ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA
A A
PŘEDPOKLADY JEJÍHOPŘEDPOKLADY JEJÍHO
FORMOVÁNÍFORMOVÁNÍ
LITERATURA
Obecně historická:
- Velké dějiny zemí Koruny České XII, XIII, XIV, Praha,
Paseka
- Kol: Přehled československých dějin II, III, Praha, NČSAV
- Urban O.: Česká společnost 1848-1948, Praha, Svoboda 1982
- Kárník Z.: České země v éře První republiky I, II, III, Praha, Libri 2000, 2002, 2003
OSOBNOSTI
T.G. Masaryk
E. BenešM.R.Štefánik
F. Palacký
L. Rieger
Dějiny „politické˝:
- Tobolka Z.: Politické dějiny čs. národa I, II, III,IV,
Praha 1926-1937
- Malíř J., Marek P.: Politické strany 1861-2004 I, II,
Doplněk, Brno 2005
-Pavlíček V.: Politické strany před únorem 1948, Svoboda (NPL), Praha 1953
Memoárová: I
- Peroutka F.: Budování státu
- Beneš E. : Paměti I, II, IIIŠest let exilu a II. Světové války
- Laštovička B.: V Londýně za války
- Kopecký V.: 30 let KSČ a ČSR
Memoárová – nekonvenční
- Dürich J.: V českých službách (1915-1918)(náklad vlastní, Klášter nad Jizerou)
1921
- Dyk V.: Ad usum presidentu republiky, Praha 1929
„Nespecifická˝:(zejména k době po r. 1989)
- Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006
I – 1989 – 1994 XII – 2004 - 2006
- Vaněk M., Urbášek P.: Vítězové? Poražení? I, II, Praha, Prostor 2005
(životopisná interview)
Dokumenty I:
- Hřebejk J., Grónský J.: Dokumenty k ústavnímuvývoji I – IV
(1918-1992)
- Veselý Z.: Dějiny českého státu v dokumentech Dějiny české politiky v dokumentech
Dokumenty II:
Edice Ústavu pro novodobé dějiny
Dokumenty ke spisům (dílu) …
Dokumenty k … událostem
30.a 40. léta XIX. století
Zemský sněm – Zemský výbor
Počátky občanské, měšťanské politiky
Březen 1848 v Praze
Vývoj ve Vídni (od „Březnových událostí˝ k Říšskému sněmu)
„Slovanský sjezd˝ – Svatodušní bouře
„Říšský sněm˝ ve Vídni a Kroměříži. Diferenciace českého politického spektra
Politika „císařského domu˝
Od března 1848 k „Silvestrovským patentům˝
Česká politika v 50. letech XIX. století
Na cestě k „dualismu˝
Od „Prosincové ústavy˝ k 1.světové válce
Formování „proudů˝ a „směrů˝ v politickém dění v českých zemích
Počátky politických stran
Česko-německé vztahy a politika „Předlitavských vlád˝
Ke vzniku samostatného státu
Změny ve struktuře české politiky. Česká politika po „oživení˝ parlamentního dění.
„Národní výbor˝
„Domácí˝ a „zahraniční˝ reprezentace české politiky
Od „českého˝ k „česko-slovenskému˝
Nový stát
První republika – 20. léta
Politická struktura a „mocenské uspořádání˝
„Česko-německá˝ a „česko-slovenská˝ otázka
„Československá˝ zahraniční politika
První republika – 30. léta
Vyhraněnost politické „pravice˝ a „levice˝
Změny v politicko-správním uspořádání
Vyostření „německého problému˝
„Druhá republika˝
Počátek „konce˝ samostatného státu
Politický život za „Druhé republiky˝ - autonomie Slovenska a země
„Podkarpatskoruské˝
15. březen 1939
„Protektorát˝, „Slovenský stát˝ a zahraniční odboj
„Londýnská˝ a „moskevská˝ politická emigrace
Politické poměry v „Protektorátě˝ a ve „Slovenském státě˝
„Domácí odboj˝ a jeho politická struktura
Názorové rozdíly na „charakter“ československého státu po skončení války
SNP a „postupné˝ osvobozování republiky
SNR, ČNR, „Košická vláda˝ NF
Politický vývoj od „osvobození˝ do r. 1949
Politické strany v „nové˝ republice
NF a její úloha v politickém životě země
„Česko-slovenské˝ vztahy, tzv. „Pražské dohody˝
Vyhranění politické situace koncem r. 1947 a počátkem r. 1948
„Únor 1948˝, Ústava 9. května
Na cestě k „federaci˝
50.léta a změny v politickém životě
„Bipolární˝ svět a postavení Československa
Počátky formování a uplatnění „vedoucí úlohy˝ KSČ
„Socialistická ústava˝
Politický vývoj v 60.letech, „Pražské jaro˝
Československá federace – vznik, vývoj, zánikPoliticko-správní uspořádání federace
Rozdělení kompetence „federace˝ a „republik˝a česko-slovenských vztahů
Posilování „federace˝ v 80. letechPolitická opozice a její význam
Postupná „destrukce˝ politické moci, r.1989Mocensko-politické změny po r.1989.
„Obnova˝ politického životaDecentralizace moci, posilování „autonomie˝
republik a oslabení „federace˝Konec „federace˝ a vznik samostatné ČR
Do r. 1848
→ Rakouské císařství 1804
- státoprávní rámec pro formování státní správy
→ Rakousko – uherské císařství 1867
František I. 1804 – 1835
Ferdinand I. (V) 1835 – 1848
František Josef I. 1848-1867-1916
Karel I. 1916 → (1918)
Státní konference
kn. Meternich
hr. Kolowrat
arciv. Bedřich
do r. 1848
Čechy „nejvyšší purkrabí“Prezident zemského gubernia
Morava „zemský hejtman“
zemské gubernium
krajský hejtmanhejtmanství
Patrimonia
do r. 1848
Zemský sněm (stavovský)
Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem)
Krajský sněm
Města
1848 - březnové bouře
Vídeň – (Berlín – Paříž únor)
Praha – březen – Svatováclavské lázně
Předpoklady „novodobé˝ české politiky
1825 – 1826
vznik České spořitelny
1833
Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách
1843 – Změna stanov
1842
Česká stolní společnost „k obveselování azvelebování naší mateřské řeči˝
(zakázána 1843)
1843
Vlastenecká čtenářská jednota
Česká stavovská šlechta
30. léta:
hr. Bedřich Deymhr. Lev Thunhr. Josef Matyáš Thun→ proti hr. Karlu Chotkovi
(odvolán 1843)
1847(17.11.) Dedukce o právní nepřetržitosti
ústavních práv a svobod českých stavů
(V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V.
Občanská „politika˝
- radikální
1836
projev odporu při korunovaci Ferdinanda V.
1844
„Repeal˝ (Sabina, Arnold, Gauč)
1847
MORAVA
zemská stavovská práva
zemský sněm:
hr. Egbert Belcredi
„Svobodné obecní zřízení je základem státu˝
Vídeň
11. března: Výzva k povstání
12. března: Rezoluce studentů
13. března: Svolání Generálních stavů
na 3. července
Zasedání dolnorakouských stavů
Odstoupení Metternicha
Svatováclavský výbor – 11.3.
Poradní mimořádná guberniální komise – 1.4.
Národní výbor – 13.4.
Slovanský sjezd
Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun
Program:
■ Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu
■ Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu
■ Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům
■ Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy
Zahájení: 2. června
Vídeň
25. dubna – Pillersdorfova ústava
13.-15. května – Centrální občanský výbor
16. května – Císařská proklamace - Sněm „ústavodárný˝
7. června - Vojenská přehlídka
10. června - Schůze pražského studenstva
12. června - Svatodušní bouře (pondělí)
15. června - Ostřelování Prahy
26. června - Rozpuštění Národního výboru
28. června - Rozpuštění „Svornosti˝ Reorganizace „Národní gardy˝
17. července – Odvolání hr. L.Thuna
4. srpna – Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia)
Svolání „říšského sněmu˝
Vídeň 22.7. 1848
přerušeno jednání 6.10. → 22.10. 1848
jednání v Kroměříži (15) 22.11. 1848
rozpuštění sněmu 4.3. 1849
15., 16. V.
Centrální občanský výbor
16.V. Císařská proklamace
Ústavodárný sněm –
volen přímo, bez cenzu
17.V. Císařský dvůr do Insbrucku
PRAHA
19.V. Projev loajality vládě
28.V. „prozatímní vládní rada˝
Vídeň – proti (Dogeldorf)
ale
27. 29. V.: Svatováclavské lázněpro Vídeň
22.VII. Říšský sněm - Vídeň
VII. Praha celkem 4
Ústavní výbor – předseda J.Fejfalík
7.IX. Zákon o zrušení poddanství
X. Přerušení zasedání
(15) 22.X. Říšský sněm v Kroměříži
21.XI. Schwanzenbergova vláda
2.XII. František Josef I.
X.Podvýbory
a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger)
b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký)
F. Palacký – historická práva
(Belgie 31.)
v lednu nepřijato
6.II. 1849 – rezignuje
K. Mayer – posílení centralismu
22.II. Je přijato jako podklad jednání
Počátky formování českého politického spektra
L P
Radikální demokracie Národně-liberální
UL UP
AnarchistéHistorických práv
(hr.L.Thun)
Sněm Vláda
Historické země Korunní země
- „historická˝ správní - jednotná správní struktura struktura
ale „historické˝ tituly
Sněm Vláda
Co přesahuje kompetenci „zemí˝ Co „říši˝ zatěžuje
„Říši˝ „zemím˝
Centrální správa
Panovník ↓
Ministerská konference říšská rada
↓ Ministerstva
Říšský sněm
Ústavy
25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava
22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni
22. listopadu – 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříži
4. března 1849 Stadionova ústava
20. srpna 1851 kabinetní listy
31. prosince 1851 Silvestrovské patenty
říjen 1860 Říjnový diplom
26. února 1861 Schmerlingova ústava
21. prosince 1867 „Prosincová˝ ústava
Samospráva - základní charakteristiky:
Stadionova ústava - realizační „obecní zákon“ z 20.března 1849
Svobodný stát = svobodná obec: místní – Ortsgemeinde
okresní – Bezirksgemeinde
krajská – Kreisgemeinde
obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu< kraje (okresy polit.kraje)
1850 – leden, únor
Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost až 1861
Čechy (70, 71, 70)
Morava (30, 32, 30)
Slezsko (10, 10, 10)
Srpnové výnosy forma „kabinetních listů˝
20. srpna
1. Kübeckovy – ŘR – osobní poradní orgán císaře2. Schwarzenbergovy– vláda odpovědna jen císaři3. Schwarzenbergovy – realizace ústavy ze 4. března
Silvestrovské patenty:
ruší i ústavu ze 4. března 1849
1851 – 1859 „Bachovský˝ absolutismus
1859 odvolán Alexander Bach
15. července – manifest – (slibuje „liberalizaci“)
18604.března – Patent (č.56) – rozšíření ŘR
(39 členů – zástupci zemských sněmů)
rozmnožená ŘR
20. října – manifest („K mým národům˝)
- Říjnový diplom (A.Szécsen)
zákonodárná moc je v rukouPanovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů)
prosinec – baron Anton Schmerling – v čele vlády26. února 1861 – Schmerlingova ústava
Rakousko – Uhersko (podle kabinetního listu ze 14.11.1868)
17. února 1867 – Císařský reskript – uznává:
obnovení uherské ústavysamostatnost Uherského státupřijetí uherské „koruny˝
Uherský sněm
Společné:
osoba panovníkaarmádazahraniční věcifinance
Česká „politika˝
22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence)
25. srpna 1868 – Osvědčení moravských poslanců (pasivní – ale proti „spojení“)
Slezský sněm
7. října 1879 – Konec „pasivní rezistence“ – „státoprávní
ohrazení“
(14. srpna – ministerský předseda E. Taaffe
A.Pražák – ministr „justice˝ – 1881 – 1889)
Listopad 1868 – Uhersko – Národnostní zákon
10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie českých zemí v rámci Říše)
7. říjen 1879 – konec „pasivní˝ rezistence – státoprávní obrození
19. duben 1880 – Stremayerova nařízení – zrovnoprávnění češtiny ve „vnějším˝ úřadování
28.únor 1882 – Univerzita
duben 1897 – Badeniho jazyková nařízení – čeština ve vnitřním úřadování
1847 – 1850
Česká historická šlechta
státopravní šlechta
1860
Strana konzervativního velkostatku
1.1. Prohlášení - Vaterland (Vídeň)
VII. Pamětní spis - Clam-Martinic
Starší generace Nová generace
Rudolf Deym Clam-Maritinic
Lev Thum Egbert Belcredi
Svatopluk Matyáš Thun Karel Ausperg
Bedřich Schwarzenberg
70.léta
Katolicko-politická jednota pro markrabství
Moravské – 1870 (Belcredi)
Katolicko-politická jednota pro království
České – 1871 (Karel Schönborn)
1863
Rozkol mezi českou šlechtou na zemském sněmu
Strana ústavověrného velkostatku
1864 – Morava
představitelé: Karl Ausperg Adolf Ausperg Osvald Thun – Salm Johan Lexa Aehrenthal Alain Rohan
1861
Národní strana (staročeská)
1860 – 14.VI.
Memorandum ( k císaři) – koncese pro české noviny
1861 – 1.I.
Prohlášení v prvním čísle „Národních novin˝
F.L.Rieger
1863 – 15.XII.
Program – publikován v listu „Národ˝
Představitelé
F. PalackýF.L. Rieger starší
generaceF.A. BraunerS. Pražák (Moravská)
A. BráfK. Mattuš mladší generaceJ. Šolc
1874 – 27.XII.
Národní strana svobodomyslná (mladočeská)
opoziční křídlo strany Národní
představitelé: nová generace: J.Grégr K.Kramář
K.Sladkovský A.RašínJ.Barák Z. TobolkaF.Vinkler
ale i R.Thurn-Taxis
1891 – 15.II.
Adolf Stránský (Morava)
1913 – 16.III.
Moravská strana lidová
Hynek Bulín- Moravské listy
opora: pokrokové studentské hnutí
partner v Čechách: Mladočeská strana
2. pol. XIX.století
Dělnické hnutí dělnická politika
1864 - 28.X.Internacionála (Paříž)
1874 – 5-6.IV.Rakouská dělnická strana (Neudörfl)
1878 – 7.IV.Socialistická českoslovanská strana
v Rakousku (Praha – Břevnov)
1887 – 25.-26.XII.Českoslovanská sociálně demokratická strana
dělnická (Brno-Lužánky)
1888 – 30.XII.1889 – 1.I.
Sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku
(„Slučovací sjezd˝ – Hainfeld)
1897 – 6.-12.VI.„Federalizace˝ Sociálně demokratické strany v
Rakousku
90. Léta XIX. století
Sociálně demokratická strana „nejsilnější˝ strana v Čechách
Volby 1897 – 30 % hlasů v čes. volebních okrsích
1907 – 38 % všech českých hlasů
1911 – 36,5 % všech českých hlasů
Představitelé
starší generace: J.B.Pecka-Strahovský L.Zápotocký-Budečský Josef Hybeš
nová generace:Josef SteinerFrantišek SoukupGustav HabermanAntonín NěmecJosef StivínBohumír Šmeral
František ModráčekAntonín Zápotocký
Poslední třetina XIX. století
Politický katolicismus
- vztah státu a církve předmětem jednání v Říšské radě
- Encyklika: Rerum Novarum
1895Pražská družina pro katolickou organizaci
(M.Karlach)
1896Katolická strana národní na Moravě
(M.Hurban)
1897Národní strana katolická v Království českém
(V.Schönborn, F.Krásl)
1899Moravsko-slezská křesťansko sociální strana na Moravě
4.IV. Vyškov iniciativa: J.Šrámek3.-4.IV. Velehrad předseda
strany
Poslední třetina XIX.století
pokrokový konzervativní opositum vůči
lidový klerikální
Hnutí studenstva:
1887 25.X. – Akademický čtenářský spolekrozpuštěn: 1889 24.VIII.
1889 7. XI. Slavia – Řečnický a literární spolek
1891 6.II.
frakce (mladočechů): Pokroková strana
pokrokově socialistický směr: F.Modráček A.P.Veselý
radikálně pokrokový směr: A.Rašín A.Hajn
1896 22.III.
Strana pokrokových socialistů
1897 4.IV.
Česká strana radikálně pokroková
1899 19.II.
Česká strana státoprávní A.Rašín
K.S.SokolK.Baxa
1908 20.IV.
Česká strana státoprávně pokroková
1909 30.I.
Lidová strana pokroková na MoravěA.StránskýJ.Koloušek
„Realisté˝
80.léta XIX.století „Atheneum˝
T.G.Masaryk J.Kaizl K.Kramář (J.S.Machar)
1900 1.IV.Česká strana lidová (realistická)
T.G.Masaryk F.Drtina Z.Tobolka
1906 21.I.Česká strana pokroková
(Masaryk + Hajn)
1897 30.III.Strana národního dělnictva československého
1898 27. III.Strana moravských národních dělníků
IV.Národně sociální strana v Čechách, na Moravě,
ve Slezsku a „obojích˝ Rakousích
1902 (3.sjezd)Česká strana národně sociální
Jaroslav Klofáč
František Kváča
„Agrárníci˝Počátky:
1883 Českomoravský spolek selský pro Moravu a Slezsko
J.Rudolf Deml
1889 Selská jednota pro Království české
Jan RatajJan JunAlfons Šťastný
1899 6.I. Česká strana agrární
Karel Prášek
1904 17.XII.Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko
František Staněk
1905 19.VI.
Československá strana agrární
1906
Politická selská jednota (F.Nedržal)
Emanuel HrubýAntonín Švehla
Čechy
1913 – zrušen zemský sněm
ustavena „zemská správní komise˝
1918 – zřízen „Zemský správní výbor˝
25. VII. 1914
Uzavřena „Říšská rada˝
i Zemské sněmy
Stagnace politického života
27.III. 1915
Odvolán hr. F. Thun (místodržící)
XII. 1914
Emigrace T.G. Masaryka
III. 1915
Počátky pozdější „Mafie˝(E.Beneš, F.Šámal, K.Kramář, A.Rašín)
V. 1916
Zatčeni K.Kramář, A.Rašín
podzim 1915
„Národní souručenství˝
jaro 1916
„Národní strana˝ - slučuje dosavadní Mladočechy, Staročechy a stranu Národně sociální
Základ: prorakouská orientace
V. 1916programové neshody
směřuje k rozpadu
V. 1915
T.G. Masaryk: samostatné Čechy
memorandum E.Greyovi
ale český stát zahrnuje i „Horní Uhry˝
„Slováci jsou Češi… a přijímají program sjednocení s Čechami˝
1916
Po emigraci E.Beneše a ve spolupráci s M.R. Štefánikem vzniká
Český komitét zahraniční
II. 1916
se transformuje na
Československou národní radu
Československá národní rada
sídlo: Paříž
složení:
předseda: T.G. Masarykmístopředseda: J. Durychgenerální tajemník: E. Beneščlen předsednictva: M.R. Štefánik
program:
samostatný československý stát
18. XI. „Český svaz˝
sídlo: Vídeň
prezidium:
předseda: František Staněk – Agrární strana1.místopředseda: Bohumír Šmeral – Sociální demokracie2.místopředseda: Jindřich Maštálka – Mladočeská strana
program:
autonomie v rámci „modernizovaného˝ Rakouska (v čele s Habsburky)
V. – VI.
Prohlášení „Českého svazu˝
Česko-slovenský autonomní stát v rámci „federalizovaného Rakouska˝
ALE !
A.Kalina a V. Prunerstrana Státoprávně-pokroková
„samostatný český stát˝
18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze)
K. Mattuš – předsedaA. Švehla – jednatel
červenec 1918
K. Kramář – předsedaA. Švehla – místopředsedaV. Klofáč – F. Soukup – jednatel
říjen 1918
vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze
30. října 1918 šestinásobně zvyšuje počet svých členů
do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý
stát
14. listopadu stává se Prozatímním národním shromážděním
Moravský (zemský) národní výbor v Brně
Zemský národní výbor pro Slezsko – ve Slezské Ostravě
Morava
do r. 1918 – zemský sněm zůstává
- působí dále
Slezsko
do r. 1918 – správní komise
Slovensko
do r. 1918 – Uherský sněm
v r. 1918
V českých zemích
politické okresy (v čele hejtman)soudní okresyzemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko)statutární města
Slovensko (Uhersko)
služnovské obvodykomitáty – župyměsta s municipálním právemměsta s regulovaným magistrátem
„Zemské˝ složení:
Čechy SlovenskoMorava Podkarpatská Rus
Slezsko (část)
Spory:
s Maďarskem (jižní hranice Slovenska)
s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska)
s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka)
29. – 30. října 1918
Deutschböhmen – severní Čechy (Liberec)Sudetenland - severní Morava (Opava)Böhmerwaldgau - jižní ČechyDeutschsüdmähren – jižní Morava (Znojmo)
Před 28. říjnem:
Slezská národní rada – v Těšíně (pro Polsko)
4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro
Maďarsko)
(„maďarská˝ národní rada (místní) – v Martině)
14. listopadu prezident : T.G. Masarykpředseda vlády : K. Kramář – Státoprávní demokracieministerstva:vnitra : A. Švehla – Agrární stranazemědělství: K. Prášek – Agrární stranaveřejných prací: F. Staněk – Agrární stranaželeznic: J. Zahradník – Agrární stranafinancí: A. Rašín – Státoprávní demokracieobchodu: A. Stránský – Státoprávní demokracienárodní obrany: V. Klofáč – Česká strana socialistickápošt: J. Stříbrný – Česká strana socialistickázásobování: B. Vrbenský – Česká strana socialistickábez portefeuille: M. Hruban – Katolická lidová stranazdravotnictví: V. Šrobár – Slovenský klubspravedlnosti: F. Soukup – Sociální demokracieškolství: G. Habrman – Sociální demokraciesociální péče: L. Winter – Sociální demokracieválky: M. R. Štefánikzahraničí: E. Beneš
„Muži˝ 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek – Sociální demokracie
zákon č. 11/1918 „recepční norma˝ 2. listopadu
zákon č. 37/1918 „prozatímní ústava˝ 14. listopadu
zákon č. 121/1920 „Ústava ČSR˝ 29. února
zákon č. 126/1920 „Župní zákon˝ 29. února
zákon č. 125/1927 „O organizaci politické správy˝
14. července
Obecní samospráva:
zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení – Čechy- Morava- Slezsko)
zákon č. 64/1918 Slovensko
zákon č. 211/1920 Podkarpatská Rus
Předsedové vlád 1918 – 1938
Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od 9.2.1918 14.11.1918
Československá národní demokracie – od 23.3.1919)2. Tusar V. (Sociální demokracie) 8.7.19193. Tusar V. - " - 25.5.19204. Černý J. (úřednická) 15.9.19205. Beneš E. (Národně socialistická) 26.9.19216. Švehla A. (Agrární) 7.10.19227. Švehla A. - " - 9.12.19258. Černý J. (úřednická) 18.3.19269. Švehla A. ( Agrární) 12.10.192610. Udržal F. (Agrární) 1.2.192911. Udržal F. - " - 7.12.192912. Malypetr J. (Agrární) 29.9.193213. Malypetr J. - " - 14.2.193414. Malypetr J. - " - 4.6.193515. Hodža M. (slov.Agrární) 5.11.193516. Hodža M. - " - 18.12.193517. Hodža M. - " - 21.7.193718. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.193819. Syrový J. gen. - " - 4.10.193820. Beran R. (Agrární) 1.12.1938
1918Česká agrární strana
1919 I.Republikánská strana československého
venkova
1922Republikánská strana zemědělského a
malorolního lidu(+ část: Slovenská národní a rolnická strana)
představitelé
A. Švehla Kuneš SonntágM.Hodža F.Staněk(V.Šrobár) V.Stoupal
1918
- Mladočeská- „Pokrokové˝ (3) + Staročeská
1918
Česká státoprávní demokracie
1919 III.
Československá národní demokracie
Představitelé:
K.Kramář ale: Jaroslav Kvapil P.Šámal Josef Scheiner A.Rašín A.Hajn
1925 15.IX.
Národní strana práce(odštěpení od Čes.strany demokratické)
představitelé:
J.Kallab J.Herben J.Stránský F.Peroutka
O.Klusáček
1930 II.
Ukončena činnost
1924
Ústředí československých fašistů
1926 26.III.
Národní obec fašistická(Omladina – úderné oddíly)
představitelé:
Radola Gajda (Rudolf Geidl)Cyril SvozilŠtefan Osuský
(v r. 1926-1927 – 200 tisíc členů)
1936 XI.
Hnutí za nové Československo
1937 III.
Slovanská obec fašistická
1937 31.X.
Národní strana radikální
1918 IX.
Moravsko-slezská strana lidová
Jan Šrámek
1919 26.I.
Československá strana lidová (česká)Jan ŠrámekBohumil StašekFrantišek Šabata
1918Česká strana národně-sociální
1918 30.III.Česká strana socialistická (+anarchisté B.Vrbenský)
1919 I.Československá strana socialistická
1926Československá strana národně socialistická
V.Klofáč ale E.BenešA.TučnýA.MeissnerA.Uhlíř
1927 8.V.Slovanská strana národně socialistická
(Jiří Stříbrný – vyloučen z ČSNS v r.1926)
1929 28.IV.Radikální strana – Slovanští socialisté
1930 I.Národní liga
(Liga proti vázaným kandidátkám „Hradu˝)
J.Stříbrný ale: Z.Husáková (místopředsedkyně)
K.PeglerČ.Hubáček
1918
Česká strana živnostenská+ Politická strana českého živnostenstva na Moravě
1919 5.XI.
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská
Rudolf MlčochJosef Václav Neuman (+1937)
1918 27.-30.XII.
XII.sjezd (+ Slovenská sociálně demokratická strana)
Československá sociálně demokratická strana dělnická
1920 25.-28.IX.
(odstupuje B.Šmeral) – (levice) 527/338
F.TomášekF.SoukupA.NěmecG.HabermanA.HamplV.Tusar
1921 30.X. – 2.XI.
Komunistická strana Československa - sekce III.internacionály
A.Muna J.Hybeš B.JílekK.Gottwald
J.Synek B.Šmeral V.Bolen R.Slánský
S.K.Neuman A.Zápotocký J.ŠvermaE.Vajtauer K.Krosnář
B.KöhlerK.Kreibich
1913 – 29.VII.
Slovenská lidová strana
1920 5.XI.
Klub katolického duchovenstva SLS Michal Bubniča
Josef Tiso
Kněžská rada (od r. 1918) – Andrej Hlinka
1925
Hlinkova slovenská lidová strana
Andrej Hlinka1864 – 1938
v době 1.světové války farář v Rožumberoku
v r. 1917nakloněn česko-slovenské myšlence
v r. 1920první snaha o autonomii Slovenska
1919 4.III.
Německá nacionálně socialistická dělnická stranaDeutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei –
DNSAP
1933 1.X.
Sudetoněmecká vlastenecká frontaSudetendeutsche Heimatsfront – SHF
1935 19.IV.
Sudetoněmecká stranaSudetendeutsche Partei - SdP
1938 X.
Národně socialistická německá dělnická strana
Nationalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei
NSDAP
K.Henlein
K.H.Frank
1938 12.-17.XI.
Strana národní jednoty – SNJ
Rudolf BeranRobert Halík
ale: Jiří StříbrnýRadola Gajda
1938 28.X.
Národní strana pracujícího lidu – NSPJ
XI.
Národní strana práce – NSP
A. Hampl ale i: F.ModráčekF.Richter B.LaušmanJ.Nečas J.Macek
1939 16.III.
Národní souručenství – NS
- jediná „politická˝ struktura v „Protektorátě˝
Jiří Havelkapatronace
Josef Kliment E.Hácha
Adolf Hrubý (dříveJosef Nebeský Agrární strana)
1938 VI.Hlinkova strana: požadavek autonomie Slovenska
6.X.„Žilinská˝ dohoda
19.XI.Zákon o autonomii Slovenska
země Podkarpatoruské
18.XII.Volby do Slovenského sněmu – 63 poslanců
1939 13.III.
svolání Slovenského sněmu (E.Hácha)
14.III.
vyhlášení Slovenského státu
15.III.
Žádost třetí říše o „ochranu˝
1939
15.III.
E.Hácha v Berlíně
16.III.
vyhlášení „Protektorátu˝
výnos „říšského vůdce˝
Úřad „Říšského protektora˝
16.III. – srpen 1943 Konstantin von Neurath
27.IX. 1941 odvolán von Neurath
Zastupující říšský protektor
† 4.VI. 1942 Reinhard Heydrich
4.VI. 1942 Kurt Dalluege
20.VIII. 1943 říšský protektorWilhelm Flick
1939 17.X.ustaven Československý NV
17.XI.uznán Francií
20.XII.uznán Velkou Británií
1940 5.I.ČNV – program:
válka proti Německu- obnova ČSR
9.VII.vytvoření československé vlády
Československé státní zřízení v zahraničí
president: E.Beneš
vláda: J.Šrámek (lidovci)
státní rada (2.VII.) R.Bechně (soc.dem.)
1941 18.VII.čs.vláda uznána SSSR – dohoda o vytvoření vojenské
jednotky
21.VII.čs.vláda uznána Velkou Británií
1.XI.komunisté vstupují do „Státní rady˝
1943 1.V.Společný manifest komunistů, nár.soc. a soc.dem.
1943 12 XII.Dohoda ČSR-SSSR „O přátelství a vzájemné spolupráci˝
13.-20.XII.Jednání „londýnské vlády˝ a KSČ v Moskvě
1944 I.
Socialistický blok – KSČ, Soc.dem., Nár.soc.
1945 22.-29.III.
moskevská jednání ustavení „Národní fronty˝předseda ÚV: K.Gottwald
„demise˝ londýnské vlády
4.IV.
Košická vláda (NF) předseda: Z.Fierlinger
1939 V. „osamostatnění˝ KSS
1943 XII.„Vánoční dohoda˝ vytvoření SNR
1944 II.-III.Vojenské ústředí (dohoda s „Londýnem˝)
podřízeno SNR
29.VIII.SNP
1945 29.-30.IV.ustavení ČNR
1945 10.V.Návrat „Košické vlády˝ do Prahy
11.V.Rezignace ČNR
28.X.Zasedání „Prozatímního NS˝
1946 26.V.Volby do „Ústavodárného NS˝
2.VII.Vláda v čele s K.Gottwaldem
Slovensko
1947 16.IX.Zpráva „pověřenectva˝ vnitra
kompromitace
Demokratické strany
20.-21.IX.odbojové organizace požadující demisi SP
31.X.odstoupení SP
18.XI.„Nový˝ SP
Pražské dohody
1945 2.VI.
PRVNÍkompetence SNR a SP
1946 11.IV.
DRUHÁvztah „celostátních˝ a „slovenských˝ orgánů
27.VI.TŘETÍ
mezi politickými stranami NFposílení „jednoty˝ státutj. pozice centrálních institucí
Komunistická strana Československa
K.Gottwald V.Klementis
R.Slánský B.Laštovička
Sociální demokracie
V.Majer B.LaušmanZ.Fierlinger
Národní socialisté
Petr Zenkl Josef David
Hubert Ripka
Jaroslav Stránský
Prokop Drtina
Strana lidová
J.Šrámek J.Plojhar
V.Heiler
Komunistická strana Slovenska
K.Šmidke
G.Husák K.Bacílek
L.Novomeský V.Široký
Demokratická strana
Josef Lettrich J.Ursíny
(Vavro Šrobár)
Martin Kulich M.Bugár
1946
Strana slobody
Josef Brúha - Vavro Šrobár
1948 III.
Strana slovenskej obrody
Ján Ševčík
Josef Mjartan