Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Zpráva o studiu humanistických bohemik v Rakousku Author(s): Jan Martínek Source: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 91, Čís. 3 (1968), pp. 303-312 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23466237 . Accessed: 15/06/2014 18:11 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 91.229.248.67 on Sun, 15 Jun 2014 18:11:35 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions
Transcript
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague
Zpráva o studiu humanistických bohemik v RakouskuAuthor(s): Jan MartínekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 91, Čís. 3 (1968), pp. 303-312Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23466237 .
Accessed: 15/06/2014 18:11
Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp
.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].
.
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.
http://www.jstor.org
This content downloaded from 91.229.248.67 on Sun, 15 Jun 2014 18:11:35 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Udělením stipendia mi byl umožněn na Jaře 1967 studijní pobyt ve Vídni. Při této
příležitosti Jsem navštívil tato další místa v Rakousku: Admont, Graz, Gottweig,
Innsbruck, Klagenturt, Klosterneuburg, Linz, Melk, Salzburg. Některé obecnější závěry a zkušenosti, které vyplynuly z této cesty, jsem uvedl v krátké zprávě, uveřejněné ve Věstníku ČSAV 76 (1967), str. 642—645, v níž jsem přislíbil, ža vědecké výsledky
cesty zhodnotím na stránkách časopisu příslušného oboru.
Mým bezprostředním předchůdcem v průzkumu rakouských bohemik byl dr. Pavel
Spunar, který vykonal — stejně jako před několika lety v Polsku — na tomto poli
práci, jejíž výsledky podstatně přispěly к rozšíření našich znalost! také v oblasti dějin humanistické literatury. Předtím se zakládaly naše informace o rakouském materiálu
pouze na korespondenci s ústavy a na fotografických snímcích vzácných tisků a ruko
pisů. Pozornost badatelů z českých zemí, kteří Rakousko navštěvovali zvláště před r. 1918 resp. před r. 1938, soustředila se na rukopisy. Svědčí o tom zjištění, že z exem
plářů starých tisků, které byly v letech 1966—1967 podchyceny prací Spunarovou a mou,
bylo před r. 1966 známo jen asi 15 %.
Ze státních knihoven je nejvydatnejsím nalezistem humanistických bohemik vídenská
Osterreichische Nationalbibliothek (dále ONB), z církevních sbírky Schottenstiftu ve
Vídni (dále Sch). Celkově lze říci, ža je větší počet bohemik uložen v ústavech státních.
V ČNB jsou v obdivuhodném množství — lze předpokládat, že téměř v úplnosti —
zastoupena díla českých autorů, věnovaná Habsburkům, a dále bohemika, vytištěná ve Vídni. Mezi nimi jsou zejména spisy, vzniklé spoluprací českých a rakouských autorů
na půdě vídeňské university. Některá díla, zvláště pokud vyšla z vídeňských tiskáren, jsou již zaznamenána v no
vější literatuře (M. Denis, Wiens Buchdruckergeschicht, Wien 1782; A. Mayer, Wiens
Buchdrucker-Geschichte 1, Wien 1883, Index Aureliensis], ale nebyla rozpoznána jako bohemika a v důsledku toho nebyla zařazena do publikací, které se bohemiky zabývají.
Ve výčtu zjištěných spisů, který následuje, uvádím u každého díla v závorce místo, ústav a signaturu. Je-li jméno místa vynecháno, rozumí se Vídeň. V označení ústavů
užívám pro universitní knihovny zkratky UB (= Universita tsbibliothek), pro kláštery s výjimkou Schottenstiftu (viz výše) zkratky St (= Štift).
Oratio s. patris Augustini in obsessione ab sxercitu barbarorum Hipponis, urbis
Ajricae, episcopatus sui, a r. patře Iacobo Lamberto Aretino, ss. theologiae D., Augusti
niano, postulante ita periculo Hungariae imo toti reipub. Christianae a Turcis immí
nente cum diserto et graui tum devoto et pio sermone pro concions publica in aeds
d. Gsorgii arcis Pragensis die 11. Octob. ... 1596 explicata, opera vero et studio
Hieronymi Ar с o η at i Leorini Silesii . .. Poematum recentiorum volumen . .. Vien
nae ... 1591 (292 Číslovaných stran). Str. 32: Ad lohannem Zlgelium, Caes. Maisst.
a secretis in camera aulica. Autor vykládá příčiny svého odchodu z Prahy do Vídně.
Pobyl již dost dlouho bezstarostně na císařském dvoře. Nyní, když ztratil svého před ního ochránce, nemá již nikoho, kdo by ho podporoval. Netěší jej proto již ani císařský
dvůr, ani krásná poloha města. Ve Vídni má řadu přátel, kteří si ho budou vážit a starat
se o něho. Žádá Zigelia, aby mu z Prahy podával zprávy. Str. 107: Ad Martinům Schede
lium, Sac. Caes. Maiest. ministrům et cioem Posoniensem. Str. 112: Epitaphium Adamo
Dittrichstainio. Str. 150: Elisabethae matri sexagenariae, Vratislaviae ... defunctae. Str. 165: Ad Iacobum Treutlerum, Cassarei cons. bellici scribam. Str. 166: Ad Andreám
Ursum alias Medue[d), Caesarel cons. bell. interpretem. Str. 196: In obitum Adami
Ditrichstainii ... baronis Nicolspurgi. Str. 212: Carmina heroica ... Rudolpho II. ... et
Carolo Ernesto, archiduci Austriae, cum aurei velleris dignitate ornarentur, Pragae 4. Non. lun. anno 1585 (UB: I 241 855).
Hieronymi Ar с o η at i Leorini ... Carminum hactenus non impressorum farrago cum elegia et epistolio Casparis Stolshagii ... Visnnae ... 1592. Tisk obsahuje veršo
vanou korespondenci mezi Arconatem a Casparem Stolshagiem. Prvním básnickým listem provází Arconatus zásilku svých epigramů Stolshagiovi do Jihlavy, druhým vítá
Stolshagia ve Vídni, v dalším líčí Stolshagius své dojmy z návštěvy tohoto města
a chválí Arconatovu pohostinnost:
... Типе ubi perlustrans visam поп ante Viennam
hospes eram mensis additus ipse tuis.
Ojfieiosus enim tum tu nsque sordidus hospes suadebas multo labra rlgare mero.
Credo equidem, tecum sextantes quinque Fálerni
aut asses potius quinque decemque bibi.
V závěru jsou dva Arconatovy listy, určené Stolshagiovi (ONB * 38 Ε 68).
Bartholdus, Georgius: Sersnissimae ac potsntissimae dominae Mariae, Rom.
imperatricis, Ungariae ac Bohaemlae reginae etc., laudatio funebris. Pragae typis Georgii
Nigrini a Nigro Ponte (1603). Próza, v závěru verše (ONB: 46 F 37).
In honorem quorundam eruditione et virtute praestantium adolescentům, quibus ad
proximam dlem Veneris, qui erit Nonis Martli, primus in artibus dignitatis gradus ...
in celebsrrima academia Viennensi decernetur, elegia a Lactantio lohanne С o d i с i o
scripta. Viennae ... 1561 (Klosterneuburg St Ε 12 II 184; Melk St 32 364 přív. 7). De purgatione tractatus medico futuro maxime necessarius ... autore M. Tobia
Dorncreilio Iglavlensi Moravo. Helmaestadii ... 1595. Na fol. A 2a věnování:
Amplissimis ... tribus senioribus, consuli, iudici ac triplici ordini senatorio ... reipub.
Iglaviensis in Moravia ... (18. 8. 1595). V této věnovací předmluvě říká mezi jiným: Cum igitur tanta fuerit patriae dignitas, ne unum quidem futurum spero, qui, quod
hasce meas primitias Α. V. dedicaverim, sit improbaturus. Jedním z autorů průvodních básní je Salomon Frencelius, který se obrací к Dorncreilovu rodišti:
Iglavia haec audi: tali tu cive beata es,
Iulias aureolo quem fovet in gremio. Forsan eris multo sed cive beatior illo,
si tibi, поп aliis, fiet Aristogenes.
304
This content downloaded from 91.229.248.67 on Sun, 15 Jun 2014 18:11:35 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Frencelius zde naráz! na zvyk jihlavské městské rady vysílat nadané studenty na
zahraniční university s tím, že po ukončení studií vstoupí do služeb města (ONB 74 Η 118). Spis byl vydáván znovu, r. 1604 se tak stalo ve spojení s Dispensatorium novum od téhož autora (UB I 180 394 přív.).
Propemptica nobili ... viro .. . Michaeli Eham, I. U. Doctori, Sac. Cass. Maiest. ...
pojenými к tomuto dílu, jsou některá bohemika: fol. Η lb: Generosissimo .. . Georgio senioři a Schleynitz ... in Schluckenaw et Talnstein etc., domino suo. Fol. Η 2a: Generosissimis ftliis domino d. Havbelth ac domino d. lohanni a Schlsynitz etc., summa reversntia medicus parentis vestri. Fol. Η 2b: Ad totius Moraviensis prouinciae erudl tissimum nobilissimumqus virům ... Ambrosium ab Ottersdorf, sincerum Molerianorum
patronům. Na fol. Η 4a o Ambroži z 0.:
Maximus Ambrosi stat honor virtusqus per orbem, dum patricie solus fertur ubique parens.
Fol. I 4a: Reverendiss. ... totlus Moraviensis provincig sujfraganeo ac Scharffensium domino Wencsslao abbati. Následuje prozaický dopis, v němž se Mollerianus odvolává na Ambrože z Ottersdorfu. Na dalším archu jsou verše s tímto věnováním: abbati ... Methobio in Bruckn. monasterio Moraviensium (= Louka u Znojma), studiorum dignis simo Mecoenati (Melk St 32 364).
Carmina propemptica Wenceslao Ρ e t r s i к b. ex catholica Ingolstadiensi academia
in ltaliam abeunti scripta ... Ingolstadii ... 1575. Na titulním listě je uvedeno sedm
autorů, vesměs cizinců, kteří přispěli do tohoto sborníku к odchodu budějovického rodáka Václava Petříka z Ingolstadtu do rodiště. Pobyt v Čechách měl být, jak vyplývá z titulu sborníku i z jednotlivých básní, jen přechodný. Petřík se odtud měl vypravit na cestu do Říma a jiných italských měst, kde měl dokončit studia práv. Nejvíce
životopisných podrobností o Petříkovi uvádí loannes Engsrdus Neapolitanus Orilanus
Turingus (= z Neustadt an der Orla) ve verších na fol. A 6b a následujících:
Atqus adeo bifidi lumen venerabile iuris Nicoleus refsrens animis et nomins -patrem Everhardiacum fama usque ad sidera notum ta simul agnovit, proprias suscepít in aedes atque suae sobolis morům dědit esse magistrům. Tanta jides rerum et verborum tantus et usus, Teutoniae ut varias olim longo ordine gentes videris Istrino jluvio Rhenoque bicorni, praesulis et comas et fidus de mora minlster, qua bibit Austriaca sub gents Neapolis Istrum quaque tuus Venceslaus cognomine Clamens, alter Pirithous, quo поп seruantior aequl dilectusque magis venturum expeetat amicum.
Na stejném místě se Engerdus zmiňuje také o Petříkovu rodišti:
... patrla est Boiamis nobilis oris urbs sita Buduicium et celebris regione viarum
quadrifidoque foro et veterum pietate deorum ...
Také verše ostatních šesti přispěvatelů jsou vydatným zdrojem biografických údajů. Na fol. A 4a je poznamenáno rukou: Is Petrisicus nunc iunioris principis Bavariae
illust. principis Gullelmt praeceptor est 1581 (Salzburg UB 88 502 I přív. 4). D. O. M. A. Ad inmctissimum ... Rudolphum II. ... Vincentu Ρ i s t a 1 о с i i ... in
bellico quam maximo ac itidem quam gravisslmo et ubiqus gentium perquam necessario
ac utilissimo negotio vsi subiecto praessrtimque ac quam maxime contra immanissimum
tyrannum Turcam ipsum ... oratio ... Pragae 1580 mense ... Maio (ONB 46 F 39).
et philosophiae doctor publice ... crearetur, scripta autoribus M. Valentino Rotmaro,
P. L. et orat. prof., M. Ioanne Engerdo, P. L. et poet. prof., M. Hadriano Wengero, medtcinae studioso. Ingolstadli ... 1577. Biografické údaje obsahuje opět především
příspěvek Jana Engerda, s nímž jsme se již setkali ve sborníku Petříkově:
Nec caruit sophiae gsnitor tuus ille corona, Mathias, Tynae pars поп extrema senatus.
Ecquid in antiquae studium pietatis avitum
Volfgangus, tibi qui cognato sanguine iunctus, in sacris summa decoratus tempora lauru, interpres divům, Pilsnae archidiaconus urbis, te monet ac priscos fidei propugnat honores?
Ecquid et Henricus patruus Scribonius ingsns iustitias et legům doctor, vir maximus asvo, maximus ingenio, virtutum maximus usu, praepositus summi tsmpli, quod Praga tuetur, pontifici fidus Pragensi adiunctus Achates ...
V závěru označuje práva za další směr Scriboniových zahraničních studií: Boiemosque lares ... поп invlss prius, quam vlrgo Astraea coronet emeritum (Admont St 85.79
přív. 9).
Laurentii S ρ a η α Sspanow, doctoris medici, sacrorum poematum libri třes ... editi
anno 1565. Neúplný exemplář, obsahující jen první knihu (Sch 29 f 45 přív. 1). Laurentii S ρ a η a Sspanow, doctoris medici, hypomnemata ad conservandam bonám
Hradecensi ad Iulium Montem (= Hradiště u Olomouce) (Graz UB I 39 595 přív. 3). Ad serenissimos regulos nostros d. d. Maximilianum et Ferdinandům, fratres Germa
nos, versus encomtasttci Simonis Fagelli Víllattcí. ... — II. Insuper quedam
pathetica de caussa Ungarica, heu dolor, iam репе Thurcica facta. — III. Paraphrasis in duos psalmos ... M. Ioannis Hasenbergii, praeceptori (sic) supremi. — 1111. His
nonnulla alia poemata adiuncta sunt ipsius Simonis Fagelli V i 11 a t i с i appsndicis vice pio eidemque erudito lectori futura поп ingrata. Na poslední straně: Excusum
Prage in officina ... Ioannis Colubri anno ... 1543. Jde o nově zjištěné dílo význam ného autora, jemuž byla v moderní vědecké literatuře právem věnována poměrně značná pozornost (J. Jireček, Jan Hodějovský, Pojednání KČSN VI 12, fil.-hist., č. 4, Praha 1884, str. 27 п.; A. Podlaha, Šimon Fagellus Villaticus, Praha 1930; J. Hejnic,
ZJKF 9, 1987, str. 139—144). Villaticus byl jediným humanistou, který v Čechách lite
rárně působil téměř po celou polovinu 16. stol. Jeho činnost vyplňuje tedy i období
let 1520—1540, ve kterém se latinský humanismus na české půdě málo pěstoval. Ve
čtyřicátých letech, kdy se v Čechách vytvářel nový humanistický směr, byl Villaticus
jediným představitelem starších domácích tradic, vytvořených Bohuslavem Hasištejn
ským a jeho současníky. Proto věnujeme nalezenému Villaticovu dílu větší pozornost
než ostatním nově zjištěným spisům. Je ovšem nutno upozornit na to, že některé
Villaticovy skladby, otištěné v tomto díle, byly uveřejněny též jinde. Vytištění díla
je možno přesněji datovat podle veršů o dobytí Stoličného Bělehradu [De capta Alba
Regali, fol. A 3ab), к němuž došlo 2. 9. 1543, a podle předmluvy, datované 10. 11. 1543,
na samý konec uvedeného roku. Za předpokladu, že je letopočet v impressu správný
a že předmluva nebyla vložena dodatečně, lze usuzovat, že vytištění tohoto spisu
o 64 stranách netrvalo déle než sedm týdnů, pravděpodobně však dobu podstatně
kratší. Ve věnovací předmluvě, určené Janu Horákovi, zdůrazňuje Villaticus vzrůstající
mezinárodní význam českého jazyka a oceňuje Horákovy zásluhy o jeho znalost a pěs
tování v panovnické rodině: Ecquid enim potsras cumulatius in patriam nostram
Bohemiam conferre, quam ut eorum serenitates praeter linguam Latinam, quam casti
gate loquuntur, linguam etiam Boemicam longe lateque sese in multas nationes diffun dentem sic exacte ut calleant, intelligant et loquantur ... Dále sděluje Horákovi:
308
This content downloaded from 91.229.248.67 on Sun, 15 Jun 2014 18:11:35 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Paraphrases tuas in. duos psalmos Davidicos, quas поп ita dlu legendas mihl dedisti, conlunctim cum meis evulgare sum ausus. Následují verše arciknížatům, ohlášené již v titulu, a zmíněná báseň o dobytí Stoličného Bělehradu. Příčinu neúspěchů na turec kém bojišti vidí Villaticus v nesvornosti mezi křesťanskými státy, ve zrádném postoji francouzského krále a v Lutherově působení:
Debes et Gallo multum, sed iam numerasti, si te, Christe, neget, plura duturus ei.
Immemor ah tituli tanti quid Galle patrastil Hanc maculam tantam haud abluet Oceanus ...
Debsbis simul et поп demsminisse Lutheri, est etenim factis aura benigna tuis ...
Následuje několik básní, týkajících se tureckých válek. Na fol. В la je Psalmus Lil ...
ad Hebraícam veritatem a Ioanne Hassnbergio Horák praeceptore paraphrasticos [sici)
factus, uvedený Villaticovými verši, na fol. В 2b Oratio paraphrastica de psalmi 83
sensu ex Hebraíco fonte adversus Thurcicam ... tyrannldem ...a Iohanne Hasenbergto ... facta. V této souvislosti zbývá ještě uvést, že protiturecká složka Villaticova díla je
nepřesně bibliograficky zachycena v díle C. Gollner, Turcica 1, Bucuresti—Berlin 1961, str. 374, č. 794. Následují Villaticovy verše, z nichž některé se týkají soudobých události,
zejména požáru Pražského hradu r. 1541. Na fol. С 3b—С 4b je epithalamium nade
psané Ad Laurencium Dumetum, amicum suum, dis, qua illi sponsa est ... Anna, ...
Iohannis Columbanl, cívis Pragensis, filia. Dobou vzniku předchází tato Villaticova
skladba Collinův spis Carmen de sponsalibus Nicolai a Rubra Aqulla, o němž autor
prohlašuje, že je prvním dílem svého druhu, věnovaným Pražanu. (Villaticovo epitha lamium bylo ovšem určeno měšťanu v Rokycanech; srov. С 4a nahoře.) Nemám v úmyslu
podrobně probírat básně, urěené jednotlivcům, třebaže jsou často zdrojem zajímavých a dosud neznámých údajů o okruhu Villaticových přátel, к němuž patřila i řada vý
znamných osobností. Povšimnu si jen několika málo skladeb. Na fol. Ε 4ab jsou verše,
nadepsané Venceslai Fagelli tumulus, z nichž lze usuzovat na Villaticův původ:
virí est sepulchrum hoc rustici quidem, at boni, haec accol§ per rura, tesqua tum iuga quem prasdicant vlrtute preditum et fide fuisse, qualem olim Sábellam ipsam ferunt gentem, fuit Venceslaus nomen mro
Fagellus antiquo patrům praenomine, colles per hos et rura, tesquaque et iuga sic notus omnibus perinde qui optime ...
Z těchto veršů jasně vyplývá, že rodina, z níž Villaticus pocházel, byla venkovská, nikoli městská. Pokud se zakládá Jirečkovo a Podlahovo tvrzení o rokycanském původu Villaticově na jeho vlastních údajích, není proto ještě vylouěeno hledat jeho rodiště
někde v okolí Rokycan. Je totiž nutno přihlédnout ke zvyklostem, jak humanisté udá
vali svůj původ. V jejich nacionáliích bylo často zastoupeno místo menší větším. Para
lelní doklady o této zvyklosti chci uvést v jiné souvislosti. Na venkovský původ Villa
ticův ukazuje ostatně právě toto jméno. Již jeho postavení na posledním místě mezi
ostatními Villaticovými jmény svědčí o tom, že označuje rodiště. Příjmením rodiny
bylo, jak vyplývá z uvedených veršů, Fagellus. (Pod tím měl tedy tento autor být uveden zde, řídím se však podle hesláře R, sestaveného v době, kdy ještě nebyly po ruce tyto údaje.) Označení Villaticus by nejspíše ukazovalo na osadu Vísky jižně od
Rokycan [u Mirošova). O jejím nejbližším okolí platí v plné míře charakteristika
colles ... tesqua iuga. Leží totiž na svazích hor, dosahujících přes 700 m výšky a na
okraji rozlehlých lesů. — Na fol. F 3b jsou uveřejněny verše Bohuslava Hasištejnského
309
This content downloaded from 91.229.248.67 on Sun, 15 Jun 2014 18:11:35 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
z Lobkovic na počest Villaticovu. Jde o jejich první tištěné vydání; dosud jsme je znali
pouze z pozdější edice Mitisovy [Appendix poematum, 1570, str. 308 n.). Rukopisně se,
pokud víme, nedochovaly. Bohuslav v nich dosvědčuje bohatou Villaticovu literární
činnost již na počátku století. V závěru knihy jsou Villaticovy verše, namířené proti Pikartům (= českým bratřím). Autor vyjadřuji znepokojení nad tím, jak stoupá jejich sebevědomí v důsledku uznání, jehož se jim dostalo od Luthera, a varuje proti šíření
jejich nauky:
Nuper demissi afflatis iam mente Lutberi, multl adsunt ausus et furor et rabtes ...
Postojem к náboženským otázkám, zejména к Lutherově reformaci, je Villaticovo
veršované dílo protějškem к prozaickým spisům Roderika Dubrava. Literárním bojem
proti českým bratřím navazuje Villaticus na působení humanistů starší generace, ze
jména Bohuslava Hasištejnského a Augustina Olomouckého (ONB 40 F 47).
Ioannis V i v ar i i ... Parthenice seu ode Mariana. Pragae sxcudsbat Georgius
Nigrlnus 1531 (ONB 35 Ε 128).
Carmen gratulatorlum in honorem ... Iacobi Chimarrhaei Rursmundani, ...
in urbem Agrippinam laeti reducis ... auctore lacobo V i υ a r i o, poeta laureato. Colo
niae ... 1595. Do díla přispěla řada autorů, mezi nimi Georgius Bartholdus Pontanus
a Chimarrhaeus sám (na Jol. С lb: Reverendus Chimarrhaeus ad d. Fridericum Huls
Pragae Cal. Аид. 1595). Jeden z přispěvatelů je podepsán monogramem S. F. (= Salo
mon Frencelius ?). V závěru sbírky Descriptio totius vitas ... Iacobi Chimarrhaei (ONB *35 Q 139).
Sacra hymensia ... dn. Hynek iunioris baronis a W irb e η et Freudenthal, domini
in Freudenthal et Goldenstein ..et ... Benignae ... a Zierotin, ... Caroli senioris
baronis a Zierotin, domini in Rossitz, Drewohostitz et Petra ete., Sacrae Reqiae Maiest.
Matthiae II. ... eonsiliarii ete., a cubiculis et promarchionis Moraviae dignissimi, filiae, ... pridie Kl. Vllbris Rossitii terminata ... succinebant ει'χρημονντες. Vratislauiae ...
1609. Mezi přispěvateli: I. G. M. (= Ioannes Gebaverus), Elias Nigrinus, pastor Freu
denthalensis (= v Bruntálu), Ioannes Gebaverus M., pastor Chrysolithanus (= v Kol
štejně, nyní Branná), Adamus Seifert, Cucendorffius (sic místo Cuncen-, = v Kunčicích
u Starého Města pod Sněžníkem) pastor, Iacobus Richardus, diaconus Freuientha7en
sium, Michel Ssuberlich, Pfarrer zur Aldenstadt (= ve Starém Městě pod Sněž.), Mar
tinus Reimannus, pastor Hansdorpianus (= v Hanušovicích), Georgius Riesnerus, J. U.
Candid., iam quasstor aulicus Chrysolitanus, Ieremias Schinckius Senfftenbsrga-Mysius, ludirector Freudenthalensis, Iohannes Scultetus, ludirector Chrysolithanus (ONB 163
489-B).
Allegorta totlus generis reparationem continens ad ... d. Guilslmum Ursinum a Ro
senberga, illustris dnmus Rosenbergicae principem, . .. dominům suum clem?ntiss'mum,
scripta a Martino Wymberski Prachaticensi Bohémo, Ingolstaiii... 1579. Přispěl Nicolaus Praynfalkyus Budwicensis Bohemus, který se přimlouvá za vlídné přijetí W/m berského díla. Pak následuje vlastní skladba, v jejímž závěru chválí autor Viléma
z Rožmberka jako mecenáše a podporovatele, štědře pamatujícího na Česká města: Per
te namque viget decorata Bohemia laude ... atque Prachaticium dulcissima patria nostra
[Sch 29 b 33 přív. 2).
Aquilas Romani impsrii descriptio, Cosmopoli (1620). Toto anonymní dílo obsahuje na 26 ff verše namířené proti českému povstání. Stojí za podrobnější zpracování, zjistí-li
se, ža dosud zpracováno nebylo (ONB: 20 Τ 475). -■ V tomto výčtu jsem uvadl také dva ingolstaitské sbarníky. Celkovou charakteristiku
tisků, vzniklých na tamní universitě a na jiných katolických universitách v Německu
310
This content downloaded from 91.229.248.67 on Sun, 15 Jun 2014 18:11:35 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
v 16. а 17. stol. jsem podal ve svém článku Lateinische Gelagenheitspoesie in den
bohmischen Landern und In Deutschland im 16. und 17. Jahrhundert, LF 91, 1968, str. 151. Zmínil jsem se též o tom, že tyto tisky, vzniklé v katolickém prostředí, byly často (na rozdíl od protestantských) obsahově prázdné. Toto tvrzení bych chtěl při této příležitosti po důkladnějším prozkoumání pramenného materiálu poněkud kori
govat. Uvedená charakteristika zhruba platí o pozdní humanistické básnické tvorbě,
jak byla pěstována na většině středoevropských katolických universit, nikoli však
právě o veršovaných pracích, vzniklých na ingolstadtské universitě, aspoň ne o všech.
Dokladem toho mohou být dva tisky, o nichž se v této práci zmiňuji a které se vy
značují bohatstvím věcných údajů, jak je vidět již z výše citovaných veršů.
Po probrání samostatných spisů připojuji některá drobnější sdělení, čerpaná z ra
kouského materiálu.
Podle katalogu vídeňské UB se zakládá italské dílo Historis в gloriosi gssti o Skan
derbegovi, vydané v Benátkách r. 1646, na latinském spisu Georgia Bartholda Pontana
(Scanderbegus, hoc est vita et res strenue fideliterque gestae, 1609). Toto tvrzení je třeba důkladně ověřit srovnáním obou spisů. — Stručné údaje o díle L. I. Codicia
Quatuor prophetica capita (R 1, str. 403) je nyní možno podstatně rozšířit. Užil jsem
exempláře klášterní knihovny v Klosterneuburku (sign. Ε 12 II 68 přív. 2). Codiciova
prozaická předmluva je datována: Pisonii domo mea 8. Calend. Augusti, qui dulcissimi
mei parentis lohannis Codicii, archigrammatasi Slunaviensis (sic), ssxagesimus quintus
natalis est ... 1581. Tím získáváme nejen zprávy o Codiciovu otci, nýbrž také přesný
časový údaj o jeho vlastním pobytu v Bratislavě. Na fol. D 3b čteme: M. Martinus Ra
cocius de L. Iohan. Codicto poeta. Následují Racociovy verše:
Dum canlt ad ripam facundaque carmína condit Codicius facili Martě favente lyra,
hic ubl Pannoniis posuit Pisonia terris sub monte uuifero moenia Piso vetus,
audiit occiiuisque pater d?Tapsus ab nris Danubius stetit hic exeruitque caput
atqus ait: o nnstras quicunque sonatis ad undas consueta vates carmina dieta chely,
vos tsthic cantate aliis laetique valete, dum satiem hic aures cantibus ipss m°as.
Hic mihi cum nymphis domus atqus sedilia sunto, hic facili cantu pirsonet aura mihi.
O utinam tantus venam cantator ad usus vertat et Aonidum munera tanta pios.
Konvolut Frenceliových pražských spisů z majetku císařského rady Kryštofa Pirk
hamera, jemuž připsal některá díla rukopisným věnováním sám autor, má v majatku
Schottanstift ve Vídni (28 d 30). Přív. 13 v tomto konvolutu je již známý spis De vita
et mořte ... Casparis a Minckwiz (1589, R 2, str. 166), jeho vznik je však přesněji
Jesseniových děl v závěru své monografie neuvedl. Spokojil se především s exempláři
vratislavskými. Další drobná sdělení opomíjím. Nezmiňuji se ani o bohemikálních příspěvcích, na
lezených v dílech, která jinak nemají bohemikální charakter, a o nově zjištěných
exemplářích vzácných tisků, jichž je na 200. Pramenným zjištěním se téměř vyrovnají
výsledky, jichž bylo dosaženo studiem novodobé vědecké literatury, v Praze nedostupné.
Jednotlivé poznatky z této oblasti zde ovšem nelze uvádět. Průzkum rakouských fondů
pro daný účal touto pracovní cestou ukončen není.
O poskytnutí možnosti studia v Rakousku se zasloužili především univ. prof. Dr.
R. Plaschka, Dr. K. Mack, Dr. J. Varga, Doc. Dr. H. Wolfram. Všem patří můj upřímný dík. Jsem povděěen také správcům uvedených knižních fondů, ža mně poskytli mimo
řádně příznivé podmínky ke studiu, i znalcům literárních památek, které byly před mětem mého zájmu, za zasvěcené informace. Bez jejich pomoci bych nebyl zvládl
úkoly, které jsem si stanovil.
Jan Martínek Jan Martínek
De renascentium litterarum monumentis in Austria repertis RÉSUMÉ
JAN MARTÍNEK
Nuper in Austria peregrinans libros aliquot rarissimos 16. et 17. saeculis impressos, quibus res Bohemlcae illustrantur, inspexi. Quibus in operibus evolvendis ea, quae memoriae digna videbantur, celeri saltem calamo eo consilio notavi, ut viros artium
peritos, qul renovata antiquitatis studia investigant, certiores de his facerem. Quod propositum In commentatiuncula, quae supra legitur, praestiti. Austriae visendae studio
rumque meorum hoc modo promovendorum occasionem per viros aliquot doctissimos assacutus sum, quorum nomina grato animo affero. Sunt Dr. R. Plaschka, universitatis
professor, Dr. K. Mack, Dr. J. Varga, Dr. H. Wolfram, in universitate Viennensi docens.
Neque Dris Pauli Spunar merita in me collata praetermittere velim, quem superiore anno iisdem studlis in Austria operatum ad monumenta humanloris aevl e tenebris obli vionis eruenda facem mihi praetulisse llbenter agnosco. Magnas etiam grates praeiectis bibliothecarum et aliis hominlbus lltterarum peritissimis debeo, quorum nisi auxilio adiutus essem, susceptos labores ad optandum finem parducere non potuisssm. — Нос etiam lectores monere velim, me in verbis Latinis, quae ex fontibus 16. et 17. saec. in hanc commentationem meam recepi, variam et mutabilem et sibi ipsi inconstantem humanloris aevi orthographiam retinuisse.
312
This content downloaded from 91.229.248.67 on Sun, 15 Jun 2014 18:11:35 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
