-
(nor 2015)
ALTE
RNAT
IVA
ZDOLA
ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 1
Jak u tak bv zvykem, Zpravodaj AZ se opt vnuje velmi rznorodm
tmatm. Nicmn nkolik lnk by se dalo tematicky spojit jako
sou-vislosti vroby potraviny, jejich kvalita a etick rozmr
spotebitele, tedy kadho z ns. V dob postn tma vpravd symbolick.
Velmi potebn je pstovn soucitnho a uvdomlho spotebitelstv, ppadn i
spotebitel-skho bojkotu. Uvdomn si, e nae volby jsou jednou z cest
zmny. Bez dostatench informac jsme ovem bezradn, nutn potebujeme
vdt, znt, k emu me pomoci napklad legislativa podporujc informovn o
pvodu potravin, vrobk a jejich sloen. Prmyslov ivoin vroba je
nejnalhavjm problmem na doby to tvrd Philip Lymbery, editel
organizace Compassion in World Farming a autor knihy Farmageddon
skuten cena levnho masa. Je nejvtm (a tolerovanm) ppadem trn zvat a
souvis i s pltvnm potravina-mi, pokozovnm lidskho zdrav a krajiny.
Doporuujeme shldnout jeho pednku v Sentu R nebo knihu samotnou.
Prmyslov rostlinn vroba je ovem tak problm. Produkci palmovho
oleje, kter je skoro vudyptomnou soust vrobk, doprovz
bezpre-cedentn devastace uniktnho ivotnho prosted Indonsie a
Malajsie (a dalch zem), deforestace, vrady lidoop a nien ivot
mstnch obyvatel. Koalice proti palmovmu oleji vs seznm se zkladnmi
fakty a porad, jak vrobky pouvat. Alternativa Zdola se pipojila
mezi leny tto koali-ce.Geneticky modifikovan organismy (GMO) a
plodiny u ns nejsou pli diskutovanm tmatem, i kdy R pat k mlo
evropskm zemm, kde se pstuj geneticky modifikovan plodiny. V USA je
agrobyznys s GM plodina-
mi mnohem vt, produkty obsahujc GM nejsou oznaovny, co se sna
spotebitelsk iniciativy zmnit. Pprava transatlantick dohody TTIP dv
tmatu novou nalhavost. Pinme tak zprvy ze zajmavch akc Spo-
lenosti za trvale udriteln rozvoj a Agory CE. Sledovali jsme dle
osud Kliniky na ikov, boj proti nepoctivmu provozovateli restaurace
zkr-na nebo spch dokumentu o Edwardu Snowdenovi. Peji pkn ten a
proit doby vnitnho probuzen, oiven nadje a tou-hy.Kateina Vojtkov
Pednku P. Lymberryho v Sentu R je mon zhldnout zde:
https://vimeo.com/117511477Strnky Koalice Stop palmovmu oleji:
http://www.stoppalmovemuoleji.cz/
Ven tenky, ven teni,
obsah
1 vodnk 2 Kontroverze kolem genetickch modifikac5 Palmov olej8
Ochrana pdnho fondu9 Vatky z kzn Jana Husa10 Znaky kolapsu
civi-lizace12 zkrna13 Agora o Parozu14 Komunitn prce je vdy
iniciativou zdola17 AZ zaazena na mapu socilnch inovto-r18
Ohlasy
[email protected]
Svoje pipomnky, n-zory, komente, pro-sm poslejte na tuto
e-mailovou adresu:
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 2
Geneticky Modifikovan Organismy (GMO) jsou organismy, v nich byl
genetick materil (DNA) zmnn tako-vm zpsobem, kter se pirozen
nevy-skytuje. Diskuse kolem GMO je pln emo-c, ale tak vdeckch
argument na obou stranch. Vyuit biotechnologi jako je genetick
inenrstv v potravinstv a zemdlstv pin dilemata ekonomick
(intelektuln vlastnictv patenty, kon-trola osiv, obchod s
pesticidy/herbicidy), ivotnho prosted nebo medicnsk (bez-penost GM
potravin). Jednou z nejvt-ch a nejznmjch spolenost, kter se zabv
biotechnologiemi, je Monsan-to. Problematika biotechnologi nab-v na
vznamu v kontextu dojednvn Transatlantickho partnerstv pro obchod a
investice (TTIP) nebo konfliktu na Ukra-jin.
Kontroverze kolem genetickch modifikac v potravinstv
Ostrait evropsk pstup ke GMNa evropskm trhu je mon koupit GM
pro-dukty pouze rostlinnho pvodu, nikoli potra-viny i krmivo
ivoinho pvodu. Potraviny s obsahem GMO mus v EU nst oznaen
Vy-robeno z GMO (celkov 40 ze 47 evropskch zem), u produkt ze zvat
krmench GM krmivem to ale neplat. EU autorizuje vech-ny GMO a
zpsoby jejich vyuit v evropskm prostoru, nicmn podle EU by lensk
stty mly samy rozhodovat o pstovn GM plodin na svm zem. Pozice
bioprmyslu a biotech-nologi zastupuje v EU nap. vlivn asociace
EuropaBio (leny jsou Monsanto nebo Bayer).T. Stckelov v rozhovoru
pro 7. Generaci tvrd, e esk debata o GMO se pizpsobi-la evropsk
agend ji ped vstupem do EU (prvn zkon z roku 2001). Kdyby R
neusi-lovala o vstup do EU, zejm by obhjci GMO prosadili americk
model zaloen na liberl-nm pojet vi GMO. R pat mezi nkolik
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 3
evropskch zem, kter povoluj pstovat GM plodiny (vedle Slovenska,
Rumunska, pa-nlska i Portugalska). V R se komern a v mantinelech
pravidel EU pstuje GM kukuice a brambory oset plochy jsou relativn
zanedbateln a od roku 2011 klesaj (1754 ha kukuice MON810 v 2014,
max. 8380 ha v roce 2008). Brnnsk firma MONSANTO R (len americk
Monsanto Company) nabz osiva GM zemdlskch plodin (kukuice, epka
olejka), dle produkty biotechnolo-gi a ppravky na ochranu rostlin
(nap. znm Roun-dup). Tma genetickch mo-difikac nijak siln
nerezonuje ve veejnm prostoru a losk pochod proti Monsantu v Praze
a Brn probhl za relativnho nezjmu veejnosti i mdi. Biotechnologie
GM byly na druhou stranu pedmtem vbec prvn evropsk obansk
iniciativy uspodan organizacemi Green-peace a Avaaz. Ta poadovala
moratorium na pstovn GMO v Evrop a Evropsk komise se j musela
zabvat, kdy ji za 7 msc pod-poilo vce ne milion oban EU a minimum
bylo pekroeno ve 12 sttech. Petice byla pedna komisai pro
zdravotnictv J. Dallimu v prosinci 2010. est stt EU vetn Nmec-ka,
Rakouska i Francie na svm zem zaka-zuj pouvn a prodej GM
produkt.
Liberln americk pstup ke GMPstup USA je zcela odlin, co se
projevu-je kvantitativn i kvalitativn. Vce ne 80 % produkce cukru,
bavlny, sji nebo kukuice v USA bylo vloni z geneticky upravovanch
odrd. Na nrodn rovni nebyla pijata dn legislativa tkajc se oznaovn,
zda vrobek obsahuje GM sloky. Spotebitel se tyto informace nedozv,
co se sna rzn iniciativy zmnit. Na podzim loskho roku se konala
referenda zasazujc se o povinnost oznaovat GM potraviny v Coloradu
a Ore-gonu, ob nespn (proti bylo 66 %, resp. 50,7 % voli). Nespn
iniciativy probh-ly dve v Kalifornii (2012) a Washingtonu (2013).
Naopak, volii na Havajskm ostrov Maui podpoili tsnou vtinou
moratori-um na pstovn GM rostlin do doby, ne se
potvrd jejich bezpenost. Proti vsledku se okamit na federln soud
obrtily koncerny Monsanto a Dow Chemical. V kvtnu 2013
podobn nvrh zkona schvlil guvernr Vermontu, dopo-sud se vede
soud o jeho implementaci.Nespch zastnc
oznaovn nkdo inter-pretuje jako vtzstv vdy nad propagandou a
strachem, z jinho hlu pohledu se ale me jevit jako potlaovn prva na
informace, vhra mar-ketingu a velkch penz. Korporace jako Monsanto,
PepsiCo i Kraft toti utra-
tily destky milionu dolar na kampa proti oznaovn
potravin argumentuj hrozbou ztrty pracovnch mst, zdraenm
potravin, monm znaenm produkt bez GM (nap. certifikovan organick
potraviny) pro ty, kte se chtj GM vyhnout, tvrd, e by mohli
spotebitel usoudit, e GMO jsou njak rizikov, kdy je teba je
oznaovat.
Biotechnologie bez hranic pes Indii, nu a po
UkrajinuBiotechnologie se tak v Asii zejmna v n. iroce medializovan
(nap. aktivistka Vandana Shiva) bylo psoben Monsanta v Indii, kter
umonila po roce 1988 politika Svtov banky smujc k deregulaci
osivskho sektoru. V Indii byly zpotku
GM plodiny pijmny s nadenm, oekvn ale nebyla naplnna. Vsledkem
byly vy nklady na osivo (intelektuln vlastnictv-patenty), ni vnosy
(vy citlivost vi kdcm, suchu) nebo zven spoteby
v indii byly zpotku
gm plodiny pijmny
s nadenm, oekvn
ale nebyla naplnna
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 4
pesticid. Semena jako obnoviteln zdroj se stala ne-obnovitelnou,
patentovanou komoditou. Monsanto zaalo podvracet regulan procesy v
Indii a pouvat veejn zdroje k protlaen ne-obnovitelnch hybrid GMO
prostednictvm public-private partnerships (PPP).Objevily se zprvy,
e Ukrajina by se mohla stt dal zem produkujc GM plodiny. Po-moc
Ukrajin ve form vru od MMF (17 mld. dolar) byla dajn podmnna zvenm
vyuvn biotechnologi v zemdlstv a firma Monsanto ji zaloila na
Ukrajin svou pobo-ku. Ukrajina podle Svtov banky me hrt zsadn roli
ve svtov potravinov bezpe-nosti, protoe m obrovsk zemdlsk dosud
nevyten potencil. Pinami jsou nzk pjmy zemdlc, neadekvtn politika s
nz-km objemem soukromch investic a moder-nizace sektoru. EU se nyn
podl na vytvoen prhlednho (liberalizovanho) trhu se zem-dlskou (a
vysoce kvalitn) pdou.
Jsme pejedeni TTIP jako trojsk k? Monsanto a podobn spolenosti
tvrd lobuj ve prospch TTIP, kter me otevt dvee GM po-travinm.
Evropsk komisa P. Hogan ujiuje, e potraviny budou znaen i po ppadnm
pi-jet TTIP. Stejn spolenosti jsou tak za snahou oslabit
celoevropsk regulan rmec, aby mohly tlait na jednotliv stty a mnit
jejich legislati-vu. 17. ledna v Berln pochodem Were fed up
demonstrovalo 50 tisc lid vetn farm na 90 traktorech svj nesouhlas
s TTIP a globaliza-c prmyslovho zemdlstv, zejmna masov
ivoin produkce. Obvaj se toho, e uzaven dohody ped dal moc
korporacm na obou stranch Atlantiku na kor rodinnch farm a mstnch
ekonomik opt na obou stranch Atlantiku. Kritizuj samotn princip
umoujc patentovn gen ivch organism. Udr si Evropa svj odlin postoj
vi GM, pokud bude TTIP pijata? M vbec dnes Evropa njak spolen
postoj ke GM plodinm? Vme vbec, jak pstup zaujm esk reprezentace ke
GM, kdy ministr P R. Brabec vt volnou ruku lenskch stt EU a jak
veejnost? Europoslanec tvrd, e jsou dokonce tyi hlav-n pstupy ke
GMO, kter zastv angaovan veejnost, bn spotebitel, vdci a politici.
Lze souhlasit s tm, e esk mdia o GMO a TTIP velmi mlo informuj a
lid o tchto otzkch kriticky nepeml a nediskutuj tolik, jak by si
tato tmata zaslouila.
Literatura, odkazy:Poc, Pavel. O GMO, (ne)bezpenosti potravin a
americk invazi. Dostupn z:
http://www.prawda.cz/lidem-chybi-informace-gmo/Registr EU geneticky
modifikovanch po-travin a krmiv:
http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfmSlimkov,
Margit. GM potraviny. 22. 7. 2012.
http://www.margit.cz/gm-potraviny/Stckelov, Tereza. Evropa vyklz
pole, o GMO si budeme vc rozhodovat sami. 13. 10. 2010. Dostupn z:
http://ekolist.cz/cz/publi-cistika/nazory-a-komentare/tereza-stckelo-va-evropa-vyklizi-pole-o-gmo-si-budeme-vic--rozhodovat-sami
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 5
Palma olejn je celkem nenpadn rostlina, jej olej z obyvatel EU
in spolupachatele tragdie. Pro informovanho sotva novinka, pro ty,
kte ij pod tlakem nutnosti nic dramatickho. Jen dal d-sledek
globalizace, kter je tm prodnm zkonem. Uspokojovn rostouc poptvky
po palmovm oleji m niiv dsled-ky v podob kritickho odlesovn detnch
prales v jihovchodn Asii. Nejvtmi producenty jsou Malajsie a
Indonsie (ostrovy Borneo a Sumatra). Mimodn rozsah a rychlost
odlesovn pedstavuje ob-
rovsk mezinrodn problm. Mra odlesovn v Indonsii byla podle
Guinessovy knihy svto-vch rekord 1,8 mil ha/rok, co odpovd ztrt 2 %
lesa kad rok (data Greenpeace, indonsk vlda tvrd, e data jsou
zastaral a po roce 2000 deforestace poklesla na 1.08 mil ha/rok).
Palmov olej se pitom zdl bt ekologickm, socilnm a environmentlnm
velkem: udri-teln sklize, biopalivy alternativa k fosilnm palivm
(snen emis sklenkovch plyn), cesta z chudoby pro mal farme. Dopady
jsou spe opan. Je s podivem, e donedvna jsme pes informan petlak,
nebyli dostaten srozumni
s vazbami mezi naimi kadodennmi volbami, politickmi rozhodnu-tmi
(biopaliva) a globlnmi problmy. S tmto bilinovm prmyslem se d pitom
hnout tak zdola, nekupovat vrobky obsahujc palmov/palmo-jdrov
olej.
Palmov byznys a ekonomick boom zem jihovchodn AsieVroba palmovho
oleje se stala pilem indonsk a malajsijsk eko-nomiky. Tyto zem od
90. let dynamick ekonomicky rostou a rozvjej se dky produkci oleje.
Po roku 2000 dramaticky rostla svtov po-ptvka po rostlinnm oleji.
Vroba palmovho oleje se zdvojnsobila (50 mil t za rok 2012, FAO
2013). Indonsie je svtovm leaderem, dodv pes tetinu svtov produkce
certifikovanho palmovho oleje (certifikovan Kulatm stolem pro
udritelnost pstovn palmovho oleje; RSPO). Indonsie je jednou ze zem
s nejvtm podlem detn-ho pralesa, cca 60 % plochy. est nejvt ostrov
svta Sumatra mezi lety 2000 a 2013 piel o tm 8 mil ha les cca 17%
celkovho zem ostrova, kter in 47,3 mil ha (dle Global Forest
Watch). Malajsie vykazuje v souasnosti nejvy mru odlesovn, kdy mezi
lety 2000 a 2012 ztratila 14,4% svch les (dle Mongabay.com, 2013).
Zatmco v roce 1984 bylo Malaj-sii celkem pouze 150 tis ha plant, k
prosinci 2012 bylo oszeno ji 5,1 mil ha celkov rozlohy 33 mil ha.
Pi souasnm tempu odlesov-n me do roku 2022 zmizet a 98 % ninnch
detnch prales na Borneu
Ekologick a sociln dopady pstovn a zpracovn palemDvody pro
nepouvat palmov olej nzorn ukazuje dokument Zele-n pou. Palmov
prmysl je taen velkm, nadnrodnm kapitlem
Palmov olej agrobyznys ohroujc nejen biodiverzitu
Palma olejn
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 6
likviduje tak staletou strukturu tropickho venkova (Neustupa
2005). Pstovn palmy na monokulturnch plantch po vykcen i (nezkonnm)
vyplen pvodnho detnho pralesa, mangrov vede k:
uvolovn metanu a oxidu uhliitho do ovzdu (na 1 t palmovho oleje
pipad 1030 tun CO2) kvli vysuovn raelini, mokad a bain, zakldn por,
odlesovnpdn eroze, degradace pdy,ilegln tba deva,ztrta
biodiverzity,zabjen primt (zvl orangutan) jako kdc rostlin palmy
olej-n,korupce politik a ednk, nedostaten vymhn zkon na ochranu
les,zneiovn zdroj vody (zdravotn dsledky mezi obyvatelstvem),zabrn
pdy, oebraovn domorodch obyvatel ostrova, vyuvn dtsk prce,zvyovn
zvislosti pvodnch obyvatel na penzch a konzumeris-mu (mizen ivotnho
prostoru, monost obivy).
Vtina druh ivoich ijc v lese nen schopna na plantch pe-t, je
nucena migrovat nebo uhyne. Orangutani ijc v lese v ko-runch strom,
pak ivo, hledaj potravu na zemi, co z nich in kdce. Odhaduje se, e
ron je zabito 1500-5000 orangutan. Nkter spolenosti podncuj
zamstnance k zabjen orangutan. Osiel mlata zemou nebo skon v rukch
pekupnk. Vzhledem k velmi pomalmu rozmnoovn je orangutan nanejv
ohroenm druhem.
EU a palmov olejMasov produkce tohoto oleje vychz ze stoupajc
poptvky po tto surovin. Palmov olej je nejlevnj a pouv se vude mon.
Zem EU pat celosvtov s 12-15 % podlem ke klovm zkaznkm firem
obchodujcch s palmovm olejem. V roce 2012 bylo v zemch EU vyuito
piblin 1,9 mil t na vrobu biopaliv, 0,6 mil t na vrobu elektiny a
tepla, 3,9 mil t bylo vyuito mimo energeti-ku, zejmna v produkci
potravin a vrobcch osobn pe (kosmetika, detergenty) nebo
olejo-chemickm prmyslu (barvy, lubrikanty).Drtiv vtina z ns jej
nakupuje v potravinskch v-robcch (suenky, chipsy, zmrzliny,
okoldy..), kosmetice (kondicionry na vlasy, ampny, pny na holen,
prac prky, ), biopalivech nebo krmivech pro zvata. Vce viz
http://stoppalmovemuoleji.cz/vyrobky.php. EU vyda-la ji v roce 2011
nazen o povinnm oznaovn typu pouitho rostlinnho oleje ve vrobcch,
ale teprve od prosince 2014 evropsk legislativa pikazuje uvdt na
etiket typ oleje.
Aktivismus a moc spotebitel Palmov olej ukazuje dleitou roli
obanskch iniciativ, ochran-skch spolenost a nezvislho vdeckho
vzkumu pi ochran hodnot tohoto svta (dokumentrn filmy, lnky, osvta,
marketing). Do centra se dostala etika spotebitel a jejich volba.
Kampan Gree-
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 7
npeace proti necitliv politice Procter & Gam-ble (zvl proti
amponu Head & Shoulders) vyuily obrazy mldte orangutana nebo
tygra. V boji proti zmn klimatu mla pispt tak iniciativa Spojench
nrod Program REDD (http://www.un-redd.org/), kter fungovala v
Indonsii mezi 2009 2012 na bzi finan-nch kompenzac za snen mry
odlesovn a uchovn uhlku v lesch. Program se zamil na hledn
ekonomick rovnovhy ve prospch udritelnho managementu lesnch porost,
zem, komunit a uivatel lesa, pi omezovn emis sklenkovch plyn. esk
zoolog a ochran Stanislav Lhota v Ba-likpapanskm zlivu (Borneo)
zblzka sledoval rozvoj byznysu s palmovm olejem. Zkuenost jej
pivedla k osvt na mst i u ns, prci s domorodmi obyvateli (Ptel
Balikpapanskho zlivu), vyjednvn s palmaskmi spolenostmi (zejmna
Wilmar nejvt palmoolejn korporace na svt, dodavatel Unileveru,
provozuje pes 160 vrob-nch tovren, zamstnv 60 tisc lid ve vce ne 20
zemch), politiky, nelnky a komunitami. Sna se podporovat
ekoturismus, pravideln ternn monitoringy a monitoring mdi. Nejlep,
co tedy meme pro indonskou produ udlat, je podn si st etikety a
vrobky s obsahem palmovho oleje zkrtka nekupo-vat. k Stanislav
Lhota, M.Sc., Ph.D.
Kateina Vojtkov
Dal informace:
Dokumenty:Zelen pou Orangutani, nebo palmov olej? 2012, reie:
Michal Glik. Ke shldnut na:
http://www.youtube.com/watch?v=god-62gLOx_4Gone with the Tide.
2011, reie: Lutfi Pratomo. Ke shldnut na:
http://vimeo.com/47005050
Elektronick zdroje, odkazy:Dohnal, Radomr. Za masivnm neleglnm
odlesovn tropickch prales stoj poptvka bohatch zem. 25. 9. 2014.
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/za-masivnim-nelegalni-odlesnovani-tropickych--pralesu-stoji-poptavka-bohatych-zemihttp://news.mongabay.comLhota,
Stanislav. Problematika palmy olejn a dopady jejho pstov-n a pouvn
http://www.zooplzen.cz/ochrana-prirody/kampane-ea-za/ochrana-jv-asie-2011-2013/chap_22410/kampan-pro-jihovychodni--asii-eaza-iucn-ssc-2011-2013.aspxNeustupa,
Ji. Palmov olej nen ekologickou alternativou fosilnm palivm,
19.7.2005, Ekolist. Dostupn na:
http://ekolist.cz/cz/publicis-tika/nazory-a-komentare/palmovy-olej-neni-ekologickou-alternati-vou-fosilnim-palivums
Stanislav Lhota
Alternativa Zdola se stala lenem Koalice proti palmov-mu oleji
(http://www.stoppalmovemuoleji.cz/clenove.php). Jednou z pin
devas-tace detnch prales je pstovn palmy olejn. Plante pro jej
pstovn vznikaj vykcenm a vyple-nm pvodnho porostu detnch prales.
N-sledky? Ztrta biodiver-zity, poruovn zem-nch a lidskch prv, naven
emis sklen-kovch plyn a znei-tn. eknte spolen s nmi NE palmovmu
oleji v R.
AZ proti palmovmu oleji
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 8
Ze zkona o ochran pdy, 334/1992 Sb., 1: Zemdlsk pdn fond je
zkladnm prodnm bohatstvm na zem, nenahradi-telnm vrobnm prostedkem
umoujcm zemdlskou vrobu a je jednou z hlavnch sloek ivotnho
prosted.10. 2. 2015 pi jednn Poslaneck snmovny neproel likvidan
sentn pravy nvrhu k novele zkona o pd. PS PR se piklonila k pvodn
ministersk verzi, i ta vak podle ekolog zase o nco zhor ochranu pdy
ped zstavbou. V R republice se ron z pdnho fondu z dvodu vstavby
vyjme podle Zem-dlskho svazu zhruba 7,5 ha denn (jet nedvno lo o
dvojnsobek: mezi 20002006 zmizelo prmrn 4,5 tis ha ron, tj. 14,5
ha
denn). Pro sentn verzi hlasovalo pouze 47 poslanc 10 ze 14
lidovc, 11 z 16 z ODS, 24 z
50 z SSD, 1 ze 47 z ANO a 1 z 33 z KSM (85. hlasovn). Tato verze
vychzela vstc nvrhm kraj a Svazu mst a obc (kraje a obce by byly
osvobozeny od poplatk za vyn-t zemdlsk pdy z fondu) a podle
ministra ivotnho prosted R. Brabce vbec nechrni-la pdn fond a
poprala smysl zkona a p-vodn zmr, tedy ochrnit zemdlskou pdu a
motivovat investory, aby vyuvali oputn arely (brownfields) a
zastavovali pdu mn kvalitn.
Stenozznam jednn PS PR:
http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/s025155.htmhttp://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=339&O=7Stanovisko
Zemdlskho svazu ke zmnm v novele zkona o ochran zemdlskho pd-nho
fondu na pd sentu: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6684002Zkon o
ochran pdy: vtina poslanc podpoila men zlo:
http://denikreferendum.cz/clanek/19746-zakon-o-ochrane-pudy-vetsi-na-poslancu-podporila-mensi-zlo
Nov legislativa: ochrana pdnho fondu
Leton sout o zlatou soku Oskara v kategorii dokumentrnch film
zskal film reisrky Laury Poitras s nzvem Citizen-four. Dokument
zachycuje klovou vpov Edwarda Snowdena z honkongskho hotelu v ervnu
2013. Jak je znmo, tento mladk a bval analytik Americk bezpenostn
agen-tury (NSA) odhalil protizkonn praktiky NSA tkajc se pehovn
soukrom komunikace stovek milion lid a to, e kad mobiln za-zen je
potenciln tnice. George Orwel se s Velkm bratrem spletl jen o pr
destek let. Jak spolu souvis svoboda a soukrom, a co se stane s
demokraci, pokud nrodn vldy pe-vezmou dohled nad vekermi naimi
daty? Mediln boue, kterou vpov vyvolala a reakce USA, kter vystila
v rusk exil dvaj
pbhu tohoto whistleblowera punc naprost jedinenosti. Filmaka L.
Poitras si vyslouila ostruhy ji za sv pedchoz filmy M zem (My
Country, My Country, 2006) a Psaha (The Oath, 2008), ve kterch se
vnuje podob-n exponovanm problmm dneka ivotu bnch Iran bhem americk
okupace i pbh dvou Jemenc, vagr, kte pracovali pro U. bin
Ldina.Film je nyn k vidn v rmci festivalu Jeden svt.
Vce informac na:
http://www.theguardian.com/film/2014/oct/19/citizen-four-review-ed-ward-snowden-nsa-engrossing
AZ gratuluje: And the Oscar goes to Citizenfour
Edward Snowden
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 9
DRUH POKRAOVN VATK Z KZN M. JANA HUSA
Marie L. Neudorflov: Druh pokraovn vatk z kzn Mistra Jana Husa
ze spisu Jan Hus, esk nedln postila. Vyloen sva-tch ten nedlnch. (K
vydn pipravil Ji Dahelka. Praha: Aka-demia 1992.)
Mistr Jan Hus ve svch kznch uznval mravn a rozumov pozi-tivn
potencil prostch lid, kte v pehojnm potu chodili na jeho kzn do
Betlmsk kaple a pozdji na rzn msta na eskm venkov, kdy byl Hus
nucen Prahu opustit v dsledku papesk klat-by. Hus ve svch kznch
psobil morln na lidi, posiloval jejich dui a intelekt (schopnost
myslet, stt v poznan pravd). Lid ho za to mi-loval. Hus bral ivot
lid vn na rozdl od crkevn hierarchie, kter lid znemravovala a
vyuvala. Spojoval sv osvtlovac sil s kritikou tch, kte byli
vzdlanj, mocnj, ale neplnili sv kesansk po-vinnosti vi lidu, naopak
zapltali lid do nedstojnho ivota.
3) Z Evangelia sv.Matoue, kap. 13. (Postila str. 112-115).Citt z
Bible:Bda vm, misti a zkonc a pokrytci, kte zavrte krlovstv ne-besk
ped lidmi.Z vkladu Husa: Vy nevejdete do krlovstv nebeskho a tm,
kte mohou vejt, tm brnte. Sv. Jan Zlatost dodal, e brny nebeskho
krlovstv jsou rozumov a misti, zkonci a pokrytci tyto brny ped
lidmi zavraj, aby Psmu nerozumli, tak jako oni mu nerozum, jak ivot
maj vst, co je smrteln hch. Tot in doktoi, misti, kn, zkonci a
pokrytci, a maj kle od krlovstv boho. Citt z Bible:Kristus podle
sv. Luke, 11. kap.: Bda vm, . Kte jste vzali kle od znalost, uen..Z
vkladu Husa: Nynj preltov u nejsou schopni rozeznat dobr od zlho .
Hus upozoruje na papee Jana XXII, kter dv split dobr i zl knihy
psan Janem Vicklefem, nebo v nich Vicklef pe o svatokupectv, o pe,
o smilstv a o lakomstv, kritizuje svtskou moc papee a e by patn kn
nemli dostvat destky. Hus pot kritizuje tpna Plee a Stanislava ze
Znojma, aby potomci rozumli situaci.Ve stejnm duchu odkazuje tak na
Evangelium sv. Luke, kapitolu 18 a 16. (Postila s. 135-136).
Neastnm zbom, kter Kristus na-zv mamonsk zlo, zkazilo se,
zjedovatlo a otrvilo tm vechno kesanstvo na dui; odtud svry mezi
papei, mezi biskupy a mezi jinmi knmi. Psi o kost se hryou, vezmi
kost a pestanou. Odtud tak svatokupectv a knsk a svtsk pcha. Vichni
kn by mli mt zpsob ivota jako Kristus. lovk je slep a bludn, kdy
nem duchovnho ivota. Hus spojoval duchovn ivot hlavn s mravnost,
zodpovdnost, se schopnost poctiv myslet a respektovat pravdu
po-znanou. V tomto ohledu muselo bt sil crkve a lid trval.22. 2.
2015.
Marie L. Neudorfllov, Ph.D.
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 10
Ekonomick a politick parametry ukazuj, e zpadn civilizace se
ocitla v krizi a ek ns rozhodnut, jakou cestou se d do bu-doucnosti
vyostenm rozdl, totalitou a faizac nebo humanistickou mrovou
spolu-prac? Analzu stavu a variant vvoje obsa-huje nov kniha
ekonomky Ilony vihlkov Pelom od velk recese k velk transfor-maci,
kterou pedstavila 25. nora v Praze na pednce a besed Masarykovy
demo-kratick akademie.
Na vod seznmila pes 130 ptomnch s nkolika grafy vchodiskov
ekono-mick situace. Na nich doloila, e potky souasn krize le v 70.
letech, kdy se od sebe oddlily kivky mezd (od t doby stagnuje) a
produktivity prce (stle roste), zaaly klesat sazby korportnch dan,
zaala nemrn rst financializace ekonomiky (objem derivt nkolikansobn
pevil hodnotu celosvto-vho HDP) apod. Upozornila na moc korpo-rac,
kter u nejen oslabuj sociln stt, ale zaaly sttm diktovat, tj.
soukrom zjmy po-tlauj demokratick rozhodnut: Demokracie pek
ekonomickm pravidlm, prohlsila s poukazem na pipravovanou smlouvu
TTIP a nadpravidla tkajc se arbitr mezi firma-mi a stty. V
nadchzejc zhruba destce let ek roz-hodnut, kterou cestou se
spolenost vyd, a pipomnla teorii Kondratvovch vln. Od 5. vlny oekv
pracovn sporn technologie,
jejich decentralizaci (dky 3D tisku) atd. a zle, jak politick
reim se jich zmocn, zda to bude moc korporac, i demokratick stt.
Nen to toti vc technologi, nbr politiky, emu budou slouit,
podtrhla.V prvnm ppad, kter naznauj ppady smluv a instituc jako
ACTA, TTIP, TPP, NSA by byl zcela uvolnn prostor korporacm, ty by
zabrzdily sdlen technologi, znan st pracovnch sl by byla odsunuta
jako zbyte-nch, vldl by strach a probhaly vlky. Za pznan znak
degenerace spolenosti ozna-ila snahu firem o dobvn renty privatizac
funkc sttu (dchodov systm apod.), znak kolapsu t vid v tom, e si
spolenost vybr nekvalitn elity a to jak intelektuln, tak mo-rln, e
je systm nastaven tak, e vyzdvihuje sociopaty.Druh cesta, dle n,
stoj na demokratizaci a humanizaci ekonomiky, d si proto
redefi-nici prce piznn hodnoty sociln prci, nadazen dan nad ziskem
a rentou, rozvoj participace a lokalizace ekonomiky. Ped-pokld, e
soukrom banky pijdou o moc emitovat penze, kter tak ale zmn svoji
po-dobu. Problmem uskutenn tto cesty je ale nutnost spolen akce
(levice), varovala Ilona vihlkov, je v t souvislosti podotkla, e je
teba si nepedstavovat tuto alternativu jako irou utopii, nbr jako
dosaitelnou realitu, relnj ne ne prvn variantu.Konstatovala krizi
identity Evropy, neschop-nost sociln demokracie, resp. nechu
jejch
Znaky kolapsu civilizace: nekvalitn elity a dobvn renty
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 11
pedstavitel nastolit jinou ne neoliberln agendu, nato mnit
systm. V diskusi uvedla, e prce nen tot co za-mstnn. Vyslovila se
nejen pro zkrcen pra-covn doby, ale rovn pro uznn a rozvoj prac v
sociln sfe (emu nahrv demo-grafick vvoj). Ohledn zkladnho pjmu se
vyjdila rezervovan podporuje nrok ka-dho na dstojn ivot, avak v
tomto ppad se obv morlnch rizik. Dotkla se i role ny, kter sice
doshla ob-rovsk hospodsk sly, take ovld prci, le USA ovldaj kapitl
a v kapitalismu vtz kapitl. LR proto jednou bude muset tento problm
eit, pokud se bude chtt stt svtovou jednikou. Jak t poznamenala,
obdobn mus stty BRICS, pokud se chtj vymanit z vliv dosavadnch
ekonomickch mocnost, najt odvahu a politickou invenci a rozvinout
sv kontrastruktury, bez nich jsou odsouzeny hrt na cizm hiti.
Sdlila t, e nvrat relnch vrob z ny do USA sice me snit zvislost USA
na dovozu, avak pracovn msta neobnovuje jde toti o vysoce
automatizovan vroby. Odmtla hospodskou politiku SRN s vraz-n
nevyrovnanou zahraninobchodn bilanc,
nebo ji nemohou dlat vichni, protoe je to hra s nulovm soutem a
jin tud musej tra-tit. Ministra financ SRN Wolfganga Schuble-ho v t
souvislosti nakla z neznalosti makro-ekonomie. Pipomnla osud ecka a
nutnost oddechu, promylen investic a nov legisla-tivy k nastartovn
jeho ekonomiky, zamezen nik zisk a nastoupen cesty hospodsk
konsolidace. Pokraovn dosavadn politiky, kdy subjekty stle spolhaj
na vry, povede k dal krizi, kterou stty ji neustoj a dojde k
redefinici penz, mn Ilona vihlkov.Disproporci mezi globln svobodou
pohybu kapitlu a omezenm pohybem pracovn sly dle n nevyrovn
neomezen pohyb lid nen dvod, aby se lid podizovali kaptlu a
pe-lvali se po svt za nm. Navc upozornila na dal mtus o trhu , nebo
siln firmy se trhu vyhbaj a jeho pravidla obchzej.Neschopnost
levice porozumt souasnm hospodskm problmm a formulovat v-chodiska,
cesty a cle pit ekonomka nee-xistenci politick ekonomie, kter by
zkouma-la a odhalovala sociln nsledky hospodsk politiky, ponvad kad
ekonomick rozhod-nut m sv sociln dopady a odr zjmy konkrtnch
socilnch skupin. Jak dodala, zatm kapitl unik ped svmi nsledky. Za
zkladn lohy dneka oznaila boj za mr, proti vlkm a vlenm tvm, dle
rozvoj participace, sdlen ekonomiky, mstnch eko-nomickch cykl,
vmnnch st a drustev.(kru)
Dva mon smry budoucho vvoje naznao-val zvr prezentace nov knihy:
vlevo strany brnc neprivilegovan Syriza a die Linke a hrdina a
symbol boje proti intrikm mocnch k ovldnut oban Edward Snowden,
vpravo vlen tv John Mc Cain, zaslepen krtac ministr Wolfgang
Schuble a Tea party jako organizace skalnch neoliberl
Ilona vihlkov
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 12
Bvalch zamstnanc restaurace zkrna v Praze 5, kte se pi-hlsili, e
jim provozovatel nezaplatil njakou st prce, kterou v podniku
odvedli, je pinejmenm 30. Oznamili to poadatel protest-nho pochodu,
kter v nedli 15. nora proel od Andla ke zmnn restauraci. Zatmco
loni v lt, kdy se zaala protestn skupina proti pomrm v zkrn
formovat, byli znmi jen ti pokozen a na podzim poet nepeshl destku,
po protestech ped Vnoci a v lednu, se ozvali dal lid, kte pracovali
v zkrn teba ji ped vce lety, s tm, e jim Vladimr Krulec t
nevyplatil ve, na co mli nrok, a st jim dlu. Pochodu, kter podala
prask a mosteck solidrn s Solis a MSS, se zastnilo pes pl stovky
lid, jak lenov uvedench st, tak teba anarchist, lenov ProAltu, AZ a
dalch sdruen a iniciativ. Na shromdn na Andlu a po cest rozdvali
lidem letky a poskytovali jim informace o ppadu zkrny. Jak o tom, e
se bval zamstnanci domhaj na provozovateli sti nevyplacench mezd,
tak o pracovnch pomrech ve firm, kde si zamstnanci stuj na ikanu.
Po cest pak skandovali kup. Restaurace zkrna to je pkn levrna, Kdo
za prci neplat, brzy na to doplat, Nejsme stroje, ani lidsk
zdroje!, Na zbrani je solidarita. Na protestujc ped restaurac ekala
zplava le-tk s textem Vladimra Krulce Vzkaz anarchistic-km marxistm
a Kropotkinovm dtem. Autor v nm adrestm pipomn, aby se chovali ke
sttu jako k rodin a dn vychovvali dal gene-race. Obrtil se proto na
n s vzvou Styte se za Vae chovn, zapalovn aut a okupovn majetku,
kter Vm nepat. Chovn protestujcch je toti vsmchem pro obany, kte
jsou spodan, po-ctiv pracuj a vedou slun ivot. Proto pr
pro-testujcm Moc rozhodovn nepat!!! Bvalm zamstnancm, kter povauje
za zmanipulovan svmi oponenty a kte v zkrn ji nechtj nebo ji nemaj
monost pracovat popl Krulec tst a klid v dui. Jednoho z nich nazval
za dlou-holetho nepracujcho odbornka na popelnice a politickho
vydrae. V zvru upozoruje, e se bude protestm brnit za uit prva a
sttnch instituc. O tom, jak je pravda o pro-hlench bvalch
zamstnanc, e jim nco dlu, i jak je jeho vysvtlen tchto jejich
tvrzen, neuvd Krulec ani slovo. Policie, jej zsah v letku avzoval,
dorazila k zkrn a ve chvli, kdy protestujc ji byli na cest dom.Ob
solidrn st zvauj dal postup. Nkter z ptomnch toti udivilo, nakolik
vlastn Krulec trp dlouhodobou negativn kampan o zkrn, jak se to
promtlo do potu host, a kladou si otz-ky, pro m Krulec jako msto
bydlit uveden ad M Prahy 5 a zdali je pravda, e a z eho tud
obstaral dcei vlastn bydlen.(kru)
Pokozench z zkrny je pinejmenm 30
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 13
Smysl, principy, vlastnosti, slab a siln strnky a monosti
partici-pativnho rozpotu, zkuenosti s nm ze Slovenska a Polska to
bylo mezi tmaty dvoudenn mezinrodn konference Dobr radnice 2015,
kterou 16. a 17. nora podala na praskm magistrtu neziskov
organizace Agora.
ter bylo v pednkch a workshopech vnovno participaci,
transparentnosti, komunikaci, participativnmu a rozklikvacmu
rozpotu, komunitn vedenmu mstnmu rozvoji, interaktivn map, obanskmu
vzdlvn, steda participaci, parozu, vzdlvn dosp-lch a diskusi na tma
oban a radnice. Druh den se pednek, workshopu a diskusi o parozu
zastnily asi dv destky lid, jak ed-nk obecnch a mstskch ad, tak
obanskch aktivist z Prahy a dalch kraj ech.Anna absk seznmila ptomn
s uplatovnm parozu v Polsku, konkrtn ve Walbrzychu
(wpb.um.walbrzych.pl). Tam je obanm k dispozici 5 mil. zlotch (cca
33 mil. K), kter oban po-tkem z hlasovnm rozdluj mezi piblin
pldruhou destku projekt mstnch, ale i pesa-hujcch lokln rozmr.
Peter Nedorok (Utpia Bratislava) piblil zkuenosti ze Slovenska, kde
prv Utpia pomoh-la rozbhnout prvn slovensk paroz v Bratislav a kde
se pak v M Nov Mesto krom ronch pro-jekt podailo zavst i vcelet,
strategick lohy, tzv. zadn. V metropoli po pilotnm ronku v r. 2011
(15 000 eur, navreno 7 projekt, pracovalo 5 komunit) nsledovaly dva
ronky v l. 2012 a 2013 (30 000 eur, 8 projekt, 4 komunity; resp. 46
000 eur, 14 projekt, 5 komunit), ale pak veden msta program
skonilo. Mylenku si u vak osvojili v Ruomberku (2013: 5000 eur, 3
komunity; 2014: 4500 eur, jedna komunita; 2015 pslib pokraov-n),
bratislavsk mstsk sti Nov Mesto (2014: 25 000 eur, 16 projekt;
2015: 40 000 eur, o n se uchz 18 projekt, a 200 000 eur, pro n se
bude vybrat z 8 zadn), v Bansk Bystrici (2014: 20 000 eur, 31
projekt, 4 komunity) a na bratislavskch vysokokolskch interntech v
Mlynsk dolin (2014: 7 projekt, z nich 4 byly podpoeny, jedna
komunita). Nedorok zdraznil roli deliberace delho, nkolikansobnho
jednn o pedloench nvrzch, kdy se mylenka ve spoluprci rznch lid,
subjekt a zjmovch skupin podle pedem danch kritri upravuje, tb a
zskv se pro ni ir podpora. Deliberace nakonec me, i mla by vst k
veobecnmu souhlasu a podpoe, k upednostnn spoluprce, take nen teba
hlasovat o konkurennch nvrzch, protoe delibera-c vznikne shoda na
prioritch a poad jejich plnn. Souasn upo-zornil na vhodnost rozit
participativn rozpoet obsahujc jednor-
Agora o parozu
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 14
zov akce financovan z jednoho rozpotu o vcelet projekty,
strategie a vize (zadn pro mstsk ad), aby jednotliv projekty na
sebe navazovaly, nely proti sob a aby lid mohli rozhodovat i o vtch
akcch. Tm se doshne, e veejn prostedky jsou optimlnji vyuity bez
ztrt vetn vtch zakzek. Zklamn vyjdil nad nevyuitm potencilem
senior-skch komunit, kter se boj a nejsou s to se aktivnji brt za
svoje poteby a zjmy. Ddobr zkuenosti naopak byly zaznamenny se
kolskmi samosprvami. ast veejnosti na tvorb a kontrole lokln
politiky pr pin i a trojn-sobn lacinj pozen nkterch investic, akc a
slueb. astnci konference pak formulovali siln a slab strnky,
pleitosti a hrozby parozu (zsti se vlastnosti a monosti pekrvaly).
Jako siln strnky uvedli: paroz dv finann rozmr zjmm a potebm oban;
sama realizace pro-jekt, kter komunita chce a identifikuje se s
nimi; vyuit kreativnho potencilu obyvatel; osvtov potencil;
podpo-ra vchovy k obanstv (prva, povinnosti a zodpovdnost) a k vazb
s komunitou; zapojen aktivn nestranick veejnosti; draz na
transparentnost a protikorupn potencil; poptvka novch politic-kch
elit podpoit iniciativy oban; podpora formovn pirozench vdc;
prohlouben vztahu obyvatel k mstu; oteven celospoleensk diskuse;
nalzn kompromis a konsenz; rozen informovanosti a znalost o mst,
obyvatelch a aktivnch organizacch. Pleitostmi jsou: bazn npad od
rznorod veejnosti; sdlen dobrch pkla-d; zmna spoleenskho klimatu;
spoleensk zmna vedouc k jinm pedstavm o veejn politice; lep zaclen
prostedk ms-ta pro poteby veejnosti; vzdlvn veejnosti o fungovn
veejn sprvy a o rozpotu; ekonomick krize jako vzva pro (z pohledu
oban) potebnj a efektivnj investice; pekonn rezervovanho postoje ke
kolektivu, komunit a spoluprci; vyuit zdroj EU; piveden lid ke
strategick-mu, vceletmu plnovn.Jako slabiny zaznamenali: startovac
pote (neinformova-nost, nedostaten osvta a mal zjem oban);
manipulace ze strany radnice a zjmovch skupin; zklamn z (vas)
nerealizovanho projektu; nepipravenost adu, e jde o dlouhodob
proces; neznalost procesu tvorby parozu; nedostaten vazba
jednoletch projekt na stategick a dlouhodob poteby a zjmy; patn
veden proces odrazu-jc obany mrhnm energi, asu a penz; mal draz na
deliberaci; chyb legislativa (definujc zsady a dvajc r-mec, aby
zajistila smysl parozu, ale nesvzala ped mstnmi zvltnostmi a
potebami); rezortismus ednk a to, e je paroz vnmn jako levicov
projekt. Hrozby astnci vidli v ekonomick krizi a nzkm rozpotu obce
(jak ale pozdji v diskusi zaznlo, v Porto Alegre paroz zaal prv za
roz-potov krize); patnm nastaven pravidel; v neochot po-litick
reprezentace; ve zbyrokratizovn procesu; v ttn priorit veejnost; v
pasivit veejnosti; v diskreditaci mylenky pat-nou aplikac a
nslednou negativn medializac a v monm odvdn pozornosti od dleitjch
problm rozpotu a dan obce.(kru)
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 15
Kateina Jechov z o. s. Zelen zahrady mluvila o jejich zelen
zahra-d v Praze 2 Na Smetance, ukzala mnoho fotografi dokumentujcch
nejen stav zahrady od zanedban plochy na zatku po ady osaze-nch
truhlk 1 m 1,5 m s dtskm koutkem, mstem pro sporty i pro posezen.
Pomohli jim dobrovolnci z firem. Pisplo i msto podporou 25 000 K pi
rozjezdu, dobrovoln i zkuen zahradnk tak sazenicemi. V lt zahradu
navtvuj nejen oban z okol, ale i dti z mateskch kol, ale hrla se
tam divadla, mezi nimi i bezdomoveck, je tam msto pro sport, zbavu
a adu dalch sousedskch akc. U se zase t na oteven nov sezny na
konci zimy. V Praze je dnes takovch zahrad kolem dvaceti, hesla
Za-sa si zeleninu zasa si dobr sousedsk vztah! a Zat msto jinak se
da naplovat. I kdy se setkvaj s problmy majetkovmi (monost
provozovat zahradu me skonit, dohoda je doasn), finannmi a obas
jsou obvykl doha-dy mezi nvtvnky jedni chtj klid a dti ki a bhaj),
zatm se je da celkem snadno drenm slueb pekonat a s vandalismem se
natst skoro nesetkvaj. Poun byl i krtk vlet do djin komunit-nch
zahrad.
Monika Horkov je z party, kter tak v Praze 2 provozuje
zahrad-nictv gerilov. Pro jeho zastnce je zahradou cel msto, cel
zem s pesvdenm, e si je meme upravovat k svmu obrazu. Zasazuj
kvtiny, stromky a kee na ladem lec nebo zanedbanou pdu, kterou je
ovem teba nejdv uklidit a rekultivovat, o rostliny, i kdy nen-ron,
se starat. Jde o mal i velk plochy. Pouen brali i z celosvtov znm
knihy o gerilovm zahradnictv. Na rozdl od zahrani, kde se takov
gerile doporuuje bt aktivn sp v noci, ale provozuj svou innost ve
dne, nesetkali se se zpornmi reakcemi. Naopak, obas sklid i
pochvalu kolemjdoucch i na tch nejrunjch praskch ulicch. Tyto
innosti milovnk hezkho prodnho prosted jsou zaloeny na pesvden, e
se veejnost pipoj. Ta ale moc nereaguje nevdom i vdom vysazen
plochy i ploky ni, hlavn auty a psy. Skoro dn rostlina se nedok sv
nejkrsnj dosplosti. Pesto nekonc proces pin vdy aspo doasn
uspokojen zase kousek msta vypad pkn!
Arnot Novk je jednm z organiztor ze sdlovacch prostedk znmho
komunitnho centra Klinika v Praze na ikov. Vysvtlil rozdly mezi
komunitnmi a socilnmi centry. Dokumentoval adu nej-znmjch ppad ze
zahrani ze panlska, Dnska, Itlie. Jejich centrum nen zizovno dnou
instituc, jde o iniciativu zdola, tak i projev protestu proti
zpsobu, jakm se vlastnci staraj o majetek, kter v podstat opust. To
je ppad Kliniky. Nkolik let oputn ob-
Spolenost pro udriteln ivot uspodala 3. nora pjemn semin pro
seznmen s konkrtnmi komunitami psobcmi u ns:
Komunitn prce je vdy iniciativou zdola
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 16
jekt uklidili, zahjili bezkonfliktn nekomern, neziskov, svpomocn
akce koncerty, pednky, diskuse, dtsk den, jdlo, nvtvy. To trvalo 10
dn. Pak majitel stt objekt nechal vyklidit, zatlouct okna a hld ho
najat bezpenostn agentura, co ve jist nen zadarmo. Nevzdvaj se a
sna se vlastnka pimt, aby objekt pro komunitn centrum poskytl aspo
na vymezen as. Pro nejednali s ady dv? Je zkuenost z Brna, kde
podobn parta u ped 1 rokem pedloila projekt, kter le bez kladn
reakce. Kad msto potebuje svou Kliniku, probudit lidi k podobnm
aktivitm zdola. Odezva u je z Ost-ravy.
Vojtch Dostl pat k rozshl komunit vytvejc Wikipedii, u ns k o.
s. Wiki-media. Ve svt se na jej tvorb pr-bn podl kolem 2 milin lid.
U ns jde v souasn dob asi o 600 lid, kte pispvaj aspo pti
edi-tacemi za msc a mnoho dalch s men intenzitou. Asi 30 sprvc m
technick pravomoci. Tak on seznmil s djinami, s pedchdci i se
samotnm rozvojem Wikipedie. Zaloena v roce 2001 m dnes ko-lem 18
milin stle se vyvjejcch lnk v 280 jazycch. Bez placen pro uivatele
i tvrce. Autorem se me bez formalit stt kad a tak s innost kdykoli
pestat. Dobrovoln editoi a sprvci dlaj velmi dleitou innost obsahov
i gramatick kontroly. V takov rozshl neformln skupin se sice patn
rozhoduje nen napklad mon snadno nco vymazat, ale pednosti
komunitnho pstupu zdola s aktivnm dobrovolnm zapojenm od student a
dchodc po odbor-nky a univerzitn profesory je doloena vsledky
hledme tam skoro vichni a pevn jsme spokojeni. Kdy ne, je na ns,
jestli se rove poskytovanch informac zlep.
Petr Dlouh je z Automatu a pat k celosvtov komunit vytvejc mapy
Open Street Map (openstreetmap.org). Mapov databze vznik podobn
jako lnky ve Wikipedii. V Praze je k dispozici i cyklistick mapa
(mapaprahounakole.cz) a pro vc mst zelen mapa (zelena-mapa.cz,
zelenamapaplzne.cz). Zapojen vyaduje odbornj pstup, protoe je teba
zvldnout techniku zpisu daj. Pro mnoho mst na svt jsou vak mapy s
vce, asto i zvltnmi, informacemi lep ne z jinch zdroj.
Dost neformln komunita obansk iniciativy Alternativa zdola se ct
bt soust komunitnho hnut a peje si pispt k jeho rozen.(VE)
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 17
AZ zaazena na mapu
socilnch inovtor
Mezinrodn organizace Ashoka se roz-hodla zaadit Alternativu
Zdola do mapy socilnch inovtor pro jej vznamn spole-ensk pnos.
Alternativa Zdola byla zaazena na zklad rozshlho spektra rozhovor s
pedstavi-teli z oblast vzdlv-n, mstnho rozvoje, podpory obansk
spolenosti atd. Clem tohoto mapov-n je zvit povdom odborn i laick
ve-ejnosti o spoleensky prospnch iniciati-vch a lidech, kter je
vedou i podporuj. Na snahou je tak propojovat inovtory z rznch sfr
a rozio-vat tak nov a uniktn een spoleenskch problm.
Dobr zprva Klinika ije!
ad pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch v noru oznmil, e
objekt bval polikliniky v prask Jeseniov uli-ci bude bezplatn uvat
iniciativa Klinika. Projekt Autonomnho socilnho centra Klini-ka
zahrnuje irokou klu aktivit od vaen, pes kurzy, zahradnien a po
Lidovou i-kovskou univerzitu. Mrknte a posute sami:
http://451.cz/projekt.pdf
Semin o situaci ecka vzhledem k napja-tmu vyjednvn Syrizy s
pedstaviteli tzv. Troiky a pedevm s Nmeckem, vzbudil velk zjem.
Zasedac mstnost Domu odbo-rovch svaz byla zcela pln a ada pozdji
pchozch musela stt. Vystoupili hned ti zstupci eck komunity v R:
Stathis Amoutzas z esko-eck obchod-n komory, Manolis Klontzas,
archeolog, a Kostas Tsivos z stavu eckch a latinskch studi,
Univerzity Karlovy. Hlavnm tmatem bylo, v jak ekonomick a sociln
situaci je ecko, co me Syri-za prosadit. Diskusi neuniklo ani
postaven Komunistick strany ecka, kter koalici se Syrizou odmtla a
celkov se stav negativn k celmu evropskmu integranmu projektu.
Vichni et vystupujc se k dalmu vvoji stavli se skepticismem jak
kvli neobvykl sloitosti situace, tak pro nepravdpodobnost souhlasu
pedstavitel finannho svta v-itel a pedstavitel eurozny se skuten
zsadnmi zmnami, kter byly podstatou volebnho programu a pedvolebnch
slib Syrizy.Vvoj je velmi dy-namick, protoe ve chvli, kdy peme tyto
dky, Syriza pedkld seznam reforem, kter maj vitelm a pedstavitelm
euroz-ny umonit souhlas s prodlouenm o 4 msce programu dosavadn
podpory ecku. Rzn nzory na to, jak dle postupovat, se objevuj i
uvnit koalice Syriza. Je tedy otzkou, zda se Syrize, budou-li
nejbli jednn spn, poda vyut onch ty msc k rozpracov-n vce variant
postupu, a to ppadn vetn zaveden mon paraleln mny, jak o n psal i
ministr financ Varoufakis, i dokonce od-chodu z Eurozny, kter
prosazuj nkte lenov Syrizy.
SPaS: Situace a perspektivy ecka oima ek
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 18
Dkuji za zasln zpravodaje. Tentokrte mne v mnoha smrech velmi
inspiroval. Nemohu si ale odpustit vnou pipomnku: ne to pust-te z
ruky, dejte nkomu as na to, aby to pe-etl a odstranil peklepy, kter
jsou u takov-ho rzu, e se text stv nesrozumitelnm.
S pozdravemJosef paek
Odpov redakce: Kad vydn Zpravodaje editor nkolikrt te, a poet
peklep ome-zuje na minimum. Pesto nelze vylouit, e sem tam nco
unikne to se bn stv i v profesionlnch mdich.
Dobr den,
Dkuji, prv jsem si peetl lnek naeho top intelektula Dr. B. Cveka
uveejnnho v BL: http://www.blisty.cz/art/76378.html. Obvm se, e m
pravdu. Musme se probrat a v ppad aliance Babi-Kalousek-Fiala
mini-mln vyjt do ulic
zdravJaroslav Polk
Dobr den,
domnvm se, e v souasn situaci je pro po-zitivn vvoj mon pouze
transformace spo-lenosti nikoliv revoluce. Domnvm se t, e v dob
kriz maj prv vhodu mal zem ped velkmi (pehlednost a monost rychlch
korekc) za pedpokladu opravdov vle vci eit, kter stle zoufale
chyb.Nejvtm problmem dnen politiky je dle mho nzoru pokrytectv tj.
mnoho umu kolem zstupnch problm (otvrac doba supermarket msto
problmu zvyujcho se potu dt bez obd, lid v ohroen, z-vislosti,..) a
pedstrn snahy problm e-it, piem dojde maximln ke kosmetick zmn, ani
by se eil problm beze zbytku = tj. een bez vyeen (co pedstavuje
ztrtu asu, penz energie, znechucen)Vlda, kter opravdu chce zlepit
kvalitu struktur mus zat sama u sebe, co ani tato
vlda neudlala. Tj. rekonstrukce posl. sn-movny a jej prce (vetn
potu poslanc, kumulace funkc apod.), ministerstev, atd.Pinou tohoto
stavu v R je velikosti neade-kvtn poet instituc, ad, a dalch
jed-notek majcch na starosti tent problm tj. mnohokolejnost a mlen,
pli mnoho kance-lskch ednk (tj. neefektivin vyuvn IT a neznalost
praxe ve spojen s nezodpovd-nost za kvalitu prce). R, obecn zvykl
vymluvit se na nepte-le, nem patinou iniciativn aktivitu (spe
vykvn, vyhnvn, napodobovn). To je souasn stav.Zmnu vidm: v nov
kosmopolitnj generaci, znajc (ne jako turista) filosofie jinch zem,
hlavn v pstupu k een. Vtho zapojen V do e-en uritch oblast nap.
(modulovou kostru efektivnho IT systmu st. sprvy by myslm studenti
MatFyz (kombinatorika) zvldli). Co pinese objektivn logick kostry
een. Ale i architektura, prvo... vt samostatnosti obc a kraj
(tj.zdrav konkurence s vt kontrolou a spoluast obyvatel) a tm tlak
na vy sloky v podstat AZ
S pozdravem Miroslava Frymlov.
Dobr den.
Pokusm se o konstruktivn kritiku prvnch dvou lnk. 1. V lnku
Zamylen nad zkladnmi pi-nami souasnho ohroen evropsk civiliza-ce,
zdraznnho pipomnkou islmskho terorizmu, se dostvte jen k soukrommu
vlastnictv. Pitom skuten pina akutnho ohroen evropsk civilizace
spov v demo-grafickm problmu. Zvr. lnek se zabv jen zstupnm,
nikoliv hlavnm problmem ohroen evropsk civilizace. 2. lnek
propagujc knihu Pelom od Velk recese k Velk transformaci je
kritikou kapitalismu a finannch trh. Ten zsad-n problm akutnho
ohroen civilizace ale zstv skryt pmo v ekonomii! Ekonomii, kter m
jen finann rozmr. Ekonom proto neme ani vzdlen pochopit co se dje s
na-m svtem, protoe si vm jen penz a jejich tok. Ekonomie jako urujc
obor zen sttu, resp. sttnch financ (viz nap. A. Babi a
ohlasy
(Reakce na lednov slo Zpravodaje)
-
zpravodaj AZ / nor 2015 / strana 19
jeho zen sttu jako firmy) dnes produkuje: Na jedn stran zbyten
deficit sttn po-kladny ve vi 100 miliard korun ron. Na stran druh,
co je jet hor, v prm-ru poslednch 20 let ekonomie, resp. ekonomy
patn nastaven zkony, vyprodukovaly 1 000 000 dt nenarozench do
vyrovnan populan bilance. Dkazy? Najdete je v pednkch. Sociln
ekonomick hlediska podpory rodin
http://slideplayer.cz/slide/2628016/Sociln ekonomick audit vysplho
socil-nho sttu.http://slideplayer.cz/slide/2825793/V t prvn se
zabvm zkonem . 586/1992 Sb., o danch z pjm. Zkon z dlny ekono-m je
ukzkou netransparentnho toku stovek miliard korun ron. Co je ale
daleko hor, uveden zkon byl v esku spoutem akutn demografick krize.
Druh pednka obsahuje krom shrnut daovho problmu v kontextu s
demogra-fickm problmem rozbor dalho klovho fenomnu a tm jsou
reformy socilnho sttu. Poukazuje, na zklad skutench finannch tok,
na extrmn nespravedlnost skrytou v I. dchodovm pili.
S pozdravemIvo Patta
Dobr den.Jet dovtek. Dnes v TV Udlostech a komen-tch vystoupil
sociolog Ivo Mon pi ple-itosti dne rodiny. Podle nj budoucnost
vcho-vy dt spov na matce a socilce. Vysloven z vchovy dt, a tm de
facto z rodiny, odstranil otce dt. Prof. Mon to nijak nezdvodnil,
ekl to jako informaci se kterou mme prost po-tat. Osobn mne to
neokovalo, protoe ji ped lety jsem se potkal s tm, e narozen dtte
je prezentovno jako sociln udlost (Prof. Igor Tome). V serilu lnk
Dt na okraji spo-lenosti jsem hned v prvnm lnku nazvanm Sociologov
a dt, vrazn napsal vtu:Socio-logov dt vbec nevid. Vce na adrese:
http://so-ciologie.netstranky.cz/
S pozdravemIvo Patta
Web: www.alternativazdola.czE-mail:
[email protected]:
www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl
AlternativaZdolaZpravodaj: [email protected]
KONTAKTY
[email protected]
Zpravodaj AZ (nor 2015)
Odpovdn redaktor
Karel Rika
Grafick design a sazba Michal ern
Do tohoto sla pispli:
Karel Rika, Kateina Vojtkov, Ilona vihlkov, Marie Neudorflo-v,
Vclav Exner, Libue Stakov
Zdroj fotografi www.freeimages.com
Svoje pipomnky, nzory, komente, prosm poslejte na tuto
e-mailovou adresu:
