31
ZPRÁVY České parazitologické společnosti Ročník 20, číslo 2 říjen 2012 ISSN 1211-7897
ZPRÁVY České parazitologické společnosti
Ročník 20, číslo 2 říjen 2012
ISSN 1211-7897
obsah
2/ ČPS: Valná hromada
3/ ČPS: Zpráva o hospodářské činnosti za rok 2011
5/ ČPS: Revizní zpráva o hospodaření ČPS za rok 2011
6/ 42. Jírovcovy protozoologické dny Karolína Šubrtová
8/ Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS 8. května 2012
9/ X. České a slovenské parazitologické dny Hanka Dvořáková
12/ Zápis ze společné schůze výborů ČPS a SPS 29. května 2012
13/ Z histórie Českých a slovenských parazitologických dní
– za slovenskú a trochu aj českú stranu František Ondriska
20/ Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand
part 3: Kiwis and aspects of their parasitology Tony Charleston
25/ Rumunsko 2011 Zuzana Jindrová
27/ kalendář akcí
28/ autoři příspěvků
2
Zápis z valné hromady České parazitologické společnosti
Brno, hotel Myslivna, 31. května 2012
1) Valnou hromadu členů zahájil předseda ČPS dr. Libor Mikeš v 19:00.
2) Přítomní členové ČPS byli seznámeni s programem valné hromady.
3) Na základě kontroly prezence členů ČPS na valné hromadě a
v souladu s platnými Stanovami ČPS prohlásil předsedající L. Mikeš
tuto valnou hromadu za usnášení neschopnou z důvodu nízké účasti
členů.
4) Přítomným členům ČPS bylo oznámeno, že v souladu se Stanovami
ČPS proběhne náhradní valná hromada ČPS korespondenční formou.
5) Valnou hromadu ukončil předseda ČPS.
Zapsala: Iveta Hodová
Schválil: Libor Mikeš
3
Zpráva o hospodářské činnosti ČPS za rok 2011
Přehled o příjmech a výdajích za období 1. 1. 2011 - 31. 12. 2011:
Stav peněz, pohledávek a závazků ke dni 31. 12. 2011:
4
V roce 2011 byly přes účet ČPS financovány 19. helmintologické dny
a 41. Jírovcovy protozoologické dny. Na tyto akce přispěla RVS dotací
v celkové výši 30 000,- Kč. Organizátoři akcí byli ČPS finančně odměněni.
Na členských příspěvcích bylo vybráno 32 050,- Kč. Celkovým výsledkem
hospodaření byla ztráta 21 899,45 Kč.
Iveta Hodová hospodářka ČPS
V Brně dne 10. 2. 2011
5
Revizní zpráva o hospodaření ČPS za rok 2011
6
42. Jírovcovy protozoologické dny
Kletečná u Humpolce, 7. – 11. května 2012
Rok se s rokem sešel a jak je již tradicí, protozoologové ze všech koutů České a Slovenské republiky se sjeli, aby prodiskutovali nejnovější trendy ve výzkumu a vývoji protist. Letošní 42. ročník této konference se konal v maličké vesnici Kletečná blízko Humpolce. Místo konání bylo organizátory vybráno velice příhodně – přímo ve středu České republiky, v kraji Vysočina. Celá konference začala poutavou třicetiminutovou přednáškou pana profesora Kuldy. Jako vždy, příspěvek o cytoskeletu a jádru Giardií upoutal přítomné detailními mikrofotografiemi z průběhu životního cyklu těchto zajímavých organismů. V průběhu celého týdne následovalo 40 dalších odborných přednášek, prezentace pěti posterů, tři prezentace sponzorů, zasedání Protozoologické sekce, promítání z historie Protozoologických dnů a ukázka prvoků.
Program přednášek byl vhodně uspořádán, takže se příspěvky v rámci jednotlivých sekcí tematicky nepřekrývaly. Podle mého názoru je tento způsob organizace nápaditý, udržuje publikum aktivní a spolu s utajením časového harmonogramu až do zahájení konference zabraňuje předčasnému odjezdu účastníků. Stejně jako v loňském roce, se této tradičně protozoologické konference zúčastnili i algologové. Drtivá většina přednášek letošních protozoologických dnů byla zaměřena fylogeneticky či molekulárně biologicky. Oba tyto vědní obory nám stále dokazují, že hranice mezi fotosyntetizujícími, parazitickými či volně žijícími jednobuněčnými eukaryoty je velice úzká a sbližování dosud nepříbuzných odvětví je nevyhnutelné. První předseda československé protozoologické společnosti, profesor Otto Jírovec, by byl jistě uchvácen, kam tato vědní disciplína za léta postoupila a jaké nástroje nám nyní umožňuje využívat.
Jak je již zvykem, i letos se soutěžilo o nejlepší pre- a postgraduální přednášku. Porota vyhlásila vítězem v pregraduální kategorii Vojtěcha Žárského s příspěvkem „Tom40 in Trypanosomatidae“ a mezi postgraduály jsem zvítězila já – Karolína Šubrtová, s přednáškou „Functional analysis of a novel and essential subunit of the FoF1-ATP synthase in Trypanosoma brucei“.
Posterová sekce byla bohužel oproti předchozímu ročníku konference chudší, ale i tak zde bylo několik velice zajímavých příspěvků. Vítězkou se stala Eva Dobáková s posterem „Transformation of an ancient flagellate Euglena gracilis“.
V programu rozhodně nezapadly ani užitečné tipy a triky z přednášek sponzorů, které budou jistě nápomocné při řešení obvyklých i kurióznějších laboratorních obtíží. Na tomto místě bych chtěla za všechny účastníky konference a vítěze soutěžních příspěvků poděkovat všem sponzorům za poskytnutí finančních a věcných darů, jmenovitě Radě vědeckých společností,
7
Fisher Scientific, Olympus, Dynex, EastPort, Life Technologies, KRD a Sigma-Aldrich.
Velkým krokem vpřed Protozoologických dnů bylo vydání konferenčního sborníku abstraktů (opatřeného ISBN), ke kterému došlo letos vůbec poprvé. Ačkoliv bylo zaslání abstraktu v českém, slovenském či anglickém jazyce nepovinné pro všechny mimo pregraduálních studentů, i tak se příspěvků nastřádalo dost na vydání atraktivního sborníku, vizitky vzrůstající prestiže Jírovcových protozoologických dnů. Další převratnou změnou letošní konference byly snímky prezentací v anglickém jazyce, které umožnily zapojení i mezinárodních účastníků. Podle mého názoru by tento krok mohl do budoucna významně rozšířit účastnickou základnu.
Střed přednáškového cyklu - středeční odpoledne - byl věnován společnému pěšímu výletu do blízké obce Želiv. Ani na lesní cestě v krásném letním počasí jsme se nedokázali odpoutat od vědecké diskuze. V Želivě jsme si prohlédli středověký klášter řádu premonstrátů s opatským kostelem Narození Pany Marie. Příjemnou tečkou na konci procházky byla návštěva Želivského klášterního pivovaru, ve kterém jsme měli možnost shlédnout výrobu a ochutnat nefiltrované a nepasterizované pivní speciály. Výborné místní pivo nás doprovázelo i zpět na večerní raut v Kletečné.
Hlavním organizátorem 42. Jírovcových protozoologických dnů byl Tomáš Pánek z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, kterému bych chtěla poděkovat za bezchybné uspořádání a hladký průběh celé konference.
Karolína Šubrtová
PS
8
Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS
Kletečná, 8. května 2012
Přítomni (bez titulů v abecedním pořadí): Ivan Čepička, Vladimír Hampl, Jaroslav Kulda, Martin Kváč, Jan Mach, Oliver Merva, Vladimíra Najdrová, Lukáš Novák, Markéta Petrů, Pavel Poliak, Pavla Smejkalová, Petr Soukal, Petr Táborský, Vojtěch Vacek, Věra Zedníková, Vojtěch Žárský. Host: Martin Kostka Vladimír Hampl informoval o protozoologických konferencích konaných během následujícího roku:
• Protist 2012 (Oslo 29.7.-3.8.2012) – registrace prodloužena do 15. května • International School on Foraminifera 10.-12. 6. 2012 • IWOP-12 (5.-8. 9. 2012) • 8th International Chrysophyte Symposium (Praha 12.-17. 8. 2012) • FASEB Ciliate Molecular Biology Conference (7.-12.7. 2012) • ICOP XIV (Vancouver 28.7.-3.8.2013)
Stav organizačního výboru: Jan Mach z výboru odchází, zůstává Tomáš Pánek a Lucie Novotná (dlouhodobě v USA a její pomoc s přípravou protozoologických dní není jistá, podle pozdějších informací svoji pomoc s přípravou protozoologických dnů 2013 přislíbila). Musí být jmenováni dva noví členové, aby výbor měl 3 aktivní členy. Vladimír Hampl navrhuje kandidáta Jiřího Týče, který by organizoval protozoologické dny 2013, a Martina Kostku. Hlasování proběhlo jednohlasně, oba kandidáti byli zvoleni. Abstrakty a prezentace: Ivan Čepička navrhuje, aby příští rok byly abstrakty povinné spolu s podáním přihlášky. Jazykem abstraktů by byla čeština, slovenština a angličtina, jazykem v textu prezentací by byla nadále angličtina. Návrh byl jednohlasně schválen. Info z ČPS od Ivana Čepičky: Důležitou schválenou změnou (korespondenčním hlasováním) je navýšení členských příspěvků pro nestudenty. Kolize Protozoologických dní a Parazitologických dní: Návrh odsunout protozoologické dny na podzimní termín nebo jejich nekonání v roce, kdy se konají Československé parazitologické dny v České republice (tj. 1x za 4 roky). Hlasování bylo odloženo na dobu, až to bude aktuální.
Zapsala: Smejkalová Schválil: Hampl
9
X. České a slovenské parazitologické dny
Brno, hotel Myslivna, 28. května ‐ 1. června 2012 Již desáté, tudíž jubilejní setkání parazitologů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska se konalo ve dnech 28. května – 1. června 2012 v hotelu Myslivna v Brně. Konferenci zajišťovali kolegové z Brna v čele s Ivou Přikrylovou a Ivetou Hodovou. Zvolené lokalitě nelze téměř nic vytknout, protože hotel byl situován do příjemného prostředí městského lesoparku a z letní terasy byl krásný výhled na město. I hotel byl z hlediska ubytování a přednáškového prostoru na velice kvalitní úrovni. Na druhou stranu bych měla připomínky ke stravě (k obědům a večeřím) a k personálu. Strava většinou svou kvalitou a množstvím neodpovídala stanovené ceně a personál (zvláště ten starší) se často tvářil, že ho svou pouhou přítomností otravujeme. Jako největší mínus pro hotel považuji to, že zde nebyl žádný společenský prostor, kde by se daly rozvíjet debaty do pozdních večerních (popř. brzkých ranních) hodin či navazovat nové (popřípadě obnovovat staré) kontakty s kolegy z jiných pracovišť, což je dle mého názoru podstatnou součástí takovýchto konferencí.
Odborný program byl slavnostně zahájen v pondělí odpoledne. Během necelých čtyř dnů přednáškového maratónu jsme si celkem vyslechli 63 příspěvků, které byly tematicky rozděleny do 11 úseků: Ptačí schistosomy, Paraziti poikilotermních obratlovců, Helmintologie, Ektoparaziti, Humánní parazitologie v praxi, Leishmánie a jejich vektoři, Veterinární parazitologie, Prostředí, vektoři, rezervoáry, Parazitická protista, Experimentální parazitologie a Imunologie, toxikologie, terapie.
Téměř každý úsek začínal zvanou přednáškou (Horák, Kolářová L., Kolářová I., Hrčková, Klieščeková, Reiterová, Papajová a Lukeš) a byl obvykle zakončen přednáškou od sponzorů, kteří zde představili své ŠM
10
produkty. Mně osobně asi nejvíce zaujala přednáška od posledně jmenovaného July Lukeše, který nás zasvětil do tajů editování RNA.
Zvané přednášky byly v rozsahu 30 minut, ostatním přednášejícím musel stačit limit 15 minut včetně diskuze. Bohužel i tentokrát se našli jedinci, kteří tento časový limit nerespektovali a ochuzovali další kolegy o čas.
Ve dvou podvečerech nám také bylo představeno celkem 45 posterů, které se svou tématikou značně lišily a vhodně doplňovaly odborný program.
Tradičně nechybělo ani hodnocení studentských přednášek a tentokrát i posterů, které bodovala odborná porota složená z 3 českých a 3 slovenských parazitologů. Myslím si, že to neměli vůbec lehké, protože celkem zaznělo 21 hodnocených příspěvků a bylo představeno 16 soutěžních posterů. Z mého pohledu byla většina velmi kvalitních. V kategorii přednášek odbornou porotu nejvíce zaujal Andrei Diakin z Brna (Ústav botaniky a zoologie, PřF MU) se svojí studií zabývající se fylogenezí nižších apikomplex parazitujících u mořských bezobratlých, a které jak se zdá, hrají důležitou roli v pochopení evolučních cest a fylogenetických vztahů uvnitř kmene Apikomplexa. Na druhém místě skončila Michaela Vlková z Prahy (Katedra parazitologie, PřF UK), která nám představila zajímavou přednášku o průběhu specifické imunitní odpovědi psů na opakované sání Phlebotomus perniciosus, jak v laboratorních podmínkách, tak u psů v endemické oblasti viscerální leishmaniózy v Itálii. Na třetím místě se opět umístila studentka brněnské univerzity Janka Melicherová (Ústav botaniky a zoologie, PřF MU) s příspěvkem o sledování životního cyklu Cryptosporidium muris ve dvou druzích hlodavců s odlišnou imunitní odpovědí na parazita. V posterové sekci na třetím místě skončila Veronika Šmardová z Brna (Ústav botaniky a zoologie,
PřF MU), o druhé se podělili Iveta Slováčková z Brna (Ústav biologie obratlovců, AV ČR) a Carlos Alonso Mendoza-Palmero z Českých Budějovic (Parazitologický ústav, BC AV ČR) a první místo za nejlepší poster získal Anirban Ash (Parazitologický ústav, BC AV ČR). Vítěz za nejlepší přednášku získal stipendium ve výši 10.000,-, ŠM
11
které může použít na úhradu konferenčního poplatku či zahraniční stáže. Druhé a třetí místo bylo oceněno fotoaparátem od firmy Olympus. Vítěz posterové kategorie získal USB a digitální rámeček od firmy Eppendorf. Gratulujeme!!
I přes náročný odborný program se samozřejmě našel čas i na zábavu. Hned v pondělí jsme byli uvítáni na Uvítacím večírku s občerstvením, kde nám na přání hrál i místní DJ. Původně plánovaný konec v 11 hodin, se po uspořádání sbírky pro DJe protáhl cca o hodinu. V úterý večer proběhlo společné zasedání členů výboru ČPS a SPS. Ostatní účastnící konference se věnovali volné zábavě. Ve středu odpoledne jsme vyrazili na výlet a to buď do lednicko-valtického areálu spojený s návštěvou zámku Lednice či na prohlídku města Brna s průvodcem a návštěvou brněnského podzemí. Podle vyjádření účastníků se oba výlety velmi vydařily, a když pominu krátký deštík na závěr výletu, tak i počasí stálo na naší straně. Středeční podvečer a večer opět patřil volné zábavě, jejíž poklidná atmosféra byla narušena zprávou, že se u Kašných doma schyluje k porodu a Martin Kašný musel spěšně vyrazit na cestu do Prahy. Naštěstí se neuplatnilo rčení „že dálnice D1 je tu od toho, aby se co nejméně Brňáků dostalo do Prahy (a naopak)“. Malá Anička Kašná se za přítomnosti otce narodila v jednu hodinu a 10 minut v noci. Rodičům gratulujeme!
Na čtvrteční večer bylo naplánováno valné shromáždění ČPS, ale díky nedostatečnému počtu členů nebyla valná hromada schopna usnášet, takže se plynule přešlo ke společenskému večeru s bohatým občerstvením a s živou muzikou, kterou obstarávala pravá moravská cimbálovka.
Na závěr bych chtěla velice poděkovat organizačnímu výboru, myslím si, že až na pár připomínek, které jsem zmínila na začátku, celá akce proběhla úspěšně. Dále také moc děkuji našim sponzorům (Olympus, Roche, MGP, BioConsult, Eppendorf, Leica Microsystems, KRD, VWR, GeneTiCA, Medial, DispoLab, ProFood, Biohem, Dynex, Fisher Scientific, Elisabeth Pharmacon, Zeiss, DNK s.r.o.), bez kterých by se jistě konference neuskutečnila. A těším se za 2 roky neshledanou, tentokrát na Slovensku.
Hanka Dvořáková
ŠM
12
Zápis ze společné schůze výborů ČPS a SPS
Brno, hotel Myslivna, 29. května 2012
Přítomní (bez titulů): ČPS: Libor Mikeš, Oleg Ditrich, Iveta Hodová, Iva Kolářová SPS: Elena Kocianová Hosté: Iva Přikrylová, Milan Gelnar, Božena Koubková
1) Schůzi zahájil předseda ČPS Libor Mikeš.
2) Předseda ČPS poděkoval hlavní organizátorce Českých a slovenských parazitologických dnů Ivě Přikrylové a jejím kolegům za přípravu a zdárný průběh konference.
3) Zástupkyně výboru SPS Elena Kocianová informovala přítomné o nedávných změnách ve složení výboru SPS po proběhnuvších volbách. Novou předsedkyní se stala Ivica Hromadová, místopředsedou František Ondriska a tajemnicí Martina Miterpáková (kompletní informaci o novém výboru SPS najdete na http://www.saske.sk/pau/sps/vybor.html). S touto změnou souvisela nízká účast členů výboru SPS na této schůzi (neboť nebyli účastníky letošních Č-S parazitologických dnů), které kolegyně Kocianová tímto omluvila.
4) Kolegyně Kocianová tlumočila vzkaz výboru SPS, že příští Slovensko-české parazitologické dny budou uspořádány v Kongresovém centru Smolenice, které spadá pod SAV, nejspíše v posledním květnovém týdnu 2014.
5) Byla diskutována přiměřenost a výše členských příspěvků v obou společnostech v souvislosti s chystanou změnou výše příspěvků v ČPS (viz minulé číslo Zpráv), o které se bude hlasovat v rámci Valné hromady ČPS ve čtvrtek 31. května 2012.
6) V rámci diskuse byla znovu letošní konference zhodnocena jako kvalitně připravená. Dále byly diskutovány možnosti spolupráce českých a slovenských parazitologických pracovišť v rámci projektu Erasmus.
7) Schůzi zakončil předseda ČPS.
Zapsal Libor Mikeš
13
Z histórie Českých a slovenských parazitologických dní – za slovenskú a trochu aj českú stranu
1994 ‐ 2012
Prvá konferencia Slovenské a české parazitologické dni sa po rozdelení
Česko-slovenskej federatívnej republiky konala takmer symbolicky v tesnej blízkosti spoločnej štátnej hranice v Starej Myjave v dňoch 8. – 10. 6. 1994. Organizovaním konferencie sa podujal za Slovenskú parazitologickú spoločnosť dr. František Ondriska a záštitu nad celým podujatím prevzal primátor Mesta Myjava, ktorý sa o dianie konferencie živo zaujímal. Zúčastnilo sa 75 parazitológov z Českej a Slovenskej republiky. V programe, ktorý bol rozdelený do niekoľkých tématických okruhov odznelo 58 referátov. Prvýkrát bol na týchto konferenciách vyskúšaný model, keď každú sekciu zahájila úvodná prednáška. Ako ukázala budúcnosť táto organizácia odborných programov sa osvedčila. V rámci spoločenskej časti sa účastníci oboznámili s myjavským regiónom, zapísali sa do pamätnej kroniky mesta Myjava, navštívili múzeum 1. SNR, mohylu gen. M.R. Štefánika na Bradle i jeho múzeum v Košariskách. Účastníci konferencie sa dohodli na dvojročných intervaloch parazitologických dní, ktoré sa budú konať striedavo v oboch republikách. V roku 1994 sme, žiaľ, zaregistrovali aj dve smutné udalosti. Zomreli dvaja naši kolegovia parazitológovia: RNDr. Jela Škračiková, CSc., ktorá bola prihlásená na konferenciu v Starej Myjave, no pre ťažkú chorobu sa jej už nezúčastnila. RNDr. Pavel Palička, CSc. sa na konferencii zúčastnil, no navždy nás opustil navždy v jeseni toho roku.
14
O dva roky sa konali II. České a slovenské parazitologické dny v Měříne na Slapskej priehrade (poriadal K. Zitek, ale nie som si celkom istý).
V dňoch 9. – 11. 6. 1998 sa konal III. ročník Slovenských a českých
parazitologických dní na Táloch v hoteli Partizán. Podujatie organizoval RNDr. Tomislav Baniat. Zúčastnilo sa ho vyše 100 odborníkov z oboch republík a odoznelo 68 referátov. Okrem odbornej časti sa mohli účastníci konferencie realizovať v turistike, niektorí relaxovali pri športe (tenis). Veľký úspech zožalo spoločenské posedenie pri ľudovej hudbe v kolibe v blízkosti hotela.
15
IV. ročník sa uskutočnil v Srní 22. – 26. 5. 2000 (K. Fajfrlík).
V. ročník sa konal v Starej Lesnej hoteli Academia v dňoch 28. 5. – 31. 5.
2002. Podujatia, ktoré zorganizovali kolegovia z PAÚ SAV Košice bolo obohatené okrem tradičných účastníkov zo Slovenskej a Českej republiky aj z Anglicka (prof. Arme) i niekoľko hostí z Poľska. Jednanie bolo rozdelené do 8. sekcií, ktoré zahajovali úvodné prednášky. Bolo odprezentovaných 49 ústnych a 37 posterových zdelení. Konferencia bola rozšírená o sekciu pre praktických veterinárnych lekárov, na ktorej participovala Komora veterinárnych lekárov SR. V tejto sekcii bolo odprezentovaných 7 referátov.
Tradícia spoločných parazitologických sympózií pokračovala v Ostravici,
kde sa v dňoch 18. – 21. mája 2004 konal VI. ročník Českých a slovenských parazitologických dní. Boli svojím spôsobom jubilejné a tak trocha aj symbolické. Jubilejné v tom, že sa konali 10 rokov od prvých spoločných parazitologických dní, poriadaných v roku 1994 na Starej Myjave. Nemožno si nevšimnúť, že obe podujatia boli situované do Moravsko-slovenského pomädzia, pričom prvé sa konali tesne po vzniku hraničných bariér medzi obomi republikami a posledné v čase ich rušenia, čo ja osobne vnímam ako symboliku pretrvávajúcej vzájomnosti minimálne oboch parazitologických spoločností. Dr. Fránková volila výber miesta konferencie veľmi šťastne, hotel Montér zasadený do krásneho prostredia Moravsko-sliezskych Beskýd priamo na úpätí
16
Lysej hory poskytol účastníkom nevšedný pobyt plný odborných i spoločenských zážitkov.
Mimoriadne bohatej odbornej náplni predchádzalo už v pondelok 17. 5. 2004 sympózium o lymskej borelióze. Parazitologická konferencia bola zahájená v utorok 18. 5. 2004 a okrem jednaní podľa tématických oblastí bol tento ročník obohatený o nový prvok, ktorým bola prezentácia ústavov a katedier, ktorých náplňou je problematika parazitológie. Samotný odborný program bo rozdelený do 7 sekcií, každá sekcia bola zahájená úvodnou prednáškou. Odznelo 57 prednášok a 20 posterových prezentácií. Na vysokej úrovni bol spoločenský program konferencie. Niektorí účastníci si prišli na svoje v turistickom výstupe na Lysú horu, iní v tom čase obohacovali svoje vedomosti o tajomstvá výroby zlatého moku v Nošovickom pivovare s neopakovateľnými senzorickými dojmami z jeho degustácie. Vysoko hodnotím organizáciu večerných častí spoločenského programu. Hlbokým zážitkom bolo, vystúpenie hudobnej skupiny s majstrovským výkonom v hre na trumpetu nášho kolegu a priateľa Dr. Zdeňka Doležila (z tejto konferencie som písal správu, preto som si dovolil vytiahnúť niekoľko mojich poznatkov).
VII. ročník Slovenských a českých parazitologických dní sa konal
v Modre – Harmónii, doškoľovacom zariadení Slovenskej zdravotníckej univerzity v dňoch 23. – 27. 5. 2006. Organizácie sa opakovane ujal dr. F. Ondriska. Zúčastnilo sa ho vyše 130 parazitológov z Česka a Slovenska. Program bol rozdelený do 7 sekcií, bolo odprezentovaných 58 prednášok a 42 posterov. Tak ako sa stalo zvykom, súčasťou konferencie bolo spoločné zasadnutie výborov parazitologických spoločností. Organizátori pripravili pre účastníkov aj zaujímavý kultúrno-spoločenský program. Či to bola návšteva nádherného kaštieľa Červený kameň, posedenie spojené s opekaním prasiatka alebo spoločenský večer so živou hudbou a tancom.
17
18
VIII. České a Slovenské parazitologické dny usporiadal doc. Oleg Ditrich v Sezimovom Ústí. Podujatie sa konalo 19. – 23. 5. 2008 v hoteli MAS.
IX. Slovenské a české parazitologické dni sa konali 24. – 28. 5. 2010
v Liptovskom Jáne v Hoteli Sorea. Usporiadania sa podujali kolegovia z PAÚ Košice, (dr. Várady a kol.). Odznelo 67 prednášok a bolo odprezentovaných 56 posterových zdelení. Súčasťou konferencie bola súťaž mladých parazitológov o najlepšiu prácu a spoločné zasadnutie výborov SPS a ČPS. Výber miesta
konferencie ponúkal široké možnosti spoločenského vyžitia, vrátane turistiky návštevy bazéna s termálnou vodou. Spoločenskou súčasťou konferencie bol výlet do rázovitej dedinky Vlkolínec. Táto čisto drevená obec bola v decembri 1993 zapísaná do zoznamu Svetového prírodného a kultúrneho dedičstva UNESCO.
19
X. České a slovenské parazitologické dny sa konali 28. 5. – 1. 6. 2012 v Brne v hoteli Myslivna
František Ondriska REKAPITULACE I. ročník 1994 SR Stará Myjava II. ročník 1996 ČR Měřín III. ročník 1998 SR Tály IV. ročník 2000 ČR Srní V. ročník 2002 SR Stará Lesná VI. ročník 2004 ČR Ostravice VII. ročník 2006 SR Modrá VIII. ročník 2008 ČR Sezimovo Ústí IX. ročník 2010 SR Liptovský Ján X. ročník 2012 ČR Brno
20
Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand
Part 3/3
Part three: Kiwis and aspects of their parasitology Kiwis are unique and unusual in many ways. For a comprehensive and detailed review of the biology and status of the various kiwi species, the paper by Sales (2005) in the reading list is recommended. There are five (or 6) recognised species: the North Island Brown Kiwi (Apteryx mantelli), the Great Spotted Kiwi (Apteryx haastii), the Little Spotted Kiwi (Apteryx owenii), the Okarito Brown Kiwi (‘Rowi’) (Apteryx rowi) and the Tokoeka (Apteryx australis) which some consider includes two species making six in total. All of them are classified as ‘threatened’ and two as ‘nationally critical’ with fewer than 150 birds remaining. Apart from the Little Spotted Kiwi which survives in predator-free sanctuaries and the Rowi which has benefited from intensive predator control in its habitat, all other species are continuing to decline despite the major conservation efforts. In 1991, the Department of Conservation launched the ‘Kiwi Recovery Programme’ (currently costing about NZ$12 million a year) to try to stop and reverse the decline in kiwi populations. There is a similar but smaller ‘Kakapo Recovery Programme’ aimed at saving this unique flightless parrot from extinction. Left: a North Island Brown Kiwi chick: Right: another Brown kiwi chick sleeping off an anaesthetic. Both kiwi were patients in the New Zealand Wildlife Health Centre. Injured & sick kiwis are frequently brought to the Centre for treatment. Photographs by courtesy of the New Zealand Wildlife Health Centre, Massey University. All kiwis are flightless and nocturnal, roosting and nesting in burrows, generally in forest; they feed mainly on earthworms and other invertebrates which they locate by scent & sound while probing in the leaf litter and topsoil on the forest
21
floor with their long beaks. A kiwi’s nostrils are close to the tip of the beak. Females lay very large eggs for their body size, usually two eggs in a clutch. In two species the males alone incubate the eggs after the first week but in the others incubation is shared. More research and recovery work has been done on the North Island Brown kiwi than the other species. Part of the Recovery Programme, particularly centred on the North Island Brown Kiwi, is a scheme known as Operation Nest Egg, managed by the Department of Conservation and supported by a major bank and public donations. Essentially this involves removing eggs from burrows, incubating them until the chicks hatch and then raising them in a protected environment until they reach a weight of about 1-1.2 kg. In some areas, the programme also involves capturing wild 2-3 week-old chicks as they are independent of their parents from hatching, and rearing them in the same way. At this weight they can be released into the wild with a much-improved chance of survival to adulthood as they are considered big enough to fight off a stoat or ferret if attacked. Stoats & ferrets are the predators that kill the most kiwi chicks (as well as other birds); uncontrolled domestic dogs are also a serious problem in some places. Removal of an egg often results in repeat laying. A very high success rate is achieved by both methods and the various groups involved have released hundreds of kiwis into the wild. The only major disease problem encountered during rearing of the chicks was coccidiosis. Outbreaks of severe diarrhoea occurred often leading to deaths; large numbers of coccidial oocysts were found in the faeces. As coccidiosis had never been observed in kiwis in the wild and there was no record of oocysts in the faeces of wild birds, there was a question as to whether the species of coccidia involved were from other bird species. However, sporulation of the oocysts revealed two or three morphological types all of which were species of Eimeria (Charleston, unpublished). As species of Eimeria are highly host-specific this suggested that the coccidia were almost certainly specific to kiwis. More faecal samples from wild adult kiwis were examined and small numbers of oocysts were found in some, supporting the conclusion that the outbreaks were caused by coccidia that occur naturally in kiwis. Now that the cause of the problem in the rearing facilities has been identified, the infection is controlled by management and anti-coccidial drugs. It is not known if clinical coccidiosis occurs in young kiwis in the wild but, as the population density is very low, it is probably rare. These kiwi coccidia are currently the subject of a research programme led by Kerri Morgan in the Wildlife Health Centre at Massey University, here in Palmerston North. Detailed retrospective studies of tissues from infected kiwi are in progress to identify developmental stages of the coccidia; these have revealed at least two types of schizont (meront) in the intestine, coccidial stages in the liver of about one third of birds examined and renal coccidia in about 20%. Molecular studies to characterise the DNA of the different species are also
22
in progress. Separating out the species is particularly difficult as experimental infections are impossible. So far the work has not reached the stage of publication except as conference abstracts. The relationship of the species to other Eimeria spp. whose DNA has been defined will be very interesting given the long evolutionary history of kiwi isolated on their island home. Some other interesting protozoal parasites have been found in kiwis. About ten years ago during routine blood sampling of some healthy North Island Brown Kiwi chicks captured for rearing, protozoa were observed in both erythrocytes and leucocytes in stained blood smears. Those in the erythrocytes were found to belong to the genus Babesia and subsequently named Babesia kiwiensis (Peirce et al. 2003 in the reading list). The birds were also infested with ticks, Ixodes anatis; this is an endemic species commonly found on kiwis (and other land birds) and is likely to be the vector. This is the only naturally occurring Babesia species recorded in New Zealand. It is not known if it infects other kiwi species or if it is significant to health, although most species infecting birds are not. Species of Babesia infecting mammals are not established in New Zealand as there are no suitable tick vectors. The protozoa found in the leucocytes were identified as a species of Hepatozoon and later named H. kiwii. This may also be transmitted by Ixodes anatis and it is the first species of Hepatozoon reported in New Zealand birds. Given the evolutionary history of kiwis, it will again be interesting to see how these two protozoa relate to those found in other places. One other endemic bird tick (Ixodes eudyptidis) and the only tick found on farm animals (Haemaphysalis longicornis - an introduced species), have also been found on North Island brown kiwi; it is not known if they transmit any parasites to kiwi. There is a single record of Plasmodium in a North Island Brown kiwi but it is not known which species it was or the significance of the infection. Plasmodium infections have been recorded in a wide variety of endemic, native and introduced birds in New Zealand, many of the records being incidental observations on blood samples. Little work has been done on these infections and although some have been identified as introduced species of Plasmodium, the identity of most of those recorded is uncertain. There are a number of endemic culicine mosquitoes in New Zealand so it would not be surprising if it was found that there are undescribed endemic species of Plasmodium as well. There are numerous records of other parasites from kiwis but very little is known about most of them. Kiwis are hosts to at least five species of feather mites; several of these have been found on more than one species of kiwi so they do not appear to be host specific. Kiwis are also host to eight species of chewing lice, belonging to two genera, with four species of each. Little is known about
23
their distribution in New Zealand, and their evolutionary relationships with other lice do not appear to have been studied. A surprisingly large variety of helminths have been recorded from kiwis including nine nematode species. Some of these are clearly introduced and not endemic kiwi parasites – such as Toxocara cati, the common parasite of cats, and Porrocaecum ensicaudatum which is common in some introduced passerines. Others, however, including a species of Cyrnea (Spiruridae) and one of Heterakis do appear to be unique to kiwis but nothing is known of their biology or their significance to health. There are a number of records of cestodes in kiwis and, although they have often been given names, their true identity is not known. Avian cestodes are notoriously difficult to identify and almost impossible when the specimens are fragmentary and poorly preserved as is often the case in post mortem specimens. One trematode, Lyperosomum megacotylosum, has been found in the intestine of North Island Brown kiwi but nothing is known of its biology. It will be obvious that there is plenty of work that could be done on parasites of kiwis and this is equally true for parasites of other endemic bird species about which we generally know even less. But studying their parasites and other infectious diseases is not only difficult but also not a priority except where it becomes clear that they are threatening the health or survival of the host. Research funding is very limited and the reality is that the emphasis is mainly on conserving the host species. As a parasitologist, I would argue that conserving the parasites is just as important as conserving the hosts! However, for most non-parasitologists concerned with the conservation of host species, being concerned about conserving the parasites is difficult to accept as all infectious organisms, including parasites, are regarded as potentially harmful to their hosts and to be eliminated if possible, particularly when releasing birds into new environments! With highly endangered species, this is entirely understandable and perhaps the parasites will survive anyway as therapeutic agents are rarely 100% effective all the time. But in recent years it has become clear that parasites have important influences on host evolution and are an integral part of the host’s natural environment. It would be good if more consideration could be given to the parasites and their relationship with their hosts – after all, their evolutionary history also spans millions of years and is no less interesting than that of their hosts.
24
For more information, some suggestions for further reading: • On the geological and evolutionary history of New Zealand, see: Gibbs, G.: ‘Ghosts of
Gondwana: The history of life in New Zealand’: Craig Potton Publishing, 2006.
• On the extinct bird life and other aspects of New Zealand’s natural history see:
www.terranature.org
• On Kiwi biology, see: Sales, J. ‘The endangered kiwi – a review’ – Folia zoologica 54: 1-20
(2005).
• On the discovery of Babesia and Hepatozoon in kiwis, see: Peirce, M. A., Jakob-Hoff, R. M.
and Twentyman, C. 'New species of haematozoa from Apterygidae in New Zealand'. Journal
of Natural History 37: 15, 1797- 1804, (2003).
• On general conservation issues in New Zealand and related topics see also the Department
of Conservation’s website: www.doc.govt.nz
• For a list of helminth and protozoan parasites of kiwis see: McKenna, P.: ‘An Updated
Checklist of Helminth & Protozoan parasites of Birds in New Zealand’. WebmedCentral
PARASITOLOGY 2010 1 (9); WMC00705
• For a review of ectoparasites of kiwis see: Heath, A.C.G. ‘A review of ectoparasites of
Apteryx spp. (kiwi) in New Zealand, with new host records, and the biology of Ixodes anatis’.
Tuhinga 21: 147-159 (2010).
Tony Charleston Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand
Part 1: Some background to New Zealand and its natural history (3/2011) Part 2: The arrival of humans (1/2012) Part 3: Kiwis and aspects of their parasitology (2/2012)
25
Rumunsko 2011
Terénní kurz PřF UK V roce 2011 proběhla historicky první terénní exkurze do jihovýchodního Rumunska. Kurz je zajímavý tím, že se na něm setkávají studenti a učitelé nejen jedné univerzity, ale hned tří, a to univerzity v Cluji, Veterinární fakulty v Brně a Přírodovědecké fakulty v Praze. Cílem kurzu jsou vyšetření zaměřená na vnější i vnitřní parazity hospodářských i volně žijících zvířat, odchyt a determinace krevsajícího hmyzu a dalších členovců. V loňském roce jsme strávili týden ve Sfântu Gheorghe v deltě Dunaje. Přímo do Sfântu Gheorghe se nedá dostat jinak než lodí, což dává městu jisté kouzlo. Silnice končí v Tulcea, kde jsme nastěhovali veškerá zavazadla na trajekt, který nás po více než čtyřech hodinách vysadil ve Sfântu. Hned první den ráno se vyrazilo na lov zmijí. Měli jsme je hledat v trsech sítiny, ale pud sebezáchovy nám říkal své, možná proto jsme našli jen užovku obojkovou :-) Během týdne jsme nasbírali mnoho vzorků trusu různých živočichů, ve kterých jsme posléze diagnostikovali vajíčka helmintů. Chytali jsme do sítí ptáky, a ty jsme pak prohledávali, zdali náhodu nemají nějakého toho ektoparazita. Odebírali jsme jim i krev pro průkaz krevních prvoků. Pitvali jsme žáby, škeble a komáry. Večer po setmění jsme několikrát strávili poslechem přednášky. Protože setměním ale zrovna začíná Hodina komára, pamatuji si jen to, jak nás strašně žrali.
Ve čtvrtek jsme vyrazili na první celodenní výlet. Objednali jsme si loďku i s řidičem a vyrazili na okruh po kanálech, přes jezero Roşu a okolo lesa Caraorman. Kolem desáté začala bouřka, pršelo, pak pršelo ještě víc a pak už jen vytrvale. Nad námi visela prostěradla, která zabránila prvním pár
26
kapkám, pak už nám z nich jen crčelo za krk. Voda byla teplá, rozhodně teplejší než vzduch. Z paluby jsme pozorovali ptáky, viděli jsme ledňáčka, pelikány, tři druhy volavek, vodouše, pisilu… Sice jsme se po dlouhém rozhodování nakonec vydali pěšky do onoho lesa (Caraorman), asi po 500m jsme to ale vzdali, protože les byl podle GPS 5km rákosím. Za silného lijáku jsme pluli tou nejvyšší rychlostí domů do Sfântu. Ani jsme nešli do kempu, rovnou jsme zamířili do hospody. Bylo tam krásně teplo, ale jen do té doby, než na nás obsluha pustila větrák a odmítala jej vypnout, že prý tam bylo moc vedro. Přesunuli jsme se tedy do jiné místnosti, kde nevětrali. Všude po nás zůstávaly loužičky. Kdyby nám zatopili, mohli mít o jednu vytopenou místnost míň.
Ještě jeden výlet nás čekal, tentokrát byl cílem poloostrov Sachalin. Loď nás kvůli vegetaci nemohla dovézt přímo k němu, a proto jsme se museli kus cesty probrodit. Většina z nás šla bosky, rákosí řezalo do nohou, v bahně se zrádně skrývaly staré plody kotvice, které se zapichovaly do chodidel. Boty sice vypadaly jako výhoda, ale jen do té doby, než Vláďa jednu ztratil. No, ale zážitek nemusí být vždy pozitivní, hlavně když je intenzivní, ne? Jak vypadá plod kotvice jen tak nezapomenu. Jako odměna na nás čekala pláž a moře bez jediného človíčka, protože se sem kvůli ochraně smí jen s povolením. Šli jsme podél moře k zátočině, kde se brouzdala spousta ptáků. Pak ale přijeli z druhé strany na lodi turisti a všechno uletělo. V neděli exkurze ve Sfântu Gheorghe skončila. Rozloučili jsme se s Brňáky a Rumuny a vyrazili směrem na západ. Exkurze se mi celkově moc líbila. Kdo chcete vědět, jak probíhal kurz letos, přijďte se podívat na seminář katedry parazitologie, který se koná 6. 11. 2012 od 15 hodin.
Zuzana Jindrová
27
kalendář akcí 2012 a 2013
11th International Conference on Molecular Epidemiology and Evolutionary Genetics of Infectious Diseases (MEEGID XI) October 30 – November 2, 2012 New Orleans, USA www.meegidconference.com 61st Annual ASTMH Meeting November 11 – 15, 2012 Atlanta, Georgia, USA www.astmh.org/Home.htm 12th International Symposium on Ectoparasites in Pets April 7 – 9, 2013 Munich, Germany www.isep2013.net 5th World Congress on Leishmaniasis May 13 – 17, 2013 Porto de Galinhas, Pernambuco, Brazil www.worldleish5.org 31st Annual Meeting of the European Society for Pediatric Infectious Diseases (ESPID 2013) May 28 – June 1, 2013 Milan, Italy espid.kenes.com/general-information/welcome-letter 8th World Congress of the World Society for Pediatric Infectious Diseases (WSPID 2013) November 19 – 22, 2013 Cape Town, South Africa www2.kenes.com/wspid/Pages/Home.aspx XIII International Congress of Parasitology August 2014 Mexico City, Mexico www.icopa2014.com
28
autoři příspěvků
Mgr. Hana Dvořáková Schistosome group Prague Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7, 128 44 Praha 2 [email protected] Dr. Tony Charleston 488 College Street Palmerston North 4410 New Zealand [email protected] Bc. Zuzana Jindrová Schistosome group Prague Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7, 128 44 Praha 2 [email protected]
doc. RNDr. František Ondriska, PhD HPL spol. s r.o. Istrijská 20, 841 07 Bratislava, [email protected] Mgr. Karolína Šubrtová Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Parazitologický ústav Branišovská 31 370 05 České Budějovice [email protected] [email protected] Autoři fotografií: PS = Petr Soukal ŠM = Šárka Mašová neuvedeno-li jinak, jedná se o archiv autora příspěvku Autorka ilustrace na přebalu: Lucie Jedličková
Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv psaným textem, fotografiemi nebo kresbou.
Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty
posílejte na adresu redakce
Česká parazitologická společnost Sídlo společnosti: Katedra parazitologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Viničná 7, 128 44 Praha 2
Výbor společnosti: předseda: RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected] místopředseda: RNDr. Oleg Ditrich, CSc. Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected] tajemník: RNDr. Ivan Čepička, Ph.D.
Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
hospodář: RNDr. Iveta Hodová, Ph.D. Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]
členové: RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
RNDr. Vladimír Hampl, Ph.D. Redakce Zpráv České parazitologické společnosti:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
Internetové stránky společnosti: www.parazitologie.cz www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324
