SMAJLÍKŠkolní časopis ZŠ Tatenice
Školní rok 2015/2016, č. 1
Vítejte v novém školním roce!
Redakce školního časopisu: Matěj Dvořák, Tomáš Chládek, Jan Slavíček, Kateřina Skalická, Daniela Pokorná (9. ročník), Tomáš Rája, Vojtěch Souček (8. ročník), Ondřej
Kotouček, Michal Prokop, Jaroslava Glocarová, Veronika Knápková, Lucie Zachovalová (7. ročník)
V letošním školním roce se na Smajlíku můžete podílet i vy! Tipy na články házejte do naší schránky (naproti jazykové učebny)
28. září 935 byl zavražděn kníže Václav svým bratrem Boleslavem I. a jeho společníky – státní svátek
ČR: DEN ČESKÉ STÁTNOSTI. V tento den také Přemyslovci
dobyli Libici nad Cidlinou a vyvraždili všechny Slavníkovce (r.
995).
AKTUÁLNĚ!
Evropská migrační krize je v roce 2015 probíhající politická krize v Evropské unii, způsobená velkým počtem imigrantů – jak ekonomických migrantů, tak uprchlíků – směřujících do EU přes Středozemní moře a Balkán z Afriky, Blízkého a Středního východu. Rostoucí počty migrantů z těchto zemí se začaly objevovat již v předchozí dekádě a zejména v souvislosti s tzv. Arabským jarem. Rozměry celoevropské krize jev dostal na jaře roku 2015, kdy se ve Středozemním moři během krátké doby potopilo pět lodí s migranty, celkem se utopilo asi 1200 lidí a začalo se uvažovat o zavedení kvót na přerozdělování uprchlíků. V roce 2014 členské státy EU přijaly žádosti od 626 065 migrantů, z nichž bylo 183 365 přijato, a
žadatelům byla poskytnuta nějaká forma ochrany, zatímco 442 700 žádostí bylo zamítnuto. Nejvíce žádostí o azyl bylo podáno v Německu, následuje Švédsko, Francie a Itálie. Ve srovnání s počtem obyvatel přijímá nejvíce žádostí o azyl Švédsko, Maďarsko a Rakousko. I v první polovině letošního roku obdrželo nejvíce žádostí o azyl, 171 795, Spolková republika Německo, následovaná Maďarskem a Švédskem. V případě Maďarska je ale tento vysoký počet dán tím, že pokud by migranti žádost v EU nepodali a byli při cestě do Německa zachyceni, hrozila by jim deportace do země původu. Dle serveru Česká pozice je nejčastějším cílem migrantů Německo z toho důvodu, že má nejštědřejší sociální systém v Evropské unii.
M. Dvořák
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně – exkurze 7., 8. a 9. ročníku (29. 9. 2015)
- přečerpávací vodní elektrárna společnosti ČEZ vybudovaná v Hrubém Jeseníku
- nejvýkonnější vodní elektrárna v Česku, její instalovaný výkon je 2×325 MW
- hlavním úkolem je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou a výkonem dodávaným energetickými zdroji
- horní nádrž se nachází na vrcholu hory Dlouhé stráně v nadmořské výšce 1350 m. n. m., má celkový objem 2 719 750 m³ a zabírá plochu 15,4 ha
- dolní nádrž leží na říčce Divoká Desná v nadmořské výšce 824,7 m. n. m., má celkový objem 3 405 000 m³ a plochu 16,3 ha
- výstavba byla zahájena v roce 1978, do provozu byla uvedena až v roce 1996
- v roce 2005 Dlouhé Stráně zvítězily v internetové anketě serveru iDNES o „div Česka“
Zábavný koutekBaví se dva chlapi a jeden říká: „Víš o tom, že k nám přijela tchyně po svatbě jen jednou?" A druhý na to: „Tak to máš štěstí, ne?" „Ne, nemám, ona ještě neodjela!"Přítelkyně povídá manželovi: „To je pěkné, že sleduješ moji maminku, jak spinká." „Já jen čekám, až jí dohoří ta cigareta a spálí jí ruku."Policista zastaví auto. „Paní řidičko, zaplatíte pokutu, přejela jste plnou čáru." „A co? To jsem ji měla podjet?"Sedí blondýnka a brunetka u televize a dívají se na film. Brunetka povídá: „Hele, vsadíme se, jo? Já sázím, že ten chlap skočí.“ Blondýnka: „Tak jo já sázím, že neskočí.“ Dali 100kč na stůl a ten chlap skočil. Jenže brunetka řekne: „Hele, já ten film už viděla a věděla jsem to.“ A blondýnka na to: „No, já ten film taky viděla, ale myslela jsem, že podruhé už neskočí!“
J. Glocarová, M. Prokop
Procvičujeme zeměpis – pracuj s mapou České republiky!
1. Zakresli Krkonoše se Sněžkou, Hrubý Jeseník, Beskydy, Šumavu a Krušné hory.2. Zakresli Vltavu, Labe a Moravu.
3. Pojmenuj země, se kterými sousedíme.4. Najdi Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň, Liberec, Olomouc a České Budějovice.5. Vymaluj kraj, ve kterém žijeme.
T. Chládek
Vzpomínáme…
Dne 30. září 1938 brzy po půlnoci byla podepsána Mnichovská dohoda a předána vyslanci Mastnému, aby ji doručil do Prahy. Toho dne dopoledne zasedla na mimořádném zasedání československá vláda a po pouhých patnácti minutách jednání rozhodla, že dohodu přijme. Brzy poté podepsal generál Krejčí rozkaz potvrzující vydání území a již následující den započalo obsazování pohraničí Německem. Československu byl výsledek jednání jen oznámen, přestože v Mnichově mělo svého zástupce.
V důsledku této dohody přišlo Československo o svá historická pohraniční území na hranicích s Německem, které náležely zemím Koruny české od středověku. Docházelo k pronásledování německých antifašistů a Židů a k vyhánění Čechů, přičemž těm, kteří v pohraničí zůstali, odebrali Němci národnostní a některá občanská práva. Československo dále přišlo o soustavu pohraničních pevností, kterou začalo budovat v roce 1935. Ve dnech 5. - 10. listopadu muselo Československo odstoupit část jižního a východního
Slovenska, i téměř polovinu Podkarpatské Rusi Maďarsku. Celkové ztráty pomnichovského Československa tak činily 41 098 km2 a 4 879 000 obyvatel. Dohodu
podepsali: Neville Chamberlain (V. Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie).
M. Dvořák
POZNÁŠ TYTO OSOBNOSTI?
1. 2. 3.
4. 5. 6.
J. Glocarová
Recept – houbová smaženice
Ingredience: 400g hub, 3 lžíce másla, 1 - 2 cibule, 2 lžíce mletého kmínu, 5 vajecPostup přípravy Cibuli oloupeme a nakrájíme najemno. Houby očistíme, propláchneme a nakrájíme na plátky. Máslo rozpustíme a cibuli na něm zesklovatíme. Přidáme houby, kmín a dusíme. Pokud jsou houby sušší, podlijeme vodou, jinak není třeba a dusíme doměkka. Vajíčka rozšleháme se solí a před koncem dušení je vmícháme do podušených hub. Mícháme, dokud směs nezhoustne. Ihned podáváme. Nejlepší přílohou je chleba.
T. Chládek
Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října den před křesťanským svátkem Všech svatých, z jehož oslav se v Irsku vyvinul. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat a „koledují“ o sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě,
Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu aj. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová. V České republice nejde o tradiční svátek.
Naši prvňáciRastík
,,Baví mě čeština, výtvarka, matematika. Nejradši mám přestávky. Moje oblíbená barva je zelená. Až budu velký, chtěl bych být závodník.“
Lukášek
,,Mám rád výtvarnou výchovu, nebaví mě dělat domácí úkoly. Do školy chodím nerad, ale rád si hraji ve družině. Modrá je mojí nejoblíbenější barvou. Chci být policistou.
Šimonek
,,Ve škole mě baví číst a počítat. Rád bych se vrátil do školky. Až budu dospělý, chtěl bych pracovat v kanceláři.“
Pavlínka
,,Ráda zpívám a maluji. Učení moc ráda nemám, proto mi pomáhá maminka. Mým snem je být policistka.“
Ondra
,,Můj oblíbený předmět je hudební výchova. Moje oblíbená barva je zelená. Už je ze mě kus chlapa. Až budu dospělý, chci být řidičem formule.“
Pavlík
,,Můj oblíbený předmět je matematika. Má oblíbená barva je bílá. Až vyrostu, chci být řidičem motorky.“
František
,,Baví mě počítání. Má oblíbená barva je modrá. Moje vysněné povolání je policista.“
Tomášek
,,Baví mě kreslit. Ale pořád nevím, čím chci být, až vyrostu.“
D. Pokorná, K. Skalická
KAM PO ZŠ V NAŠEM OKOLÍ?Integrovaná střední škola Moravská TřebováObchodní akademie a Vyšší odborná škola ekonomická SvitavyStřední škola obchodní a služeb Polička
Střední škola zahradnická a technická LitomyšlStřední zdravotnická škola SvitavyVojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové
Vyšší odborná škola pedagogická a Střední pedagogická škola LitomyšlGymnázium LanškrounObchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu ChoceňPrůmyslová střední škola LetohradStřední odborná škola a Střední odborné učiliště LanškrounStřední odborné učiliště opravárenské KrálíkyStřední škola automobilní Ústí nad OrlicíStřední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí
Střední škola zdravotnická a sociální Ústí nad OrlicíStřední škola zemědělská a veterinární LanškrounVyšší odborná škola a Střední škola technická Česká TřebováStřední škola sociální péče a služeb ZábřehVyšší odborná škola a Střední škola automobilní Zábřeh
D. Pokorná, K. Skalická
ZAJÍMAVOST – Co se nejčastěji vyskytuje ve snech?
V. Souček
Se ř a ď č esk é a č eskoslovensk é prezidenty :Beneš, Havel, Zeman, Husák, Masaryk, Gottwald, Hácha,
Novotný, Zápotocký, Svoboda, KlausT. Chládek
PREMIÉRY V ČESKÝCH KINECHMarťan
Před šesti dny se astronaut Mark Watney (Matt Damon) jako jeden z prvních lidí prošel po Marsu. Teď bude ale nejspíš taky prvním člověkem, který tam zemře… sám a bez spojení se Zemí. Marka a jeho kolegy totiž během mise na Mars zaskočila prašná bouře a on v ní málem zahynul. Zbytek jeho týmu planetu narychlo opustil v domnění, že je mrtvý. Ale on přežil a ocitá se tak sám na nehostinné planetě. Má k dispozici jen omezené zásoby, a tak musí využít veškerý důvtip, invenci a technické znalosti, aby nejen přežil, ale také nalezl způsob, jak vyslat signál na Zemi, že je naživu. V okamžiku, kdy se mu to podaří, začne miliony kilometrů daleko od něj NASA a mezinárodní tým vědců neúnavně pracovat, aby dostali tohoto „Marťana“ domů. Ve skoro beznadějné situaci se jediným přijatelným řešením ukáže být návrat rakety s členy Markova týmu, kteří jsou na cestě na Zem. Hodit ve vesmíru zpátečku kvůli
záchranné misi ale znamená vystavit celou posádku obrovskému nebezpečí. Filmové adaptace bestselleru Andy Weira se ujal slavný režisér Ridley Scott (Vetřelec, Prometheus, Gladiátor) a do hlavních rolí obsadil hvězdnou sestavu, v níž se vedle Matta Damona představí Jessica Chastain, Kristen Wiig, Kate Mara, Sean Bean a Michael Peña.
Hotel Transylvánie 2 Rodinka Draculů se ve zcela nové strašidelné komedii společnosti Sony Pictures
Hotel Transylvánie 2 vrací s novou dávkou dobrodružství! Zdá se, že Hotelu Transylvánie se začíná dařit... Dracula konečně ustoupil ze svých striktních zásad ubytovávat v hotelu pouze příšery a ten se proto otevírá i lidským návštěvníkům. Za zavřenými dveřmi krypty ale Draculu sžírají pochybnosti o tom, zda se jeho napůl lidský a napůl upíří vnuk Dennis vůbec někdy stane upírem. Když tedy Mavis ve společnosti Johnnyho vyrazí na návštěvu lidské části příbuzenstva - na které ji ostatně také čeká nejedno překvapení - požádá "Děda" Drac o pomoc své přátele Franka, Murrayho, Waynea a Griffina a společně Dennisovi nachystají "kurz pro strašidla". Nemají ale nejmenší tušení, že se k návštěvě své rodiny v hotelu chystá také Dracův rozmrzelý a velmi, velmi, velmi staromódní otec Vlad. Když se tedy Vlad dozví, že jeho pravnuk není čistokrevný upír - a ještě k tomu teď do Hotelu Transylvánie mohou jezdit i lidé - nastane mela, ze které by dost možná i upírovi ztuhla krev v žilách.
MimoniZamysleli jste se někdy nad tím, proč vlastně ti žluťoučcí a k sežrání roztomilí
Mimoni dobrovolně slouží Gruovi, padouchovi s velkým P? Odpověď přináší animovaná komedie Mimoni, která z nich konečně a především zcela zaslouženě dělá hlavní postavy jejich vlastního příběhu. Odpověď na výše uvedenou otázku najdete hned úvodu, který mapuje historický vývoj Mimoňů. Představte si, že tihleti dobráci od kosti vidí odnepaměti smysl své existence v posluhování tomu největšímu darebákovi široko daleko. Kdykoliv shodou náhod, ke kterým často přispívali oni sami, o svého pána přišli, hned si hledali dalšího. A tak to šlo celá staletí, od Tyranosaura Rexe, přes hraběte Drákulu a císaře Napoleona až do okamžiku, kdy žádného nového nadřízeného najít nedokázali a upadli do hluboké deprese. Tu zvýraznila i skutečnost, že se v onen tragický moment nalézali v zemi věčného sněhu a ledu. Naštěstí se v jejich středu zjevili tři hrdinové – hrdý Kevin, hladový Stuart a lehce vystresovaný Bob. Ti vyrazili do světa, aby všem svým mimoňským kamarádům vrátili smysl života. Štěstěna je zavedla až do Ameriky, na floridský festival zločinců všeho typu, jehož se měla zúčastnit i absolutní královna světového zločinu, Scarlett Odkráglová. „Ta a žádná jiná!“ řekli si Kevin, Stuart a Bob a okamžitě zahořeli touhou začít pro Scarlett pracovat. Sympatie rozhodně nebyly oboustranné, přesto se zlodcera s trefným příjmením rozhodla vyzkoušet jejich schopnosti. Co takhle šlohnout britské korunovační klenoty? A tak se Kevin, Stuart a Bob vydávají do staré dobré Anglie, přičemž zdaleka netuší, že v příštích dnech není v sázce jen to, co bude Alžběta nosit na hlavě, ale také samotná existence jejich živočišného druhu.
V. Knápková
28. října – státní svátek ČR
Vznik Československa byl proces, který vedl k ustavení samostatného Československa. Československo bylo vyhlášeno 28. října 1918. Jeho hranice byly vymezeny mírovými smlouvami a z nich vycházejícími rozhodnutími v rámci versailleského mírového systému.
Dne 28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem
Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu. Téhož dne kolem 9. hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska. Na večer téhož dne vydal Národní výbor první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého, a poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru "Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem..." Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup - později zvaní "Muži 28. října".
29. října jednal Národní výbor s českým místodržitelem Maxem Coudenhovem o převzetí moci. Výsledkem byl kompromis, když se Národní výbor přihlásil k prozatímnímu zřízení veřejné správy. Ve dnech 29. - 30. října se konstituovala československá státní moc v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích a na dalších místech.
30. říjen byl závěrečným dnem pražského převratu. Rakouské vojenské velitelství kapitulovalo před Národním výborem, protože maďarští a rumunští vojáci odmítli bojovat. Na Slovensku byla přijata Martinská deklarace, na základě které se Slovensko připojilo k českým zemím.
T. Rája
Recept - dýňová polévka
Na 4 porce budeme potřebovat: 1 cibuli, 1 litr kuřecího nebo zeleninového vývaru, olej, 1 kg dýně, na ozdobu čerstvou pažitku, čerstvou bazalku, zakysanou smetanu, podle chuti sůl, pepř, kari.
Postup přípravy receptu: Oloupanou cibuli osmahneme dozlatova na oleji. Přidáme na kostičky nakrájenou dýni a zalijeme vývarem. Necháme 20 minut povařit, dokud dýně nezměkne. Po
uvaření polévku odstavíme a necháme vychladnout. Dýňovou polévku rozmixujeme a ochutíme pepřem, solí a kari kořením. Vše dáme zpět na mírný oheň a ještě chviličku povaříme. Polévku podáváme se lžičkou zakysané smetany a na talířku zdobíme s čerstvou pažitkou a nasekanou bazalkou.
J. Glocarová
Velká pardubická je dostihový závod, konající se každou druhou říjnovou neděli na dostihovém závodišti v Pardubicích. Jde o nejtěžší dostih v kontinentální části Evropy.Na počátku byly hony. Vyšší šlechta oblečená do barevných kabátců se smečkou psů a na koních pronásledovala zvěř a překonávala přitom různé přírodní překážky. První závod se uskutečnil roku 1836 na chlumeckém panství Oktaviána Kinského. Díky aktivitě knížete Františka
Lichtenštejnského se tyto hony (zvané parforsní) přesunuly do Pardubic. Charakter zdejší krajiny, která připomínala anglický park, byl příčinou velkého rozmachu honů v tomto městě. V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována v roce 1856. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojedinělá a obtížná závodní dráha. První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní. Dostih dokončilo pouhých 7 koní. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen u nás. Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou válečných let, z důvodu politických událostí v roce 1968 (sousedící vojenské letiště zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908.Dnes se Velká pardubická koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha tohoto dostihu měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9 – 10 minut. Na startu se setkává asi 15 až 20 koní s těmi nejlepšími žokeji a žokejkami převážně z České republiky. Ve Velké pardubické mohou startovat pouze šestiletí a starší koně, kteří se musí kvalifikovat v jednom ze čtyř kvalifikačních dostihů.
ZAJÍMAVOSTI
Dostih má pouze jednoho vítěze - rekordmana. Čtyřikrát vyhrál Velkou pardubickou kůň Železník.Nejrychlejší závod se běžel v roce 2015 s časem 8:55,29 minut - hřebec Nikas s žokejem Markem Stromským, trenérem byl Stanislav Popelka a majitelem vítězného koně Petr Kupka z Olomouce. V roce 1909 dostih nedokončil žádný kůň.Jediným osminásobným vítězem je žokej Josef Váňa.Jedinou ženou, která zvítězila ve Velké pardubické, byla Lata Brandisová. Jediný žokej, který vyhrál čtyři ročníky za sebou, byl Peter Gehm (2001 – 2004).
M. Prokop
POSVÍCENÍ
Posvícení (na Moravě hody) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela. Výraz „posvícení“ znamená totéž co „posvěcení“. Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, protože jeho stavbě obyvatelé obvykle věnovali mnoho práce a dle možností i peněz. Církev sama kostely zpravidla nestavěla, ale po dokončení kostel převzala a starala se (a stará) o jeho provoz i údržbu, včetně přípravy a přidělování duchovních jednotlivým farnostem pro službu církvi a Bohu. Výroční slavnost posvěcení kostela se také často označuje jako výroční pouť či prostě pouť – tento název se přenesl i na zábavu, která takovou oslavu doprovázela, a rozšířil se i na zábavní parky, které ztratily či nikdy neměly náboženskou souvislost.Po dokončení stavby nemohl být kostel hned použit pro bohoslužby. Nejprve se musel slavnostním způsobem vyjmout ze světské sféry a posvěcením jej slavnostně vyčlenit pro služby Bohu. Den předem se vše připraví, zvenku kolem kostela se postaví dva nebo tři polní oltáře. Ráno se začne s modlitbou u jednoho z nich. Světící biskup 3x obejde kostel za zpěvů a modliteb, zdi kropí svěcenou vodou. Kostel je uzamčen a uvnitř je kněz. Pokaždé, když jde biskup s průvodem kolem těchto dveří, zaklepe na ně berlou, pronáší říkání a kněz uvnitř mu odpovídá. Potřetí na ně zaklepe berlou, udělá znamení kříže a dveře se otevřou. Pak uvnitř světí svěcenou vodu oltář. Po vysvěcení oltáře biskup s průvodem vyjde ven, převezme schránku s ostatky vybraného světce - patrona kostela, znovu s nimi obejde kostel a uloží je do oltáře. Následuje vysvěcení soch a obrazů a slavnostní první mše svatá.Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu. V průběhu let se tyto zvyky ustálily a někde dokonce splývají pojmy pouť a posvícení. Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské koláče, místní speciality, taneční zábavy a průvody s maskami. V některých regionech při této slavnosti figurují i zvířata jako beran, houser, kačer nebo kohout.Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení, nebo také císařské posvícení nebo hody. V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela, se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data. V dnešní době se však stále více stává, že se vesničané sami mezi sebou dohodnou, kdy si posvícení udělají, a tak ho mohou mít každý rok v jiném datu.Na Moravě, například na Slovácku, se posvícení říká hody a celý svátek organizuje tzv. stárek a stárka, tj. zvolený mládenec a dívka.
L. Zachovalová
D. Pokorná, K. Skalická
DUŠIČKYPamátka zesnulých připadá na 2. listopadu. V římskokatolické církvi je dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé. V zemích s křesťanskou tradicí je zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí.
Mezi řadu lidových pověr a zvyků rozšířených v Česku patřila víra, že prý duše jednou za rok, v předvečer Dušiček duše vystupují z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Blízcí hříšníků proto podle dostupných informací naplnili lampu na olej máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny. Večer se příbuzní nebo přátelé napili studeného mléka (nebo se jím postříkali), aby se duše tak ochladily. Na svátky se také pekly takzvané „dušičky“ nebo „kosti svatých“, pečivo (bochánky, rohlíky) ve tvaru kostí. Těmi se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela, chudí lidé v obci a zaměstnanci. Bývá zvykem, že se na hřbitovech konají v hřbitovních kaplích, kostelech či jen u hlavního hřbitovního kříže bohoslužby slova či mše svaté. Na Dušičky má také kněz povoleno stejně tak jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho (na hřbitovech většinou pluviál), ve kterém kněz prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.V České republice je vzpomínka na všechny zesnulé vedle Vánoc největším svátkem, který oslavují vzpomínkou, květinovým darem, zapálením svíčky, nejen křesťané, ale i mnozí nevěřící (ateisté).
V. Souček
HISTORICKO – TURISTICKÝ KROUŽEK
1. výlet našeho kroužku proběhl v sobotu 17. října. Nejdříve jsme si prohlédli historické centrum Litovle. Autobusem jsme dojeli na Bouzov, s ochotnou a milou průvodkyní absolvovali prohlídku romantického hradu. Nakonec jsme pěšky došli do Loštic, kde jsme navštívili Muzeum olomouckých tvarůžků. Výlet jsme zakončili v prodejně firmy AW a tvarůžkové cukrárně. Výletu se zúčastnili Jakub Konárek, František Kuttich, Vilém Novotný, Diana Čápová, Barbora Faltusová, Kristýna Faltusová, Aneta Jurečková, Romana Pokorná, Adéla Prokopová, Irena
Prokopová a Radka Hrabalová.
Co všechno si připomínáme v první půlce listopadu?
Bitva na Bílé hoře proběhla v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Bitva začala kolem poledne.
Nejznámější částí bitvy se stala závěrečná část útoku katolických sil na pravé
křídlo stavovské armády. Tato část je také známa tím, že se jí zúčastnily především jednotky z německých zemí najaté za peníze moravských stavů pod vedením Jindřicha Šlika spolu s částí Thurnova pěšího pluku pod velením Františka Bernarda z Thurnu. Thurnovi se podařilo ustoupit, ale Šlikovi již ne. Další zvláštnost z konce bitvy je osud stavovských záloh, které byly umístěny v oboře letohrádku Hvězda. Tato záloha vyčkávala po celou dobu bitvy – a to dokonce v době, když boje probíhaly před zdmi obory – a nakonec se vzdala úplně bez boje. Přesné zakončení bitvy není známo, ale předpokládá se, že k první hodině odpolední bylo dobojováno.Na české straně padlo v řádném boji poměrně málo lidu, mnoho vojska však bylo pobito na útěku. Počet padlých mohl tedy být kolem 5000 mužů. Češi ztratili všechna svá děla a několik tisíc kusů zbraní, jelikož prchající žoldnéři své zbraně zahazovali. Dále asi 100 praporců, množství střeliva, zbytek svých zavazadel a všechny zásobovací vozy. Vítězové ukořistili také asi 5 000 koní. Vzhledem k tomu, že přípravy královského dvora byly vykonány ve spěchu, dobyvatelé potom v Praze získali mnoho velmi cenné kořisti. Velmi prestižní kořist byly zdobené insignie Podvazkového řádu, který král Fridrich obdržel od svého tchána krále Jakuba I. Možná ještě významnější byl nález velké části královského archivu na Pražském hradě. Je velmi zajímavé, že ve spěchu královská rodina málem zapomněla malého syna Ruprechta. Na straně císařské a ligistické zahynulo 2 000 mužů.
K. Skalická
Svatý Martin byl římský voják, poustevník a biskup v Tours. Stal se jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších svatých a patří mezi první nemučedníky, které církev označila za svaté. Je zakladatel prvních klášterů ve Francii. Svou misijní činností horlivě potíral pohanství a obracel lidi na křesťanství. Je znám díky legendě, kdy se rozdělil se žebrákem o svůj plášť. V Česku se slaví jeho svátek 11. listopadu a je s ním spojeno mnoho tradic či pranostik. Jedni čekají, že Svatý Martin přijede na bílém koni (čekají první sníh), druzí ochutnávají první letošní, tzv. Svatomartinské víno. Tento svátek je dnem, kdy se lidé setkávají s dobrými přáteli nebo s celou rodinou a kdy zasednou nad martinskou husou či martinským pečivem. Sv. Martin je totiž mj. patronem hus, což údajně vzniklo díky legendě, kdy se Martin zdráhal přijmout biskupský úřad v Tours.
Schoval se do husince, hejno hus ho ale svým hýkáním prozradilo, a tak musel tu poctu přijmout.Svátek svatého Martina byl jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Na mnoha místech se konaly poutě, hojně se pořádala martinská posvícení. Hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy (zvané Martiny) a roháče. Jídla byla tučná, jako by se chtěli lidé připravit na dlouhou chladnou zimu. Dříve byla martinská husa poslední pečení před šestitýdenním adventním postem. Tento den končívala čeledi služba, dostávala mzdu a hledala nového hospodáře, případně o rok prodlužovala dohodu. Konávaly se dobytčí či výroční trhy. V tento den se uzavíraly smlouvy mezi obcí a obecním pastýřem, ovčákem, ponocným a dalšími lidmi.
D. Pokorná
Den válečných veteránů, 11. listopad, je den věnovaný památce válečných veteránů. Slaví se celosvětově jako Den veteránů nebo Den vzpomínek. Od listopadu 2001 je tento významný den připomínán i v České republice. Tradice oslav konce 1. světové války se začala rodit již při prvním výročí dne příměří, 11. listopadu 1919, kdy byl tento den připomínán v Londýně, Paříži i dalších městech dohodových států. Americký prezident Woodrow Wilson téhož roku oficiálně vyhlásil
11. listopad Dnem příměří. Oficiálním svátkem se stal v roce 1926. Roku 1954 přejmenoval Kongres Den příměří na Den veteránů. 11. listopad byl přitom vybrán symbolicky, neboť toho dne roku 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitel spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger.
O. Kotouček
Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava. Byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze, během níž byl těžce zraněn student lékařské fakulty UK Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček. Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS. Následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na Albertově, odkud byla rakev s ostatky
převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami. Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace a internace stovek studentů v koncentračních táborech. 1200 zatčených studentů bylo převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.
J. Glocarová
SAMETOVÁ REVOLUCE
Sametová revoluce je označení období revolučních změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého Východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. Revoluce se označuje názvem „sametová revoluce“ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje. Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli studenti napadeni Veřejnou bezpečností, byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Události 17. listopadu - Od 8:00 byla dle rozkazu ministra vnitra Františka Kincla vyhlášena mimořádná bezpečnostní akce, která měla udržet toho dne pořádek. V 15:40 se na Albertově nacházelo přibližně 500 až 600 lidí, ale jejich počet poměrně rychle narůstal nově příchozími. Manifestace začala v 16:00 zpěvem písně Gaudeamus igitur a projevem Martina Klímy z uskupení Nezávislých studentů. Státní bezpečnost odhadovala počet účastníků až na 15 000 lidí, ale další zdroj hovoří o davu až 50 000 lidí. V 16:40 byla tato část manifestace ukončena a pořadatelé vyzvali k pochodu na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. Na Vyšehrad postupně dorazil dav přibližně 10 000 lidí, kteří zcela zaplnili prostranství před kostelem. V 18:15 byla demonstrace oficiálně ukončena. Od samého začátku demonstrace docházelo ke skandování protikomunistických hesel. Po skončení oficiální části demonstrace se dav neplánovaně vydal do centra města. Přibližně 5 000 lidí pokračovalo směrem na Karlovo náměstí. Ve snaze zastavit pochod přehradily bezpečnostní složky Vyšehradskou ulici, ale zadní část davu tlačila na předek, čímž došlo k nárůstu paniky a tlaku a policejní kordon byl protržen. Zablokování přístupu do centra zabránily až přivolané posily. Zadní část průvodu se potom opět dala do pohybu a přes Plaveckou ulici pokračovala v pochodu po nábřeží Vltavy až k Národnímu divadlu. Přibližně v 19:12 přišel rozkaz, že se má dav na vhodném místě zablokovat. Policejní kordon zatarasil Most 1. máje, čímž zabránil davu odbočit směrem na Pražský hrad, demonstrující zahnuli na Národní třídu a pokračovali směrem na Václavské náměstí. V 19:25 byla kordonem přehrazena Národní třída. Když bylo čelo demonstrace zastaveno, účastníci si sedli na zem před pořádkové jednotky. Dívky začaly spontánně zasunovat za štíty příslušníků pohotovostního pluku květiny. O čtvrt hodiny později došlo k zablokování ústupu Národní třídou zpět směrem k Národnímu divadlu. Přibližně 10 000 demonstrantů tak bylo uzavřeno mezi dva policejní kordony. Demonstrující pokračovali v pokojné a nenásilné demonstraci za provolávání hesel jako Máme holé ruce. V této části demonstrace byl ještě demonstrantům umožňován jednotlivě volný odchod. Přibližně ve 20:15 došlo ke změně situace, kdy již nebylo možné obklíčení opustit, a policejní kordon postupující směrem od Národního divadla začal prostor zahušťovat. Pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti a Odbor zvláštního určení následně začaly demonstrující surově bít obušky. Třebaže byli účastníci demonstrace vyzývání k rozchodu, jediné únikové cesty vedly skrz tzv.
"uličky", kde byli demonstranti brutálně biti. Do 21:20 byla tímto způsobem demonstrace násilně rozptýlena; někteří účastníci byli následně zatčeni a naloženi do připravených autobusů. I po rozehnání demonstrace docházelo ze strany pořádkových jednotek k napadání jednotlivců či skupinek přihlížejících. Nezávislá lékařská komise později uvedla, že 568 lidí bylo během zásahu zraněno. Část studentů, kterým se podařilo z místa utéci, zamířila do divadel, kde hovořila s herci o policejním zásahu na Národní třídě a projednávání vyhlášení stávky na podporu studentů. Poprvé se zde objevila zpráva o možných mrtvých lidech z řad demonstrujících.
L. Zachovalová
Při čekání na odpolední vyučování jsme s kamarády debatovali a poslouchali hudby. A náhle jsem slyšel ta slova - je nám teplo. V duchu jsem si řekl, jaká asi bude zima, když bylo takové nesnesitelné léto? Přišel jsem domů a posadil se u svého počítače. Do vyhledávače jsem zadal otázku, jaká bude zima. Dozvěděl jsem se, že anglický radar hlásí, že zima nebude moc mrazivá, ale zato sněžná. Ovšem americký hlásí, že bude teplá. To se nemohou dohodnout, jaké tedy bude? Nejspíš v Anglii bude -10 stupňů a budou mít kalamitu, v Americe zase +15 stupňů a budou se tam válet v tričkách! Osobně bych si více přál, aby vyšla předpověď anglického radaru. Země se přece po takovém suchu musí zavlažit a sníh tomu pomůže líp než déšť. Přece si vzpomínáte na loňské Vánoce, kdy na některých místech naměřili až 10 stupňů nad nulou. Raději jezdit na lyžích než na kole, nebo ne? Na internetu jsem našel také informaci, že nějaký německý šaman věští z divizny a předpovídá tuhou zimu. Jakou zimu byste chtěli vy?
M. DvořákSPOJ SPRÁVN Ě TYTO FRAZEOLOGISMY
Čert bosou nohouŽivot nikdy nespíStará láska může být cílPánu maso nikdy nevíMyš není svátekKdo hledá nev ěří jediné dířePátek najdeJeden je boj I cesta psovi kostNedráždi hada nerezaví
T. Chládek
Další číslo časopisu vyjde v polovině prosince.
