8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

1/9

(PROSINEC 2013)

A L T E

R N A T

I V A

Z D O L A

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / prosinec 2013 / strana 1

Mikul sociln bydlennedovezl, je to zase na lidech

V cero akc za prosazen dstojnho socilnho bydlen a na pomocbezdomovcm uspodala potkem prosince Platforma pro socil-n bydlen, jej astnkem je i Alternativa zdola.Den ped Mikulem pipravila ped Ministerstvem prce a socilnchvc happening, na nm Mikul kolemjdoucm rozdval chudobu,

sociln vylouen, ivot na ubytovn a jim podob-n drky. Zejmna se ovem spolu s asi dvact-kou sympatizant snail rozdvat lidem informaceo nvrhu koncepce socilnho bydlen z kancelMMR, kter by dle mluvho Platformy tpnaRipky legitimizovala ubytovny jako sociln bydlena otevela dvee keftovn s chudobou. Z ubytovense toti tko vrac do normlnho ivota, je nutnmt pro bezdomovce a sociln slab vcestupovsystm bydlen, kterm by postupn prochzeli doba navracen se bezdomovce do bnho ivota jetoti piblin tikrt tak dlouh, jako byl jeho ivotbez domova, a vyaduje si optovn osvojen a zaitady ztracench schopnost. V podveer v pondl 9. prosince to byla akce D-stojn ivot pro vechny ped Hlavnm ndram

v Praze, na n se podleli tak obansk sdruen Dm Agap, Foodnot bombs, sympatizujc divadelnci a hudebnci a dal. Ptomn vy-slechli krtk projev Eduardy Heczkov (Dm Agap, AZ), informace

o pstupu vldy, MMR, MPSV a obanskch sdruen, v rmci Hydeparku nkolik nzor a pbh bezdomovc, pro n bylo tak pi-neseno nkolik destek rznch odv a dostali nco jdla. Dle mohliastnci podepsat i oteven dopis premirovi nesen v duchu soci-ln byty msto nekvalitnch a segregovanch ubytoven (vedle jednot-livc se k dopisu mohly pipojit i organizace, co Azetko tak uinilo).Ped podiem se bhem vce ne hodinov akce vystdalo vysoko pesstovku divk a poslucha, nemluv o stovkch prochzejcch cestu-

jcch.Premir Ji Rusnok se pak tak 13. prosince s pedstaviteli Platfor-my pro sociln bydlen setkal a jak informoval mluv Platformytpn Ripka slbil, e se seznm s dokumenty Platformy a jej kri-tikou ve zmnn pipravovan Koncepce socilnho bydlen MMR,piem pr prohlsil, e jeho vlda nebude podporovat dal rozmh-n byznysu s chudobou a tunelovn sttu skrze vstavbu ubytoven.(kru)

Ji Rusnok

8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

2/9zpravodaj AZ / prosinec 2013 / strana 2

Prbn zprva o petici zaprosazen participativnhorozpotu v Praze

K23. prosinci 2013 byly u zmocnnce petinho vboru soustednypodpisov archy se 223 podpisy, dal jsou na arch, kter jsouu aktivist sbrajcch podpisy. Na internetu nawww.petice24.com je 30 podpis. Pipojit se obanmohou na http://www.petice24.com/za_zavedeni_partici-pativniho_rozpotu_v_praze . Dal informace najdou z-

jemci na www.alternativazdola.cz v sti Projekty/Partici-pativn rozpoet. Snahou je uzavt petici tak, aby mohlabt prezentovna na norovm zasedn Zastupitelstvahlavnho msta Prahy. V mstsk sti Praha 11 se rozhodli vyut metoduparticipativnho rozpotu, a to tak nenazvaj, v rmciprojektu Jin Msto msto pro ivot v oblasti zkr-lovn okol domov obyvatel. K dispozici maj oban

jeden milin korun. Jde o dal st ji ovenho postu-pu. Radnice ho propaguje pod heslem nebute lhostejn,dvejte se kolem sebe, pichzejte s npady. Komunikaces obany pi schvalovn nvrh probh prostednictvm

jejich zstupc, nejastji pedsed bytovch drustev aspoleenstv vlastnk bytovch jednotek. Ble viz aso-pis mstsk sti Praha 11 Kl, . 12/2013, str. 7 nebowww.praha11.cz .O informace o participativnm rozpotu a programuopen data podal AZ zastupitel M Praha 2 Jaroslavolc (Oban za spolen bydlen). Rovn v M Praha -Letany hovo jednotlivci o monosti zaveden parozu,zbv drobnost pesvdit zastupitelstvo. Aktulninformaci o aktivitch ohledn participativnho rozpotuobdrela Rada zastupitel KSM v Praze. O ideu participativnho roz-potu a monosti jeho realizace, ale rovn teba i o mylenku bezpod-mnenho zkladnho pjmu, se zaali vce zajmat vedouc initelPirtsk strany, kte jednali se leny AZ.

(tv, ve, kru)

Hledme spolupracovnky proparticipativn rozpoet v Praze

Od z minulho roku obansk iniciativa Alternativa zdola rozje-la kampa za zaveden participativnho rozpotu v Praze. Hledvechny, kte maj o participativn rozpoet v Praze a v jejch mstskchstech zjem a chtj se aktivn zapojit do prosazen tohoto nstroje doinnosti zastupitelskch orgn a do jeho vlastnho naplovn. Pokudchcete podpoit zaveden participativnho rozpotu ve va mstsk sti,vyplte nm, prosm, dotaznk: https://docs.google.com/forms/d/1XZa-OTwXeGbIIszTJUQBlbYKHMNq3dneawbsFjA20FZU/viewform .(tv)

Co je to participativn rozpoet?Participativn rozpoet (PR) je demokratick n-stroj, kter umouje obanm se pmo zapojitdo rozhodovn o vyuit sti fnanc z rozpotusv obce i msta. Lid tak mohou urit, co chtjv mst svho bydlit zlepit, a co pesn chtjfnancovat. Mohou se tak pmo zapojit do tvorbya uskutenn projekt fnancovanch z obecnhoi mstskho rozpotu.

Jak jsou s tm zkuenosti?Tam, kde vyuvaj participativn rozpoet, dolok vraznmu poklesu korupce, zlepen slueb,zvila se obansk angaovanost a ochota za-pojovat se do veejnch zleitost.

Napklad v Bratislav se kad obyvatel / oby-vatelka msta ron podl na rozpotu sumou pi-

blin 480 euro z vybranch dan. V tomto mstnapklad dlouhou dobu chtralo oputn kinoZora. Dky participativnmu rozpotu se podai-lo budovu zprovoznit a spustit innost kulturnhoa komunitnho centra, kter bude svmu okol zno-vu prospn.

Rozhodujte o rozpotu vaeho msta

DemokracieTransparentnostSvobodaOdpovdnostBezkorupn prosted

www.participativnirozpocet.cz

Seznamte se s participativnm rozpotem,poadujte a ppadn organizujte jeho

zaveden v mst, kde ijete!

8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

3/9

Keller inspiroval Koick kraj

K oick samosprvn kraj (KSK) pipravuje Strategii na zmr-nn sociln inkluze, pro n jsou jednm z inspiranch zdro- j i dla sociologa Jana Kellera, zejmna Ti sociln svty. Strate-gie si klade za cl denovat deklasovan skupiny obyvatel v kraji,

zjistit jejich poetnost a tak mru sebeidentikace pslunktchto skupin. Koit registruj proces deklasovn, rst potutrvale sociln vylouench obyvatel ve svt, obavy lid ze socil-nho propadu, strach ostatnch z deklasovanch spoluoban atd.Odbornci KSK vid nejen zejm bezdomovce,ale i rzn nzkopjmov a podobn zranitelndomcnosti, zaznamenvaj strnut populace,fakt, e vzdlvn ve slubch zisku pestalobt zrukou zamstnn, e deklasovnm jsoupotenciln ohroeny poetn skupiny neza-mstnanch, neplnohodnotn zamstnanchatd. Vstupem m bt mapa kly deklasovanch, poznn hrozeb atemp deklasovn, nebezpe zvyovn socilnho napt a konik-t, zjitn vztah mezi zdravm a deklasovnm aj. K dalm clmpat nalezen nejvhodnj formy sociability pro kraj (rodina,spolkov innost, charita aj.) a dalch nstroj pro een ivotaexkludovanch skupin, jako nap. alternativn ekonomiky, vmn-n systmy zbo a innost, lokln mny, monosti sobstanostiv produkci potravin, zbo a slueb. A pro o tom peme? Protoe obansk iniciativa Alternativa zdo-la m monost se do projektu zapojit.(kru)

kalend

Diskusn veer o ener-getice. Prvn setknbude spe seznamovac,dal pak dle zjmu za-men na konkrtn t-mata a s pednejcmiz danho oboru (nap.na tma energetick vy-uvn biomasy, chyt-r energie, klimatickzmny, suroviny a limityrstu, fungovn eskelektroenergetiky, atd.)Kdy: tvrtek, 9. ledna,18:00. Kde: kavrnaFalk, Grohova 12, Brno

Hospodaen s ne-rostnmi zdroji, sou-asn situace a vhled.O surovinch a limitechrstu se Zdekou Pe-tkovou z Geologicksluby. Kdy: ter, 14.ledna, 18:00 20:00.Kde: Senovn nmst2, Praha

Oteven prostor2014: Komunitn mode-ly nancovn. Tmatemdiskuznho semine

budou monosti svpo-mocnho nannictv.Kdy: Steda, 29. ledna 2.nora. Kde: Ekocen-trum Jezrko, Brno - So-bice

zpravodaj AZ / prosinec 2013 / strana 3

DOPORUUJEME...Stanovisko Spoleenstv prce a solidarity ke koalin smlouv.

http://i-spas.cz/index.php/zpravy-o-spasu/1-vlastni-zpravy/291-sta-novisko-spas-ke-koalini-smlouv

Luk Rychetsk: Ubytovny, nebo byty? Pro potebujeme zkon

o socilnm bydlen. Ministerstvo pro mstn rozvoj nkolik let otls pedloenm nvrhu zkona o socilnm bydlen. onglovn se slo-vy, ignorovn vzkum situace sociln slabch i nzoru jich samot-nch nahrv domnnce, e stt problm eit ve skutenosti nechce.http://www.advojka.cz/archiv/2013/24/ubytovny-nebo-byty

Utajovan skandln studie: ministi ivotnho prosted Cha-lupa a Podivnsk chtj nahradit recyklaci spalovnami - Evropnavzdory. Ministerstvo ivotnho prosted veden ministry Chalu-pou a Podivnskm ji od srpna 2011 systematicky plnuje nahraditrecyklaci spalovnami. Pichz s tm utajovan studie ministerstva,kterou od nj Hnut DUHA prv zskalo po ad dosud marn opa-kovanch dost.http://www.hnutiduha.cz/aktualne/utajovana-skandalni-studie-mi-nistri-zivotniho-prostredi-chalupa-podivinsky-chteji-nahradit

8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

4/9

Od roku 2011 se v Detroitu, kdysi vzkvtajcm pr-myslovm mst USA, kadou druhou a tvrtounedli v parku Cass schz skupina dobrovolnk, kterozdvaj jdlo a obleen potebnm a bezdomovcm.Organiztorem akce je Jim Rehberg, zakladatel sdruenDetroit Wobbly Kitchen, navazujcho na innost inicia-tivy Food Not Bombs. Poslnm sdruen je poskytovatpomoc a podporu pracujcm a lidem bez domova.Ptaedestilet Rehberg, kter pracuje jako technikv jedn z detroitskch chemiek, pipravuje vtinu jdlasm a nancuje je z vlastnch zdroj, ppadn pro-stednictvm obasnch dobroinnch sbrek a z ple-itostnch dar od rznch organizac. Jdlo na setknpinej i ostatn dobrovolnci, kte pomhaj s jehorozdvnm.Kontakty: sdruen Sunday in Cass Park with Friendsand the Forgotten Worker a The Wobbly Kitchen (De-troit).Diana Krausov (www.czechtranslations.com)foto James Fassinger (www.stillscenes.com)

Detroit sm m necelho ti tvrt milionu obyvatel(v polovin minulho stolet ml tm dva mil.), vemst je 80 000 byt przdnch, pestoe cena nkterchklesla na dolar za metr tveren, aglomerace ale tokolo 4,3 mil. Pestoe ve mst maj tovrny automobil-ky Ford, General Motors a Chrysler, bl se mra neza-mstnanosti 14 % a tetina jeho obyvatel ije pod hranicchudoby. Dle Nrodnho stavu pro gramotnost je 47 %obyvatel msta funkn negramotnch. V porovnn srokem 1930 se tk kriminalita vzhledem v pepotuna obyvatele bezmla zdesateronsobila. Ped pl rokemmsto, jeho dluhy vystoupily na 18 mld. USD, tj. asi 360mld. K, podalo o ochranu ped viteli.

(kru)

Pravideln nedln setkn s pteli a zapomenutmi pracujcmi v Cass Park

Nedlnho setkn, kter probhlo7.jna 2013 v Cass Park, se zastnilai stovka lid.

Organiztor a koordintor nedlnch

tkn Jim Rehberg

Lid si odnej z parku jdloastnci setkn ekaj ve front

8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

5/9zpravodaj AZ / prosinec 2013 / strana 5

Evropskou komisizaplavilo 1,9 mil.podpis

Pod evropskou iniciativou Voda je veejnstatek se nashromdilo celkem 1 884 790podpis oban Evropsk unie. Podpisy podpetici sbraly stovky odborovch, odbornch aobanskch organizac ve 25 sttech EU. V Rbylo sesbrno bezmla devt tisc podpis akrom jinch organizac (zejmna MKOS, OSpracovnk devozpracujcch odvtv, lesnhoa vodnho hospodstv a OS zdravotnictv asociln pe) se na sbru podlela i obanskiniciativa Alternativa zdola. Aktivist AZ pi-spli vystavenm petinch arch na petinchstolcch OI, roziovnm petice mezi dalmiorganizacemi, eho vsledkem bylo pr setpodpis a osvta mezi adou lid.Clem organiztor je zajitn prva vechobyvatel EU na vodu a sanitaci na zsobo-vn vodou a kanalizan sluby, a to v rmci

nadazenosti lidskch prv nad trnmi zjmy.Jde tud o upednostnn lidsko-prvnhopstupu nad liberalizac vodohospodskchslueb, o zaveden zsady, e ochrana vodnhoprosted je nadazena komernm zsadm,e voda nen zbo, e oban maj prvona pln informace o obchodnch smlouvchtkajcch se dodvek vody a kanalizace,o navren kodexu zen vodrenskch spo-lenost atd. V souasnosti jsou toti dva mili-ony obyvatel Unie bez dnho pstupuk vod a na mnoho nzkopjmovch lid dol-haj vysok ty za vodu, ve svt nem p-stup k vod 800 mil. lid a dv miliardy nema-

j sanitan zabezpeen.(kru)

ivec od dubna Od dubna by se mly v Bratislav a veZvolenu spustit mstn mny bratislavsk,resp. zvolensk ivec. Bude se jimi platitv oznaench mstnch obchodech, jejich plat-

nost bude asov omezena vdy na jeden kalen-dn rok. Bankovky (chrnn standardnmiprvky proti falovn) budou v hodnot 0,5 a20 a budou smniteln za eura v celkovm po-mru 1:1, spotebitel toti budou moci zskatptiprocentn bonus (pi nkupu ivc za 10eur zskaj 10,5 ivce, naopak obchodnci pivmn ivc za eura by mli obdret za 10ivc jen 9,5 eura. Bonus pro zkaznka tedynancuje obchodnk. Zskv za to ale propa-gaci, komunitu stlch zkaznk a propojens jinmi mstnmi podniky. Pouvn ivctak podpo systm bezronch mikrovr.Z daovho a etnho hlediska budou ivceceniny podobn stravenkm aj. Autoi a podporovatel projektu Centrum en-vironmentln a etick vchovy ivica, nadaceEkopolis, Socia a Karpatsk nadace, Vzdlvaccentrum Zajeov, Urban AgriCulture Netz Ba-silej, Program vcarsko-slovensk spoluprce,DM drogrie markt oekvaj poslen mstnekonomiky a sobstanosti, zven nezvislos-ti na externch zdrojch, omezen niku pro-stedk prostednictvm nadnrodnch spole-nost mimo region a republiku, a tm spolen

i uchovn a rozvoj sociln rovn obyvatel.Kladn dopad to m mt ale i na ivotn pro-sted dky omezen pepravy zbo po svt apo Slovensku. Jak sdlila Zuzana pnikov zeZvolena, shromauj nyn kontakty na podni-katele, kte se jim sami pihlsili, nebo kterpostupn oslovuj. Ambic je zskat obchodnkymainstreamov, nejen tzv. alternativn (nap.nkter ajovny apod.), aby se lokln mnouplatily bn vrobky (kup. potraviny od mst-nch zpracovatel).Dal podrobnosti na www.zivica.sk.

8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

6/9zpravodaj AZ / prosinec 2013 / strana 6

Etick bankovnictvna Slobodnom vysielaiZhruba dvouhodinov program pedevm o etickm bankovnictv atak trochu o zijov brnnsk konferenci Aby penze dvaly smyslmohou zjemci vyslechnout na http://www.slobodnyvysielac.sk/redata/ other/play.php?le=2013-11-14_17-00_v-prvej-linii-eticke-banky.mp3 .Program ze srie V prvej lnii obsahuje del rozhovory s Hansem Floria-nem Hoyerem, pedstavitelem etick banky GSL z nmeck Bochumi as poadatelem konference Stanislavem Kutkem a krat vstupy s dalmiastnky brnnsk akce.Motto programu navozuje vaha Emila Plee o spoluzodpovdnostikadho vkladatele za el, na kter banky pi vrovn uij jeho spory.Hoyer nartv vvoj banky GSL, kter v polovin 70. let vznikla jako dloantroposof inspirovanch dlem Rudolfa Steinera, ale dnes je leny anto-

posock spolenosti ji jen asi desetina len banky. Hoyer zdraznilprhlednost vrovn, ale t odmovn managementu. lenov ttodrustevn banky maj pehled o tom, komu na co banka pjuje a ko-

lik kdo bere. Zkladn plat je 2000 eur, podle funkce a prce, alei socilnch poteb pracovnka je pak dno naven. Jak sdlil,GSL se orientuje zejmna na zdravotnictv, (alternativn) vzd-lvn, sociln oblast (zazen pro postien, hospice apod.),nyn teba nancuje multigeneran bydlen. Banka, kter dnes

zamstnv u stovky lid, se letos poprv rozhodla vyplcet dividendy dosud zisky reinvestovala. Kutek vyloil, e etick banky nemusej bt

jen na drustevnm principu, nkter zizuj nadace zamen na psobenv t kter oblasti krom sociln, vzdlvac i zdravotn sfry tebav ekologii, obnovitelnch zdrojch energie, biozemdlstv, trvale udritel-nm rozvoji atd. Nkter zisky reinvestuj, jin vyplcej dividendy, dalnabzej drustevnkm jejich asignaci na konkrtn el nap. granty dle hodnotov orientace banky (nkter pro ten el zizuj sv nadace).Kutek sdlil, e do r. 2008 etick banky vykazovaly ni zisky ne bnbanky, krize vak jejich dlouhodob postaven zlepila, nebo nekrachova-ly, naopak se zvil pliv novch klient, resp. len. Etick banky totinejene podlhaj stejnmu dohledu centrln banky jako kterkoli jinbanky, ale kvli svmu hodnotovmuzamen se ani nezapojily do rizi-

kovch operac a investinch bublin jako mnoh bn banky. Zdraznil,e ale i etick banky mohou nabzetzkaznkm i vysok zhodnocenvklad, omezen jen hodnotovmiprincipy banky, kdy neinvestuje doproblematickch, neetickch, a velmivnosnch obchod. Nkter etickbanky ani nepodnikaj na meziban-kovnm trhu a burzch, st vak zi-zuje investin fondy, kter kupuj cenn papry spolenost, kter specilnratingy vyhodnot jako sluiteln s hodnotami, kter ta kter etick bankavyznv. Skladba etickch bank je dle Kutka pestr, jsou ziskov a nezis-kov, vdsk drustevn JAK se zase pedstavuje jako bezron provozhrad ze systmu poplatk.(kru)

8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

7/9zpravodaj AZ / prosinec 2013 / strana 7

Krky participace v Bansk Bystrici

Bansk Bystrica a Banskobystrick kraj vykazuj v souasnosti rozpor-

n momenty. Na jedn stran krajsk msto pokrauje v ppravch narozbh participativnho rozpotu a aktivn Zvolenan rozmlej o mstnmn, na stran druh v kanceli upana kraje zasedl Marian Kotleba,pedstavitel radiklnch nacionalist, protiromskch sil thnoucch k neona-cismu.Banskobystrit, jak sdlil Miroslav imkovi, plnuj veejn shromdnk participativnmu rozpotu na leden a nor. Zatm se povdom o partici-pativnm rozpotu a o jeho problematice jen pozvolna. st oban jezklamna, e nebudou hned rozhodovat o celm rozpotu, nbr patrn jeno (dvou?) destkch tisc eur, a projekt bezmla odepisuj, jako by to byla jenzclonka pro hrtky zastupitel. Druhm vnm problmem je zvldnutvztahu s existujcmi obanskmi radami, kter v rznch stech mstafunguj ji destky let. Tyto orgny, sloen vtinou ze zastupitel z danM, maj monost nancovat nvrhy podan obany, nap. na zzen lavi-ek, na podn mikulskch oslav atd. Rozhodovn OR a nancovn

jejich akc vak nen vdy pln transparentn a pedevm ve uvedench20 000 eur by bylo pro participativn rozpoet odebrno z jejich kapitoly, coby snilo pdl pro OR na obana z 1,50 na 1,25 eura. Aktivist vak po-krauj v osvt a mobilizaci oban k aktivnmu zapojen do tipovn kol,vc a innost, kter by se mly z prvnch prostedk participace podita do nsledn diskuse, v n se sestav prioritn zmry pariticipativnhonancovn. Informace o participativnm rozpotu se ale po celm Slo-vensku a na bratislavskou Utpiu a Banskobystriany se obracej dal lid,nejnovji daj o radu oban z Trnavy. Ve Zvolenu, kter je od Bansk Bystrice na dohled, se nenechvaj zahanbita jak informoval Juraj Hip rozmlej nad zavedenm lokln mny podnzvem ivec. Pomhaj jim ale i odbornci odjinud obansk aktivsta JurajMesk z Bansk Bystrice, jeho psoben je vak celoslovensk a zasahujei do Bruselu, piem vyuvpoznatk ze ste v MMF/SB,a tak ekonom David Sulk zNrodn banky Slovenska, jej

fstvo vak lokln mn na-klonno zrovna nen. Pitomvahy o lokln mn pulsuji metropol nad Dunajem.Oban Banskobystrickhokraje a vbec Slovenska, ze-

jmna snad vichni obyvatel Bansk Bystrice vak s uritm jzlivm oek-vnm hled na blc se oslavy 70. vro Slovenskho nrodnho povstn.Jednm z hlavnch poadatel srpnov vzpomnky by toti ml bt Bansko-bystrick kraj, jeho nov upan oznail SNP za bolevick pu, a mezi ped-nmi hosty je oekvna nov velvyslankyn esk republiky, kter sev r. 1943 narodila do rodiny hlavnho cenzora Slovenskho ttu tefanaMitiny. Blc se akce vak nemus bt tak skandln, jak se dnes jev Mi-tina byl toti informtorem a pomocnkem nekomunistickho i komunistic-kho odboje, take est Livie Klausov zd se bti zachrnna.(kru)

Bansk Bystrica

8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

8/9zpravodaj AZ / z 2013 / strana 8

Co letos?lenov AZ se v prosinci zamleli nad plny iniciativy v nadchze- jcm roce. ada dosavadnch innost bude nutn pokraovat, namnoho novch padaly nvrhy.

Patrn nejvznamnj lohou bude dal prosazovn participativnhorozpotu propagace, osvta a pesvdovn mezi obany a zastupi-teli, volii a kandidty podzimnch komunlnch voleb. Znamen todokonen petice v Praze, pednky, vystoupen na zasednch zastu-pitelstev, klub zastupitel, mon dal petice, spoluprce s pteli naSlovensku atd. Druhou prbnou lohou a bhem na velmi dlouhoutra je drustevnictv, opt propagace, osvta, pesvdovn...

V kruhu podobn zamench obanskch sdruen se hovo astokup. o nannm drustevnictv. Ruku v ruce s tm kr podpora pednkami, informanmi materily ap. mstnch ekonomickchcykl, loklnch mn a dalch metod a nstroj, kter pispj k ucho-vn a k rozvoji ekonomickho a socilnho ivota oban R. Jednouz konkrtnch akc by byla opt ast na festivalu lokln ekonomikyve Varnsdorfu. ir skladba tmat pednek je oekvna v ppadspoluprce s centrem Prdelna pro obany Prahy 5 (Poprv mon uve tvrtek 16. ledna od 17.30 hod. s Ilonou vihlkovou o komunitninnosti). Strava nikoli ji jen duevn, nbr i hmotn, se d oek-vat od projektu jedlch stn, tj. jedn z forem mstskho zahradnien

realizace se rt opt na Praze5. lenov a sympatizanti AZ sepodobn jako v letech minulchzapoj do pednkovch a diskus-nch akc jinch organizac, jakonap. Prask koly alternativ,Klubu spoleenskch vd, Masa-rykovy demokratick akademie,Spojenectv prce a solidarity,ProAlt, Ne zkladnm aj. Obdobnto bude s pomoc AZ v petinchakcch, ale teba i demonstracch

podanch spolupracujcmi organizacemi, jako tomu bylo v uplynu-lch letech. Mezinrodn spoluprce by mla pokraovat se Sloven-

skem (Utpia v Bratislav, Koick samosprvny kraj, pibyla BanskBystrica) a v rmci V4 (drustevnictv). AZ se nepochybn bude zasevnovat volbm, tm spe, e komunln volby jsou tm sprvnm oka-mikem, kdy na budouc zastupitele psobit, aby se pihlsili k zave-den participativnho rozpotu a k dalm prvkm pm demokracie,k podpoe loklnch ekonomik, ke vstcnosti k obanskm sdruenmatd. K tomu vemu by bylo potebn poslit ady len a sympatizant

Alternativy zdola, take dal prbnou lohou je jejich zskvn.Co vechno se poda uskutenit z toho, co zaznlo na posledn pra-covn prosincov schzce, se uvid v prbhu roku. Bude toho mn,bude toho vce? Bude to odvedeno kvalitn, i mn kvalitn? Bude z-leet jen na ns, nelze ekat na jin, pro zatek mus stait, e mmesebe.(kru)

8/13/2019 Zpravodaj AZ Prosinec 2013

9/9

Web: www.alternativazdola.czE-mail: info@alternativazdola.czFacebook: www.facebook.com/alternativa.zdola YouTube: kanl AlternativaZdola

kontakty

d j AZ / 2013 / 9

Vnon ohldnut i vyhldnut

lenov a pznivci Azetka se seli posledn tden ped Vnocemive svm sdle na smchovsk Staropramenn na vnon besd-ce. Ohldli se za rokem koncm, nahldli na cle a zmry obanskiniciativy v roce nastvajcm, pohldli (zrali) na souasnou politickou

situaci, zda mono vyhlet ztky svtlej i temn (v t souvislostinkte vzhleli k nebesm), ale hledli si pedevm sebe sama, do-hleli na to, aby byl pro vechny dostatek dobrot na stole, prohlelisi vnon drky a po zahldnut kytary se rozhleli po hudebnccha zpvcch a pr jich mezi sebou nali, take novm sdlem kromaktivistickch vah, politickch a ekonomickch debat, osobnch vzpo-mnek znly tak lidovky, litrovky a dal psniky.(kru)

P edstava, e se konen najde parta nadenc, kter za ns budebojovat spn boj bez na podpory, je naivn. Je stejn dtinsk, jako hledat miliarde, kter d sv penze v plen obanm, kte cht- j spravedlivj svt a vce prv. Pro by to kdo kho vra dlal?Ml jsem sen. e se v na zemi nalo ti tisce domcnost, kter serozhodly podporovat nezvisl aktivity. Poet domcnost v eskrepublice je piblin 4,5 milionu, z toho polovina domcnost je bezdt.Tyto ti tisce domcnost se rozhodly, e budou msn pispvat450 korunami na svobodnou innost t organizac. 450 000 korunmsn by kad z tchto organizac mohla pout na svou innost,bez strachu o budoucnost, s jasnou podporou t tisc lid, kte stoj zanimi ne jen s emi o morln podpoe, uitenosti a obdivu. Ales jasnou podporou vyjdenou tak nann obtavost.Pokud m Alternativa Zdola efektivn pomhat zmnm, potebujenann prostedky na svoje aktivity. Mete nastavit trval platebnpkaz a poslat nm kad msc 150 K, 450 K, i jinou stku dlevaeho uven a monost. Pispvat mete na n transparentn et u FIO banky https://www.

o.cz/scgi-bin/hermes/dz-transparent.cgi?ID_ucet=2500381419 . s-lo tu 2500381419/2010. Do zprvy pro pjemce napite DAR.Pokud vae dary peshnou za rok 1 000 K mete si o tuto stkusnit V daov zklad. Potvrzen vm vystavme na podn.

Podpote sebe!