U mnohokrát jsem se pøesvìdèila, e v naem regionu máme mnoho ikov ných lidí s dobrými nápady. Mnohdy ijí nedaleko od sebe, a pøesto o sobì nevìdí. Mám radost, kdy se nám podaøí dát je dohromady. To je dobrá úloha pro naí MASku. Proto, abychom podporovali smysluplné aktivity obcí i neziskových organizací a podnikatelù jsme získali nìjaké peníze z Evropské unie. Peníze nemalé, ale ani nikterak závratné. O jejich rozdìlení si ale rozhodujeme sami tedy my lidi z regionu. A naím rozhodnutím bylo, e chceme podporovat projekty, které vzni kají na základì spolupráce, nebo spolu práci subjektù významným zpùsobem podporují. Myslíme si toti, e schopnost a hlavnì ochota spolupracovat je jednou z nejcennìjích deviz naeho regionu do budoucna. Z definice termínu spoluprá ce vyplývá, e jde o interakci, která vyuívá rozdílné schopnosti a dovednosti aktérù a umoòuje jim dosáhnout toho, èeho by kadý sám nebyl schopen do sáhnout. Spolupráce tak smìøuje ke spoleènému cíli a je oboustrannì vý hodná. Spolupráce na venkovì v minu losti byla a mnohde i dnes je pøirozeným vyváením hendikepu venkova oproti mìstu. Tradiènì chudí venkov dohánìl ivotní úroveò mìstských lidí vzájemnou sousedskou výpomocí, která je levnìjí ne firma a èasto i zdarma. Vedle materiálního pøínosu vak má velký pøínos sociální a podporuje soudrnost lidí mono øíci komunity. A souná leitost místního spoleèenství je podstat nou souèástí kvality ivota. Rozsah takzvané sousedské výpomoci nám jetì dnes leckde v zahranièí závidí. Dluno øíci, e na úrovni regionu a projektových zámìrù je opravdová (ivá) spolupráce spíe vzácností. Vnímání vlastního spole èenství je pøirozenì ohranièené a nemalé bariery zde pøedstavují legislativa a rù zná pravidla. Na pøíklad z hlediska eko nomiky je sousedská výpomoc øazena spíe do oblasti edé ekonomiky tedy takové ekonomiky, která se neodrazí na rùstu HDP, je nekvantifikovatelná a nepøináí do státní pokladny ádné danì. Z hlediska ekonomiky je tedy nepøíli ádoucí. Z hlediska rozvoje venkova a jeho ivotaschopnosti je ale její rozvoj nezbytný. Zuzana Guthová Manaerka MAS Sdruení Rùe (opatøení è.2) (opatøení è.5) (opatøení è.8) (opatøení è.10) (Informaèní leták Sdruení Rùe)
Transcript
U� mnohokrát jsem se pøesvìdèila, �ev na�em regionu máme mnoho �ikovných lidí s dobrými nápady. Mnohdy �ijínedaleko od sebe, a pøesto o sobìnevìdí. Mám radost, kdy� se nám podaøídát je dohromady. To je dobrá úloha prona�í MASku.Proto, abychom podporovali smysluplnéaktivity obcí i neziskových organizací apodnikatelù jsme získali nìjaké penízez Evropské unie. Peníze nemalé, ale aninikterak závratné. O jejich rozdìlení siale rozhodujeme sami � tedy my � lidiz regionu. A na�ím rozhodnutím bylo, �echceme podporovat projekty, které vznikají na základì spolupráce, nebo spolupráci subjektù významným zpùsobempodporují. Myslíme si toti�, �e schopnosta hlavnì ochota spolupracovat je jednouz nejcennìj�ích deviz na�eho regionu dobudoucna. Z definice termínu �spolupráce� vyplývá, �e jde o interakci, kterávyu�ívá rozdílné schopnosti a dovednostiaktérù a umo�òuje jim dosáhnout toho,èeho by ka�dý sám nebyl schopen dosáhnout. Spolupráce tak smìøuje kespoleènému cíli a je oboustrannì výhodná. Spolupráce na venkovì v minulosti byla a mnohde i dnes je pøirozeným
vyvá�ením hendikepu venkova oprotimìstu. Tradiènì chud�í venkov dohánìl�ivotní úroveò mìstských lidí vzájemnousousedskou výpomocí, která je levnìj�íne� �firma� a èasto i zdarma. Vedlemateriálního pøínosu v�ak má velkýpøínos sociální a podporuje soudr�nostlidí � mo�no øíci komunity. A sounále�itost místního spoleèenství je podstatnou souèástí kvality �ivota. Rozsahtakzvané sousedské výpomoci nám je�tìdnes leckde v zahranièí závidí. Dlu�noøíci, �e na úrovni regionu a projektovýchzámìrù je opravdová (�ivá) spoluprácespí�e vzácností. Vnímání vlastního spoleèenství je pøirozenì ohranièené a nemalébariery zde pøedstavují legislativa a rùzná pravidla. Na pøíklad z hlediska ekonomiky je sousedská výpomoc øazenaspí�e do oblasti �edé ekonomiky � tedytakové ekonomiky, která se neodrazí narùstu HDP, je nekvantifikovatelná anepøiná�í do státní pokladny �ádné danì.Z hlediska ekonomiky je tedy nepøíli��ádoucí. Z hlediska rozvoje venkova ajeho �ivotaschopnosti je ale její rozvojnezbytný.
Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e
(opatøení è.2)
(opatøení è.5)
(opatøení è.8)
(opatøení è.10)
(Informaèní leták Sdru�ení Rù�e)
http://mas.sdruzeniruze.cz
Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e 11. kvìtna 2010 ukonèila pøíjem �ádostío dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci 5. výzvy. V øádném termínubylo odevzdáno v celkové po�adovné èástce dotace
. Tyto �ádosti nyní hodnotí výbìrová komise. Bohu�el nev�echny odevzdané projekty budou v této výzvì podpoøeny. Alokace finanènípodpory pro 5. výzvu èiní 3 404 000 Kè, co� pøedstavuje 37% z celkovéhopo�adavku �adatelù.Výsledky budou zveøejnìny (po konaní Valné hromadyMAS Sdru�ení Rù�e).
Mìsto BorovanyVybavení zahrady M� Borovanyherními prvky
Projekt se zabývá vybavením zahrady M� v Borovanech herními prvky pro dìti, kterébudou rozvíjet jejich smysl pro rytmus, rovnováhu, prostorové vidìní a sílu. 582 855
Obec Bene�ovnad Èernou
Zázemí dìtského høi�tì Bene�ov nad Èernou
Projekt øe�í výstavbu altánu zázemí na dìtského høi�tì 100 146
Víceúèelová uèebna bude vybavena cvièebním náøadím, �idlemi a datovým projektorem. Bude pøipravena pro hry dìtí, promítání pohádek a shroma�ïování, neboschùzky rodièù.
158 800
Obec Slavèe Zlep�ení obslu�nosti M� SlavèePøedmìtem projektu je zlep�ení obslu�nosti M� prostøednictvím rekonstrukcezpevnìné plochy v areálu M� a rekonstrukce vnìj�ího schodi�tì. Souèástí projektu je irekonstrukce komína
191 007
Obec Svatý Jannad Mal�í
Modernizace prostor M� veSvatém Janu nad Mal�í
Pøedmìtem projektu je modernizace dìtských toalet, kuchyòky, rekonstrukceosvìtlení prostor mateøské �kolky, výmalba a vybavení nábytkem (�idle, skøínì,�atnové polièkya lavièky)
195 150
Pavel KozákRoz�íøení slu�eb autodílny PavelKozák
Pøedmìtem projektu je roz�íøení slu�eb zaèínajícího mikropodniku. Nákupem plnièkyklimatizací dojde k zavedení slu�by v mikroregionu ojedinìlé. 186 056
KPP CZ, s.r.o.Alternativní výroba tvarovanýchpaliv,nákup strojního vybavení
Cílem tohoto projektu je dokonèení výstavby energetického centra budovaného firmou KPP CZ s.r.o. v místì realizace projektu. 560 000
JosefSteinhauser
Autodílna SteinhauserPøedmìtem projektu je dostavba autodílny, co� umo�ní �adateli rozvoj jeho podnikatelských aktivit 444 750
Ludmila Homolková
Cukráøství HomolkováPøedmìtem projektu je nákup technologie a vybavení do novì budované výrobnycukráøských výrobkù 247 514
Daniel Èerný Kovárna Blata 2. fázeV rámci projektu budou provedeny udr�ovací práce na øemeslné dílnì. Bude provedena výmìna støechy nad 1/2 objektu (210m2), oprava betonových ploch (126,5 m2) anátìr nosné konstrukce (311,85 m2).
269 640
Mìsto T. Sviny Sejdeme se na návsiProjekt se zabývá úpravou veøejného prostranství na návsi v Todni, výmìnou støechyna zdej�í autobusové zastávce a nákupem herních prvkù pro dìti. 450 928
Mìstys LedeniceVybavení a zkulturnìní veøejnéhoprostranství v osadì Zborov
Nevyu�itý centrální prostor osady s málo vyu�ívaným antukovým høi�tìm, chybízázemí pro spoleèné vy�ití rodièù s dìtmi, teenagerù i seniorù 136 851
Obec DolníDvoøi�tì
PERGOLA místo ke sportovnímu,kulturnímu i oddychovémusetkávání.
Stavbou se zvìt�í stávající betonová plocha ve sportovním areálu (u fotbalovéhohøi�tì) a provede se její zakrytí. 237 985
Mìsto Borovany Borovany Veøejný rozhlasProjekt øe�í veøejný rozhlas systém informaèního a varovného systému instalaciantény, vysílaèe, bezdrátových hlásièù a reproduktorù ve mìstì Borovany a pøilehlýchèástech.
864 940
Obec HraniceVeøejný rozhlas pro bezpeènost ainformovanost obèanù obceHranice
Realizací projektu budou vytvoøeny podmínky pro vìt�í bezpeènost obyvatel obce.Vedle vysílaèe v budovì obecního úøadu bude v obci instalováno 18 pøijímaèù a 45reproduktorù.
325 537
Mìsto N. HradyZvý�ení bezpeènosti obyvatelNových Hradù
Projekt zrekonstruuje stávající chodník v ulici Vitorazská, jeho prodlou�ení do uliceVilová ètvr� a vybudování bezpeèného parkovi�tì pøed høbitovem v Nových Hradech. 363 401
Obec SlavèeZvý�ení bezpeènosti chodcù vúseku Kostel Høbitov
Projekt má za úkol vybudovat nový chodník od kostela sv. Filipa a Jakuba k místnímuhøbitovu ve Slavèi. 700 000
ØKF TrhovéSviny
Rozvoj kulturní památky kostelaNanebevzetí P. Marie 2. etapa
Pøedmìtem projektu je 2. etapa rekonstrukce elektroinstalace vèetnì osazení nízkoteplotních panelù pro vytápìní kostela 216 000
Mìsto Borovany Podkroví v PodzámèíProjekt se zabývá rekonstrukcí historické budovy (bývalé hospodáøské budovy patøícík zámku). Rekonstrukce spoèívá ve výmìnì støechy, klempíøských prvkù, vytvoøenívyu�itelného a zatepleného podkroví.
Projekt øe�í renovaci po�kozené omítky, støechy, parapetù a dveøí. 357 400
ØKF Nové Hrady Oprava krovu kostela sv. Petra aPavla
Oprava krovu je pokraèováním obnovené péèe o kostel sv. Petra a Pavla v NovýchHradech. 650 762
Mìsto N. HradyRekonstrukce støechy historického objektu Èeského domu I.etapa
Rekonstrukce støechy o plo�e 390 m2 spoèívá v demontá�i do�ilé støe�ní krytiny a latí.Dále pak v dodávce a montá�i støe�ní folie, la�ování, støe�ní krytiny, klempíøskýchprvkù a drobných oprav vikýøù.
545 148
NO Církve ÈSHTrhové Sviny
Husitský kostel 2011 Projekt Husitský kostel 2011 ochrání pøed devastací významnou stavbu u centraTrhových Svinù. Jde o práce klempíøské, zednické a natìraèské. Projekt zajistí i �ir�ívyu�ití kostela pro veøejnost.
473 000
2 Infrastruktura pro pøed�kolní výchovu
5 Konkurenceschopnost mikropodnikù
8 Podmínky pro kultivaci �ivotního prostøedí
9 Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel
10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví
Tak jsme nazvali projekt, který jsme serozhodli podat do programu LEADER 2007 2013. Na�e Rodinné centrum Ledòáèektoti� ji� nìkolik let poøádalo kurzykeramiky pro dìti i dospìlé, ale nemìlijsme vlastní pec na výpal výrobkù. A takpøevoz keramiky k výpalu byl v�dyotázkou zatajeného dechu a obav, aby senìco cestou nerozbilo.Kdy� tedy pøi�la výzva k podávání projektu na infrastrukturu i ve fichi è. 2 (tj. propøed�kolní výchovu), rozhodli jsme sezkusit �tìstí a podat projekt, díky kterémubychom si mohli vlastní pec poøídit.�tìstìna stála na na�í stranì dotacenám byla pøislíbena a my jsme v únoruleto�ního roku mohli zakoupit pec navýpal keramiky spolu s dal�ím základnímvybavením.A od té doby opravdu nezahálí. Novì jsmeotevøeli krou�ky pro maminky s malýmidìtmi (ka�dý druhý ètvrtek 10 12 hod),pro pøed�kolní i �kolní dìti (ka�dý ètvrtek15 16 hod a 16 17 hod), a nadálepokraèuje i keramika pro dospìlé (ka�dou
støedu 19 21 hod). Hotové výrobkyv�ech keramických "umìlcù" pøedstavujeme veøejnosti na námi poøádanýchvýstavách v adventu, pøed Velikonocemièi na té právì pøipravované, kteráprobìhne 19. 6. (9 19 hod) v prostoráchledenické hasièárny.Práce s keramickou hlínou v na�í dílnìbaví dìti i dospìlé. Je to èinnost, pøi kterési èlovìk mù�e rozvíjet své schopnostii relaxovat. V kurzech se setkávají lidé,navazují nové známosti, objevují své
okolí. Jsme proto rádi, �e na�e èinnostbyla podpoøena.Dìkujeme MAS Sdru�ení Rù�e za pomoc spøípravou projektu a mìstysi Ledenice zapøedfinancování. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropskéhozemìdìlského fondu pro rozvoj venkova vrámci opatøení IV.1.2. Realizace místnírozvojové strategie.
Adéla ChadimováRC Ledòáèek
http://mas.sdruzeniruze.cz
Na projekt "Obnova høi�tì na zahradìmateøské �koly" získal mìstys Ledenicedotaci z Programu rozvoje venkova vevý�i 483 000 Kè. Projekt podával mìstysproto, �e herní prvky na zahradì M� bylyzastaralé, vìt�inou ji� nevyhovující
bezpeènostním a hygienickým normám.Cílem projektu bylo vybavit zahradumoderními objekty pro hru dìtí, sezamìøením na rozvíjení tvùrèích schopností a fantazie dìtí v esteticky vyvá�eném prostøedí a zajistit zvý�ení hygienya bezpeènosti provozu zahrady.Krátce po zahájení realizace projektuobnovy høi�tì dostal mìstys, dá se øícineèekanì brzy, také dotaci na rekonstrukci a pøístavbu budovy mateøské�koly. Proto byly práce na høi�ti pozastaveny a k radosti nejen ledenickýchmaminek se podaøilo, �e od nového �kolního roku bude mít mateøská �kola ojedno oddìlení víc a nové sanitárnívybavení pro v�echny uèebny. V novìupravené �kolce vznikl také prostor, kterýbude vybaven jako tìlocvièna, sál s mo�ností promítat pohádky, mohou zde vystupovat hostující herci a uèitelky mohouprostor vyu�ít k aktivitám spoleèným pro
v�echny tøídy. Montá� nových herníchobjektù na zahradì mateøské �koly jetìsnì pøed dokonèením.
Franti�ek Jelínekmístostarosta
Mìstyse Ledenice
Nové Herní prvky pro dìti mateøské �koly vLedenicích
Budova mateøské �koly
V tomto èísle zpravodaje pokraèujeme v pøedstavování úspì�ných projektù, které byly ji� podpoøené vpøedchozích výzvách a jsou v na�em regionu realizované. Jedná se o projekty z tìchto opatøení:
2 Infrastruktura pro pøed�kolní výchovu 5 Konkurenceschopnost mikropodnikù8 Podmínky pro kultivaci �ivotního prostøedí 9 Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova
Tøeba Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem nìjaký obdobný realizovat ve Va�í obci. Tatoopatøení budou opìt vyhlá�ena za rok v dubnu 2011, tak�e máte dostatek èasu na rozmy�lení a zaji�tìnípotøebných dokladù. Bli��í informace o opatøení naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER2007 2013 / Seznam podporovaných Fichí.
V�em �adatelùm nadále nabízíme poradenství pøi zpracování �ádostí.
Cílem tohoto opatøení je vytváøení lep�íchmateriálních a prostorových podmínek propøed�kolní výchovu v mateøských �koláchi mateøských a rodinných centrech. Ka�dýpøedkládaný projekt by mìl být podlo�enanalýzou souèasné nabídky a poptávky popøíslu�ných slu�bách. Projekty podpoøenév tomto opatøení øe�í nedostateènou
kapacitu pøed�kolních zaøízení, rozvíjíèinnost mateøských center a zaji��ujímodernizaci vybavení mateøských �kol acenter. Projekty mohou zahrnovatstavební úpravy èi výstavbu budov,venkovních prostor, poøízení materiálnì technického vybavení a technologií.
Výrobky z keramické dílny RC Ledòáèek
Práce s hlínou baví dìti i dospìlé
http://mas.sdruzeniruze.cz
V roce 2003 jsem koupil od Ra�elinySobìslav a.s. starou nepou�ívanou dílnuna opravu tì�ebních strojù, která le�íuprostøed hlubokých novohradských lesù,nedaleko obce Blata. Postupnì jsem èástobjektu zprovoznil a zaèal v ní pracovat.Kdy� jsem zde se svými kamarády,�pièkovými kováøi z ÈR i zahranièípracoval na rùzných zakázkách, pr�elo nanás skrz dìravou støechu, v zimì jsme seohøívali jen u roztopené výhnì a vlastníprací. Vydìlané peníze bylo tøeba na novýmateriál a rùzné stroje a tak se v�dyrychle rozutekly a na vylep�ení dílny stálenezbývalo. A tak jsem se rozhodlinvestovat do opravy dílny s vyu�itímfinanèních prostøedkù, které nabízí MASSdru�ení Rù�e. Na jaøe 2009 jsemkontaktoval architekta a po�ádal ho o
finanèní odhad na základní úpravy dosudnepou�ívané èásti dílny. Jednalo sevýmìnu støechy, vybudování betonovépodlahy, nátìr ocelové konstrukce aterénní úpravu okolí dílny. Kdy� jsem vidìlrozpoèet, který se blí�il k milionu, tak mìve�kerý elán pøe�el. Po poradì sezku�enìj�ími projektovými harcovníkyjsem ale zjistil, �e èást nákladù lze uhraditvlastní prací, která je v �ádosti o dotacioznaèována jako �vìcné plnìní�. Tatomo�nost mì nadchla, a proto�e se musícelý projekt pøedfinancovat, byla to velmilákavá mo�nost, jak ho realizovat. Svéplány jsem musel i tak trochu omezit.Støechu jsem se rozhodl vymìnit pouze na½ objektu a vypustil jsem i terénní úpravyokolo dílny. Jen�e jak poznat, co mohudìlat sám a co ne? Byl to první projektv MAS, který uplatòoval vìcné plnìní anebylo koho se zeptat. Tak námmana�erka MASky, Zuzana Guthovádomluvila konzultaci na SZIF, která námvelmi pomohla. Nicménì nám rozhodnutíjak to celé provést, zabralo více ne� dostèasu. Problémem byl i program na ocenìnístavebních prací, ve kterém se musíkoneèné vyúètování podávat, ale kterýjsme v té dobì nemìli k dispozici. Dalonám to hodnì práce, ale nakonec jsmesestavili plán prací, které jsme se rozhodliprovést svépomocí a tìch, které radìjisvìøíme odborné firmì. Trochu nám
pomohlo i poèasí, proto�e ne� se námv rámci vìcného plnìní podaøilo rozbít aodklidit zbytky stávající podlahy, zaèalomrznout a na betonování jsme mohlizapomenout. Zima se protáhla a poskytlanám dost èasu na pøemý�lení, jak na to.Kdy� se udìlalo hezky, pracovali jsmedennì na dílnì, abychom zase stihlistanovené termíny. To se nám podaøilo,projekt jsme vèas a bez vìt�ích problémùpøedlo�ili k vyúètování a teï u� nás èekájen kontrola na místì a kontrolakoneèného zaúètování projektu. Vìøím, �ev�e probìhne bez problémù a brzydostanu slíbenou platbu na úèet. Bezodborné pomoci bych to ale nezvládl.V�em, kdo mi s tím pomohli, a� u� to byloprací, nebo radou, velmi dìkuji.
Daniel Èerný
Cílem tohoto opatøení je posílenípodnikatelského prostøedí na území Místníakèní skupiny prostøednictvím podporyvzniku èi rozvoje drobných podnikatelských subjektù (mikropodnikù do 10zamìstnancù) v oblastech nezemìdìlských èinností. Podporovány jsou aktivityna zakládání nových nebo rozvoj mikropodnikù v podnikatelských èinnostechzaøazených do tìchto sekcí: tì�ba a úpra
va nerostných surovin, zpracovatelskýprùmysl, stavebnictví, obchod, opravymotorových vozidel a výrobkù pro osobnípotøebu a pøevá�nì pro domácnost.Nezbytná je kooperace dvou èi vícesubjektù na poskytování tìchto slu�eb.�adatelé mohou v tomto opatøení získata� 56% dotaci na projekt v rozsahu od50 000 Kè a� 1 000 000 Kè.
Daniel Èerný pøi rekonstrukci støechy budoucíkovárny
Mateøské centrum Borovánek se ji� pøedrokem a pùl pøestìhovalo do novýchprostor v Podzámèí.Maminky pùvodnì obývaly pouze jednumístnost, která nebyla pro provoz centraúplnì vyhovující. Proto vedení mìstavypracovalo �ádost o dotaci z Programurozvoje venkova na rekonstrukci prostorv Podzámèí a uspìlo. Na adaptaci novéhocentra získalo 450 tisíc Kè.Adresa mateøského centra zùstala stejnájako pùvodní, jen má nyní mateøskécentrum k dispozici novou èást budovyv Podzámèí. Kdo do Borovánku zavítal,urèitì zalitoval, �e není malý nebo alespoòmáma na mateøské dovolené, proto�enové prostory jsou opravdu krásné.V rámci projektu �Mámy v novém� bylaprovedena adaptace prostor pro mateøskécentrum, pro vyu�ití maminkami s dìtmido 6 let. V rámci rekonstrukce bylaprovedena sanace omítek a výmalby,rekonstrukce rozvodù vody, odpadu
a elektroinstalace. Do�lo ke spojení dvoumístností v Podzámèí do vìt�ího,variabilnì u�ívaného prostoru, ve kterémje oddìlitelný kout pro matky a herní èástpro dìti. V èásti pro matky je osazenakuchyòská linka. Centrum je balkónovýmidveømi a døevìnou teráskou propojeno sezahradou, kde si mohou dìti pøes létohrát.Maminky si s velkým nad�ením a nasazením nové prostory po stavebních pracích uklidily a zabydlely. Malí náv�tìvnícicentra se postarali o barevnou výzdobustìn. Celé centrum prozaøuje velikánskésluníèko, které na zdi vykouzlila lektorkavýtvarných hrátek Katka A�enbrennerová.Pokud jste si Borovánek je�tì nestaèiliprohlédnout, pøijïte nìkdy na náv�tìvu,rády Vám ho uká�eme.
Jana Oesterreicher Malíková
MC Borovánek v nových prostorách
Hodnì práce bylo udìláno vlastními silami
http://mas.sdruzeniruze.cz
Osada Svìtví je malá vesnice, kterásprávnì spadá pod støediskovou obecHorní Stropnice. Pøipomíná se ji� v roce1279 a z hlediska historie má svùjzajímavý pùvod. Ve své novodobé historiizejména pováleèné, byl vývoj osadyneuspokojivý a� ji� z pohledu demografického, urbanistického èi architektonického. Osada byla místem, kde seneinvestovalo desítky let a dle toho vypadala i samotná vesnice a její okolí.S nástupem nové osadní rady se zaèalos koncepèní a dlouhodobou vizí rozvojevesnice, kdy spojením dobré spolupráces obecním úøadem v Horní Stropnici,nad�ením a dobrou prací osadního výborua následným zapojením se obyvatel doèinnosti osady v privátní a veøejné rovinìse vesnice postupnì mìní. Rozvoj jecílený, vesnice má svého renomovanéhoarchitekta, který se svým odbornýma erudovaným zpùsobem podílí na klíèo
vých a zásadních zmìnách postupnérevitalizace. V roce 2008 jsme dokonèiliprojekt revitalizace centra vesnice a hledali mo�nosti profinancování. Jednaz mo�ností, o které jsme uva�ovali, byloi podání �ádosti o dotaci u MAS Sdru�eníRù�e se sídlem v Borovanech. Splnili jsmev�echny formální zále�itosti a veøejnìjsme obhajovali ná� projekt poèátkemroku 2009. Byli jsme úspì�ní a dotaci sepovedlo získat. Se samotnou pøestavboucentra vesnice se zaèalo na pøelomumìsíce záøí a øíjna minulého roku a dokonèení a pøedání díla se protáhlo a� dopøedvánoèního období. Ka�doroèníslavnostní rozsvícení vánoèního stromu,kdy se sejde vìt�ina obyvatel, se mohloproto konat ji� v samém centru vesnice.Revitalizace centra pøinesla vesnici øadubenefitù, které aktivnì vyu�ívají nejenmístní obèané ale také turisté. Uskuteènìní projektu pøineslo zásadní zlep�eníu�itné a estetické èásti støedu vesnice,úrovnì nabídky kvality cestování veøejnouautobusovou dopravou vybudovánímnástupního ostrùvku a autobusové zastávky ve smìru Nové Hrady, zvý�eníbezpeènosti obèanù vybudováním chodníkù a oddìlení pohybu chodcù v osadì,bezpeèný pøístup k informaèním tabulímv osadì, které jsou velmi vyu�ívané a� ji�místními obèany nebo i pøijí�dìjícímituristy, kteøí mají zajímavý informaènízdroj na místa, která je mo�ná nav�tívitv pøilehlém okolí. Dopad vybudovánínového centra je mo�né pozorovat i na
dal�ím zvý�ení aktivity obèanù veveøejném �ivotì a to je velicechvályhodné. Centrum má také svùjspoleèenský význam, kdy bude dlouhodobì slou�it pro pravidelné setkáváníobèanù pøi slavnostních pøíle�itostech.V prùbìhu léta 2010 pøipravujemeslavnostní otevøení centra vesnice. Pøi tétopøíle�itosti bude slavnostnì odhalenavitrá� ro�mberského znaku v kaplièce,která se stala ústøedním prvkem centraosady. Je pøed námi je�tì hodnì práce aúsilí pøi celkové obnovì vesnice. Proto�ena�e zku�enost s MAS Sdru�ení Rù�e bylapozitivní, poèítáme s tím, �e se opìtpøihlásíme do nových dotaèních programù, které tato organizace vyhla�uje asvou èinností tak pøispívá k navý�eníkvality �ivota obyvatel tohoto zajímavéhoa krásného regionu Èeské republiky.
Za osadu SvìtvíIng. Václav Pøibyl, pøedseda
Úpravené veøejné prostranství osady Svìtví
V rámci projektù toho opatøení (Fiche) jeinvestováno do udr�ování, obnovy a zhodnocování nebo vyu�ití kulturního dìdictvívenkova pro nekomerèní aktivity v oblastirozvoje lidských zdrojù a kulturníchaktivit. Projekty podporují investice doobnovy kulturních památek místníhovýznamu a vìdomí sounále�itosti obyvatelregionu s místem, kde �íjí. Památky jsou
èasto málo vyu�ívány ve prospìchobyvatel a náv�tìvníkù v území. Totoopatøní je specifické tím, �e se zamìøujenejen na investice do kulturního dìdictví,ale také umo�òuje realizaci vzdìlávacícha výchovných aktivit, které tyto rekonstruované objekty o�iví.
V roce 2009 jsme realizovali projektNovohradská kovárna aktivní. Jednalo seo investièní projekt ochrany kulturníhodìdictví regionu v rámci 1. výzvy Místníakèní skupiny Sdru�ení Rù�e k pøedkládání �ádostí o dotaci z Programurozvoje venkova. V rámci projektu bylarekonstruována �indelová støecha nakulturní památce, v kombinaci s násled
ným vyu�itím budovy k uspoøádaní vzdìlávacích akcí pro veøejnost.Kulturní památka Novohradská kovárnabyla z havarijního stavu doslova zachránìna s pomocí fondù EU. Majitelnemovitosti, mìsto Nové Hrady, provedlv letech 20012004 její celkovou rekonstrukci. Ve spolupráci s Památkovýmústavem se zde podaøilo vytvoøit vhodnépodmínky na prezentaci kováøského
øemesla, vèetnì prezentace zpùsobubydlení v 19. století. O tento objekt sev souèasné dobì stará SpoleènostRo�mberk, která se jej sna�í v co nejvìt�ímíøe zpøístupòovat veøejnosti. V letníchmìsících otvírá kovárnu s aktivnímiukázkami kování pro veøejnost, bìhemkterých umo�òuje studentùm a zaèínajícím kováøùm prezentovat své znalosti a
V rámci tohoto opatøení jsou podporoványprojekty zamìøené na zlep�ování vzhleduobcí prostøednictvím úprav veøejnýchprostranství a na jejich vyu�ití pro vytvoøení zázemí pro spoleèenské, kulturní,spolkové, enviromentální a církevní aktivity. Pøedpokladem pro získání podpory jepøíprava a realizace tìchto projektù zaaktivní úèasti veøejnosti. U ka�déhopøedkládaného projektu by mìlo být dolo�eno, �e návrh na úpravy vznikal z pod
nìtu a za úèasti veøejnosti. Projektymohou být zamìøeny buï pouze na úpravy veøejných prostranství nebo se v nichmù�e spojovat úprava s vybudovánímzázemí pro vý�e vyjmenované aktivity.Dùraz pøi navrhování a realizacijednotlivých projektù by mìl být kladenna kooperaci dvou èi více subjektù.V rámci fiche jsou podporovány pouzeneziskové, tedy nekomerèní projekty.
http://mas.sdruzeniruze.cz
Kurz práce s pedigem
umìní. V obytných prostorech pravidelnìpoøádá rùzné akce pro veøejnost.V rámci projektu MAS byly vedle investièní èásti projektu, v jeho� rámci bylaopravena a natøena �indelová støechahistorické kovárny, realizovány i vzdìlávací akce pro veøejnost a kováøský
semináø. Velmi nás potì�il zájem o vzdìlávací akce, kterými úspì�nì pro�lo 115osob. I kdy� byl projekt pomìrnì slo�itý,podaøilo se nám ho realizovat v souladus pravidly Státního zemìdìlskéhointervenèního fondu a mìsto Nové Hradypo odevzdání závìreèného vyúètovánídostalo platbu projektu v plné vý�i.Nicménì aktivity v Novohradské kovárnìpokraèují i po ukonèení projektu. V letníchmìsících bude opìt otevøena proveøejnost a v leto�ním roce pøipravilaSpoleènost Ro�mberk nové pøekvapenív podobì výstavky øemeslných pracív interiéru kovárny a v podobì prezentacecentra Nové Hrady pomocí novýchinformaèních metod, znaèek BeeTagg aQrCode, které Vás prostøednictvím Va�ehomobilního telefonu provedou historiíNových Hradù.
Pøijïte se podívat.Olga Èerná
"Kdybych já byl kováøem, ......"
Tyto aktivity budou v mikroregionuSdru�ení Rù�e realizovány díky projektu�Venkovské komunitní �koly � rozvojcelo�ivotního vzdìlávání v regionechÈeské republiky�, jeho� nositelem jeMístní akèní skupina Sdru�ení Rù�e a nanìm� spolupracují je�tì dal�í dvì Místníakèní skupiny � MAS Podhorácko (KrajVysoèina) a MAS Nad Orlicí (Pardubickýkraj). Hlavní aktivitou projektu jevytvoøení venkovských komunitních �kol(VK�), zázemí pro celo�ivotní vzdìlávánía spolkového a �kolícího centrav jednotlivých obcích (9 komunitních �kolve tøech regionech) a nastartovánímvlastního procesu vzdìlávání v obci (min.30 vzdìlávacích kurzù pro veøejnost,a min. 360 úèastníkù kurzù). Ve v�echspolupracujících obcích bude aplikovánstejný model podpory, s rozdílem zvo
lených konkrétních aktivit (investic dovybavení �kol a typù vzdìlávacích kurzù).Doufáme, �e tento zpùsob podpory zajistíudr�itelnost fungování venkovskýchkomunitních �kol i po ukonèení projektua nabídka kurzù pro veøejnost bude iv dal�ích letech aktualizována.Umo�nìní vzdìlávání �itého na mírumístním obyvatelùm pøímo v obci jevelkým potenciálem rozvoje venkova.Znalosti a dovednosti získané relativnìsnadno pøímo doma mohou pomociúèastníkùm kurzù snadnìji najít práci,zaèít s vlastním podnikáním nebo mohourozvíjet vztah úèastníkù kurzù k místu,kde �ijí a k tradicím. Aktivity venkovskýchkomunitních �kol jsou urèeny v�em lidemv obcích a okolí bez ohledu na vìk. Jejichcílem je nabídnout veøejnosti vzdìlávacíkurzy a aktivity, které lidé potøebují a okteré mají zájem.I kdy� se v této první fázi budou aktivityvenkovské komunitní �koly týkat v prvníøadì vzdìlávání dospìlých, v mnohaobcích funguje venkovská komunitní �kolajako centrum spoleèenských aktivit a spolupráce místních obyvatel.Díky projektu vzniknou v mikroregionuSdru�ení Rù�e tøi venkovské komunitní�koly. Do projektu jsou zapojenyLedenice, Malonty a Horní Stropnice.V ka�dé z tìchto obcí byli pro�koleni tøizástupci v rámci internetového kurzu �Jakzalo�it a øídit venkovskou komunitní�kolu�. Pro�kolení úèastníci vytváøív jednotlivých obcích pracovní skupinu �tým, který pøipraví a organizuje vlastnívzdìlávání zájemcù o nabízené kurzy.
Souèasnì v tìchto dnech koordinátorkyvenkovských komunitních �kol dokonèujípùlroèní dálkové rekvalifikaèní studium.Jejich poslední setkání bude 18. èervnazakonèeno veøejnou obhajobou vlastnípráce.
Helena Kujanovámana�erka projektu
Budoucí koordinátorky Venkovskýchkomunitních �kol
Teï u� nebudete muset zdlouhavì dojí�dìt za jazykovými nebo poèítaèovými kurzydo mìst. Od záøí do prosince nebo po celý �kolní rok budou v Ledenicích, Malontecha v Horní Stropnici probíhat kurzy pro dospìlé. Díky podpoøe z Programu rozvojevenkova a vstøícnosti místních obecních úøadù budou kurzy pro úèastníky cenovìzvýhodnìny. Rádi byste se zlep�ili v práci s poèítaèem, nebo Vás baví jazyky a chtìlibyste se zdokonalit? Zale�í pouze na Vás, jaký kurz si vyberete.
LedenicePoèítaèový kurz 15 lekcíAnglický jazyk 15 lekcíNìmecký jazyk 15 lekcíKurz tradièních øemesel 15 lekcíKontakt: Karla Herdová,tel.: 602 791 262, [email protected]ý jazyk 15 lekcíKurz tradièních øemesel 15 lekcíKontakt: Iva Lebedová,[email protected]í StropnicePoèítaèový kurz 15 lekcíAnglický jazyk 15 lekcíNìmecký jazyk 15 lekcíKontakt: Jana Golombková,tel.: 723 873 802, [email protected]
Absolvovat kurz pro koordinátorky VK� nenívùbec jednoduché
Sedím s panem Chadimou v novì vznikající kuchyni jeho domu. Je jarní den,venku je je�tì zima, ale okny ji� prosvítápøíjemné slunce. Sedíme za masivnímdubovým stolem, kuchynì je slouèenas jídelnou a obývacím pokojem. Prostorpùsobí vzdu�nì a prosvìtlenì, a pøesto tuna vás dýchá kouzlo a útulnost renovovaného starého domu. Ná� rozhovorse pøíjemnì rozbíhá a nakonec nepotøebuji ani otázky, které jsem si pøipravila.
V roce 2008 jsem koupil tento pøes sto letstarý dùm, který bylo potøeba zcelapøestavìt. Zùstali jen obvodové zdi apøiznané typlové stropy z masivníchborovicových trámù. V�echno ostatní bylodo�ilé a v havarijním stavu. V té dobìjsem je�tì nic nevìdìl o pasivníchdomech. Ale souèasnì s opravou fasádyjsem chtìl dùm zateplit. Okna potøebovalanutnì vymìnit za nová s izolaèními skly.Dominantou stavby je samonosnývì�adlový krov, který jsem se rozhodlzateplit nadkrokevnì, tak, aby celá konstrukce krovu byla v interiéru vidìt. A dálejsem chtìl tepelnì izolovat podlahu nadzeminou, proto�e pùvodní studenápodlaha pùsobila velmi nepøíjemnì. Odpoèátku jsem také mìl jasnou pøedstavuøízeného vìtrání, kvùli hluku a pra�nostipøilehlé komunikace. Tak�e jsem mìl ji�jasný plán celkového zateplení.
Stavìt jsem zaèal skuteènì bez znalostípasivních domù. Ale napøíklad prvníplastová okna jsem dostal s trojsklyza cenu dvojskel. Dále bylo pøirozené,�e se zmen�í nadmìrná okna na severnístranì. A ve chvíli, kdy jsem objevilzazdìné stavební otvory v ji�ní fasádì, takjsem je jednodu�e obnovil. Teprve bìhemstavby jsem se seznámil s konceptempasivních domù, ale stále je�tì jsemnevìdìl, jestli se dá uplatnit pøirekonstrukci.
Pasivní domy mi pomohly lépe pochopitproblematiku a význam neprùvzdu�nosti a
tepelných mostù. Je �koda, �e se tytodetaily vìt�inou pøíli� neøe�í, proto�e tímvzniká vìt�ina problémù a poruch staveb.Pak u� jsem se jenom radikálnì rozhodlpro navý�ení mno�ství izolantu. Pøi stejnécenì za práci, ostatní materiál a le�eníbylo navý�ení izolace jen minimálnípolo�kou v rozpoètu opravy fasády. Tytopeníze se mi velmi rychle vrátí v úsporáchza vytápìní a navíc jsem tímto dosáhlna nejvy��í sazbu za komplexní zateplenív programu Zelená úsporám.
Zelená úsporám pokryla v�echny nákladynavíc oproti minimálnímu øe�ení, vèetnìrekuperace a vytápìní. Jak jsem ji� øíkal,dùm potøeboval alespoò nìjakou fasádu,støechu jsem musel zateplit alespoònormou daným mno�stvím izolantu,obdobnì jsem potøeboval alespoò nìjakázákladní okna. Naopak jsem u�etøilza systém vytápìní. Není to jenom mùjpøípad kdy bylo ji� potøeba radikálnìrekonstruovat dùm, a kdy se Zelenáúsporám jeví velmi výhodnì. Navrhovaljsem napøíklad také projekt zateplenínedávno zkolaudované novostavby. Pøidosa�ení spotøeby tepla na vytápìnímen�í ne� 40 kW/m2 za rok byla vý�epodpory 2200 Kè/m2. Zateplovalyse obvodové zdi, nadkrokevní izolacevyøe�ila pøehøívání podkroví a do objektuse instalovalo øízené vìtrání s rekuperací.Náklady pomìrnì pøesnì pokryla dotace zprogramu Zelená úsporám.
Jsem velmi spokojen s tím, cose mi povedlo.Stìny a oknajsou teplé. Vevrchních dvoupatrech a podkroví praktickynení potøeba topit, proto�e tepelná ztráta pøiextrémní zimì jeokolo 2 kW. Dùmsi dlouhodobì
udr�uje tepelnou pohodu, nevychládá anise nepøehøívá. Obèas skuteènì nevím,proè se lidé brání bydlet komfortnì,ekonomicky a ekologicky. V�dy� tady jstev starém baráku a na tìch úpravách nenínic neobvyklého. Je tu jen více izolace apeèlivì vyøe�ené stavební detaily.
Vìøím, �e mají smysl i dílèí úpravy,napøíklad pouhá výmìna oken. Jenzastávám názor, �e pokud se nìcorekonstruuje, tak na to nebudete chtítaspoò 30 let sáhnout. Ale nároky a mo�nosti v oblasti tepelných izolacích budovse pøekotnì vyvíjí. Tak�e kdy� u� se nìcodìlá, tak by se to mìlo dìlat tak, aby tonebylo vbrzku zastaralé a nevyhovující.Tahle rekonstrukce je dokladem, �e senemusí jednat o významnì nákladnìj�íøe�ení, a �e se pøi rozumné investici tytovícenáklady rychle vrátí v úsporách zavytápìní. Zelená úsporám navícpodporuje právì i jednotlivé stavebníúpravy, ale stanovuje svými po�adavkyminimální hodnoty tepelných izolacía oken tak, aby dané øe�ení bylosmysluplné i do budoucna.
Na otázky odpovídal Antonín Chadina(Ledenice).
Zuzana GuthováMAS Sdru�ení Rù�e
Ji� jsme Vás v pøedchozích èíslech zpravodajù informovali, �e Místní akèní skupinaSdru�ení Rù�e poskytuje obyvatelùm mikroregionu Sdru�ení Rù�e poradenství akonzultace k programu Zelená úsporám. Pro veøejnost zaji��ujeme otvírací hodiny,bìhem kterých se na nás mù�ete obracet. Souèasnì mù�ete kontaktovat na�eexterní poradce, jejich� kontaktní údaje naleznete dole na stránce. V tomtozpravodaji Vás seznámíme s jedním z externích poradcù a pøedstavíme Vám jehozku�enosti s programem Zelená úsporám. Zuzana Guthová
http://mas.sdruzeniruze.cz
V rámci vytváøení databáze podnika telských subjektù jsme získali kontakty naøadu zajímavých firem i firmièek z na�ehoregionu. Nìkteré z nich podnikají øadu letve �velkém� a v celé øadì oborù, jinéteprve zaèínají a o vlastním �ivnostenském listì teprve uva�ují.Pro vìt�í firmy podnikající ve stavebnictvía v oboru zateplování budov zprostøedkovalo Pøeshranièní impulzní centrumSdru�ení Rù�e ve dnech 3.6. èervna 2010mo�nost bezplatné prezentace na výstavìBIOEM v Grosschoenau v Rakousku. Tutomo�nost vyu�ila firma PB Krovy z Údolí uNových Hradù, NEMA Ole�nice a OKNOTHERM Kaplice. Na�e firmy úèast naveletrhu plnì vyu�ili ke své prezentaci
i navázání kontaktù v blízkém pøíhranièí.Veletrh BIOEM v leto�ním roce nav�tívilovíce ne� 27 tisíc náv�tìvníkù.
Na podporu malýcha zaèínajících podnikatelù z na�eho regionu vydala v roce2008 spoleènost Rosaz Èeských Budìjovicadresáø výrobcùs názvem �Vyrobenona Novohradsku�.Tento katalog sdru�uje drobné umìlecké øemeslníky,
kováøe, keramiky, ale i producenty sýrù,zeleniny v kvalitì BIO a místní pekárny.Katalog mají k dispozici informaèní centrav regionu a je urèen spí�e pro náv�tìvníkyregionu, kteøí mají zájem o nìjakýautentický suvenýr s místním pùvodem.Databáze podnikatelù, která vzniklav rámci realizace projektu Venkovskátr�nice, obsahuje kontakty na celou øadudal�ích výrobcù zajímavých specifickýchvýrobkù, které jistì budou moci aspirovatna oznaèení (certifikaci) �ProduktNovohradska�. V souèasné dobì hledámeprostøedky na vydání nového aktualizovaného katalogu tìchto výrobkù.Ve spolupráci s Rosou, o.p.s. pøipravujeme pravidla certifikace místníchvýrobkù a také komisi, která by tentocertifikát (a oznaèení) výrobcùm a jejichvýrobkùm propùjèovala. Významné zastoupení mezi èleny komise by mìli mítsamotní podnikatelé.Certifikace novohradských výrobkùpodpoøí místní producenty (zemìdìlce,
�ivnostníky, malé a støední firmy), kteøív tomto regionu hospodaøí �etrnì, tradiènì a v souladu se zájmy ochranypøírody.Cílem této aktivity je zviditelnit prácimístních lidí, jejich výrobky, podtrhnoutspecifiènost na�eho regionu a podpoøitvznik nových podnikatelských aktivitvyu�itelných také pro rozvoj (nebozpestøení a diverzifikaci) èinností procestovní ruch.
Zuzana GuthováMana�erka MAS
Spoleènost Ro�mberk z Kojákovic spolu vespolupráci s Ministerstvem �ivotníhoprostøedí testuje na území na�eho regionunovou technologii, které je dobøevyu�itelná zejména v oblasti turistickýchinformací.Díky technologii BEETAGG jsou informacedostupné pomocí mobilního telefonu sfotoaparátem a pøipojením na internet ajednoduchým prográmkem, který si lze zinternetu snadno stáhnout(www.get.beetagg.com). Na malých tabulkách umístìných na
budovách, infotabulích, i jinde v terénunajdete kódy BEETAGG (a QRCode),jakési dvourozmìrné èárové kódy, kteréodkazují právì pøes internet na pøíslu�néinformace. No a pak staèí u� jenvyfotografovat jeden z kódù na tabulce,ten Vás propojí na pøíslu�nou webovouadresu a stáhne její obsah do Va�ehotelefonu. Mù�ete si zde nalistovatinformace i v nìmeckém a anglickémjazyce. Maximální objem stahovaných datje 125 kB. Obvyklá doba stahování5 vteøin je závislá na kvalitì pøipojení.Spojení je úètováno operátorem dleVa�eho tarifu.
Inovativnost tohoto systému je v tom, �e vyu�ívámoderní technologie, které jsou pøita�livépro mladé. Sta�ené informace si mù�eteodnést s sebou a dále s nimi pracovat a vneposlední øadì, není tøeba novýchinformaèních tabulí, kterých rychle v krajinì pøibývá, nìkdy i na úkor krajinnéhorázu, a které nebývají èasto udr�oványtak, jak by bylo tøeba.Vyzkou�ejte si tuto technologii také v terénu! V Nových Hradech je umístìno15 znaèek a v Kojákovicích 5. Kde jsouumístìny, zjistíte v informaèním centru.
Zuzana GuthováMana�erka MAS
Nainstaluj si BeeTagg èteèku prostøednictvím mobilního telefonu:
Otevøi prohlí�eè na svém mobilu
Vlo� URL: http://get.tagg.cz
Instalace se spustí po detekci tvého mobilu
Proklikej se licencí a instalací
Poté staèí u� jen hledat jednotlivé taggy a odhalovat, co je za nimi
skryto.
http://mas.sdruzeniruze.cz
�Neustále sr�el vìèným optimismem asvùj údìl disidenta, postupnì vyhazovaného ze v�ech profesí, sná�el s nepøekonatelným humorem, který kolem sebe�íøil s neuvìøitelnou energií. Jejím zdrojem byla jeho nekoneèná láska ke v�emu,èím mu byla nejen èeská literatura apoezie, ale pøedev�ím jeho rodná Bukováv jihoèeském Novohradsku, ve které se 6.ledna 1930 narodil a na kterou nedaldopustit. I kdy� byl Jiøí v ka�dé spoleènosti pra�ské bohémy støedem zábavy,zùstával a� urputnì skromný a sesebeironií si stále znovu pøipomínal svátelecí pováleèná mláde�nická léta, kdypropadl iluzím o lep�ím svìtì, kterýs generací svých vrstevníkù a pøátelMilana Kundery, Franti�ka �amalíka, KarlaKosíka, Karla Barto�ky, Jindøí�ka Hegra aøady dal�ích hodlali spoleènì vybudovat.Tak jako v�ichni poctiví a inteligentní lidététo generace vèas prohlédl a vrchovatoumírou své høíchy z mládí odèinil se ctí,kterou si nepochybnì zaslou�il. Jiøí se polistopadu 1989 neucházel o �ádnou formurehabilitace a cítil, �e dvacetiletou vynucenou mezeru v literárnìvìdném oboru ji�nestihne zacelit. Bylo pro mne ctí, kdy�vyhovìl mé prosbì a pøi�el se mnou hnedv roce 1990 na Úøad vlády ÈSFR do funkceporadce, který dodával sílu, nadìji aenergii nejen svým pøátelùm a spolupracovníkùm, ale pøedev�ím stovkám lidí,na jejich� èasto i zoufalé dopisy neúnavnìodpovídal�.
��.Èutka naopak vypadal jako ruskýinstruktor, kterého vyslala Kominternamezi mongolské komunisty. Fortelnìstavìný mu�ský s kulatou, �ivou tváøí,vìèný optimista, kterého byste mohlipova�ovat za dobrotisko, kdyby se na vásnepodíval pevným pohledem èlovìka,který zatracenì dobøe ví, co chce. Jak sivzpomínáte, byl to tajemník ÈestmíraCísaøe, svìdek zatèení Alexandra Dubèekaa Josefa Smrkovského, autor nejsenzaènìj�ího materiálu a nejostøej�íchkomentáøù, který vysílal Svobodný rozhlas bìhem svých heroických �esti dnù�.�
�Jeden myslel a vymyslel trakaø�, øíkáváse s jistým opovr�ením. Jen�e kdovymyslel trakaø, nebyl �ádný hlupák!Tenhle jednokolový povoz, pohánìnýlidskou silou, byl nepostradatelný v ka�déchalupì a slou�il i k radosti dìtí. Co se natrakaøi v�echno vozilo a nìkde dodnesvozí! Pytle brambor a obilí, chrastí a stlaníz lesa, krmení pro dobytek, vypùjèenýmedomet, almara a taky já. Mne vozívalna trakaøi tatínek, kdy� jsme spolu jezdilina krmení pro na�e dvì kravky, �ímlu a�eku. Cestou tam jsem na trakaøi sedìl apøidr�oval kosu a hrábì, cestou zpátky,trakaø nalo�ený jetelem nebo trávou,stoupl jsem si ka�dou nohou na jednomadlo, tatínek hodil �ajpon pøes rameno,konce navlekl na madla, já le�el bøichemna trávì a tradá k domovu. To je�tìtenkrát louky i meze vonìly sterýmkvítím, hostily tisíce kobylek, kterév hejnech odskakovaly od bosých nohou ajetele opilovaly roje èmelákù svýminenahraditelnými dlouhými sosáky.Pro krmení se také jezdilo kravskýmpotahem. V chalupách jako byla na�e,byly krávy nejen pro mléko. Byly to krávyta�né a tak toho mléka dávaly pomálu.Zapøahali jsme je do pluhù, do bran i do�ebøiòáku, svá�elo se s nimi obilí ibrambory a naposled na podzim zelí aøepa, byly to zkrátka krávy �ivitelky.Na�e �ímla byla bílá a ka�dý roh jí rostljinak, jeden nahoru a jeden dolu. �ekabyla statná, kráva jako lejta, jak se øíkalo,mlad�í ne� �ímla, èervenì strakatás krátkými rohy.Od takových pìti �esti let byly krávy mýmúdìlem pro volný èas od jara dopodzimku.Zprvu jsem byl jejich pasáèkem. To u�lo.Na dobré pastvì jsme mohli polehávat namezích, pozorovat mravence a brouky,èuráním vyhánìt z dìr cvrèky, vyøezávatpí��aly nebo jen dìlat frkaèky ze stvolùpampeli�ek. Na podzim to bylo nejlep�í.
Krávy nemohly tropit �kodu na polích amy mohli péct brambory v suchébramborové nati, skákat pøes ohnì, uèitse práskat bièem, støílet prakem, a kdy�jsme chtìli nìkde kravky pozdr�et, staèilonaèurat jim pod hubu. To potom vymetlytrávu do koøínkù a vykousaly i velkébodláky. Jen na mladý jetel nesmìly, to byse nadmuly a bylo by zle.Trápení nastalo v sena a ve �nì pøisvá�ení. Mraky much a ovádù útoèily nadobytek i na jejich hlídaèe. Velikýmimetlami jsme dobytku odhánìli hmyzz bøich a høbetù, ubíjeli jsme ovády dlaní,a� krev støíkala a sami jsme se mìli coohánìt. Nìkdy ale jsem nechal zahryznoutkomára do ruky a sledoval, jak se muzadeèek plní mou krví. Kdy� byl nacucanýk prasknutí, zpitý krví, teprve potom toob�erství odnesl �ivotem.Dobytek v parném létì moc a moc zkusilod hmyzu, nebylo divu, kdy� se pla�il.Jen�e to bylo nebezpeèné. Mohl si ublí�it,mohl ublí�it i èlovìku, mohl pøevrátit fùrus obilím nebo se senem, rozbít vùz, shoditkladeèe s fùry. Odhánìt kravám hmyz, tonebyla hra, to byla práce!�ímlu jsme museli prodat. Se�lá stáøímpøestala dojit, nedávala telátka a nebylau� k zápøahu. Pøi�el handlíø, tatínek �ímluvyvedl na dvùr, chvíli se dohadovali ocenì, potom si plácli a handlíø si na�i�ivitelku odvádìl na jatka. Sedìli jsmev�ichni, bába, maminka, tatínek a já,v kuchyni a koukali z okna na cestu k lesu,kudy musel handlíø s �ímlou projít. A u� setam objevili. �ímla �la pomalu, jako byvìdìla, �e je to její poslední procházka poznámé cestì. Kdy� do�la na úroveòna�eho okna, otoèila hlavu k chalupì adlouze smutnì zabuèela. Tatínek ode�elz kuchynì se svì�enou hlavou a my sispoleènì u stolu pobreèeli. Byla to dobrákráva, u� se na jejím høbetì nepovezu. (Jiøí Èutka, bøezen 1986)
Novì jsme se rozhodli do zpravodajeMístní akèní skupiny Sdru�ení Rù�e zaøadit rubriku OSOBNOST REGIONU. Hlavním impulzem pro nás bylo výroèínedo�itých osmdesátin pana Jiøího Èutky,místního rodáka a významné osobnostina�eho regionu.Pan Jiøí Èutka byl literární vìdec, redaktor a publicista, pøíle�itostný filmový herec (mù�ete ho znát z filmu Homolkaa Tobolka) a signatáø Charty 77. Pùsobiljako pedagog na Filosofické fakultì Univerzity Karlovy v Praze a spolupracoval
se Svobodným Rozhlasem. V roce 1971byl vylouèem z KSÈ a vyhozenz univerzity. V dobách normalizacepracoval jako podlaháø, zedník a fasádníka posléze èerpadláø u Vodních zdrojù. Porevoluci pùsobil jako poradce ÚøaduVlády ÈSFR. Byl to uznávaný vìdec intelektuál i schopný dìlník z donucení,který stojí za pøipomínku ka�dému z nás.Zde uvádíme kromì povídky O trakaøi ao krávì, také výstøi�ky ze vzpomínekpana Èutky a lidí, kteøí ho mìli rádi.
Helena Kujanová MAS Sdru�ení Rù�ePhDr. Jiøí Èutka
(6. ledna 1930 � 11. kvìtna 1993)Narozen v Bukové u Ole�nice
���Kromì ji� zmínìných glos k literatuøeatd. jsem se vracel hlavnì ke svémudìtství. Tak, jak pokraèovalo po Chartìtrvalé sledování mého �ivota a trvalézasahování do nìho orgány StB, tak jakna nás stále krutìji doléhala �normalizace�, tak rostlo ve mnì zoufalství a zlost.
Z hoøkosti a vzteku jsem se vracel domaminèiny náruèe k tátovì vùni tabáku,k pøedkùm, k rodné vsi. Vracel jsem se dodìtství pro dou�ek èisté vody. Pøiná�elo mito du�evní rovnováhu, klid a pohodu.Sèítal jsem dluhy, které má ka�dý z nás kesvým rodièùm a psal jsem, jako bych jim� mrtvým � touto cestou nìco splácel�
http://mas.sdruzeniruze.cz
V Nových Hradech se nachází mnohohistorických památek a objektù, kteréaktivnì �ijí nejrùznìj�ími èinnostmi prodìti i dospìláky. Jedním z tìchto ��ivýchdomù� je i budova bývalé Ko�elu�ny, kdelze nav�tívit odborné semináøe, besedy,cestovatelská promítání, výstavy apravidelné èi víkendové Tvùrèí dílny.V èervenci a srpnu 2010 bude KIC NovéHrady poøádat v Ko�elu�nì nìkolik letníchTvùrèích dílen, na které zveme v�echnytvoøivé lidièky od 1 do 100 rokù.V dobì tvoøení nabízíme hlídání malýchdìtí pøímo v objektu nebo na pøilehlémdvorku, maminky mají dìti stále na oèích,ale mohou tvoøit. Pro v�echny náv�tìvníkymo�nost vyu�ití zázemí pro jednoduchéobèerstvení, k dispozici posezení podpergolou na dvorku.Výtvarný materiál zajistíme, ale mù�etemít i své oblíbené barvy a �tìtce. Na tiskdoporuèujeme pøinést i svùj vlastní odìv.
Poplatek 100,Kè/os./den nebo podlerozsahu práce (dohoda pøedem).Prùbì�nì budeme doplòovat nabídkudal�ích øemesel a technik.Pøíjemná a pohodová atmosféra, kteráv Ko�elu�nì v�dy panuje, osloví urèitì iVás. Pøijïte za námi na náv�tìvu.Ko�elu�nu najdete vlevo na cestìz námìstí k hradu, cedulky vás navedou.
Náv�tìvu Ko�elu�ny v Nových Hradechmù�ete kombinovat také s prohlídkoustátního hradu, kovárny, klá�tera.
Pro leto�ní rok jsme ve Venkovskémmuzeu v Kojákovicích pøipravili malouvýstavku vìnovanou místnímu rodákovi,akademickému malíøi Janu Kojanovi.Vyrostla jsem v Kojákovicích a od dìtstvíjsem vìdìla, �e Jan Kojan byl místnírodák, který vytvoøil pomník padlýmv Kojákovicích a také v Branné. Jeho dal�ídílo mi ale nebylo pøíli� známé. V dobì,kdy jsem pracovala v archivu v Tøebonijsem mìla mo�nost probírat se dokumenty, obchodní i osobní korespondencí,fotografiemi a dal�ími materiály, které mikrùèek po krùèku odhalovaly zákulisí�ivota a práce Jana Kojana. Tak se midoslova dostal pod kù�i a jsem ráda, �e senám s jeho pøíbuzným, panem JanemNováèkem podaøilo sestavit a slavnostnìotevøít tuto by� skrovnou výstavku.
Jan Kojan patøí k výrazným postavámjihoèeských kulturních dìjin. Díky svémuosobitému pøístupu k práci, nepodléhánímódním vlivùm a urèité izolaci se stalzjevem, který historikové umìní nemohoujednoznaènì zaøadit do �ádné ��katulky�.Pro pøeva�ující ztvárnìní namáhavérybáøské a venkovské práce bývá nìkdyøazen do okruhu sociální malby. Snadnejvýsti�nìji je pro nìho oznaèení �malíødomova�. Sám Kojan se kdysi k láscek rodnému kraji vyznal slovy: �Jsem naTøeboòsku ��asten jako èlovìk i jako umìlec. Narodímli se je�tì jednou, vrátím setam a budu malovat svùj kraj znovu�.Nenajdete zde jeho vrcholná díla, ale spí�nápady, postøehy a náèrtky, které sizachycoval pøi náv�tìvách rodného kraje,výlovech, setkání s pøáteli a rodinou.Výstavka kreseb Jana Kojana se stalasouèástí projektu �Lidé a jejich krajina�,která spojuje Tøeboòsko a Novohradskoza pou�ití nových informaèních technologiíBeeTagg a QrCode. Jedna z tìchto znaèekje vìnována pøímo Janu Kojanovi. Povyfocení telefonem pøipojeným na internet poskytuje informace o jeho �ivotì adíle pøímo do telefonu. Jedná se o projekt,který byl finanènì podpoøen Ministerstvem �ivotního prostøedí ÈR.Vìøím, �e se tato výstavka stane ozdobouna�eho malého muzea a u� teï se tì�ím
na rozzáøené náv�tìvníky, kteøí se k námka�doroènì vracejí. Právì oni nám dodávají sílu pokraèovat a také pocit, �edìláme u�iteènou práci. Není lep�ípovzbuzení, ne� kdy� pøijedou lidé z rùzných koutù na�í vlasti, kteøí se rozplývajínad krásou vesnice, jednotlivých statkù a�asnou nad tím, jak taková malá obecpeèuje o svou historii a vzpomínky.Výstavka bude pøístupna od èervna do záøídennì mimo ètvrtka od 10 do 17 hodin.
Olina ÈernáVenkovské muzeum Kojákovice
Zahájení výstavy v Kojákovcích
http://mas.sdruzeniruze.cz
... ale i novì zrekonstruovanou turistickoua kulturní atrakcí regionu zámkem, kterýzdobí ji�ní stranu borovanského námìstí.Pùvodnì budova slou�ila jako probo�stvíklá�tera augustiniánù, který zde bylzalo�en v polovinì 15. století.Právì pøi Borùvkobraní, které se letoskoná 10. 11. èervence, se po rozsáhlérekonstrukci zámek otevøe veøejnosti vplné kráse. Nechte se pøekvapit, zda budepøekonán rekord v soutì�i jedlíkù O králeborùvkových knedlíkù (31 knedlíkù za 30minut) a vytvoøen rekord v chytáníborùvek do úst. Dìtské dvojice seprokousávají k pokladu borùvkovýmkoláèem, na borùvkovém jarmarkuzakoupíte borùvky, d�emy, lívance,domácí likér, pivo èi medovinu, mýdla,svíèky � jak jinak ne� v�e z borùvek. Vzámecké zahradì vyroste borùvkováhospoda s nejrùznìj�ími borùvkovýmidobrotami nebudou chybìt knedlíky se�ahourem, lívance, koláèe. Bohatýkulturní program je zamìøený na v�echnyvìkové generace (setkání jihoèeského adolnorakouského folkloru, pohádky a hrypro dìti, tvùrèí borùvkové dílny,�onglování Adu�i a Dá�i, vystoupí PetraJanù, Fleret s Jarmilou �ulákovou, Pra�skýhradèanský orchestr, Tábor�tí poulièníci).
U borùvkového zahrádkáøe získáte rady,jak pìstovat kanadské borùvky, které zdetaké zakoupíte. Borùvkovým hostembude botanik Václav Vìtvièka. Zároveòbudete mít mo�nost prohlédnout siobnovené prostory zámku. Prohlídkyvedou i do èásti bývalého klá�tera dnesvlastnìné farností, kde se v køí�ovéchodbì kolem rajského dvora nacházílapidárium kamenných barokních plastik,v patøe klá�terní muzeum a expoziceØímovské pa�ijové cesty s originálytamních soch. Tato mo�nost potrvá i pocelou sezónu.Nenechte si ujít noèní hrané prohlídkybývalého augustiniánského klá�tera vdoprovodu slièných múz. Projdeteobnovené prostory zámku a oèekávat Vásbude zakladatel klá�tera Petr z Lindy,pochybný probo�t Matìj Kozka z Rynárce,Jakub Krèín i dal�í historické osobnosti apøekvapení. "Borovanské múzy" se hrají
ka�dou nedìli veèer od èervence do koncezáøí.Borovanská kulturní mozaika to jsouletní pravidelné páteèní a sobotní kulturníakce v rùzných èástech zámeckéhoareálu, z nich� si ka�dý, doufejme, vybere
svùj oblíbený �ánr. Na nádvoøí zámku senapøíklad pøedstaví bubenická showJumping drums Ivo Batou�ka (9. 7.), Pavel�porcl s orchestrem pøedvede VivaldihoÈtvero roèních dob (16. 7.), Hradi��anvystoupí s hostem Dizu Plaatjies (30.7.).Hlavní sál s nástropními freskami výjevùze �ivota sv. Augustina slibuje zá�itek zposlechu koncertù vá�né hudby, zámeckápùda se stane místem jazzových produkcí.
Pøi náv�tìvì zámku nav�tivte také pøilehlýpark s novými døevìnými plastikami, kterézde ji� druhým rokem vznikají pøiøezbáøském sympoziu. Letos budete mocisledovat øezbáøe pøi práci od 8. do 17.7.Za náv�tìvu stojí také chránìná dílnaNazaret v ji�ní èásti areálu Podzámèí smo�ností zakoupení kvalitní keramiky idal�ích výrobkù klientù.Dìtské publikum jí vítáno na Pùdì plnépohádek v pensionu Borovanský mlýn a vParku exotických zvíøat ve Dvorci otevøeno je ka�dý den.Informace ke v�em uvedeným akcím Vámrádi poskytneme v Infocentru na zámku,tel. 387 001 351, email:kultura@borovanycb.cz.Program kulturních akcí najdete nawww.borovanycb.cz.
Od roku 2005 se v Ledenicích ka�dý druhýrok pøedstavuje veøejnosti jeden z místních spolkù. Poøad nazvaný Den spolkù bylinspirován baráènickými slavnostmi, kterése do poloviny minulého století ka�doroènì konaly v parku u sokolovny. K obnovì této tradice pomohl projektLEADER+ �Kulturní rok v Ledenicích�.V rámci realizace projektu byla poøízenazvukaøská a osvìtlovací technika, skládacístoly a lavice. Poøádání venkovních slavností se tím pro poøadatele ulehèilo.Zatím se ledenickým obèanùm pøedstavilibaráèníci, hasièi a myslivci.
Leto�ní rok bude výjimeèný. Den spolkùby se mìl podle novodobé tradice konat a�za rok, ale 80. výroèí zalo�ení ledenickéVlasteneckodobroèinné obce baráènickéVitoraz pøipadá právì na rok 2010.Baráènický spolek neprochází svým nejlep�ím obdobím, bylo by tøeba ho omladit,ale s jeho aktivitou v obci je to naopak. U�to bude víc jak deset let, kdy baráèníciv Ledenicích obnovili masopust. Sice tonení masopust tak jako døív (na konci 60.let 20. st. chodil po Ledenicích prùvodmasek s koledou a kapelou), ale �jen�ma�karní bál, i tak je pøehlídka masek rokod roku vìt�í a nápaditìj�í a právì tenhlebál je událostí plesové sezóny.
Celý program zaèneve 13 hodin u baráènické rychty nanámìstí, kde se seøadí v�echny velevá�ené tetièky a sousedé v krojích (pobaráènicku ve svérázech), v èele prùvoduponese rychtáø nebo syndik ruènì vy�ívaný prapor opentlený slavnostními stuhami a pod taktovkou kapely se prùvodpomalu pøesune k sokolovnì. Tady budepokraèovat dal�í program. Zcela jistì sedozvíte nìco o historii spolku, o jeho
zaslou�ilých èlenech, ale také se pøedstavífolklórní soubor Radost, venkovská dudácká kapela Bedrník, roztleskávaèkySHARKS Ledenice a dlouho do noci k tancii poslechu bude hrát dechová hudba PavlaHavlíka. A proto�e vám z tìch zá�itkùzaène brzy kruèet v bøi�e, pøipravené budei skvìlé obèerstvení, proto�e tak je tov Ledenicích zvykem.Na setkání s vámi se tì�í tetièky a sousedéz Ledenic
Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdru�eníRù�e za úèelem informování obyvatel a v�ech subjektù regionu Sdru�ení Rù�e v nákladu 2 000 výtiskù. Zpravodaj je evidovánpod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti�tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò.
MAS Sdru�ení Rù�e, �i�kovo námìstí 107, 373 12 BorovanyKonktaktní údaje: tel. 386 327 055; Mgr. Helena Kujanová, [email protected]
Pøí�tí èíslo zpavodaje Místní akènískupiny Sdru�ení Rù�e vyjde 20. øíjna2010, dal�í 20. ledna 2010. Uzávìrkapro inzeráty je do 10. dne danéhomìsíce. Pøíspìvky posílejte na
Zpravodaj distribujeme veøejnosti zdarma prostøednictvím obchodù a obecníchúøadù v regionu. V pøípadì zájmu jemo�no objednat zasílání Zpravodajepøímo na Va�i adresu (za po�tovné abalné 60 Kè na rok). Pokud máte zájem
dostávat Zpravodaj pøímo do domu,po�lete nám emailem svoji adresu aspolu s ní své èíslo mobilního telefonu,nebo IÈO, které pou�ijete jako variabilnísymbol k platbì na úèet MAS(190701552/0300, ÈSOB).
O poznání komornìj�í akcí ne� je vBorovanech Borùvkobraní, ale neménìzajímavou jsou Ovèácké slavnosti, které vnedìli 1. srpna 2010 v Borovanech poøádáji� po páté spoleènost Rosa z ÈeskýchBudìjovic. Místem konání bude oblíbenázahrada v borovanském podzámèí apøilehlý prostor chránìné dílny Nazaret.Ovèácké slavnosti budou zahájeny v 9hodin a ukonèeny budou k 16. hodinì.Uvidíte zde celý cyklus vzniku pletenýchvlnìných výrobkù, tøeba èepice, nebo�ály. Tì�it se mù�ete na ukázky paseníovèáckými psi, ruèní i elektrické støíháníoveèek, èesání vlny, pøedení nakolovrátku (vloni synchronnì pøedlo 6pøadlen), a� po vlastní pletení.
Pokusíme se o rychlostní soutì� vezpracování ovèí vlny. Celosvìtovì sepoøádají závody s názvem �Back to back�,tedy ze zad na záda, pøi kterých jednotlivétýmy soutì�í o co nejrychlej�í upletenísvetru z ovèí vlny. Má to v�ak jeden velkýháèek � vlna je je�tì na ovèích zádech.Tým ovèáckých slavností bude skromnìj�ía pokusí se jako v loòském roce uplést�álu. Vlnu v�ak bude potøeba zpracovat odstøihu po spøedení. Tým je stále otevøenýpro pøípadné zájemce, pøedev�ím zdatnépletaøe. V loòském roce jsme na konciOvèáckých slavností vydra�ili dvì �ály advoje pono�ky. S pletením nám pomáhalii úèastnice slavností.Pøi slavnostech bude probíhat trhpøedev�ím s místními produktyz Novohradských hor. Mù�ete se tì�it namléèné i masné ovèí produkty, na �perky,keramiku a dal�í výrobky. Pro chovateleovcí bude pøipravena poradna a navíc seuskuteèní dvì krátké pøedná�ky odomácím zpracování mléka a masa a ochovu �etrném ke krajinì.Pestrý program bude pro dìti asamozøejmì i pro dospìlé. V�ichni bezrozdílu vìku si mohou vyzkou�et prácis ovèí vlnou � pøedení a filcování, nebotaké výrobu drobných keramickýchpøedmìtù. Mimo to mù�ete ochutnat ovèí
sýry, jehnìèí speciality, zakoupit dìtemhraèku z vlny, nebo sobì teplé pono�ky èinìco jiného z vlny. Dobrou náladu doplníhudba. Novinkou je soutì� o nejlep�í ovèígulá�, odbornou porotou budou pouzenáv�tìvníci slavností.Akce se mù�ete úèastnit i jako prodejci..Více informací o programu a kontakty naorganizátory hledejte na www.rosacb.cz.
Zveme vás do Historické expoziceKaplicka, která je v této sezónì zamìøenana po�tovnictví u pøíle�itosti významnéhovýroèí prvního po�tovního úøadu v Kaplicia k rodu Ro�mberkù (pøí�tí rok ubìhne400 let od úmrtí posledního z nich � PetraVoka z Ro�mberka).V roce 1630 byla Kaplice jednímz �pøíle�itostných� po�tovních úøadù natrase z Prahy do Benátek. Od roku 1751fungovala v Kaplici u� �øádná po�tovnístanice�. Po�tovnictví je v expozicipøiblí�eno prostøednictvím dobovýchpøedmìtù jakými jsou plechová po�tovníschránka z roku 1860, rakouská pøíruèní�elezná pokladna na pokladní hotovostz pøelomu 19. a 20. století, obrazy spo�tovní tématikou èi telegrafní pøístrojmorse. Zavì�ené obrazy s historickýmipo�tovními motivy, mapou a koncesnílistinou dotváøejí atomsféru �po�tovnístanice�. Na �po�tmistrovském stole� simohou náv�tìvníci výstavy narazítkovat
dopisnice razítky �PO�TA KAPLICE� a�Jezdeckou peèetí Viléma z Ro�mberka�. Z doby ro�mberské jsou pøipravenyreprodukce cechovních listin øemesel,která v Kaplici v této dobì vznikala (krejèí,hrnèíøi, øezníci, tkalci, ko�eluzi, koláøi,truhláøi,� ), reprodukce portrétu PetraVoka èi jeho náhrobku z klá�tera ve
Vy��ím Brodì, pseudorenesanèní plaketyèi nádobí.Zakoupit zde bude mo�né také vìrnourepliku ro�mberského platidla z dobyViléma z Ro�mberka.Expozice je otevøena od úterý do sobotyod 9.00 � 16.00 hodin (s polední pauzou)v Kaplici, Kostelní ulici è.p.128.
Exponáty zapùjèilo Po�tovní muzeumv Praze (poboèka Vy��í Brod), Státníokresní archiv v Èeském Krumlovì,Jihoèeské muzeum, Cisterciácké opatstvíVy��í Brod a Farní úøad v Kaplici.
Magdaléna �pièáková
Bli��í informace:Kulturní a informaèní centrum Kaplice,Linecká 305, 382 41 Kaplice380 311 [email protected].
