Zpravodaj AZ Červenec Srpen 2015

(ervenec-srpen 2015)

ALTE

RNAT

IVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / ervenec-srpen 2015 / strana 1

Nejsledovanj zem EU bylo letos nepochybn ecko. Kolbka de-mokracie se toti pevrhla, tedy byla pevrena. Tragdie pmo antickch pomr nezalehla zemi nhle, pichzela pliv po dest-ky let, s kadou drachmou, pozdji eurem, kter si vldnouc kruhy pjovaly na chod sttu, ale neefektivn je utrcely. Zem padla do faktickho dlunho otroctv, kdy splce-n dosaench rok z dluh vlda zvld jen za cenu neobvyklho dmn sttn-ho rozpotu a spltky jistin kryje novmi pjkami. Tzv. partnei ecka z EU, resp. Evropsk centrln banky, a MMF vstoupi-li do ppadu, kdy pomohli ecku splatit dluhy soukromm vitelm, zejmna z Nmecka a Francie. een mezinrodn instituce, kter si vytvoily stty Evropy, resp. svta, vak vystupuj vi ecku s podobnou tvrdost jako sou-krom subjekty. Navc nut eck stt ke krokm, z nich budou profi-tovat opt prv soukrom subjekty. Sttn instituce a instituce vytvoen stty stoj proti sttu a sttm? Stty vznikly a jsou provozovny na zklad jaksi nepsan spole-ensk smlouvy mezi vldci a obyvateli; ob strany maj pitom pocit njakho profitu. Otzkou je, nakolik je tento pocit pravdiv i falen. Nespravedlnost je v poslednch desetiletch stle okatj ve stle vce

sttech a v ecku se u promtla do vsledk lednovch voleb, jejich demokratinost nikdo nezpochybnil. Pedstava hnut SYRIZA, jak s dluhy dl, ale narazila. Reprezentanti oligar-chie, buroazie, i jak tuto skupinu nazveme, v politickch a finann orgnech sttu a stt pochopili, e skonila etapa plivho zskvn pozic, a moc, kterou zskali, musej u ote-ven uchopit a pemnit v dn vlastnn ekonomickch statk. SYRIZA byla jako nah v trn. Ekonomick pky, kter mla a m eck vlda a et oban k dispozici, resp. kter byli ochotni pout, byly a jsou slab. eck hospodstv v posled-nch letech ztrcelo vkon, zhorovala se sociln situace, z ne-mal mry kvli restrikcm pedchozch vld naordinovanch

na radu partner z EU a MMF. Obecn lze ci, e kad sttn rozpoet m rezervy na pjmov a vdajov strnce, e tam i onde je neefektivn. ecko dlouhodob vy-

Odyssea ecka a slep ulika EUobsah

1 vodnk 4 Letn kemp AZ6 Setkn zemdlc7 PAROZ na Praze 108 Doporuujeme9 Festival lokln eko-nomiky10 Kalend11 Akce k Janu Husovi, Antikapitalistick kemp12 Social Watch13 Marek Hrubec: Od-jitn spolenost14 Marie Neudorflov: Kzn Jana Husa 15 Tir, kontakty


dv na zbrojen a armdu (meno pomrem vdaj vi HDP) vysoko nad svtov prmr. V posledn dob asi dva a tikrt vce, ne jin stty EU a NATO (krom USA) dajn kvli obran ped Tureckem, partnerem z NATO. Pokud by ecko snilo vdaje na ar-mdu z 4,5 % HDP na obvyklch 1,5 % HDP, bylo by vysmt. Po dusivch restrikcch minulch vld se toti rozpotov saldo letos pohybuje okolo nuly, take spory ze zbrojen by mohly jt na dluhy, nebo na uvolnn re-strikc a inves-tice. Jak by se ovem tvili generlov a plukovnci? Nely by na od-byt zase ern brle? A jak by se tvila Angela Merke-lov a Francois Hollande, kdy by jejich zbro-jovky pily o kefty? Sotva by pistoupili na to, e jim ekov polou zpt pebyten tan-ky a ponorky a oni jim vrt penze. Ostatn kdy SYRIZA nabdla partnerm vy zda-nn bohatch, nebylo jimi vidno jako nutn, vce toti tlaili na snen socilnch vdaj. Pitom snen socilnch vdaj sn spote-bu domcnost, tj. domc poptvku, a to v segmentu, kter citeln vce dolehne na tu-zemskou produkci, tedy pozdji sn i daov vnosy. Naopak zdann vych pjm sniu-je jejich odtok do zahrani a ji pmo, nebo jako platby za zahranin zbo a sluby. Od-chod z eurozny by samotn zadluen neeil, ale uvolnil by eck vld ruce v zen nrod-nho hospodstv. Mohla by opt jako eman-cipovan sla vstoupit do finannho sektoru a ovlivnit penzotoky, aby rozproudila investice a ekonomick vkon a zskala zdroje na spl-cen dluh. Pokud by partnei byli partnery a zmrazili roky teba na rovni inflace, nebo dluh pestali roit i st dluh smazali, byla by ance na sice dlouholet, ale pece jen splacen dluh. Msto toho partnei usiluj o privatizaci ziskovho sttnho majetku, kter do sttn kasy pin prostedky, a to s tm,

e st pjde na hradu dluh, st na nov investice. Prod-li ale ecko ziskov podniky, tak mu na splcen dluh zstanou jist jen daov pjmy, zatmco slibovan pjmy z no-vch investic se naplnit vbec nemusej. Msto vrabce v hrsti vrabec (ani ne holub) na stee. Ta stecha je na konci slep uliky. Vedla k n dlouh cesta a jet mnohem del odysseou bude cesta zpt. et volii si desetilet koho-si volili ve volbch, kter nikdo nenapadal, za

svoji volbu tud musej nst plnou zodpovdnost. Je a bude krut, ale kdy si nsledky svch hlasovn volii neuvdomu-j rozumem, tak snad si je uvdom ivotn prax. Si-tuace ek je o to t, e ti, je se pasovali do pozice partner, ptel, kte jim pomohou, tak jsou fakticky predtoi, pom-hajc, le do jet hlub bdy.

ecko nem v ruce dn ekonomick n-stroj, kter by mohlo ut na obranu ped sou-krommi i institucionlnmi ekonomickmi predtory. Je to pouen pro vechny, kte se chtj vymanit z dluhovch tenat. Musej mt kryt zda, zajitnu uritou ekonomickou (potravinovou, energetickou atd.) bezpenost, kter zabrn socilnmu rozvratu a politic-km stetm. Podstatou je dostaten vkon a skladba domc ekonomiky. Domc nejen ve smyslu umstn, ale pedevm zamstnanos-ti, uit vnos, investic, dan, tj. podprnch vazeb na jin domc subjekty, firmy, obany, veejnou sprvu. Pitom to mus bt v pati-nm rozsahu a skladb, protoe kdy ti dny obany zem nenakrmte, tak politick od-hodln vadne. A dnes ji nesta jen nakrmit, pli mnoho konzument nen ochotno dlou-ho trpt snenm svho ivotnho standardu. Oban a veejn sprva pokud chtj bt politickm suvernem musej provozovat, ovldat, i kontrolovat nadkritick mnostv tuzemskch, regionlnch a mstnch hos-podskch kolobh, vyuvajcch domc pracovn slu, surovinov a energetick zdroje

Angela Merkelov


a zsobujcch tuzemsk obyvatelstvo, firmy a veejnou sprvu zkladnmi potebami a slubami. Jak podl na trhu mus tato sku-pina obsluhovat, je u rznho zbo a slueb rzn, dle rizik, kter by vpadek produkce soukromch firem mohl zpsobit. V nkterch oborech mus bt tato kostra pte (energeti-ka, voda apod.), nkde jen nouzovou kost pro ppad ochabnut soukromch sval. Roz-hodn ovem nesta tradin pojet sttnch podnik tuneli a korupnci ukazuj sla-biny dosavadnho zpsobu zen spolench podnik. Veejn sprva a zamstnanci musej mt dostaten vhled do jejich zen, kontrolu i podl na zen, aby minimalizovali riziko zlovle a chyby manaer. Zdali to bude dru-stvo nebo akciovka a jak bude mt kdo stt, samosprva, zamstnanci akciov podl, to je na konkrtnch podmnkch. Zatmco fab-rika na vlen zbran nesm podlhat d-nmu ziskuchtivmu faktoru, tj. vylouena je i ast zamstnanc a ppadn podl mstn samosprvy by mohl bt jen na rovni zabr-nn ekologickch rizik, u vroby ponoek, kapesnk apod. je nutno zajistit zsah sttu jen v krizovch okamicch. Nkde mus mt vt vliv krajsk samosprva, jinde mstn, nkdy mohou mt vt slovo zamstnanci, jindy veejn sprva a urit nen apriorn vy-louena ani ast soukromch subjekt jako minoritnch podlnk, spoluinvestor apod. Vztah popsan substruktury k soukrommu sektoru by ostatn byl velmi citlivm mstem, ale obsazen sti trnho prostoru je vyve-

no stabilizan funkc. Ta sice omezuje rozlet soukromch producent, ale uchovv nema-lou domc poptvku vtanou prv soukro-mm sektorem v dobch kriz. Navc by byla tato substruktura pro veejnou sprvu poten-cilnm nstrojem trn regulace, a to s jinmi efekty, ne m regulace pm. Kadopdn

kad vlastnk vystupujc v tomto smenm modelu by pistupoval k vrob a pichzel na trh s jinou motivac zisk, udren pracovnch mst, uchovn ivotnho prosted, ekonomic-k i sociln rozvoj regionu, bezpenostn poteby sttu, kraje i obce co by se odre-lo i v samotn kvantit a kvalit produkce, co by spotebitel mohl uvtat.To je cl a loha pro ty, kte si chtj ucho-vat patinou mru svobody a neupadnout do otroctv jakkoli krsn maskovanho. Nen to snadn kol a je to zt. d si to energii, as, intelekt a morlku, vce jednn a spo-luprce ne silovho rozhodovn. SYRIZA vstoupila do svho boje proti dlunmu otroc-tv nepipravena, s iluz o vespsnosti ovld-nut vldnch pozic. Jej nsledovnci si musej pipomenout, e politika je umn monho a mete politicky jen tolik, kolik mete ekonomicky, kolik doshnete sociln, kolik zvldnete kulturn. V hektickch asech jsou mon i skoky, v poklidnjch jen krky. Jak skoky, tak kroky je vak teba mt pipraveny a bt na n pipraven. Obvm se, e to d-n ze sil, kter tou po skuten obansk, demokratick spolenosti, nen, nebo si zatm neuvdomily, e pro stet s oponenty i na nej-vy rovni musej mt pipravenu alternati-vu zdola.Karel Rika

Alexis Tsipras

Syriza vstoupila

do svho boje proti

dlunmu otroctv

nepipravena


Letn kemp AZ se jako obvykle konal v polovin srpna ve vchodnch e-chch, kde jsme se mohli tit z pohostin-stv Vclava Exnera a jeho pan. Kemp ml ovem tentokrte obzvl velkou dle-itost, protoe jsme na nm zvolili nov vbor a tak pipravili nov stanovy, kter zavr pemnu AZ jak d zkon v za-psan spolek. S novm vborem vs jet seznmme v podob medailonk v dalch slech, prozatm jen strun uveme, e novm pedsedou byl zvolen novin Karel Ri-ka, znm z mnoha aktivit mimo jin hnu-t NeZkladnm. Dosavadn pedsedkyn Ilona vihlkov, zstv lenkou vboru, nov se k n pipoj novin Zbynk Fiala a expert na komunitn prci a lokln eko-nomiku, Tom Toika. Vme, e nov vbor (a tak nov stanovy) nm pomohou znovu nakopnout innost AZ, kter se v pedchozm roce dostala do tlumu. Kemp k innosti dodal mnoho novch n-mt, kterm se dle vnujeme. Krom pr-ce (a tentokrt se ji opravdu udlalo dost) jsme si nali as i na nae hosty: ptele z Utopia (Eva Rieansk a Peter Vittek), kte pijeli z Bratislavy, Frantika Jone, kter se nov stal lenem AZ (ten pijel z Tebe) a dal mil hosty, kter ns pijeli povzbudit. Podailo se nm uspo-dat ji nae tradin podniky, jako je petanquov turnaj a stelbu ze vzduchovky na ter. Nov jsme si pidali kroket a shod-li se, e ho pro spch zaadme k naim oblbenm sportm. Tam pat tak kuel-ky, kter hrajeme v DTJ Santoka, nedale-ko naeho sdla na Smchov. V nabitm programu jsme probrali nae angam v platform Spojenectv prce a solidarity a meme oznmit, e ji 10. z se mete tit na n semin k tmatu udritelnho rozvoje (viz pozvnka v tom-to Zpravodaji). Pedneseme na nm tak vyhodnocen na ankety k tmatu, kterou ada z vs vyplnila. Nyn se podvme na zajmav vstupy. Na semini vystoup Katka Vojtkov, Jirka Guth a Ilona vih-lkov.Budeme tak pokraovat v organizaci zajmavch akc v Prdeln komunitnm

Na letnm kempu Alternativy Zdola

zpravodaj AZ / z 2013 / strana 5

centru na Praze 5. Na z je naplnovna beseda se sentorem za tento obvod, pa-nem Vclavem Lskou. Podrobnosti se jet dozvte z naeho webu, kde jako obvykle najdete plaktek s pesnmi informacemi. Mezi velmi dleit informace patilo shr-nut naich aktivit a dalch informac t-kajcch se participativnho rozpotu. Zde jsme byli velmi rdi za ast ptel z Uto-pia, kte maj v tto oblasti hodn co ci a tak pipravuj natoen informativnho filmu k tmatu. Zhodnotili jsme nae dosa-vadn snahy, kter v nkterch ppadech (Brno, nap.) zanaj nabvat konkrtnj obrysy. Ale zrove jsme si tak jasn ek-li, e participativn rozpoet pro ns nen a nebude jen technikli, nebo snad pro-stedkem byznysu. Jakub Fier, nov len Utopia, se s nmi podlil o velmi rozporu-pln zkuenosti z Polska, kde se z radni-nch mst participativn rozpoet t velk oblib. Pokud se ovem nestetne podpora zdola a shora, jako se tomu natst stalo nap. v Novm Meste (st Bratislavy, in-formovali jsme Vs v pedchzejcch Zpra-vodajch), me dojt k velkmu zklamn. AZ se shodla na tom, jak obce dle moni-torovat (Praha 10, a dal) a emu se bude-me vnovat usilovnji tak, abychom do R dostali dleit prvky participace jako je prv veejn zvaovn a diskuse. K dalm velkm tmatm patilo dru-stevnictv. AZ ji dve vyjdila svj ne-souhlas s novelou zkona o drustevnch zlonch, kter podle ns tvo de facto likvidan dokument a tyto subjekty clen diskriminuje (zsada 1:10 je znevhoduje vi jinm pennm stavm jinch fo-rem vce nap. na webov strnce http://blisty.cz/art/75609.html). Vyhodnotili jsme nae psoben ve velkm visegrdskm drustevnm projektu (viz Zpravodaj erven 2014, bezen 2015) a pmo zskali i kni-n vstupy, kdy nm ptel z Utopia pi-nesli souhrn vzkumu ze vech ty zem vetn hlubch analz. V ptch dlech se Vs pokusm s publikac ble seznmit. Nemn pozornosti jsme v nedli vnova-li konceptu drustevnho inkubtoru, na jeho startu nyn budeme intenzivn pra-covat. Ji nyn ctme v tto oblasti zjem a byli bychom rdi tmi, kte vrt dru-stvm dstojn msto v ekonomice a spo-lenosti, kter jim nle.

AZ hled...


V polovin ervence byla Ilona vihlkov pozvna na vron schzi eskosloven-sk spolenosti pro modern zemdlstv, kter sdruuje vznamn osobnosti z oblasti vysokho kolstv, vzkumu, ale tak ped-stavitele zemdlskch i zpracovatelskch spolenost. Ilona vihlkov pedstavila hlavn zvry sv nejnovj knihy Pelom: Od Velk recese k Velk transformaci, vetn aktulnch vvo-jovch trend pro eskou republiku. Asi 30 astnk mlo zjem nejen o globln trendy, ale znanou diskusi vyvolala lokln ekono-mika jako tendence jdouc proti globalizaci a proti velkm nadnrodnm koncernm. Ty jsou samozejm inn i v oblasti zemdlstv. Zde se nkte astnci neshodli, zda se jedn o nov zsadn smr, i jen o mdu, kter bude mt spe men dopad na celkov trh. Tradin kritika padala na chovn malo-obchodnch etzc. Strun zmnna byla rakousk inspirace, kdy jsou nrodn dota-ce navzny na mnostv organick sloky v pd. Jin vztah k pd a vod, kter jsou prv nap. v Rakousku chpny jako sloka nrodnho bohatstv a nepodlhaj tak kontra-produktivn komercializaci jako v R, byl ve-obecn chvlen. Jednm z klovch faktor zmny je podle inkujc poslen vlastenectv a vztahu k rodn zemi, bez kterho bude zm-na jen velmi obtn.

setkn zemdlc

Alternativa Zdola hled mladou kvalifikovanou spolupracovnici pro veden etnictv (pr doklad), kterou bychom ppadn zapojili do dal zajmav prce v naich projektech s participativnmi rozpoty, drustevnm inkubtorem ap.

Po rozpotu s participativnmi prvky, kter loni zrealizovala mst-sk st Prahy 7, pichz nyn prvn participativn rozpoet v R. Pistoupila k nmu M Praha 10, kter ji zpracovala i jeho harmono-gram se startem o przdninch, v patch m M Praha Zbraslav, kter chce zat v z, ale jet pravidla lad. Vyplynulo to z prbhu tiskov konference zstupc uvedench dvou M a neziskovky Agora v Praze 17. 7. 2015.Na Praze 10 program parozu nazvali Moje stopa, jeho koordintorkou je Kateina Vv-rov. Starostka P 10 Radmila Kleslov (ANO) prohlsila, e pro prvn rok vylenili 5,0 mil. K a s pinejmenm stejnou stkou pota-j i v dalch letech tohoto funknho obdob, tj. celkem se 20 mil. K. Informan kampa m zat s potkem z, nvrhy bude mon podvat od 14. 9. do 13. 11., nsledovat bude zhodnocen proveditelnosti, v lednu potaj s veejnmi debatami (tj. s fz, kterou na P7 loni vynechali), hlasovn m probhnout v noru a projekty chtj zrealizovat do konce roku. Hodnota projekt se m pohybovat od 50 000 do 1 000 000 K a maj bt zameny na stavby ve veejnm prostoru. Jako pklad sta-rostka uvedla umstn laviek, vstavbu i opravu hi, vsadbu zele-n, pravu park atp. Nepot se s kulturnmi i sportovnmi akcemi, od toho jsou v rozpotu jin oblasti a progra-my. Hlasovn probhne internetov, nemajite-l internetu budou moci hlasovat na informa-nch stediscch M. Hlasujc budou mt nejen kladn, nbr i zporn hlasy. Starostka spolu s radnm Bohumilem Zoufalkem (dve ODS) tvrdila, e besed oban se zastn, ale jen jako oban a nepotaj s vystoupenmi, aby se tak vyhnuli stranick propagaci.Zbraslavt, jejich plny pedstavil mstosta-rosta Filip Gaspar, uvauj s stkou 500 a 700 tis. K. Postup zamlej podobn jako na destce, tedy vetn diskus a realizac v p-tm roce, pijmou ale i nvrhy nejen na drobn investice, ale i akce. Paroz je zde soust pro-gramu Oteven radnice.Dalmi msty, kter vn pipravuj paroz, jsou dle Vojtcha ernho z Agory, Ostrava jih a Jin. Rozpoet s participativnmi prvky, inspirovan Prahou 7, startuj v Semilech. V beznu pod Agora konferenci o parozu, kde chce vyhodnotit zkuenosti z uvedench mst.(kru)

Praha 10 a Praha Zbraslav rozbhaj participativn rozpoet


doporuujeme


Na webov strnce Alternativy zdola mete zhldnout i videoz-znamy z akc, o nich Zpravodaj pin psemn zpravodajstv. Jde o zznam z tiskov besedy mstskch st Praha 10 a Praha Zbraslav k participativnmu rozpotu, zznam z tiskov besedy Social Watch ke zveejnn v-ron zprvy za rok 2014 a zznam pednky a besedy ekonomky Ilony vihlkov k jej knce Pelom, kterou uspodala eskoslovensk spolenost pro modern ze-mdlstv ve Slavkov u Brna. Mete tak pmo poznat veejn initele, kte na Praze 10 a ve Zbraslavi maj paroz na starost, vyslechnout podrobn vklad k soci-ln a ekonomick rovni R a k boji proti chudob a nerovnosti mu a en v R a nebo se seznmit s celistvm pohledem na souasnou zlomovou dobu globln ekonomiky. (kru)

Odkazy

https://www.youtube.com/watch?v=MNLoxq-RjvUhttps://www.youtube.com/watch?v=7WQn5yaYurI

Pednka Ilony vihlkov pro Spolenost modernho zemdlstv na tma, kter probr jej kniha Pelom. Pednka se uskutenila dne 14. ervence ve Slavkov.

https://www.youtube.com/watch?v=nV3wHTsnjkAZznam z konference o Janu Husovi, kterou podala 6. ervence KSM v Tboe, kde hlavn refert pednesl europoslanec a historik Miloslav Ransdorf.

https://www.youtube.com/watch?v=Me5BGDqf3HcTiskov konference M Praha 10 a Praha - Zbraslav a MVO Agora k zahjen prvnho ronku participativnho rozpotu v uvedench dvou praskch stech, je probhla 15. ervence 2015

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1563400-jizerske-hory-zavedou-svou-menu-podpori-mistni-podnikateleOsvden model lokln mny z Velk Britnie nebo Nmecka chtj zavst tak v Jizerskch horch. Na podzim by se tak na Liberecku nebo Jablonecku platilo vedle esk koruny i Jizerskou korunou.


Tet Festival lokln ekonomiky se uskuten 26. a 27. z v severoes-km mst Rumburk v okrese Dn.Jeho smyslem je opt prezentace pklad dobr praxe, jejich smyslem je hospod-sk oiven region, na kter se zapom-n. Dje se tak prostednictvm nrodn konference lokln ekonomiky, jarmarku regionlnch produkt a emesel a pe-hldky autentick mstn kultury.Nrodn konference lokln ekonomiky je opt dvoudenn. Na programu je de-set pednek. V sobotu 26. z budou pednky probhat v konferennm sle hotelu Luan na Luickm nmst v Rum-burku. Podvme se na to, co znamen v dnen dob slovo kvalita, jakou roli me mt odkaz pedk na rozvoj cestovnho ruchu a nebo tak co obn ekonomika farmy. V nedli 27. z konference pokra-uje v Kulturnm dom Rumburk a hlav-nm tmatem ty pednek ukonench lokln ekonomickou dlnou bude pe-shranin spoluprce. V ppad luknov-skho vbku se jedn zejmna o spoluprci se sousednm Saskem, nicm-n podntn informace jist budou pe-nositeln do praxe jinch region. Proto vtme ast host z jinch kout na republiky. Pokusme se analyzovat, pro se peshranin spoluprce podporovan rznmi projekty siln rozchz s realitou

vednho dne, kdy peshranin regiony na sebe pohlej jako na hospodskou konkurenci a sna se vzjemn se vyto-vat. Aktulnm pkladem je hlad v phra-ninm Sasku po personlnch zdrojch z esk republiky, kter je iven tynsob-nm rozdlem ve vi minimln mzdy, co m fatln dopady pro firmy a podnikatele na esk stran.Lokln ekonomika je samozejm do velk mry o ikovnosti obyvatel konkrt-nho regionu. A prv tomu bude vnovn cel jarmark regionlnch produkt a emesel, kter se uskuten jako soust festivalovho programu v sobotu 26. z na rumburskm Luickm nmst. P-leitost vystavovat a prodvat zde maj vichni vrobci a farmi ze luknovskho vbku. Hlavn mylenkou jarmarku je,

Festival lokln ekonomiky bude letos v RumburkuTmatem je svpomocn oiven phraninch eskch region

kalend


aby se co nejir spotebitelsk veejnost dozvdla o monostech mstn produkce a lid mohli podpoit lokln ekonomiku nakupovnm potravin a vrobk ze svho kraje. Jarmark bude doprovzet celodenn pehldka autentick mstn kultury. To znamen, e kulturn program bude sesta-ven z vystoupen a prezentac mstnch di-vadelnch, tanench a hudebnch spolk nebo individulnch umlc. Naznaujeme tm, e nejlep kultura je takov, kterou si lid udlaj sami bez asti populrnch a asto i drahch medilnch hvzd. Konec konc, prv mstn kultura je asto opo-mjena v ekonomickm kontextu, pitom m ale nesporn monosti napklad v oblasti rozvoje cestovnho ruchu.Msto Rumburk se nachz ve luknov-skm vbku, co je jeden z nejchudch region esk republiky. Protoe je z vel-k sti obklopen nmeckm prostedm, mstn obyvatelstvo je kadodenn kon-frontovno s tvrdou ekonomickou reali-tou. Lid ze luknovska jezd nakupovat a trvit voln as do sousednho Nmecka, nebo mnoh zbo je tam kvalitnj a dokonce vyjde levnji. Dsledkem toho je dal propad lokln ekonomiky se vemi nepznivmi aspekty jako je sniovn mezd a ivotn rovn, odchod obyva-telstva z regionu, padek podmnek pro podnikn a samozejm nepzniv socil-n dsledky. Je proto nutn situaci eit a Festival lokln ekonomiky se sna uka-zovat rzn monosti z esk i zahranin praxe. Festival pod Mstn akn sku-pina esk sever ve spoluprci Mstem Rumburk a dalmi partnery Vce informa-c o tto akci najdete na webovm portlu www.lokalni-ekonomika.cz.

Vvoj souasn civilizace je nadmru horenat. ijeme ve svt, kter spo-luvytvme, ale ktermu se musme neustle pizpsobovat. Toume po rozvoji, ale souasn z nho mme strach. Je ten vbec ten rozvoj dlou-hodob udriteln? M njak meze, a jestli ano, kde jsou? Na tyto a dal otzky se pokus odpovdt semin Trvale udriteln rozvoj (vsledky an-kety Alternativy Zdola) kter se bude konat dne 10. 9. 2015 od 17:00 v zase-dac mstnosti Domu odborovch svaz Nmst Winstona Churchilla, Praha 3 (vstup hlavnm vchodem, pzem) ast v panelov diskusi potvrdili Ilona vihlkov, Kateina Vojtkov, Ji Guth. Panelovou diskusi moderuje Vclav Exner.


Pedevm tma pracovn sly bylo pedmtem diskuse k pednce ekonomky Ilony vihl-kov o jej publikaci Pelom na letonm Antika-pitalistickm kempu, kter se uskutenila 23. 7. 2015.Zatmco samotn pednka o knize je vcemn toton pro rzn skupiny poslucha, rozdln jsou nsledujc besedy. Na ji tradinm Antika-pitalistickm kempu, kam Ilona vihlkov zaj-d vlastn pravideln, diskutujc rozvinuli tma pracovn sly a jejho rozporu s kapitlem, co je i jednou z pin krize, kterou zkoum uveden publikace. Ekonomka, vychzejc z daj o ne-vyuvanm potencilu produktivity prce, vid jako nutn krok emancipaci prce, resp. dosud neuznvan prce, jako je kup. v socilnch slu-

Emancipovat pracovn slubch. Dal cestu vid nejen ve zkrcen pracovn doby, aby se mohly rozvinout ji roky znm, ale mlo vyuvan pracovn sporn technologie, ale rovn v uznn innost, kter nepinej zisk, avak jejich objem roste a bude rst nap. pe o seniory. V ppad R a podobnch stedo a vchodo-evropskch stt poukzala t na problm stednpjmovch stt, kter maj vysplou pracovn slu, ale ekonomicky vysplej a poli-ticky silnj stty a jejich spolenosti v nich br-n rozvoji prac s vy pidanou hodnotou, aby si tak nevytvoily konkurenci a uchovaly ve svch zemch sociln smr. Stednpjmov stty jsou tak tlaeny do pozice koloni.(kru)

Leton 600. vro uplen Mistra Jana Husa se stalo pleitost k pipomenut jeho ivota, jeho mylenek, k jejich hodnocen, stejn jako k pipomenut jeho pedchdc a nsledov-nk, k rozborm husitsk revoluce a k odka-zm toho veho pro pozdj generace vetn t souasn. Kritika pokrytectv katolick crkve, poadavky k nvratu ke kesanskm idejm v relnm ivot a z toho plynouc zobecnn tchto postoj ke li a pravd v etice eskho nroda a jeho politick reprezentace se staly ervenou nit i pmo lanem eskch djin do souasnosti. Impuls pro protestantsk hnut na pelomu stedo- a novovku, tolerantn pro-sted pedblohorskch eskch zem, odkaz

pro nrodn obrozen a klov hodnota pro sebevdom modernho eskho nroda, jasn propojen s politikou Tome Garrigua Masary-ka a s vchodisky ponorovho vvoje,... a tak vznam pro dneek to lze najt a nad tm se lze zamyslet pi sledovn zznam vystoupen his-torik a publicist na konferencch v Betlmsk kapli a v Tboe, kter jsou umstny na web-strnce AZ. Historici Pavel Carbol, Marie Neu-dorflov a Martin andera, divadeln historik a reisr Jaroslav Some, historik a europoslanec Miloslav Ransdorf, spisovatelka a publicistka Lenka Prochzkov pedstavili rzn strnky ivota a dla Jana Husa, vzpomnli destky jmen dalch myslitel jeho raen, rozebrali rozli-n vklady Husova odkazu v eskch djinch a pmo i nepmo pednesli apel na eskou veejnost, aby na tento mylenkov a morln odkaz nezapomnla a naopak na navzala. Videozznamy nabzej ryvky a citace z Hu-sovch text, popis spoleenskho kontextu Husovy doby, encyklopedick vklad o Husovi a jeho souputncch, vatky z eseje filosofa Karla Koska, barvit piblen rozruchu (veejnho i policejnho) zpsobenho premirou Tylovy hry Jan Hus, obraz masarykovskho a exilovho uchopen Husa a husitstv i emotivn pirovn-n Jana Husa k soli tto zem.(kru)

Jan Hus a husitstv erven lano eskch djin


Souasn ekonomick vsledky, rozsah chudoby, postaven en v politice a spolenosti, zbrojen a obchod se zbranmi, ochrana lidskch prv to jsou vechno oblasti, kde proklamace sttnch org-n, oficiln data a opaten jsou optimistitj, ne jak je skutenost a ji konkrtnho jevu samotnho, nebo v kontextu dalch souvislost a sfr. Vyplynulo to z vystoupen zstupc esk koalice Social Watch Veroniky princov, Ilony vihlkov a Tome Toiky na tiskov konferenci pi zveejnn nrodn monitorovac zprvy SW pro R za rok 2014.Tiskovou zprvu esk koalice SW k tto ud-losti si lze pest na webstrnce AZ. V. princov ve svm vystoupen a v diskusi poukazovala na rozpor pozitivnch pln vldy Bohuslava Sobotky a nedotaench nebo chy-bjcch konkrtnch krok v oblasti rovnosti mu a en. Pitom, jak dodala, vlda mla ji zpracovan plny, kup. na zipov zastoupen en, nebo existuj smrnice EU, kter teba jen penst do tuzemskch pravidel a praxe. Piznala, e ohledn budoucho konn vldy v dan oblasti narst jej skepse. I. vihlko-v ocenila kvartln makroekonomick sla esk ekonomiky, ale upozornila na problmy ekonomik, na n je hospodstv R navz-no, a na problmy a krize, kter propukaj ve finannm, ale i dalch sektorech globln ekonomiky. Kritizovalo podhodnocen esk koruny, kter sniuje motivaci k investicm a modernizaci technologi eskch firem. Ocenila rst tuzemsk spoteby, tedy stabilizanho faktoru proti globlnm vkyvm a vyslovila se pro podporu mstnch hospodskch cykl a domc spoteby. Nebezpe vid v rizikovm vnjm proste-d, ve stagnan-deflan pasti, v mnocch se rizicch zem BRICS, v propadu cen ropy, v rstu vlivu vojensko-prmyslovho kapitlu ve svt a v pasti stednpjmov ekonomiky, v n se R ocitla. T. Toi-ka konstatoval rozpor slov a in ve sfe ochrany lidskch prv v R, resp. v zahranin politice R. Dokumentoval to na zbrojnm obchodu, na destinacch zahraninho obchodu R se zbranmi, kde jde asto o vlen regiony. Odsoudil nekritinost R vi dlouhodobm poruova-telm lidskch prv, nap. vi Sadsk Arbii, i nehlasovn eskch zstupc v OSN pro nkter pozitivn opaten a smlouvy. Odkryl po-krytectv esk strany ohledn pomoci uprchlkm a zaostalm zemm tetho svta, nebo nepln zvazky, k nim se ped lety pihlsila. trend ekonomiky pozitivn, i rst spoteby (vynahrazuj odloenou spotebu), investin aktivita, ale podhodnocen K, propad cen ropy, vnj pro-sted riskantn, stagnan-deflan past, rostou rizika v zemch BRICS. Teba se vnovat domc poptvce a lokln sfe odolnost proti globlnm vlivm Za pozitivn oznail, e se sttn apart zajm o bezdomovce, a uvtal ochotu vldy s veejnost diskutovat.(kru)

Skutenost je hor ne oekvn a pedstavy


V z byla publikovna nov kniha rozhovor, kter osvtluj mno-h konflikty souasn spolenosti, a u v oblasti sociln, ekono-mick, politick, kulturn nebo vojensk. Tyto konflikty pinej vel-kou mru nejistoty a rizika do kadodennho ivota mnoha lid i cel spolenosti. V tto souvislosti meme hovoit o odjitn spolenosti a formulovat cesty k potebn spoleensk zmn. Knka si klade za cl zpstupnit kritick vahy filozofa a socilnho vdce Marka Hrubce prostednictvm rozhovor, kter s nm vedli autoi z Burundi, Egypta, Slovenska a eska. Profesn se kad z nich vnuje trochu jin oblasti spoleenskovdnho zkou-mn, jejich obory jsou filosofie, sociolo-gie, politologie, anglistika, pedagogika a urnalistika. Vichni sdl obavy o souasnou spolenost v esku, Evrop, Africe i jinde ve svt v soudobm syst-mu patologickho globlnho kapitalis-mu.Marek Hrubec odpovd mimo jin na tyto otzky: jak je role ns, evropskch oban, v souasnm globlnm uspo-dn? Jak problmy to pin? A jak je role lid v tropick Africe? Jak to pin rozdly v kadodennm vnmn reality zde a tam? Jak se to tk his-torick a souasn spravedlnosti? Jak jsou tyto otzky provzny s autoritou a autoritstvm? Jak tyto jevy provzej minul i potenciln revoluce a trans-formace? Jak vchodiska se pokouej pinst nov modely spolenosti v n a Latinsk Americe?Rozhovory jsou vzvou ke kritickmu pemlen o souasn spolenosti a jejch globlnch i loklnch dramatickch zmnch. Uvdj do debaty o nejist spolenosti, v n dosavadn a nov rizika ekaj jako nlapn miny na pelapy stt, politik, vd-c, aktivist i dalch oban.

***Lid, tte! tte tuto knku! Nemuste souhlasit s Markem Hrubcem ani s jinmi z autor zde zastoupench. Jen tte! ada zvanch hlas tu nabz kritick pohled na otzku, kterou si nememe dovolit pehldnout. Ve svt se rod nov imprium. Lid, tte!Prof. Erazim Kohk

Odjitn spolenostRozhovory o potebn spoleensk zmn

Marek Hrubec

Sociologick nakladatelstv SLON, Praha, z 2015, 150 stran.

Doc. PhDr. Marek Hru-bec, PhD., filosof a soci-ln vdec, editel Cen-tra globlnch studi pi Filosofickm sta-vu Akademie vd R v Praze, od zatku roku 2014 tak rektor East Africa Star Uni-versity (na hranicch Burundi, Rwandy a DR Konga), nov uni-verzity pro studenty z konfliktnch a post-konfliktnch zem v-chodn Afriky.Pednel na univer-zitch v mnoha ze-mch, nejen v EU a USA, ale nap. tak v n, Brazlii, Chile, Rusku, rnu, Indii, In-donsii, Jin Koreji i Novm Zlandu.


Marie L Neudorflov: Sedm pokraovn O Mistru Janu Husovi, vnovan jeho vztahu k etin a sil ji uinit dostupnou obecn-mu lidu. Citty z Husa vzaty hlavn z jeho drobnho spisu Dcerka, kter Hus napsal nkolik let ped svm uplenm (posledn vydn 1995). Spis se tkal zkladnch mo-rlnch princip a istho svdom, dlei-tosti poznn a rozumu.

Bh in lidi svat, e jim dal rozum a chrn je od zlho Boha je mon poznvat pamt, rozumem a vl tv pam nem pijmout nic, ne co rozum ke.Tento aspekt rozumu, vyvinut-ho rozumu a svdom, byl nutn svzn se znalostmi Bible i ivota. To zahrnovalo nutnost umonit lidem oboj poznvat mateskm jazykem, etinou. Latin, zako-enn ve vzdlvn i v crkvi vtina lid v podstat nerozum-la, co byl jist zmr katolick crkve, kter lo pedevm o svou vlastn moc.

Praan mli tst, e Betlmsk kaple, oteven roku 1394 (za-loen many Janem Kem a Hanuem z Milheimu) byla urena vhradn pro kzn v mateskm jazyce. Od roku 1402 se stal v kapli kazatelem Mistr Jan Hus a kzn ml i nkolikrt za den. Kaple tehdy pojala pes ti tisce vcch a na Husova kzn byla vdy peplnna. Dleit byl jak obsah mistro-vch kzn tak etina, kter se Hus m dl vce vnoval, nebo pochopil, e to byl nejdle-itj prostedek k duchovnmu a mravnmu povznesen lidu, zmrn crkv a mocnmi zanedbanho. Pochzeje z chudho prosted, dobe vdl, e ni nesvobodn vrstvy mly zrovna tak cenn pozitivn duevn potencil jako vy vrstvy, ale nikdo jim nadal monost ho rozvinout, byly zneuvny mocnmi, vet-n crkve jako bezprvn levn pracovn sla. Svoji ctu k eskmu jazyku vyjadoval slovy: V jazyce m matky.

Z tohoto hlediska Hus zaal vnmat nelehk postaven eskho nroda ve vlastnm krlov-stv, zvlt ve mstech, jako nespravedliv,

ale zrove jako nco, co bylo mon napravit, aby ei mohli pouvat svho jazyka vude ve sv zemi. Univerzita byla eskm krlem Karlem IV. zaloena ku prospchu obyvatel eskho krlovstv, ale cizinci (vtinou Nm-ci) si brzy osobovali vt prva. Vzhledem k politickm potebm krle Vclava IV. se Janu Husovi podailo zvrtit pomr hlas na uni-verzit, ei dostali ti, cizinci jeden, co bylo i ve prospch reformnch postoj, nebo Nm-ci nepli jim ani echm, ale byli loajln ne-mravnmu papestv. To bylo velik vtzstv pro budoucnost ech. Nkdy se zdrazuje,

e z esk univerzity odela ada cizch profesor ke kod rovn univerzity. To neodpo-vd skutenosti, nebo tehdy pevldajc scholastika mlo pispvala k obecnmu vdn; pravda zjeven byla crkv jet dlouho stavna nad pravdu po-znanou a ciz uitel patili vt-inou mezi konservativn, kte nepli zmravujcm reformm (Masaryk je nazval zkostnatl scholast).

Husovou velkou starost byla dosaitelnost psan etiny

obecnmu lidu. Speky zbyten kompliko-valy pravopis, na napsn nkter souhlsky bylo poteba nkdy a t souhlsek. A tak Hus vymyslel hky a rky, kter pravopis dmysln zjednoduily. Tento zpsob psan byl pak pijat i v jinch jazycch, dokonce i v nmin ho nkte lid uvali jet do po-loviny 19. stolet. Hus pouval tento pravopis ve svch pekladech z latiny a to i st Bible, kter jinak byla obecnmu lidu nedostupn. Tm poloil ve sv dob neobvykle solidn zklady ke vzdlvn eskho nroda. Hus pokldal za nemorln, aby lid zstval ne-vzdln, nevdom, manipulovateln k mate-rialistickm zjmm mocnch, vetn crkve. Pedejt fatalismu, rozumt svtu, ve kterm lid ili, bylo poteba rozvjet rozum, kterm Bh in lidi svat, a chrn je od zlho a tm se rozvj i potebn stupe lidskho svdom. esk nrod patil v dob reformace mezi nejvzdlanj, vetn en, schopn se brnit zlu, co je tradice, kterou bychom mli ctt a rozvjet.

marie neudorfllov: sedm pokraovn o mistru janu husovi

Zpravodaj AZ (ervenec-srpen 2015)

Odpovdn redaktor

Karel Rika

Grafick design a sazba Michal ern

Do tohoto sla pispli:

Karel Rika, Ilona vihlkov, Marie Neudorflov, Marek Hrubec

Zdroj fotografi www.freeimages.com

KONTAKTYWeb: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdolaZpravodaj: [email protected]

[email protected]

Svoje pipomnky, nzory, komente, prosm poslejte na tuto e-mailovou adresu:


Date post:	10-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	alternativazdola
View:	33 times
Download:	0 times

Zpravodaj AZ Červenec Srpen 2015

Documents