Abúsírské stínyMiroslav Bárta

Následující pfiíspûvek má za cíl pfiedstavit nûkteré zásadní události v Egyptû, tak jak se odehrály v období po25. lednu 2011. Pozornost bude vûnována hlavnû tûm z nich, které mûly osudov˘ vliv na souãasn˘ stav staro-egyptského dûdictví a nepochybnû ovlivní i cesty egyptské archeologie v budoucnosti. Soustfiedit se budu naEgyptské muzeum v Káhifie a ãeskou archeologickou koncesi v Abúsíru a její bezprostfiední okolí.

Z P R ÁV Y P E S V I I I / 2 0 1 1 3

1. Egyptské muzeum v Káhifie

Není Ïádn˘m velk˘m pfiekvapením, Ïe káhirské Egyptskémuzeum na tahrírském námûstí bylo objektem, jehoÏ po‰ko-zení vyvolalo nejvût‰í pozornost egyptské i svûtové vefiejnos-ti. V jeho bezprostfiední blízkosti se totiÏ odehrávala vût‰inaprotestÛ, které poãínaje 25. lednem nastartovaly egyptskourevoluci (obr. 1).

Teprve v sobotu 12. února pronikly na vefiejnost zprávyo tom, co se skuteãnû v Egyptském muzeu na Tahríru poslednílednov˘ víkend stalo. PÛvodní zprávy z 30. ledna o tom, Ïe napoãátku egyptsk˘ch protestÛ za demokratizaãní reformy a ob-ãanské svobody proniklo do muzea nûkolik ÏivlÛ, které ve svénevûdomosti vyloupily obchod s turistick˘mi suven˘ry a ve vzte-ku rozbily nûkolik vitrín, se totiÏ ukázaly myln˘mi. První pfied-bûÏn˘ report obsahující podrobnûj‰í informace byl zpfiístupnûnaÏ 6. 2. a jeho autorem byl Ramadán Hussein.1 Podle tohoto re-portu do‰lo k rozbití celkem 13 vitrín v druhém patfie muzea,v ãásti, kde se nacházejí sbírky z Tutanchamonovy hrobky,a dále v pfiízemí, v ãásti s amarnsk˘mi nálezy. Vesmûs ale zlo-dûji kradli pfiedev‰ím malé pfiedmûty a jejich hlavní zájem sesoustfiedil na zlato. Proto byla vût‰ina pfiedmûtÛ nalezena napodlaze.

Je pravda, Ïe po‰kozené pfiedmûty byly díky osobnímu na-sazení fieditele muzea Táreka El-Awadího a novû jmenova-

ného ministra pro památky Zahiho Hawáse (pÛvodnû gene-rální tajemník Nejvy‰‰í rady pro památky Egypta, která bylasouãástí egyptského ministerstva kultury) okamÏitû pfiedánydo restaurátorsk˘ch dílen. Muzeum bylo hermeticky uzavfie-no, mohli do nûj vstoupit pouze odborníci a nûkolik novináfiÛ.Zvenku ho nejprve hlídali sami egypt‰tí obãané, posléze paki armáda.

První oficiální seznam chybûjících artefaktÛ vydan˘ nedlou-ho poté egyptsk˘m ministerstvem pro památky mimo jiné zahr-noval pozlacenou so‰ku panovníka Tutanchamona nesenéhobohyní Menkeret a pozlacenou dfievûnou so‰ku Tutanchamo-na s harpunou (tato a podobné staroegyptské kompozice pfied-cházejí na‰e pojetí sv. Jifií a jeho souboje s drakem) (obr. 2).Oba tyto artefakty pocházejí z pohfiební v˘bavy panovníka.Menkeret byla Ïenskou bohyní s ãervenou korunou Dolního(severního) Egypta na hlavû. V mytologii byla povaÏována zaochranné boÏstvo Hora, personifikace egyptského panovníka,bûhem jeho posmrtné cesty podsvûtím na onen svût. V nûkte-r˘ch pfiípadech byla zpodobÀována taktéÏ jako Ïena s lví hla-vou, jednou z forem ochranné bohynû Sachmety. Dále chybû-la vápencová so‰ka náboÏenského reformátora AchnatonadrÏícího obûtní oltáfi, socha jeho manÏelky Nefertiti zachycenépfii obûtování, pískovcová hlava amarnské princezny, jednéz dcer Achnatona a Nefertiti, so‰ka amarnského písafie, jede-náct ve‰ebtÛ a srdeãní skarab Juji – otce slavné manÏelky

Obr. 1 Egyptské muzeum v Káhifie(foto M. Frouz)

ZLOM1-26 24.10.2011 15:12 Stránka 3

Amenhotepa III., Teje (Reeves 1990). Nûkteré z tûchto pamá-tek byly pozdûji skuteãnû nalezeny. Poslední oficiální seznampostrádan˘ch pfiedmûtÛ byl egyptsk˘m ministerstvem pro pa-mátky vydán na poãátku kvûtna a zahrnuje 31 artefaktÛ rÛz-n˘ch rozmûrÛ a nûkolik desítek drobn˘ch amuletÛ.2

Nejvût‰í pozornost médií logicky pfiitahují oznámené ztrátyz Tutanchamonovy (pfiibliÏnû vládl v letech 1333–1323 pfi. Kr.)pohfiební v˘bavy. Postava tohoto faraona v˘razn˘m zpÛso-bem ovlivnila rozvoj oboru egyptologie bûhem 20. stoletía i nyní, na poãátku 21. století, nepfiestává vût‰inu z nás fas-cinovat. Objev hrobky sám o sobû byl v˘sledkem precizníhopostupu a nezlomné vytrvalosti archeologa Howarda Carterana pohfiebi‰ti panovníkÛ Nové fií‰e v Údolí králÛ.

Psal se listopad roku 1922 a právû probíhající archeologic-ká expedice financovaná lordem Carnarvonem mûla b˘t po-slední. Archeolog H. Carter totiÏ za jeho peníze pracoval bezvût‰ího v˘sledku jiÏ nûkolik let. V tomto roce se rozhodl roze-brat pfiechodná obydlí dûlníkÛ z 19. dynastie v zapadlém cí-pu údolí, poblíÏ hrobky Ramesse VI. Jednalo se o jediné mís-to, které je‰tû v novodob˘ch dûjinách nebylo zkoumáno. JiÏpo nûkolika dnech, 4. listopadu 1922, objevil Carter schodi‰-tû, které, jak se pozdûji ukázalo, vedlo ke vchodu do hrobkyjednoho z nejménû v˘znamn˘ch panovníkÛ Nové fií‰e, Tu-tanchamona, jenÏ byl synem známého náboÏenského refor-mátora na egyptském trÛnu, Achnatona. Práce byly zastave-ny aÏ do pfiíjezdu lorda Carnarvona a hrobka byla slavnostnûotevfiena 26. listopadu v odpoledních hodinách, kdy Carter

prorazil mal˘ otvor zdí blokujících vchod do vlastní hrobky.Tak byl odstartován druh˘ nejvût‰í objev v dvousetlet˘ch dû-jinách egyptologie, hned po rozlu‰tûní hieroglyfického písma.Nálezy z nûkolika málo místností hrobky dnes vyplÀují pod-statnou ãást plochy druhého patra Egyptského muzea v Ká-hifie a patfií mezi nejcennûj‰í dûdictví svûtové kultury.

V prÛbûhu následujících tfií let byly postupnû zdokumento-vány a vyklizeny jednotlivé místnosti hrobky. Nejprve vstupnímístnost, která nesla neklamné znaky toho, Ïe zde ve staro-vûku pÛsobili lupiãi, ale Ïe je nûkdo vyru‰il. Za ní se nacházelmal˘ sklad, kde byly v rÛzn˘ch dfievûn˘ch truhlách umístûnypfiedmûty, které Tutanchamon pouÏíval k Ïivotu i zábavûv dobû svého dûtství. Z pfiedsínû rovnûÏ vedl zazdûn˘ vchodpfiímo do pohfiební komory s mumií zesnulého panovníka, jeÏse nacházela v nûkolika pozlacen˘ch rakvích. Komora bylavymalována zlatou barvou a její v˘zdoba sestávala ze scénz rÛzn˘ch stádií pohfiebních ceremonií, jimÏ dominovala hlav-ní egyptská boÏstva v ãele s Usirem, pánem onoho svûta.Koneãnû, za pohfiební komorou se nacházela poslední míst-nost, pokladnice, která ukr˘vala nejnádhernûj‰í fiemeslnéa umûlecké v˘robky z celé pohfiební v˘bavy.

Tutanchamonova hrobka b˘vá povaÏována za jednu z má-la královsk˘ch hrobek starého Egypta, které byly nevykrade-né. Ve skuteãnosti tomu tak ale není. Tutanchamonovy pokla-dy lákaly zlodûje prakticky od okamÏiku, kdy panovník zesnul.JiÏ v okamÏiku objevu zazdûného vchodu si Carter pov‰iml, Ïeomítka na zdi byla opravována a není pÛvodní. A vyloupenabyla hned dvakrát… K prvnímu násilnému vloupání do‰lov dobû, kdy chodba vedoucí od zapeãetûného vstupu do vlast-ní hrobky nebyla zasypána sutí. V té dobû se na její podlazenacházel velk˘ poãet artefaktÛ, které pocházely z balzamova-cích obfiadÛ a pohfiební hostiny. Zlodûji vût‰inu z nich rozbili(nebyly pochopitelnû stfiedem jejich zájmu). Následkem tohoknûÏí v‰echny pfiedmûty posbírali a nechali je rituálnû pohfibítpoblíÏ hrobky. Zdá se, Ïe první loupení v hrobce probûhlo tûs-nû po pohfibu, protoÏe stfiedem zájmu zlodûjÛ byly látky a kos-metické pfiípravky. Ty byly v Egyptû vyrábûny na bázi tukÛa v horkém podnebí byla jejich skladovací doba omezena.

Druhé vykradení hrobky následovalo poté, co byla chodbaz bezpeãnostních dÛvodÛ vyplnûna aÏ po strop kamennou su-tí. V tomto pfiípadû zlodûji vytvofiili fietûz, kter˘ slouÏil k pohybuko‰íkÛ, jimiÏ byla ãást suti vytûÏena mimo hrobku. Vznikl takúzk˘ tunel, kter˘m mohli zlodûji proniknout do hrobky. Tento-krát se soustfiedili na ‰perky a drobné cenné pfiedmûty. Díky to-mu, Ïe pÛvodní zapeãetûné skfiíÀky v hrobce obsahovaly stej-né poãty kusÛ, Carter odhadl, Ïe bylo zcizeno na 60 procentv‰ech ‰perkÛ a nádoby z mûdi a dal‰ích cenn˘ch kovÛ. V hrob-ce se na‰el pytlík s masivními zlat˘mi prsteny, coÏ svûdãío tom, Ïe zlodûji byli snad chyceni pfii ãinu. Pokud tomu tak by-lo, víme z jin˘ch písemn˘ch pramenÛ popisujících soudní pro-cesy se zlodûji královsk˘ch hrobek, co následovalo: muãenízavr‰ené napíchnutím zaÏiva na ostr˘ kÛl.

K zapeãetûní hrobky do‰lo v osmém roce vlády vojenské-ho diktátora Haremheba. Úãastnil se ho Maja s pomocníkemThutmosem. Maja je znám také z jiné, byÈ blízké ãásti ÚdolíkrálÛ, z hrobky Thutmose IV., která byla rovnûÏ vykradenaa tímto úfiedníkem znovu uzavfiena a zapeãetûna peãetí ne-kropole, na níÏ je zpodobnûn ‰akal, ochránce pohfiebi‰tû,nad devíti spoutan˘mi zajatci.

Kromû vlastní hrobky, Tutanchamonova tûla a jeho po-hfiební v˘bavy víme o tomto panovníkovi velice málo. Kdo byl

4 P E S V I I I / 2 0 1 1 A B Ú S Í R S K É S T Í N Y

Obr. 2 Jedna z ukraden˘ch Tutanchamonov˘ch so‰ek (foto M. Zemina)

ZLOM1-26 24.10.2011 15:12 Stránka 4

slavn˘ Tutanchamon? Bez nadsázky mÛÏeme fiíci, Ïe ho pro-slavila zejména jeho smrt na prahu dospûlosti. Její skuteãnápfiíãina a prÛbûh jsou ale dodnes zahaleny rou‰kou tajemství.Tutanchamon byl posledním potomkem slavného rodu Thut-mosÛ, jeho dûdeãkem byl Amenhotep III. a otcem sám slav-n˘ náboÏensk˘ reformátor Amenhotep IV. Achnaton, kter˘ seproslavil tím, Ïe zavedl monoteismus, nechal v celé zemi za-vfiít chrámy bohÛ a pro kult sluneãního kotouãe Atona, jehoÏbyl jedin˘m knûzem, zaloÏil zcela nové mûsto Achetaton(dne‰ní Tell el-Amarna). Tutanchamonovou matkou byla dru-há (v pofiadí v˘znamnosti) manÏelka Achnatona jménem Kija.Za manÏelku Tutanchamon pojal svou nevlastní sestru An-chesenpaamon. Sám vládl zhruba 9 let. DoÏil se vûku kolem19 let a je znám˘ tím, Ïe neuãinil nic v˘znamného, ãím by sezapsal do historie. Po Smenchkareovi byl druh˘m panovní-kem, kter˘ se v˘raznû odklonil od monoteistického náboÏen-ství svého otce Achnatona a pfiesunul své hlavní mûsto dooblasti Memfidy poblíÏ dne‰ní Káhiry. Zfiejmû i díky této „bez-v˘znamnosti“ jeho hrobka unikla pozornosti lupiãÛ. Dnes sev˘bava z Tutanchamonovy hrobky nalézá v Egyptském mu-zeu v Káhifie, kam za tímto panovníkem pfiicházejí dennûdesetitisíce náv‰tûvníkÛ. Jen jeho tûlo spoãívá na svém pÛ-vodním místû v Údolí králÛ. Zde je tfieba zdÛraznit, Ïe velkáãást pfiedmûtÛ z Tutanchmonovy pohfiební v˘bavy nebylanikdy detailnû vûdecky zpracována.3

2. Po‰kozování staroegyptsk˘ch lokalit

V první fiadû je tfieba zdÛraznit skuteãnost, Ïe vût‰ina staro-egyptsk˘ch lokalit se dnes jiÏ nachází pod spolehlivouochranou egyptské policie a armády a situace se normalizu-je. Dochází i k jist˘m zásadním organizaãním zmûnám: jsouzvy‰ovány platy ostrahy, dochází k její profesionalizaci a v˘-robû uniforem a velkou novinkou je i její vyzbrojování paln˘-mi zbranûmi. Za nejhor‰í období mÛÏeme povaÏovat konecledna a únor 2011, kdy se vût‰ina lokalit ocitla naprostonechránûná po dobu nûkolika dlouh˘ch dní a nocí. Bylo toprávû v tomto období, kdy do‰lo k útoku na vût‰inu nalezi‰Èna pyramidov˘ch polích v bezprostfiedním okolí Káhiry,v egyptské deltû a na Sinaji. Naproti tomu se zdá, Ïe valná

ãást lokalit, skladÛ a muzeí v jiÏní ãásti Egypta pfieÏila tutodobu bez úhony.

Nejpalãivûj‰í situace byla v tomto ohledu na pyramidov˘chpolích, kde do‰lo k nelegálnímu otevírání skladÛ expedic, je-jich vandalizování a tajn˘m vykopávkám malého rozsahu(zejména Gíza, Abúsír, Sakkára, Dah‰úr, Li‰t). Kromû tohovznikly bûhem nûkolika t˘dnÛ mnohé nepovolené stavbya do‰lo k záborÛm památkové pÛdy v pou‰tních oblastechpfiiléhajících bezprostfiednû k nilskému údolí. Jako pfiíkladytûchto aktivit probíhajících v tûsném sousedství Abúsíru lzeuvést zabrání témûfi celé plochy Bonnetova pohfiebi‰tû (Bon-net 1928) ve v˘chodní ãásti ãeské archeologické koncese zaúãelem v˘stavby moderního muslimského hfibitova, stavbume‰ity pfiímo na vzestupné cestû panovníka DÏedkarea v jiÏ-ní Sakkáfie nebo zastavûní údolí Wádí Tafla muslimsk˘m po-hfiebi‰tûm v téÏe oblasti, mezi pyramidov˘mi komplexy pa-novníkÛ 6. dynastie Pepiho I. a II. (obr. 3 a 4).

BohuÏel ani nyní (kvûten–fiíjen) stále není situace na nû-kter˘ch místech pod kontrolou. Nedávno napfiíklad do‰lok proniknutí zlodûjÛ do archeologické sbírky Káhirské univer-zity. Rozsah ‰kod se právû zji‰Èuje. Ze stfiedního Egypta za-se pfiicházejí zprávy o po‰kozování slavn˘ch Achnatonov˘chhraniãních stél, které kdysi vymezovaly území nového sídel-ního mûsta Achetaton, zaloÏeného právû tímto panovníkem.

V pfiípadû ãeské archeologické koncese v Abúsíru jsme mû-li moÏnost pfiímo na místû zjistit rozsah ‰kod bûhem záchrannéexpedice, která probíhala od zaãátku bfiezna do konce dubnatohoto roku.4 V rámci této expedice bylo moÏno zdokumentovatrozsah ‰kod a pokusit se minimalizovat dopady vandalské ãin-nosti. Zji‰tûné ‰kody je moÏné rozdûlit do celkem tfií skupin:

2.1 Nelegální otevfiení polních skladÛ expedice a jejich vandalizaceâeská expedice v Abúsíru disponovala celkem tfiemi dobfiechránûn˘mi místy, kam byly vÏdy na pfiechodnou dobu ukládá-ny archeologické a pfiírodovûdné nálezy men‰ího v˘znamu,pocházející z aktuálních v˘zkumÛ. Ve skuteãnosti to znamena-lo, Ïe zde byly uloÏeny po dobu svého vûdeckého zpracovává-ní. Celkem nyní evidujeme v Abúsíru na 28 vût‰ích i men‰ícharcheologick˘ch objektÛ na centrálním poli (oblast vlastních

A B Ú S Í R S K É S T Í N Y P E S V I I I / 2 0 1 1 5

Obr. 3 Pohled na ilegální stavebníãinnost ve Wádí Tafla v jiÏní Sakkáfie (foto M. Bárta)

ZLOM1-26 24.10.2011 15:12 Stránka 5

pyramid), 65 v oblasti na jih od Neferirkareovy a Raneferefovypyramidy – tzv. jiÏním Abúsíru a více neÏ 10 v oblasti ‰achto-v˘ch hrobÛ v západní ãásti koncese. V tomto ohledu utrpûlyznaãnou ztrátu informace pocházející z v˘kopÛ z posledníchdvou sezón, zejména nálezy kamenn˘ch nádob z anonymníhrobky AS 54 (pfiibliÏnû doba vlády panovníka 3. dynastie Hu-neje), nálezy z v˘zkumÛ Verkaureovy mastaby (AC 26), antro-pologick˘ a zoologick˘ materiál, pfiírodovûdné vzorky aj. Pod-stata problému spoãívala a spoãívá v tom, Ïe dlouholetáorganizaãní ãinnost ve skladech byla váÏnû naru‰ena, do‰lok po‰kození mnoh˘ch historicky v˘znamn˘ch artefaktÛ a bylynenávratnû ztraceny mnohé archeologické kontexty.

2.2 Nelegální v˘kopová ãinnostDal‰í ãetné ‰kody byly napáchány na lokalitû samé. Jednalose o desítky nelegálních v˘kopÛ s úmyslem najít zdobenéhrobky, nevykradené pohfiební komory a cenné v˘tvory staro-egyptského umûní. Vût‰ina tûchto v˘kopÛ je situována podélv˘chodního okraje koncese, zejména v tûch úsecích, kde se

poblíÏ nachází souãasné osídlení vesnice Abúsír. Úplnû nej-hÛfie byla po‰kozena jihov˘chodní ãást koncese o rozlozenûkolika hektarÛ. Zde se pÛvodnû po roce 3000 pfi. Kr. roz-kládalo jedno z prvních pohfiebi‰È novû vzniklého staroegypt-ského státu, tzv. Bonnetovo pohfiebi‰tû na jihov˘chodnímokraji abúsírské nekropole (Bonnet 1928). Toto pohfiebi‰tû,zkoumané na zaãátku 20. století, poskytlo egyptologickémubádání bohaté prameny dokumentující postupn˘ vzestup sta-roegyptské civilizace, rozmach vrstvy administrátorÛ a rychl˘v˘voj umûní, fiemesel a psaného jazyka. Znaãná ãást tohotopohfiebi‰tû ãekala na své prozkoumání a dnes mÛÏeme jiÏjen litovat, Ïe k nûmu nedo‰lo. Velké mnoÏství pramenÛ defi-nitivnû zaniklo v dÛsledku v˘stavby moderního muslimskéhohfibitova právû na plo‰e Bonnetova pohfiebi‰tû.

Celkem jsme na lokalitû Abúsír napoãítali, pfiedbûÏnû zma-povali a pov‰echnû zdokumentovali pfies více neÏ 200 ilegál-ních vkopÛ a v˘kopÛ, vesmûs na místech, kde se nacházelycihlové hrobky, pohfiební ‰achty nebo (v nûkter˘ch pfiípa-dech) zbytky staveb jiného charakteru (obr. 5 a 6).

6 P E S V I I I / 2 0 1 1 A B Ú S Í R S K É S T Í N Y

Obr. 5 Jeden z vyrabovan˘charcheologick˘ch objektÛ

v Abúsíru (foto M. Frouz)

Obr. 4 Me‰ita postavená nazákladech královského zádu‰ního

komplexu – vzestupné cestyvedoucí ke kultovnímu chrámu

panovníka 5. dynastie DÏedkarea Isesiho

(foto M. Bárta)

ZLOM1-26 24.10.2011 15:12 Stránka 6

2.3 Ukradené dvefie knûze RahotepaV roce 1991 objevila ãeská expedice v jiÏním Abúsíru hrobkupatfiící níÏe postavenému hodnostáfii jménem Rahotep. Tatohrobka se skládala z nadzemní a podzemní ãásti. V nadzem-ní ãásti byl umístûn vstup od v˘chodu vedoucí do velkého ne-zastfie‰eného dvora a kaple, na jejímÏ konci stála v západnístûnû vápencová kultovní stéla (obr. 7). Tyto tzv. nepravédvefie patfiící knûzi Rahotepovi, kter˘ Ïil na sklonku 24. stol.pfi. Kr. (Bárta – âern˘ – Strouhal 2001: 66–68, pl. 32–34) byly‰iroké 1,16 m a vysoké 1,80 m. Byly zdobeny hieroglyfick˘minápisy v zahloubeném reliéfu a postavami majitele a jehomanÏelky jménem Chenut. Rahotep je zde zachycen celkemãtyfiikrát, ve tfiech pfiípadech v krátké suknici a jednou v pan-

tefií koÏe‰inû knûze. Nápisy na dvefiích se vztahují k jehoúfiednické kariéfie. Podle nich mûl Rahotep na starosti králov-ské odûvy a ozdoby, byl rovnûÏ správcem královského palá-ce, knûzem boha Hora a bohynû VadÏety a dohlíÏel na dílnypatfiící k dolnoegyptské královské korunû. Na neprav˘ch dve-fiích se kromû Rahotepa a jeho manÏelky vyskytují i postavynûkolika slouÏících a jeho syna, kter˘ se také jmenoval Ra-hotep (II.), pracoval jako niωí knûz v královském zádu‰nímkomplexu jednoho z panovníkÛ pohfiben˘ch v Abúsíru a byltaké boÏím dÛvûrníkem.

Vlastní pohfiební komora Rahotepa a jeho manÏelky se na-cházela na západ od neprav˘ch dvefií a vedla k ní ‰achta hlu-boká více neÏ 10 m. Na jejím dnû se nacházel vstup do malé

A B Ú S Í R S K É S T Í N Y P E S V I I I / 2 0 1 1 7

Obr. 6 Mapa zlodûjsk˘ch vkopÛ v Abúsíru (autor Vl. BrÛna)Zlodûjské vkopy

ZLOM1-26 24.10.2011 15:12 Stránka 7

místnosti, která ov‰em byla jiÏ ve starovûku dÛkladnû vykra-dena a pohfiby manÏelského páru zde umístûné rozmetány.Podle antropologického ohledání byli oba pfiibliÏnû stejnûstafií, ve vûku zhruba 30–40 let.

Bûhem dokumentace ‰kod v Abúsíru v prÛbûhu bfiezna2011 bylo zji‰tûno, Ïe tato stéla, chránûná Ïelezn˘mi dvefimia Ïelezobetonov˘m stropem, byla zlodûji ukradena. Pfiesnûpo dvaceti letech, které uplynuly od jejího objevu, se pouÈtéto unikátní památky opût uzavfiela. Doufejme, Ïe pouzedoãasnû.

3. Budoucnost egyptské archeologie

TfiebaÏe jsou v tomto okamÏiku egyptské lokality a muzeav bezpeãí, mají egyptologové bohatou látku k pfiem˘‰lení.Rabování skladÛ a nelegální v˘kopy mají na svûdomí obyva-telé okolních vesnic. Ti se domnívali, Ïe se tímto zpÛsobemmohou snadno a rychle obohatit. Brzy v‰ak své poãínánívzdali. Jejich ãinnost je symptomatická nejen pro Egypt, alei pro mnohé dal‰í zemû, kde dochází k drastickému propaduúrovnû vzdûlanosti, coÏ bohuÏel platí do znaãné míry i prona‰i zemi. Proto jedin˘m moÏn˘m lékem na tyto neduhy jsoudlouhodobé investice do vzdûlávání nejmlad‰ího segmentupopulace. SvÛj díl na tomto stavu nesou i egyptologové, kte-fií by se mûli více snaÏit o komunikaci s místními komunitamia osvûtou vysvûtlovat podstatu své práce.

V pfiípadû âeského egyptologického ústavu vyvstává je‰tûnaléhavá potfieba co nejdfiíve detailnû zdokumentovat pfiesn˘rozsah ‰kod, prozkoumat zãásti odhalené ãi poniãené archeo-logické objekty. NejsloÏitûj‰ím problémem bude stavba nové-ho centrálního skladu pro nálezy expedice, která bude tech-nicky a zejména finanãnû velmi nákladná.

Poznámky:1 http://www.iae-egyptology.org/.2 http://www.sca-egypt.org/eng/MR_PR.htm.3 Publikace, které zatím vy‰ly a které vydal Griffith Institute v Oxfor-

du, jsou tyto: Murray – Nuttall 1963; âern˘ 1965; McLeod 1970;

McLeod 1982; Leek 1972; Littauer – Crouwel 1985; Manniche

1976; Tait 1982; Jones 1990; Eaton-Krauss – Graefe 1985; Eaton-

Krauss 1993; el-Khouli – Holthoer – Hope – Kaper 1994; Beinlich

– Saleh 1989; Davies – Gardiner 1962; Eaton-Krauss 2008.4 Expedice se úãastnili: M. Bárta, L. Bare‰, Vl. BrÛna, V. Dulíková,

M. Frouz, P. Havelková, J. Krejãí, P. Malá, M. Megahed, M. Odler,

K. Smoláriková a H. Vymazalová.

Literatura:Bárta, Miroslav – âern ,̆ Viktor – Strouhal, Eugen: 2001 The Ceme-

teries at Abusir South I, Praha: Set Out [Abusir V].

Beinlich, Horst – Saleh, Mohamed: 1989 Corpus der hieroglyphi-

schen Inschriften aus dem Grab des Tutanchamun, Oxford: Griffith

Institute.

Bonnet, Hans: 1928 Ein frühgeschichtliches Gräberfeld bei Abusir,

Leipzig: J. C. Hinrichs.

âern ,̆ Jaroslav: 1965 Hieratic Inscriptions from the Tomb of Tutan-

khamun, Oxford: Griffith Institute.

Davies, Norman M. – Gardiner, Allan H.: 1962 Tutankhamun’s

Painted Box, Oxford: Griffith Institute.

Eaton-Krauss, Marianne: 1993 The Sarcophagus in the Tomb of

Tutankhamun, Oxford: Griffith Institute.

2008 The Thrones, Chairs, Stools, and Footstools from the Tomb of

Tutankhamun, Oxford: Griffith Institute.

Eaton-Krauss, Marianne – Graefe, Erhardt: 1985 The Small Golden

Shrine from the Tomb of Tutankhamun, Oxford: Griffith Institute.

Jones, Dilwyn: 1990 Model Boats from the Tomb of Tutankhamun,

Oxford: Griffith Institute.

el-Khouli, Ali A. R. H. – Holthoer, Rostislav – Hope, Colin A. – Kaper,

Olaf E.: 1994 Stone Vessels, Pottery, and Sealings from the Tomb

of Tutankhamun, Oxford: Griffith Institute.

Leek, Frank F.: 1972 The Human Remains from the Tomb of Tutan-

khamun, Oxford: Griffith Institute.

Littauer, M. A. – Crouwel, J. H.: 1985 Chariots and Related Equip-

ment from the Tomb of Tutankhamun, Oxford: Griffith Institute.

Manniche, Lise: 1976 Musical Instruments from the Tomb of Tutan-

khamun, Oxford: Griffith Institute.

McLeod, W.: 1970 Composite Bows from the Tomb of Tutankhamun,

Oxford: Griffith Institute.

1982 Self Bows and other Archery Tackle from the Tomb of Tutan-

khamun, Oxford: Griffith Institute.

Murray, H. – Nuttall, M.: 1963 A Handlist of Howard Carter’s Catalo-

gue of Objects in Tutankhamun’s Tomb, Oxford: Griffith Institute.

Reeves, Carl N.: 1990 The Complete Tutankhamun: the King, the

Tomb, the Royal Treasure, London: Thames and Hudson.

Tait, John W.: 1982 Game Boxes and Accessories from the Tomb of

Tutankhamun, Oxford: Griffith Institute.

8 P E S V I I I / 2 0 1 1 A B Ú S Í R S K É S T Í N Y

Obr. 7 Rahotepovy nepravé dvefie (foto M. Zemina)

ZLOM1-26 24.10.2011 15:13 Stránka 8

Abstract:

Abusir’s shadows

This short study presents an assessment of the latestdevelopments in Egypt after January 25, 2011 with regard toancient Egyptian monuments, specifically to Abusir and tothe pyramid zone of Memphis in general. Abusir is one of

the most badly affected sites in Egypt. More than 200 placeshave been damaged by illegal excavations; the expedition’stotal of three field magazines have been vandalised; the so-called Bonnet’s cemetery in South-East Abusir has beendamaged irreversibly, and the false door of Rahotep datingto the 24th century B.C.E. has been destroyed.

A R C H E O L O G I K ¯ V ¯ Z K U M H R O B K Y L É K A ¤ E N E F E R H E R P TA H A P E S V I I I / 2 0 1 1 9

Archeologick˘ v˘zkum hrobky lékafie Neferherptaha1

Veronika Dulíková – Martin Odler – Petra Havelková

V˘zkum jiÏního Abúsíru pod vedením Miroslava Bárty se na podzim roku 2010 zamûfiil na prostor jihov˘chodnûod mastaby soudce Intiho (AS 22; Bárta 2002: 28–33) a jeho otce, vezíra Kara (AS 16; Bárta et al. 2009). Bylazde objevena a prozkoumána kamenná mastaba vrchního lékafie Neferherptaha, kterou oznaãujeme jako AS 65.Události v Egyptû na poãátku roku 2011 zpÛsobily, Ïe mnohé informace z v˘zkumu zÛstaly neúplné. Pfiivandalském rabování abúsírsk˘ch skladÛ ãeské expedice byly totiÏ zniãeny i nûkteré archeologické prameny(zvlá‰tû antropologické a zoologické povahy; více viz s. 5–8).

Mastaba lékafie Neferherptaha (AS 65)

Objev mastaby AS 65 mÛÏe platit za vhodnou ukázku toho,jak i odkrytí jedné jediné hrobky a jejího bezprostfiedního oko-lí mÛÏe poskytnout vhled do sloÏit˘ch dûjin pohfiebi‰tû v jiÏ-ním Abúsíru a jak v˘zkum nûkolik otázek zodpoví, ale záro-veÀ vyvolává mnoho dal‰ích.

Celková odkrytá plocha nadzemní ãásti hrobky zabíralazhruba 18 ¥ 8,8 m. Vrstvy zásypu nad hrobkou se odli‰ovaly,jiÏní ãást pokr˘val písek promíchan˘ s úlomky vápence, ci-hel, uhlíkÛ a fragmentÛ keramiky ze Staré fií‰e. Severní ãástzavál pou‰tní písek a na nûkter˘ch místech stavbu v˘raznûpo‰kodila eroze.

Nejvût‰í dochovaná v˘‰ka kamenné zdi je témûfi dva met-ry a tvofií ji ‰est vrstev opracovan˘ch a nestejnû velk˘ch blo-kÛ vápence. PÛvodní úroveÀ podlahy snad naznaãuje vybí-hající fiádek blokÛ, podlaha v‰ak urãitû nebyla kamenná.Stejnû tak se nena‰ly Ïádné kamenné stropní bloky. Horníãást stûn hrobky velmi pravdûpodobnû tvofiilo zdivo z nepále-n˘ch cihel, z nûhoÏ se v‰ak mnoho nedochovalo. Není zfiej-mé, zda dvojí materiál pouÏit˘ pfii stavbû stûn mûl nûjak˘zvlá‰tní v˘znam, ãi byl pouze v˘sledkem snahy majitele zlev-nit a zrychlit stavbu.

Sklonûné zdivo na vnûj‰í stranû hrobky bylo nejlépe za-chováno a dokumentováno na jiÏní stranû, zbytky fasády by-ly patrné i na v˘chodní a severní stranû. Západní ãást zdivahrobky nebyla kamenná, ale pravdûpodobnû cihlová a vyuÏi-la ochranné cihlové zdi obestavûné kolem bezejmenné ka-menné mastaby AS 31, k níÏ vût‰ina lékafiovy hrobky pfiiléha-la. Archeologick˘ kontext potvrzuje, Ïe hrobka AS 65 bylavystavûna pozdûji neÏ stavba AS 31.

Bloky tvofiící zdivo hrobky na spojích pfiekr˘valy dvû vrstvymalty a ve vnûj‰í vrstvû byl ostr˘m nástrojem naznaãen prÛ-bûh blokÛ. V˘sledn˘ dojem z celé stavby by dnes asi nepÛ-sobil pfiíli‰ esteticky, mÛÏeme se zde v‰ak setkat s pfiíklademúplnû jiného vnímání podoby stavby a stavu jejího dokonãenív staroegyptské kultufie. Zdivo mastaby se z publikovan˘chabúsírsk˘ch hrobek podobá napfi. Nebtejemneferesinû mas-tabû z královské ãásti nekropole (Krejãí – Callender – Verneret al. 2008: figs. 2.2, 2.4).

Hrobka lékafie Neferherptaha mûla v nadzemní ãásti ‰estmístností (obr. 2). Vstupovalo se do ní na jihozápadní stranûdo pfiedsínû (místnost 2; s rozmûry 3 ¥ 2 m, 6 ¥ 4 staroegypt-ské lokty; jeden loket mûfiil pfiibliÏnû 0,52 m). Smûrem na jihbyla místnost 1, pravdûpodobnû tzv. sklad hrobky (4 ¥ 4 lokty,2 ¥ 2 m). Smûrem na sever se z pfiedsínû náv‰tûvník dostaldo chodbové kaple (místnost 3; 13 ¥ 1,5 m, 26 ¥ 3 lokty), kdebyly v líci kamenné zdi v rozestupu ‰esti loktÛ dva jednoduchézahloubené v˘klenky ve spodní ãásti z kamene, v horní do-zdûné cihlami a obílené. Jednotlivé místnosti vymezují prahydláÏdûné opracovan˘mi kamenn˘mi bloky, z nichÏ jeden roz-dûluje místnost 3 na jiÏní a severní ãást. V severní ãásti se na-chází velká kaple (pÛdorys 1,5 ¥ 1,5 m; 3 ¥ 3 lokty), jejíÏ celouzápadní stûnu zabíraly nepravé dvefie. Tyto dvefie byly vyho-toveny z kvalitního bílého vápence natfieného ãervenou bar-vou, aby pfiipomínaly cenûnou asuánskou Ïulu. Jejich horníãást je silnû erodovaná a dochovaná spodní polovina neneseÏádné reliéfy ani nápisy. Velmi pravdûpodobnû nápis identifi-kující majitele – aÈ uÏ vytesan˘ v reliéfu nebo napsan˘ barvou– obsahoval horní díl dvefií, dnes zniãen .̆ Kaple pfiedstavuje

Obr. 1 Stavební nápis v hieratickém písmu prozradil titul a jménomajitele hrobky: vrchní lékafi Neferherptah (kresba H. Vymazalová)

ZLOM1-26 24.10.2011 15:13 Stránka 9