Zpravodaj AZ Květen 2016

8/15/2019 Zpravodaj AZ Květen 2016

1/17

(květen 2016) A L T

E R N A T I V

A

Z D O L A

ZPRAVODAJ AZobsah1 Úvodník3 Doporučujeme4 Inspirovna

6 Zahrada všech7 Zpravodaj na nástěnku8 AVX Bzenec11 Klimatická spravedl-nost14 Paroz na Praze 315 Novinky EFES16 Dny kapitalismu17 Tiráž, kontakty

Haraší jim v hlavě – haraší zbraněmi

Bezpečnostní situace v Evropě a ve světě sezhoršuje. Těch kroků bylo již vykonáno mno-ho, vždy zněla varování, že zvyšují napětí, a vždynásledovaly další kroky. Sotva proto, že by tak či-nili lidé nižší inteligence, s objektivně existující

myšlenkovou nedostatečností chápat souvislosti,kteří ani v dospělosti nevědí, že kamna pálí. Je to

jistě úmysl. Úmysl standardním rozumem vybave-ných lidí, dosti inteligentních, vesměs s tituly, lečpřesto – hloupých.Jedním z posledních kroků je rozhodnutí umístitna Balkáně a v Pobaltí tzv. protiraketový štít USA.Ten štít, jehož součástí měl být před deseti lety iradar v Brdech. Kritici a odpůrci radaru Národ-

ní protiraketové obrany USA snesli

tehdy desítky důvodů proti: tech-nicko-vojenské, politické, zdravotní,ekonomické, ekologické. Ukázali, ženejde o obranu před útokem, ale o

obranu před odvetným protiútokem, že je namířenzejména proti Rusku, má z ČR učinit rukojmí ci-zích válkychtivých kruhů, spolupachatele možnéválky, jeden z prvních válečných cílů, že zvyšuje

mezinárodní napětí a riziko války, že by měl zdra-votní následky pro okolní obyvatele, že by ekono-micky poškodil majitele tamních nemovitostí atd.

Aktivistům iniciativy Ne základnám se po několikaletech podařilo, aby vláda stáhla ze sněmovny ná-vrh smlouvy ČR s USA a zanedlouho na to projekt„zařízl“ i sám prezident Barack Obama.

[email protected]

Svoje připomínky, ná-zory, komentáře, pro-sím posílejte na tutoe-mailovou adresu:

zpravodaj AZ / květen 2016 / strana 1


2/17

Výmysl vládních kruhůJedno z nejstupidnějších tvrze-ní propagátorů radaru a tohotoštítu ve východní Evropě tehdybylo, že má chránit před útokemraket Íránu a KLDR, ačkoliuž jen pohled na gló-

bus odhaloval lživosttohoto „argumen-tu“. Zdá se, ževýuka zeměpisuve Washingto-nu a Bruseluza 10 let nijaknepokročila, asispíše naopak,neboť tato pito-most je opaková-

na. To i přesto, ženavíc zatím Írán pode-psal dohodu o svém jader-ném programu a je jasnější, cochce a může. Tentokrát v tom ČR„nejede“, ale to pobaltské státy aRumunsko neomlouvá. Co to máznamenat? Co si myslet o politic-ko-vojensko-mediálních kruzích,které opakují vyvrácenou lež?

Nejnovějším výmyslem-nesmy-slem ze strany vládních kruhůČR je návrh vyslat 100 vojákůdo společných jednotek NATO uhranic s Ruskem. Vojenský vý-znam je nicotný, bude to tudížpolitická stafáž pro cizí vojenskéavantýry. Stejně jako v minulýchletech v Afghánistánu a Iráku.

Rozložit zodpovědnost za válkua vraždění i na vazaly vysláním

jejich vojáků či jejich politickýmsouhlasem – viz Libye, Sýrie,Ukrajina – a umlčet tak jejich od-

por vůči následkům, kupř.migrantům. Neprošel

radar, tak je třebaČR zaháčkovat vtakřka celosvěto-vé síti rukojmímocenských silZápadu jinak.USA mají zhru-ba tři čtvrtě ti-sícovky vojen-

ských základenve více než po-

lovině z celkovéhopočtu zemí světa. Je

svět bezpečnější? Není, na-opak, jak již si lidé dávno všim-li, destabilizace hrozí zvláště vtěch státech, kde mají USA vel-vyslanectví. Vojenské výdaje USAdlouhodobě představují 40 až 50% celosvětových zbrojních výda-

jů, výdaje států NATO předsta-

vují okolo tří čtvrtin. Může secítit ohrožen někdo, jehož vojen-ské výdaje se pohybují na úrovnisoučtu 20 až 30 dalších států snejvětšími zbrojními výdaji, notabene, když většina z nich je jehospojenci? Jak by asi dopadl útokRuska, před nímž tak často šéf-stvo USA, NATO, EU a států EU,

různí politologové a média varu- jí, když vojenské výdaje Ruska jsou asi desetinou výdajů státůNATO a tomu odpovídají i po-měry počtů řady zbraní krom ja-derných a raketových, když máve zbrani jen asi čtvrtinu vojáků

NATO, když má v zahraničí ně-kolikasetkrát méně vojenskýchzákladen, než státy NATO, atd.? Podvod prorůstá do všechsférTo, zda jde o přípravu vážněmíněné agrese vůči Rusku, pří-padně i Číně, kdy hrozí jadernýkonec lidstva, či zda jde jen o za-strašování RF a Evropy s cílem

rozvolnit ekonomické vazby EUa RF a připoutat EU k ekonomiceUSA (smlouvou TTIP), přičemžto udělá kšeft pro vojenskoprů-myslový komplex, je nejasné.Určitě jsou zastánci obou verzí,takže maximální obezřetnost jena místě.Je to současně dokladem, žeintelektuální a mravní úroveň

současných mocenských špiček je tristní. Jestliže před půl stole-tím se výrok o lži jako pracovnímetodě týkal jedinců, dnes je tomasová, systémová věc. Podvodprorostl do asi všech sfér. Vý-roba, obchod, politika, média,zdravotnictví, školství, kultura,

justice, sport, věda – nadhod-

nocené výkony, podhodnocenéemise, zatajené složení a falešnýpůvod zboží, volební sliby, pro-pagandistické zpravodajství,mediální manipulace, pochybnéléky, turbotituly, zkorumpovanípolicisté, prokurátoři i soudci,

prodané zápasy, koupené výsled-ky, umělé celebrity, neserioznívědecké práce... Tzv. tradiční po-litické strany se nemohou divitztrátě důvěryhodnosti, když je-

jich šéfstva se rétoricky přiživujína dané ideologii, ale činy konajízcela jiné, ku prospěchu svému asvých loutkovodičů. Kdysi poli-tický post spojoval moc, bohatstvía status, panovník byl víceméně


3/17


vyváženým jejich průmětem anesl komplex této zodpovědnos-ti. Dělba rolí, kdy někomu stačíbohatství a jiný se spokojí s mocíbez uctívaného statusu, vynášído klíčových vlivových pozic ne-vyvážené osobnosti s některými

vlastnostmi přerostlými a jinýmizakrnělými, bez pocitu celistvézodpovědnosti, bez moudrosti.

Komu v hlavě haraší Zodpovědnost za vzniklé napětímají především mocenské kru-hy USA, EU a členských státůEU a NATO. Zodpovědnost Rus-ka a dalších zemí odpovídá je-

jich vojenskému potenciálu a

tomu, že nejsou iniciátory tétonové studené války. Nic to alenevypovídá o tom, jak by sechovaly, kdyby měly šanci jako

jejich momentální oponenti.Možnosti a zodpovědnost ob-čanů Unie včetně ČR jsou limi-továny. Možnosti ale existují azodpovědnost za naši politic-kou reprezentaci z nás nikdo

nesejme, tím spíše v zemi sdemokratickými mechanismy.Jen stěží sami přímo změnímednešní politickou smetánku,která zkysla, je k tomu třebavíce voličů. Vyspělých voličů.

Voličů, kteří se naučí rozumětspolečným, veřejným problé-

mům a financím, naučí hledatinformace a řešení, rozhodo-vat a nést zodpovědnost za svéskutky. Třeba skrze participa-tivní rozpočet svého města čikraje, skrze referenda místní,krajská a celostátní, skrze eko-

nomickou demokracii. Země-koule je náš společný domov,rozhodovat o něm proto musí-me společně, férově. Na drti-vou většinu věcí lze mít – a jeto přínosné – rozličné názory.Krom dvou záležitostí: zacho-vání životního prostředí a mír.Pokud si někdo namýšlí, že míra životné životní prostředí ne-třeba, tak mu haraší.Karel Růžička

https://www.youtube.com/watch?v=BU_7lyhdKY0 Video na našem YouTube kanále z Kulturního centra Prádelna na

téma „Případ Klinika“, záznam z 21. dubna 2016. http://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=520590Co by Masaryk netoleroval, je rozkradení a vý-prodej ekonomiky tohoto státu, v jejichž důsledku

jsme ekonomicky okupovanou zemí. On sám přivzniku Československa postupoval přesně opačně!

http://denikreferendum.cz/clanek/22949-kdo--zpozduje-pripravu-zakona-o-socialnim-bydleniZdržováním Zákona o sociálním bydlení stát přichází o nemalé fi-

nance, jak se dozvíte v článku Štěpána Ripky v Deníku Referendum.

http://denikreferendum.cz/clanek/22993-z-blokady-konec-zvo-nec-aneb-v-prvni-linii-energeticke-revoluceEkologičtí aktivisté a autoři Deníku ReferendumJosef Patočka a Radek Kubala přibližují průběh,význam i protestní inspirace z letošního setkáníEnde Gelände, během něhož se zúčastnili dosudnejvětšího projevu klimatické neposlušnosti vů-bec.

http://denikreferendum.cz/clanek/22978-ende--gelande-ukazalo-jakou-maji-lide-silu

Aktivisté z celého světa o víkendu uspěli s blokádou uhelného doluv německé Lužici. Hnutí jako Ende Gelände chtějí ukázat, že vlast-nit doly a elektrárny na uhlí s sebou nese riziko ve stále větší mířeúspěšné občanské neposlušnosti.

doporučujeme


4/17


Všempozitivnímdeviantům!

Poslední dobou se roz-trhl pytel s dobrýmizprávami z obcí a regionů.Doslýcháme se o případech,kdy se někomu něco poda-řilo, co by mohlo povzbuditk následování. Aby to neby-ly jen zprávy z druhé ruky,otevíráme tento koutek sesamoobslužnou inspirov-nou (podle vzoru poradna).Napište nám o událostech

z vašeho okolí, které stojíza zaznamenání a obsahujízkušenosti využitelné i jin-de. Informujte nás o ostrův-cích pozitivní deviace, ať senákaza šíří!

inspirovna

K unratice jsou vesnice na se-veru republiky, leží 3,5 kmod města Frýdlantu nedalekohraničního přechodu do Polska.

Jsou zmiňovány již roku 1377,leží na historické obchodní ces-tě na Žitavu, což jim v době mírupřinášelo prosperitu, v době vá-lek zase mnoho škod a strastí“.Tolik z webových stránek obce s390 obyvateli, kteří mají štěstí,že už druhé volební období pů-

sobí v obci šikovný,mladý a ještě stálenadšený starostaMilan Götz.

Ve dnech 30. 11. až1.12. 2012 probíha-la v obci veřejná de-bata „Na slovíčko,

sousedé“, a my s ko-legou Ing. Vladimí-rem Opatrným se jíúčastnili. Lidé při-šli v hojném počtu,ženy napekly buch-

ty, koláče, připravily dobroty apod vedením facilitátorky RNDr.Blaženy Huškové a jejích kolegyňz Nadace Partnerství diskutovali

občané o současnosti a budoucímvývoji své obce. Od počátečníhopopisu stávajícího stavu a žá-doucí budoucnosti se diskuze vplénu i v pracovních skupináchpřesunula do konkrétních krokůvize obce.Organizátorům z řad obyvatel

obce se podařilo, že přišla větši-na občanů, kteří měli chuť se za-pojit do věcí veřejných, do pláno-vání přeměn, novinek. A 8. dubna 2016 jsme jeli doKunratic za starostou Götzem sotázkou, jak se daří plnit vybra-né projekty? A co občané, jsou v

Kunraticích nadšení pro věci ve-řejné i dnes?

Pane starosto, jak plníte akce, které jste v roce2012 ve veřejné debatěnaplánovali na příštíobdobí činnosti obce a coobčané?

Na základě veřejné diskuze Naslovíčko, sousedé, vznikl Pro-gram rozvoje obce 2015 – 2020,kde je 27 občany vytipovanýchakcí pro obec důležitých, akcí zatéměř 100 mil. Kč. V obecní po-kladně prozatím máme 6 mil. Kč.K prioritním přáním občanů pat-

Na slovíčko, sousedé

aneb tvorba vize komunity v obci Kunratice u Frýdlantu


5/17


ří Kulturní dům, který se v letoš-ním roce obci podařilo od Sokoluzískat. Nyní je na nás přípravarekonstrukce budovy.Sokol kromě Kulturního domupředal obci i fotbalové hřiště,garáž a kabiny s tím, že se o vše

musí obec postarat.Nejdůležitějším výsledkem veřej-né debaty je zlepšení kulturněspolečenského života: díky spol-kům a občanům můžeme dnesnabídnout pestrou škálu akcí proděti i dospělé, například žádaný

je „Lékař radí“, dále oblíbenými jsou hasičský ples, maškarní kar-neval pro děti, šachový turnaj,maškarní karneval pro dospělé.

Zařazujeme i Den Země, anebKunratické gruntování. Přízni-vě hodnocené jsou rovněž Mys-livecké hody, hasičská soutěž „Opohár obce Kunratice“, Merlinnohejbal, Kunratická stopa – le-tos 30. ročník, Kunratické dra-kování, Kunratická Jamparáda adalší.

Vznikl astronomický kroužek,

pořídili jsme nové stoly na stol-ní tenis, vybavení pro nohejbal.Již tradiční jsou zmiňované před-nášky Lékař radí, drakování, ad-ventní procházka do Heřmanic,každoroční celostátní soutěž vevaření marmelády Jam Paráda a

jiné.

Co ještě považujete za dů-ležité pro fungování Našíobce?

Především jsem rád, že i v takmalé obci jako jsou Kunratice,provozujeme mateřskou škol-

ku, základní školu a veřejnouknihovnu. Jsem rád, že v obci pů-sobí podnikatelé v zemědělství, vživočišné a rostlinné výrobě, vzahradnictví, stavebních pracícha dalších řemeslech.

Naopak mě mrzí, že areál býva-lého statku čp. 1 chátrá, a že senám nepodařilo přesvědčit ma-

jitele chátrajících domů upro-střed obce, aby se pustili do je-

jich rekonstrukce a přestavěli jenapříklad na domy pro seniory.Na tento účel by mohli získat

dotace z programu Ministerstvapro místní rozvoj ČR, ale bohuželchyběla potřebná vůle.Podobně chátrá, a občané tošpatně vnímají, další objekt, kdese původně vyráběla marmeláda,tzv. Marmeládka. Objekt chtělo

několik zájemců odkoupit, alenepodařilo se jim s majiteli do-hodnout. Jsem rád, že je u násbohatý spolkový život: TJ Sokol,fotbalový oddíl má 20 členů, Ha-siči Kunratice mají 100 členů aMyslivecké sdružení 14 členů. Želidé v obci dobře vnímají péči oareál kostela Všech svatých, kte-rý je nemovitou kulturní památ-kou ČR.

Jsem pyšný na to, že se tu na-šli čtyři kluci, kteří aniž by jimkdo cokoliv přikázal,dobrovolně uklízí vobci.Jsem rád, že jsme sinašli i cestu k přeshra-niční spolupráci sobcí Piensk, Polsko.Při setkávání s oby-

vateli Piensku zjiš-ťujeme, že máme ob-dobné problémy. Proobec je velice důležitá účast vesdružení obci v MikroregionuFrýdlantsko.

Ale nepovedlo se nám: Zasíťovatlokality pro stavbu rodinných

domků. Mladí lidé, kterým se vobci líbí a chtěli by v ní zůstat,stále nemají kde bydlet. Slíbili

jsme, ale dosud neuskutečnili,opravu obecních silnic, vybudo-vání víceúčelového hřiště, nepo-dařilo se nám získat dotaci na

cyklostezku na Hartu.

Pane starosto, z médií ale víme, že vás trápí dalekopodstatnější věci proživot obce, než zasíťování vytipované lokality prorodinné domky, že?

Pro Kunratice, Dětřichov a Heř-manice a možná i další města a

obce je životně důležitý výsledekmezistátního jednání s Polskem o

ekologicky sporných projektech:těžby uhlí v nedalekém hnědo-uhelném dole Turow, kde se těža-ři při další těžbě dostanou o 60 mpod úroveň Severního moře a my

důležité je jednání

s polskem o ekologicky

sporných projektech


6/17


se obáváme, že v důsledku tohopřijdeme o zdroje pitné vody.Dalším velkým problémem na-rušujícím životní prostředí vobci a jejím okolí, který řešímena úrovni Libereckého kraje, jeagresívní noční světelné záření

z velkoplošných skleníků umístě-ných na polském území v těsnéblízkosti hranic. Vlastník již při-slíbil jejich noční zastínění.

V současné složité době řeším ibezpečnost obce, běžně totiž do-chází k trestné činnosti z řadpolských obyvatel, ale bohu-žel je potřebná součinnost mezičeskou a polskou policií složitá.Nyní jednáme ve spolupráci se

sousedními obcemi Heřmanice-mi a Dětřichovem s Městskoupolicií Chrastava o zajištění hlí-dek i kamerového sledování pří-stupových cest do obce a napo-

jení na centrální pult policie veFrýdlantu. K získání finančníchprostředků na zajištění systémumusí obec zpracovat Plán pre-vence kriminality, což předpo-

kládá nastudovat několik desítekstránek příslušných informací apožadavků. Tak hurá do toho. Ipříprava zadání představuje fůručasu.

A nemocnice ve Frýdlantu? Ta jev soukromých rukách a majite-lům jde pouze o „byznys“. Když

například zavřou internu, nikdoproti tomu nemůže nic dělat.

A co Vás čeká v nejbližší i vzdálenější době?

V nejbližší době bych rád připra-

vil projektovou dokumentaci narekonstrukci Kulturního domu,aby se tu mohli scházet mladí i tistarší v příjemném prostředí.Už v předchozích letech jsme uva-žovali o zřízení obecní firmy, kdebychom zaměstnali lidi z obce.Například jsme chtěli v zimnímobdobí vyrábět zámkovou dlažbua přes léto pokládat chodníky.Uvažovali jsme i o výrobě pelet

v bývalé granulárně, která zdefungovala, ale areál není náš auvnitř již chybí potřebná tech-nologie. Ale zatím máme i jinéobavy jako je například konku-renceschopnost. Takový obecnísociální podnik totiž nedokážekonkurovat klasickým firmám vevýběrových řízeních na veřejnézakázky, protože v zákoně O ve-

řejných zakázkách není sociálnípodnik nikterak zvýhodněn, tak-že by práci zase kunratičtí nemě-li a není tedy důvod, proč tako-vou firmu zakládat. Ano, třebabude řešením obecní zemědělskédružstvo, ale tak daleko nejsme.Za obcí jsou ovocné sady, které

nám patří. Uvažujeme o jejichvyužití, uvažujeme o tom, že sipořídíme domácí výrobnu mar-melády á la „Stará dáma“ , kdesi lidé budou moci vyrobit svojimarmeládu, a kde se budou pořá-dat přednášky a sezení na téma

marmeláda (pozn. Inspiraci námposkytla firma Stará dáma s.r.o..Ta vyrábí mošty, šťávy, nektary aovocná vína v Křižanech na Čes-kolipsku.)Na webových stránkách www.obeckunratice.cz jsme si všimli,že již od roku 2010 vychází v obciobčasník Kunratický Kurýr, je-hož redaktorem i šéfredaktorem

je starosta. A jak se dovídáme,

většinou noviny píše přes noc aráno je roznáší a předává lidem.Popovídá si s nimi a zároveň seod občanů dozvídá, kde co váz-ne, že někde něco teče, anebo na-opak neteče, co je potřeba opra-vit, změnit, narovnat.

A už sami sebe se ptáme, jeto ten návod na dobréhostarostu?

Se starostou Milanem Götzem vobci Kunratice hovořili Ing. Ja-roslava Slabá a Ing. VladimírOpatrný

Odkazywww.obeckunratice.cz

Plánuje se akce na 17.září od

14 hod., což je poslední den,kdy co se koná Zahrada Čech.Naše akce se bude jmenovat Za-hrada všech, a bude to malé„punkové“ setkání na dvoře ča-

jovny Hora, ulice Osvobození,Litoměřice. Sháníme lidi, kte-ří by chtěli na stánku prodávatsvoje domácí řemeslné výrobkynebo přebytky ze zahrady, třeba

i sazenice. Taky by se hodili lidé,kteří mohou předvést praktickoupřednášku na téma zahrada nebosoběstačnost. Jsme otevřeni prodalší nápady.

avízo

Zahrada všech


7/17


M yslíte jako my, ale není s kým si o tom promluvit? Chtěli byste se zapojit, ale nevíte jakzačít? Možná vám můžeme pomoci – právě tímto

Zpravodajem AZ. Můžete jej šířit elektronicky apostupně tak navazovat kontakt s dalšími podobněsmýšlejícími. Pokud zároveň začnou psát a posílatzprávy do naší Inspirovny, máte obrovský kus prá-ce za sebou.Kdo se však chce pustit do něčeho konkrétního,potřebuje víc než virtuální kamarády, kteří se v

reálu nedokážou pohybovat rychlostí světla jako jejich zprávy. Kde sehnat podporu v místě? Jak od-startovat efektivní aktivity zdola? Jak dát dohro-mady skupinu, která pak může uvažovat třeba oprojektu v participativním rozpočtu – a zpočátkuvůbec při prosazování participace?

Základem je o něco starší vynález, než je inter-net. Je jím papír. Když si Zpravodaj AZ vytisknete,můžete jej nechat kolovat, a pokud potisknete jen

jednu stranu papíru, je druhá volná pro poznámkya nápady. Současně založte nástěnku někde na ve-řejnosti a zkuste tamzpravodaj vylepit. Mo-hou se u něj zastavit ilidé, kteří by vás ne-napadli, třeba mamin-ka s kočárkem, kterási tak zkrátí povinnédrncání. Lidé, kteříčekají na autobus. Par-

ta studentů, která setudy pravidelně vrací ze školy.Měl by tam být i kontakt. Lidi, kteří chtějí něčehodosáhnout, o sobě musí vědět. Možná i místo a da-tum. Musím se sejít, když se chci domluvit. Nejspíši téma, aby se probíralo něco uchopitelného. Hlavachrlící obecné řeči všemi směry jen zbytečně zahří-vá vesmír.Jak vidět, není až tak těžké začít. A pokud to mávydržet, nejspíš má smysl vyzkoušet všechny na-

značené postupy – šířit Zpravodaj AZ elektronic-ky. Povzbuzovat k reakcím a ke zpravodajství doInspirovny. Nechat kolovat papírovou verzi a dalšívylepit na nástěnku. Tam to spojit s nabídkou pra-videlného setkávání, jehož prvním úkolem je sesta-vit aktuální místní agendu.Možná se zdá i tohle všechno málo. Tak nám na-pište. Sejdeme se a probereme to spolu.

Sám voják v poli?


8/17


Asi před čtrnácti dny vyšel nablogu článek o firmě AVX

Bzenec. Ten si zde stále můžetepřečíst, ale už není v původnímznění. Musel jsem ho pozměnit,protože prý nebyl plně pravdivý,i když samotní spolupracovníciměli jiný názor. Vlastně přes noc jsem se stal„podnikovým hrdinou“, protože

obsah článku se stal mezi pra-covníky firmy brzy známý a jejich závěr byl takový, že se koneč-ně někdo ozval a vyšel s pravdouven, aby upozornil na určité ne-dostatky, které firma využívá

jako nástroj svého mocenskéhopostavení. A i když článek byl na-

psán na jednu fir-mu, po svých zku-šenostech i z jiných

firem mohu říci, žese netýká jen jí, alemnohých dalších,které zde začalyfungovat po roce1989. Rozhodl jsemse proto, že své po-znatky zevšeobec-ním, aby se poznalii v jiných firmách auvědomili si, že se

sem zavedlo jakési bezpráví, kte-ré odnáší obyčejní lidé. Přímona Vlajce prezidenta České re-publiky je napsáno „Pravda vítě-zí“ a i když je hledání pravdy proněkoho příliš obtížné, nakonecvždy zvítězí a pokud se jí to ještěnepodařilo, je společnost v jakésiválce a bude v ní do té doby, do-kud pravda nezvítězí.

Firmy malé, střední a velké

U nás se firmy běžně rozdělují namalé, to je do 50 zaměstnanců,střední do 500 a velké nad 500zaměstnanců. Pro ty velké pla-tí, že mají dost široký sortiment

výroby, více odběratelů, jsou natrhu už několik desítek let, majídostatek kontaktů, zkušeností a

odborníků, takže je nějaká změnana trhu hned tak nevyvede z rov-nováhy. Vedení firmy si už jistěumí předem spočítat, jaké budemít vstupy do výroby, náklady zprovozu a firemní zisk, tedy ja-kousi rentabilitu výroby. Také simusí být vědomo toho, kde inves-tuje a jaké jsou tam náklady ener-getické, ale především mzdové.U těch mzdových by firma měla

dodržovat určitá pravidla ve spo-lečnosti, kde by nemělo platittoto: budu vyrábět velké množ-ství výrobků, budu lidem vyplá-cet mzdy, ale i když budu mít nadaném trhu významné postavení,předpokládám, že moje výrobkysi budou kupovat lidé z jinýchfirem, protože tam mají vyššímzdy. Pokud půjde nějaká velká

firma právě s takovým záměreminvestovat do dané oblasti, poda-ří se jí akorát tak destabilizovatpoměry v této oblasti, protože siznačná část obyvatelstva, kterábude závislá na příjmech z danépráce, nebude moci dovolit po-řídit ani to, co sami vyrábějí. A

kdyby tak rozmýšleli ve všech fir-mách, neprodalo by se praktickynic, protože by lidé na nic nemě-

li. Velké firmy mají nejlepší pod-mínky na stabilizaci pracovníků,

od výše jejich mezd se potom od-víjejí mzdy i v jiných okolníchfirmách, které však už zpravidlanedosahují výše vůdčí firmy, kte-

rá si vyšší mzdové výdaje můžedovolit. Tímto se tak stabilizujípoměry na trhu s pracovní silou,většina lidí pracuje právě tam amenší firmy si buď přitáhnou jenodborníky nebo osoby z blízké-ho okolí. Všeobecně řečeno, lidémusí přecházet za spolehlivýmvýdělkem do velkých firem a neobráceně, jinak se destabilizuje

pracovní prostředí.Co to znamená v praxi?1. Minimální mzda k 1.1.2016stanovená vládou je 9900 Kč.Je logické, že takovou mzdu byměli pobírat ti, kteří vykonávajínenáročné a jednoduché práce,

Za nízké mzdy se nevyplatí pracovat


9/17


to jest takoví, kteří na něco do-hlížejí, občas zkontrolují resp.pracovní činnost nevykonáva-

jí po celou pracovní dobu. Ti,kteří vykonávají práce fyzickynáročné, bez možnosti odpočin-ku, v časové tísni, ve ztíženém

pracovním prostředí, tj. hluku,špatně klimatizovaném prostře-dí, v nepřetržitém provozu, dva-náctihodinových směnách a ji-ných podmínkách, by měli mít užv základní mzdě zohledněné tytopro práci zhoršující podmínky.Budeme-li vycházet z faktu, žeprůměrná mzda v ČR je dnes naúrovni 28 tisíc korun, potom zá-kladní mzda dělníků, moderně se

říká operátorů, by se měla pohy-bovat na úrovni: Minimální mzda9900 a příplatek za: nepřetržitýprovoz 1000 Kč, dvanáctihodi-nové směny 1000 Kč, hlučnost1000 Kč, fyzicky náročnou práci2000 až 3000 Kč. Počítám-li dob-ře, mělo by se jednat o částku ko-lem 15 tisíc korun hrubého. Anitoto není bůhvíco, ale připočte-me-li k tomu ještě příplatky zapráci v noci, o víkendech, případ-ně přesčasy, které by ale měly od-povídat Zákoníku práce, potomby se člověk už nemusel stydětza to, že pracuje v takové firmě.Převedeme-li základní částkuna hodinovou mzdu a budeme-li

vycházet z měsíčního fondu pra-covní doby, který je v takovémprovozu kolem 165 hodin, potomdolní hranice hodinové mzdy bezpříplatků se musí pohybovat naúrovni 90 korun. O takové částcese pracovníkům mnohých i vel-kých firem může jen zdát, výjim-kou jsou jen ti, kteří tam pracujíuž hodně dlouho nebo zastávajířídící funkce.Dá se také říci nebo napsat ob-ráceně. Cena práce na takovémpracovišti je minimálně 90 ko-run. Pokud firma za takovou prá-ci někomu platí např. 75 korunza hodinu, potom taková osobavlastně každou hodinu financuje

firmu 15-ti korunami, což za mě-síc představuje téměř 2,5 tisícekorun. Ptám se, z jakého důvodumá obyčejný člověk financovatfirmu, když se k tomu nijak neza-vázal a ani nemá důvod takovoufirmu úvěrovat, když mu to firmanikdy nevrátí. Proč taková firmazneužívá dobroty ta-kového jedince, kdyžna to nemá žádnéani nejmenší morálníprávo? 2. Když průměrnámzda pracovníkůŠkody Mladá Bole-slav má být asi 36 ti-

síc korun a ti lidé nedělají o mno-ho náročnější práci než v Bzencia podobných firmách, které jsou

jejich dodavateli, proč mají býttito pracovníci tak znevýhodně-ni proti pracovníkům Škodovky?Zneužívá ona, případně jiní kon-

coví výrobci svého postavení adiktuje svým dodavatelům tvrdécenové podmínky dodávek? Nadtím by se měl někdo zamyslet.

3. Dvanáctihodinová pracov-ní doba. Naši pradědové si předvíce než 100 lety vybojovali osmi-hodinovou pracovní dobu, to jedobu, kdy by se lidé kromě prá-ce a spánku mohli věnovat také

rodině, případně jiným osobnímzájmům. Bohužel nekompromis-ní kapitalistické zájmy a lidskábezohlednost nám sem znovupřivedly tyto pracovní podmínky.Kdo to nevyzkoušel, neví, o čempíši, kdo tak pracuje, nemusímmu to vysvětlovat. Je to hazard s

dvanáctihodinovápracovní doba je

hazard se zdravím


10/17


lidským zdravím, lidskou psychi-kou, jedinečný základ pro naru-šení původně dobrých rodinnýchnebo mezilidských vztahů. Tak,

jak se zatím šeptá nebo dokonce inahlas mluví o zákazu práce v nociv celé EU (budou samozřejmě vý-

jimky, kde to nejde), tak se brzy za-čne mluvit, psát a analyzovat prácedvanáctihodinových směn a snad sebrzy stanoví nějaké pravidlo, kterébude říkat, že mezi dvěma směna-mi musí mít pracovník více volnéhočasu, než kolik ho stráví na praco-

višti. A protože žádné jedenácti anidesetihodinové směny nepřicházejípro nepřetržitý provoz do úvahy,prosadí se znovu návrat k osmiho-dinovým směnám. Jen tak budoulidé schopni v práci dlouhodoběvydržet bez nějaké újmy na zdraví.Doufám, že to bude brzy.

4. Tam, kde jsou nízké mzdy, je jistě firemní vedení znepokojeno

velkou práceneschopností. Ne-plní se plánované úkoly, a proto

jsou prémie buď velmi krácené,nebo se neberou vůbec žádné. Ateď se někdo diví, proč operátořivýroby jsou tak často na PN. Od-pověď je jednoduchá. Za takových

mzdových podmínek se nevyplatíchodit do práce, lépe je marodit.Jenomže ona zvýšená nemocnost

je také opodstatněná, je to dů-sledek lidské přepracovanosti, aproto jsou lidé nejen unaveni, alečasto i skutečně nemocní. Proč?

Přiměla je k tomusamotná firma svojípolitikou. Nízkýmimzdami většinu lidí

donutí chodit na dvaaž čtyři přesčasy, cožpředstavuje 24 – 48hodin práce za měsícnavíc. A to se někdemusí projevit, čímžnemyslím na výplat-

ní pásce. Místo toho, aby lidé bylidoma a odpočívali, chodí do prá-ce z ekonomických důvodů, tedyz povinnosti, takže to připomínánávrat k feudalismu a nevolnic-tví. To je skutečně moc smutné.

5. Dobrý ředitel má dostatekpotřebných kompetencí. K nimpatří i kompetence o mzdácha odměnách lidí, které je třeba

vhodně motivovat k práci a takék přemýšlení. Má-li být pracov-ník loajální, držet a cítit s firmoua nemít zaječí úmysly, musí býtvhodně motivován. Jaké jsou

jeho schopnosti, to by se mělopoznat za půl roku, maximál-ně za rok a pak by se mu mělooznámit, že se s ním dále počí-tá, nebo nechť si hledá jiné za-městnání. Těm, kteří zůstanou,a určitě jich bude většina, se mánabídnout jak přiměřená a per-spektivní práce, tak i přiměřenámzda. Pokud ředitel firmy nemápotřebné kompetence, aby roz-hodoval o mzdách a odměnácha lidi vhodně motivoval k práci

a přemýšlení, k řízení může po-užívat jen metody donucovací.

Ve všech vyspělých firmách dob-ře vědí, že toto je už zastaralý adávno překonaný způsob řízenía že bez správné motivace lidí senedá dosáhnout prakticky žád-ného dobrého výsledku.Pevně věřím, že tak jak se přizdaňování firem snížením sazbydaní dosáhlo navýšení objemuvybraných daní, tak se podobné-ho efektu dosáhne i ve velkýchfirmách, kde se zvýšením mezda případně i úpravou pracovnídoby dosáhne vyšší efektivnostia tedy ziskovosti firmy.Jan Lunga, Hodonín

nízké mzdy donutí

většinu chodit na dva

až čtyři přesčasy


11/17


Vkvětnu 2016 došlo v rámci akce Break Free(from Fossil fuels) k aktům občanské nepo-slušnosti, na kterých participovalo více než 30 ti-síc osob v Evropě a na dalších místech celého světa(např. Brazílie, Indonésie, Nigérie, Nový Zéland,USA). V německé Lužici po předem nahlášené ma-sové blokádě tisícovky aktivistů za klimatickouspravedlnost jako součást hnutí Ende Geländevnikly do de facto prázdného povrchového dolua zablokovaly na více než 48 hodin činnost důlnítechniky a trať, kterou se převáží hnědé uhlí doelektrárny. Aktivisté chtěli dát jasně a veřejně na-

jevo svůj názor, že uhlí musí zůstat v zemi – Keep itin the ground! A to i za cenu rizika zadržení či za-tčení policií. Toto stanovisko podporují i vědeckévýzkumy – C. Mc Glade z londýnského UCL Institu-

te for Sustainable Resources publikoval v prestiž-

ním časopise Nature (2015) závěry, podle kterýchabychom dosáhli nárůstu teploty o 2°C, což je cílmezinárodní dohody z Paříže, je nezbytné nechat vzemi 88% známých zásob uhlí, 35% ropy a polovi-nu zásob plynu.

S českou účastí Díky českým Greenpeace a spolku Limity jsme mydorazil do Braniborska autobus s českými aktivis-ty, který byl při cestě na již 6. klimatický kemp(Łužyski camp – Lausitzer Klima-und Energie-

camp) důkladně zkontrolován českou, a posléze iněmeckou policií (o průběhu akce se více dozvítev článcích J. Patočky nebo J. Trnky v Deníku Re-ferendum). Sympatické je, že akce pomyslně navá-zala na symbolickou akci ze srpna 2014, kdy seasi 250 lidí z ČR zapojilo do 8 km lidského řetězupropojujícího obce určené k likvidaci kvůli těžběuhlí v Lužici – Kerkwitz na německé, Grabice napolské straně.Česká republika má s celou akcí společného víc,než se na první pohled zdá. Letos v dubnu médiazveřejnila, že Energetický a průmyslový holding(EPH, předseda představenstva JUDr. D.Křetín-ský) v konsorciu s PPF má vážným zájem o kou-pi těžařské společnosti Vattenfall, která je dosudv majetku švédského státu. Prodej stále čeká naschválení ze strany švédské vlády a regulátorů.Místní obyvatelé se obávají, zda soukromý inves-

Těžba uhlí, blokády, klima a klimatická

spravedlnost – o co se hraje?

Logo Ende Gelä nde


12/17


tor použije miliardy EUR na účtech Vattenfalluurčené k rekultivaci území na původní účel a sna-ží se apelovat na švédskou vládu, aby společnostneprodávala a (čím dál tím méně výnosnou) těžbunadobro ukončila. EPH není ve východním Němec-ku nováčkem, společnost zakoupila doly Milbrag,odkud donedávna dovážela hnědé uhlí do Opatovic

a Komořan.Nerovnosti a spravedlnost Leitmotivem celé akce je klimatická spravedlnost,koncept, který byl novinkou i pro některé českéúčastníky kempu, a ti rozhodně nepředstavují re-prezentativní vzorek české populace. Svým způ-sobem se není čemu divit – něco jako „klimatickéhnutí“ se v ČR v této době teprve pomalu rodí arozkoukává. Klimatický kemp a zkušenosti těch,kteří blokovali důl nebo železnici a stali se tak

součástí transnacionálního kolektivního protestu, jsou spíše ojedinělé.Ještě před nedávnem v ČR diskurz o klimatickézměně v podstatě neexistoval, pokud se téma vmédiích náhodou objevilo, pak úvahami, zda něco

jako „klimatická změna“ vůbec existuje nebo ne,a pokud už ano, pak s pochybnostmi, jestli je vý-sledkem lidské činnosti (případně ji lze ovlivnit).

Vědci (resp. mezinárodní klimatický panel) v tétootázce mají dost jasno a obyvatelé v mnoha zemíchnásledky globálního oteplování pociťují na vlast-ní kůži. V několika zemích globálního severu jako

Austrálie, Brazílie nebo USA se před lety zformo-valo a udrželo silné klimatické hnutí či přímo hnu-tí za klimatickou spravedlnost, hnutí v posledníchletech sílí v Německu, Číně nebo Indii.Proč právě (klimatická) spravedlnost? Klimatickázměna je provázaná s problematikou sociálních ne-

rovností. Touha po vyšším sociálním statusu po-vzbuzuje nadměrnou spotřebu, která je motoremneudržitelných emisí skleníkových plynů. Klima-tická nespravedlnost je výsledkem nerovností: po-liticky, sociálně, kulturně a ekonomicky znevýhod-něné komunity a národy používají nesrovnatelněméně energie založené na fosilních palivech, mají

mnohem méně zodpovědnosti za environmentálníproblémy, než bohaté národy a lidé. Přesto prá-vě je postihují nejvíce dopady klimatické změny,slabší skupiny obyvatel (marginalizovaní, chudí,ženy, děti, domorodí obyvatelé) jsou více zranitel-ní. Předpokládá se, že nerovnosti se mohou ještědále prohloubit v dalších generacích.Hnutí za klimatickou spravedlnost roste z uvědo-mění si souvislostí a touhy po solidaritě nejen nalokální, ale i na globální úrovni. Vlády bohatýchzemí (globální sever) většinou nezvládají řešit ten-

to problém. Fosilní paliva stála u rozvoje moder-ních průmyslových zemí a snižování jejich využití

je vnímáno jako možná hrozba, důvod poklesu eko-nomického růstu. Jedním z největších spotřebitelůfosilních paliv je také americká armáda, války jsouurčitým způsobem, jak zajistit přístup k fosilnímpalivům. Zároveň jsou příkladem obrovského ener-getického plýtvání a příčinou nucené migrace.

Klimatické hnutí Protiválečná hnutí, iniciativy za lidská práva aproti rasismu tak mají mnohé společné s klimatic-kým hnutím. Hledání příčin současných problémůa snaha dostat se až k jejich kořeni (lat. radix) bymohla vést k větší solidaritě v rámci úsilí o potřeb-nou společenskou změnu. Radikální část klimatic-kého hnutí vidí příčiny v kapitalismu a řešení vsystémové změně. To vyjadřuje úderné heslo „Sys-


13/17


tem change, not climate change!“ Je třeba změnitsystém, ne jej upravit, respektive natřít nazele-

no (green washing). Takzvaná „zelená revoluce“nebo „zelená ekonomika“ podle tohoto radikálníhoproudu hnutí za klimatickou spravedlnost již ne-stačí. Kritizují proto nejen vlády a korporace, ale ineziskové organizace, které se na nedostatečnýchreformách podílí a nebojují dostatečně za změny.Radikálnější proudy jsou přesvědčeny, že k oprav-dové změně je třeba využít i prostředků, které

jsou na pomezí legality nebo dokonce ilegál-ní v rámci současného systému. Legitimitunenásilným přímým akcím (např. vniknutína soukromé pozemky, bránění těžbě či do-pravě hnědého uhlí vlastním tělem) dodává samadestruktivita těžby pro planetu a ničení komunit.Pokud vlády toto dovolují, lze na jejich konání na-hlížet z hlediska perspektivy, že se zpronevěřilydoktríně veřejné zodpovědnosti. Argumenty protento výklad lze čerpat ze znění ústavy (práva na

zdravé životní prostředí, vodu apod.) nebo meziná-rodních úmluv – závazků, ke kterým se země při-hlásily.

Pařížská dohoda, budoucnost fosilníchpaliv a občanská společnost Nejnovějším závazkem je výsledek klimatické kon-

ference tzv. Pařížská dohoda států OSN z prosince2015, na níž bylo dojednáno snižování závislostina fosilních palivech (uhlí, ropě a zemním plynu).Klíčovým cílem je omezení globálního oteplování,cílem je do roku 2100 dosáhnout ve srovnání s pře-dindustriální érou nárůstu do 2 °C, resp. pokračo-vat v ambiciózním úsilí o omezení nárůstu teplo-ty do 1,5 °C. Pařížskou dohodu ke změně klimatuletos symbolicky na Den Země podepsali zástupci160 zemí v sídle OSN v New Yorku (za ČR ministrŽP R. Brabec). Dohoda má nahradit Kjótský proto-

kol a představuje průlomový závazek, který ovšemmusí z pozice vysoko míněné ambice přejít do pra-xe a důležití aktéři musí prokázat svou zodpověd-nost. Instinkty politiků co nejrychleji a kompletnězužitkovat fosilní paliva v území by byly v přímémrozporu se závazky nyní vyjádřenými i dohodou zPaříže. Angažovanost občanské společnosti pova-žuje sama OSN pro stanovení a prosazení klimatic-ké agendy za zásadní.

Odkazy:www.350.orghttps://breakree2016.org Atlas kauz týkajících se environmentální sprave-dlnosti - https://ejatlas.org/Znění Pařížské dohody o klimatu v angličtině:http://unfccc.int/files/meetings/paris_nov_2015/application/pdf/paris_agreement_english_.pdf


14/17


K ampaň participativníhorozpočtu na městské čás-ti Praha 3 uzavřela 31. květnaetapu sbírání návrhů od občanů

a postoupila do fáze posouzenírealizovatelnosti, po níž budenásledovat hlasování a realiza-ce. Původní termín uzavírky bylprodloužen, když magistrát slíbilnavýšit zdroje MČ, které parozrozběhnou, o 50 %. Pro Prahu 3to znamenalo zvýšení částky zedvou na tři miliony korun, cožzpůsobilo výrazné zvýšení šan-cí do té doby podaných návrhů

na uskutečnění. I proto se tedyvedení MČ rozhodlo oddálit uzá-věrku a vytvořit prostor pro dal-ší návrhy a zvýšení konkurence.

Letáčky na Praze 3 Aktivisté AZ pomáhali s distribu-cí letáčků přímo na ulicích Pra-hy 3, konkrétně před obchodnímcentrem Flora, na Olšanskémnáměstí a na Ohradě. Na Floře,která leží na hranici MČ, nebylopřed obchodním centrem nějakéideální místo – z obchoďáku sevychází různými východy do ga-ráží, směrem k náměstí Jiřího zPoděbrad, na tramvajové ostrův-ky a před budovu. Zvolili jsme

místo před budovou, kudy od-cházeli především místní. Přes-to jsme narazili na nejen vyššípočet nerezidentů, ale také na

poměrně nižší zájem od reziden-tů z Prahy 3. Zkusili jsme protopříště jednu stanici vzdálené Ol-šanské náměstí uvnitř MČ - a ne-pochybili jsme. Nejen, že se tampohybovalo lehce více lidí, než naFloře před OC, a že výrazně vyššíbylo zastoupení rezidentů. Bylito navíc občané s vyšším zájmemo svoji městskou část a nástrojparozu. Přece jen místní obcho-dy přitahují více místní lidi, lidisoucítící s místem, než velké OC.

Podobným místem byla i Ohrada,resp. chodník u (západní) tram-vajové zastávky Biskupcova. Naobou těchto místech vysoká fre-

kvence cestujících mířících donebo z tamních domovů, na Ol-šanském náměstí i s vyšším po-čtem maminek s kočárky, které

jsou nakloněny aktivistickýmkontaktům.

Pozitivní i negativní zážitkyPárkrát jsme někomu „vběhli dorány“, když dotyčný prohlásil, žezrovna o tématu participativního

rozpočtu chtěl někde hledat infor-mace. Většina byla ovšem „nepo-líbena“, se zájmem sivyposlechli naše infor-mace a nemálo z nichparoz přivítali. Byloi pár takových, kteříhned měli nápad. Vy-skytli se ovšem i jedin-ci, kteří, ač leták aninevzali do rukou a tře-ba ani nevyposlechliústní informaci, měliústa jen pro odmítnutí a kritiku,dokonce i rasistickou. Příklad, jakneznalost a hloupost, předsudkya patrně nějaká vnitřní frustrace,dovedou zatemnit mysl a svého no-

Paroz – světlo a temno

sitele scestně orientovat. Postavitproti nástroji přímé demokracie,kde si on může ve veřejném pro-storu cokoli navrhnout a dát tak

průchod skutečně svým názorům.Naproti tomu slunečnými vyslancibyli návštěvníci z Prahy 10, z nichzhruba polovina o parozu na desít-ce věděla a velká část z nich se za-pojila. Tito všichni paroz uvítali adoufají v pokračování. Se zaujetímvyprávěli o návrhu, který podpoři-li, proč ho vybrali a nad čím pře-mýšlejí pro další ročník. Dokon-ce jsme narazili i na takové, kteří

zprostředkovávali návrhy souse-dům a přátelům včetně pomoci s

internetovým hlasováním a již sechystají pořádat rozhovory se sou-sedy právě kvůli nápadům pro pod-zimní podávání návrhů. Karel Růžička

několikrát dotyčný

uvedl, že o parozu

chtěl hledat informace


15/17


Zaměstnanecké podíly jsou běžnou věcí nejen veSpojených státech, ale i v Evropě. Na výročníkonferenci Evropské federace zaměstnaneckého

akciového vlastnictví EFES 16. května 2016 bylouvedeno, že v loňském roce mělo akciové podíly 36milionů zaměstnanců 2 596 největších podniků z31 evropské země.

Průměrná hodnota podílu řadového zaměstnancečiní přes 25 tisíc euro (a když se započtou exeku-tivci, je to skoro dvojnásobek). Dohromady jde o367 miliard euro, to je 3,1 procenta kapitalizacezmíněných podniků. Co je důležité, tyto podnikyprošly zkouškou krize velice dobře, od roku 2009se uvedená průměrná hodnota zaměstnaneckéhopodílu zdvojnásobila.

http://www.efesonline.org/Annual%20Econo-mic%20Survey/2015/Survey%202015.pdf

Zaměstnanecké podíly mají prakticky všechny vel-ké podniky obchodované na burze v Británii, Ir-sku, Francii, Nizozemsku či Finsku. V Německu

jde o necelé čtyři pětiny obchodovaných akciovýchspolečností, v Rakousku 60 procent. Největší pří-růstky nastaly v letech 1995 – 2005, ale potom se

jen zmírnily, krize je nezastavila.

Mírný ústup zaznamenala jen Francie, kde bylroku 2014 zrušen zákon, který zaváděl povin-nost nabídnout 10 procent zaměstnancům v pří-

padech privatizace státních podniků. Tato povin-nost však byla loni částečně obnovena a vztahujese na podniky, které jsou privatizovány veřejnounabídkou. V řadě zemí jsou zaměstnanecké akcie daňovězvýhodněny. Někde je úplně zrušena daň z pří-

jmu při jejich získání. Osvobozeny jsou příjmyze zaměstnaneckých akcií po určitou hranici, vRakousku nejnověji do 3000 euro ročně.

V seznamu nejvýznamnějších evropských spo-lečností se zaměstnaneckou účastí najdeme řaduvelkých rakouských podniků – Letiště Vídeň,Oberbank, Rakouskou poštu, OMV nebo hutě

Voestalpine. Německý seznam je ještě delší a zeznámějších společností lze uvést Allianz, BASF,Bayer, Daimler, E.ON, Lufhansu, RWE, SAP, Sie-mens či týdeník Der Spiegel.Z ČR nelze uvést nic…(zf)

Zaměstnanecké vlastnictví narůstá


16/17


Celkem devět přednášek věno-vaných problematice levice vČR a Evropě, ekonomice, klima-

tu a genderové otázce obsahovalyletošní Dny antikapitalismu, kte-ré 20. až 22. května uspořádala vpražském klubu TransitDisplaySocialistická solidarita. Tradičníteoretickou, slovní rovinu akcetentokrát ozvláštnila i praktická– poslední sobotní přednáška seodehrála na zahradě Autonomní-ho komunitního centra Klinika,které v týdnu obsadila policie

pod záminkou hledání ohláše-né bomby, ale zakrátko po jejímodchodu ji provozovatelé opětuvedli v činnost (než přišel dru-hý a třetí anonymní telefonát azásah policie).

Co zazněloÚvodní, páteční přednáška pat-řila ekonomce Iloně Švihlíkové aaktivistovi Janu Májíčkovi, kteříprobírali téma práce v 21. stole-tí, prekarizace a robotizace. So-botní program otevřel Jiří Šteg,ekonom a poradce europoslanceJana Kellera, který bez původ-ně ohlášeného Tomáše Křemena(Mladí zelení) uvedl asi 25 pří-

tomných posluchačů do počát-ků činnosti DIEM 25 a Plánu B.Následovali přednášky „Tradice

a proměny rasismu v Čechách“s romským aktivistou JozefemMikerem, Filipem Vidimským(Zleva proti xenofobii) a publi-

cistou Vítem Strobachem a „Bojproti fašismu v Evropě“ s AlenouKrempanskou (Inštitút ľudskýchpráv), Laylou Bartheldi (Stu-dentské hnutí za solidaritu) a

Pažáre Hejdári (Marx21, Linke).Na Klinice pak odzněla přednáš-ka „Kapitalismus a klima“ s Rad-

kem Kubalou a Kristinou Kloso-vou. Na neděli byla připravenatémata „Taktiky astrategie levice v ČR“s Adamem Bartošem(SocSol), RadimemHejdukem (Idealisté.cz), Filipem Schnei-derem (Mladí zelení)a zástupci Kliniky ainiciativy Ne rasis-

mu, „Radikální levi-ce v Evropě“, na něžbyli přizváni Mark L. Thomas(Socialist Workers Party, V. Britá-nie), Miguel Sanz Alcántara (EnLucha, Španělsko) a Elisiv Rogn-lien (Pracownicza Demokracja),a na závěr přednáška „Revolucebude feministická, nebo vůbecnebude“ s Eliškou Kubicovou aSoňou Tichou.Záznamy by měly být dostupnéna webu SocSol, přednáška J.Štega i na webu AZ.

EU proti svým občanůmJiří Šteg nejprve připomněl dů-vody vzniku DIEM 25 – postoj

a kroky EU, ECB a MMF vůčiŘecku a vládě Syrizy, které ne-řeší ekonomické problémy země,

strukturální problémy tamníekonomiky, zadlužení vyvolané

frivolními nákupy atd., nýbrž vduchu neoliberalismu jen zajiš-ťují zisky finanční ekonomice aprivatizaci zbytků státního ma-

jetku Řecka dle zásady priva-tizace zisků a zespolečenštěníztrát. Dle Štega hledá řecký ex-ministr financí a iniciátor DIEM25 Janis Varoufakis nástroj, jakzasáhnout do činnosti EU, jak jidemokratizovat, jak se postaviteuromašinerii, která se zvrhlaproti zájmům občanů EU. Formu-

je se DIEM jako právnická osoba,dokončuje se evropská síť a chys-tá evropský parlament DIEM

Antikapitalistická podpora Kliniky

jak se postavit

euromašinerii, která je

proti zájmům občanů?


17/17


(patrně obsazen losováním).„Plán B“ vidí jako snahu o změnuEU, aby se změnil i život občanů.Nutnost změny EU si podle Šte-ga uvědomuje stále více poslancůa dalších činitelů, protože EU seuž stala neakceschopnou struk-

turou, rejdištěm mocných a pod-vodníků, provázené informačnímzatměním, přitom rostou nerov-nosti mezi občany a EU působísama proti sobě. Neschopnostřešit ekonomické rozdíly doložilekonom na údajích, že HDP stá-tů EU dosahuje cca 15 bil. eur,ale rozpočet orgánů EU činí jenprocento z této sumy a z toho jenzlomek představují prostředky

na kohezi ekonomiky. Šteg od-mítl iluze o socialistickém cha-rakteru EU: „Je to kapitalistic-ký megastát“, a podtrhl, že Unienení totéž co evropský hospo-dářský prostor, tj. odchod z EUneznamená konec hospodářskéspolupráce. Pozici vykořisťovanézemě dokumentoval ekonom natom, že čistý příjem na jednohopracovníka škodovky ročně činízhruba čtvrt milionu korun, alečistý zisk na jednoho pracovníkadosahuje půl milionu...

Kapitalismus a klima „Klinická“ přednáška o Kapi-talismu a klimatu se zabývala

více tématy. Radek Kubal vy-ložil marketing etiky velkýchfirem, které se prezentují vesvých mateřských zemích či vEvropě jako ekologicky zod-povědné, etické, ale v zahra-ničí páchají ekologické škody.

Zmínil, že ve světě se pohybujeasi 27 klimatických uprchlíků(stáli na počátku vnitřní mi-grace a války v Sýrii), jejichžzemědělství se kvůli změně kli-ma zhroutilo. Uvedl, že za pří-rodních pohrom umírají ženy14-krát více, než muži. Klima-tické změny označil nikoli zapůvodce, ale akcelerátory vá-lek. Přiblížil Hnutí za klima-

ticku spravedlnost, rozvíjejícíse spolupráci s odbory a ocenilkomplexní přístup tomu věno-vanému kanadského manifes-tu. Kristina Klosová (Limity

jsme my, Horní Jiřetín) se za-měřila na energetiku a uhelnékoncerny. Zdůraznila šíři do-padů ne/těžby na různé skupi-ny lidi a upozornila na rozdí-ly mezi slovy a činy politiků.Popisovala solidární akce, vnichž se podporují lidé přeshranice států, členové různýchznevýhodněných skupin atp.,mj. blokádu dolů Watenfall vSRN.(kru)

Zpravodaj AZ(květen 2016)

Odpovědnýredaktor

Karel Růžička

Grafický design a sazba Michal Černý

Do tohoto číslapřispěli:

Karel Růžička, Kateřina Vojtíšková, Zbyněk Fiala, Jan

Lunga, Jaroslava Slabá, Vladimír Opatrný

Zdroj fotografiíwww.freeimages.com

KONTAKTYWeb: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdola YouTube: kanál AlternativaZdola Zpravodaj: [email protected]

Schůzka AZ se ve středu18. května uskutečnila na

hřišti DTJ Santoška v Pra-ze 5. Prologem byla soutěžv kuželkách, kde Ilona Švih-líková nejvíce zaměstnala

Václava Exnera, který po-nejvíce stavěl kuželky.

Date post:	05-Jul-2018
Category:	Documents
Upload:	alternativazdola
View:	221 times
Download:	0 times

Zpravodaj AZ Květen 2016

Documents