Zuzana Prokopová: Architektura v Ústí nad Labem v letech 1969–1989

8/15/2019 Zuzana Prokopová: Architektura v Ústí nad Labem v letech 1969–1989

1/184

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Fakulta umění a designu

Katedra dějin a teorie umění

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Architektura v Ústí nad Labem v letech 1969 –1989

Stavební aktivity v době normalizace

diplomantka: Bc. Zuzana Prokopová

vedoucí práce: doc. PhDr. Tomáš Pavlíček, Ph.D.

oponent: Mgr. Jan Škvára

rok: 2014


2/184


3/184

Prohlášení

Svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatně pod vedením doc. PhDr.

Tomáše Pavlíčka, Ph.D. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci

využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti

vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon), zejména se skutečností,že Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem má právo na uzavření

licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60. odst. 1

autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude

poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

v Ústí nad Labem oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu

nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností do jejich skutečné

výše.

Souhlasím se zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně Jana Evangelisty

Purkyně v Ústí nad Labem a v elektronické verzi na internetu.

V Ústí nad Labem 23. května 2014 ………………………….


4/184

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce doc. PhDr. Tomáši Pavlíčkovi,

Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady.

Dále děkuji Ing. arch. Jakubovi Strakovi a Veronice Foltové za podporu při tvorbě

této diplomové práce.


5/184

Jméno a příjmení autora: Zuzana Prokopová

Název diplomové práce: Architektura v Ústí nad Labem v letech 1969 –1989.

Stavební aktivity v době normalizace

Název práce v angličtině: Architecture in Ústí nad Labem in 1969–1989.

Construction activities in the normalisation era

Katedra: Katedra dějin a teorie umění

Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Tomáš Pavlíček, Ph.D.

Rok obhajoby: 2014

Anotace

Diplomová práce se zabývá stavebními aktivitami v Ústí nad Labem v období

1969 –1989. Nejprve je práce zaměřena na historii Ústí s důrazem na jeho

stavební vývoj. Podrobněji je zpracována architektura a urbanismus města z doby

od konce druhé světové války do roku 1968, které se staly základem pro další

stavební činnost, jež je hlavní těžištěm této práce. Následující část textu podává

ucelený přehled o stavebním vývoji v Ústí nad Labem v letech 1969–1989, kterýzahrnuje urbanistické studie města i jeho jednotlivých částí, architektonické

realizace a neuskutečněné návrhy, nikoliv však stavby soukromé. Důraz je kladen

na poskytnutí detailního rozboru jednotlivých vybraných projektů včetně plánové a

fotografické dokumentace. Téma je doplněno také o příklady uměleckých děl

spjatých s uvedenou architektonickou tvorbou. Práce je zakončena stručným

shrnutím stavebního vývoje Ústí po roce 1989. Cílem diplomové práce je

poskytnout kompletní přehled informací o daném tématu a objasnit rozvoj městaÚstí nad Labem v souvislosti jeho historického stavebního vývoje a dobového

kontextu.

Klíčová slova: Ústí nad Labem, architektura, urbanismus, umělecké dílo

v architektuře


6/184

Annotation

The diploma thesis deals with construction activities in Ústí nad Labem in the

period 1969 –1989. The work starts by focusing on the history of Ústí withan emphasis on the development of construction. The architecture and town

planning of the city from the end of the Second World War until 1968 is dealt with

in more detail as this became the basis for further construction activity, which is

the main focus of this work. The following text provides a comprehensive overview

of the development of construction in Ústí nad Labem from 1969–1989, which

includes town planning studies of the city and its individual parts, architectonic

realization and unrealized proposals, but not private owners buildings. Emphasis is

placed on providing a detailed analysis of individual projects, including plans and

photographic documentation. The theme is supplemented by examples of works of

art related to the architecture presented. The work is concluded by a brief

summary of constructional development in Ústí after 1989. The aim of the thesis is

to provide a complete overview of the information on the given topic and illuminate

the development of Ústí nad Labem in the context of its historical constructional

development and the period.

Key words: Ústí nad Labem, architecture, urbanism, art in architecture


7/184

7

Obsah

1 Úvod ................................................................................................................ 9

2 Historie města Ústí nad Labem do roku 1945 s důrazem na stavební vývoj . 11 3 Ústí nad Labem ve 2. polovině 20. století ..................................................... 18 4 Krajský projektový ústav v Ústí nad Labem .................................................. 24 5 Stavební vývoj v Ústí nad Labem v letech 1945 –1969 .................................. 26 6 Stavební aktivita v Ústí nad Labem v letech 1969 –1989 ............................... 36

6.1 Centrum města ....................................................................................... 39

6.1.1 Areál provozně administrativních budov Pozemních staveb a České

státní pojišťovny ............................................................................................. 43

6.1.2 Stavební správa Pozemních staveb ................................................. 45 6.1.3 Dostavba Severočeského krajského národního výboru ................... 46 6.1.4 Krajský výbor KSČ ........................................................................... 47 6.1.5 Budova Československé státní banky ............................................. 49 6.1.6 Obchodní dům Labe ........................................................................ 50 6.1.7 Dům služeb a odbavovací hala ČSAD ............................................. 52 6.1.8 Centrum služeb a obchodu a bytové domy v Masarykově ul. .......... 53 6.1.9 Hotel Vladimir ................................................................................... 56

6.1.10 Rekonstrukce divadla ..................................................................... 58

6.1.11 Prostor př ednádraží ....................................................................... 60 6.1.12 Zastř ešení letního kina ................................................................... 62

6.2 Sídlištní výstavba .................................................................................... 63

6.2.1 Sídliště Severní Terasa .................................................................... 67 6.2.2 Bytová výstavba na Bukově ............................................................. 73 6.2.3 Sídliště Kamenný vrch a Jižní Terasa na Stř ekově .......................... 74

6.3 Další architektonické projekty v Ústí nad Labem z let 1969 –1989.......... 76

6.3.1 Realizace na sídlišti Bukov – nemocnice s poliklinikou .................... 76 6.3.2 Realizace na sídlišti Bukov – zimní stadion ..................................... 78 6.3.3 Centrum sídliště Bukov .................................................................... 80 6.3.4 Centrum Krásného Bř ezna ............................................................... 82 6.3.5 Zoologická zahrada v Krásném Bř ezně ........................................... 83 6.3.6 Plavecká hala na Klíši ...................................................................... 85 6.3.7 Studentské koleje a dostavba Pedagogické fakulty na Klíši............. 86 6.3.8 Budova Československých státních drah na Stř ekově .................... 87

6.3.9 Budova Podniku výpočetní techniky na Stř ekově ............................ 87


8/184

8

6.3.10 Krematorium na Stř ekově .............................................................. 88 6.3.11 Lázeňský areál v Brné.................................................................... 88 6.3.12 Požární stanice ve Všeboř icích ...................................................... 89 6.3.13 Rekonstrukce a dostavba areálu Větruše ...................................... 89

6.4 Umělecké dílo v architektuř e v Ústí nad Labem v letech 1969 –1989 ..... 90

6.4.1 Sídliště Severní Terasa .................................................................... 92 6.4.2 Pozemní stavby a Česká státní pojišťovna ...................................... 94 6.4.3 Krajský výbor KSČ ........................................................................... 95 6.4.4 Severočeský krajský národní výbor ................................................. 95 6.4.5 Centrum obchodu a služeb .............................................................. 96 6.4.6 Hotel Vladimir ................................................................................... 97

6.4.7 Obchodní dům Labe ........................................................................ 98

6.4.8 Výzdoba sportovních objektů ........................................................... 98 6.4.9 Zoologická zahrada .......................................................................... 99 6.4.10 Areál letního kina a městské parky ................................................ 99 6.4.11 Krematorium ................................................................................ 100

7 Stavební vývoj Ústí nad Labem po roce 1989 ............................................. 102 8 Závěr ........................................................................................................... 105 9 Obrazová př íloha......................................................................................... 108 10 Seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů .................. 153

10.1 Archivní dokumenty ............................................................................ 153 10.2 Literatura ............................................................................................ 153

10.3 Internetové zdroje ............................................................................... 159

11 Seznam vyobrazení .................................................................................. 161


9/184

9

1 Úvod

Cílem př edkládané diplomové práce je poskytnout ucelený

př ehled o stavebním vývoji města Ústí nad Labem v období 1969 –1989. Časově je

téma vymezeno dvěma důležitými mezníky politicko-společenského charakteru.

Rok po okupaci Československa se uskutečnily personální obměny např íč celou

politickou hierarchií, ale také v jiných oborech, svazích a spolcích, které vedly

k důsledně jšímu následování sovětského modelu socialismu. Druhým mezníkem

jsou události roku 1989, které rozvrátily totalitní režim v Československu

a pomohly nastolit demokracii. Pro zmíněných dvacet let se rovněž vžil pojem

normalizace, tzn. návr at ke starým poř ádkům nebo též „likvidace demokratizačního procesu nastartovaného Pražským jarem“1.

Ve své práci se nejprve zaměř uji na dě jiny Ústí nad Labem s důrazem na jeho

územní a architektonický rozvoj. Seznámení se s historickým stavebním vývojem

města je velmi důležité pro pochopení jeho dalšího r ůstu, jehož př irozený sled byl

mnohokrát v minulosti Ústí narušen. Ústí nad Labem bylo v době normalizace

krajským městem Severočeského (dnes Ústeckého) kraje, jenž byl spolu

s ostravským revírem nejrozvinutě jší pr ůmyslovou oblastí Československa. V krajise totiž nacházela bohatá ložiska hnědého uhlí a s jeho těžbou se prudce rozvíjel

pr ůmysl všech odvětví. Ústí nad Labem má velmi bohatou historii. V posledních

staletích spojenou př edevším s obchodem a pr ůmyslem, které se nesmazatelně

zapsaly do jeho urbanismu. Město bývalo jedním z nejdůležitě jších př ístavů na

labské cestě, významným železničním uzlem a také výrobním centrem

s továrnami, jež postupně sr ůstaly s městskou strukturou a staly se její pevnou

součástí. Př irozený rozvoj Ústí nad Labem byl v moderních dě jinách významně

narušen. Nejprve ničivými nálety za druhé světové války a poté ř ízenými

demolicemi v letech sedmdesátých a osmdesátých. Původní zástavba musela

ustoupit novým projektům. V centru města se jednalo př edevším o reprezentativní

budovy hodné krajského města a na jeho okraji dominovala hromadná bytová

1 MAYER, Françoise. Č eši a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo,

2009. s. 27. ISBN 978-80-257-0151-5.


10/184

10

výstavba. Na území města tak vzniklo v daném období velké množství staveb

r ůzných funkcí, ale také urbanistických studií i nerealizovaných návrhů, o kterých

pojednávám v následujících kapitolách. Do mého výběru ovšem nejsou zahrnuty

stavby soukromé, tj. rodinné domy apod. Př edložené územní plány

a architektonické realizace se nesmazatelně promítly do celkového vzhledu centra

města a jeho periferie. S tímto stavebním fondem se Ústí nad Labem v zásadě

vyrovnává dodnes, a proto je stavební aktivita mezi lety 1969 –1989 velmi

aktuálním tématem i v současnosti.

Pevně vymezené časové období umožňuje zpracování této éry jako ucelené

dě jinné a kulturní etapy. Architektura a urbanismus Ústí nad Labem doby

normalizace bude v práci zasazena do kontextu stavebního vývoje městav pr ůběhu 2. poloviny 20. století s ohledem na jeho specifickou pozici

administrativně-správního sídla kraje. Př esah tématu seznamující se stavebními

aktivitami v Ústí nad Labem př ed rokem 1969 a po roce 1989 má za cíl zasadit

zpracovávané období do souvislostí urbanistického a architektonického rozvoje

města.

Okrajově se rovněž zaměř ím na umělecká díla, která v daném období

s architekturou tvoř í nedílnou součást. Na základě vládních nař ízení musela býtur čitá část nákladů na stavbu vynaložena právě na uměleckou výzdobu, jež se

nacházela v interiéru i exteriéru objektů.

Architektura a urbanismus (nejen za normalizace) jsou neoddělitelnými

součástmi města př ímo se propisujícími do jeho vzhledu. Proto považuji za

důležité se k tomuto tématu vrátit a zhodnotit jeho možnosti i výsledky. Ústecká

architektonická tvorba 2. poloviny 20. století je dodnes stále posuzována s velkou

opatrností. Diplomová práce se pokusí př inést ucelený pohled na dané téma

a objasnit rozvoj Ústí nad Labem v souvislosti svého historického stavebního

vývoje a doby.


11/184

11

2 Historie města Ústí nad Labem do roku 1945 s důrazem

na stavební vývoj

Oblast dnešního Ústí nad Labem byla dle archeologických nálezů osídlena již

v pravěku. V prvních stoletích našeho letopočtu se na území ústecké kotliny

začaly usazovat germánské a postupně i slovanské kmeny2, které vytvoř ily síť

osad v kotlině ř eky Labe.3 Součástí osady byla již na konci 10. století celnice

kontrolující labský obchod.4 Důležitým momentem v historii Ústí bylo př idělení

statutu královského města v 1. polovině 13. století. Povýšení Ústí na město

s sebou př ineslo mimo jiné jeho urbanistickou proměnu s jasně jší městskou

strukturou – vytyčení hlavního náměstí a propojení jednotlivých částí města do

uceleného sídla. Ústí mělo ve stř edověku podobu opevněného města se

čtyř úhelníkovým náměstím, kolem ně jž vznikala nepravidelná zástavba bez

geometricky pravidelné sítě, která vypovídá o jeho postupném r ůstu. Statut

svobodného královského města znamenal větší politickou stabilitu a možnost

ekonomicko-obchodního i architektonického rozvoje. Př irozený vývoj města

narušily husitské bouř e v 1. polovině 15. století, př i kterých bylo katolické Ústí

z velké části vypleněno. Po husitských taženích se královské město opět začalo

vracet na př edešlou úroveň. Na základě dostupných pramenů hodnotí historička

Lenka Bobková město spíše jako pr ůměrné: „…ekonomický potenciál Ústí byl na

př elomu 15. století poměrně slabý. M ěstu chybělo dostateč né pozemkové zázemí,

př edstavující jak surovinovou, tak odbytovou základnu pro městské podnikání.

Ústí n. L. tak z ůstalo st ř edně velkým, slušně prosperujícím ř emeslnicko-

zeměd ělským st ř ediskem bez šancí na v ětší hospodář ské a politické ambice.“ 5 6

2 Právě slovanské kmeny nazývaly tuto oblast - kotlinu na bř ehu Labe př i ústí Bíliny - jako Ústí.

KRSEK, Martin. Ústí nad Labem. Praha a Litomyšl: Paseka, 2011. s. 8. ISBN 978-80-7432-136-8.

3 CVRKOVÁ, Marta. Pravěk. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds. Dě jiny města Ústí

nad Labem, Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. s. 9 –11. ISBN 80-901761-5-1.4 KRSEK, Martin, ref. 2, s. 11.

5 BOBKOVÁ, Lenka. Městské domy a jejich majitelé. Stř edověk. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír,

KAISER, eds., ref. 3, s. 30.6 Více k Ústí nad Labem ve stř edověku: BOBKOVÁ, Lenka. Stř edověk. In KAISEROVÁ, Kristina,

Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 13 –34.


12/184

12

Př ed polovinou 16. století postihly město dva ničivé požáry, jejichž následkem

musely být vybudovány zcela nové domy (např . nová renesanční radnice na

severní straně náměstí, domy s podloubími) a provedeno mnoho renovací

a stavebních úprav. Hlavní náměstí si ale stále zachovávalo původní urbanistický

charakter. Na jeho podlouhlý nepravidelný půdorys se napojovaly čtyř i hlavní ulice

a na jižní straně protékal potok, zdroj užitkové vody. Město se těmito stavebními

zásahy postupně měnilo z pozdně gotického města na město renesanční, čehož

bylo dosaženo také plánovanými demolicemi.7 Ústí nad Labem se také často

potýkalo s výraznými výkyvy počtu obyvatelstva, např . během tř icetileté války byla

zničena polovina domů a odešla tř etina obyvatel8. Úbytek obyvatelstva byl pro Ústí

charakteristický až do začátku 18. století, kdy zaznamenalo opět mírný r ůstpopulace. Město mělo v první tř etině 18. století rozlohu 13, 1 hektar ů [obr. 1, 2].9

Devatenácté století je pro Ústí i celou Evropu symbolem nesmírného rozvoje

pr ůmyslu, se kterým souviselo budování široké sítě železnic. Ústí bylo propojeno

železnicí s Prahou a Vídní v roce 1850 a o rok pozdě ji také s německými městy

(trasa Vídeň - Drážďany).10 Z města na periferii Rakouska-Uherska se tak stal

jeden z nejdůležitě jších dopravních a obchodních uzlů, jenž byl zároveň

významným př ístavem. Výstavba železnice však pozměnila propojení centraměsta s ř ekou, mezi nimiž tak vznikla umělá hranice. Město se ve 2. polovině

19. století velmi rozrostlo, často na úkor původní zástavby. Již ve 30. letech

19. století byly kvůli rozšiř ování zástavby zbourány městské brány11 a na náměstí

byla postavena nová klasicistní radnice. Rozvoj Ústí byl dán také vznikem velkých

pr ůmyslových podniků, které se zde díky jeho výhodné poloze (dostupnost

7 Více k Ústí nad Labem v raném novověku: BOBKOVÁ, Lenka. Raný novověk. In KAISEROVÁ,Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 35–50.

8 Petr Jančárek na základě dochovaných pramenů uvádí, že Ústí nad Labem mělo v roce 1598365 domů, tj. cca 1 840 obyvatel, a v roce 1654 už jen 186 domů (včetně domů na př edměstí),tj. cca 930 obyvatel. JANČ ÁREK, Petr. Hospodář ská a sociální struktura Ústí n. L. od 2. poloviny17. a ve století 18. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 62–63.

9 Více k tématu: KAISEROVÁ, Kristina, Petr, JANČ ÁREK. Ústí n. L. od druhé poloviny 17. dopočátku 19. století. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 51-68.

10 DOLANSKÝ, Tomáš. Ústí nad Labem a jeho okolí na starých mapách. Ústí nad Labem:Statutární město Ústí nad Labem, 2007, s. 18–19.

11 Hradby, avšak již bez bran, jsou dobř e patrné na mapě z roku 1843: DOLANSKÝ, Tomáš, ref.10, s. 22 –23.


13/184


14/184

14

rozvíjející se pr ůmysl a s ním související pracovní př íležitosti a zlepšení vlastní

životní úrovně. Okolo roku 1900 se imigrační vlna zastavila z důvodu rostoucích

cen pozemků, které zamezily pokračující výstavbu. Ústí nad Labem se rozšiř ovalo

také územně př ipojováním okolních obcí, v roce 190017 se stalo jeho součástí

Krásné Bř ezno a Klíše. Od poloviny 19. století do počátku první světové války

město prodělalo výraznou proměnu jak ve skladbě obyvatelstva, tak v celkové

transformaci na „důležité pr ůmyslové, obchodní, dopravní a správní centrum,

kolem něhož se vytvoř ilo zázemí obcí, které s ním vytvoř ily jednotný hospodář ský

celek“.18 Všechny zmíněné impulsy rozvoje místní ekonomiky s sebou nesly

i neopomenutelné výrazné zhoršení životního prostř edí [obr. 4] a zdravotního

stavu zdejšího obyvatelstva.19

V pr ůběhu 19. století se z Ústí stal největší český př ístav. Labe ale mělo své

limity, např . v zimě byla ř eka nepr ů jezdná kvůli ledové krustě, v obdobích sucha

bylo možné ř eku př ebrodit a naopak v době dešťů se ř eka vylila z koryta

a dokázala zaplavit městské centrum. Tyto výkyvy př etrvávaly takř ka až do

vybudování vltavské kaskády v 50. letech 20. století. Mezinárodní důležitost

př ístavu si vyžádala postupnou regulaci ř eky, prohlubování ř ečiště a budování

vodních staveb jako např . Masarykovo zdymadlo pod Stř ekovem v letech 1922 –1936.20 Př es ř eku Labe byl v 70. letech 19. století postaven také dvoupatrový

železniční most21 [obr. 5], který souvisel s vybudováním Severozápadní dráhy

a jehož jedno patro bylo ur čeno pro pěší a dopravu neželezničního charakteru.

Ústí nad Labem se postupně stalo nejdůležitě jším př ístavem s největším objemem

roční př ekládky na území Rakouska-Uherska.22 Své renomé si př ístav udržel až

17 Na mapě Ústí nad Labem z roku 1905 je jasně zř etelná podoba města s vyznačenými obvodya zástavbou – historické jádro s hlavním náměstím obdélného tvaru, fabriky, železnice, př ístavy

ad. Mapa je publikovaná zde: DOLANSKÝ, Tomáš, ref. 10, s. 12 –13.18

CVRK, František. Obyvatelstvo Ústí n. L. do 1. světové války. Ústí nad Labem v 19. století. InKAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 80.

19 K rozvoji pr ůmyslu v Ústí nad Labem: CVRK, František, Petr, ŠPAČEK. Pr ůmyslový vývoj Ústín. L. 1830 – 1945. Ústí nad Labem v 19. století, In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER,

eds., ref. 3, s. 108 –109.20

VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.), Lukáš, BERAN a Jan ZIKMUND, ref. 12, s. 140.21

VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.), Lukáš, BERAN a Jan ZIKMUND, ref. 12, s. 127.22

O rozvoji ústeckého př ístavu a další informace např .: VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.), Lukáš,BERAN a Jan ZIKMUND, ref. 12, s. 133.


15/184

15

do první světové války, po které nastaly změny jak v mocenském rozdělení

Evropy, tak ve výrobě apod. Pro ústecký př ístav bylo zcela zásadní zastavení

vývozu hnědého uhlí, čímž se dramaticky snížil objem př ekládky zboží.

S prosperitou města rostla i poptávka po bytech, která se výrazně projevila již

př ed první světovou válkou, kdy se do města př istěhovalo velké množství

dělnických rodin. K samotné výstavbě komunálních bytů však došlo právě až po

válce, kdy už byla bytová situace neudržitelná. Od konce války až do 30. let město

nechalo př edevším na Klíši postavit na 68 dalších domů se 702 byty. Dalších více

jak 200 rodinných domů si postavili soukromí stavebníci. Výstavbu bytů pro své

zaměstnance zabezpečily také Schichtovy závody [obr. 6] na Stř ekově (dnešní

Severočeské tukové závody) a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, který siv roce 1930 nechal postavit správní budovu, jež byla ve své době nejvyšší

v republice. Na počátku světové ekonomické krize stihlo město odsouhlasit

realizaci architektonicky ojedinělých pavlačových S-domů s 208 byty, dále

224 malometrážních bytů a 300 bytů pro chudé a nezaměstnané na Klíši

a v Krásném Bř ezně. Všechny tyto byty však nebyly postaveny z důvodu dalšího

válečného konfliktu. Ve 30. letech vznikly poblíž městských lázní, pocházejících

z počátku století, další domy pro zaměstnance, které měly již poměrně vysokýstandard: elektrické osvětlení, koupelnu, sklep i zahradu.23

K důležitým stavebním počinům první republiky patř í most Dr. Edvarda Beneše,

jenž doplnil již stávající železniční dvoupatrový most, který byl v 50. letech

př eměněn na jednopatrový. O stavbě se začalo uvažovat již př ed první světovou

válkou, avšak z důvodu nedostatku financí a vysoké ceny oceli, z níž měl být

vybudován, byl most realizován až v polovině 30. let 20. století. Se stavbou

souvisely také úpravy ústeckého bř ehu, které si vyžádaly další stavební zásahy

(nový železniční viadukt, asanace zástavby kvůli vytvoř ení mostního náměstí).24

V souvislosti s historií Ústí nad Labem je nutné zaměř it se také na národnostní

složení obyvatelstva města. V pohraničním regionu severozápadních Čech tvoř ili

23 Ke stavebnímu vývoji v 1. polovině 19. století v Ústí nad Labem a západní části Ústeckého kr ajenapř .: PAVLÍČEK, Tomáš. Architektura 1. poloviny 20. století v západní č ásti Ústeckého kraje.Ústí nad Labem: FUUD UJEP, 2005. ISBN 80-7044-726-5.

24 Více informací k Mostu dr. Edvarda Beneše např .: VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.), Lukáš,BERAN a Jan ZIKMUND, ref. 12, s. 130 –131.


16/184

16

značnou část obyvatelstva Němci. Jak již bylo zmíněno výše, mezi Ústím nad

Labem a německými městy fungovaly prosperující obchodní vztahy s velkou

tradicí. Němečtí podnikatelé si v Ústí otevírali své podniky a jejich pobočky. Spolu

s rozvíjejícím se pr ůmyslem se do Ústí stěhovali Němci za prací s celými rodinami.

Př i rozdělování Rakouska-Uherska po první světové válce se proto Němci

dožadovali př ipojení území s vysokým počtem německého obyvatelstva

k vlastnímu státu. Jedním z požadovaných lokalit bylo území ležící

v severozápadních a severních Čechách, jež bylo označeno jako Deutschböhmen

(Německé Čechy) a které se mělo stát součástí Německého Rakouska.25 Až

prosincové obsazení této oblasti včetně Ústí nad Labem československou

armádou vymezilo poválečné hranice Československa a termín Deutschböhmenbyl alespoň na ur čitou dobu zapomenut. Avšak již ve 30. letech 20. století, kdy se

hitlerovské Německo začalo rozpínat, nastaly v národnostně smíšeném Ústí

nar ůstat politické a rasové nepokoje. Četné demonstrace př ívrženců Konrada

Henleina, př esuny Čechů do vnitrozemí a nárokování Hitlera na oblast Sudet

vyvrcholily Mnichovskou dohodou v roce 1938 a obsazením zmíněného území

včetně města Ústí nad Labem německou armádou.26

Následně v roce 1939 vešel v platnost zákon o tzv. Velkém Ústí, které vzniklopř ipojením okolních obcí a menších měst k Ústí nad Labem. Jeho součástí se tak

nově staly Bukov, Hostovice, Př edlice, Stř ekov, Stř íbrníky, Trmice a Všeboř ice.

Velké Ústí se rozprostíralo na rozloze 3 700 hektar ů a mělo více jak

68 000 obyvatel. Město se stalo sídlem vlády jednoho z krajů nové ř íšské župy

Sudety, s čímž souvisel i plán na jeho velkolepou př estavbu. Martin Krsek uvádí,

že „už sociálnědemokratické vedení radnice př ipravilo ve t ř icátých letech pod

vedením městského architekta Arnolda vize modernizace m

ěsta. Po

č ítalo

s kom pletním vybouráním historického jádra. Úzké uli č ky měly nahradit široké

bulváry lemované moderními budovami ze skla a betonu.“ 27 Nacisté plánovali

25 Více k poválečné problematice se stabilizací hranic Československa v oblasti severozápadníchČech: KLIMEK, Antonín. Velké d ě jiny zemí Koruny č eské XIII. Praha a Litomyšl: Paseka, 2000.

s. 31 –35, 81 –85. ISBN 80-7185-328-3.26

Období Československa v letech 1918 –1938: KAISER, Vladimír. Dě jiny Ústí nad Labem od roku

1918 do současnosti. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 157 –202.27

KRSEK, Martin, ref. 2, s. 54.


17/184

17

postavit mimo jiné vládní palác na Mariánské skále o rozloze čtrnácti fotbalových

hř išť. Plány na velkorysou př estavbu však uskutečněny nebyly z důvodu

nedostatku finančních prostř edků.

Druhá světová válka se do dě jin Ústí nad Labem zapsala ničivými nálety

spojenců, které se uskutečnily až na jař e roku 1945. Město za války sloužilo jako

dopravní uzel pro př evoz techniky a vojáků na frontu. Také provoz některých fabrik

byl zastaven a nahrazen zbrojní výrobou. Následkem dubnových náletů bylo zcela

zničeno 165 domů a r ůznou mírou poškozeno více jak 600 objektů v centru i na

okrajích města.28 Zcela zdemolována byla budova Městského úř adu či sídlo

krajského vedení NSDAP a nálety se nevyhnuly ani sakrálním budovám (např .

kostel Nanebevzetí Panny Marie), které těžce poškodily. V centru města se takobjevily rozměrné proluky po vybombardovaných domech či naprosto zničené celé

bloky, které další desítky let nebyly zastavěny. Zcela zničeno bylo pak př edměstí

Ostrov. Cílem útoků byl př edevším hlavní železniční uzel, jenž byl vždy po

náletech opět brzy zprovozněn. Jelikož se hlavní ústecké nádraží nachází v těsné

blízkosti historického centra, stalo se Mírové náměstí a jeho okolí nejvíce

postiženou částí města. V rámci republiky se Ústí stalo druhým válkou nejvíce

poškozeným městem [obr. 7 –10].29

28 KAISER, Vladimír. Ústí nad Labem za nacistické okupace 1938-1945. In KAISEROVÁ, Kristina,Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 213–214.

Martin Krsek uvádí 337 zcela zničených domů a 135 objektů ve stavu vyžadujícím demolici.KRSEK, Martin, ref. 2, s. 56.

29 KAISER, Vladimír, Bohumil, MACHÁČEK. Ústí nad Labem za nacistické okupace 1938-1945. InKAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 203–214.


18/184

18

3 Ústí nad Labem ve 2. polovině 20. století

Po válce se uskutečnily první ř ádné volby v roce 1946. Válkou zdrcenou

společnost oslovil př edevším program Komunistické strany Československa. DoÚstí se po válce začali stěhovat noví občané, kterým KSČ ve svém programu

př islíbila perspektivní budoucnost a pracovní místa ve zdejším prosperujícím

pr ůmyslu. Myšlenky socialismu obyvatele Ústecka oslovily natolik, že KSČ

v těchto volbách zvítězila v 87 obcích z celkového počtu 88. Voleb, které se konaly

26. května 1946, se zúčastnilo 42 532 obyvatel, z nichž více než polovina

odevzdala své hlasy právě komunistické straně. Okolo 20 % hlasů získaly

Československá strana sociáln

ě demokratická a

Československá strana národn

ě

socialistická. Dne 24. února roku 1948 se uskutečnila generální stávka, které se

zúčastnily všechny ústecké podniky, o den pozdě ji př ijal prezident Beneš demisi

současné vlády. Komunisté následně př evzali vládu v zemi. V Ústí nad Labem i po

celé republice začaly být prosazovány změny a uspoř ádání odpovídající ideologii

nově nastoleného režimu jedné strany. Nejenom v Ústí byla zavedena opatř ení

diskriminující Romy, zákaz mluvení německy na veř ejnosti a také znárodnění

soukromého majetku. Květnové volby do Národního shromáždění již občanům

nedávaly př íliš na výběr a jednotnou kandidátku zvolilo v ústeckém regionu

necelých 96 %, tedy téměř 50 000 obyvatel a v samotném Ústí nad Labem více

než 94 %.

Rozloha tzv. Velkého Ústí zůstala zachována i po válce a v následujících

čtyř iceti letech se dokonce rozšíř ila o další obce. Na základě nového územního

uspoř ádání Československa, které nahradilo jeho rozdělení z poloviny 19. století,

měl Ústecký kraj od roku 1949 13 okresů.30 V krajském městě Ústí nad Labem

vznikla důležitá správní sídla, např . Krajský národní výbor a Krajský výbor KSČ.

Po válce však bylo nejprve nutné odklidit trosky budov, rychle obnovit

pr ůmyslovou výrobu a provoz města obecně. Výroba v některých fabrikách však

musela být ukončena z důvodu velkých škod na majetku, nedostatku surovin

a zaměstnanců v důsledku jejich odsunu. Po skončení války byly z Ústí vyhnány tř i

30 Zákon č. 280/1948 Sb.


19/184

19

čtvrtiny původního, př evážně německého obyvatelstva31, jejichž majetek byl

znárodněn. Do města se poté nastěhovali noví obyvatelé ve dvou vlnách v letech

1945 až 1946. Novým př istěhovalcům, kteř í byli většinou v produktivním věku (20 –

40 let), mohlo Ústí nabídnout majetek po odsunutých Němcích a práci

v obnovujícím se pr ůmyslu a službách. Obecně byla ekonomická situace města po

válce tragická. Ústí mělo velké dluhy, i př esto však muselo investovat mnoho

financí (získané zápů jčkami a odvody obecních dávek) do odstraňování škod,

opravy infrastruktury a rozvodových sítí a do obnovy chybě jící zástavby, aby se

mohlo stát opět plnohodnotným městem. Jedním z největších problémů byl

nedostatek bytů pro nově př íchozí obyvatele.32 Pro zahájení jejich výstavby bylo

nutné nejprve odstranit veškeré trosky vybombardovaného města. Ústí však

chyběl regulační plán, který by stanovoval celkový plán zástavby. Ten byl

vypracován až v roce 1948, na jehož základě byla stanovena pravidla a př ibližné

hranice pro obnovu centra, železnice, vedení silniční sítě a rovněž plochy pro

bydlení, zeleň a pr ůmysl. Důraz byl kladen na obnovení samotného centra

a dopravní dostupnosti včetně oprav a renovace sítě městské elektrické dráhy

a železnice. Pr ůtahy způsobené odklízením trosek a nedostatkem financí však

způsobily, že výstavba nebyla tak rychlá, aby reagovala na zvyšující se poptávku.V letech 1945 –1958 tak bylo postaveno pouze 1 486 bytů. Stavba probíhala na

Lidickém náměstí, v nové bytové čtvrti na Skř ivánku, v Klíšské ulici atd. I př esto se

ve městě stále nacházelo malé množství bytových jednotek, které spolu s

nedostatečnou občanskou vybaveností a zhoršujícím se životním prostř edím byly

faktory, jež v polovině 50. let zapř íčinily výrazný odliv obyvatelstva.

Ovzduší a životní prostř edí města narušovaly př edevším fabriky a těžký

pr ůmysl nacházející se v blízkosti obytné zástavby. Znečištěné životní prostř edí jedodnes nevyř ešeným problémem nejen Ústí nad Labem ale i dalších měst

v severozápadních Čechách. Avšak ekonomický př ínos pr ůmyslu a počet

pracovních míst, které skýtá, jsou pro region nepostradatelné. Komunistická

31 Na počátku druhé světové války žilo v Ústí nad Labem 70 000 obyvatel.

32 Nutnost rychlé a levné výstavby se týkala po válce všech evropských měst postiženýchbombardováním. Např . MUSIL, Jiř í. Urbanizace českých zemí a socialismus, In HORSKÁ,Pavla, Eduard, MAUR a Jiř í MUSIL, ref. 16, s. 274.


20/184

20

strana samozř ejmě těžký pr ůmysl, po vzoru Sovětského svazu, podporovala.33

Severočeská hnědouhelná pánev34 byla jedním z největších zdrojů hnědého uhlí

v Československu a v roce 1977 tvoř ily zde vytěžené suroviny dokonce 73 %

z celkové těžby hnědého uhlí v ČSSR.35 V bezprostř ední blízkosti Ústí nad Labem

bylo po roce 1945 v provozu několik hlubinných hnědouhelných dolů: Prokop Holý

(Albert), 5. květen (Alžběta), Milada II a Kateř ina. Od padesátých let byla

využívána také povrchová těžba, která zcela zlikvidovala krajinu v okolí města.

Lom Chabař ovice36 ležící na návětrné straně Ústí společně s fabrikami výrazně

zhoršily kvalitu ovzduší v celém městě. Postup těžby v chabař ovickém lomu měl

za následek naprostou devastaci prostoru mezi Teplicemi a Ústím nad Labem.

Rozr ůstající se plocha povrchových dolů si vyžádala likvidaci několika vesnica osad v celém regionu včetně nejznámě jšího př ípadu demolice historického

města Mostu. V 60. letech se v nově ustanoveném Severočeském kraji37 objevily

první protesty občanů proti znečišťování životního prostř edí, kterým se dokonce

zabývala vláda. Krajské orgány postupně zavedly emisní limity pro zdejší podniky

a také sankce za jejich př ekročení.

Uvolněně jší 60. léta vedly v srpnu 1968 k obsazení Československa vojsky

varšavské smlouvy. Město Ústí nad Labem muselo dokonce uvolnit budovu prosídlo sovětského velitelství. Na počátku roku 1969, kdy vojska stále okupovala

zemi, se uskutečnilo několik protestních akcí ústeckých občanů za odchod cizích

armád. Na počest Jana Palacha se uskutečnil v den jeho pohř bu smuteční pochod

zorganizovaný vedením Pedagogické fakulty a v bř eznu následně prošlo městem

na 20 000 ústeckých občanů dožadujících se odchodu okupantů ze země.

33

MUSIL, Jiř í. Urbanizace

českých zemí a socialismus. In HORSKÁ, Pavla, Eduard, MAUR a Ji

ř íMUSIL, ref. 16, s. 255.

34 K těžbě hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi ve 2. polovině 20. století: MAJER, Jiř íet al. Uhelné hornictví v Č SSR . Ostrava: Profil, 1985. s. 568 –639. 48-024-85.

35 ŠLAPÁK, Václav. Severočeská hnědouhelná pánev. Architektura Č SR , 1979, roč. XXXVIII, č. 2,s. 54 –56.

36 Mezi lety 1977 –1983 byl poblíž lomu vystavěn palivový kombinát Antonína Zápotockého, kterýsloužil k likvidaci odpadu a škodlivých plynů vznikajících provozem blízkých továren. V budově poté sídlil podnik zabývající se revitalizací prostoru lomu. Objekt navrhl Karel Chlouba. Palivovýkombinát: Chabař ovická | Ústí nad Labem - Hrbovice. In: Ústí - Aussig: Architektura na severuČ ech [online] [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/194-palivovy-kombinat.

37 Zákon č. 36/1960 Sb. Součástí Severočeského kraje se stal také bývalý Liberecký kraj.


21/184

21

Posledním výrazným projevem nesouhlasu se stále trvající okupací byla

demonstrace v den 21. srpna 1969. Demonstranti zachyceni na fotografiích byli

tvrdě perzekuováni, stejně jako studenti Pedagogické fakulty, kteř í vyjádř ili svů j

nesouhlas se zaváděním normalizační politiky.

Pojem normalizace38 chápeme jako proces znovunastolení poř ádků zahájený

v roce 1969 a ukončený revolucí v roce 1989. S tímto postupem39 souvisela

obměna vedoucích př edstavitelů KSČ i jejích ř adových př íslušníků. Již v dubnu

roku 1969 se uskutečnily změny na vrcholných postech KSČ. Do Okresního

výboru KSČ v Ústí nad Labem byli rovněž dosazeni noví čelní př edstavitelé.

Následně bylo vyměněno obsazení postů v orgánech národních výbor ů, odbor ů,

podniků a dalších institucí a organizací př edevším kulturního a vzdělávacíhocharakteru. V Krajském národním výboru byla z politických důvodů propuštěna

jedna tř etina zaměstnanců. Všechny veř ejné kulturní aktivity byly zastaveny, např .

činnost nakladatelství Dialog a divadla Kladivadlo. Zákaz vystavování a literární

činnosti umělců donutila mnohé z nich opustit region, ve kterém byl nástup

normalizace velmi silný. Komunistická strana také zrevidovala své vlastní členy,

z nichž značnému počtu bylo členství ve straně zrušeno. Př estože KSČ výrazně

zpř ísnila svou politiku oproti 60. letům, nikdy již naštěstí perzekuce a uplatňovánímoci nedosáhlo tak obludných rozměr ů jako v letech padesátých.

Město se i př es politické nepokoje nadále rozr ůstalo. Zásadní vliv měla

hromadná bytová výstavba, ale také př ipojování okolních obcí a osad. Některé

katastrální změny byly spojeny s likvidacemi sídel v důsledku rozšiř ování těžby

v povrchových dolech. „V souladu s výstavbou obytných sídlišť krajského města

a postupem lomové těžby uhlí byly provedeny v roce 1976 další katastrální

úpravy. K 1. únoru 1976 byla k Ústí př ičlen

ěna obec Tuchomyšl a k 1. kv

ětnu

38 „Normalizace, původně synonymum pro zmrazení demokratizačního procesu v Československua postupnou likvidaci většiny jeho výsledků, zakotvené v tzv. moskevském protokolu ze srpna1968; v širším smyslu označení procesu obnovy prosovětského totalitního režimuv Československu, zahájeného na podzim 1968 a završeného XVI. sjezdem KSČ v květnu 1971.Jindy se pojmem normalizace označuje celé období od srpna 1968, resp. dubna 1969 dolistopadu 1989.“ TOMEŠ, Jozef. Slovník k politickým dě jinám Československa 1919–1992.Praha: Jiř í Budka, 1994. s. 137. ISBN 80-901549-2-1.

39 Nastolený proces vycházel z Moskevských protokolů ze srpna 1968 a z Poučení z krizovéhovývoje z prosince 1970. V tomto Poučení je definována nová ideologie „poinvazního“ režimu.MAYER, Françoise, ref. 1, s. 27.


22/184

22

téhož roku obce Nová Ves s osadou Sedlo, Stř íbrníky s osadou Dobětice a Český

Újezd s osadou Stř ížovice. Stř íbrníky však již dř íve byly prakticky spojeny se

sídlištěm Skř ivánek. Spolu s Doběticemi se stala organickou součástí městského

obvodu Severní Terasa.“40 Na počátku 80. let rozhodl Okresní národní výbor

o př ipojení dalších obcí např . Brná nad Labem, Habrovice, Kojetice, Sebuzín,

Skorotice, Svádov, Vaňov, Božtěšice. Po těchto katastrálních změnách mělo Ústí

nad Labem 80 000 obyvatel. V roce 1986 byla k Ústí př ipojena obec Chlumec

spolu s městy Chabař ovice a Neštěmice.41 Př estože se město rozšiř ovalo novou

výstavbou, některé jeho okrajové části naopak chátraly, např . Př edlice a Trmice,

původní pr ůmyslové zóny města sousedící s povrchovými doly na jeho západním

okraji. Na konci 80. let se začali důrazně hlásit o slovo ekologičtí aktivisté, např .Československá demokratická iniciativa a hnutí Obroda, a r ůzná sdružení

odmítající současný stav. Nespokojeným občanům tak bylo př islíbeno, že výnosy

z další těžby budou použity na odstranění ekologických škod a rekultivaci

postižených oblastí. V 80. letech vzniklo mnoho studií na postupné obnovování

vytěžené krajiny př edevším novou výsadbou zeleně a vznikem umělých jezer.42

Ovšem žádný z těchto kroků nebyl do pádu režimu uskutečněn.

Na násilné potlačení pražské studentské demonstrace v den 17. listopadu 1989reagovali ústečtí studenti Pedagogické fakulty protestní stávkou. K projevu

nesouhlasu se př idali také herci a zaměstnanci Činoherního studia a další

obyvatelé města. Situace v celém Československu si vyžádala diskuzi KSČ

40 HLADÍKOVÁ, Věra. Poválečný územní vývoj města. Dě jiny města Ústí nad Labem v letech

1945 –1995. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 268. 41 Katastrální území Ústí nad Labem zahrnovalo po tomto sloučení tyto části: Božtěšice, Brná nadLabem, Bukov, Církvice, Habrovice, Hostovice, Hrbovice, Chabař ovice, Chlumec, Klíše,Kojetice, Koštov, Krásné Bř ezno, Mojžíř , Neštěmice, Olešnice, Olšinky, Př edlice, Př estanov,Roudníky, Ryjice, Sebuzín, Skorotice, Strádov, Strážky, Stř ekov, Svádov, Trmice, Újezd, Ústínad Labem, Vaňov, Všeboř ice a Žandov.

42 HLADÍKOVÁ, Věra. Hornictví v okolí města. Dě jiny města Ústí nad Labem v letech 1945 –1995.In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 287; MUSIL, Ji ř í. Co se dě jes českými městy dnes, In HORSKÁ, Pavla, Eduard, MAUR a Jiř í MUSIL, ref. 16, s. 308, 312;MÍCHAL, Igor, Jiř í, ŠTOLC a Stanislav ZEMAN. Pojetí asanace devastovaných územív územním plánu Severočeské hnědouhelné pánve. Architektura Č SR , 1977, roč. XXXVI, č. 9–10, s. 407 –414; ADAMCZYK, Jiř í, Jaromír, VEJL. Krajské koncepce urbanizace a vývojeosídlení v ČSR – Severočeský kraj. Architektura Č SR , 1984, roč. XLIII, č. 6, s. 268–270.


23/184

23

s nespokojenými obyvateli a jejich zástupci, v čele s Občanským fórem. Po

četných jednáních byl z Ústavy vypuštěn článek o svrchované moci KSČ.

První svobodné volby se konaly v červnu roku 1990, na Ústecku se jich

zúčastnilo 94,5 % voličů. Nejvíce hlasů získalo Občanské fórum s více jak 56 %

hlasů, druhou nejsilně jší stranou byla Komunistická strana Československa

s 16 %. Na podzim téhož roku se konaly také komunální volby, kterých se

zúčastnilo o tř etinu méně občanů. Nejsilně jší byly opět strany OF a KSČ s pouhým

rozdílem 3 % hlasů – 24,28 % a 21,42 %. Zastupitelstvo statutárního města Ústí

nad Labem v čele s primátorem Lukášem Mašínem (OF) však bylo složeno pouze

z př edstavitelů demokratických stran, zastoupeni nebyli komunisté ani sociální

demokraté.43

43 K poválečnému vývoji v Ústí nad Labem až do let devadesátých: HLADÍKOVÁ, Věra et al. Dě jinyměsta Ústí nad Labem v letech 1945-1995. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds.,ref. 3, s. 215 –308.


24/184

24

4 Krajský projektový ústav v Ústí nad Labem

Podobně jako jiné obory za socialismu byly také územní plánování a výstavba

ř ízeny centrálně. Postupná likvidace všech soukromých ateliér ů vedená

Ministerstvem stavebního pr ůmyslu vedla k založení Československých

stavebních závodů, pod něž spadaly státní projektové ústavy tzv. Stavoprojekty.

Ve Stavoprojektech byli organizováni architekti, kteř í se měli podílet na budování

nového socialistického státu.44 „Nové sepjetí výrobní a projektové organizace –

Stavoprojekt – mělo vést k d ůsledně jší industrializaci stavební výroby v samotných

architektonických návrzích a souč asně měla být podle architektonicky

kvalifikovaně vypracovaných projekt ů realizována podstatná č ást výstavby nacelém území republiky.“45 Stavoprojekty se na př elomu 40. a 50. let osamostatnily

a nejčastě ji měly krajskou působnost (např . Krajský projektový ústav Ústí nad

Labem) nebo speciální zaměř ení (např . na Státní projektový ústav obchodu Brno).

Nejprve ř ešil stavební rozvoj Ústí nad Labem Oblastní architektonický ateliér,

který byl v roce 1949 př ejmenován na Krajský architektonický ateliér v Ústí nad

Labem, jehož vedoucím byl Jaroslav Šafrata. Krajská inženýrská kancelář

fungovala již od roku 1948, pod vedením Vladimíra Chmelíka. Jejich sloučenímvzniklo v roce 1949 Krajské návrhové stř edisko (vedoucí Evžen Felbr, technický

vedoucí Jaroslav Šafrata), jež bylo součástí Stavoprojektu. Od roku 1952 spadalo

stř edisko jako Projektový závod Ústí nad Labem (vedoucí Jiř í Jaroš) pod

Stavoprojekt Praha. Po dvou letech se organizace př etransformovala na Státní

projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic, jenž spadal pod Ústř ední správu pro

bytovou a občanskou výstavbu Ministerstva místního hospodář ství. V roce 1958

byl Státní projektový ústav př eveden jako Krajský projektový ústav pro výstavbu

měst a vesnic v Ústí nad Labem pod Krajský národní výbor . V roce 1960 byl

v souvislosti se vznikem Severočeského kraje tento ústav spojen s libereckým

ateliérem (aby se po čtyř ech letech opět oddělily), čímž vznikl Krajský projektový

44 HALÍK, Pavel. Padesátá léta. In ŠVÁCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSKÁ, eds. Dě jiny č eskéhovýtvarného umění V. 1939–1958. Praha: Academia, 2005. s. 283. ISBN 80-200-1390-3; HALÍK,Pavel. Architektura padesátých let. In ŠVÁCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSKÁ, eds., ref. 44,s. 293 –294.

45 PECHAR, Josef. Č eskoslovenská architektura 1945 –1977, Praha: Odeon, 1979. s. 21.


25/184

25

ústav Ústí nad Labem, zkráceně označován jako KPÚ Ústí nad Labem, jehož

vedoucím se stal Vladimír Houdek.

Ústav byl rozdělen na architektonické a technické ateliéry, jejichž počet se stále

měnil. Existovala také r ůzná územní pracoviště, která byla dle potř eby rušena či

vznikala nová. V roce 1963 byl obnoven systém ateliér ů obsahujících všechny

stavební obory, které nesly označení A 10, A 20, A 30, A 40, A 50 a pozdě ji i A 60.

Jednotlivé ateliéry měly vymezená území své působnosti: A 10 Chomutov – Žatec

– Louny, A 20 Ústí nad Labem, A 30 Teplice – Bílina – Duchcov, A 40 Most –

Litvínov a část Ústí nad Labem, A 60 Most. V roce 1965 bylo do Ústí př evedeno

Urbanistické stř edisko jako reakce na potř ebu komplexního plánovacího programu

rozvoje měst, které společně s ateliéry př ipravilo př edevším v 60. letech směrnéúzemní plány pro důležitá sídla Severočeského kraje, včetně samotného Ústí nad

Labem. Plány vznikaly jako součást koncepce a rozvoje Severočeského

hnědouhelného rajónu. Všechny návrhy byly pečlivě zkoumány a př ipomínkovány

vyššími orgány. Vladimír Houdek stál v čele KPÚ Ústí nad Labem až do roku

1989, kdy ho vystř ídal Václav Krejčí, jenž př evzal funkci do doby oficiálního

zvolení nového ř editele, kterým se k roku 1990 stal Bohuslav Šantr ůček. Činnost

Ústavu byla oficiálně zrušena v červnu 1991. Šantr ůček ho vedl až do úplnélikvidace v lednu 1992, po níž si většina architektů a inženýr ů ze Stavoprojektu

založila soukromou kancelář .46

46 KREJČÍ, Václav. Ústí nad Labem. Rozvoj města 1950–2010. Ústí nad Labem: Statutární městoÚstí nad Labem, 2013. s. 275–279. ISBN 978-80-86646-39-8.


26/184

26

5 Stavební vývoj v Ústí nad Labem v letech 1945 – 1969

Př estože je má práce zaměř ená na stavební vývoj v Ústí nad Labem v letech

1969 –1989, je nutné zmínit návrhy a realizace pocházející z př edešlého období.

Nejen z důvodu pochopení historického kontextu, ale také protože mnoho staveb,

jež byly v 70. letech realizovány, pocházelo ze soutěží vyhlášených právě

v 60. letech.47 Jejich realizace byla odkládána z mnoha faktor ů, kterými byly

politické a ideové důvody, ale rovněž nedostatek finančních prostř edků,

administrativní pr ůtahy či chybě jící stavební materiál. Avšak sedmdesátá

a osmdesátá léta nebyla pouze obdobím realizování starších konceptů, naopak se

jedná o dobu bohatou na důležité architektonické realizace a urbanistické studie,které ovšem navazovaly na dř íve schválenou koncepci (např . směrný územní plán

města). Normalizace se v architektuř e Ústí nad Labem projevila př edevším

monumentálními projekty v centru města a velkými sídlištními celky na jeho okraji.

Již nebylo nutné město zbavovat následků války, nyní bylo cílem vytvoř it

reprezentativní socialistické krajské město.

Nejprve se ale Ústí muselo vyrovnat s pozůstatky bombardování. Prvoř adé

bylo odklizení trosek a staticky nevyhovujících objektů. Teprve poté se ukázalo, nakterá místa bude nutné se zaměř it, aby se z Ústí stalo opět plnohodnotné město.

Největší škody byly napáchány v samotném centru města [obr. 11], jež těsně

sousedí s vlakovým nádražím a železnicí, které byly spolu s mosty př es ř eku Labe

hlavními cíli bombardování.

V 50. letech se v architektonické tvorbě setkáváme př edevším s uplatňováním

sovětských vzor ů a rezolutním odmítáním inspirací ze Západu včetně př ijímání

nových technologických procesů

, architektonickýchř ešení a urbanistických teorií.

Upř ednostňovaná, ekonomicky výhodně jší typizace48 a standardizace architektury

47 Mimo to se v architektuř e i jiných oborech objevuje zř etelná snaha o návaznost na 60. léta.KRATOCHVÍL, Petr, ed. Velké d ě jiny zemí Koruny č eské (sv. I/Architektura). Praha a Litomyšl:Paseka a Artefactum, 2009. s. 674. ISBN 978-80-7432-001-9.

48 V roce 1949 byl založen Studijní a typizační ústav, který vydal Typizační sborník, základ proindustrializaci a typizaci výstavby, a Výzkumný ústav stavebnictví, jenž ř ešil obecně jší otázkyarchitektury a její vztahy s dalšími obory a společností. BENEŠOVÁ, Marie. Č eská architekturav proměnách dvou století 1780 –1980. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. s. 374–375. ISBN 14-627-84.


27/184

27

a slepé následování sovětského modelu narušily př irozený rozvoj architektury

a urbanismu v Československu. Ve stavebnictví dominovaly projekty bytových

domů, které měly pokrýt poválečnou vysokou poptávku po bytech. V Ústeckém

kraji, kde prosperující pr ůmysl nabízel mnoho pracovních míst, tak bylo nutné

vybudovat mnoho bytových jednotek. Jejich nedostatek nebyl zapř íčiněn pouze

bombardováním na konci války, ale také neodpovídající výší standardu bytového

fondu pocházejícího z 19. století. V prvních poválečných letech byly investory

obytných objektů kromě města i např . Severočeské hnědouhelné doly či jiné

podniky.

V Ústí nad Labem vzniklo několik zajímavých realizací ještě př ed návrhem

směrného územního plánu z roku 1956, který ř ešil území města jako celek. Plánvypracovali architekti Jan Gabriel a Vladimír Eminger spolu s odborníky

Františkem Štilcem, Františkem Smutným, Karlem Ševčíkem, Stanislavem Kafkou

a Václavem Holubem. V 1. polovině 50. let byl uplatňován př edevším styl

socialistického realismu, tzv. sorely, která se promítla do urbanismu nových měst

a čtvrtí, ale také v drobně jších architektonických formách a uměleckých detailech.

Jednalo se o vlysy, sgrafita, reliéfy a sochy zobrazující ideály a symboly

socialismu nebo odkazující k české či sovětské historii. Návrat ke známýmhistorickým formám měl zajistit obecnou srozumitelnost architektury. V Ústí nad

Labem nalezneme rovněž př íklad socialistického realismu, např . bytový dům se

sgrafitovou výzdobou fasády [obr. 12] z poloviny 50. let od architekta Ladislava

Richtermoce na rohu ulic Moskevská a Londýnská.49 Klasicizující forma a užívání

historizujících renesančních prvků v podobě sgrafita na fasádě odpovídají

správnému pojetí socialistického realismu.

V roce 1956 se uskutečnila ve

ř ejná sout

ěž na Odborový d

ům kultury

pracujících, mezisvazového závodního klubu ROH, v ulici Velká Hradební, dnes

známý jako Kulturní dům [obr. č. 13]. K realizaci byl doporučen projekt Jaroslava

a Heleny Láchových z Hradce Králové. Na vymezené parcele musela být kvůli

49 Neorenesanční obytný dům v Moskevské ul.: Londýnská, Moskevská 8, 29 | Ústí nad Labem -centrum 2262, 2263. In: Ústí - Aussig: Architektura na severu Č ech [online]. [cit. 2014-03-13]Dostupné z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/237-neorenesancni-obytny-dum-v-moskevske-ul.


28/184

28

novostavbě stržena vila továrníka Schaffnera z 19. století. V roce 1964 byl Dům

kultury otevř en návštěvníkům, kterým nabízel kinosál, taneční sál a restauraci

s bohatou uměleckou výzdobou v interiéru.50

Pro prostor Lidického náměstí, které bylo zasaženo bombardováním a muselo

zde být strženo mnoho budov, vznikaly návrhy na novou budovu magistrátu již od

konce 40. let. Realizován byl až návrh z roku 1956 od architektů ze Státního

projektového ústavu v Ústí nad Labem Jana Gabriela, Jiř ího Fojta a Jiř ího

Nenadála. Budova [obr. 14] dokončená v roce 1961 je koncipována jako dlouhý

trojtrakt, z něhož na obou koncích vystupují kř ídla. Hlavní vstup je výrazně

akcentován vystupujícím tělesem př ednáškového sálu př esahující tř i patra čelní

fasády. Hmotové a výtvarné provedení (plastika nad vstupem od Olbrama Zoubkaa Evy Kmentové, barevnost fasády, detaily zábradlí, provedení stř echy, leptaná

skla oken sálu ad.) odkazuje k bruselskému stylu51. V provedení pr ůčelí

a kompozice hmot se architekti zř etelně inspirovali návrhem Václava Hilského

z roku 1949.52 Objekt Magistrátu města, ve kterém sídlil Krajský národní výbor ,

spolu s budovou Krajského ř editelství policie53 [obr. 15] od Josefa Lišky a Viktora

Tučka z roku 1963 uzavř ely náměstí a vymezily tak jeho obdélný tvar. Podle

50 Kulturní dům: Velká Hradební 19 | Ústí nad Labem - centrum 1025. In: Ústí - Aussig: Architektura na severu Č ech [online]. [cit. 2014-03-30] Dostupné z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/192-kulturni-dum.

51 Pro tento styl, pojmenovaný podle světové výstavy EXPO v Bruselu v roce 1958, na níž sklidilačeskoslovenská účast nevídaný úspěch, je charakteristický tekoucí prostor často s aplikacíabstraktního umění, organických i př ísně geometrických tvar ů s využitím nových materiálů jako jsou r ůzné typy plastů, laminátů, hliník nebo umakart. Styl se odrazil v pojetí interiér ů veř ejnýchprostor (kavárny apod.), do nichž vnesl výrazné barvy, nečekané tvary a abstraktní kompozice.Pro architekty se rovněž stala inspirací lehko rozmontovatelná konstrukce pavilonu restaurace

na EXPO´58. V architektuř e se objevovaly pultové st

ř echy, geometrické

člen

ění fasády (rastremoken mnohdy barvených nebo leptaných, barevným nebo strukturálním obkladem fasády apod.),

r ůzné reliéfní kř ivky, lehké skoř epiny a další prvky. Jak ale upozor ňuje Rostislav Švácha, tzv.bruselský styl se rodil již od 40. let v interiérové tvorbě některých západních architektů.ŠVÁCHA, Rostislav. Architektura 1958 –1970. In ŠVÁCHA, Rostislav, Marie, PLATOVSKÁ, eds.Dě jiny č eského výtvarného umění VI/1.1958 –2000. Praha: Academia, 2007. s. 32 –38. ISBN978-80-200-1487-X.

52 Magistrát: Velká Hradební 8a | Ústí nad Labem - centrum 2336. In: Ústí - Aussig: Architektura naseveru Č ech [online]. [cit. 2014-03-30] Dostupné z:http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/191-magistrat.

53 Krajské ř editelství policie: Lidické náměstí 9 | Ústí nad Labem - centrum 899. In: Ústí - Aussig: Architektura na severu Č ech [online]. [cit. 2014-03-30] Dostupné z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/290-krajske-reditelstvi-policie.


29/184

29

projektu z roku 1962 od autor ů Rudolfa Bergr a a Lubomíra Kose bylo o rok pozdě ji

náměstí zrekonstruováno. Úpravy zahrnovaly vydláždění žulovými deskami

a stavbu dvou bazénů s fontánami vyloženými mozaikou. Bazény byly doplněny

uměleckými objekty - slunečními hodinami a sochou Zrození uhlí symbolizující

nerostné bohatství kraje od Stanislava Hanzíka.54 Prvky bruselského stylu

můžeme sledovat také u dostavby nemocnice Československých drah

v Masarykově (dř íve Fučíkově) ulici dokončené roku 1965. Autory projektu z roku

1959 jsou Jiř í Fojt a Viktor Tuček z KPÚ Ústí nad Labem.55

V roce 1962 byl pro město vypracován nový směrný územní plán [obr. 16]

architekty Krajského projektového ústavu Ústí nad Labem Jaromírem Hanušem,

Josefem Rotykou a Josefem Liškou za spolupráce Jiř ího Leiblingera, odborníka nadopravní ř ešení. Vzhledem ke svému statutu krajského města se Ústí mělo rozr ůst

o dalších 25 000 obyvatel,56 a proto bylo do plánu zahrnuto vymezení nových

obytných zón. Autoř i se zaměř ili rovněž na problematiku pr ůmyslových závodů,

jejichž umístění nedaleko centra města výrazně zhoršovalo kvalitu životního

prostř edí. Nová bytová výstavba tak měla být koncentrována ve vyšších polohách

nad údolím. Dále byl v plánu brán zř etel na vytvář ení odpočinkových a zelených

ploch v centru a ř ešení nevyhovující dopravní situace.57

Následně v roce 1963 vypsala rada Městského národního výboru veř ejnou

soutěž na ř ešení centra města. O rok pozdě ji v den odevzdání se shromáždilo

celkem 26 návrhů, avšak ani jeden z nich nezískal první cenu. Nejvýše oceněné

byly čtyř i projekty, které obsadily druhá a tř etí místa, z nichž žádný návrh nechtěla

rada př ijmout beze změn a dílčích úprav. Dva návrhy, které získaly druhou cenu,

pocházely z ateliér ů KPÚ Ústí nad Labem. První tým tvoř ili architekti a inženýř i ve

54 HOŠEK, Oldř ich, ed. 20 let práce Krajského projektového ústavu v Ústí nad Labem . Ústí nadLabem: KPÚ Ústí nad Labem, 1970. nestránkováno.

55 HOŠEK, Oldř ich, ed., ref. 54; Železniční poliklinika: Masarykova 94 | Ústí nad Labem - centrum5431. In: Ústí - Aussig: Architektura na severu Č ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z:http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/139-zeleznicni-poliklinika.

56 Počet obyvatel v Ústí nad Labem strmě stoupal: 1950 – 57 672 obyvatel, rok 1960 – 63 614obyvatel, rok 1970 – 72 337 obyvatel, rok 1980 – 88 434 obyvatel, 1991 – 100 002 obyvatel.Více zde: HLADÍKOVÁ, Věra. Demografický vývoj obyvatelstva města od roku 1945 dosoučasnosti. Dě jiny města Ústí nad Labem v letech 1945-1995. In KAISEROVÁ, Kristina,Vladimír, KAISER, eds., ref. 3, s. 269.

57 HOŠEK, Oldř ich, ed., ref. 54.


30/184

30

složení Miroslav Těšínský, Karel Fleischer, Miroslav Johanovský, Jiř í Leiblinger

a Jiř í Koudelka a druhý tým Vladimír Eminger, Lubomír Kos, Rudolf Bergr

a Jaroslav Kovář . Na tř etím místě se umístily také dva týmy – z Krajského

projektového ústavu Brno, pobočka Gottwaldov a z Útvaru hlavního architekta

města Prahy. Porota nakonec doporučila radě vyhlásit užší soutěž za účasti pouze

čtyř oceněných týmů. Všechny tým ř ešily př edevším vymezení centra a umístění

nové zástavby, prostor př ednádraží a okolí areálu chemičky, nahrazení tramvajové

městské hromadné dopravy za autobusovou, ř ešení obvodové komunikace

a záchytných parkovišť, rozvržení funkčních zón – klidových, obytných atd.

Jednotlivé návrhy se odlišovaly mírou navrhovaných asanací, formou a typem

nové zástavby.58 Zmíněnou užší soutěž vyhrál tým architektů Eminger, Kos, Bergr,Kovář a Gabriel. První sníženou cenu obdrželi v roce 1965. Kladně porota

ohodnotila vyváženou urbanistickou koncepci centra města [obr. 17] a rozmístění

objektů př i realizaci první etapy výstavby, kterými byly např . navrhovaná dostavba

Krajského národního výboru, př estavba Revoluční ulice na pěší tř ídu s obchodním

domem, zdůraznění Mírového náměstí jako centra města a naopak ř ešení

Lidového náměstí jako klidové zóny a nová výstavba na asanovaných plochách.

Ke snížení ceny porotu vedlo nevyhovující dopravní ř ešení.59

Šedesátá léta byla nejenom v Ústí nad Labem architektonicky velmi bohatá.

V polovině 50. let byl odsouzen kult osobnosti a zdobný socialistický realismus

a prostor tak dostala experimentální ř ešení jak bytových domů, tak i jednotlivých

architektonických prvků. Fasády a detaily byly pojímány velmi výtvarně, k čemuž

př ispěla také spolupráce architektů s umělci. Autoř i se snažili do architektury

propsat více vlastního rukopisu a hledat zajímavá technologická ř ešení, díky

kterým by mohli realizovat svů j zám

ěr do d

ůsledku. Projekty ale

často nemohly být

realizovány dle jejich návrhu z důvodu nedostatku materiálů (např . ocel)

a pokrokových stavebních technologií v Československu. Podoba stavby tak často

58 KRÁSNÝ, Jan. Soutěž na centrum v Ústí nad Labem. Architektura Č SSR , 1964, roč. XXIII, č. 10,s. 675 –682.

59 KR ÁSNÝ, Jan. Poznámky k II. fázi soutěže na centrum v Ústí nad Labem. Architektura Č SSR ,1966, roč. XXV, č. 1, s. 1–4.


31/184

31

musela být př izpůsobena právě dostupné konstrukci a dalším stavebním prvkům.

Bohužel tento stav př etrvával i v následujících 70. a 80. letech.

Kromě budov na Lidickém náměstí se do podoby centra města výrazně vepsal

projekt bytového komplexu [obr. 18] v Hrnčíř ské ulici od architektů z KPÚ Ústí nad

Labem Rudolfa Bergra a Josefa Lišky z let 1960 –1963, který vytvář í mohutnou

hradbu lemující ulici vedoucí na Mírové náměstí. V bytovém domě bylo navrženo

128 atypických bytů a prostory parteru byly ponechány občanské vybavenosti.

Souvislý blok byl proražen tř emi pr ůchody do otevř eného dvora s parkem, kde se

nachází vjezd do podzemních garáží. Stavba byla doplněna abstraktními

plastikami Richarda Ťápala a Bohdana Kopeckého.60

Kolmo na tento bytový komplex ve směr u k ulici Velká hradební byly v roce

1964 dokončeny tř i sedmipodlažní atypické bytové domy [obr. 19], každý se

44 byty od stejných autor ů uvedených u př edešlého projektu. Stavby byly

provedeny panelovou technologií, ale jejich částečné vyzdvižení vytvář ející

pr ůchozí parter, výtvarné ř ešení balkonů a fasády a umístění stř ešních teras

vytvoř ilo z projektu velmi originální bytové domy.61

Př i ústí Hrnčíř ské ulice na Mírové náměstí byl v letech 1964 –1968 vybudován

hotel Bohemia [obr. 20]. Desetipatrovou hmotu hotelu s kapacitou 374 lůžekarchitekt zasadil do horizontální prosklené podnože, do níž je situován vstup do

hotelu včetně restaurace, vinárny a dalších služeb pro hotelové hosty včetně

garáží. Budova stojí na svažitém pozemku, což se projevilo na konstrukčním

ř ešení budovy (monolitický skelet postavený na pilíř ích) i rozložením hotelového

a technického provozu. Autorem budovy je Gustav Brix ve spolupráci

s Ladislavem Špásem a Antonínem Wernerem (KPÚ Ústí nad Labem), kteř í spolu

60 Bytový komplex v Hrnčíř ské ulici: Hrnčíř ská | Ústí nad Labem - centrum. In: Ústí - Aussig: Architektura na severu Č ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/120-bytovy-komplex-v-hrncirske-ulici; HOŠEK, Oldř ich, ed., ref.54.

61 ABC domy: Velká Hradební 14-22 | Ústí nad Labem - centrum 56-72. In: Ústí - Aussig: Architektura na severu Č ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/121-abc-domy; HOŠEK, Oldř ich, ed., ref. 54; PAVLÍČEK, Tomáš.Vybrané architektonické a urbanizační stavební projekty šedesátých let v Ústeckém kr aji. InLORENCOVÁ, Ivana, Michal, NOVOTNÝ, eds. V ěda a technika v Č eskoslovensku v 60. letech20. století . Praha: Národní technické muzeum v Praze, 2011. s. 185 –187, 188. ISBN 978-80-7037-203-6.


32/184

32

s dalšími umělci navrhli podobu interiéru.62 Budova své funkci slouží dodnes

(prostory v podnoži pouze částečně), bohužel však byl objekt v nedávných letech

velmi necitlivě zrekonstruován.

Stavba bytového komplexu, tř í bytových domů a hotelu si vyžádala demolice

původní zástavby, které pokračovaly i nadále v 70. letech. Bohužel se následná

výstavba uskutečnila bez př edešlých archeologických pr ůzkumů, které by jistě

př inesly zajímavé poznatky vzhledem k umístění staveniště na původním

historickém jádru města.63 Umístění nové výstavby nerespektovalo podélný

půdorys historického centrálního náměstí. Zůstává proto otázkou, z jakého důvodu

byly schváleny zákony o ochraně památek64 (např . č. 22/1958 Sb.) a byl zř ízen

Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst, který měl sloužit k ochraně autentických památkových rezervací65. Narušování původní zástavby, která měla

ustoupit z důvodu nedostatečné prospěšnosti společnosti (budovy vyžadující

rekonstrukci, nevyhovující úroveň bytového fondu apod.), bylo často označováno

termínem regenerace měst . Tento nový pojem symbolizoval propojování historie

se současností. V důsledku se však jednalo př edevším o velmi invazivní stavební

zásahy do původní zástavby a urbanismu historických jader.66

Nový směrný územní plán Ústí nad Labem vymezil také nové obytné zóny a na jeho základě bylo vystavěno tisíce nových bytů. Od konce války totiž byla

hromadná bytová výstavba stálým tématem na sjezdech komunistické strany

62 Interhotel Bohemia: Mírové náměstí 6 | Ústí nad Labem - centrum 2442. In: Ústí - Aussig: Architektura na severu Č ech [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/114-interhotel-bohemia; HOŠEK, Oldř ich, ed., ref. 54; PAVLÍČEK,Tomáš. Vybrané architektonické a urbanizační stavební projekty šedesátých let v Ústeckémkraji. In LORENCOVÁ, Ivana, Michal, NOVOTNÝ, eds., ref. 61, s. 185–187, 189.

63

KRSEK, Martin, ref. 2, s. 10.64 Podle zákona byly za kulturní památky označeny „… všechny kulturní statky a věci, resp. jejichsoubory, stejně jako historické prostř edí splňující zákonem stanovené znaky. Teprve v př ípadě rozdílných názor ů pak mohl výkonný orgán státní památkové péče na základě odbornéhovyjádř ení ústř ední organizace památkové péče rozhodnout s konečnou platností, zda se jedná činejedná o kulturní památku.“ KREJČÍ, Marek. Památková péče v šedesátých letech 20. století.In LORENCOVÁ, Ivana, Michal, NOVOTNÝ, eds., ref. 61, s. 198.

65 Př i prohlašování nových památkových rezervací nebyly některé hodnotné architektonicképř íklady, které v 50. letech v důsledku nedostatečné péče zchátraly, zahrnuty, což pro tytoobjekty většinou znamenalo postupný zánik. KREJČÍ, Marek. Památková péče v šedesátých letech 20. století. In LORENCOVÁ, Ivana, Michal, NOVOTNÝ, eds., ref. 61, s. 197 –205.

66 Více k tématu: HLOBIL, Ivo. Městské památkové rezervace v padesátých letech. In ŠVÁCHA,Rostislav, Marie, PLATOVSKÁ, eds., ref. 44, s. 329–339.


33/184

33

a setkáních Svazu architektů. Např . na XI. sjezdu komunistické strany

Československa v roce 1959 byl schválen plán na výstavbu 1 200 000 bytových

jednotek do roku 1970.67 Vzhledem k naplnění požadovaného počtu nových bytů

byla sídliště navrhována jako obrovské obytné celky, které vyžadovaly promyšlené

urbanistické ř ešení, jež i v 60. letech stále vycházelo z funkcionalistické teorie

zahradního města s rozvolněnou zástavbou v zeleni. V některých př ípadech se ale

prosadila také zajímavá půdorysná ř ešení a kompozice staveb, které výrazně

oživily celou koncepci sídlištní zástavby. Důležitou součástí těchto bytových

komplexů byla všezahrnující občanská vybavenost od jeslí a škol až po obchodní

a zdravotní stř ediska, r ůzné služby a restaurace, která ze sídlišť vytvář ela

poměrně soběstačné městské části. Panelové domy svým novým obyvatelůmzajišťovaly moderní komfort a splňovaly hygienické nároky doby. Avšak nová

sídliště byla velmi problematická např . v nepř irozené rozvolněnosti zástavby

a značné vzdálenosti od centra města. Nová sídliště vznikala ve všech větších

městech Ústeckého kra je68 i zbytku republiky.

Výstavba v Ústí nad Labem pokračovala na sídlišti Skř ivánek [obr. 21, 22]

pocházející z meziválečného období. V 50. letech zde byly budovány domy

cihlové, pozdě ji panelové z prefabrikovaných železobetonových prvků, jejichžmasové rozšíř ení mělo vést ke zjednodušení a urychlení výstavby. Vladimír

Eminger zpracoval územní plán sídliště Skř ivánek v roce 1962. Do roku 1968

probíhala realizace bytových domů s 1 635 byty a občanskou vybaveností,

zahrnující jesle, školky, restaurace, nákupní stř edisko (autor Rudolf Bergr) a také

čtrnáctipodlažní věžový dům inspirovaný mosteckými výškovými objekty.

V 60. letech bylo vybudováno také sousední sídliště Hornická-Stará [obr. 23].

Nové sídliště

na Bukově navržené Ji

ř ím Fojtem (KPÚ Ústí nad Labem) vzniklo

v letech 1961 –1964. Samotná realizace se uskutečnila pod vedením Pozemních

staveb Ústí nad Labem. Bylo zde vystavěno 1 375 bytů69 a objekty občanské

67 Na XII. sjezdu KSČ roce 1960 byl zvýšen počet požadovaných bytů na 1 350 000. V 60. letechbylo celých 70 % výstavby stavěno panelovou technologií. PETRÁNEK, Svojmil. Obyvatelnostměsta a bytová výstavba. Architektura Č SSR , 1972, roč. XXXI, č. 1, s. 12–19.

68 Informace k jednotlivým projektům sídlišť v Ústeckém kraji např .: HOŠEK, Oldř ich, ed., ref. 54.

69 HLADÍKOVÁ, Věra. Sídliště Bukov. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds., ref. 3,s. 276.


34/184

34

vybavenosti včetně experimentální školy s celodenní péčí od Františka Kameníka

z let 1963 –1965.70 V roce 1963 byla vyhlášena soutěž na návrh sídliště na Severní

Terase, které se zúčastnilo mnoho týmů z několika projektových ústavů. První

cena nebyla udělena, tudíž byl v roce 1965 podrobným územním zpracováním

pověř en tým s druhou cenou z KPÚ Ústí nad Labem – Václav Krejčí, Josef Gabriel

a Mojmír Böhm.71

Panelová technologie používaná ke stavbě bytových domů na sídlištích

v celém Československu byla nesporně nejvýhodně jší metodou stavění bytů

vzhledem k možnosti rychlé montáže z prefabrikátů vyrobených v továrnách.72

Stavební prvky byly díky hromadné typové výrobě levné, ale objevující se

problémy v kvalitě a nepř esnosti př i skládání prvků, které se projevily

nedostatečnou tepelnou izolací a špatným těsněním spár, se odrazily ve snížení

celkové kvality bydlení v panelových domech. K té př ispěla i ekonomicky

výhodně jší etapizace výstavby, př i které bylo nejprve vybudováno bydlení a poté

až občanská vybavenost a rekultivace veř ejného prostor u, což vedlo ke snížení

standardu bydlení na nových sídlištích a k nespokojenosti jejich obyvatel. Také

dokončovací práce byly upozaďovány a urychlovány, proto nebyl dán prostor ke

kvalitním ř emeslnému provedení. Problematickým se ukázalo kombinovánímateriálů s odlišnou životností (beton, dř evotř ískové př íčky, umakartová bytová

jádra).73 Typizace objektů s sebou př inesla také jednotvárnost a značný nesoulad

s regionálními tradicemi výstavby. „Nebyly vytvář eny dostateč né př ed poklady pro

proporcionální vývoj ani v plánování a financování, ale hlavně v kapacitách

dodavatelských organizací a dostateč ného př ísunu materiál ů a výrobk ů. Znač ně

se zúžily možnosti použitých technologií, cihelní stavby tak ř ka vymizely, použití

ocele je nepatrné a dosti drahé, monolitickým konstrukcím se dodavatelé brání pronedostatek ř ezivového d ř eva a montovaný skelet, v kraji vyráběný, nemá


71 K sídlištní výstavbě do roku 1969 např .: HOŠEK, Oldř ich, ed., ref. 54.

72 K sídlištní výstavbě a její industrializaci např . NOVÝ, Otakar, ed. Soudobá architektura Č SSR .Praha: Panorama, 1980. s. 9 –15, 27.



35/184

35

dostateč nou škálu využití. Rovněž možnosti využití nových hmot a materiál ů,

hliníku a plastických hmot, jsou nedostateč né.“ 74

Obnova poválečných škod zahrnovala také stavbu nových obytných domů na

stř ekovském nábř eží ještě za použití cihel dle návrhu Františka Vlacha a Vladimíra

Emingera. V polovině 60. let zde bylo vybudováno panelové sídliště Kar la IV.

s domy vysokými od čtyř do dvanácti podlaží, jež nabídly k užívání na 900 bytů

s občanskou vybaveností ř ešenou na základě územních plánů zpracovaných

architektem Miroslavem Fibingerem a dopravním inženýrem Ivanem Uher číkem.75

Dlouhodobě bylo ř ešeno také stř ekovské př edmostí. Pravý bř eh Labe byl velmi

urbanisticky komplikovaný kvůli rozlehlému areálu Severočeských tukových

závodů. Urbanisticko-dopravní ř ešení stř ekovského př edmostí se stalo tématemsoutěže v roce 1965, kterou vyhrál návrh Antonína Vaňka. V prostoru bylo

asanováno několik původních objektů, místo nichž byly z důvodu zvýšení

společenského významu pravého bř ehu Labe navrženy budovy justičního paláce

a krajského soudu. V roce 1967 byla započata výstavba justičního paláce76, jenž

měl podobu osmipodlažní vertikály zasazené do dvoupodlažní podnože s atriem.


75 KREJČÍ, Václav, ref. 46, s. 87 –88.

76 HLADÍKOVÁ, Věra. Palác justice v Kramolech. In KAISEROVÁ, Kristina, Vladimír, KAISER, eds.,ref. 3, s. 278.


36/184

36

6 Stavební aktivita v Ústí nad Labem v letech 1969 –1989

Politické dění v roce 1968 se v architektonickém vývoji města Ústí nad Labem

př íliš neodrazilo. Výstavba i nadále pokračovala s menšími či většími zpožděními

a s r ůznou kvalitou zpracování. Avšak př esto jsou 70. a 80. léta ve vývoji

arch

Date post:	05-Jul-2018
Category:	Documents
Upload:	janvaca
View:	257 times
Download:	1 times

Zuzana Prokopová: Architektura v Ústí nad Labem v letech 1969–1989

Documents