5

ZPRAVODAJ FARNOSTIPRI KOSTELE sv. TOMASE V BRNE

Motto:

”Clovek je bytost odkazana na to,

aby jı nekdo cas od casu rekl: Je dobre, ze jsi!“

Josef Pieper

Uvodnı slovoVyuzıvam prılezitosti, kterou mi dava

toto uvodnı slovo, abych podekoval vsem,kterı se jakymkoliv zpusobem podılejı nazivote farnosti. Mam na mysli zejmena dveaktualnı zalezitosti: Predne dekuji vsem,kdo pomahali s prıpravou a slavenım va-nocnıch svatku – zdobili kostel, kaceli,darovali, vozili a staveli stromy, pripravo-vali ozdoby ci staveli betlem. Jiste jsemna nekoho zapomnel. Take dekuji zpe-vakum, letos obzvlaste tem, kterı posılilirady naseho vlastnıho sboru jako hoste –

znamena to pro ne vetsinou dvojnasobnouneprıtomnost doma u stromecku.

A zaroven chci podekovat velmi vsemclenum koncıcı farnı rady: Jen oni vedı, jakje to nekdy sluzba nevdecna a nedocenena.A jen Pan jim muze jejich sluzbu odmenit.

At’se tak stane!

Vas farar Petr Vrbacky

ROCNIK XIII. 28. ledna 2007

InformaceAktualnı denı ve farnosti

• Prihlasky do knezskeho seminare lzeodevzdat na biskupstvı do 20. brezna 2007.K tomuto oznamenı pridavame vyzvu otcebiskupa Vojtecha:

”Bratri a sestry, jako vas

biskup vas prosım, abyste se snazili vse-mozne podporovat povolanı ke knezstvıa k ruznym formam zasveceneho zivota.A vas, mladı muzi, kterı jste svobodnı,mate nebo budete mıt maturitnı zkousku akterı se cıtıte povolani ke knezstvı, bychrad informoval, ze prihlasky je moznepodat na biskupstvı do 20. brezna 2007.Vas biskup Vojtech“

• Ve dnech 15. – 17. brezna 2007 se usku-tecnı v Lısku u Bystrice n. P. konferencena tema

”Dieceze – zivy organismus?“.

Blizsı informace a prihlasky pro zajemceje mozno zıskat na Pastoracnım strediskubrnenske dieceze.

• Prijmete prosım touto cestou pozvanı nakoncelebrovanou msi svatou u prılezitosti5. vyrocı umrtı P. Josefa Javory, vede-nou biskupem litomerickym Mons. Mgr.Pavlem Posadem v nedeli dne 4. unora2007 v 9:30 v kostele sv. Jakuba v Brnea na autogramiadu knihy versu J. Javory

”Vyber z hroznu“ v 10:30 v prodejne

knihkupectvı Cesta, Rasınova 5 Brno.Eliska Trmacova

Volby do farnı radyna obdobı 2007 – 2012

V nominacnım kole nadchazejıcıch volebdo farnı rady byli nominovanı a nominaciprijali tito kandidati:

Josef BabakL’udmila DufkovaPetr HanakZdenek KapitanJan KeprtLudvık KolekVaclav KotekMarie KyselkovaStanislav MalyVıtezslava MikeskovaJirı ReznıcekFrantisek SvobodaJana SynkovaPetr ZelenkaVeronika Zezulova

Jmena, fotografie i udaje o jednotlivychkandidatech jsou zverejneny na vyvescev sakristii.

Volby do farnı rady probehnou v nedeli11. unora 2007 pri vsech bohosluzbach (odsoboty 17,30 hod. do nedele 19,30 hod.vcetne). Hlasovat smı kazdy farnık starsı18 let. Farnıkem se rozumı kazdy verıcıkatolık, ktery se pravidelne ucastnı boho-sluzeb v nasem farnım kostele. Kazdy smıhlasovat pouze jednou. Hlasovacı lıstky silze vyzvednout po kazde bohosluzbe v kos-tele. Na hlasovacım lıstku se roztrzenım

2

okraje v delce asi 2 cm u jmena oznacıvolenı kandidati. Lze oznacit nejvıce sestjmen. Hlasovacı lıstek s oznacenım vıcenez sesti kandidatu je neplatny. Hlasovacılıstky se odevzdavajı do urny v sakristiipouze behem volebnıho dne. Z vaznychduvodu si lze volebnı lıstek osobne vy-zvednout i odevzdat v sakristii jiz v tydnupred termınem voleb do farnı rady.

Petr Vrbacky, farar

Hledame dobrovolnıky

Milı bratri a sestry v Kristu

Jmenuji se sestra Marie Veronika Kucha-rova a ziji od roku 1993 jako mniska cis-terciackeho radu v klastere Magdenau veSvycarsku. Jako byvala clenka tomaskov-ske farnosti se na vas obracım s prosbouo pomoc: V lete 2007 totiz zamyslımevymalovat nas klasternı kostel a pro tutoakci hledame sikovne dobrovolnıky. Blizsıinformace jsme zanesli na webove strankynaseho spolecenstvı:

http://www.kloster-magdenau.ch/ . . .

. . . /cz/dobrovolnici.html

Preji vam vsem u Tomaska sılu DuchaSvateho, aby skrze vas svetlo Kristovozazarilo vsem lidem

S. M. Veronika Kucharova O. Cist.

Kloster Magdenau, CH-9116 WolfertswilTel.: 071 393 23 55magdenau-veronika@bluewin.ch

www.kloster-magdenau.ch

Prıste si hod’te korunou

Farnı ples nası farnosti vzdy clovekanamlsa do prave zacınajıcı plesove sezony.Je to mimo jine i moznost, jak pohybemvstrebat prebytecna deka po predchazejı-cım vanocnım obdobı. At’ byla motivacejakakoli, zacali se tanecnı mlsouni schazetmnohem drıve nez na vyhlaseny pocatekv 19, 00 hod. Celou akci nam umoznilasiroka koalice dobrovolnıku pod nenapad-nym vedenım Keprnıka (vsak se dockali vstupu do pameti naroda tomasovskehoskrze basen, ktera jiste vstoupı do kronikya tım i historie farnosti sv. Tomase).

Na parketu se schazela plejada vsechgeneracı, pocınaje rodici pres deti az pojejich vnucky raneho skolnıho veku. Bylavelmi patrna snaha, jak se mnozı pri-znali, stihnout letos zacatek a zahajenıplesu. Nervozita farare o. Vrbackeho (textjeho zahajovacı basne otiskujeme na koncitohoto prıspevku – pozn. redakce) bylatedy na mıste, nebot’ pozornost vsech prizahajovanı plesu stale vzrusta.

Jakmile zacala hrat muzika, zacali seobjevovat prvnı tanecnıci a mnozstvı kras-nych devcat, jak kvıtı na louce, a tu atam i nejaky sympaticky ogar. Za zmınkustojı jiste Hamsa, ktery zmenil svoji vi-zaz z Krakonosova synka na vylestenehokrasavce. Po uvodnı rozehravce kapelyOnkels prislo na radu ocekavane zaha-jenı plesu. Poloneza v choreografii Marti-Stıstka a v provedenı sikovnych farnıku sedockala zaslouzeneho potlesku a uvodnı

3

zahajenı jako vzdy zajistil duchovnı seffarnosti o. Vrbacky. Jeho rec, tentokrat veversovane podobe, opet vsechny zaujala,pobavila a nekolikrate byla prerusena po-tleskem. Me nejvıce upoutala pasaz zmi-nujıcı koktaveho Sıdla, jiz jsem si umocnilsvojı sirokobrehou predstavivostı.

A pote se v plne sıle rozjel programtrinacteho tradicnıho farnıho plesu. Kapelahrala vsechny hudebnı zanry a parket byltemer stale primerene plny. Tanecnı pa-saze strıdala ukazkova predtancenı, z nichmuzeme zmınit taktez jiz tradicnı stepovecıslo. Jednım z bodu programu byla soutez,ktera mela proverit sikovnost, sehranosta bojovnost tanecnıku. V teto chvıli semusım zmınit, ze jsme na ples pozvali nasekamarady Sarku a Pavla z Olesnice na Mo-rave, aby s nami stravili tanecnı vecer. Titonasi pratele bez vahanı vstoupili do sou-teze, odolali drtive presile

”tomaskovcu“,

vyhrali, vytreli nam zrak a vybojovali pronas stul cokoladovou bonbonieru. Behemvecera byla k dispozici i tepla vecere,jejız drobnou nevyhodou vsak byla znacnacasova prodleva mezi objednavkou a jejımnaplnenım, takze veceret mohlo znamenatpro zajemce poslednı akci plesu. Lepsıbylo zakoupit si par lıstku do tomboly, zektere se, krome dortu, vına a jinych daru,na vas smala uzena kruta. Druhou moznostıbylo rychle se zacıt kamaradit s nekym odKrchnaku, nebot’kdo vnıma znamenı casu,ten vedel, ze prave oni milouckou krutuvyhrajı.

Jestli si myslıte, ze si na plese po-povıdate, tak jste na omylu. Tam stacıte

pouze v rychlosti nakousnout par temat apak planovat termıny, abyste si mohli vsedopovıdat. Tolik znamych a tak malo casu.

Pulnoc poznate nejen podle hodin, ale ipodle muziky, ktera od pulnoci s pribyvajı-cım casem zacne pritvrzovat, samozrejmek radosti zejmena mladsıch rocnıku. Nez senadejete, je tady ale stejne konec a muzetesi jen povzdychnout, ze vesely vecer jelepsı nez krabice leku.

Vy, co jste chybeli, nezoufejte jakozhar, kdyz mu dojdou sirky. Nebot’Keprnıkje mlady, zdrav a stale plny energie, a takjiz jiste strada plany na rocnık ctrnacty.Po letosnı zkusenosti mohu dat vahavcumdobrou radu. Pokud se nekdo rozmyslı,zda jıt na ples, at’ si hodı korunou:

”Kdyz

ti padne hlava, jdi, padne-li orel, hazejznova.“

Petr Kali Hanak

∗ ∗ ∗Slunce se v obavach od rana chmurı,nizadny zpevacek nenasel hlas.Bez dechu na fare kdosi ted’zurı,farnıho plesu je po roce cas!

Do poctu trinacte ma byt to trestenıa na mne zas bude uvodnı rec.Aby se jeden snad vrhnul na vestenı,nema-li usmev vas zmenit se v krec...

Kam porad chodit na nevsednı napady,o cem se zmınit a komu dat klid?Aby zas nevznikly vasnive dohady:Chce vubec on nasım fararem byt?!

O Pane na nebi, nedej mi zakrnet,posli mi slova, co vytrou vsem zrak!At’pri nich musı i Keprnık zkoprneta z Sıdla stane se koktavy vrak!

Co tedy panum prat k dnesnımu plesanı,jakou ze lichotkou provonet vzduch?

4

Toz – at’vas manzelky setrne prohanı,nemırnym douskem vam neztezkne bruch!

Vas, damy, netreba pobızet do tance,o to vıc odvahy preju uz ted’!Pokud-li schytate od panu kopance,heslo znı: Mile a s usmevem hled’!

Mejme se aspon dnes normalne radi,uzijme chvıle, kdy postojı cas!Odejde den a stejne tak mladı,kdopak vı, zda se tu sejdeme zas?

Vtip uz mi dochazı, verse se hroutı,radeji zmizım, nez zhroutım se tez.Jestli snad nekoho slova ma rmoutı,sobe sam reknu: Uz nezvan a bez!

Ve trictvrt’ovem taktu . . .

Hra magickych cısel. Je sobota odpo-ledne, trinacty leden, trinacty ples svato-tomaskovske farnosti. V sale Semilassa seto hemzı spousty mladych jedincu a jednakrasna mlada slecna v ruzovem tricku.

Obraz prvnı: Pokousı se je seradit,poustı hudbu, odpocıtava prvnı takty asalem se linou prvnı slavnostnı polonezy.Nesmele kroky, uklony, otacky. Nervozitavrcholı, cas bezı. Objevujı se orosenacela, hudba bezı znovu a znovu. Oblıbenyslogan:

”To bude dobry, Znovu!!“,

”Hlavne

se usmıvejte!“. Pak nastava pauza, salse zcela vyprazdnuje, jen na podiu stavıkapela svou aparaturu.

A pak? Jako mavnutı kouzelnehoproutku vstupujı do salu kouzelne damya elegantnı panove. Uzasem nad mladoutomasovskou krasou se tajı dech. Poslednızkouska v satech.

Obraz druhy: Je po devatenacte hodine.Stoly a zidle se v sale se zaplnujı, vsudevladne slavnostnı atmosfera, kapela napodiu je pripravena, parket je prazdny.

Blızı se pul osma. V prısalı se zacınajıshromazd’ovat cernobıle pary, na balkonese objevuje krasna mlada slecna v ruzovevecernı robe. Poslednı vteriny, poslednıupravy, nervy jsou napnute k prasknutı.Selze opet technika? Zatajeny dech, na-pjate ocekavanı. Kyvnutı hlavou z balkonua salem se zacınajı znıt prvnı takty slav-nostnı polonezy a na parket nastupujı prvnıpary. Jedenact snehove bılych kraloven ajedna vıla Amalka s pohadkove dlouhymiblond vlasky ladne tancı po bocıch svychelegantnıch gentlemanu. Poslednı tony do-znıvajı a damy se uklanejı v zaverecnefigure a doufajı, ze je panove neupustı.

Setiny vterin trvajıcı ticho a pak na-sleduje bourlivy zaslouzeny aplaus. Slecnamistrova na balkone uz zase volne dycha.Bylo to skvostne. Dekujeme.

Vasi farnıci

13. farnı ples ze zakulisı

Do ocı mi zhnou svetla, ktera umoznujıdobre nasvıcenı podia, ale pro vsechnyucinkujıcı znamenajı predevsım znatelneoteplenı ovzdusı. A chudak Dan se musımcıtit ve fraku jeste hur. Alespon ze ner-vozita opada hned po uvodnıch slovech,cemuz notne pomaha i vedomı, ze je salplny milych, znamych tvarı od Tomaska,

5

a ne skodolibych pozorovatelu, kterı ce-kajı na jakoukoliv zaminku k posmechu.A tak zacınajı plynout prvnı minuty farnıhoplesu.

A co tomu vsemu predchazelo? DıkyKeprnıkove zbehlosti v oblasti poradanıvseho mozneho stacı par schuzek k tomu,aby se rozdaly ukoly (kdo kdy tusil, ze jepotreba zıskat na tombolu povolenı jakona hazardnı hru?), domluvil se programplesu a zbytek zalezı hlavne na tom, jak vsepujde prımo v osudny vecer. Stejne tak sebude po nekolik veceru trenovat prekrasnapoloneza, protoze lat’ka je postavena peknevysoko, a jeste par dnı predtım probehneu Grulu velke vymyslenı samotne chore-ografie. Na uplne jinem mıste v Brne senaopak pripravuje vse k tomu, aby nasv Semilasse neprivıtaly jen hole stoly a abybyly pripraveny reprezentativnı vstupenky,plakatky i programy.

Na parket uz nastupuje dvanact slecenv satech ne nepodobnych tem svatebnımv doprovodu elegantnıch panu, ktere clo-vek zna spıs v mikinach a riflıch, aletakto jim to prece jen slusı o neco vıc ,.Priznam se, ze zbytek uz moc nevnımama jen cekam na poslednı figuru, kteraslouzı jako povel k zahajenı plesu. Hlavnenezapomenout na podekovanı vsem, kdo sito zaslouzı, jmeno kapely, prodej lıstku dotomboly, a uz nas nastestı zachranuje panfarar svou originalnı basnı. Ples muze zacıt. . .

Tak letos to o tancenı moc nebude. Jenco vytahnu tatınka na parket, uz na memava Dan, ze je potreba domluvit s Anetoua Mart’ou, co rıct k jejich vystoupenı a

zapamatovat si jeho nazev (stejne se nezda-rilo ,). Do toho zakomponovat blahopranık jednem narozeninam a po prvnıch tonechnove serie uz naopak privıtat pozvanetanecnıky, se kterymi se nemuze srovnavatnikdo z nas. Mezi predtancenımi nas cekajeste soutez a s nı i opravdovy orısek.Jak dostat soutezıcı dobrovolne na parket?Keprnıkova mala lest se zdarila a po krat-kem plouzaku ma vetsina prıtomnych parupomeranc mezi hlavami, nekterı moznaani nevedeli, jak se tam dostal. Sledovatcele denı z nadhledu je vıce nez vesele,ale komentovat situaci docela obtızne.Jesteze je hudba tak halasna. Finalovedvojice statecne dupou svym souperumpo nafukovacıch baloncıch a za chvıli uzje vyherce znam. Gratulace, bonboniera aznovu zavod s casem o nastavenı spravnehudby pro predtancenı, hluboky vydecha . . . panikaaa . . . spatne CD. Zpozareprobeden ani poradne nevidım, ale asponsi muzu na chvilku sednout. Nastestı nas uzceka jen tombola.

Nebohy Keo kdysi kyvl na nabıdkuucastnit se plesu prımo v centru denı,ale rychle pochopil, ze tady jde hlavneo dobrou zabavu, takze se nakonec vıcsmejeme nez komentujeme. Postupne serozdava sedm dortu, nekolik lahvı vına,spoustu drobnostı a uzitecnostı i tradicnıkruta. A s prazdnou neodesel nikdo, pro-toze snad u kazdeho stolu sedı nejakykamarad, povedoma tvar, byvaly skautskyvedoucı ci manzele, kterı stojı na devatevzdy kousek pred nami, a ti vsichni seochotne podelili o nabyte sladke ceny.Mozna i v tom je kouzlo celeho plesu.

6

S tombolou koncı take vsechny uva-decske starosti, takze konecne hura do vırutance, zabavy, jeste veselejsıho tance nazaver a pak . . . snad jen, ze letos se vsevydarilo nadmıru dobre. Mozna, ze to byloi tou povestnou trinactkou v nazvu.

Veronika Veverka Motackova

Trıkralove koledovanı

Letosnı lednove (ba ani lonske prosin-cove) pocası nepripomınalo zrovna kouzloLadovych vanocnıch obrazku, nebot’zimadosud lakome setrı snehem, avsak precejen jista pripomınka Ladovych casu sevyskytla – trıkralovı kolednıci. Nekterıklasicky v ministrantskych rochetach as korunami na hlave, jinı v turbanechci satcıch, kazdy jinak peclive nastrojen,houfne zaplnili v utery 2. 1. 2007 katedralusv. Petra a Pavla, aby prijali biskupskepozehnanı pro sve koledovanı. Pozehnanıse dostalo jak kralovskym velicenstvum,tak i jejich doprovazejıcım otrokum apro dobry zacatek je jeste pred katedra-lou cekalo obcerstvenı v podobe parkua caje, pro zletile se podavalo i svarenevıno. Takto posilneni se kolednıci rozeslikoledovat do pridelenych ulic dle svychfarnostı, trımajıce hrde zapecetene charitnıpokladnicky a prukazku opravnujıcı jek zasluzne cinnosti. Protoze rada farnıkuod sv. Tomase patrı domovskym pravemdo jinych farnostı, nekterı chteli v do-movine vypomoci alespon koledovanım –naprıklad v jeste docela cerstve farnosti

Lesna. Znamenalo to pro skupinku detı (odpeti do osmi let) a doprovod obejıt behem14ti dnu dva 13ti vchodove bloky osmipa-trovych domu a deset ctyrposchod’ovychcihlovych

”kostek“. Takoveto obchazenı

obnaselo dvoudennı chozenı po ctyrechhodinach odpoledne (pricemz deti jakoobvykle plnily sve skolnı a krouzkovepovinnosti) a cıtalo obejitı 592 domacnostı,vyslapanı asi 800 schodu za jeden den, 26cest vytahem a ruzna prijetı. Nekde zustalyzavreny rovnou dvere domu, nenasel senikdo ochotny prijıt je otevrıt. Jinde se po-otevrely dvere bytu a beze slova zabouchly,prıpadne bylo pridano par rozmrzelychslov. O to vıc kolednıky zahralo kazdemile a vlıdne prijetı, kazda laskava tvara otevrena srdce pro pomoc bliznım, kterase nepocıta na vysi dane castky (byt’ bylacasto nemala), ale prave na dobrotu srdce,ochotu dat i ze sveho mala snad jestepotrebnejsım. Zvlastnı je, ze v naprosteprevaze prispıvali lide starsı, nemocnı a ro-diny s malymi detmi. Je pravda, ze v dnesnıdobe je mnoho zpusobu jak prispet napotrebne bliznı a mnoho sbırek, stejne takje pravdou, ze na krasne setkanı s dobrymilidmi pri trıkralove sbırce kolednıci jistejen tak nezapomenou a dıky nim budou mıtodvahu opet prıstı rok koledovat (snad uzkonecne i s tou snehovou nadılkou). Vsemdarcum patrı podekovanı a pranı vsehodobreho a pak uz jen poslednı pranı – at’se kazdemu vzdy dostane pomoc, jakoupotrebuje.

Jarka Cyrusova

7

Trıkralova sbırka aneb . . .

Jiste se se mnou shodnete na tom, zeTrıkralova sbırka je bohuliba akce, ze sedıky nı dajı zıskat prostredky na ruznecharitnı aktivity. Nemam ale v umyslu psatnejaky vzletny clanek. V praxi to totizznamena jıt s kuzı na trh. Jednotlivec byto nezvladl, a tak je dobre, ze kralove musıbyt aspon tri. My jsme nastestı byli ctyri.Spolecny cas jsme nasli kvuli povinnostemv zamestnanı az v nedeli k veceru, kdy uzbohuzel v ulicıch Brna nenı tolik lidı, jakonapr. v patek odpoledne. Keprnık statecnehral na kytaru koledy a my jsme s nemizı-cım usmevem na tvari zadali kolemjdoucıo prıspevek do kasicky. Kdo si to nekdyzkusil, vı, ze nekterı lide umı potesit anekterı mene. Zjistili jsme ale zvlastnı vec,a sice to, ze je treba oslovit i ty, kterı senam zdajı jako typictı

”nedavaci“. Nekdy

jsme byli velice prekvapenı.Na zaver bych chtela zmınit to, proc

jsem se k tomuto clanku odhodlala. Jenpar udaju: byli jsme ctyri i s kostelnıkemBobem, a prumerny vek cca 27 let. Naodpovednou osobu k pokladnicce stacı 18a ostatnı mohou byt mladsı.

Tımto tedy apeluji na vsechny mladeochotne teenagery a jejich starsı i mladsıkamarady – prıste pojd’te do toho, poklad-nicek je dost! Florbal jednou pocka . . .

Katka Scampi Keprtova

Pozdravte sepozdravenım pokoje

O slavnostech a svatcıch prichazı donaseho kostela jeden stary pan, ktery jepro me prıkladem k prozıvanı pozdravenıpokoje. Jeste pred vyzvou vyjde ze svelavice a nabıdne k pozdravu svou rukulidem tri lavice pred sebou a tri lavice zasebou. Nerıka sice zadna slova, ale prestozdravı velmi obradne. Kdyz je nekdo prılis

”zbozne“ zahleden do sebe, tak ho tento

pan lehkym dotykem zpravidla vratı do

”realu“, nebot’ – a to si myslım ja –

opravdova zboznost je v tomto okamzikubyt tady pro druhe, prijımat a predavat sipokoj. Ta jeho horlivost v gestu pozdravenıme vzdy az dojıma a sam se zkoumam,zda je me pozdravenı pokoje take takopravdove.

Znamenı”Pozdravte se pozdravenım

pokoje“ nasleduje po modlitbe Pane jakopredznamenanı sv. prijımanı, communia,spojenı s Kristem, a je potvrzenım toho,ze jsme zahrnuti Bozım pokojem. Knez semodlı: Odkazuji vam pokoj, svuj pokoj vamdavam. Nehled’tedy na nase hrıchy, ale navıru sve cırkve a podle sve vule ji naplnujpokojem a ved’ k jednote. Verıme, ze nanas spocinul Bozı pokoj. Spolecne slavenıEucharistie nas vsak vede jeste dal: pokojsi nemame nechat pro sebe, ale mame hopredavat dal. V tomto okamziku tem, kterıjsou kolem nas a pak vsem, ke kterymnas Pan posıla: v rodine, v sousedstvı, na

8

pracovisti. Tem, kterı jsou ve shromazdenıkolem nas, tedy podavame ruku a rıkame:Pokoj tobe, pokoj vam. Slovaci si prejıjeste vıc: Pokoj a bratska laska nech jemedzi nami.

Zamysleli jsme se nekdy, jak toto gestoprovadıme?

Jak podavame ruku tomu, koho si va-zıme, koho mame radi? Myslım, ze je totak, ze otevreme siroce dlan a dotkneme sedlane prıtele, jemne stiskneme a chvilenkuv tom setrvame, zatımco se spojujı naseoci a usmevy. Tak bychom se asi melipozdravit pozdravenım pokoje. Nemusımepozdravit pul kostela, stacı ti, kterı jsoukolem. Je vsak velmi pekne, kdyz odoltare prijde nekdo z ministrantu k lavicıma preda pozdravenı od sluzebnıku nebonekdo z bocnı lodi, kdo sedı sam, prijdes pozdravem do lavic.

Zda se mi, ze nabıdnout jen koneckyprstu a mıt pri tom sklopeny zrak neboztuhle rysy obliceje, to je jako pozdravenıpokoje malo. Kdyz nabızım jen koneckyprstu a neusmeji se, to jsem pravdepodobnepreslechl, ze me Buh prave naplnil svympokojem.

Pokoj je vskutku Bozı dar. A jak stedrenas obdarovava Buh, tak stedre se mameobdarovavat i my.

Vzpomenme si na sedme blahoslaven-stvı, ktere rıka: Blahoslavenı nositele po-koje. (Mt 5,9). V pozdravenı pokoje muzejiz zacıt nase blahoslavenı . . .

Augustin Svoboda

Slovo nemocnym

”Odkud mi prijde pomoc? Pomoc mi

prichazı od Hospodina, on ucinil nebei zemi.“

Z 121, 1-2

Kdyz prozıvame nejakou tezkou zi-votnı zkousku, casto se ptame, proc po-stihla prave nasi osobu nebo nase blızke.Vetsinou vidıme jako prıcinu Bozı zasaha ptame se, proc to na nas Buh seslal.Nekdy vidıme v takove udalosti trest zaneco, ceho jsme se v minulosti dopustili.My vetsinou nechapeme smysl toho, coprozıvame, v dobe, kdy je to pro nasbolestne, ale pochopıme smysl vseho azs odstupem casu, kdy si uvedomıme, zenam utrpenı pomohlo zbavit se toho, cobylo v nası dusi spatne, co narusovalo nasvztah k Bohu a k lidem kolem nas.

Zapomıname, ze nase zdravı nebo nasenemoc se nerıdı tım, co si za svoje jednanızaslouzıme, ale ze nevıme, co Buh sledujetım, co prozıvame. My si mame v te chvılivzpomenout na slova zalmu, ktery slibuje,ze nam pomoc prijde od Pana. On jevzdy pripraveny nam dat tu pomoc, kteroupotrebujeme, abychom se umeli vyrovnatse vsemi tezkostmi naseho zivota. Naseutrpenı nenı cıl, ale je to forma, kterounas Buh vola k sobe. On vı, co v te chvılipotrebujeme, abychom spravne vsechnoprozili, a jiste nam to da. Musıme se tedyk nemu obracet s duverou a prosit, aby nam

9

pomohl a dal nam tu pomoc, kterou pravepotrebujeme.

Nekdy ma clovek dojem, ze lidemzlym se vede v zivote lepe nez tem,kterı jednajı dobre a spravedlive. To svadık presvedcenı, ze je pro cloveka vyhodnejsıjednat spatne a prizpusobit se smyslenıostatnıch lidı. Kdyz vsak hodnotıme jejichzivot s odstupem delsı doby, pozname, zehodnota zivota spravedlivych lidı je trvalaa pevna, zatımco hodnota spatnych lidı sev ocıch lidı rozplyne doztracena.

Nemoci, utrpenı a smrt jsou neoddeli-telnou soucastı lidskeho zivota. My je neu-mıme ani dokonale pochopit, ani vysvetlit,neumıme je ze zivota odstranit. Nemamese proto jimi nechat zneklidnovat, ale kdyzse jim nemuzeme vyhnout, mame je nestjako krız s vedomım, ze ho neunesemesami, ale spolu s Kristem, ktery mu davatrvalou hodnotu a nam vsechny potrebnesıly, abychom byli schopni ho nest spravne.Kdyz neseme svuj krız, mame prosit o po-moc a o svetlo, abychom pochopili smyslvseho, co prozıvame. Sami bychom nesta-cili na vsechno, co se muze v nasem zivotevyskytnout, ale s Bozı pomocı mame dostsil a schopnostı dobre prozıt i to, co je tezkea nepochopitelne.

J. Sik

Z farnı charity

DEKUJEME, DEKUJEME, DEKUJEME . . .

Uz je dobre mesıc po Vanocıch, ale ne-muzeme nepodekovat za vsechno, cım jstenam opet prispeli do vanocnıch nadılek pronase stare a osamocene spoluobcany. Dıkyza tradicne krasne a peclive zhotovenecukrovı, za ozdobne andelıcky, za ovoce aorechy i pecivo pro diabetiky. Celkem jsmetentokrat pripravili a roznesli ci rozvezli 32nadılek.

Jako uz kazdorocne jsme z toho, cozbylo navıc, asi polovinu poslali starenkamdo Domova pokojneho starı na Kamenneulici cıslo 29. Starenky majı vetsinouproblemy s kousanım a orechy nejı, alepo Vanocıch pouzijı vyloupane a pomleteorechy na prıpravu peciva a tak travısmysluplne svuj dlouhy cas v Domove.

Druhou cast prebytku prijel prevzıtPavel Simon, pracovnık Dennıho centrapro bezdomovce na Karlove ulici c. 59.Jsme presvedceni, ze pro lidi bez domovama o Vanocıch trochu cukrovı a ovocesvuj vyznam, muze vyvolat vzpomınky nadetstvı, na rodice, na domov.

V neposlednı rade dekujeme za coko-lady a bonboniery. Ty jsme nechali zaba-lene a poslali jsme je detem do Domovasv. Markety na Stankove ulici c. 47. Znovuvam za vse, co jste nam pred Vanocemiprinesli i za vsechny, kterı nadılku dostalia s radostı i dıky prijali, dekujeme.

10

DIKY, DIKY, DIKY . . .

Dekujeme za vase prıspevky na Trıkra-lovou sbırku, ktera probıhala od 2. 1. do14. 1. 2007. V uvedenem termınu jsmenasli od Vas v nası charitnı pokladniccev kostele celkem 22 867 Kc. Tuto financnıcastku jsme 15. 1. 2007 odevzdali panıMichaele Ciprove, ktera je poverena orga-nizacı Trıkralove sbırky v Oblastnı chariteBrno.

Celkove vysledky Trıkralove sbırkyv OCH Brno, v DCH Brno a v cele CRuvedeme v prıstım cısle Tomaska. Jestejednou dıky za Vasi stedrost.

FINANCNI DARY A JEJICH POUZITI

Na pocatku kazdeho obcanskeho rokuvas jako kazdy rok seznamujeme s tım, jakjsme rozdelili vami darovane penıze, kterenam vkladate do nası charitnı pokladnickyvzadu v kostele.

Rok ubehl, a protoze se prave vyrov-navame s nasledky radenı vichrice v celenası republice i s jinymi neprıjemnostmi,treba na politicke scene, pripomenme si,ze koncem roku 2005 doslo k nicivemu ze-metresenı v Pakistanu a v jarnıch mesıcıchminuleho roku nas opet postihly povodne.Tolik na vysvetlenou k nekterym vydajumv minulem roce.

Prehled vydanı:– Pomoc lidem postizenym zemetrese-

nım v Pakistanu a Kasmıru . . 3 000,-– Pomoc lidem postizenym povodnemi

u nas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 700,-

Na projekty Oblastnı charity Brno:– Chranene bydlenı pro lidi s mentalnım

postizenım na Gorkeho ul. . . . 8 000,-– Dennı centrum pro lidi bez domova na

ul. Karlove c. 59 . . . . . . . . . . .10 000,-– EFFETA – dennı stacionar pro deti a

mlade lidi s mentalnım postizenım aautismem na Strnadove ul. c. 14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 000,-

Dalsı vydanı:– Likvidace lepry . . . . . . . . . . . . . 5 000,-– Sdruzenı pestounskych rodin – Dum

na puli cesty . . . . . . . . . . . . . . . 8 000,-

Castky pro jednotlive projekty Oblastnıcharity byly rozdeleny po konzultaci s ve-denım OCH podle nalehavosti.

Zaverem dekujeme vsem, kdo jste nasv minulem roce financne, modlitbou cijinak podporovali a prosıme o vasi prızeni v tomto roce.

Dekujeme za vasi duveru i stedrost aprejeme vam do noveho roku stalou Bozıpomoc, ochranu a pozehnanı.

Dobrovolnıci farnı charity

11

ROZHOVORs P. Pavlem Posadem

Dnesnı rozhovor vam prinasıme s bis-kupem litomerickym P. Pavlem Posadem,nekdejsım fararem u sv. Tomase. V novenastalem roce 2007 oslavı otec biskup jak30 let sveho knezstvı, tak i vyznamne vyrocılitomericke kapituly.

Otce biskupe, reknete nam neco o vy-rocı kapituly v Litomericıch?

Slavıme 950 let svatostepanske ka-pituly. Roku 2005 jsme slavili 350 letdieceze, ta byla zalozena papezem Ale-xandrem VII. v roce 1655, to bylo velkejubileum, pote jsme meli rok pauzu a nynıv roce 2007 slavıme o 600 let starsı instituci– svatostepanskou kapitulu. V roce 1057existovala dieceze prazska, kde biskupa,jak to byva, obklopovala katedralnı kapi-tula a v Litomericıch byla kapitula kolegi-atnı. Zalozil ji tenkrat knıze Spytihnev II.Je zapotrebı rıct, ze dany letopocet je vecıhistoriku. Nenı uplne znamo, v kterem rocebyla listina sepsana, zda slo o rok 1056ci 1058 to nenı zretelne. Proto historikoverozhodli, ze pochazı z roku 1057 a tak seto ustalilo, coz donedavna nebylo jasne.Navıc historikove dnes nazyvajı zakladacılistinu jako takzvanou zakladacı listinu,protoze dnes jiz s jistotou vıme, ze v dobesepsanı listiny kapitula uz davno existo-vala. Vıme o nı z existence kostela sv.Jirı nachazejıcıho se stejne jako dnesnıo 600 let mladsı katedrala sv. Stepana napahorku sv. Stepana, avsak na jinem mıste.

Bohuzel nenı archeologicky prozkouman,jelikoz v mıste, kde stal, je dnes budovaVZP. Dodnes se po nem jmenuje v techmıstech svatojirska ulice. Je take dobresi uvedomit, ze svatostepanskou kapitulunezalozila cırkev, jak by se mohlo zdat.V tehdejsı dobe se panovnıci doslova pred-haneli v usilı o upevnovanı krest’anstvı –coz je dobre si pripomenout v dobe nynejsı,kdy vahame s krest’anstvım a nechceme jemıt v evropske ustave. Tenkrat panovnıcijasne budovali svou vladu na krest’anskychzakladech. Chapali to jako vec nejak po-mahajıcı jejich osobnı spase, soustredilise na stavenı cırkevnıch staveb, zakladanıkapitul atd.

Jak se dıvate na sv. Stepana, ktery jev Litomericıch tak vyznamny?

Svaty Stepan je pro nas dulezity z ne-kolika duvodu. Cırkev klade jeho svatekna vyznacne mısto, kdyz ho slavı druhyden po Vanocıch. Narozenı Jezıse Krista jeobrovska slavnost – slovo se stalo telem,Buh se stal clovekem, uzasna udalost,kdy Buh sestupuje na zem, abychom my,lide, mohli vystoupit do nebe. A hneddruhy den nasleduje slavenı svatku sv.Stepana – mucednıka. Slovo mucednık– martyr – melo v prvnıch krest’anskychdobach vyznam mucednık i svedek – tytovyznamy splyvaly, svedectvı bylo castodotvrzeno prolitım krve a kazdy svedekbyl taky pripraven polozit zivot, prolıtkrev. Svaty Stepan je prvnı mucednıkmladicke Kristovy cırkve, ma primat, kterymu nikdo nemuze vzıt. Jde o udalost,ktera jasne kopıruje Kristovu smrt na krızi,

12

sv. Stepan je obrazem Krista v kratickemrozpetı od Kristovy smrti na krızi, umırastejne laskyplnym zpusobem. Prvnı cırkevto chapala tak, ze vsichni krest’ane jsoupovolani k tomuto napodobovanı Krista.V tom vidım velikost sv. Stepana. Ja uplnepresne nevım, jak se sv. Stepan dostaldo Litomeric, to jsem jeste neprozkoumal,ale je patronem katedraly, dieceze, noveho(sest let postaveneho, krasne fungujıcıho)hospice, kapituly a tez nesmım zapome-nout na sveho velikeho predchudce kar-dinala Stepana Trochtu – jaka

”nahoda“,

ze na biskupsky stolec useda mimoradnapostava, kandidat svatorecenı a mucednık.Takze se sv. Stepanem se u nas setkavamevelmi casto.

Pri svych cestach do Brna rıdıte sam?

Ano, ja vetsinou rıdım sam, protozerıdım rad a je to pro me oddych, rela-xace. Potom samozrejme chci take lidem,kterı jsou kolem me, dat jakysi oddych.Casto jezdıvame na ruzna setkanı s mymsekretarem, otcem Martinem Davıdkem(vynikajıcım sekretarem), a kdyz nekamprijedeme a podava se treba aperitiv a ptajıse, kdo rıdı, otec Martin vzdycky rıka:

”Diecezi i auto si pan biskup rıdı sam.“

Zastavujete se cestou na Moravuu Kunstatu u hrobu zavrazdeneho P. La-dislava Kubıcka? (3. ledna 2007 by mel 81let)

V Kunstate jsem nekolikrat byl, nemnohokrat a je to dano tım plynutım casu.Jsem v Litomericıch tri roky a samozrejmemoje cesty na Moravu jsou stale mene

caste. Jestlize vsak nemohu byt casto u jehohrobu, neznamena, ze na nej nevzpomı-name, naopak na nej v diecezi vzpomınamecasto a mame pro to dostatek duvodu. Pu-sobil v Trebenicıch blızko Litomeric, kdebyl take zavrazden a kde jsem nekolikratpri ruznych vyrocıch z jeho zivota slouzilmsi svatou. Jsou pro nas mıstem navzdyspojenym s P. Ladislavem Kubıckem, bylazde odhalena take jeho bysta na budovefary, je tam mnoha zpusoby pripomınan.Pripomına se mi i v katedrale, byl kanov-nıkem svatostepanske kapituly a zustavastale velmi zivy mezi nami.

Zasteskne se vam nekdy po tomaskov-ske farnosti?

Mozna by bylo pro vas potesujıcı,kdybych plakal nad lety u sv. Tomase,ale to by nebyla pravda. Velmi castovzpomınam na cely svuj zivot, v roce2007 slavım 30 let knezstvı, z tech 30tilet jsem 16 let pusobil v terenu jako farar,jedenact roku jako spiritual a tri roky jsembiskupem. Na kazde toto udobı velice radvzpomınam, byl jsem na sedmi mıstech.Mam to nacvicene jako litanie a pri kaz-dem polıbenı oltare si tech sedm farnostıvybavım – Pozorice, Zidenice, Lomnice,Ratıskovice, Drnholec, Trest’, sv. Tomas –a snazım se za tım videt konkretnı lidi.Moje vzpomınanı nenı tesknenı po starychegyptskych hrncıch, ale jsem Bohu stalevdecny za vsechny doteky lasky, ktere jsemdostal skrze jednotliva mısta. Pro me jsouta mısta velmi draha, Bohu za ne dekujia to je muj vztah k nim. Vidım to jakomapu sveho zivota, ktera se mi stale vıce

13

zahust’uje, zaplnuje se krasnym zpusobema to, co bylo, to jsou koreny toho, co je ted’a co bude.

Kazde mısto z tech sedmi – coz je bib-licka plnost, byt na sedmi mıstech sestnactroku (pricemz z tech 16ti let jsem byl najednom mıste sedm, na ostatnı zbylo trebajen pet, sest mesıcu) – mi prineslo nejenvelike spousty pratel, ale mohu prımo rıctbratrı a sester! Na mem prvnım mıstejsem byl pred triceti lety a prave odtud– z Pozoric – za mnou letos prijeli doLitomeric, jsou mi blızcı, jde o zvlastnıpouto vıry a lasky.

Vıte, kdy a jak jste poprve pocıtil svepovolanı ke knezstvı?

Na tuto otazku jsem za 30 let knezstvımnohokrat odpovıdal a dokonce jsem na tobyl tazan jeste pred vstupem do seminare– je to pochopitelne tematem prijımacıchpohovoru, na to se pta kde kdo a ja na tutootazku stale hledam odpoved’ a ta je stalekvalifikovanejsı. Zpocatku jsem rıkal, zese mi knezstvı lıbilo, ze me pritahovalo,v poslednı dobe mnohem vıce vnımam, zeto ani tak nebyla moje vec, jako Bozı vec,ze Buh me skutecne pritahl, ze mi nejakpripravil tuto cestu. Casto se rıka vyrokjednoho cırkevnıho otce, je to myslımRehor Veliky, ktery pravil:

”Za hlasem

Tvym sel jsem, Pane, dej sılu dusi me. “Nepochybuji o tom, ze jsem byl volan aze me Buh stale vola, stale me pritahuje.Casto ted’ rıkam (pro odlehcenı), ze jsemvzdycky chtel byt knezem, ale nikdy jsemnechtel byt biskupem, to je nadplan.

Abych konkretne odpovedel – kdyzjsem koncil zakladnı skolu, byl u nas jedenstarsı vyborny kaplan a ten mi rıkal:

”Nejak

se mi zda, ze bys chtel byt knezem.“ A jajsem odpovıdal:

”Samozrejme.“ On na to:

”Tak bys mel jıt na gymnazium a studo-

vat latinu.“”Dobre, pujdu na gymnazium

a budu studovat latinu,“ Souhlasil jsem.Bylo to na konci devate trıdy. Pak jsembehem stredoskolskych let nikdy nepochy-boval o sve ceste ke knezstvı, pres vsechnyproblemy a zdanlivou neprustrelnost jsemsel do seminare, protoze se Bozım zasahempak vsechny ty veci vyresily a ja v necelych24 letech koncil fakultu. Jeste mi nebyloctyriadvacet a byl jsem vysvecen na kneze,tudız velmi brzy, na dnesnı dobu je to uplneneslychane. A v knezstvı jsem neustalest’astnejsı a st’astnejsı.

Jak nahlızıte na cesko-nemeckouotazku u vas?

Kdyz jsem jako biskup do Litomericprichazel, myslel jsem si, ze jdu do ne-meckeho prostredı, ale ta situace je ted’uz uplne jina. Rozhodujıcı je, ze po valcemuseli Nemci odejıt, tam nastalo zranenı,Nemci treba jeste prichazejı, ale nesmımezapomenout, ze ted’ je to vıc jak sedesatlet. Tudız jde jiz o nekolik generacı lidı,kterı to tam znovu osıdlili. Nynı mamek Nemecku blızko proto, ze jsou to nasinejblizsı sousede. Do Drazd’an je to od nasasi blız nez do Prahy, je to nase nejblizsıbiskupstvı, mame vzajemne vazby. Jsouu nas mısta, kde se nemcina jeste hodneuplatnı, ale nenı jich mnoho.

Jacı lide vas v zivote nejvıce ovlivnili?

14

Povazuji za zakladnı dar to, ze jsemv zivote potkal spoustu vynikajıcıch lidı.Nebudu se asi pokouset vyjmenovat kon-kretnı lidi, ale mam je pred ocima, at’jsouto treba knezı meho detstvı a mladı, pocha-zım z jihozapadnıho koutu Ceskomoravskevrchoviny a tam je to duchovne bohatazem. To je prvnı kategorie lidı, kterı mevelmi ovlivnili. Potom si vybavuji nekolikvynikajıcıch profesoru na gymnaziu, mohlbych jmenovat naprıklad latinarku panıprofesorku Kralıkovou. Nemene vynika-jıcı profesori byli na teologicke fakulte, jajsem studoval v dobe normalizace v letech72 az 77, byli jsme sveceni v roce Chartya jeste jsme tam tehdy meli profesory podoznıvajıcım osmasedesatem roce, oni jevyhazovali postupne. Zrovna letos jsme serozloucili s jednım z nich, panem profeso-rem Novakem, ktery nas ucil pedagogikua katechetiku, a kdyz je mi nejhur, temernazpamet’ znam jeho prednasky a to menese. Takovych lidı je mnoho. Jsou tezknezı, s kterymi jsem spolupusobil zatech 30 let knezske cinnosti, at’ uz jdeo farare, kaplany, ty co byli prede mnou,za mnou, je to obrovska sıt’ z techto lidı.Z etapy sestnactileteho pusobenı v terenume nejvıce ovlivnil (a jsem mu za tovelice vdecny) pan probost dr. Novacekz Mikulova, ktery byl generalnım vikarempana biskupa Skoupeho. Byl telem i dusıspiritual, studoval v Rıme, svetil ho PiusXII. V jeho skole jsem byl v Drnholci sedmlet a dnes to nazyvam mojı laboratorı propraci v severnıch Cechach.

Byl jsem jım velmi konkretne a cı-levedome formovan, delal to s naprostojasnym zamerem me formovat, ja jsem

se nekdy branil, jak to tak clovek dela,je-li vychovavan, ale dnes jsem mu –s odstupem casu – za to vdecny. Nechtelbych tez zapomenout vlivy mnoha lidı,se kterymi jsem se setkal neprımo, anebojsem je pozdeji potkal. Nesmırny vliv namou generaci mel papez Jan Pavel II. Byljsem svecen roku 1977 a on se roku 1978stal papezem, takze jsme generace JanaPavla II. Jeho vliv je obrovsky, milujijeho encykliky, mam je vsechny prectene.Mohl bych jmenovat i dalsı lidi – matkaTereza, Roger Schitz. Pokousel jsem seje i v dobe totality osobne navstıvit, cıstjejich myslenky, rozjımat je. Je to velikasıt’vlivu lidı velmi blızkych i vzdalenych,kterı utvareli muj duchovnı profil.

Chcete neco vzkazat ctenarum To-maska?

Chci vzkazat farnıkum u sv. Tomase,aby si uchovali ducha, ktery v teto farnostivladne uz cela desetiletı. Jsem rad, ze jsem,byt’kratce, mohl byt v cele teto farnosti, jeto pro me velika radost, tri roky, ktere nikdonesmaze. Toto spolecenstvı melo urcitecele dvacate stoletı a mozna uz od vznikufarnosti v roce 1784 jakesi nezastupitelnemısto v mozaice brnenskych farnostı. Pralbych si, aby to sve charisma nejen tato far-nost neztratila, ale aby ho naopak vedomerozvıjela, aby byla velikym prınosem promesto Brno a pro celou diecezi.

za redakci se dotazovala

Jarka Cyrusova

15

PREDSEVZETI

Jance vhrkly slzy do ocı. Pod diktatemsedı velka cervena trojka.

”Hura, mam

trojku, to jest napsal jsem to ’dobre’,“slysı volat Marka, ktery mava sesitem apredvadı indianske tance zrejme po pozitıohnive vody. Ale Janku palı oci dal. Procjen jsem takova ubrecena? Vzdyt’ tat’kajiste rekne, ze trojka znamena dobre a ze jerad, ze se jeho dcera dobre ucı, a maminkase usmeje:

”To si spravıs.“ A ja presto

brecım, dneska uz potretı. Co pomuzevelke novorocnı predsevzetı zapsane dodenıcku: NEFNUKAT! Kazde rano si hoJanka opakuje, ale nic to nepomaha. Takdost! Brecet se nebude, utıra Janka oci azakusuje se do svaciny.

O dve hodiny pozdeji vychazı Jankaze skoly obtızena aktovkou, taskou dovytvarky a novym velkym atlasem, couz se do aktovky nevesel. V tramvaji sisedne, kdyz vidı nekolik volnych mıst.

”Jo,

jo, mladı si sedı a starı aby stali,“ ozvese nad nı neprıjemny hlas. Janka rychlevyskocı, popadne aktovku a atlas. ale taskus vytvarkou chytne nesikovne jen za jednoucho a uz se z nı kutalejı tempery, tuse,pastely a vsechno je zasypano barevnymikoralky. Janka vzlykne. Chce se jı utect,ale nezbyva jı nic jineho nez sbırat a sbırat.Pritom uz vzlyka nahlas, je jı jedno, co silide kolem myslı. Vsechno je posbırano,jen par koralku se odkutalelo do neznama.

A uz je tu jejı zastavka. Janka spe-cha domu a pres clonu slz skoro nevidı.Konecne je doma. Dlouze zvonı a padaotevırajıcı mamince do narucı. Vsechnomezi vzlyky vypovıda a koncı zoufalym:

”Ja se toho breku snad nikdy nezbavım!“

Maminka ji hladı po hlave:”Vıs, Pan Buh

hodnotı nejen to, co se nam podarı, alei to, o co se snazıme, mozna o to vıc,ze se snazıme i kdyz se nam nedarı. Ted’jsem se do toho nejak zamotala,“ smejese maminka, ale Janka rozumı. Poslednıvzlyk, poradne vysmrkat.

”Tak jo, budu

se dal snazit,“ myslı si a usmeje se namaminku:

”Nechces pomoct s nadobım?“

Marie Sojka Vesela

Pro bystre hlavy

Mile bystre hlavy,uz se vam blızı pololetnı a jarnı prazd-

niny, na ktere se urcite tesıte, ale mezi nimijeste prozijeme slavnost

”Uvedenı Pane

do chramu“. Z tajenky zjistıte jejı lidovynazev.

Marta Jesterka Svobodova

TOMASEK – Zpravodaj pri kostele sv. Tomase v Brne. Vydava Rımsko-katolicka farnost u sv. Tomase v Brne, Lidicka 6,602 00 Brno, � 545 57 22 15, c. uctu: 4200061594/6800, Internet: http://www.volny.cz/sv.tomas-brno/, P. Petr

Vrbacky – farar, redakce: M. Vesela, K. Keprtova, J. Lorenc, M. Svobodova, D. Svoboda. Schranka pro el. prıspevky:clanky@mail.cz, ostatnı prıspevky predavejte kostelnıkovi. Vychazı pro vnitrnı potrebu farnosti. Nevyzadane prıspevky

nevracıme. NEPRODEJNE. Uzaverka prıstıho cısla 18. unora 2007.