Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie

CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Léčivé rostliny (BOT/LER)

Cvičení 31.března 2012Úprava a použití léčivých rostlinpan Vladimír Vytásek, Litovel

letní semestr 2011/2012

Bylinkářství a legislativa

léčivé rostliny – oficinální drogy (Lékopis) léčivé rostliny v lidovém léčitelství, bylinkářství – aktivní bylinkáři, řada

publikací, např. Janča J., Zentrich J.A., 1994-1998. Herbář léčivých rostlin 1. – 6. díl, Eminent, Ostrava.příklad „živé etnofarmakologie“ – setkání s panem V. Vytáskemněkteré byliny, které jsou doporučovány a užívány v lidovém léčitelství a jsou uváděny také např. v uvedeném „Herbáři“, obsahují některé nebezpečné látky (např. – oplodí ořešáku královského obsahuje juglon, který má mutagenní a karcinogenní účinky; brutnák lékařský obsahuje alkaloidy s hepatotoxickými a kancerogenními účinky)vyhláška MZ ČR 245/1997 Seznam rostlin využívaných pro farmaceutické a terapeutické účely – staví řadu potenciálně nebezpečných bylin „mimo hru“osobní názor: bylinkářství jako součást kulturního dědictví; princip působení řady rostlin na lidský organismus i přes prokazatelný efekt současná věda neobjasnila; etnofarmakologie dokonce dává základní podněty k výrobě léčiv z rostlin v medicíně; byliny nezavhrujme a rozumně využívejme; nicméně zachovejme si zdravý rozum, řada nemocí je léčitelná pouze oficiální medicinou;

31. března 2012

1. část: Lidové léčitelství – setkání s bylinkářem panem J. Vytáskem

Základní pravidla fytoterapeutické receptury

složky bylinné čajové směsi. remedium cardinale (báze) – hlavní složka, určující

léčebný účinek remedium adjuvans (adjuvantivum) – pomocná složka,

která zesiluuje a rozšiřuje účinek směsi remedium corrigens (corrigentum) – složka upravující

vůni a chuť čaje, a je velmi užitečné, pokud i jen částěčně umocňuje léčebný účinek

remedium constitues (vehiculum) – složka objemově zvětšující množství směsi, zlepšující její vzhled a podporuící terapeutické poslání směsi

příklad: v české literatuře se neuvádí složka plnivá (vehiculum) např. směs pro léčení žlučníkových potíží: nať pelyňku 30,0g (báze) krušinová kůra 10,0g (adjuvantium) list máty peprné 10,0g (corrigentum) nať vlaštovičníku 10,0g (vehiculum)

lékař by napsal:Rp. = vezmiherba absinthii 30,0cort. frangulae fol. menthae pip.herba cheklidonii aa 10,0m.f. speices = misce fiat (smíchej, udělej si čaj)D.S. 3x denně sklenici nálevuaa = stejným dílem

Pravidla pro sestavování čajových směsí

směs by neměla obsahovat více než tři báze, nejlépe však pouze jednu

směs by neměla obsahovat váce než dvě adjuvantiva, nejlépe však jedno

V jedné rostlině je řada (stovky) účinných látek, při použití několika bylin nastávají tisíce kombinací

Paracelsus = nepřeáhnout magické číslo 7jako koriguijící prostředky užívat drogy podle stejného

terapeutického působeníjako vehikula volit látky indiferentní (např. listy jahodníku

neb ostružiníku) nebo látky působící jako báze; vždy by měly směs vzhledově zlepšovat, např. použití i barevných květů

Doba léčby

lehká onemocnění: léčba po dobu nemoci (ne kratší než 30 dnů-podle biologických cyklů

našeho organismu) vleklé choroby: potřeba trpělivosti, bylïny po 2-3

měsících obměňujeme nemoci s infekcemi: léčba ještě i po 30ti dnech

po zdánlivém odeznění nemoci, protože často dochází k recidivám

prevence: malá kůra 4 týdny; velká kůra 2 měsíce (obvykle na jaře a na podzim)

Lékové formy

čaj – vodní výluh drogy připravené za tepla

na 100 ml vody 1 čajová lžička jemně nasekané drogy (čerstvé i nsušené)

léčebná dávka 500 – 750 ml (1-3 l denně)

obvykle nalačno, neslazené

prsní čaje – teplé, slazené medem, nejlépe mezi jídly

31. března 2012

Úprava léčivých rostlin

Čerstvá šťáva - považuje se za nejúčinnější, v pův. stavu nebo míchání s medem, mlékem, rýžovým vývarem apod.

Čajové nápoje: macerát (výluh drogy za studena několk hodin), 8-10 hodin, (např.

pro slizovité drogy - např. len – semeno, nebo drogy jejichž obsahové látky se teplem rozkládají - jmelí bílé); přd podáváním lze přihřát na 30 °C

nálev (přelití drogy vroucí vodou 15 minut), púakmpřecedit; např. měkké byliny (květy nebo byliny s obsahem silic)

odvar (vaření určitou dobu) 3-10 minut; nechat ustát a scedit; tvrdé bylinné části, někdy i květy

Spojený čaj vzniká slitím různě připravných čajů

Lihové extrakty: 1 díl bylin, 5 dílů lihu, 5-6 týdnů v temnuLihovodné roztoky v případě, že některé součásti bylinných drog jsou rozpustné pouze

v lihu smíchání tinktury s čajem aromatické vody – vodní nebo lihové roztoky rostlinných silic

Lihové tinktury – výluhy etanolem 60-70%, 7-14 dnů, protřepávat, láhev plná ze 4/5 objemu, přefiltrovat, tzv. „švédské byliny“ v alkoholu 25% jsou „podřadné“

Bylinná vína – máčením drog ve víně – vinný macerát (např. rozmarýn v víně 1.12); výhoda – rychlý razantní účinek; obvykle užívat alespoň 30 dní 1-2x denně po 1/8 l

Bylinné octy – droga macerovaná ve víně, pak přidat 8% ocet; zevní užití

Bylinné balzámy – směsi bylin s ředěným lihem a medem; byliny s lihem se dobře protřepe, po 3 dnech se přidá med, znovu se protřepe; obvykle 4x denně čajovou lžičku

Pasta (lektvar) – smícháním prášku s medem nebo povidly

úprava podle Filatova – čerstvá nať omytá zabalená do tmavého papíru do 4 °C na 10 dnů, produkce obranných látek; pak další užití nebo zpracování

sirupy – husté koncentrované roztoky cukru ve vodních a jiných výluzích drog; příprava: 1. vrstva čerstvých bylin zasypaná cukrem,2. rozvařením cukru s vodou a v tomto roztoku rozpouštět bylinné extrakty3. smícháním bylinné šťávy s krystalovým cukrem (např. ředkev černá –bulvu na řezu posypat cukrem)

nakládání do medu: např. bobule klanoprašky, list jitrocele prášek – semletím suché drogy (např. semena ostropestrce s cukrem) pilulky – prášek drogy s viskózní pojivovou hmotou masti – prášek drogy

smíchaný s nosičem (vazelína, včelí med, vepř. sádlo, lanolín); pryskyřice některých stromů je sama o sobě léčivá – např. jedle

potírání – směs lihového výtažku a oleje léčivé oleje – vyluhováním nejlépe čerstvých bylin v oleji – asi v poměru 1:5-

6 (arašidový, klíčkový, slunečnicový, olivový); může být i na slunci masti: místo sádla lze použít olivový olej, který se zpevní včelím voskem

obklady – namáčením obkladu v čaji z drog náplasti – kašovité bylinné obklady zahuštěné škrobem apod. (např. čerstvé

listy jitrocele, Malvaceae), nebo z vyvařených bylin; pojiva – vaječný bílek, žloutek, med, mletá křída, jíl

mýdla, bylinné polštáře detoxikace oleji – převalováním oleje v ústech bylinné koupele – 2x týdně 10-30 minut; klyzmata - výplachy – spojeno se speciálními cviky inhalace – vlhká i. – mírné vaření drogy aromoterapie- venku, v místnosti – květináče s čerstvými bylinami

31. března 2012

Příklady využití některých bylin - z výkladu pana Vytáska –rostliny při procházce Botanickou zahradou PřF UP

neidentifikovatelné problémy zažívání: celík zlatobýl, hluchavka žlutá, třezalka tečkovaná, ožanka kalamandra

obklady z kostivalu lékařského – alantoiny, nejúčinnější mimo vegetační dobu (moderní medicína léčivý účinek kostivalu popírá)

pelyněk pontický neobsahuje thujon, rostlina vhodná na suchá stanoviště, půdopokryvná rdesno mnohokvěté – proti lupům jehlice trnitá – odvar z kořene - revma řebříček lékařský – květ (obsahuje thujon) – hojí vnitřní krvácení jitrocel kopinatý – hojí rány baptistie jižní – kořen má antiseptické účinky (účinkuje dobře při bodnutí hmyzem) bergenie – suchý list – léčebné účinky na ledviny; oddenek – antisepticky; odvar z oddenku

pozitivně ovlivňuje kosti, šlachy černý rybíz – pozitivně působí na zrak vrbka úzkolistá (3díly), dobromysl (2 díly) sporýš (1 díl) - antidepresivum

Výběr rostlin pro bylinkářskou zahrádku u domu

celík zlatobýl řepík lékařský ožanka kalamandra o. kočičí místo máty peprné (silné spasmolytikum, proti bolesti, návyková) – raději máta kadeřavá pelyněk pontický pelyněk brotan „boží dřevec“ šanta kočičí dobromysl česnek medvědí (proti hnilobným střevním bakteriím) Allium tricoccum prha arnika (kyselé půdy) – tinktura – vyrovnávání fce mozkových hemisfér yzop lékařský – dýchací cesty, čechřice vonná – voní po anýzu, ve víně – dýchací cesty, astma růže stolistá – proti depresím, pozitivně působí na játra růže svrasklá, r. šípková – obsah galaktolipázy – rozpouštění hlenu aronie – P, Mn, Co, antimikrobiální účinky prvosenka jarní – kašel, nachlazení, migrény

měsíček lékařský bazalka Bidens tripartita – čaj, odvar, koupele – pročištění organismu, proti

migréně, atopickému ekzému turanka kanadská – ledviny, tinktura – vnitřně – parodontoza šalvěj heřmánek lékařský – nyní často vyvolává alergie lichořeřišnice větší – antimikrobiální účinky (Helicobacter pylori,

Escherichia coli) mochna bílá – kořen – na regulaci činnosti štítné žlázy

Otázka pro studenty: Co to je „včelí voda“?