Antická literatura
A) Antické Řecko
Jennifer Anastasakis
Zach Galifianakis
• JenJen
Antická literatura- literatura starověkého Řecka a Říma
- - největší centra: Athény, Řím
Literatura řecká ( 8. stol. př. n. l. – 2. a 1. stol. př. n. l. )
1) Prehistorická epocha
- ústní lidová slovesnost, mýty (olympští bohové
vládnoucí světu, bozi = líčeni jako lidé i s
lidskými slabostmi, ale krásnější a nesmrtelní)
2) Doba archaická ( 9. – 6. stol. př. n. l.)
epika: Ílias = hrdinský válečný epos, popis posledních dnů 10. roku trojské války (Tróje – řecky Ílion)
24 zpěvů, více než 15 000 veršů
trojský kůň, Achilles
Odysseia = mírový epos, dobrodružství ithackého krále Odyssea, po skončení války desetileté bloudění a návrat domů, Sirény, Kyklop, Kirké
24 zpěvů, 12 000 veršů
- bajky (Ezop)
- elegie
- milostné a svatební písně – Sapfó
- https://decko.ceskatelevize.cz/video/e215543110100019
3) Doba klasická (attická) 5. – 4. stol. př. n. l.
- rozkvět dramatu v Athénách, v amfiteátrech
• tragédie: náměty z bájí a hrdinských pověstí
(trojská válka, Théby), ve verších
většinou, konflikt člověka s bohy
nebo se společností, marný boj
jedince s překážkami vyšších sil,
řešení problémů morálky a cti
(vina a trest)
Aischylos
Oresteia – trilogie, jediná se dochovala
části: Agamemnon,
Oběť na hrobě,
Usmířené Lítice
- řeší otázku Orestovy viny – zabil matku a jejího milence, tím pomstí zákeřnou vraždu svého otce Agamemnona
- je zproštěn viny před soudem bohyně Athény
- Aischylos vyjadřuje myšlenku, že lidé by za své činy měli být souzeni pouze lidmi
Sofoklés – autor více než 100 dramat, dochovalo se jen 7
Antigona – tragédie, konflikt mezi
Oidipovou dcerou Antigonou a strýcem Kreontem,
-Antigona pohřbí bratra, který zaútočil na Théby, aby získal trůn svého otce
-v Thébách vládne Kreont, zakáže pohřeb, chce Antigonu popravit
-Antigona se oběsí a jeho žena a syn spáchají sebevraždu – Kreont zůstane sám se svou chybou
https://www.youtube.com/watch?v=BxaLof7dqQs
4:40
Eurípidés
- vynikal ve zpěvu, v tanci a atletice
- vyslovuje se k aktuálním společenským problémům
- začlenil do her DUŠEVNÍ POCHODY (zvláště u žen)
- Drama: Élektra – tragédie
Médea – plavba Iasóna Argonautů pro zlaté rouno, hl.
hrdinkou je žena, kvůli lásce k argonautu Iásonovi zradí zem i rodinu, on pak zradí ji; ze žárlivosti zabije jeho děti i jeho nevěstu
https://www.youtube.com/watch?v=cXhz1GXuoOA
Sokrates- jeden z nejvýznamnějších
řeckých filozofů
- v politice
- obviněn, že neuznává státní
bohy a že kazí mládež
- odsouzen k smrti – mohl uniknout, ale podrobil se, vypil číši bolehlavu
- měl za ženu Xantippu – hašteřivou ženu – proto se stal filozofem
- rozmlouval se s lidmi
Platón
- Sokratův žák
- založil v Athénách filozofickou školu
Akademii
- zamýšlel se nad tím, jak založit dokonalý stát
- psal formou dialogu
Obrana Sokratova (dialog) – athénský soud, Sokratovy zásady
Ústava (dialog) – výklad světa idejí – dokonalé vzory; nejvyšší ideou je idea dobra; rozlišoval 4 základní ctnosti: rozumnost, statečnost, uměřenost, spravedlivost
Aristoteles
- nejvšestrannější učenec
- vychovatel Alexandra
Makedonského
- zakladatel logiky
- žák Platóna
- jako vědec – dílo Metafyzika
spis Rétorika – základním dílem rétoriky
spis Poetika – zásady slovesného umění,
zejména tragédie, pravidlo tří jednot
Aristofanes
tvůrcem komedie
- postavy se potýkají s každodenními problémy
- satira na politické problémy
- parodizující prvky, humor
- vítězí větší darebák, který si ale umí lépe
získat přízeň lidu
4) doba helénistická 4. stol. př. n. l. – 30 př. n.l.
a doba římská do r. 529 n. l.
Menandros
- psal tzv. nové attické komedie
- všední problémy z každodenního života
- nemá bavit, ale vychovávat, zařazeny tzv. sentence = stručné výroky – obsahují životní radu, radu mravní
Smírčí soud
Škarohlíd
Eunuch
B) Starověký Řím
- roku 300 na Sicílii a Apeninský poloostrov
začíná pronikat řecká alfabeta – vliv na vývoj
dnešní latinky
- začíná se zde šířit křesťanství
- vyspělý stát: budovali silnice, lázně, divadla,
knihovny, koloseum (hudba), literatura
1) Doba archaická
3. stol. př. n. l. – 1. stol. př. n. l.
Titus Maccius Plautus
- považován za zakladatele komedie – vtip, jazykové hříčky, vytvářel komické charaktery (př. Lakomec, chlubilek) – inspiroval Moliéra(Lakomec)
Komedie o hrnci
- otrok ukradne lakomému
Euklionovi poklad, aby
pomohl milencům
2) Doba klasická – zlatý věk
1. stol. př. n. l. – 14 n. l.
Publius Vergilius Maro
- Představitelem zlatého období římské literatury
- Snažil se o povznesení Říma a návrat k uznávaným ctnostem
- Žil během politických bojů o moc – proto byl v ústraní
- Poezie:
Zpěvy pastýřské – alegorie o světě bez válek a násilí
Zpěvy rolnické – obdiv a láska k venkovu, nezkaženému životu v přírodě, hospodářské rady
Aeneis – národní hrdinský epos
- velkolepá literární oslava vzniku
římského národa,
- úroveň srovnatelná s Homérovou
Odysseiou
- trojský hrdina Aenea, který musel
opustit hořící Tróju – vydal se na
dlouhou plavbu při hledání nového
domova, usadil se v Itálii = zakladatel
Říma
Publius Ovidius Naso
- představitel zlat. období řím. lit.
- 1 z nejvýznamnějších autorů milostné lyriky
- ze zámožné rodiny, vzdal se kariéry veřejného
činitele
- císař Augustu jej poslal do vyhnanství, do Říma se
nevrátil
Umění milovat – 3 knihy1. a 2. radí mužům, jak získat přízeň žen
3. kniha radí ženám
Zachycuje zvyky římské společnosti
Proměny (Metamorphoses)
- římská historie a mytologie
- 250 příběhů
- epické básně
- báje o počátku světa, stvoření člověka, potopa,
bohové, polobozi, trojská válka
- hl. téma – mocná a inspirující láska
Gaius Iulius Caesar
- vynikající vojevůdce a politik
- psal historickou prózu: Zápisky o válce galské
Quintus Horatius Flaccus
- upřednostňuje rozum a zkušenosti
Satiry – úvahy, výsměch chybám
Epódy – kritika nedostatků a vad člověka
Ódy – oslavuje císaře a vlast
Marcus Tullius Cicero
- rétorické spisy a překlady
3) Doba postklasická – stříbrný věk
Lucius Aneneus Seneca
- ceněný filozof
- dosáhl slávy, ale kvůli intrikám a závisti skončil ve vyhnanství
- po návratu učitelem a vychovatelem císaře Nerona
Listy Luciliovi – filozofické zamyšlení nad dobou, lidmi, životem
Dialogy
O duševním klidu
4) Doba úpadku města
Marcus Aurelius Antonius
Hovory k sobě – psáno řecky
- rozmlouvá sám se sebou , zamýšlí se nad
životními hodnotami, morálními zásadami