Ztráty tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních příčin
Absolventská práce
Andrea Antalová
Vyšší odborná zdravotnická škola a Střední zdravotnická škola
Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka
Vedoucí práce: Bc. Eva Andrlová.
Datum odevzdání práce:
Datum obhajoby:
Praha 2019
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci napsala samostatně a veškeré zdroje jsem uvedla v
seznamu použité literatury.
V Praze dne
_______________________________
Poděkování
Především nejvíc děkuji mojí vedoucí práce, Bc. Evě Andrlové, za cenné rady, trpělivost a
ochotu. Také děkuji své rodině a přátelům za pomoc při psaní mé absolventské práce.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné
školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.
__________________________
ABSTRAKT
ANTALOVÁ, Andrea. Ztráty tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních příčin. Praha, 2019.
Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce Bc. Eva Andrlová.
Počet stran: 68
Absolventská práce je zaměřena na příčiny ztrát tvrdých zubních tkání bez účasti mikrobů.
V ordinaci dentální hygienistky se často můžeme setkat s erozivním defektem skloviny nebo
dentinu. Toto poškození může vznikat například v důsledku častého popíjení kyselých nápojů.
Do této skupiny patří zejména ovocné džusy, coca-cola, energy drinky nebo slazené minerální
vody. Stav tvrdých tkání ovlivňuje také typ a měkkost kartáčku. V kombinaci s nevhodnou,
často intenzivní technikou čištění, dochází ke klínovitým defektům. Rovněž aplikace
piercingu v oblasti úst a jazyka má mnohdy negativní vliv na zubní tkáně, obzvlášť pokud je
šperk zhotoven z kovu. Stává se, že i stresové situace se mohou projevovat u jedince jako
skřípání nebo zatínání zubů. Jako následek tohoto poškození bývá přehnaná reakce na
termické podněty.
Praktická část byla zpracována dotazníkovým výzkumem. Jeho cílem bylo seznámit
a přiblížit tuto problematiku širší populaci. Z analýzy dotazníků bylo zjištěno, že jsou často
konzumovány právě kyselé nápoje. Z toho vyplývá, že respondenti mohou být ohroženi
erozemi dentice. Nejčastěji byla uváděna horizontální technika čištění zubů, která je
považována za nevyhovující. Další výsledky průzkumu ukazují na nedostatečnou
informovanost v této oblasti. Pomoci by mohly pravidelné preventivní prohlídky u zubního
lékaře a dentální hygienistky. Dalším cílem praktické části bylo vytvořit edukační materiál
pro pacienty. Tento leták tak poskytne informace o erozích zubů.
Klíčová slova: tvrdé zubní tkáně, poškození, eroze, úbytek, citlivost
ABSTRACT
ANTALOVÁ, Andrea. Loss of hard dental tissue from nonbacterial causes. Praha, 2019 The
graduate work. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Supervisor Bc. Eva Andrlová.
Pages: 68
The graduate work deals with the causes of loss of hard dental tissues, without the presence of
microbes. In a dental hygienist we often can see an erosive defekt of enamel or dentine. This
damage can occur, for example, as a result of frequent drinking of acidic beverages. This group
includes fruit juices, coca-cola, energy drinks or sweetened mineral waters mainly. The
condition of the hard tissues affects the type and softness of the brush. In combination with
unsuitable, often intensive cleaning techniques, wedge - shaped defects occur. Applying mouth
and tongue piercing often has a negative effect on dental tissues. Especially, if the jewelery is
made of metal. Stress situations can be manifested in the individual as grinding or clenching of
teeth. As a result of this damage, there is an exaggerated reaction to thermal stimuli. The
practical part contains a questionnaire survey. Its aim was to introduce and explain this issue to a
wider population. From the analysis of the questionnaire, it was found that the acidic beverages
are often consumed. This implies that respondents may be at risk of dentition erosion. Most often
a horizontal tooth brushing technice,which is considered unsatisfactory was pretented. Further
results indicate a lack of awareness in this fieldRegular preventive chcekups in Sumery of a
dental hygienist could be helpful. Another aim of the practical part was to create educational
leaflet for patients. This leaflet will provide information about tooth erosion.
Key words : hard dental tissue, damage, erosion, loss, sensitivity
Obsah
Úvod ................................................................................................................................................ 9
Teoretická část ............................................................................................................................... 10
1. Stavba zubu ........................................................................................................................... 10
1.1. Sklovina Subtantia adamantinea ..................................................................................... 11
1.2. Dentin Substantia eburnea .............................................................................................. 11
1.3. Zubní dřeň Pulpa dentis .................................................................................................. 12
1.4. Zubní cement Substantia osseadentis ............................................................................. 13
2. Vývoj zubu ............................................................................................................................ 14
3. Vývojové poruchy zubů ........................................................................................................ 16
3.1. Geneticky podmíněné poruchy tvorby tvrdých zubních tkání ........................................ 16
3.1.1 Amelogenesis imperfekta ........................................................................................ 16
3.1.2 Dentinogenesis imperfekta ...................................................................................... 17
3.1.3 Dysplázie dentinu .................................................................................................... 18
4. Příčiny ztrát tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních příčin ............................................... 19
4.1. Dentální eroze ................................................................................................................. 19
4.2. Abraze ............................................................................................................................. 22
4.3. Atrice .............................................................................................................................. 23
4.4. Abfrakce ......................................................................................................................... 23
4.5. Bruxismus (skřípání zubů) .............................................................................................. 23
4.6. Piercing v oblasti dutiny ústní a jazyka .......................................................................... 24
5. Techniky čištění zubů ............................................................................................................ 26
5.1. Metoda podle Foneho ..................................................................................................... 26
5.2. Vertikální kombinovaná technika ................................................................................... 26
5.3. Modifikovaná metoda podle Stillmana........................................................................... 27
5.4. Metoda podle Charterse .................................................................................................. 27
5.5. Metoda podle Basse (intrasulkulární) ............................................................................. 27
5.6. Modifikovaná Bassova technika ..................................................................................... 28
5.7. Elektrický zubní kartáček ............................................................................................... 28
6. Slina ....................................................................................................................................... 30
6.1. Slinné žlázy..................................................................................................................... 30
6.2. Složení sliny ................................................................................................................... 31
6.3. Funkce sliny .................................................................................................................... 32
6.4. Poruchy tvorby sliny ....................................................................................................... 32
6.5. Škachův test .................................................................................................................... 33
7. Fluoróza ................................................................................................................................. 34
Praktická část ................................................................................................................................. 35
8. Cíl práce ................................................................................................................................ 35
9. Metodika výzkumu ................................................................................................................ 35
10. Hypotézy ............................................................................................................................ 36
11. Analýza výsledků dotazníkového šetření ........................................................................... 37
12. Vyhodnocení hypotéz ......................................................................................................... 54
13. Diskuze ............................................................................................................................... 56
14. Závěr ................................................................................................................................... 58
Seznam použité literatury .............................................................................................................. 59
Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh ....................................................................................... 60
Zdroje obrázků .............................................................................................................................. 62
Seznam příloh ................................................................................................................................ 64
9
Úvod
Za téma absolventské práce jsem si zvolila „Ztráty tvrdých zubních tkáni z nemikrobiálních
příčin“. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že stále častěji přibývá případů, kdy se na
postižení zubů nepodílejí bakterie.
Závěrečná práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se snažím
popsat stavbu zubu, jeho vývoj a vývojové poruchy. Dále popisuji příčiny poškození zubů
z nekariézních důvodů. Příkladem může být nošení šperku v oblasti dutiny ústní nebo
v jazyku. Destruktivní dopad na tvrdé zubní tkáně může mít i nevhodná technika čištění zubů.
V praktické části se věnuji vytvoření dotazníku. Zde zjišťuji frekvenci příjmu kyselých
nápojů. Ty se podílejí na vzniku dentálních erozí. Zkoumám návyky v osobní orální hygieně
z hlediska způsobu čištění a měkkosti kartáčku. Také se zajímám, zda vybraní účastníci
výzkumu podstupují pravidelné preventivní prohlídky u svého zubního lékaře nebo dentální
hygienistky. Zde by se mělo pacientovi dostat co nejvíc informací nejen o vlivu výživy, ale
také vlivu osobní hygieny na tvrdé zubní tkáně. Na základě získaných odpovědí a mnou
stanovených hypotéz analyzuji výsledky výzkumu.
V praktické části se také věnuji vytvoření edukačního materiálu pro pacienty.
Cílem mé práce je přiblížit téma poškození zubních tkání bez přítomnosti bakterií a poukázat
na možné problémy, které mohou postihnout struktury zubů bez účasti mikroorganismů.
10
Teoretická část
1. Stavba zubu
Zuby jsou v dutině ústní uspořádané do dvou zubních oblouků. Je to horní a dolní zubní
oblouk, kdy horní oblouk přesahuje dolní zubní oblouk. Zuby se od sebe odlišují podle svého
tvaru, funkce a počtem hrbolků.
Skládají se z korunky, která tvoří viditelnou část zubu, krčku, který vytváří přechod mezi
korunkou a kořenem a kořene zubu, který je uložen v alveolární kosti.
Dále jsou zuby tvořeny ze tří důležitých struktur. Sklovina tvoří povrchovou část. Dentin tvoří
vnitřní část. Zubní dřeň vyplňuje dřeňovou dutinu a představuje cévní a nervové zásobení
zubů (3, 4).
Obrázek číslo 1 Stavba zubu
11
1.1. Sklovina Subtantia adamantinea
Povrchovou část zubu tvoří sklovina, která je nejtvrdší substancí v lidském těle.
Je složena z 87 % anorganických látek, hlavně jde o hydroxyapatit, uhličitan vápenatý, fluorid
vápenatý a uhličitan hořečnatý, 2 % látek organických keratin, enamelin, amelogenin a 11 %
vody. Voda je přítomna jako volná nebo vázáná na organickou hmotu, nebo vázáná na
krystaly. Ve vlhkém prostředí dokáže přijímat vodu spolu s ionty. Tloušťka skloviny je
rozdílná podle místa anatomické korunky.
V místě řezných hran a hrbolků je nejsilnější. Oblast krčku zubu je zase jejím nejslabším
místem (7, 8).
Strukturu skloviny tvoří sloupečky sklovinných prizmat, které vedou od dentinosklovinné
hranice až k povrchu skloviny a zapadají do sebe. Vzájemně jsou spojeny interprizmatickou
substancí. Povrch skloviny kryje po prořezání zubu primární kutikula Nasmythova basální
membrána, která je pak záhy abradovaná a má význam při tvorbě gingivo-dentálního úponu.
Sklovina je ektodermálního původu (7, 8).
1.2. Dentin Substantia eburnea
Dentin je základní stavební jednotkou každého zubu. Tvoří nejsilnější část zubu a také určuje
základní tvar zubu. Vzniká formativní činností odontoblastů na povrchu zubní dřeně.
Obklopuje zubní dřeňovou dutinu i kořenový kanálek. Obsahuje 45 % hydroxyapatitu, 30 %
organických látek a 25 % tvoří voda. V oblasti korunky má tvrdší strukturu než v kořeni.
Dentin není transparentní, ale nažloutlé barvy. Skládá se ze dvou hlavních složek – jemných
kolagenních fibril a základní interfibrilární hmoty. Dentin obsahuje tzv. dentinové tubuly, ve
kterých proudí tekutina, jejíž objemové a teplotní změny způsobují přenos informací od
povrchu zubu ke dřeni. Má organickou a anorganickou část. Důležitý význam má při aplikaci
adhezivních výplní
a ošetření kořenového kanálku. Předchůdce dentinu je predentin, ze kterého vzniká při vývoji
zubu primární dentin. Po ukončení vývoje zubu se tvorba dentinu zpomaluje. V malém
množství se tvoří sekundární dentin, který je příčinou zmenšovaní cavitas dentis v důsledku
12
věku. S přibývajícím věkem se také plní dentinové tubuly solemi kalcia a z dentinu se stává
dentin sklerotický (7).
Tvorba sklerotického dentinu je také přítomna a urychlena v blízkosti zubního kazu (7).
Terciární dentin neboli reparační dentin je reakcí na vzniklý zubní kaz, abraze, eroze, po
traumatu, čímž nahrazuje ztracený dentin (8).
Typ dentinu Funkce
Fyziologické typy dentinu
Predentin Předchůdce primárního dentinu
Primární dentin Nezralý dentin
Definitivní dentin Dentin normálního zubu
Sekundární dentin Involuce pulpy
Sklerotický dentin Stárnutí definitivního dentinu
Patogenické typy dentinu
Sklerotický dentin Urychlená tvorba v blízkosti kazu
Terciální dentin Reakce na zevní noxu
Tabulka číslo 1 Přehled jednotlivých typů dentinu
1.3. Zubní dřeň Pulpa dentis
Zubní dřeň vyplňuje cavum pulpae, cornu apulpae a cannes radiculares. Makroskopicky
vypadá jako růžová až červená měkká hmota, která je tvořena hlavně řídkým rosolovitým
vazivem. Také obsahuje krevní cévy, mezi kterými probíhá síť nemyelinizovaných
senzitivních nervových vláken. Jde o tkáň velmi citlivou na různé podněty. Mezi
nejvýznamnější funkce zubní dřeně patří regenerace dentinu. Tvoří podklad pro vznik
primárního, sekundárního a terciárního dentinu. Činností odontoblastů na povrchu zubní
dřeně vzniká dentin (4, 8).
13
1.4. Zubní cement Substantia osseadentis
Zubní cement je kostní tkáň vláknitého typu, který pokrývá povrch kořene, ten je tvořen
dentinem, s nímž se stýká v dentinocementové hranici. Je také funkční jednotkou parodontu
(7).
U zdravého parodontu je cement krytý spojovacím epitelem dásňového žlábku. V této oblasti
je jeho vrstva nejtenčí. Zvětšuje se apikálním směrem a jeho tloušťka narůstá s věkem (7).
Do cementu je upevněn systém vláken, která jsou součástí parodontu (Sharpeyova vlákna).
Tento systém zabezpečuje úpon ligament přes vrstvu dentinu, a zpevňuje tak úponovou část
ligament periodontia. Zubní cement je nažloutlé barvy. Obsahuje přibližně 61 %
anorganických solí, 27 % organické složky a 12 % vody (8).
Histologicky se skládá z různých tkání s různými vlastnostmi.
Acelulární afibrilární cement neobsahuje ani buňky ani kolagenní vlákna. Nachází se pouze
v izolovaných okrscích na sklovině a kořenovém dentinu. Je krytý acelulárním fibrilárním
cementem nebo spojovacím epitelem. V důsledku absence kolagenních vláken se nijak
nepodílí na připojení periodontálních vláken k povrchu zubu (7).
Acelulární fibrilární cement (označován i jako primární cement) se nachází hlavně
v cervikální oblasti a střední třetině zubního kořene. Obsahuje velké množství
kalcifikovaných kolagenních vláken, která vedou kolmo k povrchu zubního kořene.
Jeho tvorba je dlouhodobá. Tento proces trvá však pouze v období odontogeneze (7).
Celulární fibrilární cement, také bývá označován jako sekundární cement, se nachází hlavně
v oblasti hrotu kořene. Můžeme ho také najít v místech, kde chybí acelulární fibrilární
cement. Vyrovnává primárně i sekundárně vzniklé nerovnosti na povrchu kořene (7).
14
2. Vývoj zubu
Vývoj zubu začíná v době intrauternního života, v časné embryonální fáze vývoje. Přibližně
v 5. -6. týdnu vývoje. Na tomto procesu se podílí vzájemné působení zárodečních tkání –
ektoderm
a mezoderm. Bujení mezodermu indikuje bujení ektodermálních buněk a vzniká tak zubní
ploténka. Následným prorůstáním vzniká dentogingivální lišta. Současně s ní se vytváří lišta
labiogingivální. Z tohoto záhybu se pak vytvoří vestibulum oris. Na určitých místech zubní
lišty se zmnožují buňky a vytvářejí zubní pupence (5).
V každé čelisti jich je 10. Představují tak zárodky dočasných zubů. Mezoderm vrůstá do
epitelu
a nastává tak stadium, které se nazývá stadium zubního pohárku. Ten představuje primitivní
sklovinný orgán, a následně vytváří sklovinu. Z mezodermální tkáně vzniká zubní papila,
budoucí zubní dřen, dentin, cement a periodoncium. Po vytvoření zubních zárodků zubní lišta
zaniká. Její dolní okraj na lingvální straně vytváří epitelovou, druhotnou lištu. Z té vznikají
druhotné pupeny, které představují základy pro stálé zuby (5).
Dentální ektoderm, jehož derivátem jsou především buňky skloviny (ameloblasty), a dentální
mezenchym, jehož derivátem jsou buňky zubní pulpy (fibroblasty), dentinu (odontoblasty),
zubního cementu (cementoblasty) a periodoncia (fibroblasty nebo i osteoblasty alveolárního
výběžku). Zárodky jednotlivých zubů vznikají postupně (5).
Během vývoje prochází zub z klinického hlediska celkem 7 vývojovými stadii.
- 1.-3. Stadium je preeruptivní. Zubní korunka ještě není prořezaná do dutiny ústní
a její vývoj sledujeme pouze na rentgenovém snímku.
- 4.-7. Stadium je post eruptivní. Zubní korunka už je vyvinuta. Prořeže se do úst
a dokončí se vývoj kořene. I tento stav lze sledovat na rentgenovém snímku (5).
1. Stádium je stádiem zubního váčku. Na rentgenovém snímku vidíme oválné projasnění,
ohraničené linií kompaktní kosti.
2. Stádium je fáze počínající mineralizace zubní korunky. Tato fáze trvá přibližně jeden
rok.
15
3. Stádium je pokročilá fáze mineralizace korunky. Toto stádium je nejdelší a trvá čtyři
roky.
4. Stádium probíhá počáteční tvorba kořene. Zubní kořen je zatím velmi krátký. Jeho
tvar kopíruje dentální papilu. Tato fáze trvá zhruba jeden rok.
5. Stádium je stadiem divergence kořenového kanálku. Pokračuje růst kořene. Stěny
kořenového kanálku jsou tenké, rozbíhavé směrem k apexu, dřeňová dutina je velmi
objemná. Stádium trvá jeden rok
6. Stádium je stadiem paralelity stěn kořenového kanálku. Kořen zubu dosahuje téměř
své konečné délky. Stěny kořenového kanálku jsou paralelní, vrstva tvrdých zubních
tkání kořene zesílila. Foramen apicis dentis široce komunikuje s okolním
periodenciem. Stádium trvá jeden rok
7. Stádium - probíhá konvergence stěn kořenového kanálku. Kořen dosáhl definitivní
délky. Stěny kořenového kanálku se směrem k apexu sbíhají. Apikální otvor ještě není
zcela uzavřen (5).
„K definitivnímu uzávěru kořenového hrotu dochází u řezáků za 2,5–3 roku po prořezání
zubní korunky. U ostatních zubů za 3-3,5 roku po prořezání zubní korunky. Vývoj stálého
chrupu trvá přibližně 10 let“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a získané
poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011.]
16
3. Vývojové poruchy zubů
3.1. Geneticky podmíněné poruchy tvorby tvrdých zubních
tkání
Do této skupiny poruch řadíme poruchy tvorby skloviny (amelogenesis imperfekta) a poruchy
tvorby dentinu (dentinogenesis imperfekta, dysplazie dentinu).
3.1.1 Amelogenesis imperfekta
Amelogenesis imperfekta je onemocnění na genetickém základě.
Postihuje zubní sklovinu. Ta je nedostatečně kalcifikovaná. Její barva je žlutá až žluto hnědá.
Toto onemocnění postihuje dočasnou i stálou dentici (5).
Amelogenesis imperfekta hypoplastického typu
U tohoto typu onemocnění, sklovina nedosahuje své normální tloušťky. Ta může být drsná,
hladká, vroubkovaná nebo dolíčkovaná. Objevuje se zpožděné prořezávání zubů anebo zuby
neprořezávají vůbec. Možný je také výskyt otevřeného skusu, který je skeletálně podmíněný.
Hypokalcifikačního typu
„Sklovina je nedostatečně mineralizovaná. Její struktura je měkká. Lze proniknout sondou.
V těch nejzávažnějších případech, je možné seškrábnout jí kyretou. Z barvení je žluté až
hnědé. V období prořezávání je tloušťka skloviny normální. Postupem času se odlupuje
hlavně na okluzních ploškách a incizních hranách. Nejméně bývá postižena krčková třetina
zubu. Na rentgenovém snímku chybí kontrast mezi sklovinou a dentinem. Supragingivální
kámen se tvoří snadno a ve velkém množství“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková.
Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011.]
17
Hypomaturačního typu
„Představuje kvalitativní poruchu vývoje skloviny. Je méně závažná než při hypokalcifikaci.
Sklovina na je různě zbarvená od opaktní bílé až po žlutohnědou. Na rentgenovém snímku
není tak velký rozdíl mezi sklovinou a dentinem. Po prořezání zubu je morfologie zubní
korunky a vrstva skloviny normální. Po zatížení tlakem a následkem drobných traumat
dochází k jejímu odlamování“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a získané
poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011]
3.1.2 Dentinogenesis imperfekta
„Autorky V. Merglová a R.Ivančaková popisují toto onemocnění jako geneticky podmíněnou
lokalizovanou mezodermální dysplazií dentinu. Postihuje jak dočasnou tak i stálou dentici.
Dědičnost je autozomálně dominantní s vysokou penetrací, mutace je lokalizovaná na
dlouhém raménku 4. Chromozomu“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a
získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011.]
Toto postižení rozlišujeme do tří skupin
• Dentinogenesis imperfekta I. typu
Tento typ postihuje obě dentice a je spojený s postižením kostní tkáně nazývaným
osteogenesis imperfecta
• Dentinogenesis imperfekta II.typu
Izolované postižení denticí
• Dentinogenesis imperfekta III typu
„Výskyt tohoto onemocnění je velmi vzácné. Zaznamenané bylo pouze v oblasti státu
Maryland v USA. Charakteristická je přítomnost tzv. opalescentního dentinu“. [Vlasta
Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání.
Praha. 2011]
„U jedinců s touto poruchou bývá často víc poškozena primární dentice, než ta sekundární.
V sekundární dentici jsou pak více poškozené ty zuby, které se zakládají dříve, než ty, které
18
jsou založeny později. V době prořezávání zubů do dutiny ústní je jejich morfologický tvar
skoro fyziologický. Za nedlouho nastává praskání, olupování skloviny na incizních hranách
a okluzích ploškách. Takto postupuje až k cervikální oblasti. Sklovina se odlupuje v důsledku
nedostatečného spojení skloviny a dentinu v cemento–sklovinné hranici. Dentin není
chráněný a také méně mineralizovaný. Jeho struktura je měkká a rychle podléhá abrazi.
Barva zubů po ztrátě skloviny je žlutohnědá. Někdy jsou tyto zuby nazývány jako „jantarové
zuby“. Zuby u dočasné dentice mohou být abradovány až k oblasti marginální gingivy
v časovém horizontu dvou let. Hrozí riziko poškození zubní dřeně. U stálé dentice je
poškození zubní dřeně velmi vzácné. Nastává rychlá obliterace zubní dřeně a kořenové
kanálky jsou téměř neidentifikovatelné“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a
získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011.]
Léčení začíná v dětství a probíhá až do dospělosti. Kromě estetického vzhledu je velkým
problémem citlivost na podněty termické a mechanické. Rychle postupující abraze vedou ke
sníženému skusu a potížím se žvýkáním.
3.1.3 Dysplázie dentinu
Geneticky podmíněna porucha dentinu a autozomálně dominantní dědičností.
Rozlišujeme dva typy
• Dysplázie dentinu I. Typu – postihuje obě dentice
• Dysplázie dentiny II. Typu – vzácnější postižení
„Tato porucha postihuje jedince v měřítku 1:100 000. Tvar a barva zubů po prořezání je
normální. Někdy je popisováno lehké jantarové zbarvení. Na rentgenovém snímku se kořeny
jeví jako zkrácené části zubu s tupým zaoblením“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková.
Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011]
19
4. Příčiny ztrát tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních
příčin
V dnešní době se často můžeme setkat s úbytkem tvrdých zubních tkání, na kterém se
nepodílejí mikroorganismy. Tento jev je nejčastěji způsoben častým příjmem kyselých nápojů
v průběhu dne a minimální příjem čisté vody, příjem potravin s nízkým pH nebo působení
kyselin žaludku. U pacientů pak často nacházíme dentální eroze, úbytek tvrdých zubních tkání
v důsledku působení kyselin.
Žijeme v rychlé době a všudypřítomný stres se může odrazit i na stavu našich zubů.
Typickým jevem je zatínání zubů nebo skřípání zubů, o kterém pacient ani nemusí vědět.
I špatná technika čištění zubů spolu s tvrdým kartáčkem může mít za následek klínovité
defekty, kdy pacienti často uvádějí zvýšenou dentinovou citlivost v oblasti vydřených krčků.
Tento jev můžeme vidět i u pacientů, kteří používají k orální hygieně elektrický kartáček
a nepoužívají jej správně, nebo na něj vyvíjejí příliš velký tlak.
4.1. Dentální eroze
Eroze je definována jako ireverzibilní ztráta tvrdé zubní tkáně v důsledku chemických
procesů, k nimž dochází bez vlivu mikroorganismů. Postižení vzniká jako důsledek
opakovaného kontaktu zubní tkáně s látkami s velmi nízkým pH, přičemž dochází
k hyposaturaci hydroxyapatitu, hydroxyfluorapatitu i fluoroapatitu (5).
Zpočátku je zasažena pouze povrchová struktura zubu – sklovina. Pokud se eroze v počáteční
fázi neléčí, léze může postihnout i dentin. Následná hypersensitivita dentinu je dominantním
subjektivním problémem pacienta.
20
Rozlišujeme časnou lézi, která se velmi obtížně diagnostikuje. Projevuje se na sklovině, která
je matně lesklá. Eroze v této fázi často unikají pozornosti vyšetřujícího lékaře. Často
pozorujeme transparentnost skloviny v oblasti incizní hrany.
Pozdní nebo pokročilé léze postihují dentin. Typické jsou rozsáhlé léze. Dochází k zaoblení
hrbolků zubů a změně barvy v důsledku obnažení dentinu. Jedince často postihuje dentinová
senzitivita, která je způsobená otevřením dentinových tubulů, přenášejících vzruchy (5).
Etiologie:
• Kyselé látky exogenního původu
Do této skupiny zařazujeme kyselé nápoje a potraviny. Jakýkoli nápoj nebo potravina s pH
nižším než je 5,5 způsobuje eroze. Pokud jsou konzumovány víc než jednou denně například
citrusové plody a kyselé nápoje, jako jsou ovocné džusy, šumivé nebo žvýkací tablety
s vitamínem C, rapidně se zvyšuje riziko erozí. Největší riziko však znamená konzumace
nápojů a potravin s kyselým pH v noci před spaním. V průběhu spánku, kdy jsme v klidové
fázi, se produkce slin snižuje na minimum. Vyrovnání kyselého pH na neutrální v dutině
ústní trvá přibližně 40-45 minut. Léze způsobené častým příjmem kyselých nápojů často
nacházíme na frontálních ploškách zubů (5).
Nápoj/ potravina pH
Coca-cola 2,6
Fanta 2,9
Red Bull 3,4
Isostar 3,8
Salátový dresink 3,6
Pomerančový džus 3,7
Hrušky 4,1
Tabulka číslo 1. Přehled pH nápojů
21
Obrázek číslo 2. Eroze exogenního typu
• Kyselé látky endogenního typu
Do této skupiny nejčastěji zařazujeme bulimii. Při bulimii se opakuje přejídání a následné
zvracení. Žaludeční kyseliny s obsahem pH 3,8, které jsou obsažené ve vomitu, tak narušují
strukturu skloviny. Léze u endogenního typu erozí nacházíme nejčastěji na palatinálních
ploškách frontálních zubů.
Dále do endogenního typu erozí patří také gastroezofageální reflux. Tady můžeme vidět
stejný klinický obraz jako u pacientů s onemocněním bulimií. Průběh je ale výrazně
pomalejší, pacient nemusí pociťovat žádný problém. Poškozené bývají i atypické plošky
zubů, pokud dochází k refluxu i v noci. Postižené bývají také okluzní plošky nebo
v extrémních případech bukální plošky.
Právě zubní lékař nebo dentální hygienistka si mohou všimnout změn v dutině ústní jedince
a doporučit tak další vyšetření. Zubní lékař ani dentální hygienistka však ve své ordinaci
bulimii nebo onemocnění refluxem nevyléčí. Mají ale jako první možnost vidět změny na
tvrdých zubních tkáních, upozornit na ně a poskytnout pacientovi informace o postižení (5).
Obrázek číslo 3. Eroze endogenního typu
22
Prevence a dietní doporučení
Základem každé anamnézy jsou také informace o stravovacích zvyklostech, zdravotním stavu,
hygienických návycích, medikaci nebo životním stylu pacienta. Informace získáváme
prostřednictvím tzv. výživového protokolu, kde 4–5 dní sledujeme možnou příčinu vzniklých
erozí. Při nálezech na předních horních palatinálních ploškách je vhodné doporučit interní
vyšetření. Toto doporučení je nezbytné, pokud pacient neuvádí gastroezofageální reflux,
protože může jít o asymptomatickou formu refluxního onemocnění.
Doporučení musí být individuální u každého pacienta. Důležité je nezakazovat pacientovi
kyselé nápoje a potraviny, ale snažit se jejich frekvenci omezit na dobu hlavních jídel,
a vyhnout se tak popíjení kyselých nápojů v průběhu celého dne. Střídat nápoje s čistou
vodou, která má neutrální pH a urychluje tak jeho vyrovnání. Snažit se nepřijímat kyselé
nápoje a potraviny bezprostředně před spaním. Vyhnout se čištění zubů hned po konzumaci
kyselých nápojů nebo některých léků obsahujících kyselinu askorbovou, kyselinu
acetylsalicylovou nebo preparáty obsahující železo. Důležité je vyplachovat si dutinu ústní
vodou (5).
Lokální aplikace fluoridových preparátů může také snížit dentinovou citlivost u erodovaných
zubů.
Doporučit také lze žvýkačky bez cukru, které stimulují a zvyšují produkci slin. Nedoporučují
se však pacientům s gastroezofageálním refluxem, neboť u těchto pacientů mohou právě
žvýkačky zvýšit sekreci žaludečních šťáv.
U refluxu nebo při opakovaném zvracení lze také doporučit vyplachovat dutinu ústní vodou
nebo ústním roztokem s obsahem hydrogenuhličitanu sodného, což by mohlo pomoci při
neutralizaci prostředí v ústech.
4.2. Abraze
Abraze zubů jsou způsobeny nadměrným mechanickým otěrem cizími předměty. Jde
o patologický stav, kde nastává úbytek tvrdých zubních tkání. Podle lokalizace a závažnosti
rozlišujeme abrazi skloviny, abrazi skloviny i dentinu a abrazi s ohrožením zubní dřeně.
Vyskytují se i u pacientů se sníženou kvalitou tvrdých zubních tkání. Typickým jevem bývají
23
abradované zuby u onemocnění dentinogenesis imperfekta. Okusování propisky, tužky nebo
nehtů může vést k olámaným řezným hranám hlavně ve frontálním úseku. Špatná technika
čištění zubů a tvrdá vlákna kartáčku se podílejí na vzniku klínovitých defektů. Abrazivní
složky zubních past mohou tomuto procesu napomáhat. Abraze také mohou způsobovat spony
na snímatelných náhradách nebo ortodontických aparátů (2, 3)
4.3. Atrice
Atrice je definována jako otěr tvrdých zubních tkání přímým kontaktem antagonistických
nebo sousedících plošek zubů. K podstatně rozvinutějšímu patologickému opotřebení tvrdých
zubních tkání však vede celá řada faktorů. Psychogenní příčiny jako stres, zlost a jiné tak
vedou k častějším a déletrvajícím kontaktům zubů (parafunkcím), často spojených
s bruxismem. Významné faktory vyvolávající atrice a abrazi jsou rovněž nesprávně tvarované
okluzní plošky výplní nebo korunek (např. předčasný kontakt, artikulační překážky). Další
etiologické faktory patologického oděru zubů jsou neuromuskulární poruchy v oblasti čelistí a
obličeje a také anomálie v postavení zubů (11).
4.4. Abfrakce
Abfrakce znamená odlomení zubu. Nastává u již oslabených zubů buď vlivem abraze, nebo
atrice. Vzniká také u pacientů s erozivním postižením chrupu. Další riziko znamená
přetěžování chrupu bruxismem nebo zatínáním, kdy jsou tvrdé zubní struktury oslabovány
(3).
4.5. Bruxismus (skřípání zubů)
Skřípání zubů se odborně označuje názvem bruxismus. Je to stav, kdy jsou zuby přetěžovány
a otírány v klidovém stavu jedince. Pacient to činí podvědomě a většinou si to neuvědomuje.
24
Upozornit ho na to může blízká osoba. Bruxismus se dělí na denní a noční. V denní formě se
projevuje zatínáním zubů. Noční bruxismus je zlozvyk, kterému postižený sám zabránit
nemůže. Příčinou často bývá stres, frustrace nebo potlačovaný hněv. Dalšími příčinami
mohou být alergie nebo komprese dentice (12).
Bruxismus postihuje děti i dospělé a velmi často souvisí s celkovým psychickým stavem.
U dětí se může přechodně objevit i v souvislosti s jakýmkoli celkovým infekčním
onemocněním – skřípání pak často samo odeznívá (12).
Bruxismus se léčí konzervativně, někdy kombinovanou léčbou. Využívají se nákusné dlahy,
speciální cviky žvýkacích svalů, režimová opatření, výjimečně podávání léčiv. Léčbu vede
zubní lékař nebo lékař v tzv. kloubní poradně pro onemocnění čelistních kloubů (14).
4.6. Piercing v oblasti dutiny ústní a jazyka
Piercing je jistá forma modifikace lidského těla. Jde o propíchnutí vybrané části těla
a následné vložení šperku do vzniklého otvoru. V ideálním případě tělo šperk příjme a zhojí
se. Výraz piercing pochází z anglického slova pierce, což znamená propíchnout, prorazit nebo
probodnout. V dávné minulosti mu byl připisován náboženský až rituální význam. Postupem
času význam piercingu v západní kultuře téměř vymizel. Pozvolný návrat pozorujeme
od období po ukončení druhé světové války (15).
Dnes k piercingu inklinují hlavně mladší jedinci. V oblibě místa, kam umísťují šperk, je také
oblast dutiny ústní, jako například retní uzdička, jazyková uzdička, tváře, rty, nebo
přímo jazyk. Šperk v této oblasti však může způsobit i nepříjemné problémy. Ty plynou ze
způsobu a podmínek aplikace ozdoby a její následná přítomnost v měkkých tkáních. Ozdoby
se zhotovují z různých materiálů v různé kvalitě. Vyrábějí se z plastů, kovů, kamene, kostí,
dřeva. V dutině ústní se doporučuje aplikace 14–18karátové zlaté slitiny, niobu, titanu,
ušlechtilé oceli. Obtíže, které mohou vzniknout, jsou lokální nebo celkové. Lokální
komplikace způsobuje bolest, edém, infekce, krvácení, fraktura zubu, poškození výplní
a korunek, traumatizace gingivy, zhoršená fonace, ztížení orální hygieny, hypersalivace.
Mezi celkové problémy patří přecitlivělost na použitý materiál, přenos infekcí - hepatitida
25
typu B, C a D, HIV infekce, tuberkolóza, sifilitída, vdechnutí cizího tělesa až obstrukce
dýchacích cest. K přenosu infekce dochází v průběhu aplikace piercingu. Je proto vždy
důležité zvážit, v jakém salonu se dáme takto upravit (6).
Aplikace piercingu do jazyka je popisována jako velmi oblíbená a nepříliš bolestivá.
V prvních dnech po aplikaci se však často objevuje otok jazyka. Výběr materiálu hraje
důležitou roli - kovové materiály znamenají největší riziko. Pokud si pacient se šperkem
v ústech hraje, dochází k nárazům na zubní sklovinu. Ta může postupem času popraskat
a také může dojít k jejímu úbytku.
Obrázek číslo 4 Piercing v jazyku Obrázek číslo 5 Piercing ve rtu a filtru
26
5. Techniky čištění zubů
Poškození tvrdých zubních tkání může být způsobeno také nesprávnou technikou čištění
zubů. Kartáček držíme jako propisku, abychom netlačili a nezraňovali se. Hlavice zubního
kartáčku by měla být malá, s hustě osazenými vlákny. Hustá vlákna jsou jemnější, a tím
příjemnější k dásním i k zubům. Techniky čištění můžeme rozdělit do dvou skupin. Techniky
vhodné pro zdravý parodont a techniky vhodné pro nemocný parodont. Do první skupiny
zařazujeme Foneho metodu, modifikovanou metodu podle Stillmana, modifikovanou Bassovu
techniku. Do druhé skupiny můžeme zařadit metodu podle Charterse nebo také
modifikovanou techniku podle Basse.
5.1. Metoda podle Foneho
Postavení řezáků je hrana na hranu. Čistí se současně oba zubní oblouky na jednou. Čištění
provádíme krouživými pohyby. Vlákna kartáčku jsou postavena v pravém uhlu k dlouhé ose
zubů. Po vyčištění vestibulárních plošek otevřeme ústa a čistíme nejdříve horní čelist a pak
dolní čelist z orální strany. Na konec vyčistíme okluzní plošky zubů. Tato technika se indikuje
hlavně u dětí. Je jednoduchá a dá se snadno osvojit. Kontraindikací je možné riziko vzniku
klínovitých defektů.
5.2. Vertikální kombinovaná technika
Nazývaná také „od červeného k bílému“.
Vlákna kartáčku přikládáme pod úhlem 45° k dlouhé ose zubu na připojenou gingivu a za
současného otáčení dlouhé osy kartáčku se sunou k okluzi. Pohyby opakujeme 5-6x na
každém místě. Poté hlavu kartáčku posuneme o jeden zub dál a opakujeme celý proces.
Z orální strany postupujeme stejně. Nakonec vyčistíme okluze zubů.
27
5.3. Modifikovaná metoda podle Stillmana
Hlavičku kartáčku přikládáme na připojenou gingivu pod úhlem 45°. Následně provádíme
vibrační a stíravé pohyby. Vlákna se pohybují vertikálně přes volnou a připojenou gingivu a
dále k povrchu zubu. Na závěr vyčistíme okluzní plošky zubů.
5.4. Metoda podle Charterse
Nebo také nazývaná „od bílého k červenému“.
Kartáček se orientuje vlákny pod úhlem 45° směrem k okluzi a posunuje se směrem ke
gingivě. Vlákna se dostávají mezi zuby, aniž zraňují gingivu. Kartáček přikládáme lehce a
vykonáváme vibrační pohyby. Na každém úseku učiníme 3–4 pohyby a posuneme se na další
místo. Z orální strany je nutné čistit každý zub jednotlivě. Na závěr přicházejí okluzní plošky.
Tuto techniku indikujeme v pooperačním období a v případě padodontitídy. Problematická je
časová náročnost.
Taková technika čištění je díky sklonu kartáčku zaměřena hlavně na mezizubní prostory.
V současnosti se od ní ustupuje, protože se začaly používat mezizubní kartáčky.
5.5. Metoda podle Basse (intrasulkulární)
Kartáček přikládáme lehce pod úhlem 45° polovinou na zub a polovinou na dáseň. Vlákna
směřují lehce do gingiválního sulku. Provádíme vibrační pohyby nejméně 10x na každém
místě, ke kterému je kartáček přiložen. Za každým posunutím proces opakujeme. U orálních
plošek postupujeme stejně. Ve frontálním úseku orálních plošek orientujeme kartáček
vertikálně. Snažíme se čistit co největší ploškou kartáčku, abychom vyčistili gingivální
sulkus. Nezapomeneme na okluzní plošky.
28
5.6. Modifikovaná Bassova technika
Postup při této technice je velmi podobný jako v té předcházející. K vibračním nebo
krouživým pohybům se přidají pohyby stíravé. Stíravý pohyb vedeme směrem od kořene
zubu dolů ke korunce.
5.7. Elektrický zubní kartáček
V minulosti byl tento typ čištění zubů určen hlavně pro hendikepované pacienty. Dnes už
tomu tak není. Zájem o elektrický kartáček pořád stoupá.
Na výběr jsou různé technologie a různé typy čisticích hlavic. Aby elektrický kartáček byl
skutečně efektivní a nezraňovali jsme se s ním, je nezbytný nácvik v dutině ústní každého
pacienta v ordinaci dentální hygienistky/hygienisty. Mezi nejdostupnější technologie patří
oscilačně rotační a sonická.
Oscilačně rotační kartáček vykonává rotaci spolu s oscilací střídavě ve dvou směrech
hlavice. Kartáček se přikládá postupně k jednotlivým zubům. Důležité je kartáček mírně
naklánět u premolárů a molárů. Tímto způsobem tak vyčistíme meziální a distální plošky
zubů. Hlavice přesahuje gingivu jenom v mírném rozsahu. Doporučují se vlákna extra soft.
Obtížně se čistí gingivální sulky z orální a palatinální strany. Kartáčky mají menší kulatou
hlavici.
Sonická technologie kmitá vlákny ze strany na stranu. Počet kmitů bývá přibližně 31 000
a více. U některých modelů je možné regulovat intenzitu. Kartáček se přikládá pod úhlem
45°, podobně jako manuální kartáček. Pohyb čištění je vykonáván kartáčkem. Po jeho
přiložení jím jenom pohybujeme pomalu na další zub. Z vnitřní strany pokračujeme stejným
způsobem.
Nejdůležitější je správné používání tohoto kartáčku. Netlačit na kartáček nebo nepoužívat
kartáček jinou technikou, než je doporučeno. Předejdeme tak traumatizaci gingivy,
gingiválním recesům nebo vzniku klínovitých defektů. V případě, že pacient má zájem o tento
druh kartáčku, měl by se vždy nejdříve poradit se svou dentální hygienistkou nebo zubním
lékařem. Ti mohou objektivně zhodnotit, zda je tento typ kartáčku pro něj vhodný, nebo
nevhodný. Pokud už pacient takový kartáček má, je důležité, aby si ho vždy nosil s sebou na
29
ošetření. Stejné to je i v případě manuálního kartáčku. Kontrolujeme techniku čištění,
měkkost použitých vláken nebo také opotřebovanost hlavice. Sonický kartáček
nedoporučujeme pacientům, kteří na něj příliš tlačí.
30
6. Slina
Slina je kapalný výměšek ze slinných žláz v dutině ústní. Je tvořena velkými a malými
slinnými žlázami. Má neutrální pH. Ochraňuje sliznici úst a jícnu. Její přítomnost má vliv na
proces polykání a vnímání chutí. Její sekrece je řízená sympatickým a parasympatickým
nervstvem.
6.1. Slinné žlázy
Můžeme je rozdělit na velké a malé.
Malé slinné žlázy nacházíme v celé dutině ústní. Na tvářové sliznici, na sliznici rtů, na patře a
na hřbetě jazyka. Produkují slinu nezávisle na stimulaci nebo příjmu potravy. Jejich sekrece je
přibližně 0,5ml/min. Tím vytvářejí neustálou vlhkost sliznice dutiny ústní.
Rozlišujeme tři velké slinné žlázy, které jsou párovým útvarem. Jsou zodpovědné za hlavní
tvorbu sliny 94 – 96 % v závislosti na denní době a stimulaci.
1) Glandula Parotis – příušní žláza má serózní produkci sliny a intimní vztah k n. facialis.
Vývod ductus Stenoni kříží m. masseter a ústí na sliznici tváře na molárové úrovni
v horní čelisti (papila parotitea).
2) Glandula Submandibularis – podčelistní žláza má smíšenou produkci sliny. Vývod
ductus Whartoni vstupuje do sublinguálního prostoru, její ústí je na spodině úst v těsné
blízkosti uzdičky jazyka (papila salivaria sublingualis).
3) Glandula Sublingualis - podjazyková žláza má mucinoserózní sekreci sliny. Vývod
ductus Bartholini ústí buď samostatně, nebo spolu s ductus Whartoni.
Obrázek číslo 6. Velké slinné žlázy
31
6.2. Složení sliny
Slina je bezbarvá, lehce zakalená, slabě zpěněná tekutina, s různou vazkostí u každého
jedince. Tvoří směs sekretu slinných žláz, orálních bakterií, gingivální tekutiny, zbytků jídla
a oloupaných buněk epitelu. Za normálních podmínek je její pH neutrální.
Obsahuje 99 % vody a 1 % anorganických a organických složek.
Anorganické látky tvoří vápník, který je důležitý pro funkci slinné amylázy. Ve slině se
vápník vyskytuje jako ionizovaný, nebo neionizovaný, v závislosti na pH sliny. Ionizovaná
forma je nezbytná pro neustálou výměnu vápenatých iontů mezi slinou a povrchem zubu.
Neionizovaná forma vápníku je součástí anorganických sloučenin (fluorid vápenatý)
a organických makromolekul. Dále fosfáty obsažené ve slině, které zvyšují odolnost zubní
skloviny, vůči působení bakteriálním kyselin. Volné fluoridové ionty ve slině
(0,01 – 0,05 ppm) jsou dalším faktorem v procesu demineralizace (9).
Organickou složku sliny tvoří trávicí enzymy amyláza a lipáza, mucin a nemikrobiální látky.
Amyláza (ptyalin) – nejdůležitější enzym, který je obsažen ve slinách. V dutině ústní štěpí
škrob na jednoduché cukry. Amyláza dále putuje spolu s potravou do žaludku, kde je
přibližně po hodině inaktivována žaludečními kyselinami. Největší podíl na vylučování
amylázy má příušní žláza. Její koncentrace se zvyšuje se slinným průtokem.
Lingvální lipáza – tento trávící enzym je vylučován z malých slinných žláz, které jsou
umístěny na kořeni jazyka pod hrazenými papilami. V dutině ústní a v žaludku tak štěpí
složené tuky na jednodušší tuky a mastné kyseliny. Pro novorozence má přítomnost lingvální
lipázy velmi důležitý význam. V prvních měsících po narození je tuk obsažen v mateřském
mléce jediným zdrojem výživy. Vylučované množství pankreatické lipázy však není
dostatečné pro jeho zpracování. U novorozenců je lipáza hlavním enzymem katalyzujícím
rozklad tuků obsažených v potravě. U dospělých jedinců je její funkce bezvýznamná.
Mucin je slinný glykoprotein, který zvlhčuje povrch dutiny ústní, chrání tkáně před vnějším
působením a zlepšuje žvýkání, polykání a řeč.
Lysozym má původ z velkých a malých slinných žláz a slinných leukocytů. Má schopnost
rozkládat vazby v buněčné stěně gram pozitivních baktérií (9).
32
Laktoferin představuje vícefunkční glykoprotein produkovaný serózními buňkami slinných
žláz. Jeho přítomnost nalezneme nejenom ve slině, ale i v sekretech žlučníku, pankreatu,
slzách nebo v mateřském mléce (9).
Peroxidázový systém se skládá ze dvou důležitých enzymů. Laktoperoxidázy, která je
produkována buňkami slinných žláz. Myeloperoxidáz, které vytvářejí leukocyty. Leukocyty
putují z gingiválního sulku do dutiny ústní. Oba tyto enzymy rozkládají peroxid vodíku na
kyslík a vodu. Vznikají tak volné radikály toxické pro bakterie (9).
Kalprotektin je protein, který váže kalcium a zinek.
6.3. Funkce sliny
Slina za fyziologického stavu neustále omývá povrch zubů. Tím také částečně odstraňuje
zbytky jídla. Její pH je neutrální. Umožňuje tak rychlejší vyrovnání z kyselého pH do
příznivějšího. Obsahuje minerály jako fluoridy, fosfát, vápník, které se podílejí na
(re)mineralizaci zubů. S pomocí enzymů (amyláza, protéza) umožňuje natrávit potravu.
Antibakteriálně působí prostřednictvím obsažených protilátek, lysozymu, laktoferinu,
laktoperoxidáze (9).
6.4. Poruchy tvorby sliny
Porucha tvorby sliny může být často jako důsledek onemocnění sliznice dutiny ústní.
Nejčastějším problémem je snížená produkce sliny. Hyposalie nebo xerostomie je označení
pro sníženou sekreci sliny. Tento jev je popisovaný jako nepříjemná suchost v dutině ústní,
osychání povrchu sliznic a jazyka, atrofie povrchového epitelu, zmnožení povlaku na jazyku.
Zvýšená bývá indikace zubního kazu nebo zubních erozí. Projevuje se jako palčivost, pálení.
Problematický je příjem potravy. Xerostomie se častěji vyskytuje u starších osob.
Postiženými bývají častěji ženy po klimakteriu. Podílet se na tom mohou i vedlejší účinky
léčiv (analgetika, anorektika, antihistaminika, diuretika, psychofarmaka), onemocnění
velkých slinných žláz, radioterapie v orofaciální oblasti. Mezi další příčiny lze zařadit slinné
kameny, obstrukce vývodu slinných žláz, hořečnaté stavy, aplázie slinných žláz (9).
33
Úlevu může poskytnout umělá slina, která se dá zakoupit ve formě ústní vody, sprejů nebo
gelů. Pomáhají také různé žvýkačky, zvýšený příjem tekutin.
Méně častým jevem je zvýšená produkce sliny. Ptyalismus nebo sialorhea je enormní
produkce sliny. Tento jev se může vyskytovat například u těhotných pacientek.
U patologických stavů lze tento jev pozorovat u otravy těžkými kovy, stomatodynie,
neurovegetativní a humorální poruchy. V případě potřeby je možné tento stav navodit
medikamentózně přípravkem Pilokarpin. Dlouhodobé problémy se zvýšenou sekrecí slin
mohou být doprovodným projevem systémových onemocnění nebo psychických poruch.
Například mozková obrna nebo Parkinsonova nemoc, mentální retardace (9).
Asalie znamená poruchu tvorby sliny, kdy tvorba sliny zcela absentuje.
6.5. Škachův test
Tento test se používá na zjištění kvality sliny. Měření se provádí ve dvou fázích, klidové
a stimulované. Pacient v klidové fázi po dobu 15 min vyplivuje do odměrného válce slinu,
která se mu hromadí v dutině ústní. Po klidové fázi proces zopakujeme. Pacientovi podáme
žvýkací parafinovou tabletu pro stimulaci sliny Dalších 15 min pacient opět vyplivuje
hromadící se slinu do odměrné nádoby. Produkovaná slina v klidové fázi by měla být
0,3 – 0,5 ml/min. Produkce stimulované sliny by měla být 1–2 ml/min. Hyposalii
klasifikujeme, pokud je dosažena hranice pod 8 ml.
Před provedením testu je důležité, aby pacient dvě hodiny nejedl, nekouřil a měl také
vyčištěné zuby. Předcházíme tak zkreslení výsledků testu (9).
34
7. Fluoróza
Fluoróza je poškození zubní skloviny. Toto poškození vzniká kvůli nadměrnému příjmu
fluoridových solí v období mineralizace skloviny. Projevuje se jako matně bělavé skvrny
nebo flíčky ve sklovině. Při těžší formě fluorózy může být sklovina zbarvená žlutě až hnědě.
Zdrojem nadměrného příjmu fluoridů může být pitná voda nebo také vysoký obsah fluoridů
v zubních pastách, které děti polykají. Pokud dítě neumí pastu vyplivnout, je vhodnější
používat zubní pastu bez obsahu fluoridů (10).
Jackosonova klasifikace (1974):
• Typ A – bílé skvrny ve sklovině o průměru ≤ 2mm
• Typ B – bílé skvrny ve sklovině o průměru ≥ 2mm
• Typ C – hnědavé skvrny ve sklovině o průměru ≤ 2mm
• Typ D – hnědavé skvrny ve sklovině o průměru ≥ 2mm
• Typ E – horizontální bílé pruhy ve sklovině
• Typ F – výskyt jamek a oblastí hypoplazie skloviny
Při terapii zubů postižených fluorózou záleží na stupni a lokalizaci poškození. Ve frontálním
úseku se drobné povrchové léze ve sklovině dají řešit mikroabrazí. Menší defekty ve sklovině
se dají napravit estetickými fasety nebo kompozitním materiálem. V rozsáhlejších případech
lze zhotovit zubní korunku. V laterálním úseku jsou tato poškození méně esteticky rušivá.
Buď zůstávají bez terapie, nebo lze aplikovat kompozitní materiál nebo korunku (9).
35
Praktická část
8. Cíl práce
Cílem praktické části mé závěrečné práce je seznámit a přiblížit laické populaci příčiny ztrát
tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních příčin prostřednictvím dotazníkového šetření.
Takto získám informace o četnosti příjmů slazených nápojů, energetických drinků,
alkoholických nápojů, které mají při frekventovanějším užívaní neblahé účinky na struktury
zubů. Také ovocné šťávy, džusy nebo smoothies jsou v povědomí populace jako pozitivní
částí zdravého životního styl. Mají ale negativní vliv na tvrdé zubní tkáně, pokud je jejich
příjem během dne vysoký. Dále jsem se snažila získat informace o hygienických návycích
respondentů. Měkkost kartáčku a technika čistění spolu úzce souvisí. Kombinace tvrdého
kartáčku a nesprávné techniky čištění může mít za následek dentinovou senzibilitu nebo
i klínovité defekty.
Stresové situace mohou mít za následek noční skřípaní zubů, zatínaní zubů. Tyto stavy si
jedinec často nemusí ani uvědomovat. Upozornit na tento jev může právě dentální hygienistka
nebo zubní lékař. V dotazníku se také zajímám, zda respondenti navštěvují pravidelně svojí
dentální hygienistku nebo zubního lékaře a zda byli někdy informování o různých vlivech na
tvrdé zubní tkáně bez účasti mikroorganizmů.
Dalším cílem praktické části mé závěrečné práce je vytvořit edukační materiál pro pacienty.
Ti si zde budou moci najít informace o vlivu slazených a kyselých nápojů na zubní sklovinu.
Neméně důležitým bodem je i správnost hygienických návyků.
9. Metodika výzkumu
Výzkum se uskutečnil prostřednictvím dotazníku. Dotazník byl vytvořen a zpracován přes
internetový portál Survio (www.survio.com). Určen byl pro dospívající a dospělou laickou
populaci. Dotazník byl dále zprostředkován přes sociální síť Facebook a dále mým rodinným
příslušníkům a přátelům. Byl zcela anonymní a sloužil pouze k mé absolventské práci.
36
Předpokládaná návratnost dotazníků byla přibližně 60-70 vyplněných dotazníků. Četnost
navrácených dotazníků byla 107. Dotazníků se zúčastnili ženy i muži. Obsahoval
16 uzavřených otázek a pouze na jednu otázku bylo možné zvolit více odpovědí. Dotazník byl
vyhodnocen pomocí grafů a tabulek a následně slovně popsán. Celkový počet respondentů byl
vyjádřen v procentech.
Dotazníkové šetření se konalo v období od 1. 2 – 18. 3. 2019.
10. Hypotézy
Hypotéza č. 1 Předpokládám, že víc než 40 % respondentů přijímá ochucené minerálky
a ovocné džusy častěji než jednou denně.
Hypotéza č. 2 Předpokládám, že většina respondentů nepoužívá horizontální techniku čištění
zubů.
Hypotéza č. 3 Předpokládám, že 45 % respondentů neví nebo si neuvědomuje, že skřípe zuby
nebo že je zatíná.
Hypotéza č. 4 Předpokládám, že víc než 50 % respondentů nenavštěvuje pravidelně
(dvakrát do roka) svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku/hygienistu.
Hypotéza č. 5 Předpokládám, že víc než 50 % respondentů není informováno o vlivu častého
příjmu kyselých nápojů nebo potravin na tvrdé zubní tkáně.
37
11. Analýza výsledků dotazníkového šetření
Otázka číslo 1. Pohlaví
Graf číslo 1
Tabulka číslo 2
V otázce číslo jedna jsem se zaměřila na pohlaví respondentů. Z výsledků vyplývá, že
se dotazníkového šetření zúčastnilo 69 žen ze 107 (64,5 %) a 38 mužů ze 107 celkem
(35.5 %).
38
Otázka číslo 2. Věk
Graf číslo 2
Tabulka číslo 3
V druhé otázce se dotazuji respondentů na jejich věk. Dotazník byl určen pro
dospívající a dospělou laickou populaci. Nejvyšší počet respondentů byl ve věku
21 – 30 let celkem 39 ze 107 (36,4 %). Dále se dotazníku zúčastnili respondenti
věkové kategorie věková kategorie 31–40 let celkem 36 ze 107 (33,6 %). Respondenti
věkové kategorie 41–50 let se zúčastnili celkem 17 ze 107 (15,9 %). Do 20 let se
zúčastnilo 9 respondentů ze 107 (8,4 %). Jenom jedna odpověď se vrátila od
respondenta věkové kategorie 70 a více let. Věkové kategorie 61 – 70 se nezúčastnil
žádný respondent. Z dotazníku vyplývá, že se dotazníku zúčastnili hlavně mladší
respondenti.
39
Otázka číslo 3. Dosažené vzdělání
Graf číslo 3
Tabulka číslo 4
Dále jsem se zajímala o vzdělání dotazovaných. Nejméně zúčastněných uvedlo jako
dosažené vzdělání středoškolské bez maturity. Celkem 5 respondentů ze 107 (4,7 %).
Druhý nejnižší výsledek znamená dosažené základní vzdělání respondentů.
Celkem 6 respondentů ze 107 (5,6 %). Vyšší odborné vzdělání uvedlo 12 respondentů
ze 107 (11,2 %). Vysokoškolské vzdělání respondentů uvedlo 23 ze 107 (21,5 %).
Středoškolské vzdělání uvedlo nejvíc respondentů. Celkem 67 ze 107 (57 %).
40
Otázka číslo 4. Pijete víc než jednou denně nápoj z níže uvedených možností? Prosím,
zaškrtněte
Graf číslo 4
Tabulka číslo 5
Z výsledků vychází, že dotazovaní nejčastěji během dne přijímají hlavně ochucené
minerálky. Celkem 49 odpovědí ze 107 (46,7 %). Na druhém místě se umístily ovocné
smoothies nápoje 44 odpovědí ze 107 (41,9 %). Další vysoký počet odpovědí jsem
zaznamenala ve výsledcích energy drinků. Celkem 43 odpovědí ze 107 (41 %).
Citronovou vodu uvedlo 40 respondentů ze 107 (38,1 %).
41
Dále, s celkovým počtem odpovědí 39 ze 107 (37,1 %), uvedli respondenti, že pijí
coca-colu. Izotonické nápoje a slazené limonády uvedlo 38 ze 107 (36,2 %), ovocné
džusy 32 odpovědí ze 107 (34,3 %). Alkoholické nápoje přijímá víc než jednou denně
32 dotazovaných ze 107 (30,5 %). Pitnou vodu uvedlo nejméně dotazovaných. Pouze
27 odpovědí ze 107 (25,7%). Čistá voda obsahuje neutrální pH 7. V případě častého
příjmu kyselých nebo slazených nápojů je důležité zařadit do pitného režimu čistou
vodu, a předcházet tak nevratnému poškození tvrdých zubních tkání. Tato otázka je
zaměřena na příjem kyselých, slazených nápojů respondentů během dne. Je
prokázáno, že příjem kyselých nebo slazených nápojů víc než jednou denně má
negativní vliv na tvrdé zubní tkáně. To se může projevit jako dentální eroze zubní
skloviny a dentinu nebo také dentinové hypersenzitivity.
V této otázce měli dotazovaní možnost vybrat jednu a více odpovědí.
42
Otázka číslo 5. Trápí Vás často pálení žáhy
Graf číslo 5
Tabulka číslo 6
Z tohoto grafu vyplývá, že 35 dotazovaných ze 107 (32,7 %) odpovědělo kladně.
Zbylých 72 odpovědí ze 107 (67,3 %) odpovědělo záporně, což tvoří nadpoloviční
část. Pozitivním zjištěním je, že většina účastníků pálením žáhy netrpí.
43
Otázka číslo 6. Trpíte refluxním onemocněním?
Graf číslo 7
Tabulka číslo 8
Při vyhodnocování této otázky jsem zjistila, že většina respondentů uvedla odpověď
ne, která tvoří 89 odpovědí ze 107 (83,2 %). Z toho kladně odpovědělo 18
respondentů ze 107 (16,8 %).
Refluxní onemocnění patří mezi jednu z hlavních příčin vzniku dentálních erozí
endogenního původu.
44
Otázka číslo 7. Jakou měkkost kartáčku používáte?
Graf číslo 7
Tabulka číslo 8
Tato otázka byla zaměřena na používanou měkkost kartáčku respondentů. Extra měkký
kartáček je prospěšný pro dásně, ale také pro tvrdé struktury naší dentice. Doporučuje se
také pacientům, kteří vyvíjí na kartáček příliš velký tlak. V kombinace s tvrdými vlákny
kartáčku, špatnou technikou čištění a vyvíjením velkého tlaku na kartáček jsou pak dásně
traumatizovány. To postupem času vede k obnažení zubních krčků. Nezvyklá pak není
dentinová senzitivita.
Pozitivní je, že tvrdý kartáček používá 19 ze 107 (17,8 %), a tvoří tak nejnižší četnost.
Středně měkký kartáček používá 20 ze 107 (18,7 %) respondentů. Měkká vlákna kartáčku
uvádí 32 ze 107 (29,9 %) respondentů. Pozitivním výsledkem také je, že extra měkký
kartáček používá nejvíce dotazovaných respondentů. Celkem 36 ze 107 (33,6 %).
45
Otázka číslo 8. Jakou techniku čištění zubů používáte?
Graf číslo 8
Tabulka číslo 9
Touto odpovědí jsem se snažila zjistit, jakou techniku čištění dotazovaní používají.
Bylo možné vybrat pouze jednu odpověď. Nejméně odpovědí získala možnost
používat elektrický kartáček. Celkem 12 ze 107 (11,2 %) respondentů. Stíravé pohyby
kartáčku provádí 13 ze 107 (12,1 %) respondentů. Sulkulární techniku uvádí 17
z (15,9 %) dotazovaných. Kombinaci krouživých a stíravých pohybů vykonává 18
z (16,8 %) dotazovaných. Kroužky přes oba zubní oblouky provádí 19 ze 107
(17,8 %) respondentů. Nejvíc dotazovaných uvádí, že si své zuby čistí horizontální
technikou 28 (26,2 %).
Při horizontální technice čištění zubů nedochází k vyčištění gingiválního sulku. Jak už
bylo řečeno v předcházející otázce, kombinace nevhodné techniky čištění zubů,
tvrdých vláken a vyvíjení přílišného tlaku na kartáček má negativní vliv na tvrdé i
měkké tkáně v dutině ústní. Postupem času dochází k traumatizaci těchto struktur.
46
Otázka číslo 9. Máte piercing v oblasti dutiny ústní nebo v jazyku? Pokud ano,
zaznamenali jste změny na svých zubech?
Graf číslo 9
Tabulka číslo 10
Při vyhodnocování otázky číslo 9 jsem zjistila, že většina dotazovaných - 66 ze 107
(61,7 %) - odpověděla negativně, že piercing v oblasti dutiny ústní ani v jazyku nemá.
Zbylí respondenti odpovídali kladně. S rozdílem, zda na svých zubech zaznamenali
změny, nebo nezaznamenali. 31 ze 107 (29 %) respondentů uvádí, že piercing
v oblasti dutiny ústní nebo v jazyku má, ale změny nezaznamenali. Zbylých 10 ze 107
(9,3 %) respondentů uvádí, že piercing v dutině ústní nebo v jazyku má a změny
zaznamenali. Změny na zubech v důsledku piercingu mohou mít za následek například
dentinovou senzitivitu, popraskání zubní skloviny nebo také ulomení části zubu.
47
Otázka číslo 10. Skřípete v noci nebo během dne zuby?
Graf číslo 10
Tabulka číslo 11
V otázce číslo 10 jsem se zajímala, zda dotazovaní skřípou zuby. A zda si to vůbec
uvědomují. Bylo možné vybrat pouze jednu odpověď. Z celkového počtu zúčastněných
107 respondentů odpovědělo 41 (38,3 %), že neví, zda skřípou během dne nebo v noci
zuby. Odpověď ne uvádí 36 ze 107 (33,6 %) dotazovaných. Kladnou odpověď udává 30
ze 107 (28 %).
48
Otázka číslo 11. Zatínáte během dne zuby?
Graf číslo 11
Tabulka číslo 12
Dále byla předmětem zkoumání otázka, zda dotazovaní zatínají zuby během dne.
Dotazovaní mohli vybrat pouze jednu odpověď. Až 50 ze 107 (46,7 %)
respondentů uvádí, že zatínají zuby při stresových situacích. Dalších 25 ze 107
(23,4 %) dotazovaných uvádí, že zuby nezatíná. 19 ze 107 (17,8 %) respondentů
neví, zda zuby zatínají. Kladně odpovědělo 13 (12,1%) dotazovaných.
49
Otázka číslo 12. Máte citlivé krčky zubů?
Graf číslo 12
Tabulka číslo 13
Většina dotazovaných uvádí odpověď ne. Celkem 68 ze 107 (63,6 %). Kladně
odpovědělo 39 ze 107 (36,4 %) dotazovaných.
50
Otázka číslo 13. Pozorujete na svých zubech ztráty tvrdých zubních tkání, jako jsou
například vydřené krčky, olámané řezné hrany zubů?
Graf číslo 13
Tabulka číslo 14
Výsledky této otázky jsou velmi těsné. 57 ze 107 (53,3 %) respondentů uvádí negativní
odpověď. Tedy, že ztráty tvrdých zubních tkání nepozorují. Zbylých 50 ze 107 (46,7 %)
odpovídá kladně. Jenom o málo menší část dotazovaných pozoruje na svých zubech
potíže, jako jsou olámané řezné hrany zubů nebo vydřené krčky zubů.
51
Otázka číslo 14. Navštěvujete pravidelně svého zubního lékaře nebo dentální
hygienistku/hygienistu? (2x do roka)
Graf číslo 14
Tabulka číslo 15
Z této odpovědi vyplývá, že 55 ze 107 (51,4 %) svého zubního lékaře nebo dentální
hygienistku/hygienistu pravidelně nenavštěvuje. Ostatní respondenti - 52 (48,6%) -
odpověděli kladně. To znamená, že svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku
navštěvují pravidelně dvakrát do roka. Pravidelnost prohlídek jak u zubního lékaře, tak
i u dentální hygienistky/hygienisty je nesmírně důležitá. Při pravidelných prohlídkách
je větší možnost zachytit změny na tvrdých zubních tkáních. Zubní lékař nebo dentální
hygienistka/hygienista se prostřednictvím anamnézy, dotazováním nebo vizuálním
vyšetřením může upozornit například na možné zatínání nebo skřípání zubů, vysvětlit
důsledky častého příjmu kyselých a slazených nápojů a jídel a naučit předcházet
dalším možným ztrátám tvrdých zubních tkání.
52
Otázka číslo 15. Byl/a jste někdy informován/a v ordinaci zubního lékaře nebo
dentální hygienistky/hygienisty o následcích například častého popíjení kyselých
nápojů po čas dne, špatné techniky čištění nebo zatínání zubů?
Graf číslo 15
Tabulka číslo 16
Z grafu v této otázce plyne, že ze 107 dotazovaných odpovídá ne celkem 59 (55,1 %).
Ostatních 48 ze 107 (44,9 %) odpovídá kladně. Tato otázka úzce souvisí
s předcházející otázkou. V předešlé otázce, která byla zaměřena na pravidelné
návštěvy zubního lékaře nebo dentální hygienistky/hygienisty, odpověděla většina
dotazovaných negativně. Pokud respondenti pravidelně nenavštěvují ordinaci zubního
lékaře nebo dentální hygienistky/hygienisty, je vyšší možnost, že informace
o možnostech poškození tvrdých zubních tkání nedostali, spíš než respondenti, kteří
pravidelné prohlídky absolvují.
53
Otázka číslo 16. Po vyplnění dotazníku máte pocit, že byste byl/a ohrožen/a ztrátou
tvrdých zubních tkání?
Graf číslo 16
Tabulka číslo 17
Z výsledků poslední otázky jsem zjistila, že ze 107 respondentů uvedlo 59 (55,1 %)
odpověď ne. Zbylých 48 ze 107 (44,9 %) respondentů uvedlo kladnou odpověď.
54
12. Vyhodnocení hypotéz
Hypotéza č. 1 Podle mého názoru víc než 40 % respondentů přijímá víc než jednou denně
hlavně ochucené minerálky a ovocné džusy.
Na základě vyhodnocení otázky číslo 4 jsem zjistila, že nejvíc respondentů víc než jednou
denně pije ochucené minerální vody. Celkem 49 respondentů ze 107 (46,7 %). Dalším nejvíc
uváděným nápojem byly energy drinky s počtem respondentů 43 (41 %). Ovocné džusy se
umístily až na šestém místě s počtem 36 ze 107 (34,3 %).
Závěr: Hypotéza číslo 1 se mi potvrdila částečně.
Hypotéza č. 2 Předpokládám, že většina respondentů nepoužívá horizontální techniku čištění
zubů.
Po zpracování otázky číslo 4 jsem zjistila, že 28 respondentů (26,2 %) uvedlo, že používá
k čištění zubů právě horizontální techniku zubů. Tato odpověď tvoří nejvíce odpovědí.
Závěr: Hypotéza číslo 2 se mi nepotvrdila.
Hypotéza č. 3 Předpokládám, že 45 % respondentů neví nebo si neuvědomuje, že skřípe zuby
nebo že je zatíná.
Tato hypotéza souvisí s otázkami číslo 10 a 11. Zjistila jsem, že 41 respondentů (38,3 %)
neví, zda skřípou zuby. Na otázku, jestli zatínají zuby, odpovědělo 50 respondentů 46,7%
možností ano, při stresujících situacích. O zatínání zubů neví 19 dotazovaných 17,8%.
Závěr: Hypotéza číslo 3 se mi potvrdila jenom částečně.
55
Hypotéza č. 4 Předpokládám, že víc než 50 % respondentů nenavštěvuje pravidelně (dvakrát
do roka) svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku/hygienistu.
Po zpracování otázky číslo 14 jsem zjistila, že na otázku, zda dotazovaní pravidelně
navštěvují svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku/hygienistu, odpovědělo 55
respondentů ze 107 (51,4 %) odpovědí ne.
Závěr: Hypotéza číslo 4 se mi potvrdila.
Hypotéza č. 5 Předpokládám, že víc než 50 % respondentů není informováno o vlivu
častého příjmu kyselých nápojů nebo potravin na tvrdé zubní tkáně.
Hypotéze číslo 5 odpovídá otázka číslo 15. Po její zpracování jsem dospěla k závěru, že 59
respondentů ze 107 (55,1 %) odpovědělo záporně. Tedy, že zatím nebyli informování o vlivu
častého příjmu kyselých nápojů nebo potravin na tvrdé zubní tkáně.
Závěr: Hypotéza číslo 5 se mi potvrdila.
56
13. Diskuze
Dotazníkové šetření
Cílem praktické části mé závěrečné práci bylo pomoci dotazníku zjistit informovanost
respondentů o nemikrobiálních vlivech na tvrdé zubní tkáně. Z výživového hlediska jde
hlavně o častý příjem kyselých nápojů. Nevhodná technika čištění zubů v kombinaci
s tvrdými vlákny kartáčku může mít vliv na vznik klínovitých defektů. Skřípaní zubů přes noc
nebo přes den si pacienti často neuvědomují. Upozornit je na tento jev může blízká osoba
nebo osoba ze zdravotnického prostředí. Zatínání zubů se objevuje hlavně při stresových
situacích. Jedince na to může opět upozornit zdravotnický personál. Dotazník obsahoval
celkem 16 otázek. Zúčastnily se ho téměř všechny z uvedených věkových kategorií.
Na základě zpracovaných otázek a vyhodnocení stanovených hypotéz jsem zjistila,
že u respondentů jsou nejvíc oblíbené nápoje jako ochucené minerálky, energy drinky, ovocné
smoothies nebo coca-cola. Dotazovaní uvádějí, že takové nápoje pijí častěji než jednou denně.
Tyto nápoje obsahují nízké pH. Pokud během dne často klesá hladina pH z neutrálního do
kyselého, začíná se narušovat povrch zubu. To může vést ke vzniku zubních erozí. Důležité je
soustředit příjem těchto tekutin na určitou dobu dne. Nepřijímat je v průběhu celého dne,
a vyhnout se tak častému poklesu pH. Pití čisté vody je klíčovým faktorem v zamezení
vzniku erozního postižení.
V mé výzkumné části mě překvapil výsledek hypotézy číslo 2. Tady jsem zjišťovala, jakou
techniku čištění zúčastnění dotazníku používají. Většina z nich uvádí horizontální techniku
čištění. Jestli je tento způsob kombinovaný s velkým tlakem na kartáček, je možný vznik
klínovitých defektů -trojúhelníkovité vybroušení skloviny až dentinu v cervikální oblasti
zubu. Zde jsem očekávala, že tento způsob většina jedinců nepoužívá.
Dalším překvapivým zjištěním pro mě bylo, že většina dotazovaných nenavštěvuje pravidelně
svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku/hygienistu. Právě na preventivních
prohlídkách je možné zaznamenat rané stádium erozí. Můžeme pacienta upozornit na
nevhodnou techniku čištění nebo nevyhovující sklon kartáčku, případně doporučit jinou
měkkost kartáčku. Také můžeme vysvětlit nebezpečí přítomného piercingu v orofaciální
oblasti. Skřípaní nebo zatínáni zubů si můžeme všimnout dříve, než pacient začne pociťovat
potíže.
57
Pravidelné prohlídky úzce souvisejí s informovaností pacientů. Pokud nejsou absolvovány
pravidelně, je možné, že informovanost pacientů je nižší. Pacienti si totiž neuvědomují různé
faktory, které mají vliv na struktury zubů.
58
14. Závěr
Závěrečná práce se zabývá zpracováním důvodů ztrát zubních tkání z nemikrobiálních příčin.
Cílem bylo přiblížit danou tematiku širší veřejnosti. V praktické části se věnuji výzkumu
prostřednictvím dotazníku.
Z výsledků výzkumu jsem přišla k závěru, že nedostatek informovanosti v populaci může být
hlavně spojen s nepravidelností návštěv u zubního lékaře a dentální hygienistky. Z tohoto
důvodu jsem také zhotovila edukativní leták, který poskytne základní informace o příčinách
ztrát tvrdých zubních tkání. Pokud se zvýší pravidelnost v navštěvování zubního lékaře nebo
dentální hygienistky/hygienisty, zvýší se tak povědomí o problematice ztrát tvrdých zubních
tkání bez účasti bakterií. Díky tomu se sníží riziko vzniku poškození tvrdých zubních struktur.
59
Seznam použité literatury
Knižné zdroje
[1] BOTTICELLI, Antonella Tani. Dentální hygiena: teorie a praxe. Praha: Quintessenz,
2002. ISBN:80-903181-1-8
[2] KOVAĽOVÁ, Eva, a kolektív. Orálna hygiena II., III. Prešov: Akcent print, 2010. ISBN:
978-80-89295-24-1
[3] MAZÁNEK, Jiří, a Urban František a kolektiv. Stomatologické Repetitorium. Praha:
Grada Publishing, 2003. ISBN:80-7169-824-5
[4] MAZÁNEK, Jiří. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky. Praha:
Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-48658.
[5] MERGLOVÁ, Vlasta, a Ivančaková. Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních
tkání. Praha: Česká stomatologická komora, 2011. ISBN: 978-80-87109-27-4.
[6] SLEZÁK, Radovan, a Ivo Dřízhal. Atlas chorob ústní sliznice. Praha: Quintessenz, 2004.
ISBN: 80-903181-5-0
[7] SLEZÁK, Radovan. Preklinická parodontologie. Hradec Králové: RNDr. František
Skopec, CSc. – Nucleus HK, 2007. ISBN: 978-87009-18-5
[8] ŠEDÝ, Jiří, a Foltán René. Klinická anatomie zubů a čelistí. Praha: Triton, 2009.
[9] Výukový materiál, předmět Preventivní zubní lékařství 2017-2018, SZŠ a VOŠ Praha 1,
Alšovo nábřeží 6, obor Diplomovaná dentální hygienistka.
[10] Výukový materiál, předmět Preventivní zubní lékařství 2017-2018, SZŠ a VOŠ Praha 1,
Alšovo nábřeží 6, obor Diplomovaná dentální hygienistka.
Internetové zdroje
[11] Atrice. In: Nechcikazy. [online] 2019. [cit. 2019 – 23. 3. 2019]. Dostupné
z <https://www.nechcikazy.cz/atrice>
[12] Bruxizmus. In: Nechcemkazy. [online] 2019. [cit. 2019 – 24.3.2019]. Dostupné
z<https://www.nechcemkazy.sk/skripanie-zubami-cize-bruxizmus>
60
[13] KOČOVÁ, Jitka. Vývoj zubu. [online] 2019. [cit 29. 3. 2019]. Dostupné
z <https://www.zubnistranky.cz/embry.pdf>
[14]Bruxizmus. In: Jirizeman. [online] 2019. [cit. 2019 – 24. 3. 2019]. Dostupné
z <http://www.jiri-zemen.cz/?strana=co-je-to&detail=49>
[15]Historie piercingu. In: Anchor-piercing. [online] 2019. [cit. 2019-23. 3. 2019]. Dostupné
z: <https://www.anchor-piercing.cz/cz/clanky/historie-piercingu.html>
Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh
Seznam obrázků
Obrázek číslo 1 Stavba zubu - 10 -
Obrázek číslo 2 Eroze exogenního typu - 22 -
Obrázek číslo 3 Eroze endogenního typu - 22 -
Obrázek číslo 4 Piercing v jazyku - 26 -
Obrázek číslo 5 Piercing ve rtu a philtru - 26 -
Obrázek číslo 6 Velké slinné žlázy - 30 -
Seznam tabulek
Tabulka číslo 1 Přehled jednotlivých typů dentinu - 21 -
Tabulka číslo 2 Pohlaví - 37 -
Tabulka číslo 3 Věk - 38 -
Tabulka číslo 4 Dosažené vzdělání - 39 -
61
Tabulka číslo 5 Pijete víc než jednou denně nápoj z níže uvedených možností? Prosím,
zaškrtněte - 40 -
Tabulka číslo 6 Trápí Vás často pálení žáhy? - 41 -
Tabulka číslo 7 Trpíte refluxním onemocněním? - 42 -
Tabulka číslo 8 Jakou měkkost kartáčku používáte? - 43 -
Tabulka číslo 9 Jakou techniku čištění zubů používáte? - 44 -
Tabulka číslo 10 Máte piercing v oblasti dutiny ústní nebo v jazyku? Pokud ano, zaznamenali
jste změny na svých zubech? - 45 -
Tabulka číslo 11 Skřípete v noci nebo během dne zuby? - 46 -
Tabulka číslo 12 Zatínáte během dne zuby? - 47 -
Tabulka číslo 13 Máte citlivé krčky zubů? - 48 -
Tabulka číslo 14 Pozorujete na svých zubech ztráty tvrdých zubních tkání, jako jsou například
vydřené krčky, olámané řezné hrany zubů? - 49 -
Tabulka číslo 15 Navštěvujete pravidelně svého zubního lékaře nebo dentální
hygienistku/hygienistu? ( 2x do roka) - 50 -
Tabulka číslo 16 Byl/a jste někdy informován/a v ordinaci zubního lékaře nebo dentální
hygienistky/hygienisty o následcích například častého popíjení kyselých nápojů po čas dne,
špatné techniky čištění nebo zatínání zubů? - 51 -
Tabulka číslo 17 Po vyplnění dotazníku máte pocit, že byste byl/a ohrožen/a ztrátou tvrdých
zubních tkání? - 52 -
Seznam grafů
Graf číslo 1 Pohlaví - 37 -
Graf číslo 2 Věk - 38 -
Graf číslo 3 Dosažené vzdělání - 39 -
Graf číslo 4 Pijete víc než jednou denně nápoj níže uvedených možností? Prosím, zaškrtněte
- 40 -
62
Graf číslo 5 Trápí Vás často pálení žáhy? - 41-
Graf číslo 6 Trpíte refluxním onemocněním? - 42 -
Graf číslo 7 Jakou měkkost kartáčku používáte? - 43 -
Graf číslo 8 Jakou techniku čištění zubů používáte? - 44 -
Graf číslo 9 Máte piercing v oblasti dutiny ústní nebo v jazyku? Pokud ano, zaznamenali jste
změny na zubech? - 45 -
Graf číslo 10 Skřípete v noci nebo během dne zuby? - 46 -
Graf číslo 11 Zatínáte během dne zuby? - 47 -
Graf číslo 12 Máte citlivé krčky zubů? - 48 -
Graf číslo 13 Pozorujete na svých zubech ztráty tvrdých zubních tkání, jako jsou například
vydřené krčky, olámané řezné hrany zubů? - 49 -
Graf číslo 14 Navštěvujete pravidelně svého zubního lékaře nebo dentální
hygienistku/hygienistu? (2x do roka) - 50 -
Graf číslo 15 Byl/a jste někdy informován/a v ordinaci zubního lékaře nebo dentální
hygienistky/hygienisty o následcích například častého popíjení kyselých nápojů po čas dne,
špatné techniky čištění nebo zatínání zubů? - 51 -
Graf číslo 16 Po vyplnění dotazníku máte pocit, že byste byl/a ohrožen/a ztrátou tvrdých
zubních tkání? - 52 -
Zdroje obrázků
Obrázek číslo 1 Stavba zubu [online] ze dne 22. 1. 2019 dostupné
z <http://be.convdocs.org/docs/index-48243.html?page=3>
Obrázek číslo 2 Eroze exogenního typu [online] ze dne 27. 2. 2019 dostupné z <http://cz-
medicine.info/dentistry/eroze-zubni-skloviny-foto-priciny-a-lecba-dusledky.html>
Obrázek číslo 3 Eroze endogenního typu [online] ze dne 27.2 2019 dostupné
z <https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2014/06/07.pdf>
63
Obrázek číslo 4 Piercing v jazyku [online] ze dne 4. 4. 2019 dostupné z <https://www.anchor-
piercing.cz/cz/clanky/piercing-jazyka.html>
Obrázek číslo 5 Piercing ve rtu a philtru [online] ze dne 4. 4. 2019 dostupné
z <https://www.anchor-piercing.cz/cz/clanky/legenda-z-cech.html>
Obrázek číslo 6 Velké slinné žlázy [online] ze dne 3. 3. 2019 dostupné
z<https://cs.wikipedia.org/wiki/Slinn%C3%A1_%C5%BEl%C3%A1za#/media/File:Illu_quiz
_hn_02.jpg>
Zdroje obrázků z letáků
Jak si čistit zuby
Obrázky [online] z 10. 4. 2019 dostupné na :
<https://www.tepe.com/uk/products/>
<https://www.tepe.com/uk/products/>
<https://sk.luciafontaine.com/zdorove/115121-klinovidnyy-defekt-prichiny-lechenie-
>profilaktika-foto.html>
<https://www.jenzeny.cz/zdravi-a-krasa/cistite-si-spravne-zuby-tohle-jsou-ty-nejcastejsi-
chyby>
Obrázky kartáčků – zdroj vlastní
Dentální eroze
Obrázky [online] z 15. 3. 2019 dostupné na:
<https://www.todaysrdh.com/skip-the-sip-reducing-tooth-erosion/>
<https://www.plzen.cz/cesi-loni-vypili-vic-dzusu-trendem-jsou-cerstve-stavy/>
<http://smilesonbristoldentistry.com/tooth-erosion/>
<http://ihartnutrition.com/2013/09/the-truth-behind-water-lemon/>
64
Seznam příloh
Příloha A Dotazník
Příloha B Leták Eroze
Příloha C Leták Čištění zubů
65
Příloha A
66
67
68