želev a spousty vodní.

ONA SE BRÁNÍONA SE BRÁNÍMám svý děvče mám, je prýma, jenže se brání, ví, že mám ji rád, chce se však prát, když se k ní skláním.

Mám svý děvče rád, je krásná, i když se brání, já chtěl bych ji mít, ona chce snít bez objímání.

Znám tvý ústa znám, jsou prýma i když se bráníš,jen nevím zda znáš na co je máš, jsou na líbání.

Tak mi je dej, ty mi je dáváš. Jsi prýma, chvěješ se bázní. Tmou vyšlehla zář, barví tvou tvář a srdce blázní.Tmou odchází sen, přichází den, v očích máš mír.

Rec: Podívej se, už svítá

74

OČI UNAVENÝOČI UNAVENÝG Ami Hmi C D G Ami Hmi C DProč máš, děvče, oči unavený? Kým jsou ty tvý oči opuštěný? Emi C A DJá o ně stál, jen jsem se bál, že zůstanou moc zlý.

Do zlejch očí se spíš koukat nedá, někdo proto hodný oči hledá a netuší, že budou dál pod retuší moc zlý.

Dej mi na klín oči unavený, ty tvý oči věčně opuštěný. Můžou tu spát, já je mám rád i když snad jsou moc zlý.

SLZY TVÝ MÁMYSLZY TVÝ MÁMYDmi GmiChvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let, C Fna kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned. Dmi DZ cigaret je modrej dým, hraje magneťák, Gmi Dmi C Ami Dmiholka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak, nevíš jak.

Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let, dnes už možná nevíš sám, proč tě tenkrát pálil svět. Chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás, když jsi v noci vyšel ven, snad ses trochu třás, trochu třás.

D CRefr: Když tě našel noční hlídač,

B Fbyl by to jen příběh bláznivýho kluka, B Fnebejt nože ve tvejch dětskejch rukách, B F C Dminebejt strachu, mohlo to bejt všechno jináč. Dmi C Ami DmiSlzy tvý mámy šedivý stékají na polštář. B C FKdo tě zná se vůbec nediví, že stárne její tvář. Dmi Gmi7Nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal.

Dmi C Ami DmiJen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený ty oči pláčou dál.

Když jsi vyšel ven ze žalářních vrat možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat poctivejma rukama jako správnej chlap, snad se někdo ušklíb jen, že jsi křivě šláp, křivě šláp.

Refr: I když byl někdo k tobě krutej, proč jsi znova začal mezi svejma? Tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá, když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch. Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář. Kdo tě zná se vůbec nediví, že stárne její tvář Nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal. Vrať jí ty touhy zborcený, ať pro léta ztracený nemusí plakat dál.

75

JASNÁ ZPRÁVAJASNÁ ZPRÁVAG Emi C D Ami C DSkončili jsme, jasná zpráva, proč o tebe zakopávám dál, projít bytem já abych se bál.Dík tobě se vidím zvenčí, připadám si starší, menší sám, kam se kouknu kousek tebe mám.

Emi Hmi Emi Hmi Emi G DRefr: Pěnu s vůní jablečnou vyvanulý sprej, telefon, cos ustřihla mu šňůru,

Emi Hmi Emi Hmi Emi G DKnížku krásně zbytečnou, co má lživý děj,píše se v ní jak se lítá vzhůru,

Ami Dlítá vzhůru, ve dvou vzhůru.

Odešlas' mi před úsvitem, mám strach bloudit vlastním bytem sám, kam se kouknu kousek tebe mám.

Skončili jsme jasná zpráva, není komu z okna mávat víc, jasná zpráva, rub, co nemá líc.

OKNO MÉ LÁSKYOKNO MÉ LÁSKYC F C FKdo tě líbá když né já, kdo tě hlídá když né já, C B F Cokno v přízemí je zavřené i dnes lásko má.

Kdo ti zpívá když né já, kdo tě mívá když né já,okno v přízemí je zavřené i dnes lásko má.

Ami G F Ami G FRefr: A v jeho lesku vidím přicházet sebe ve věku patnáct let

Ami G Fa znovu říkám spoustu něžných vět:C F C F C G FTy, já, jsme my, ty a náš je svět.

Kdo tě budí když né já, kdo tě nudí když né já,okno v přízemí je zavřené i dnes lásko má.

Kdo tě hladí když ne já, kdo tě má rád když ne já,kdo tě zradí když né já. Ty, já, jsme my, ty a náš je svět.

BON SOIR MADEMOISELLE PARISBON SOIR MADEMOISELLE PARISC G Ami F C EMám v kapse jeden frank jsem nejbohatší z bank nad Seinou.C G Ami F C EMám víc než krupiér stíny Sacre Coer nade mnou.F G C G E AmiLáska je úděl tvůj Pán Bůh tě opatruj

F Emi Ami F Emi AmiBon Soir Mademoiselle Paris, Bon Soir Mademoiselle Paris.

Znám boulevard Saint Michele tam jsem včera šel s Marie Claire.Vím jak zní z úst krásných žen ta slůvka " car je t'aime oh ma chére"Láska je úděl tvůj Pán Bůh tě opatruj Bon Soir Mademoiselle Paris, Bon Soir Mademoiselle Paris.

76

DEJ MI VÍC SVÉ LÁSKYDEJ MI VÍC SVÉ LÁSKYEmi G Emi D H7Vymyslel jsem spoustu nápadů a-ů, co podporujou dobrou náladu a-ůEmi A Ami Emi H7 Emihodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu, v noci chodit strašit do hradu.

Dám si dvoje housle pod bradu, a-ů, v bílé plachtě chodím pozadu a-ů, úplně melancholicky s citem pro věc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu a-ů

G H Emi C G D7 ( H7 )Refr: Má drahá dej mi víc, má drahá dej mi víc, má drahá dej mi víc své lásky a-ů,

já nechci skoro nic, já nechci skoro nic já chci jen pohladit tvé vlásky a-ů

Nejlepší z těch divnejch nápadů, a-ů, mi dokonale zvednul náladu, a-ů,natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, a-ů, a-ů, a-ů,

MASSACHUSETTSMASSACHUSETTSVrátím se zas tam do Massachusetts, smejt prach z dlouhejch cest a mnohej hřích.Slunce dál vychází nad Massachusetts, od toho dne, kdy tvůj hlas pro mne ztich.

Proč tu hledám sám až v San Franciscu, chvíle, který měl jsem s sebou vzít.Slunce dál vychází nad Massachusetts, a každej den tvý oči brobouzí.

Přímou linkou až do Massachusetts návrat ztracenýho co by stál.Slunce dál vychází nad Massachusetts, a vidět s tebou ten úsvit bych si přál.

JÁ BUDU CHODIT PO ŠPIČKÁCHJÁ BUDU CHODIT PO ŠPIČKÁCHG C Dmi GZavři pusu a jdi spát, vždyť už bude brzo den, nech si o mně něco zdát, ať je krásný ten tvůj sen.

Refr: Já budu chodit po špičkách, ať tě tím nevzbudím, až ráno slunce vyjde v tmách polibkem tě probudím

Zavři oči, ať už spíš, ať z toho snu něco máš. Ráno, až se probudíš, polibek mi taky dáš.

Rozhoď vlasy na polštář a sni o mně krásný sen, nebo ráno nepoznáš, že je tady nový den.

NÁHROBNÍ KÁMENNÁHROBNÍ KÁMEND Hmi D E D G DKdyž půjdeš po cestě, kde růže vadnou, kde rostou stromy bez listí, tak dojdeš na místo, kde tvý slzy spadnou na hrob co nikdo nečistí.

Jen starej, rozbitej, náhrobní kámen řekne ti, kdo nemoh už dál, tak sepni ruce svý a zašeptej: Amen, ať už jsi tulák nebo král.

Hmi D G DRec: Dřív děvče chodilo s kyticí růží rozdávat lidem štěstí a svůj smích.

Očí jí vymaloval sám bůh černou tuší, pod jejím krokem tál sníh.

Všem lidem dávala náručí plnou sázela kytky podél cest, jednou však zmizela a jako když utne přestaly růže náhle kvést.

Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu, na zvadlých květech věčně snít, všem lidem rozdala svou lásku a sílu, že sama dál nemohla žít.

Tak jsem jí postavil náhrobní kámen a čerstvé růže jsem tam dal, pak jsem se pomodlil a zašeptal: Amen, a svoji píseň jsem tam hrál.

77

KDO VCHÁZÍ DO TVÝCH SNŮKDO VCHÁZÍ DO TVÝCH SNŮTvůj krok je lehký jako dech, kudy jdeš, tam začíná bál. Šaty tvé ty šila tvá máma, nemáš prsten, kdo by ti jej dal, nevím sám.

Tvým bytem je studentská kolej, jedna postel, gramofon. Ringo Starr se z vobrázku dívá, já bych snad, co vidí jen on, viděl rád.

Ref: Kdo vchází do tvých snů, má lásko, když nemůžeš v noci spát? Komu patří ty kroky co slýcháš a myšlenky tvé chtěl bych znát jedenkrát.

Co znám, to jsou známky z tvých zkoušek a vím, že máš ráda beat a líbí se ti Salvátor Dali, jen pro lásku chtěla bys žít, milovat.

Pojedeš na prázdniny k moři, až tam, kde slunce má chrám. Jeho paprskům dáš svoje tělo a dál se jen věnuješ hrám milostným a ty já znám.

Když pak napadne sníh, pojedeš do hor se svou partou ze školních let. Přátel máš víc, než bývá zvykem, ale žádný z nich nezná tvůj svět, netuší...

Tvůj stín, to je stín něžných písní, tvá dlañ je tajemství víl. Kdo slýchá tvůj hlas, ten je ztracen, ten se navždy polapil, úsměv tvůj, to je ta past.

Ten pán co prý si tě vezme, musí být multimilionář. říkáš to všem tak vážně, že ti věří, jen já stále pročítám snář a hledám v něm.

Já tu čekám až vrátíš se z toulek, ty dálky nevedou dál. Ať chceš nebo nechceš, tak končí a vítr nikdo nespoutal, ani já.

Pojď jednou ke mně blíž, jedenkrát a já ti povím, kdo vlastně jsem. Vypni gramofon, nech té hry, zanech přátel, slétni z oblak na pevnou zem, tiše stůj a poslouchej.

PODIVNÝ SPÁČPODIVNÝ SPÁČTam, u zdi hřbitovní, někdo tam asi spí, leží tam v trávě, u hlavy kytky má, nechce už vstát, víckrát nechce už vstát. Kam jen asi šel a s kým se chtěl přivítat.

Boty má pokrytý prachem tý cesty zlý, zelený sukno v zelený trávě tlí. Jako by spal, leží, jakoby spal, a proč nevstane, to jenom osud ví.

Je to spáč podivný, mé kroky neslýší, leží tam v trávě, celý se rosou skví. Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl, a teď tam leží, na věky v trávě spí.

Někdo asi na něj čeká, dnem a bezesnou nocí, z okna se dívá, šedin má stále víc. Šedin je víc, a proč nejde dál? A proč nejde dál, to jenom osud ví.

V uších mu buben zní, z tý vřavy bitevní. Teď už je leží, nemůže vstát a jít. Ten podivný spáč, nedojde domů víc. Ten, kdo čeká, už se ho nedočká.

Teď tam spí spánkem věčným, k obloze vzhůru vzhlíží. Leží tam v trávě u hlavy kytky má. Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl. A teď tam leží, na věky v trávě spí.

78

KLAUNOVA ZPOVĚĎKLAUNOVA ZPOVĚĎFmi D E A Fmi A E AJá v mládí často podobal se vánku. A říkali mi, že mi rozum chybí. Fmi D E A D G E ADnes, dnes už mám, už mám na kahánku, a vy se ptáte proč vám to povídám?Fmi D E A C Hmi Dmi ATak slyšte, já miloval jsem lidi a proto jim, ne bohu, se zpovídám.

říkalo se o mně, že přý jsem hrubý, drzý a hloupý, nic prý mi nevadí. Vám lidem, vám se to mluví, já však byl šašek a musel jsem se smát. A bál jsem se, že pláč můj prozradí, že chtěl jsem lásku svou někomu dát.

Teď už mi líčidla rozežrala tvář a maska smíchu na věky mi spadla. Tam v dáli vidím, vidím slunce zář. Já za tím sluncem musím jít. Dohrála hudba, opona spadla, alespoň dneska chci lidskou hrdost mít.

Po celý svůj život rozdával jsem smích, měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk. A snad jsem taky, snad taky trochu zpych. Přesto bych rozdal, všechno co jen mám. Však nemám nic, mně zbyl jenom stesk. Tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám.

SNAD JSEM TO ZAVINIL JÁSNAD JSEM TO ZAVINIL JÁProč jsi tak smutná, kdo se má na to koukat, nic jíst ti nechutná, v hlavě máš asi brouka.Tak nezoufej, nic to není. Za chvíli se to změní. Snad jsem to zavinil já, a a a

Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou tou, tmou obarvenou na černo smutnou touhou

DAJÁNADAJÁNALidé o ní říkají, že je v lásce nevěrná, ona zatím potají jediného v mysli má. Na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál, krásná a bláhová Dajána.

Ten kdo klid ji navždy vzal, odešel si bůhví kam, Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám. Předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných, krásná a bláhová Dajána.

Srdce, které zastesklo si, smutným úsměvem žal svůj nosí, ona však čeká dál, a-a, a-a,a.......

Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout, sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout, navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid, krásná a bláhová Dajána.

POVÍDEJPOVÍDEJPovídej jestli tě má hodně rád, víc než já? Jestli když večer jdeš spát ti polibek dá, tak jako já? To už je dávno, tak povídej, hej povídej.

Povídej nechal tě být, vždyť měl tě tak rád? Nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát, tak, jako mě? To už je dávno, tak povídej, hej povídej.

Refr: Jestli se ti po mě stýská, když jdeš večer spát? Jestli, když večer se blýská, nepřestala ses bát

Povídej, ne já se nevrátím, jdi domů spát. Tvou lásku ti vyplatím, víc nemůžu dát, jak jsem dal dřív. To už je dávno, tak povídej, hej povídej.

79

HOLUBÍ DŮMHOLUBÍ DŮMEmi D Cmaj7 Hmi Emi D Cmaj7 Hmi EmiZpívám ptákům a zvlášť holubům, stával v údolí mém starý dům, G D G D G Emi D Cmaj7 Hmi Emiptáků houf zalétal ke krovům, měl jsem rád holubích křídel šum.

Vlídná dívka jim házela hrách, mávání perutí víří prach, ptáci krouží a neznají strach, měl jsem rád starý dům, jeho práh.

D Ami D G Emi Ami D GRefr: Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví, míval stáj roubenou, bílý štít.

Ami D G Emi Ami Hmi EmiKde je dům holubí a ta dívka kde spí, vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít.

Sdílný déšť vypráví okapům, bláhový, kdo hledá tenhle dům, odrůstáš chlapeckým střevícům, neslyšíš holubích křídel šum.

Nabízej úplatou cokoli, nepojíš cukrových homolí, můžeš mít třeba zrak sokolí, nespatříš ztracené údolí.

SVOU LÁSKU JSEM ROZDALSVOU LÁSKU JSEM ROZDALG D G DProč mě ráda máš, myslím, že mě znáš, C D G Emi Dvšechno ti dám jen ne lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svých.

Co mám ještě říct, myslím, že už nic,všechno ti dám jen ne lásku, z ní se skládá všechen dívčí smích.

H Emi Hmi EmiRefr: Jestli ji chceš mít, tak musíš všechny sloky mých písní znát,

F Emi Dpak možná budeš mít jen malou naději, že tě budu mít rád

Tak už nepros dál, já ty prosby znám,všechno ti dám jen ne lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svých.

Tak už nepros dál, já ty prosby znám,všechno ti dám jen ne lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svýchvšechno ti dám jen ne lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svýchtu jsem dávno rozdal v písních svých.

ŠÍPKOVÁ RŮŽENKAŠÍPKOVÁ RŮŽENKAEmi D Emi HmiJeště spí a spí a spí zámek šípkový žádný princ tam v lesích ptáky neloví.Ještě spí a spí a spí dívka zakletá u lůžka jí planá růže rozkvétá.G A Emi C D G H7To se schválně dětem říká aby s důvěrou šli spát, klidně spát,

Emi D G C Ami Hmi Emiže se dům probouzí a ta kráska procitá, zatím spí tam dál spí tam v růžích

Kdo jí ústa k ústům dá, kdo ji zachrání kdo si dívku pobledlou vezme za panívyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám, žádný princ už není, musíš tam jít sámto se schválně dětem říká aby s důvěrou šli spát klidně spátže se dům probouzí a ta kráska procitá, zatím spí tam dál, spí tam v růžích.

Emi D G C Ami Hmi EmiMusíš vyjít sám, nesmíš věřit pohádkám, čeká dívka dál spí tam v růžích.C Hmi E4sus Ečeká dívka dál spí tam v růžích.

80

NECHOĎ DO KLÁŠTERANECHOĎ DO KLÁŠTERATam někde v trávě pod jední pobledlá holka právě dlí srdce má ďáblem posedlý.

Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou, odveď jí od dveří klášterních.Klášter, ten ji nezachrání, seber se a spěchej za ní, jenom ty jí můžeš vrátit smích.

Ukloň se tý holce smutný a jestli to bude nutný pláštěm svým jí slzy osušíš. Vymysli si píseň něžnou nazvi ji v tý písni kněžnou jdi k ní blí a blíž a ještě blíž.

Tam někde v trávě pod jední pobledlá holka právě dlí srdce má ďáblem posedlý.

Rec: Nechoď do kláštera, krásná vílo, teď pohár lásky spolu vypijeme do dna. Dám ti to nejlepší, co ve mně ještě zbylo, jen nechoď do kláštera, buď tak hodná

Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou, pohleď jak se trápí v modlidbách, z jezera jí přines leknín, ukloň se a potom klekni zpívej, dokud nezašeptá ach.

Já jenom jedno přání mám, bejt na tvým místě chvíli sám, jdi k ní a jak ti povídám,já jenom jedno přání mám, bejt na tvým místě chvíli sám , jdi k ní a Panbůh žehnej vám.

NEVIDOMÁ DÍVKANEVIDOMÁ DÍVKAC Dmi G7 C C Ami G CV zahradě za cihlovou zítkou, popsanou v různých výročích, C Dmi E Ami F G E G7sedává na podzim na trávě pod besídkou, děvčátko s páskou na očích.

Pohádku o mluvícím ptáku nechá si přečíst z notesu, pak pošle polibek po chmýří na bodláku na vymyšlenou adresu.

E7 Ami Dmi Ami G Dmi G ERefr: Prosím vás nechte ji, ach nechte ji tu nevidomou dívku. prosím vás nechte ji si hrát.

Dmi Ami F G EVždyť možná hraje si na slunce s nebesy, jež nikdy neuvidí ač ji bude hřát.

Tu pohádku o mluvícím ptáku a o třech zlatých jabloních a taky o lásce již v černých květech mákupřivezou jezdci na koních.

Pohádku o kouzelném slůvku, jež vzbudí všechny zakleté, pohádku o duze, jež spává na ostrůvku, na kterém poklad najdete.

Rukama dotýká se květů a neruší ji motýli, a proto hraje si z řetískem amuletu jen na chvíli, jen na chvíli..V zahradě za cihlovou zítkou, popsanou v různých výročích...

ZTRÁCÍ SE VÍNO POD ZÁTKOUZTRÁCÍ SE VÍNO POD ZÁTKOUTak si myslím, že lásku svou ztrácím, přesvědčen, že bez ní den se sešeří. Opilý tou ztrátou se kácím, jako strom, když do něj vítr udeří.

Refr: Ztrácí se víno pod zátkou, ztrácí se nad ohněm dým. Ztrácím svou lásku, tak krátkou, ztrácím snad víc, než smím.

Hvězda padá a sní jedno přání, odedávna beznadějně šeptané. Chci být s tebou, jen s tebou, bez ustání, i když vím, že se to nikdy nestane.

81

DEVĚTADEVADESÁTKRÁTDEVĚTADEVADESÁTKRÁTDevětadevadesátkrát řek jsem ti že mám tě rád a řeknu ti to ještě postý a odejdu.I když vím že to co tys mi mohla dát, nikdy víc na celým světě nenajdu.

Ten přísnej klid a krásnej byt a správnej dům, a peněz dost a z nouze ctnost už nenajdu. Jenže nevejde se ti tam ani kousek mejch snů, proto řeknu ti to ještě postý a odejdu.

Mám pláče dost příjde jiný host opět loučení, do tvýho života zkrátka už se nevejdu. Když odejdu tak na světě nic se nezmění, tak řeknu ti to ještě postý a odejdu.

Skončí tohle blues, pohřební blues jako každej den, noviny vyjdou žádný zvláštní vydání, a popelář cinkne popelnicí o chodník a vláda si bude vědoma svýho poslání.

A lidi pujdou do práce jako každej den, ulice proudy aut se rychle zaplní a děti půjdou do školy ještě v očích sen, vždyť ty děti přece nikdo z ničeho neviní

Devětadevadesátkrát řek jsem ti že mám tě rád a řeknu ti to ještě postý a odejdu.I když vím že to co tys mi mohla dát, nikdy víc na celým světě nenajdu.

OTÁZKYOTÁZKYC F G F G CKolik mám ještě dní, než příjde poslední, jak dlouho budu zpívat a hrát? Kolik je na zemi cest, kterou mám dát se věst, nebo už myslet mám na návrat.C7 F D7 GPosečkej lásko má okamžik, vždyť svět je veliký otazník. C F G CPořád se jenom ptáš a odpovědí, tý se nedočkáš.E Ami F EJá jen vím v zimě strom nekvete, v létě sníh nepadá v noci je tma, Ami F C Grád tě mám, jen neptej se proč, nevím sám.

Kde je tvůj dětský smích aproč je láske hřích, kolik jen váží bolest člověčí? Proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov, proč chce každý být největší?

Já jen vím řeky proud hučí dál, v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal rád tě mám, jen neptej se proč, nevím sám.

Kolik je slunci let, milion nebo pět, myslíš, že zítra ráno vyjde zas? Kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést, proč nikdo neslyší můj hlas?

82

DÍVKA S PERLAMI VE VLASECHDÍVKA S PERLAMI VE VLASECHZas mě tu máš, nějak se mračíš, vybledlej smích už ve dveřích.S čelenkou s perel svatozář ztrácíš, kolik se platí za vláčnej hřích

Refr: No tak lásko co chceš mi říct, máš už perly, možná i víc.Lásko na co se ptáš, svíčku zhasínáš.

Nemám lásko co bych ti dal, chtělas všechno, nebyl jsem král.Lásko na co se ptáš, perly ve vlasech máš.

Tvý horký rty víc radši ne, nejsou už mý, nejsi má cher.Něco snad chápu, to ne, to ne, bolí to hořím jak černej tér.

Refr: No tak lásko kdo mi tě vzal, komus dala tělo i duši.Lásko na co je pláč, když to skončit má.

Vždyť už lásko svý perly máš, tak proč padaj, měněj se v slzy,lásko na co je pláč, perly ve vlasech máš.

No tak lásko co chceš mi říct, máš už perly, možná i víc.Lásko na co se ptáš, svíčku zhasínáš.

Nemám lásko co bych ti dal, chtělas všechno, nebyl jsem král.Lásko na co se ptáš, perly ve vlasech máš.

Chtěla jsi víc pro svoje touhy, já chudej princ mám jen co mám.Co vlastně zbývá, jen slzy pouhý, ze svatebních zvonů, z nebeskejch bran.

DÍVKA TOULAVÁDÍVKA TOULAVÁD A7 D A7 DDívko, dívko toulavá, tvé stopy vítr mi svál. Dívko, dívko toulavá, půjdu však za tebou dál.D F Hmi F D Hmi A7 DDívko, dívko toulavá, touhy tvé já znám. Chůze tvá je loudavá, táhne tě a nevíš kam.Dívko, dívko toulavá, stopy tvé jdou číst. Chůze tvá je loudavá, tvé srdce nechtěl bych mýst.

Dívko, dívko vzdálená půl dne a několik mil. Dívko, dívko vzdálenná, vím, že mi ubývá sil.Dívko, dívko toulavá, dej mi srdce kus. Dřív, než příjde únava, najmu si koně a vůz.Dívko, dívko toulavá, dej mi srdce kus. Dřív, než příjde únava, najmu si koně a vůz.

KYTKY SE SMÁLYKYTKY SE SMÁLYTenhle příběh prostý zpívám snad už po stý se svou kytarou,není to má vina že mi připomíná píseň prastarou.Zazpívám a potom přemejšlejte o tom, co se může stát,láska není krotká a ten kdo ji potká, ať je hrozně rád.

Refr: Kytky se smály, vánek si vál, když jsem se nad tebou sklonil,nevím už nevím co bude dál, kytky se smály, vánek si vál.

Moje milá byla tuze roztomilá, když jsem se jí ptal, co by řekla tomu, kdybych si ji domů za svou ženu vzal.Svoji náruč chystej a svůj pohled čistej předej ke věnu,na to krásný ráno, když mi řekla ano nezapomenu.

Kouří se z komína, má milá vzpomíná na ten letní čas,chodívala bosa, měla jako vosa přeštípnutej pas.Dneska už je zima a kdekdo si všímá, že se spravilato proto že v létě se mnou na výletě byla má milá.

Tenhle příběh prostý zpívám snad už po stý se svou kytarou,není to má vina že mi připomíná píseň prastarou.Zazpívám a potom přemejšlejte o tom, co se může stát,láska není krotká a ten kdo ji potká, ať je hrozně rád

83

CLAMENTAINECLAMENTAINEByla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn. Na zahrádce něco ryla, říkali jí Clementaine.

Kolik má prej nápadníků, o tom nemá nikdo šajn. Podávaj si u ní kliku, každej by chtěl Clementaine.

Jednou ráno přišel jeden, napůl Ábel, napůl Kain, napůl peklo, napůl Eden, začal svádět Clementaine.

Tělo rovný měl jak lajna, nejrovnější ze všech lajn,a tak vznikla láska tajná mezi ní a Clementaine.

Když je radost, přijde smutek, zmizí vše, co bylo fajn. Její darling od ní utek, zbyla sama Clementaine.

Jednou přišel pozdrav z Vídně, junge Frauen, alter Wein, jinak se mám celkem bídně, žij si blaze Clementaine.

Do duše jí padla tíseň, tak se vrhla na kokain. A tím končí nejen píseň, ale taky Clementaine.

ZČERVENÁZČERVENÁG D7 G Ami G E7 A7 D7Zčervená, zčervená, když jí hladím ramena, přečetla si někde asi co to znamená.G D7 G Ami G E7 A7 D7 GZejména, zejména lásky slova plamenná, zapůsobí tak, že co by růže zčervená.H7 Emi H7 EmiSlíbila mi cestou z kina že si jednou všechno vynahradím, vynahradím.A7 D7Teď však mluví o počasí zatímco jí tajně vlasy hladím, vlasy hladím.

Stojí tu tichá a zmatená bez falše a bez věna ze všech nejvíc se mi líbí, že je červená, ó, že je červená, ó, že je tak červená

HONKY TONKY BLUESHONKY TONKY BLUESCKaždý ráno na piáno hraje Jack, F Ckaždý ráno na piáno hraje Jack, G7 F C G Chonky tonk, honky tonk, honky tonky blues.E Ami E AmiNikomu v domě nevadí, že to piáno neladí,D7 G7když hraje Jack jak už jsem řek to honky tonky blues.

PRAMÍNEK VLASŮPRAMÍNEK VLASŮD Hmi G6 A6 D Hmi G6 A6

Když měsíc rozlije světlo své po kraji a hvězdy řeknou, že čas je jít spát,D Hmi G6 A6 D Hmi G A7 D

pramínek vlasů jí ustřihnu potají, komu? No přece té, kterou mám rád.

Pramínek vlasů jí ustříhnu potají, já blázen pod polštář chci si ho dát, ačkoli sny se mi zásadně nezdají, věřím že dnes v noci budou se zdát.

C7 D6 C6 D6Refr: O sny mě připraví teprve svítání, zpěv ptáků v oblacích a modré nebe,

G7 D B7 A7 A+od vlasů, jichž jsem se dotýkal ve spaní nový den nůžkama odstřihne tebe.

Na bílém polštáři do kroužku stočený zbude tu po tobě pramínek vlasů,já nebudu vstávat, dál chci ležet zasněný, je totiž neděle a mám dost času.

84

MARNIVÁ SESTŘENICEMARNIVÁ SESTŘENICEG D7 GMěla vlasy samou loknu, jé, jeje, ráno přistoupila k oknu, jé jeje,G G7 C D 7 G E7 A7 D7 Gvlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela a na nic víc nemyslela, jé, jé, je.

Nutno ještě podotknouti, jé, jeje, že si vlasy kulmou kroutí, jé, jeje, nesuší si vlasy fénem nýbrž jen tak nad plamenem, nýbrž jen tak nad plamenem jé...

Jednou vlasy sežehla si jé, jeje, tím pádem je konec krásy jé, jeje, když přistoupí ráno k oknu nemá vlasy samou loknu, nemá vlasy samou loknu jé...

O vlasy už nestará se jé, jeje, a diví se světa kráse jé, jeje, vidí plno jinejch věcí a to za to stojí přeci a to za to stojí přeci jé...

VČERA NEDĚLE BYLAVČERA NEDĚLE BYLAVčera neděle byla, včera byl hezký čas, včera neděle byla, za týden bude zas.Nikdy bych nevěřila, že se to může stát, včera neděle byla, řekl že mě má rád.

Poslal mi úsměv letmý, tolik nesmělý byl, počkal si až se setmí a pak mě plíbil. Láska celý svět změní, všechno je jinačí, zima studená není, tvrdá mez netlačí.

Včera neděle byla včera byla hezký čas, včera neděle byla, za týden bude zas.

KLOKOČÍKLOKOČÍA A7 D E7

Po babičce klokočí a po tmě strach a do očí padl ti prach, A Fmi D D dim A E7 A

proto vím, že je nutné vést řeči smutné o tom, co bude potom, až budu sám.

Ztratila jsi včera klíč, dnes ideál, všechno je pryč, kdo by se smál, proto vím, že se sluší mít smutek v duši, vzlykat a tiše říkat že rád tě mám.

E7 ARefr: Opuštěné nábřeží, z modravého dýmu chrám,

G 7 C minebo město bez věží, řekni co chceš, to ti dám,

D6 C 7zlatý pohár s fermeží, nebo snad

Fmi Dmi6 A Fmi H9 H7 Hmi7 Dmi6 E7z protěží bílý šat, za jediný jediný jediný jediný úsměv chci ti dát.

Je tu však to klokočí a po tmě strach a do očí padl ti prach, proto vím, že je nutné vést řeči smutné o tom, co bude potom, až budu sám.

BLUES PRO TEBEBLUES PRO TEBEV poslední době jdu do sebe, zpívám blues jen a jen pro tebe. čas jak řeky příval plyne ce jsem včera zpíval jiné zpívám dnes jen a jen pro tebe.

Všechno jsem opustil pro tebe. Snad zapomenu příští den už na tebe. Jestli se mi to povede, tak žádná víc už nesvede, abych pro ni dělal to co pro tebe.

Všechno jsem opustil pro tebe, pro nic víc jsem nežil než pro tebe. Co si te7ka počít mám, když jsem tady zůstal sám, když jsem tady zůstal sám bez tebe.

Někdy jsem zlostí celý bez sebe, chci aby hrom uhodil do tebe, za deset minut nato hned já beru svoji kletbu zpět, já beru svoji kletbu zpátky na sebe.

Zpívám blues jen a jen pro tebe, snad zapomenu příští den už na tebe. Jestli se mi to povede, tak žádná víc už nesvede, abych pro ni dělal to, co pro tebe.

85

ŽIVOT JE JEN NÁHODAŽIVOT JE JEN NÁHODAG G A B A G G F F EProč, že se mi každou noc o tom jen zdá o tom jen zdá,

A7 G D7 G A9 D96/4 D7že v mém životě vyšla má tak šťastná a krásná hvězda.

Proč, že se mi každou noc o tom jen zdá, že ta hvězda, A7 G D7 G

mi dá to štěstí, o němž se mi ve dne nezdá.Hmi D+ Hmi7 Hmi6 D DdimA7 A7+ D D9/4 D7 D+ Zdání klame, mimoto každej sen, který v noci míváme, zažene příští den.

G C7 G G7Refr: život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře,

C Cmi7 Gmi6 G D7 Gživot plyne jak voda a smrt je jako moře.

Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později, kdo v životě miluje ať neztrácí nadějiC G C GAž uvidíš v životě zázraky, které jenom láska umí, A7 D Gmi6 Ddim D9 D9+zlaté ryby vyletí nad mraky pak porozumí.

že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, láska že je náhoda a bez ní štěstí není.

SBOHEM GALÁNEČKOSBOHEM GALÁNEČKOD Hmi Emi A7 D E7Sbohem galánečko, já už musím jíti. A Fmi Hmi E7 ASbohem galánečko, já už musím jíti. Emi A D Emi A7 D Emi A7 DKyselé vínečko, kyselé vínečko podalas mi k pití. Emi A D G A7 D Hmi G A7 DKyselé vínečko, kyselé vínečko podalas mi k pití.

Sbohem galánečko, rozlučme sa v pánu. Kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mi v džbánu.

Ač bylo kyselé, přeca sem sa opil.Eště včíl sa stydím, eště včíl sa stydím, co jsem všechno tropil.

Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila. To ta moja žízeň, to ta moja žízeň, ta to zavinila.

POCESTNÝPOCESTNÝG G7 C G H7 Emi C G D7 GJe to chůze po tom světě, kam se noha šine, sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné.Je to chůze po tom světě, že by člověk utek, ještě nazažil jsi jeden máš tu druhý smutek.Což je pánům, ti na voze sedí pěkně v suše, ale chudý, ten za nimi v dešti blátě kluše.Ej, co já dbám na té cestě na psoty a sloty, jen když já mám zdravé nohy k tomu dobré boty.Však na pány v krytém voze taky někdy trhne, jednou se jim kolo zláme, jindy vůz se zvrhne.A krom toho. až své pouti přejedem a přejdem, v jedné hospodě ne nocleh pán nepán se sejdem.

86

RŮŽIČKARŮŽIČKAC G C GKrásná růže v sadu kvetla u besídky ve chvojí, C Ami Dmi G C G C G C Gta mé milé hlavu spletla, chtěla ji mít v pokoji.C Ami Dmi G F C Ami G CTa mé milé hlavu spletla, chtěla ji mít i v pokoji.

Vykrad jsem se v noci z domu, krásnou růži uloupit, měsíček mi svítil k tomu, když mě chytnou budu bit.Měsíček mi svítil k tomu, když mě chytnou tak budu bit.

Pak jsem s růží k milé spěchal, na okénko zaťukal, pantofle jsem venku nechal na polštář jí růži dal.Pantofle jsem venku nechal na polštář jí tu růži dal.

K ránu do bot rosa padla, posel dobré pohody, milá pláče, růže zvadla, nedala jí do vody,Milá pláče, růže zvadla, nedala jí ach do vody.

U TŘÍ LOUŽÍU TŘÍ LOUŽÍU tří louží stará žába kváká, déšť do blatouchů si dělá kápy káp.Kváká na žáby a na mejdan je láká, na děsně velkej mejdan, že jí ulít čáp.

Refr: U tří louží, tam já chtěl bych být, aspoň dvě, tři žáby vedle sebe mít.Vždyť na čápa už nikdo nevěří, a hlavně v houšťí když je příšeří.

Ke třem loužím není cesta žádná, ach pro Pána Jána jak tam trefit mám.U nás v bažinách ja každá žába zrádná, tím pádem tady chřadnu jak Robinson sám.

STARÁ PACIFICKÁSTARÁ PACIFICKÁČekám až Bill přiveze svou káru, s ostrým hvizdem zastaví u nás.Skočí s tendru a vypustí páru, mezi doušky brandy zazní hlas:

Refr: Hoši, stará pacifická veze dynamit, šéf se ptá, jak pokračujem dál.Zda-li trať už překročila osmnáctou majli, Rocky Top zda-li byl prokopán.

Drezína k nám jezdí každej tejden, veze ženský, zásoby a chlast.A když večer do salónu vejdem, z votevřenejch voken slyšet hlas:

Refr:

A když přišly ty Skalistý skály, všude kopec, všude samej sráz.S Cherokézy jsme tam bojovali, z ústí pušek bylo slyšet hlas:

Refr:

Roky pryč a já pasu jen stáda, ruce ztvrdlý, šedivej mám vlas.Rád se vracím tam, kde žloutne tráva, když projíždí expres slyším hlas:

Refr:

87

JIŽNÍ KŘÍŽJIŽNÍ KŘÍŽSpí Jižní kříž, jak říkali jsme hvězdám kdysi v mládí,to na studený zemi ještě uměli jsme milovat a spát.

Dál, však to znáš, světem protloukal ses, jak ten život pádí,dneska písničky třeba vod Červánku dojmou tě, jak vrátil bys' to rád. Refr: Zase toulal by ses Foglarovým rájem a stavěl Bobří hráz,

se smečkou vlků čekal na jaro, jak stejská se, až po zádech jde mráz.

Spí Jižní kříž, vidí všechna místa, kde jsi někdy byl,to když, naplněnej smutkem, jsi plakal, plakal nebo snil.

Refr:

LOUČÍM SE SLOUČÍM SE S   TMOUTMOUD A D Hmi ALoučím se s tmou, už vím lásko má, už vím.Hmi A D G D A DZbloudil jsem, dám na tvůj půvab svůj hřích, a ty mi odpustíš co já jen vím.

Byla krásná jak v louce květ, byla šťastná , já chtěl a hned.Byla hloupá, já k ránu se pomodlit chtěl, pan Bůh mlčel já sklízel co sel.

Kdesi za duší je kout, tam se vznáší snad přání těl.Cosi stoupá jak hlad, byl jsem slaboch a šel, a teď sklízím co v touze jsem sel.

Loučím se s tmou, už vím lásko má, už vím.Zbloudil jsem, dám na tvůj půvab svůj hřích, a ty mi odpustíš co já jen vím.A ty mi odpustíš co já jen vím .

SPLAVSPLAV DZ teplýho hnízda je proud vody zdvih', vyšli brzo ráno stihnout den, Hmi F# G Gmi Dv tramvajích s nápisem Marlboro snít, roztoulanej pěknej den.

Nádražím blouděj' a hledaj' si kout, ahoj, jak se máš, tak dneska kam,to neptáš se na nic, jen tak chceš si říct, že zase je ti dobře, fajn. GRefr: Na kameni vprostřed splavu sám si sed' D

a proti proudu rukou vodu hnal, F C F

je studená, až bolí, dlaň si k puse zved' G A

a zvědavě ji ochutnal.

Zahřát se písničkou, nádherou hvězd, vyšli brzo ráno stihnout den,potkat se, zbláznit a po nebi svézt, bezstarostně hrát si jen.

88

MYSLÍM NA COLORADO MYSLÍM NA COLORADO G G7 C GRefr: Myslím na Colorado, jak tenkrát jsem ti hrál D

vo kolejích, vo cestách, vo náručích, G G7 C G

vše je teď hlavou dolů, ňák utich' hukot kol, D G C G

zlo je dobré, dobro zlé, jako to blues.

Jediný, co zůstalo mi, je má hlava v dlaních,naše láska že prej nikdy nezmizí,a ze slibů, cos' mi dala, zbyla jenom lež cizí,jediný, co zůstalo, je trápení.

Refr:

Pustilas' mě rychle k vodě, když jsem sám padnul na dno,tolik jsem tě potřeboval, vždyť ty to víš,ty sis našla novou lásku, novej dům a spaní,jediný, co zůstalo: hlava v dlaních. Refr: + zlo je dobré, dobro zlé, jako to blues ...

JSI MÝM OSUDEM JSI MÝM OSUDEM E AJsi můj osud, jsi má radost, jsi mé trápení, E Hmoje způsoby ti vadí čím dál víc, E Adenně máme stejné řeči, lekci mlčení, F# Ha z mnoha důvodů ti nedokážu říct. A ERefr: Jsi mým osudem, jsi mým osudem,

H Eodpouštějme si své viny, lepší nebudem,

A Ekdybych tě ztratil snad, na tebe dám si inzerát,

H Ehledám dívku, které chci říct: jsi mým osudem.

Ještě není po všem, jednou pohnem se zemí,jsi můj pevný bod, v mém bludném žití štít,denně opouštíme stejné jméno na dveřícha z mnoha důvodů ti nedokážu říct.

Refr: + hledám dívku, které chci říct: jsi mým osudem ...

JÁ V POSLEDNÍ DOBĚ JÁ V POSLEDNÍ DOBĚ Já v poslední době moc vodjíždím k toběpodvečerní mlhou,s měsícem se střídám, když tvůj domov hlídám,a nejlíp ložnici tvou.

Refr: Vobjíždím nocí a tmou, prosím:"Irene, buď jen mou!",já držím tu dohled a dost zlej mám pohleda kvér svůj na kolenou.

Já z tvý velký lásky už mám asi vráskya jsem dost nevyspalej,když kolem tvejch očí moc jinejch se točí,tak mám strach, a ne malej.

89

COLORADO COLORADO Táta vždycky říkal: hochu, žádný strachy,jseš kovboj, v Coloradu můžeš krávy pást,já radši utratil jsem psa a všechny prachy,do srdce Evropy já vodjel v klidu krást.

Narvaný kapsy, prsteny, řetězy zlatýtam kolem krku místní Indiáni maj',a ty, co nemakaj', tak jsou nejvíc bohatý,musím si pohnout, dokaváď tam rozdávaj'.

Refr: Z Billa na Nováka změním si svý jméno,a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem!,tak se vrátím ve svý rodný Colorado,o tý zlatý žíle řeknu doma všem.

Tam kradou všichni, co blízko vokolo bydlej',šerif se na ně jenom hezky usmívá,kdyby se nesmál, tak ho okamžitě zmydlej',házej' mu kosti za to, že se nedívá.

Místo krav tam, nelžu vám, prej pasou holky,a když jim nezaplatíš, vyrazej' ti dech,ale s IQ to tam nebude tak horký,místo na koních tam jezděj' v medvědech.

R: + a o tý zlatý žíle řeknu doma všem ...

SLEČNA ZÁVISTSLEČNA ZÁVISTAmiTa dívka u oltáře co pohled tvůj teď váže G Amiskrýt závist zkouší za vlastním bohatstvím

Má krásu moc i slávu přesto vidíš že se trápíkdyž tvář zakrývá jí závoj tkanej z černejch pavučinAmi G Ami Ami G AmiÁáá . . . ááá . . .

Proč přišla takhle z rána a ci žádá si u Pánaže svíčku drží v dlaních tiše obchod nabízíBože vyslyš moje přání jak neřekneš svý ano mitak ďáblu ruku podám když mi pomoc přislíbí

Ááá . . . ááá . . .

No jen řekni dám ti to co chceš ja věřím ty to dokážešslib krví potvrdím jen dej ať nikdo nemá vícMě pálí když je kdokoliv a víc štěstím se vším cokolivco zrovna nemám já radši ať sama nemám nic

Ááá . . . ááá . . .

Teď otáčí se s nevolí jak ďáblu podpis zabolíuž do rysů jí kreslí vrásky z duše šedivýPak konečně k nám promluví skřek havraní tu zakroužía mezi námi hledá svoji oběť vybírá

Když ne mně radši nikomu a slova nejsou k ničemuto slečna závist vstoupila zas do někoho z násÁáá . . . ááá . . . (opakovat mockrát)

90

SAMETOVÁSAMETOVÁG C G CVzpomínám, když tehdá před lety, začaly lítat rakety,G Emi C Dzdál se to bejt docela dobrej nápad.

Saxofony hrály unyle a frčely švédský košile, někdo se moh´docela dobře flákat.

Když tam stál rohatej u školy, my neměly podepsaný úkoly,už tenkrát rozhazoval svoje sítě.

Poučen z předchozích nezdarů, sestrojil elektrickou kytarua rock´n´roll byl zrovna narozený dítě.

G DRef.: Vzpomínáš, taky´s tu žila

Emi Ca nedělej, že jsi jiná,G Dtaková malá pilná včela,

C D G C G C G taková celá sametová.

Přišel čas a jako náhoda, byla tu bigbeatová pohoda,kytičky a úsmevy sekretárok.

Sousedovic bejby Milena, je celá blbá z Boba Dylana,ale to nevadí, já mám taky nárok.

Starý, mladý nebo pitomý, mlátily do toho jako my,hlavu plnou Londýna nad Temží.

Starej dobrej satanáš, hraje u nás v hospodě mariáš,pazoura se mu trumfama jenom hemží.

Ref.: Vzpomínáš, už je to jinaka jde z toho na mě zima,kde jsi holka tehdá byla, taková celá sametová.

A do toho tenhle Gorbačov, co ho znal celej Dlabačov,kopyto měl jako z Arizóny.

Přišel a zase vodešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel,a po něm tu zbyly samý volný zóny.

Ref.: Vzpomínáš, jak jsi se měla, když jsi nic nevěděla,byla to taková krásná cela a byla celá...

Vzpomínáš, jak jsi se měla, když jsi nic nevěděla,byla to taková krásná cela a byla celá sametová.

91

HVĚZDIČKO BLÝSKAVÁHVĚZDIČKO BLÝSKAVÁ G DHrozně ráda máš ten krám tam v přízemí. G D Proč já blázen jsem tam byl a chtěl tě mít ? C D Z velkých fotek a malých roliček tvých G já znal tvůj smích.

A ten úsměv dvouřadý jsem chtěl mít sám,byl jsem pryč z té záhady, že tě vážně mám.Žil jsem s tebou od těch dob několikrát,mám a nemám tě rád. Cmaj GRefr: Hvězdičko blýskavá, mám život svázaný s tvým. Cmaj G

Těžko tě získávám, lehko tě ztrácím, já vím. Ami G

Jak mám spát, co s tím ? Ami G

Jak mám žít a s kým ?

Dál se vrhat za tebou, to nic nezmění, úděl bumerangů dvou je míjení, tak tě míjím, ať tě někdo lepší má, jen ať v tom nejedu já.

Ze tvé krásy chladných stěn šel někdy mráz,mohla's mít sto známých jmen a já se třás,ale štěstí jsem dostal víc, než kdy dřív,už nechoď, zas bych kýv.

Refr:

LADY JANELADY JANED C GVáš smích, lady Jane, to je říčka a mlejn,

C Gzpěv jar, voda z hor, jasný zvon, ptačí chór,E7 Ami D7 G úsměv je bílý pléd, ve kterém já se zhléd',C D7 Amisrdce jsem dal vám, lady Jane.

Váš pláč, lady Ann, je jen temný den,kdy hrom v dálce zní a zpěvy pohřební,smutek je prázdný dvůr, kam nejde trubadůr,jde zpívat dál, tam k lady Jane.

Zpěv můj patří vám, vy jste jas, jitřní chrám,váš smích bych si přál odměnou za chorál,pár bílých úsměvů, pár něžných záchvěvůrád bych vám vzal, má lady Jane.

92

HÁJ MODŘÍNŮHÁJ MODŘÍNŮJe zimní den, sníh oblétá jak tisíc bělásků.I zem je bíle posetá, sníh padá do vlásků.

Do vlasů té, co mi ujíždí, už sedá do saní.Její poník má krok hlemíždí, přesto mizí za strání.

Refr: Modřínů háj, modřínů háj s bílou pokrývkou,modřínů háj, modřínů háj se díval za dívkou.On to ví, on to zná jestli vrátí se sem k nám.Modřínů háj, ten ti poví kde ji mám.

Ta cesta, kterou odjela, je už dávno zavátá,snad je jen tak nesmělá, proto zpátky nechvátá.Láska má je bázlivá, má strach jet v závějích,zimy jdou, let přibývá, už vlasy mám jak sníh.

SLEČNA SENSLEČNA SENJdu si lesem a náhle tu potkám slečnu Sen, slečnu Sen.Já tu bloudím a cestu svou hledám z lesa ven, z lesa ven.

Refr: Já tu hledám tu nej, tu nejhezčí z cest,která mohla by mě k tobě vést.Tvých kudrn tak mít jen plnou náruč a néstje tam kam jenom slunce zapadá.

A zlíbí se má líčka spolknout, jen tak sám, jen tak sám.Já jenom jak sova chci houknout, rád tě mám, rád tě mám.

A ptát se pak tý, který říkáš, slečna Sen, slečna Sen.To jméno teď přes hlavu svlíkáš, tvý je jen, tvý je jen.

SEN O JANESEN O JANEF C G F CJe krásný den, z města odjíždím, na hlavě klobouk mám, spěchám k nádraží

G F C GV dálce vlak zahouká, svou páru vypustí, já jedu nevím kam, slunce mě provází

Fbůh ví kam.

C GVlak mě veze v širou dáli, jsem stále sám, nevím potkám-li

C G Fdívku vysněnou, sladkou Jane.

Ve vlaku klimbám sám, v mysli si promítám, oči tmavé jak stín, čas rychle běží dál.Za noci vystoupím, k spánku se ukládám, po noci přijde den, snad zítra potkám ji,sladkou Jane.Já nemůžu se dočkat rána, oheň zhas' a chlad se vkrádá, zas myslím na ní,jsem tak sám.

Vlak mě přivez' z velké dálky, jsem stále sám, nevím potkám-limalou Jane, oh Jane.C F G F GZmoh' mě spánek nejhlubší jen, když tu náhle mě překvapil sen,

F Ami Guž nejsem sám, už je se mnou má Jane

Ami Fkrásná Jane, milá Jane.

Všechno se mi jenom zdálo, byl to sen a to je málo, dívko vzdálenná, vysněná.

Proč mám zůstat stále sám, svými představami štváno mou Jane, oh Jane.

93

94

OBSAHOBSAH

A JÁ JEL................................................9ALJAŠKA............................................63AŽ MĚ ANDĚLÉ..................................53BÁJEČNÁ ŽENSKÁ..............................15BÁL V LAPÁKU...................................35BALTIMORE.......................................66BANDITA ROMERO.............................45BARBORKA........................................71BEDNA OD WHISKY...........................39BEN JOE.............................................10BESSIE...............................................63BIBLE...................................................6BÍDA S NOUZÍ....................................16BÍLÁ KYTKA........................................28BÍLEJ SNÍH.........................................25BILLY ŠPUNT......................................34BÍLÝ KŮŇ...........................................65BLÁZNOVA UKOLÉBAVKA..................43BLIZZARD..........................................56BLUES PRO TEBE...............................85BON SOIR MADEMOISELLE PARIS......76BOTY PROTI LÁSCE............................73BRDSKÝ KEMP.....................................4BURÁKY.............................................54BYL TO SHANE..................................51CASEY JONES.....................................26CESTA NA ISLAND.............................37CIZINEC.............................................21CLAMENTAINE...................................84CO SE DÁL BUDE DÍT.........................26COLORADO........................................30COLORADO ( Cop )............................90ČÁRKY...............................................12ČEKEJ TIŠE.........................................48ČERNOVLASÁ LOU.............................31ČERVENÁ ŘEKA.................................46DAJÁNA.............................................79DÁL, DÁL, DÁL...................................36DÁLNIČNÍ HLÍDKA..............................49DĚDEČKOVY HODINY.........................65DEJ MI VÍC SVÉ LÁSKY........................77DESPERÁT.........................................71DETROIT............................................41DEVĚT DNŮ.........................................7DEVĚTADEVADESÁTKRÁT..................82DÍVKA S PERLAMI VE VLASECH..........83DÍVKA S VLASEM MEDOVÝM..............27DÍVKA TOULAVÁ................................83DIVNEJ SMÍCH....................................24DLOUHÁ ČERNÁ LIMUZÍNA................15DLOUHÝ, ČERNÝ ZÁVOJ.....................46DO RÁNA TOULÁM.............................17DON DIEGO.......................................41DONEY GAL.......................................43DŮM U VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE........52DVEŘE...............................................12EL PASO............................................27FELEENA Z EL PASA...........................19FOLSOM BLUES.................................24

FRANKIE DLOUHÁN.............................7GOOD BYE JOE..................................25GOOD NIGHT, IRENE..........................44HARDY...............................................20HARMONY.........................................42HÁJ MODŘÍNŮ....................................93HEJ JOE..............................................26HEJNO PADLÝCH ANDĚLŮ..................50HLEDANÝ MUŽ...................................65HO HO WATANAY..............................42HOLČIČKA..........................................72HOLUBÍ DŮM.....................................80HONKY TONKY BLUES........................84HOP TAM S JEDNOU...........................68HOSPŮDKA........................................62HRÁZ...................................................1HŘÍBĚ................................................47HUČKA...............................................18HUDSONSKÝ ŠÍFY..............................41HVĚZDA NA VRBĚ..............................73HVĚZDIČKO BLÝSKAVÁ......................92HVĚZDIČKO ZBLOUDILÁ....................72CHAJDA DRNOVÁ...............................20CHAJDA MALÁ....................................61CHCE TO JENOM ČAS.........................14CHLAP Z TENNESEE...........................70IGELIT..................................................2JÁ BUDU CHODIT PO ŠPIČKÁCH.........77JÁ ODCHÁZÍM....................................22JÁ V POSLEDNÍ DOBĚ.........................89JAK MŮŽEŠ........................................66JANIFER LADY....................................13JAPONEČKA.......................................55JARO..................................................51JASNÁ ZPRÁVA..................................76JE SOBOTA V KAPSE MÁM PRACHY....26JEDE COWBOY...................................61JEN TOHLE CHCI TI ŘÍCT....................27JESSIE JAMES.....................................24JEŠTĚ JE ČAS......................................16JIDÁŠ...................................................4JIŽNÍ KŘÍŽ..........................................55JIŽNÍ KŘÍŽ ( Brontosauři )..................88JÓ, TŘEŠNĚ ZRÁLY.............................47JOHN HARDY......................................25JOHNNY AMERIČAN............................58JSI NEJHEZČÍ CO STVOŘIL BŮH..........66JSI MÝM OSUDEM...............................89KAMPAK TREMPE...............................63KANADA............................................57KAREL.................................................6KAZATEL YOUNT................................69KDO VCHÁZÍ DO TVÝCH SNŮ.............78KDYBY TADY BYLA TAKOVÁ PANENKA60KDYŽ NÁŠ TÁTA HRÁL.......................23KINGSTON TOWN..............................29KLAUNOVA ZPOVĚĎ..........................79KLEKÁNÍ............................................67KLOKOČÍ............................................85

95

KOČOVNÍ HERCI................................14KOHOUT............................................14KONTINENT.......................................68KOSTELÍK..........................................18KRÁL SILNIC......................................33KRÁSNEJ SEN.....................................66KROUŽEK............................................8KVĚT SAKURY....................................61KYTKA.................................................4KYTKY SE SMÁLY...............................83LADY JANE.........................................92LAREDO.............................................53LÁSKO, MNĚ UBÝVÁ SIL.....................50LILIE....................................................7LITTLE BIG HORN...............................20LITTLE JOE.........................................10LODNÍ ZVON......................................22LORA.................................................52LOUČENÍ S INDIANOU........................13LOUČÍM SE S TMOU...........................88MÁ MILÁ SE TOČÍ...............................72MAC LAREN.......................................44MALÁ ISABEL.....................................30MALAJKA............................................55MALÝ JOE.............................................3MARIANA...........................................54MARNIVÁ SESTŘENICE.......................85MASSACHUSETTS..............................77MEXICKÁ SVATBA..............................45MÍLE A MÍLE.......................................52MILENCI V TEXASKÁCH......................74MISSISSIPI BLUES..............................35MODRÉ ZVONKY................................71MONGOMERY....................................45MŮRA..................................................5MÝM DOMOVEM ZTICHLÁ JE PUTYKA. 58MYSLÍM NA COLORADO.....................89NA DOBROU NOC..............................11NA OSADĚ HRÁLI...............................60NA VÁNOCE RÁNO.............................25NÁHROBNÍ KÁMEN.............................77NÁKLAĎÁK.........................................48NÁKLAĎÁK.........................................64NÁMOŘNÍK........................................72NASHVILLE........................................42NEBEŠTÍ JEZDCI.................................48NEČEKEJ UŽ MARNĚ DÁL...................22NEDĚLNÍ RÁNO..................................50NECHOĎ DO KLÁŠTERA.....................81NEPLAČ MALÁ....................................32NETRAP SE PRO MĚ...........................70NEVIDOMÁ DÍVKA..............................81NIAGARA...........................................61OBRÁZEK-OBLÁZEK.............................3OČI UNAVENÝ....................................75ODJÍŽDÍM...........................................34OH SHANNENDOAH...........................30OHIO.................................................44OHRADA............................................40OKNO MÉ LÁSKY................................76OKOŘ................................................57ONA SE BRÁNÍ...................................74ORANŽOVÝ EXPRES...........................20OSAMĚLÝ MĚSTO...............................39

OTÁZKY.............................................82OTEC A SYN.......................................33PAMPA...............................................69PAMPELIŠKY......................................45PANELÁKY...........................................5PANENKA...........................................48PÁR HAVRANÍCH COPÁNKŮ...............73PARNÍK Z NEW ORLEANS...................68PARTA Z RANČE YPSILON..................37PASTOR HILL.....................................17PEŘINA................................................6PLETENKA............................................2POCESTNÝ.........................................86PODIVNÝ SPÁČ..................................78PODVOD..............................................8POJEDOU...........................................64POLE S BAVLNOU..............................33POSLEDNÍ KOVBOJ.............................16POSLEDNÍ VEŘEJNÉ POVĚŠENÍ V Z. VIR43POTULNEJ KOVBOJ.............................22POVĚSTE HO VEJŠ.............................28POVÍDEJ.............................................79POZDRAV NAPOSLEDY......................61PRACH POLYKÁŠ................................69PRAMÍNEK VLASŮ..............................84PRÁZDNÁ SEDLA...............................68PROČ.................................................67PROKLATEJ VŮZ.................................28PROUŽEK...........................................11PŘES PLÁNĚ......................................23PTÁČATA.............................................2PTAČÍ NÁŘEČÍ....................................73PŮJDU S TEBOU.................................70QUADALCANAL..................................62QUANTANÁMO...................................57RICHMONDSKÝ VĚZENÍ......................18RODNÉ ÚDOLÍ...................................57ROK 1848..........................................19ROSA NA KOLEJÍCH............................53ROVNOU, TADY ROVNOU...................19RUTY ŠUTY........................................59RŮŽE Z PAPÍRU....................................3RŮŽIČKA............................................87ŘEKNĚTE JÍ........................................16SAMETOVÁ........................................91SBOHEM GALÁNEČKO........................86SBOHEM, LÁSKO................................46SEDMIKRÁSKA.....................................9SEN O JANE.......................................93SEVERNÍ VÍTR....................................44SHORTY A JOE...................................69SKÁLA................................................56SKLÁDANKA.......................................12SLABOCH BEN...................................59SLEČNA SEN......................................93SLEČNA ZÁVIST.................................90SLEPIČKA...........................................67SLUNEČNÍ STRANA HOR....................17SLUNOVRAT........................................5SLZY TVÝ MÁMY................................75SMUTNÝ PSANÍ..................................32SNAD JSEM TO ZAVINIL JÁ.................79SPLAV................................................88SPONKY.............................................13

96

STÁNKY...............................................3STARÁ STEZKA..................................58STARÁ PACIFICKÁ..............................87STLOUKÁM DEN...................................8STOVKY MIL.......................................32SUNDEJ Z HODIN ZÁVAŽÍ..................15SVÉ BANJO ODHAZUJI V DÁL.............56SVOU LÁSKU JSEM ROZDAL...............80ŠÁTEČEK...........................................54ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA............................80ŠIRÝ PROUD......................................31ŠLAPEJ DÁL........................................24TA ZEM JE TVÁ ZEM...........................30TAK UŽ MI MÁ HOLKA MÁVÁ..............39TAM, U NEBESKÝCH BRAN.................16TEXASKÁ PATROLA............................40TISÍC MIL...........................................46TMA.....................................................9TOČÍ SE TOČÍ.....................................62TOM DOOLEY.....................................64TORONTO............................................1TŘI KŘÍŽE..........................................40TULÁCKÝ BLUES................................38TULÁK ŠPINAVEJ................................67TULÁK...............................................10TULÁK...............................................29TUŽKA.................................................2TVŮJ ČAS...........................................34U TŘÍ LOUŽÍ.......................................87UŽ KONÍČEK PÁDÍ..............................47UŽ SE NEMRAČ....................................4VALČÍČEK............................................1VÁLKA NA ITÁLII................................59

VČERA NEDĚLE BYLA.........................85VEČERKA...........................................10VEĎ MĚ DÁL, CESTO MÁ....................49VELRYBÁŘSKÁ VÝPRAVA...................36VLAK MÁ ZELENOU............................28VLAK V 0,5........................................21VLASY..................................................8VODNÍK...............................................6VŠECHNO NEJLEPŠÍ...........................11VŠICHNI UŽ JSOU V MEXIKU..............29VŮZ DO TENNESSEE..........................23VYPRAHLÁ CESTA..............................68VYPRAHLÁ STRÁŇ..............................73VZDÁLENÉ BUBNY.............................56WATERLOO........................................18ZAKLAPNUTÝ OČI..............................11ZÁTOKA.............................................21ZATRACENEJ ŽIVOT...........................23ZČERVENÁ........................................84ZE VŠECH CHLAPŮ NEJŠŤASTNĚJŠÍ CHLAP 38ZELENÝ PLÁNĚ..................................54ZEPTEJ SE MĚ NA COKOLI....................9ZLATÉ STŘEVÍČKY.............................55ZLATOKOP TOM.................................60ZRÁDNÝ BANJO.................................60ZRNKA.................................................5ZTRÁCÍ SE VÍNO POD ZÁTKOU...........81ZUZANA............................................32ZVEDNĚTE KOTVY.............................31ŽELVA...............................................74ŽIVOT JE JEN NÁHODA.......................86ŽLUTÝ PTÁK.......................................30

97