Integrovaný plán rozvoje území
NUTS II Jihozápad
květen 2011
ZPRACOVATEL:
GaREP, spol. s r.o.
nám. 28. října 3
602 00 Brno
Zpracovatelský tým:
RNDr. Kateřina Chabičovská
Mgr. Jan Holeček
PhDr. Iva Galvasová
Ing. Jan Binek, Ph.D.
RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.
RNDr. Stanislav Kraft
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Ing. Martin Šauer, Ph.D.
3
OBSAH
ÚVOD ........................................................................................................................................ 4
A. ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 5
A.1 Dopravní dostupnost a obsluţnost ................................................................................ 6
A.2 Rozvoj měst a obcí ..................................................................................................... 18
A.3 Cestovní ruch .............................................................................................................. 32
A.4 Projekty financované z ROP JZ ................................................................................. 50
A.5 SWOT analýza ........................................................................................................... 54
B. NÁVRHOVÁ ČÁST .......................................................................................................... 59
B.1 Analýza socioekonomických rozdílů.......................................................................... 60
B.2 Nedostatky rozvoje cestovního ruchu......................................................................... 64
B.3 Dosavadní podpora projektů cestovního ruchu v rámci ROP JZ ............................... 67
B.4 Potenciál cestovního ruchu ORP regionu Jihozápad .................................................. 76
B.5 Návrhy a doporučení pro orientaci podpory v rámci následujících výzev ROP JZ ... 85
B.6 Komplementarita a synergie ....................................................................................... 92
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 97
LITERATURA A PRAMENY .............................................................................................. 98
PŘÍLOHY ............................................................................................................................. 101
4
ÚVOD
Integrovaný plán rozvoje území regionu soudrţnosti NUTS II Jihozápad je dokument, jehoţ
hlavním účelem je identifikovat oblasti (témata i regiony), jejichţ rozvoj je vhodné
podporovat z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad v rámci
dalších vyhlašovaných výzev s důrazem na cestovní ruch.
Dokument se skládá z analytické a návrhové části. Analytická část obsahuje situační analýzu
a SWOT analýzu. Návrhová část se věnuje tematickému a prostorovému vymezení současné i
budoucí podpory.
Analýzy byly vytvořeny za region soudrţnosti jako celek, ovšem s důrazem na postihnutí
rozdílů mezi jednotlivými jeho částmi – kraji, okresy, obvody ORP či obcemi. Analyzována
byla současná situace, případně i vývoj v čase za hlavní témata sociálního a ekonomického
rozvoje regionu soudrţnosti. Důraz byl kladen zejména na témata financovatelná z ROP, ale
kromě nich byla pozornost věnována také všem ostatním socioekonomickým aspektům
rozvoje daného území. I z nich totiţ mohou vycházet problémy, jeţ je v území potřeba řešit
(např. prostřednictvím ROP nebo i jiných dotačních programů).
Struktura analýz odráţí tři prioritní osy ROP. Jednotlivé kapitoly jsou tedy věnovány dopravě,
rozvoji měst a obcí (tj. především jejich vybavenosti) a cestovnímu ruchu. Stručně byly
zhodnoceny také projekty dosud schválené k financování z ROP.
Na základě výsledků analýz socioekonomické situace a analýzy schválených projektů ROP
byly (s vyuţitím kartografického vyjádření hodnot vybraných statistických ukazatelů)
definovány hlavní hospodářsky slabé oblasti regionu soudrţnosti Jihozápad. Byly vymezeny
také oblasti s vysokým potenciálem pro cestovní ruch a specifikovány nosné formy
cestovního ruchu.
Na základě identifikovaných problémů, konfrontovaných s moţnostmi financování projektů
v rámci ROP, byly formulovány hlavní návrhy a doporučení pro jejich řešení. Opatření a další
případné intervence byly formulovány takovým způsobem, aby mohly být vyuţity zejména
pro specifikaci nejbliţší výzvy oblasti podpory 3.1 zaměřené na infrastrukturu cestovního
ruchu. Zároveň vedle toho byla specifikována opatření pro podporu dlouhodobého rozvoje
cestovního ruchu na území celého regionu Jihozápad i v dalším období 2014–2020.
5
A. ANALYTICKÁ ČÁST
6
A.1 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A OBSLUŢNOST
Silniční doprava
Páteří silniční dopravy regionu Jihozápad jsou dálnice D5 spojující Prahu s Rozvadovem a
silnice E55 spojující Prahu s Dolním Dvořištěm (v podobě 15 km dlouhého úseku dálnice D3
a silnice I/3). Celý region zároveň vykazuje výrazně radiální síť sbíhající se v obou krajských
městech. Celý region je silniční infrastrukturou vybaven relativně málo, coţ je dáno
relativně nízkým zalidněním celého regionu a tím, ţe v minulosti zde byla poměrně málo
rozvinuta průmyslová činnost.
Délka dálnic v celém regionu dosahuje podle Ročenky dopravy (stav v roce 2008; novější
údaje nejsou k dispozici) hodnoty 125 km, přičemţ celých 109 km (87,2 %) připadá na
dálnici D5, která leţí pouze na území Plzeňského kraje. Celkovou délkou silnic 1. třídy
1 080 km (z nichţ připadá 419 km na kraj Plzeňský a 661 km na kraj Jihočeský) se oba
regiony řadí k průměrně aţ nadprůměrně vybaveným krajům České republiky.
Nízká hustota silniční sítě se projevuje téměř ve všech pohraničních regionech (kromě ORP
Tachov a Klatovy), coţ je způsobeno jednak přítomností fyzickogeografických bariér v tomto
prostoru (pohoří Šumava a Český les) a jednak relativně řídkým osídlením celého území.
Mezi regiony nejméně vybavené silniční infrastrukturou patří ORP Trhové Sviny, Sušice,
Kaplice, Domaţlice a Prachatice. Naopak nejlépe vybavené regiony leţí na hlavních
silničních komunikacích Plzeňského a Jihočeského kraje. Nejvyšší hodnoty hustoty silniční
sítě vztaţené k rozloze obvodů ORP jsou charakteristické jednak pro menší obvody leţící
v blízkosti velkých center osídlení (Soběslav, Vodňany, Nýřany, Stod, Blovice) a pro obvody
ORP velkých měst (Plzeň, České Budějovice, Tábor).
Z hlediska intenzity silničního provozu patří k nejzatíţenějším komunikacím dálnice D5 a
D3, a samozřejmě silnice 1. třídy spojující větší centra osídlení. Velkou intenzitou provozu se
zároveň vyznačuje silnice I/3 (E 55), která v mnoha ohledech stále supluje tranzitní funkce
dálnice D3, jeţ je ve výstavbě. Relativně nízká socioekonomická propojenost Jihočeského a
Plzeňského kraje se projevuje jednak v absenci nadřazeného silničního tahu, který by
propojoval oba kraje, a jednak v relativně malém dopravním zatíţení silnice I/20 (E 49; České
Budějovice – Písek – Nepomuk – Plzeň) a silnice I/22 (Vodňany – Strakonice – Horaţďovice
– Klatovy). Nejniţší intenzity provozu z hlediska obvodů ORP jsou zaznamenány především
v menších obvodech leţících v periferních oblastech kraje, které jsou navíc zatěţovány
relativně nejméně tranzitní dopravou (Dačice, Trhové Sviny, Kralovice, Nepomuk).
Výrazným nedostatkem v nadregionálních dopravních tazích je především výše zmiňovaná
nedostavěná dálnice D3, kde její funkci musí zastávat silnice I/3, coţ však v řadě ohledů
zatěţuje obce a sídla, kterými tato komunikace prochází. Vysokým objemem tranzitní
dopravy jsou tak zatěţovány zejména regiony leţící na hlavním tahu z Českých Budějovic do
Prahy.
7
Obr. 1: Intenzita silniční dopravy v regionu Jihozápad v roce 2005 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ze Sčítání silniční dopravy 2005.
Nepříznivá situace z hlediska environmentálního zatíţení1 obyvatel Plzeňského a
Jihočeského kraje silniční dopravou je zejména v ORP Plzeň, Tachov, České Budějovice,
Nýřany a Stod. V těchto regionech ţije nejvíce obyvatel, kteří jsou denně vystavováni
potenciálnímu ohroţení silniční automobilovou dopravou.
Naopak příznivé hodnoty tohoto ukazatele jsou charakteristické pro obce Kralovicka,
Nepomucka, Blatenska, kde je riziko ohroţení obyvatel silniční dopravou na relativně nízké
úrovni. To je způsobeno jednak relativně nízkými intenzitami provozu na tamních silničních
komunikacích a počtu obchvatových komunikací v regionech. Zatíţení obyvatel silniční
dopravou je graficky znázorněno v příloze 1.
Tab. 1: Obce s nadprůměrnými intenzitami provozu na silničních komunikacích podle obvodů
ORP
Obvod ORP Obce
Tachov Chodová Planá, Planá, Tachov, Tisová, Bor, Přimda
Horšovský Týn Horšovský Týn
1 Hodnoceno pomocí ukazatele „Stupeň zatíţení obyvatelstva silniční dopravou“, který vyjadřuje poměr počtu
obyvatel ţijících v obcích, jejichţ intravilánem procházejí silniční komunikace s nadprůměrnými hodnotami
dopravních intenzit (nákladní automobily + osobní automobily + motocykly), k celkovému počtu obyvatel ORP.
Ukazatel umoţňuje diferenciaci jednotlivých regionů z hlediska nutnosti potřeby vybudování obchvatových
komunikací kolem nejzatíţenějších obcí.
8
Obvod ORP Obce
Domaţlice Domaţlice, Draţenov, Klenčí p. Čerchovem
Klatovy Klatovy, Janovice n. Úhlavou, Nýrsko
Stříbro Černošín, Stříbro, Sytno, Sulislav, Erpuţice, Únehle
Stod Stod, Chotěšov, Dobřany, Holýšov
Přeštice Přeštice, Horní Lukavice
Kralovice Mrtník, Loza
Nýřany
Úlice, Bdeněves, Kozolupy, Město Touškov, Čeminy, Bučí, Krašovice,
Trnová, Horní Bříza, Třemošná, Zruč-Senec, Chotíkov, Nýřany, Úherce,
Tlučná, Vejprnice, Zbůch, Líně
Plzeň Plzeň, Chrást, Letkov, Starý Plzenec, Losiná
Rokycany Břasy, Bezděkov, Březina, Osek, Rokycany, Ejpovice, Svojkovice,
Holoubkov, Mýto, Mirošov, Dobřív, Strašice
Blovice Blovice
Horaţďovice Horaţďovice, Velký Bor
Sušice Dlouhá Ves, Sušice, Kolinec, Mokrosuky, Dobršín, Rabí
Vimperk Vimperk, Zdíkov
Prachatice Volary, Prachatice, Husinec, Vlachovo Březí, Újezdec, Netolice,
Němčice
Český Krumlov Český Krumlov, Frymburk, Lipno n. Vltavou, Loučovice, Vyšší Brod,
Větřní, Mirkovice, Přísečná
Strakonice Strakonice, Katovice
Písek Písek, Dobev, Čimelice
Milevsko Milevsko, Okrouhlá, Veselíčko
Tábor Tábor, Ratibořské Hory, Slapy, Malšice, Sudoměřice u Bechyně, Planá n.
Luţnicí
Soběslav Soběslav, Roudná, Klenovice, Veselí n. Luţnicí
Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou
Vodňany Vodňany
České Budějovice
Sedlec, Pištín, Dasný, Hluboká n. Vltavou, Borek, Štěpánovice, Lišov,
Rudolfov, Vráto, České Budějovice, Dobrá Voda, Srubec, Ledenice,
Homole, Planá, Litvínovice, Nedabyle, Nová Ves, Stráţkovice
Trhové Sviny Trhové Sviny, Nové Hrady
Kaplice Kaplice, Dolní Dvořiště
Třeboň Třeboň
Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec, Horní Pěna, Číměř, Nová Bystřice, Hospříz, Člunek,
Kunţak, Jarošov n. Neţárkou
Dačice Dačice
Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ a ŘSD.
9
Ţelezniční doprava
Ţelezniční doprava v celém regionu je relativně dobře rozvinuta. Obě krajská centra by
měla být v budoucnu napojena na kapacitní síť ţelezničních koridorů České republiky (III. a
IV. ţelezniční koridor). V současné době probíhá výstavba obou těchto koridorů, které
podstatně zkrátí časovou dostupnost především obou krajských měst vůči Praze a dalším
středoevropským městům.
Provozní délka ţelezniční sítě na území Jihočeského kraje činí 981 km a na území Plzeňského
kraje 708 km. K jistým výhodám celého regionu zároveň patří, ţe většina hlavních tratí je
elektrifikována, coţ zajišťuje jejich ekologický provoz a sníţení nepříznivých dopadů na
okolní krajinu. Páteří ţelezniční dopravy v regionu jsou rychlíkové tratě č. 170 (Praha – Plzeň
– Cheb), a trať č. 220 (Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice), na kterých je
převáţena většina osob i nákladů v Jihočeském a Plzeňském kraji. Obě tratě mají být
přestavěny na ţelezniční koridory, které umoţní výhodnější dopravní spojení dotčených
regionů. K dalším významným tratím patří:
trať č. 190 (Plzeň – Nepomuk – Horaţďovice – Strakonice – České Budějovice),
č. 180 (Plzeň – Nýřany – Domaţlice – Furth im Wald),
č. 183 (Plzeň – Klatovy),
č. 160 (Plzeň – Mladotice – Ţatec),
č. 200 (Zdice – Březnice – Písek České Budějovice),
č. 196 (České Budějovice – Rybník – Summerau),
č. 199 (České Budějovice – České Velenice – Gmünd),
č. 225 (České Budějovice – Veselí n. Luţnicí – Jindřichův Hradec – Jihlava).
Velkým problémem ţelezniční dopravy v regionu jsou nízké průměrné rychlosti na
některých úsecích ţelezniční sítě, které prodluţují časovou dostupnost některých center
(platí to zejména pro ţeleznice v orograficky sloţitých poměrech). Jedná se především o trať
č. 194 (České Budějovice – Český Krumlov – Černý Kříţ), trať č. 198 (Strakonice – Vimperk
– Volary), trať č. 177 (Pňovany – Bezdruţice), trať č. 184 (Tachov – Bor – Domaţlice), a
především rychlíkovou ţelezniční trať č. 225 (České Budějovice – Jihlava), která zajišťuje
většinu přepravních vztahů mezi Jihočeským krajem a krajem Vysočina. Perspektivou pro
další posílení ţelezniční dopravy v regionu jsou zejména příměstské ţelezniční tratě, které by
se mohly uplatňovat v rychlé příměstské dopravě a konkurovat tak přetíţeným silničním
komunikacím.
10
Obr. 2: Ţelezniční infrastruktura regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování.
Veřejná hromadná doprava
Účelem veřejné hromadné dopravy v regionech je především zajištění přepravních vztahů
mezi středisky osídlení a jejich zázemím a mezi středisky navzájem. V tomto kontextu je
veřejná hromadná doprava vnímána jako sluţba ve veřejném zájmu, neboť uspokojuje
dopravní potřeby různých skupin obyvatelstva, které jsou na přepravním trhu znevýhodněni
oproti těm, kteří vlastní osobní automobil a mohou si tak bez větších problémů své dopravní
potřeby uspokojovat sami. Veřejná hromadná doprava a její kvalita tak v poslední době bývá
velmi často označována za nástroj ke sniţování sociálního vyloučení obyvatel, tedy jako
účinný nástroj, který můţe sniţovat nepříznivé environmentální důsledky individuální
automobilové dopravy.
Základními kategoriemi, k nimţ se vztahuje hodnocení veřejné hromadné dopravy, jsou
dopravní dostupnost a dopravní obsluţnost. Zatímco dopravní dostupnost je zjednodušeně
vyjádřena jako časová dostupnost středisek ORP ze všech obcí jejich příslušných obvodů,
dopravní obslužnost je vyjádřena jako počet spojů mezi obcemi příslušného obvodu ORP a
jejich středisky.
V obou případech jsou do hodnocení započítávány pouze přímé spoje, které odjíţdějí z území
obce do středisek v běţný pracovní den (modelově byla zvolena středa 19. ledna 2011). Pro
zjišťování časové dostupnosti byly za relevantní stanoveny hodnoty do 45 min., všechny obce
nad tuto hranici byly povaţovány za dopravně neobslouţené. Délku jedné cesty nad 45 minut
lze totiţ povaţovat za nevyhovující.
11
Na rozdíly mezi obvody ORP z hlediska dopravní dostupnosti jejich středisek veřejnou
hromadnou dopravu má vliv zejména velikost obvodů ORP. Plošně menší obvody (např.
Vodňany, Blatná) vykazují přirozeně příznivější hodnoty časové dostupnosti střediska neţ
obvody s větším plošným rozsahem a větším počtem obcí (např. Tábor či Klatovy). Nejméně
příznivé hodnoty časové dostupnosti dále vykazují téměř všechny obvody leţící při státní
hranici s Německem a Rakouskem, coţ je způsobeno rovněţ členitostí reliéfu pohoří Šumavy
a Českého lesa. Hornatý reliéf tak představuje poměrně výraznou bariéru z hlediska hodnot
časové dostupnosti příhraničních obcí. Naopak jistou výhodou pro jednotlivé obvody ORP je
přítomnost hlavních či regionálních ţelezničních tratí, neboť vlaková doprava vykazuje vţdy
mnohem vyšší průměrné rychlosti neţ doprava autobusová.
Velmi komplikovaná dopravní situace vzniká zejména v ORP Nýřany a Kralovice, kde jsou
dopravní vazby primárně orientovány na krajské město Plzeň. Důsledkem je, ţe obce
v severní polovině ORP Nýřany nemají moţnost cestování veřejnou dopravou do svého
střediska ORP (obdobně je tomu v západní části ORP Kralovice).
Pro celkové zhodnocení veřejné dopravy v obvodech ORP regionu Jihozápad byly vypočteny
syntetické ukazatele, které posuzují časovou dostupnost a agregovanou časovou dostupnost2
středisek ORP z jejich zázemí. Do této analýzy byli započteni jen obyvatelé zázemí obvodů
ORP s vyloučením jejich středisek.
Zázemí středisek ORP je veřejnou hromadnou dopravou obsluhováno nejlépe v obvodech
Vodňany, Soběslav, Stod, Kaplice a Blatná (v ORP Vodňany má dokonce více neţ 81 %
obyvatel celého obvodu středisko dostupné do 15 min.). Všechny tyto regiony jsou plošně
menší, a především leţí na hlavních silničních či ţelezničních komunikacích. Naopak
nejhorší situace je v obvodech Nýřany, Český Krumlov, Kralovice, Domaţlice a
Horšovský Týn, kde je značná část obyvatelstva znevýhodněna časovou dostupností center
ORP (více neţ 45 min.). Vůbec nejhorší situace je v ORP Nýřany a Český Krumlov
(znevýhodněno je 52 %, resp. 35 % obyvatel zázemí obvodů ORP). V případě Nýřan je tento
stav způsoben výše zmiňovanou orientací vlakových a autobusových spojů na Plzeň. U
Českého Krumlova je podmíněn zejména geografickou odlehlostí řady populačně větších obcí
v oblasti Lipenska.
2 Časová dostupnost se týká jednotlivých obvodů a jejich středisek. Agregovaná časová dostupnost vyjadřuje
hlavní rozdíly v časové dostupnosti jednotlivých obvodů ORP mezi sebou.
12
Obr. 3: Dopravní dostupnost středisek ORP regionu Jihozápad veřejnou dopravou v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.
Velmi příznivou agregovanou časovou dostupností obvodů ORP (jako celků, tedy zvnějšku)
jsou charakteristické opět zejména plošně menší obvody, které navíc leţí na hlavních
ţelezničních a silničních komunikacích (Vodňany, Soběslav, Přeštice, Blatná, Kaplice).
Nepříznivé hodnoty tohoto ukazatele jsou typické pro obvody, kde působí jednak efekt
vzdálenosti, resp. geografické odlehlosti (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Domaţlice) či
efekt komplikovanosti dopravních vazeb (Nýřany, Kralovice, částečně i Prachatice).
Úroveň dopravní obsluţnosti je povaţována za druhý podstatný kvalitativní znak úrovně
veřejné hromadné dopravy v regionech. Pro analýzu byl pro větší přehlednost pouţit pouze
jeden znak kvality dopravní obsluţnosti, a to počet přímých spojů z obcí do příslušných
středisek ORP. Přestupy byly eliminovány z důvodu moţných komplikací vzniklých během
přestupu (zpoţdění spojů) a jejich celkově nízkého komfortu.
Úroveň dopravní obsluţnosti obcí ve vztahu ke střediskům ORP je značně prostorově
diferencována. Svou roli v kvalitě dopravní obsluţnosti hrají především tyto faktory:
dopravní poloha obcí (kdy obce s dobrou dopravní polohou vykazují mnohem větší
počet spojů veřejné hromadné dopravy neţ obce situované v horší dopravní poloze),
vzdálenost od hlavních středisek osídlení.
13
Obr. 4: Dopravní obsluţnost obvodů ORP regionu Jihozápad v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.
Obecně lze opět potvrdit známou skutečnost, ţe obce leţící na ţelezničních tratích jsou
obsluhovány relativně lépe neţ obce, v nichţ je dopravní obsluţnost zajišťována pouze
autobusovou dopravou. Zároveň se většinou uplatňuje i pravidlo, ţe obce leţící v blízkosti
středisek ORP mají mnohem příznivější hodnoty dopravní obsluţnosti neţ obce leţící ve
větších vzdálenostech. U velkých měst je to především důsledkem provozu městské hromadné
dopravy. Ta zpravidla obsluhuje nejen vlastní město, ale zároveň přilehlé obce, čímţ výrazně
zlepšuje jejich dopravní obsluţnost. Svou roli v hodnocení úrovně dopravní obsluţnosti obcí
má zároveň populační velikost obcí; čím je obec populačně větší, tím je zpravidla
obsluhována větším počtem spojů.
Základní dopravní obsluţnost (definovaná v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě) je
zpravidla určována alespoň pěti páry spojů z kaţdé obce České republiky do příslušného
střediska osídlení. Jako problematické se v tomto kontextu jeví zejména některé příhraniční
obce, které vykazují menší počet přímých spojů hromadné dopravy s příslušnými středisky
ORP (např. Českokrumlovsko, Prachaticko, Tachovsko, Domaţlicko). Jistou moţností pro
obyvatele těchto obcí je přestup na jiný spoj veřejné hromadné dopravy v jiném neţ
střediskovém sídle, coţ však kvalitu cestování výrazně sniţuje. Stejně jako v předchozím
případě se u některých obvodů ORP projevuje vytvoření „umělého“ administrativního spádu
k jiným střediskům – obce v obvodu ORP Nýřany a Kralovice tak opět vykazují nulový počet
spojení se střediskem ORP, neboť jsou primárně dopravně orientovány na krajské město
Plzeň.
Syntetické zhodnocení diferenciace jednotlivých obvodů ORP z hlediska kvality dopravní
obsluţnosti představuje strukturace zázemí středisek na základě dopravní obsluţnosti a
14
agregované dopravní obsluţnosti3. Opět byli bráni v úvahu pouze obyvatelé zázemí obvodů
ORP s vyloučením jejich středisek.
Největší podíl obyvatel obcí zázemí, které jsou zároveň obsluhovány 21 a více spoji ze
střediska ORP, je především ve velkoměstských regionech a v regionech leţících na
významných silničních a ţelezničních komunikacích (Tábor, Plzeň, České Budějovice,
Kaplice a Klatovy). V obvodech ORP Tábor, České Budějovice a Plzeň se tento podíl
pohybuje nad 70 %. Naopak výrazně vysoký podíl obyvatel obcí ORP s méně neţ 5 přímými
spoji ţije v obcích obvodů Nýřany a Kralovice (více neţ 70 %), a dále v obvodech Blovice,
Tachov a Nepomuk. Zatímco u Nýřan a Kralovic je tento fakt způsoben výše zmiňovanou
přirozenou orientací dopravních spojů směrem k Plzni, u ostatních regionů je způsoben
zejména komplikovaností dopravních vazeb uvnitř jednotlivých regionů ORP (zejména
Tachovsko nebo Prachaticko).
Z hlediska agregované dopravní obsluţnosti patří k celkově nejlépe obsluhovaným obvodům
ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice, Písek, Klatovy a Kaplice. Opět se jedná vesměs o
regiony s komplexním zajištěním dopravní obsluţnosti obcí (rozvinutá autobusová i vlaková
doprava) většinou velkoměstského či příměstského charakteru. Nepříznivé hodnoty
agregované dopravní obsluţnosti jsou pak typické opět pro obvody ORP Nýřany, Kralovice,
Blovice a Nepomuk.
Dopravní dostupnost a obsluţnost zázemí je kartograficky vyjádřena v příloze 2.
Rozdíly mezi obvody ORP z hlediska komplexněji pojaté dostupnosti krajských měst jsou
relativně velké a odráţejí v sobě několik podstatných znaků organizace systému veřejné
hromadné dopravy. Základním faktorem je vzdálenost střediska ORP od krajského města,
která je však v řadě případů modifikována existencí dálkových autobusových a rychlíkových
vlakových spojů. S počtem těchto spojů souvisejí příznivější hodnoty časové dostupnosti
krajských měst, a především i dostatečný počet spojů veřejné hromadné dopravy (platí
zejména pro vlakovou dopravu).
Příznivé hodnoty časové dostupnosti krajského města (do 30 minut) tak vykazují zejména
obvody v zázemí Plzně (Rokycany, Nýřany, Přeštice a Blovice), a dále regiony leţící na
rychlíkových ţelezničních tratích (Soběslav, Stříbro, Nepomuk, Strakonice, Kaplice apod.).
Z hlediska hodnot časové dostupnosti jsou nejhůře dostupné ORP Milevsko (bez přímého
spojení s Českými Budějovicemi), Sušice, Dačice, Blatná, Vimperk a Tachov. Jedná se
vesměs o regiony, které jsou vzdáleny od krajských měst či jsou vůči krajskému městu
v nevýhodné dopravní poloze (Tachov).
3 Analogicky jako u dopravní dostupnosti se dopravní obsluţnost týká jednotlivých obvodů a jejich středisek.
Agregovaná dopravní obsluţnost vyjadřuje hlavní rozdíly v obsluţnosti jednotlivých obvodů ORP mezi sebou.
15
Obr. 5: Dostupnost krajských měst regionu Jihozápad ze středisek obvodů ORP v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.
Druhým sledovaným znakem je počet spojů mezi střediskem ORP a jeho příslušným
krajským městem. Obecně lze potvrdit známou skutečnost, ţe intenzita prostorových interakcí
klesá se vzdáleností a významem daných středisek. Kromě Milevska, které nemá se svým
krajským městem ţádné přímé spojení, jsou všechna střediska spojena veřejnou hromadnou
dopravou s příslušným krajským centrem.
Nejvyšší počet spojů vykazují opět střediska ORP leţící v blízkosti krajských metropolí
(Blovice, Třeboň, Týn nad Vltavou) nebo střediska leţící na ţelezničních tratích (Klatovy,
Soběslav, Tábor, Stříbro). Ţelezniční doprava se tak projevuje jako výrazný stabilizátor
dopravní obsluţnosti středisek ve vztahu ke krajským městům, který většinou zaručuje i
příznivější hodnoty jejich časové dostupnosti. Nejmenší počet dopravních spojení vykazují
obvody leţící ve větších vzdálenostech od krajských center (Dačice, Vimperk, Blatná, Sušice)
a obvody v periferní dopravní poloze vůči organizaci systému veřejné hromadné dopravy
(Kralovice, Tachov).
Letecká doprava
Infrastruktura pro provoz letecké dopravy je v regionu Jihozápad zajišťována veřejnými i
neveřejnými letišti. Na území Plzeňského kraje se nachází celkem 8 veřejných letišť, z nichţ
výsadní postavení zaujímá zejména letiště Plzeň-Líně a Mariánské Lázně4. Na území kraje
4 Obec Mariánské Lázně leţí sice v Karlovarském kraji, ale letiště se nachází přesně na hranici obou krajů. Jeho
spádové území tedy zahrnuje i část Plzeňského kraje, proto je zde pro úplnost uvedeno také.
16
Jihočeského se nachází 6 veřejných letišť, přičemţ největší potenciál pro rozvoj má letiště
Planá u Českých Budějovic.
Obr. 6: Letiště v regionu Jihozápad v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování.
Jak v případě Plané u Českých Budějovic, tak i u letiště Plzeň-Líně se perspektivně počítá
s jeho přechodem do kategorie mezinárodních veřejných letišť5. Předpokládá se i jejich
napojení na systém pravidelných i charterových leteckých linek; Letiště Planá u Českých
Budějovic disponuje přistávací drahou s kódovým označením 4C (délka dráhy větší neţ 1800
m), na které mohou přistávat letadla s rozpětím křídel od 24 do 36 m.
Ostatní letiště v regionu jsou vyuţívána zejména pro sportovní a rekreační účely.
Stav komunikací
Stav komunikací je na území regionu Jihozápad celkově převáţně vyhovující; mezi jeho
částmi – a kategoriemi komunikací – však existují rozdíly. V horším stavu se nacházejí
především komunikace niţších tříd v periferních polohách celého území (např. oblast
Českého lesa nebo Šumavy). Tento stav se jeví jako značně nevyhovující. Oprava a
modernizace komunikací bude v nejbliţších letech vyţadovat značné finanční prostředky.
5 Z území regionu Jihozápad jsou dobře dopravně dostupná mezinárodní veřejná letiště Linz-Hoersching a
Praha-Ruzyně. Tato dvě – jiţ dlouhodobě fungující a zavedená – letiště pak pravděpodobně budou
českobudějovickému a plzeňskému letišti silnou konkurencí.
17
Shrnutí
Dopravní infrastrukturu a veřejnou dopravu v regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat
takto:
Nízká hustota silniční sítě, příznivější situace v blízkosti velkých měst.
Výrazně radiální síť (s centry v krajských městech), relativně nízká vzájemná
propojenost krajů.
Největší environmentální zatíţení obyvatel silniční dopravou se projevuje v ORP
Plzeň, Tachov, České Budějovice, Nýřany a Stod.
Dostatečně hustá síť ţeleznic. Výstavba ţelezničních koridorů vedoucích přes krajská
města. Problémem je pomalá ţelezniční doprava v horských oblastech, a také na
rychlíkové trati České Budějovice – Jihlava.
Silná dopravní orientace obcí ORP Nýřany a Kralovice na Plzeň, vytvářející problémy
s dopravou do střediska ORP ze vzdálenějších obcí.
Dostupnost obcí veřejnou hromadnou dopravou ze střediska ORP je nejlepší v plošně
menších regionech, které navíc leţí na hlavních silničních či ţelezničních
komunikacích (Vodňany, Soběslav, Stod atd.). Naopak nejhorší situace je zejména
v obvodech Nýřany a Český Krumlov (důvodem je orientace vlakových a
autobusových spojů na Plzeň a geografická odlehlost obcí v oblasti Lipenska).
Dopravní obsluţnost obcí je nejlépe zajištěna v ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice,
Klatovy a Kaplice. Tedy především v regionech většinou velkoměstského či
příměstského charakteru, s rozvinutou autobusovou i vlakovou dopravou. Nejhůře
jsou obsluhovány obvody ORP Nýřany, Kralovice, Blovice a Nepomuk.
Rozvojový potenciál letišť Planá u Českých Budějovic a Plzeň-Líně.
18
A.2 ROZVOJ MĚST A OBCÍ
V oblasti rozvoje měst a obcí je klíčové – v souvislosti s moţnostmi ROP Jihozápad –
analyzovat jejich vybavenost příslušnými zařízeními. Ovšem kromě toho je potřeba věnovat
pozornost také vývoji a struktuře obyvatel, na něţ kapacita a struktura příslušných zařízení
reaguje. V analýze byla pouţita nejčerstvější aktuální data (obvykle k 31. 12. 2009).
Hodnocen byl i vývoj v čase, nejčastěji ve tříletém období (k datu 31. 12. 2006, kdy situace
v území ještě nebyla ovlivněna realizací projektů z ROP NUTS 2 Jihozápad).
Obyvatelstvo
Na území regionu soudrţnosti Jihozápad ţilo k 31. 12. 2009 celkem 1 209 506 obyvatel.
Z nich připadá 52,7 % (637 643) na Jihočeský kraj a 47,3 % (571 863) na kraj Plzeňský. Toto
rozloţení je dlouhodobě stabilizované.
Převaţují obce do 500 obyvatel (69,0 % obcí), ţije v nich však pouze 13,3 % obyvatel.
Nejvíce obyvatel ţije v obcích s 500 aţ 4 999 obyvateli (36,1 %). V obou krajích jsou tyto
podíly obdobné, u větších obcí se však jiţ objevují rozdíly. V obcích kategorie 5 000 aţ
49 999 obyvatel ţije v Jihočeském kraji třetina obyvatel, zatímco v Plzeňském kraji pouze
pětina. Obce nad 50 000 obyvatel se v regionu nacházejí dvě, a to krajská města; přitom
České Budějovice jsou výrazně menší neţ Plzeň.
Tab. 2: Velikostní struktura obcí v regionu Jihozápad v roce 2009
Velikostní
kategorie
Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad
počet
obcí
počet
obyvatel
počet
obcí
počet
obyvatel
počet
obcí
počet
obyvatel
Abs.
0–499 439 91 211 337 69 845 776 161 056
500–4 999 165 225 816 150 210 470 315 436 286
5 000–49 999 18 225 751 13 121 613 31 347 364
50 000 a více 1 94 865 1 169 935 2 264 800
celkem 623 637 643 501 571 863 1 124 1 209 506
%
0–499 70,5 14,3 67,3 12,2 69,0 13,3
500–4 999 26,5 35,4 29,9 36,8 28,0 36,1
5 000–49 999 2,9 35,4 2,6 21,3 2,8 28,7
50 000 a více 0,2 14,9 0,2 29,7 0,2 21,9
celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pramen: ČSÚ.
Celkový počet obyvatel regionu mezi lety 2000 a 2004 stagnoval, od roku 2005 počet
obyvatel kraje roste (přestoţe dynamika růstu se mezi lety 2008 a 2009 razantně sníţila). Na
růst počtu obyvatel má vliv především migrace; hodnoty přirozeného přírůstku – tedy
relativizovaného rozdílu narozených a zemřelých – jsou velmi malé. Migračně atraktivní je
od roku 2007 výrazně více Plzeňský kraj neţ Jihočeský.
19
V roce 2009 přibylo nejvíce obyvatel v ORP Přeštice (18,7 ‰), Nýřany (12,3 ‰) a
Horšovský Týn (10,6 ‰); všechna tato ORP se nacházejí v Plzeňském kraji. V JČK dosáhlo
maximálního přírůstku ORP České Budějovice (6,9 ‰). Naopak úbytek obyvatel
zaznamenalo zejména ORP Stříbro (-6,5 ‰), Dačice (-5,8 ‰) a Strakonice (-5,5 ‰).
Podrobnější údaje o jednotlivých ORP jsou shromáţděny v přílohách 3 a 4.
99,0
100,0
101,0
102,0
103,0
104,0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
%
Jihozápad Jihočeský kraj Plzeňský kraj
Obr. 7: Vývoj počtu obyvatel (v % ve srovnání s rokem 2000) v regionu soudrţnosti Jihozápad a
obou krajích v letech 2000 aţ 2009 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.
Podobně jako v celé ČR, i na území regionu Jihozápad obyvatelstvo stárne, coţ do budoucna
vyvolává řadu problémů – vyšší zátěţ pro systém zdravotní a sociální péče, nadbytečné
kapacity škol, problémy na trhu práce apod.
Do roku 2005 převaţovala nejmladší sloţka populace (0–14 let) nad nejstarší (65 a více let),
tj. index stáří byl niţší neţ 1006. Od roku 2006 začala převaţovat nejstarší sloţka populace;
v roce 2009 byla hodnota indexu stáří v regionu Jihozápad 108,6, tedy mírně vyšší oproti
průměru ČR (107,0).
Lepší věkové poměry panují v Jihočeském kraji (index stáří 105,5 v roce 2009) neţ v kraji
Plzeňském (112,3). Hodnoty za jednotlivá ORP však vykazují výraznou variabilitu – viz
následující tabulka a kartogram v příloze 4. Výrazné rozdíly se projevují zejména mezi širšími
zázemími velkých měst a tzv. vnitřní periferií, tedy obvody leţícími na hranici krajů.
Ve třetině správních obvodů ORP je index stáří niţší neţ 100 – nejlepší situace je na Kaplicku
(74,0) a Tachovsku (77,6), a dále také v ORP Český Krumlov, Týn nad Vltavou, Prachatice a
Horšovský Týn (hodnoty mezi 80,1 a 90,0). Nejstarší obyvatelstvo ţije v ORP Nepomuk,
Plzeň a Milevsko, v nichţ je nejstarších osob zhruba o třetinu více neţ osob nejmladších.
6 Index stáří je definován jako podíl nejstarší sloţky populace (65 a více let) / podíl nejmladší sloţky (0–14 let) *
100. Hodnoty nad 100 tedy znamenají, ţe „nejstarších“ obyvatel je více neţ mladých.
20
Tab. 3: Index stáří v ORP regionu soudrţnosti Jihozápad v roce 2009
Index stáří Jihočeský kraj Plzeňský kraj
Do 80,0 Kaplice Tachov
80,1–90,0
Český Krumlov
Týn nad Vltavou
Prachatice
Horšovský Týn
90,1–100,0 Trhové Sviny
Vodňany
Nýřany
Stříbro
Stod
100,1–110,0
Jindřichův Hradec
Vimperk
Dačice
České Budějovice
Domaţlice
Přeštice
Klatovy
Kralovice
110,1–120,0
Strakonice
Písek
Tábor
Soběslav
Třeboň
Blovice
120,1–130,0 Blatná
Rokycany
Sušice
Horaţďovice
130,1–140,0 - Nepomuk
Plzeň
Nad 140,0 Milevsko -
Pramen: ČSÚ.
Vzdělanost obyvatel se za poslední období výrazně zlepšila, v současnosti odpovídá
průměru ČR. Od posledního sčítání lidu (2001) významně ubylo osob se základním
vzděláním a bez vzdělání (z 24,9 % na 17,2 %, tedy zhruba o třetinu). Vzrostl počet osob
s maturitou (o pětinu), a zejména osob s vysokoškolským vzděláním (téměř o polovinu; na
11,5 %). V obou krajích je situace obdobná, podrobnější údaje nejsou k dispozici.
Tab. 4: Vzdělanost obyvatel regionu Jihozápad (%) v roce 2001 a 2009
2001 2009
Jihočeský
kraj
Plzeňský
kraj Jihozápad
Jihočeský
kraj
Plzeňský
kraj Jihozápad
Základní a bez vzděl. 25,1 24,7 24,9 17,5 17,0 17,2
Střední bez maturity 38,7 39,4 39,0 36,6 37,6 37,1
Střední s maturitou 28,4 28,1 28,3 34,4 33,7 34,2
Vysokoškolské 7,8 7,8 7,8 11,5 11,7 11,5
Pramen: SLDB 2001, VŠPS 2009.
Situace na trhu práce je v regionu Jihozápad jako celku příznivá, na úrovni ORP se však
projevují značné rozdíly. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 činila 8,0 %, zatímco v ČR
dosáhla 9,2 %. Niţší je v kraji Jihočeském (7,8 %) neţ v Plzeňském (8,2 %). I na niţší
prostorové úrovni se projevuje příznivější situace Jihočeského kraje – v polovině jeho ORP
je míra nezaměstnanosti pod průměrem regionu, zatímco v Plzeňském kraji pouze dvě ORP.
Nejniţší nezaměstnanost byla zaznamenána v ORP České Budějovice (5,8 %), Vimperk a
21
Plzeň (shodně 7,0 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují ORP Stříbro (18,1 %), Tachov
(14,1 %), Dačice (12,2 %) a Sušice (12,2 %).
Školství
Oblast školství reaguje velmi silně na změny věkové struktury obyvatel. Dlouhodobým
trendem je úbytek počtu dětí ve školách. V posledních letech se sice jiţ zvyšuje počet dětí
v mateřských školách, ale základní školy i střední zaznamenávají pokles počtu ţáků.
V příštích letech se očekává postupné zmírňování poklesu na základních školách a přesun této
vlny na školy střední. Úbytek ţáků se negativně projevuje mj. na naplněnosti škol, jimţ pak
pro neefektivitu provozu hrozí uzavírání.
Vývoj počtu škol i ţáků je v obou krajích velmi podobný, výrazněji se liší pouze u vyšších
odborných a vysokých škol.
Tab. 5: Vývoj počtu škol v regionu Jihozápad v letech 2005/06 aţ 2009/10
2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10
Mateřské školy 556 552 550 550 550
Základní školy 513 488 479 476 475
Střední školy 234 169 161 160 159
z toho obory gymnázií 38 38 41 40 41
z toho obory odborného vzdělání 175 130 125 124 124
Vyšší odborné školy 21 21 22 22 22
Vysoké školy 5 5 6 6 6
Pramen: ÚIV.
Pozn.: Počet středních škol neodpovídá součtu škol s obory gymnázií a s obory odborného vzdělání, protoţe
některé školy soustřeďují více oborů.
V regionu Jihozápad fungovalo ve školním roce 2009/2010 celkem 550 mateřských škol,
které navštěvovalo 37 242 dětí. Na jednu třídu připadlo 23,5 dětí, coţ je hodnota odpovídající
průměru ČR. Počet mateřských škol mezi lety 2005/06 aţ 2007/08 mírně poklesl, od roku
2007/08 je stabilizovaný. Počet dětí navštěvujících mateřské školy se zvyšuje, výrazněji od
roku 2007/08. Podrobnější údaje jsou k dispozici v příloze 5.
U základních škol byl zaznamenán největší pokles jejich počtu mezi roky 2005/06 a 2006/07
(o 4,9 %). I jejich počet je od roku 2007/08 vyrovnaný. Počet ţáků se však poměrně výrazně
sniţuje, od roku 2005/06 jich ubylo 12,6 %. V roce 2009/10 se v regionu Jihozápad
nacházelo 475 základních škol s celkem 92 016 ţáky. Na jednu třídu připadalo 19,0 ţáků, coţ
je počet relativně nízký (odpovídá však průměru ČR). Pozitivem takového stavu je
předpoklad vyšší kvality výuky, problémem můţe být nízká naplněnost škol.
Středních škol je v regionu 159, z nich se však 61,0 % nachází v Jihočeském kraji.
V Plzeňském kraji jsou střední školy více koncentrovány – jednu školu navštěvuje průměrně
450,7 ţáků, zatímco střední školy v Jihočeském kraji pouze 366,5 ţáků. Celkem studuje na
středních školách 63 495 ţáků, z toho čtvrtina v oborech gymnázií a tři čtvrtiny
v oborech odborného vzdělání; obdobné je i rozloţení počtu škol. Počet ţáků středních škol
se od roku 2005/06 mírně sníţil (jde především o ţáky oborů odborného vzdělání; počet ţáků
gymnázií je vyrovnaný). Výrazně však poklesl počet škol, a to o třetinu. Zatímco počet
gymnázií mírně vzrostl, škol s obory odborného vzdělání ubylo 29,1 %.
22
Počet vyšších odborných škol je stabilizovaný na počtu 22 škol, z nich tři čtvrtiny (se zhruba
60 % studentů) v Jihočeském kraji. Na těchto školách studovalo v roce 2009/10 celkem 3 683
studentů. U počtu studentů vyšších odborných škol se vyskytují výrazné rozdíly mezi kraji.
Zatímco v Jihočeském kraji jich od roku 2005/06 zhruba desetina ubyla, v Plzeňském kraji
čtvrtina studentů přibyla.
V meziokresním srovnání se projevuje výrazná koncentrace škol do „centrálních“ okresů
České Budějovice a Plzeň-město. U mateřských škol je to v obou krajích přibliţně čtvrtina, u
základních škol v Jihočeském kraji rovněţ. V Plzeňském kraji nejsou základní školy příliš
koncentrovány do Plzně, velice výrazně se však v tomto okrese soustřeďují střední školy
(43,5 % středních škol kraje; viz kartogram v příloze 5.). Na druhou stranu nelze vysledovat
poddimenzovanost periferních okresů některými typy škol.
80
90
100
110
120
130
140
2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10
%
školní rok
MŠ
ZŠ
SŠ
z toho obory gymnázií
z toho obory odb. vzdělání
VOŠ
VŠ
Obr. 8: Vývoj počtu ţáků u jednotlivých stupňů vzdělání v regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ÚIV.
Vysokoškolské vzdělání poskytuje celkem 6 vysokých škol (tři veřejné a tři soukromé) – 5
v Jihočeském a 1 v Plzeňském kraji. Tento počet je od roku 2007/08 stabilní. Veřejnými
vysokými školami jsou Západočeská univerzita (se sídlem v Plzni), Jihočeská univerzita
(České Budějovice) a VŠ technická a ekonomická (také České Budějovice). Soukromé
vysoké školy působí pouze v Jihočeském kraji. Jsou to VŠ evropských a regionálních studií,
VŠ aplikovaných ekonomických studií a Filmová akademie M. Ondříčka. Kromě toho byla
v Klatovech zřízena pobočka České zemědělské univerzity Praha.
Na těchto šesti vysokých školách studovalo v roce 2009/10 celkem 38 715 studentů (58,1 %
v JČK a 41,9 % v PK). Od roku 2005/06 se počet studentů zvýšil o 39,6 %. V Plzeňském
kraji však studentů mírně ubylo (o 3,8 %), zatímco v Jihočeském kraji se počet studentů
zdvojnásobil (nárůst o 107,0 %).
23
Zdravotnictví
Vybavenost regionu Jihozápad v oblasti zdravotnictví je poměrně dobrá. Počet lékařů na
1 000 obyvatel (4,2) i počet lůţek v nemocnicích na 10 000 obyvatel (78,2) odpovídá průměru
ČR. Uvnitř regionu se však vyskytují značné rozdíly, a to jiţ na úrovni krajů. Plzeňský kraj
je vybaven výrazně lépe: na 1 000 obyvatel kraje připadá 4,5 lékařů (v JČK 4,0) a 61,6 lůţek
(v JČK 56,0). Tyto hodnoty jsou však ovlivněny velmi dobrou situací okresu Plzeň-město;
s vyloučením okresů, v nichţ leţí krajská města, je zdravotnickou infrastrukturou lépe
vybaven Jihočeský kraj.
Ještě větší rozdíly neţ mezi kraji se projevují na úrovni okresů. Výrazně nejméně lékařů
připadá na 1 000 obyvatel okresů Plzeň-sever (1,7), Domaţlice a Tachov (shodně 2,3), tedy
jednak v regionu dobře spádujícím do Plzně, jednak v periferních oblastech regionu. Tyto
okresy také vykazují nejmenší počet lůţek na 10 000 obyvatel (Tachov 20,7 a Domaţlice
33,3, navíc i Plzeň-jih 34,5), v okrese Plzeň-sever se nenachází ţádná nemocnice. V okresech
Jihočeského kraje připadá na 10 000 obyvatel většinou více neţ 50 lůţek. Kartograficky jsou
tyto údaje zachyceny v příloze 6.
Nemocnice jsou v regionu Jihozápad rozloţeny relativně rovnoměrně (1–2 v kaţdém okrese
s výjimkou okresu Plzeň-sever), s koncentrací 4 nemocnic v okrese Plzeň-město (z nich 3
jsou malé, mají po méně neţ 200 lůţkách). Odborné léčebné ústavy se nacházejí převáţně
v Jihočeském kraji – dvě třetiny ústavů. Nejčastějším typem ústavu jsou v regionu Jihozápad
psychiatrické léčebny (celkem 5, z toho 4 v Jihočeském kraji) a léčebny dlouhodobě
nemocných (také 5, z toho 3 v JČK a 2 v PK). V kaţdém kraji funguje jeden hospic a jedna
plicní léčebna. Tři ústavy jsou zaměřeny na ošetřovatelskou péči, dva v PK a jeden v JČK.
Tab. 6: Vybrané ukazatele zdravotnictví v regionu Jihozápad v roce 2009
Kraj, okresy
Lékaři
(na 1 000
obyv.)
Nemocnice
Lůţka
v nem. (na
10 000
obyv.)
Samostatná
ambulantní
zařízení (na
1 000 obyv.)
Odborné
léčebné
ústavy
Jihočeský kraj 4,0 9 56,0 2,3 10
České Budějovice 5,3 1 67,7 2,5 2
Český Krumlov 3,0 1 45,9 2,1 1
Jindřichův Hradec 3,4 2 50,5 2,3 -
Písek 3,4 1 54,0 1,9 2
Prachatice 3,0 2 52,6 2,3 2
Strakonice 3,3 1 50,1 2,1 2
Tábor 3,9 1 52,9 2,4 1
Plzeňský kraj 4,5 11 61,6 2,3 6
Domaţlice 2,3 1 33,3 2,0 -
Klatovy 3,2 2 59,9 2,1 1
Plzeň-město 8,3 4 122,9 3,0 2
Plzeň-jih 3,2 1 34,5 1,7 2
Plzeň-sever 1,7 - - 1,9 -
Rokycany 3,1 1 38,2 1,9 1
Tachov 2,3 2 20,7 2,2 -
Jihozápad 4,2 20 78,2 2,3 16
Pramen: ÚZIS.
24
I v počtu samostatných ambulantních zařízení na 1 000 obyvatel se liší situace mezi okresy
Jihočeského a Plzeňského kraje; průměrná situace v krajích se neliší. Celkově je v regionu
Jihozápad více těchto zařízení (2,3) neţ průměrně v ČR (1,9). Průměr Plzeňského kraje však
opět silně ovlivňuje vysoká koncentrace ambulantních zařízení do okresu Plzeň-město
(3,0), naproti tomu v okresech Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany připadají na 1 000 obyvatel
méně neţ 2 zařízení.
Lékařská sluţba první pomoci (LSPP) se nachází ve 21 městech Jihočeského kraje a 13
městech Plzeňského kraje. V těchto městech funguje celkem 56 pracovišť. Z nich více neţ
polovina (32) je určena všem skupinám pacientů, pětina (12) je zaměřena na děti; zhruba
desetina (6) pracovišť je stomatologických a stejný počet je určen výhradně pro dospělé.
Počet pracovišť v rámci obou krajů je vyrovnaný. LSPP v Jihočeském kraji funguje ve všech
sídlech ORP a některých sídlech POÚ. V Plzeňském kraji je hůře pokryta jeho
jihovýchodní část; ţádné pracoviště LSPP se nenachází na Horaţďovicku a Nepomucku.
Chybí také na Nýřansku, coţ je ale relativně méně významný problém, protoţe toto ORP jako
celek dobře spáduje do Plzně.
Zdravotnická záchranná sluţba disponuje celkem 44 výjezdními místy (25 v JČK a 19 v PK).
Stanoviště letecké záchranné sluţby se nachází pouze v krajských městech – na letišti České
Budějovice a Plzeň-Líně. Pro optimální pokrytí území Jihočeského kraje je potřeba vytvořit
dalších 3–5 výjezdových míst. V Plzeňském kraji probíhá příprava vybudování stanoviště v
Konstantinových Lázních; tento region je jedním z mála problematických míst v kraji. V roce
2012 by měla začít fungovat nová budova zdravotnického operačního střediska v areálu
bývalých kasáren v Plzni na Borech.
Tab. 7: Zdravotní stav obyvatel regionu Jihozápad v roce 2009
Kraj, okresy
Ambulantní
ošetření na
1 obyv.
% pracovní
neschopnosti
Hospitali-
zovaní na
1 000
obyv. 1)
Ošetřovací
doba
v nemocnicích
(dny) 1)
Vyuţití lůţek
v nemocnicích
(dny)
Jihočeský kraj 12,6 4,6 213,9 6,6 251,9
České Budějovice 14,6 4,4 191,1 5,8 249,6
Český Krumlov 10,3 4,5 241,6 7,7 306,9
Jindřichův Hradec 11,1 4,4 219,8 7,0 240,8
Písek 12,6 4,0 210,2 6,0 225,1
Prachatice 11,2 6,2 230,2 7,0 221,2
Strakonice 12,2 4,9 222,8 6,2 238,2
Tábor 12,7 4,5 221,4 7,2 275,6
Plzeňský kraj 13,1 4,4 203,3 7,3 247,9
Domaţlice 10,5 4,6 225,7 7,8 327,4
Klatovy 11,4 4,5 210,2 7,2 225,7
Plzeň-město 19,8 4,0 188,2 7,1 230,0
Plzeň-jih 8,3 4,7 204,9 7,4 270,4
Plzeň-sever 8,0 4,7 189,4 7,4 -
Rokycany 11,8 5,7 228,2 6,8 235,3
Tachov 9,7 5,0 214,6 8,4 214,3
Jihozápad 12,8 4,5 208,6 7,0 249,9
Pramen: ÚZIS. 1)
Jedná se o okres bydliště, nikoliv o lokalizaci zdravotnického zařízení (v okrese Plzeň-sever se ţádná
nemocnice nenachází).
25
Potřeby v oblasti zdravotnické infrastruktury vycházejí ze zdravotního stavu obyvatel;
důleţitým aspektem je také ekonomická udrţitelnost infrastruktury (vyuţití zařízení,
ekonomika provozu).
Pracovní neschopnost v regionu Jihozápad (4,5 %) je mírně vyšší neţ průměr ČR. Mezi kraji
se příliš velké rozdíly nevyskytují, z okresů jsou na tom nejlépe Písek a Plzeň-město. Naopak
nejvyšší pracovní neschopnost se projevila v okresech Prachatice, Rokycany a Tachov. Počet
ambulantních ošetření na 1 obyvatele (12,8 v regionu Jihozápad) odpovídá průměru ČR.
Nejvyšší hodnoty zaznamenaly okresy, v nichţ se nacházejí významná zdravotnická zařízení,
a jsou tedy spádové pro širší okolí – Plzeň-město (19,8) a České Budějovice (14,6).
Počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel (208,6) je oproti průměru ČR mírně niţší,
ošetřovací doba (7,0 dne) odpovídá průměru. V Jihočeském kraji bylo hospitalizováno
výrazně více osob (213,9 na 1 000 obyvatel) neţ v Plzeňském kraji (203,3). Důvodem je
zejména značná hospitalizace osob pocházejících z okresu Český Krumlov (241,6) a
Prachatice (230,2). Nejniţší hodnoty vykazují okresy Plzeň-město, Plzeň-sever a České
Budějovice (pod 200); jedná se o okresy s dobrou dostupností do krajských měst, která
umoţňuje ambulantní péči namísto lůţkové. Průměrná doba ošetřování v nemocnicích je u
osob z Jihočeského kraje (6,6 dne) výrazně kratší neţ u osob z Plzeňského kraje (7,3 dne).
Nejdelší dobu tráví v nemocnici obyvatelé okresů leţících v okrajové poloze – Tachov,
Domaţlice a Český Krumlov, nejkratší dobu pak obyvatelé z okresů České Budějovice, Písek
a Strakonice.
Lůţka v nemocnicích jsou vyuţita v průměru 249,9 dne, coţ je zhruba dvě třetiny roku; je to
mírně méně, neţ je v ČR obvyklé (255,5 dne). Výrazně nejvíce jsou vyuţita lůţka
v okresech Domaţlice (327,4 dne) a Český Krumlov (306,9 dne). V těchto okresech je
současně velmi nízký počet lůţek na počet obyvatel. Nejniţší vyuţití lůţek je v okresech
Tachov (214,3 dne) a Prachatice (221,2 dne).
Sociální sluţby
Strukturu sociálních sluţeb definuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. S počátkem
platnosti tohoto zákona se změnilo vymezení typů sluţeb sociální péče i struktury zařízení
sociálních sluţeb. Časové řady statistických údajů jsou tedy u většiny ukazatelů dostupné aţ
od roku 2007.
Nejčastějším zařízením sociálních sluţeb byly v roce 2009 domy s pečovatelskou sluţbou,
jichţ se v regionu Jihozápad nachází 189 (55,0 % v Jihočeském kraji). Následují domovy pro
seniory (celkem 57, z nich dvě třetiny v Jihočeském kraji), denní stacionáře a domovy pro
osoby se zdravotním postiţením (po 22). Domy s pečovatelskou sluţbou a domovy pro
seniory jsou nejvíce koncentrovány v okrese České Budějovice. Od roku 2007 se zvýšil počet
domovů pro seniory (8 vzniklo, nejvíce v okrese Písek /3 domovy/; 3 zanikly), domů
s pečovatelskou sluţbou (7 nových, z toho 5 v okrese Plzeň-město; 2 zanikly), denní
stacionáře (10 vzniklo, 3 zanikly). Podrobnější údaje o počtech a kapacitách zařízení
sociálních sluţeb se nacházejí v příloze 7.
26
Tab. 8: Zařízení sociálních sluţeb a jejich kapacity v regionu Jihozápad v roce 2009
Kraj, okresy
Domovy
pro
seniory
Denní
stacio-
náře
Týdenní
stacio-
náře
Domovy
pro osoby
se zdrav.
postiţením
Domy
s pečov.
sluţbou
Sociální
sluţby
v ostatních
zařízeních
Počet zařízení
Jihočeský kraj 38 10 5 10 104 132
Plzeňský kraj 19 12 3 12 85 83
Jihozápad 57 22 8 22 189 215
Počet míst a)
Jihočeský kraj 2 941 214 106 765 3 086 1 229
Plzeňský kraj 1 715 195 81 1 137 2 330 927
Jihozápad 4 656 409 187 1 902 5 416 2 156
Počet míst na 10 000 obyvatel a)
Jihočeský kraj 46,1 3,4 1,7 12,0 48,4 19,3
Plzeňský kraj 30,0 3,4 1,4 19,9 40,7 16,2
Jihozápad 38,5 3,4 1,5 15,7 44,8 17,8
Pramen: ČSÚ. a)
V případě domů s pečovatelskou sluţbou se jedná o počet bytů.
Největší kapacity v přepočtu na 10 000 obyvatel vykazují domy s pečovatelskou sluţbou
(44,8 bytů) a domovy pro seniory (38,5 lůţek). Tyto hodnoty jsou výrazně příznivější neţ
průměrně v ČR (37,2 bytů v domech s pečovatelskou sluţbou, 35,9 lůţek v domovech pro
seniory). Vyšší kapacity jsou i u domovů pro osoby se zdravotním postiţením (15,7 míst
v regionu Jihozápad, zatímco v ČR 13,9). Méně je míst v denních stacionářích (3,4 v regionu,
4,3 v ČR). Prakticky u všech typů zařízení je vybavenost vyšší v Jihočeském kraji;
výjimkou jsou domovy pro osoby se zdravotním postiţením, u nichţ je relativní počet míst
vyšší v kraji Plzeňském. Kapacity zařízení sociálních sluţeb podle okresů nelze hlouběji
hodnotit, protoţe řada údajů není z důvodu ochrany individuálních dat zveřejněna.
Celková kapacita domovů pro seniory je 4 656 míst. V roce 2009 však bylo evidováno 5 665
neuspokojených ţadatelů (od roku 2007 se jejich počet zvýšil o 18,2 %), z nich 55,9 %
v Plzeňském kraji. Skutečný počet ţadatelů je však niţší, protoţe řada zájemců je evidována u
více zařízení. Počet ţadatelů o místo v domovech pro osoby se zdravotním postiţením a
domovech se zvláštním reţimem vzrostl o 86,6 % na 1 601 osob (z nich dvě třetiny
v Plzeňském kraji).
Z hlediska typů sluţeb sociální péče byla v roce 2009 zdaleka nejvíce vyuţívána
pečovatelská sluţba (12 199 osob), od roku 2007 se počet uţivatelů zvýšil o čtvrtinu. Za
uvedené období nejvýrazněji vzrostl počet klientů center denních sluţeb (3,7krát) a denních
stacionářů (2,7krát). Naopak počet uţivatelů odlehčovacích sluţeb pokles na polovinu.
V regionu Jihozápad bylo v roce 2009 celkem 322 899 příjemců důchodů. Z nich 54,5 %
pobíralo plný starobní důchod a 24,5 % vdovský či vdovecký důchod. Příjemců invalidních
důchodů bylo 19,4 % (11,7 % plných a 7,7 % částečných). Mezi kraji se nevyskytovaly
výraznější rozdíly. Na 1 000 obyvatel regionu připadá 267 příjemců důchodů, coţ odpovídá
průměru ČR. V obou krajích je tento počet shodný. Nejvyšší počet důchodců je v okresech
Písek (286), Strakonice (281) a Rokycany (280), nejméně se jich nachází v okresech Český
Krumlov (231) a Tachov (243).
27
Tab. 9: Počet osob, jimţ byla poskytnuta sluţba sociální péče v regionu Jihozápad v roce 2009
Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad
abs. v % roku
2007 abs.
v % roku
2007 abs.
v % roku
2007
Pečovatelská sluţba 4 130 171,6 8 069 110,8 12 199 125,9
Odlehčovací sluţby 238 250,5 312 30,2 550 48,7
Denní stacionáře 210 777,8 166 150,9 376 274,5
Centra denních sluţeb 263 584,4 19 61,3 282 371,1
Tísňová péče 160 111,9 49 148,5 209 118,8
Osobní asistence 28 87,5 92 116,5 120 108,1
Pramen: ČSÚ.
Kultura a sport
V oblasti kultury a sportu došlo mezi lety 2006 a 2007 k zúţení struktury sledovaných
ukazatelů. Podrobné údaje o kulturních a sportovních zařízeních byly naposledy zjišťovány v
roce 2006. Od roku 2007 jsou k dispozici pouze údaje o knihovnách a přístupných památkách,
sportovní zařízení jiţ nejsou sledována vůbec.
Tab. 10: Kulturní a sportovní zařízení v regionu Jihozápad v roce 2006
Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad
abs. na 1 000
obyv. abs.
na 1 000
obyv. abs.
na 1 000
obyv.
Kultura
Stálá kina a multikina 54 8,5 34 5,9 88 7,3
Veřejné knihovny
(vč. poboček) 644 101,0 548 95,8 1 192 98,6
Muzea 75 11,8 46 8,0 121 10,0
Galerie 120 18,8 49 8,6 169 14,0
Divadla 14 2,2 14 2,4 28 2,3
Přírodní amfiteátry 19 3,0 16 2,8 35 2,9
Sport
Koupaliště a bazény 145 22,7 84 14,7 229 18,9
z toho kryté bazény 13 2,0 14 2,4 27 2,2
Hřiště 933 146,3 468 81,8 1 401 115,8
Tělocvičny 362 56,8 269 47,0 631 52,2
Stadiony včetně krytých 65 10,2 67 11,7 132 10,9
Zimní stadiony včetně
krytých 17 2,7 12 2,1 29 2,4
Pramen: ČSÚ.
Zdaleka nejčastěji se vyskytujícím kulturním zařízením byly v roce 2006 knihovny,
následované s velkým odstupem galeriemi, muzei a kiny. U sportovních zařízení podobně
výrazně převaţují hřiště, dále se relativně často objevují tělocvičny, koupaliště a stadiony.
Lépe byl vybaven Jihočeský kraj. Rozdíly v kulturní infrastruktuře jsou nejvíce patrné u
galerií (71,0 % se jich nachází v Jihočeském kraji), muzeí (62,0 % v JČK) a kin (61,4 %
28
v JČK). Ze sportovní infrastruktury se rozdíly nejvíce projevují u hřišť, a také koupališť a
bazénů (zhruba dvě třetiny zařízení jsou vybudovány v JČK).
Ve srovnání s průměrem ČR byl region Jihozápad v roce 2006 vybaven výrazně lépe.
Horší situace byla zaznamenána pouze u divadel a krytých bazénů. Z kulturních zařízení je
nejpříznivější situace u knihoven (na 1 000 obyvatel připadá 98,6 knihoven, zatímco v ČR
pouze 60,9), především v okresech Plzeň-jih (203,5), Rokycany (135,1), Strakonice (129,7) a
Prachatice (128,9). Lépe byl region vybaven také v oblasti kin a multikin (7,3 na 1 000
obyvatel, v ČR 5,7) – zejména okresy Prachatice a Strakonice (více neţ 11). I v oblasti sportu
byla situace v regionu Jihozápad příznivější: více je koupališť a bazénů (18,9 na 1 000
obyvatel, v ČR 12,1) a hřišť (115,8, v ČR 96,7). Celkově se projevila relativně nízká
vybavenost okresů Tachov a Rokycany, a překvapivě také okresu Plzeň-město (zde je
situace ovlivněna koncentrací velkého počtu obyvatel). Naopak velmi dobře je vybaven
okres Český Krumlov, pravděpodobně díky jeho turistické atraktivitě. Podrobnější údaje o
struktuře zařízení jsou k dispozici v příloze 8.
Kulturní zařízení se soustřeďují převáţně ve větších městech. Podle údajů Národního
informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) bylo v roce 2009
nejnavštěvovanějším divadlem regionu Jihozápad plzeňské Divadlo J. K. Tyla (166 762
návštěvníků). Představení v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích shlédlo celkem
148 926 návštěvníků. Dalšími významnými scénami jsou Divadlo Alfa v Plzni, Divadlo
Oskara Nedbala v Táboře, Stálá divadelní scéna v Klatovech a dvě českobudějovická divadla
Divadlo Kvelb a METROPOL.
Z hudebních těles zaznamenala nejvyšší návštěvnost Jihočeská komorní filharmonie
v Českých Budějovicích (18 225 návštěvníků na koncertech realizovaných ve vlastní reţii).
Koncerty Plzeňské filharmonie navštívilo 10 200 osob.
Tab. 11: Vybrané ukazatele kultury v regionu Jihozápad v roce 2009
Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad
abs. v % roku
2007 abs.
v % roku
2007 abs.
v % roku
2007
Veřejné knihovny 549 95,8 469 99,2 1 018 97,3
Návštěvníci knihoven (tis.
osob) 2 507 179,6 1 629 148,6 4 136 166,0
Uţivatelské počítače s
připojením na internet 972 111,6 632 108,0 1 604 110,2
Památky zpřístupněné
návštěvníkům za vstupné 32 106,7 22 95,7 54 101,9
Návštěvníci památek (tis.
osob) 1 249 91,8 531 91,7 1 780 91,8
Průměrná návštěvnost
památek 39 031 86,1 24 136 95,9 32 963 90,1
Pramen: ČSÚ.
Mezi lety 2007 a 2009 se veřejné knihovny více koncentrovaly, a proto mírně poklesl jejich
počet. V roce 2009 je však navštívilo o 66,0 % více osob neţ v roce 2007; v Jihočeském kraji
dokonce o téměř 80 % více. Zvýšila se i dostupnost internetového připojení v knihovnách (o
10,2 %). Údaje jsou však jiţ sledovány pouze na úrovni krajů, za okresy jiţ nejsou dostupné.
29
Počet památek zpřístupněných návštěvníkům za vstupné mírně vzrostl (přibyly tři památky),
téměř o desetinu se však sníţil počet jejich návštěvníků. Pokles návštěvnosti památek je v
ČR obecný trend, který se netýká pouze regionu Jihozápad. Celkově navštívilo památky
regionu Jihozápad téměř 1,8 milionu osob (70,2 % jich navštívilo památky v Jihočeském
kraji).
Nejčastěji navštěvovanými památkami byly v roce 2009 podle NIPOS Státní hrad a zámek
Český Krumlov (311 188 návštěvníků), Státní zámek Hluboká nad Vltavou (239 527) a Státní
zámek Kozel (119 293). Více neţ 50 000 návštěvníků zaznamenaly také Státní zámek
Červená Lhota, Státní hrad Křivoklát, Státní hrad Rabí, Katedrála sv. Bartoloměje s věţí
v Plzni, Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec, Státní hrad Roţmberk a Státní hrad
Velhartice. Přítomnost řady kulturně-historických památek (i mezinárodního významu) na
území regionu Jihozápad je jedním z důvodů jeho turistické atraktivity.
Brownfields
Lokality brownfields včetně jejich základní charakteristiky shromaţďuje Národní databáze
brownfieldů (dostupná na www.brownfieldy.cz). V regionu Jihozápad se nachází celkem 47
evidovaných lokalit. Z nich dvě třetiny (68,1 %) jsou lokalizovány v Jihočeském kraji, ovšem
svou rozlohou jsou relativně malé – zabírají pouze 40,7 % celkové rozlohy brownfields v
regionu. V Plzeňském kraji se nacházejí rozlohou výrazně větší lokality. Průměrná velikost
brownfields v regionu Jihozápad je 4,7 ha, ovšem v Jihočeském kraji pouze 2,8 ha a
v Plzeňském kraji celých 8,7 ha.
Tab. 12: Lokality brownfields v regionu Jihozápad v roce 2010
Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad
abs. % abs. % abs. %
Počet lokalit 32 - 15 - 47 -
Rozloha (ha) 89,5 - 130,2 - 219,7 -
Připravenost k regeneraci
Celá lokalita 18 56,3 5 33,3 23 48,9
Celá nebo zčásti 14 43,7 6 40,0 20 42,6
Není připravena 0 0,0 4 26,7 4 8,5
Předchozí využití lokality
Bydlení 2 6,2 0 0,0 2 4,3
Obč. vybavenost 5 15,6 1 6,7 6 12,8
Průmysl 11 34,4 7 46,6 18 38,2
Vojenské areály 4 12,5 3 20,0 7 14,9
Zemědělství 7 21,9 4 26,7 11 23,4
Jiné 3 9,4 0 0,0 3 6,4
Pramen: www.brownfieldy.cz
Z hlediska typu lokality převaţují v regionu Jihozápad areály (tedy lokality s budovami i
pozemky; 89,4 %), výrazně méně je objektů (8,5 %), pozemek je pouze jediný.
Nejvíce lokalit se nachází v ORP Prachatice (6), a dále v ORP Český Krumlov, Jindřichův
Hradec, Písek a Vimperk (po 4). Počtu brownfields však neodpovídá jejich rozloha –
nejvíce plochy zabírají brownfields v ORP Stříbro (47,2 ha) a Kralovice (41,8 ha), a dále
30
v ORP Český Krumlov (26,5 ha) a Prachatice (24,4 ha). V devíti ORP, tedy ve více neţ
čtvrtině z nich, se nenachází ţádná lokalita brownfields. Podrobnější údaje o lokalitách
brownfields v jednotlivých ORP jsou k dispozici v příloze 9.
Obr. 9: Lokality brownfields v obvodech ORP regionu soudrţnosti Jihozápad v roce 2010 Pramen: vlastní zpracování na základě dat z www.brownfieldy.cz.
Téměř u poloviny lokalit (48,9 %) je připravena k regeneraci celá její plocha, relativně často
také plocha celá nebo její část (42,6 %). Nepřipraveny jsou pouze 4 lokality v Plzeňském kraji
– v ORP Horaţďovice, Horšovský Týn, Stod a Tachov.
Lokality brownfields jsou pozůstatky především průmyslové výroby (38,2 % lokalit v regionu
Jihozápad; v Plzeňském kraji dokonce 46,6 % lokalit) a zemědělské výroby (23,4 % v regionu
Jihozápad). Relativně časté jsou i bývalé vojenské areály (14,9 %), které se nacházejí
rovnoměrně v obou krajích. Brownfields v oblasti občanské vybavenosti se vyskytují téměř
výhradně v Jihočeském kraji. V jednotlivých ORP se většinou nachází 1 aţ 2 lokality daného
druhu, pouze v ORP Prachatice jsou koncentrovány 4 průmyslové brownfields.
Podle údajů agentury CzechInvest jsou v Jihočeském kraji velkým problémem ekologické
zátěţe související s lokalitami brownfields. Ekologickou zátěţí trpí 58 % lokalit, průměr za
celou ČR je 48 %. V Plzeňském kraji je kontaminováno jen něco přes 40 % lokalit.
Shrnutí
Vybavenost měst a obcí regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto:
Počet a struktura škol se vyvíjí návazně na změny počtu dětí. Počet mateřských škol je
stabilizovaný, ovšem počet dětí v nich roste. Klesá počet základních a středních škol i
31
počet jejich ţáků (obojí zejména u středních škol s obory odborného vzdělání). Roste
počet studentů vyšších odborných a vysokých škol.
Značné rozdíly ve vybavenosti zdravotnickou infrastrukturou. Lékařů a lůţek
v nemocnicích (v přepočtu na obyvatele) je více v Plzeňském kraji. Nejlépe jsou na
tom „centrální“ okresy Plzeň-město a České Budějovice, do nichţ je řada zařízení
koncentrována. Nejvyšší vyuţití lůţek v nemocnicích ovšem zaznamenávají
pohraniční okresy (Domaţlice a Český Krumlov).
Ze zařízení sociálních sluţeb se v regionu Jihozápad nachází nejčastěji domy
s pečovatelskou sluţbou, domovy pro seniory, denní stacionáře a domovy pro osoby
se zdravotním postiţením. V domovech pro seniory je evidováno více ţadatelů, neţ je
jejich celková kapacita; skutečný počet ţadatelů je však niţší, protoţe řada zájemců je
evidována u více zařízení. Od roku 2007 výrazně vzrostl počet ţadatelů o místo v
domovech pro osoby se zdravotním postiţením. Z hlediska typů sluţeb sociální péče
byla nejvíce vyuţívána pečovatelská sluţba, významně se zvýšil počet klientů center
denních sluţeb a denních stacionářů.
Kulturní a sportovní infrastrukturou je lépe vybaven Jihočeský kraj (v oblasti kultury
zejména galeriemi, muzei a kiny; ze sportovní infrastruktury hřišti a koupališti a
bazény). Významné kulturní instituce – divadla, filharmonie – se koncentrují ve
velkých městech.
Lokality brownfields se nacházejí především v Jihočeském kraji, ale jejich celková
rozloha je menší neţ v kraji Plzeňském. Brownfields s ekologickou zátěţí jsou
problémem především v Jihočeském kraji. Nejvyšší počet lokalit brownfields je
evidován v ORP Prachatice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek a Vimperk.
Nejvíce plochy zabírají brownfields v ORP Stříbro a Kralovice.
32
A.3 CESTOVNÍ RUCH
Postavení a význam cestovního ruchu
Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci doporučení statistického sledování v
zemích EU měřen na jedné straně ukazateli kapacitními, jako je např. počet turistických a
rekreačních lůţek (lůţka v hromadných ubytovacích zařízeních, lůţka v soukromí, lůţka v
objektech individuální rekreace /chaty, chalupy/), na straně druhé pak ukazateli výkonovými
– např. počet ubytovaných hostů, počet přenocování, resp. počet pobytových dnů hostů v
ubytovacích zařízeních, a následně také počtem pracovních míst v cestovním ruchu a
celkovým obratem (příjmy z cestovního ruchu). Vzhledem k tomu, ţe poslední dva ukazatele
nejsou zatím plně k dispozici7, bylo v rámci následující analýzy pouţito především informací
ČSÚ o kapacitách a výkonech hromadných ubytovacích zařízení a výsledků vlastních
výzkumů (zejm. informace o druhém bydlení).
Postavení Jihočeského a Plzeňského kraje je z hlediska jejich turistického potenciálu, kapacit
a výkonů hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (realizované návštěvnosti) na
první pohled rozdílné.
Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje se dlouhodobě pohybuje
kolem 50 tisíc, coţ představuje asi 11 % celkové kapacity v ČR. V přepočtu lůţek na 1 km2 to
však znamená podprůměrné umístění mezi kraji. Z 623 obcí Jihočeského kraje fungovalo
v roce 2010 hromadné ubytovací zařízení celkem ve 202 obcích (v roce 2003 ve 207 obcích),
tj. téměř v kaţdé třetí obci. Téměř čtvrtinou lůţek disponovala okresní města, města celkem
pak kolem 45 % lůţek (v tom jsou zahrnuty i lázně). Významnou kapacitu měla také střediska
letní rekreace u vody (téměř 12 tisíc lůţek, tj. 24 %) a horská střediska letní a zimní rekreace
(téměř 8 tisíc lůţek, tj. asi 16 %).
Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních Plzeňského kraje činil v roce 2008 asi 26,5
tisíc (necelých 6 % celkové kapacity v ČR). V přepočtu lůţek na 1 km2 (3 lůţka) to
představovalo předposlední umístění mezi všemi kraji ČR. Z 501 obcí Plzeňského kraje
v roce 2010 bylo 139 obcí, tj. 27,7 %, s hromadným ubytovacím zařízením (v roce 2003 to
bylo 137 obcí). Téměř 30 % lůţek připadalo na okresní města, na města celkem přes 50 % (v
tom i lázně). Významnou kapacitu měla také horská střediska letní a zimní rekreace (téměř 6
tisíc lůţek, tj. asi 31 %).
V zařízeních hotelového typu (hotely a motely) bylo v Jihočeském kraji lokalizováno jen
kolem 20 % lůţek, coţ je druhá nejniţší hodnota mezi všemi kraji ČR. Plzeňský kraj vykazuje
daleko příznivější hodnotu: 31 %, bez města Plzně však také celkově 20 % lůţkových kapacit
v zařízeních hotelového typu. Tento nízký podíl je ovlivněn charakterem rekreačního vyuţití
území (vyšší podíl lůţek v kempech, chatových osadách a tábořištích v oblastech letní
rekreace u vody) a tím také vysokým podílem nestandardních ubytovacích zařízení
(povětšinou menších zařízení rodinného typu) na jedné straně, na straně druhé také strukturou
osídlení (počet a turistická atraktivita měst).
Lůţka v objektech individuální rekreace byla soustředěna (Sčítání lidu, domů a bytů 1991;
později jiţ tento ukazatel nebyl sledován) především v širším zázemí Plzně, Českých
Budějovic a v širším okolí Lipenské přehrady. Jedná se o zhruba 146 tis. lůţek v Jihočeském
kraji a přibliţně 142 tis. lůţek v kraji Plzeňském.
7 Především informace ze satelitních účtů cestovního ruchu.
33
Tab. 13: Lůţkové kapacity hromadných ubytovacích zařízení v okresech regionu Jihozápad
v roce 2008
Kraj, okresy
Počet
lůţek
celkem
Lůţka
v hotelových
zařízeních
(%)
Lůţka
v penzionech
(%)
Lůţka
v kempech
(%)
Lůţka
v chatových
osadách
(%)
Jihočeský kraj 51 381 19,9 17,1 10,1 10,8
České Budějovice 9 007 18,6 10,5 12,4 1,9
Český Krumlov 10 531 25,6 23,6 4,6 8,9
Jindřichův Hradec 9 862 28,8 19,5 15,8 9,5
Písek 5 369 16,3 7,1 10,8 23,5
Prachatice 7 276 16,6 28,8 4,2 8,6
Strakonice 3 509 8,7 10,3 7,7 18,1
Tábor 5 827 12,0 8,9 15,1 11,4
Plzeňský kraj 26 635 31,0 17,7 11,1 9,4
Domaţlice 2 497 7,2 16,0 16,8 14,7
Klatovy 9 975 32,7 29,4 12,0 .
Plzeň-město 4 648 58,7 8,5 4,5 0,0
Plzeň-jih 955 0,0 22,6 . .
Plzeň-sever 3 502 0,0 9,1 6,4 19,1
Rokycany 1 891 0,0 2,9 . .
Tachov 3 167 11,8 12,5 19,1 14,2
Pramen: ČSÚ
. údaj není dostupný
Pozn.: Uvedené procentní podíly jsou zatíţeny cca 15 % chybou z důvodu ochrany individuálních dat.
Oba sledované kraje mají dlouhodobě téměř shodnou geografickou strukturu návštěvnosti.
Jihočeský kraj ročně navštíví necelý 1 mil. turistů, z nichţ kolem 31 % tvoří zahraniční
návštěvníci, Plzeňský kraj pak přibliţně poloviční počet turistů s rovněţ 31 % podílem
zahraničních. Tímto podílem sice výrazně zaostávají za Prahou, Karlovarským a
Jihomoravským krajem, ale ve srovnání s ostatními kraji je zastoupení zahraničních
návštěvníků nadprůměrné. Geografická struktura zahraničních hostů v hromadných
ubytovacích zařízeních je v Jihočeském i Plzeňském kraji dlouhodobě velmi podobná. Je
typická vysokým zastoupením hostů z Německa a Nizozemska (v průměru představují
počtem přenocování kolem 55 % zahraniční návštěvnosti), Následují turisté z Rakouska,
Slovenska, Francie, USA a Polska.
Z hlediska návštěvnosti, tj. podle počtu hostů a počtu přenocování v hromadných ubytovacích
zařízeních, se Jihočeský kraj řadí mezi nejvíce navštěvované kraje ČR (v počtu
ubytovaných návštěvníků zaujal v roce 2008 třetí příčku za hlavním městem Prahou a
Jihomoravským krajem). Nejnavštěvovanějšími okresy jsou České Budějovice, Český
Krumlov a Prachatice. Do Jihočeského kraje přijíţdějí návštěvníci, kteří mají rádi přírodu,
památky, kulturu a historii, aktivní dovolenou/pobyt, oceňují klid a kvalitní ţivotní prostředí.
Místem jejich trvalého bydliště bývá velice často Praha, České Budějovice, Plzeň, Brno a
obce a města v sousedních krajích.
Návštěvnost různých oblastí kraje má převáţně jednosezónní charakter s výraznou letní
sezónou. Ze zahraničních návštěvníků jsou nejvíce zastoupeni Němci, Rakušané, Nizozemci a
Francouzi. Rostoucí skupinou jsou turisté z Polska, USA, Itálie, Dánska a Ruska. Návštěvnost
se v letním období koncentruje do několika intenzivněji vyuţívaných prostorů, především do
34
rekreačních oblastí v blízkosti přehradních nádrţí a rybníků (Lipno, Orlík, rybníky na
Třeboňsku, Budějovicku a Jindřichohradecku) a podél vodních toků (Vltava, Luţnice, Otava),
dále pak do turisticky atraktivních oblastí jako Šumava, Novohradské hory či Třeboňsko.
Vedle přírodních atraktivit se návštěvnost v regionu soustřeďuje do historických měst a do
míst s výskytem historických pamětihodností a kulturních aktivit. V zimním období se
návštěvnost koncentruje zejména do oblasti Šumavy.
Přes 60 % návštěvníků láká především přírodní bohatství jiţních Čech, půvabná a malebná
kulturní krajina, která v kombinaci s nabídkou kulturního dědictví skýtá četné moţnosti pro
aktivní, poznávací i odpočinkové formy cestovního ruchu v podobě krátkodobých či
dlouhodobějších rekreačních a poznávacích pobytů. Poznat jedinečné kulturní dědictví,
prezentované v nesčetných historických či architektonických památkách a památkových
souborech, ve sbírkách muzeí, zámeckých a hradních expozicích, v kulturních tradičních a
folklórních akcích, v řemeslech atd. je hlavním motivem návštěvy pro další čtvrtinu
návštěvníků.
Plzeňský kraj je v návštěvnosti na opačné straně ţebříčku (9. mezi kraji ČR). Rozdíly mezi
kraji zůstávají podobné i při srovnání počtu přenocování: Jihočeský kraj zaujímal v roce 2008
4. místo mezi kraji ČR, Plzeňský kraj pak 11. místo. Nejnavštěvovanějšími okresy jsou město
Plzeň, Klatovy a Domaţlice. Silnými stránkami Plzeňského kraje jsou vedle výhodné polohy
a rozmanitých přírodních podmínek (ekoregion Zelená střecha Evropy, tj. Podbrdsko a
Zbiroţsko) zejména relativně vysoká kvalita ţivotního prostředí, nízká hustota osídlení,
dostupnost Plzně a center venkovského osídlení daná relativně hustou a rovnoměrně
uspořádanou radiální silniční a ţelezniční sítí (a dálnice D5).
Podle průzkumů láká návštěvníky Plzeňského kraje celkově nejvíce pěší turistika (asi třetina
návštěvníků), koupání, cykloturistika, poznávací turistika a zábava (vţdy více neţ čtvrtina).
Nejvíce je přitahuje příroda, kultura a historie. Rádi by se také bavili, ale nedostatek
společenských center je tím, co povaţují za největší slabinu regionu. Dalším velkým
nedostatkem je podle nich nerozvinutá dopravní infrastruktura. Kladně naopak hodnotí
ubytovací a stravovací sluţby.
Do budoucna jsou hlavními cílovými skupinami z tuzemska zejména návštěvníci
z Plzeňského kraje a sousedních krajů, návštěvníci přijíţdějící do regionu zejména za
sportovním vyţitím, za poznáním regionu, rekreací a zábavou, návštěvníci nebo turisté z
Plzeňského kraje a přilehlých regionů přijíţdějící za nákupy. Dále děti a školní mládeţ,
senioři přijíţdějící za rekreací a poznáváním regionu, podnikatelé, manaţeři, obchodníci apod.
přijíţdějící do regionu z profesních důvodů, a významně také hosté přijíţdějící do regionu za
lázeňskými, léčebnými či ozdravnými pobyty.
U zahraničních turistů, kde v současnosti silně převaţují hosté z Německa, půjde o rozšíření
klientely i o turisty z jiných zemí, zejména západní a střední Evropy (patřící ve svých zemích
do niţších a středních příjmových skupin). Mezi nimi jsou rovněţ významnými skupinami
senioři, junioři a „business“ turisté, jakoţ i projíţdějící turisté a návštěvníci Prahy. Cílem je i
růst příjezdů mimoevropských turistů (USA, Japonsko, Asie).
Z hlediska dynamiky vývoje přenocování u obou krajů sledujeme nepříznivý vývoj.
V posledních deseti letech v obou krajích klesá počet přenocování, a tím se zároveň
sniţuje vyuţití lůţkových kapacit. Výkyvy i pokles v posledních letech jsou výraznější u
Jihočeského kraje. Vedle uvedených skutečností je negativním jevem i trend vývoje
délky pobytu, který se neustále sniţuje. Dynamika poklesu počtu přenocování i délky
pobytu je u obou krajů rychlejší neţ celorepublikový průměr.
35
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
110,0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
%
rokJihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad ČR
Obr. 10: Vývoj počtu přenocování (v % roku 2000) v regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.
Dalším problémem regionu Jihozápad je poměrně vysoká sezónnost jeho návštěvnosti. Ze
statistik vyplývá, ţe většina turistů přijíţdí jak do Jihočeského i Plzeňského kraje převáţně
v letních měsících, poněkud více domácí návštěvníci neţ zahraniční.
Distribuci návštěvnosti uvnitř regionu Jihozápad nelze z dostupných statistických zdrojů
přesně analyzovat. Lze provést pouze odhady, a to na základě rozmístění ubytovací základny
a distribuce návštěvnosti v minulosti, resp. z neúplných dat ČSÚ za vybrané obce (počty
lůţek, hosté a přenocování v HUZ).
Největší zájem návštěvníků je koncentrován do krajských měst Českých Budějovic a Plzně,
dále do historických měst Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Třeboně (lázně), Písku,
Prachatic, Domaţlic, Tábora a Bechyně (lázně). Dalšími významnými koncentračními
oblastmi návštěvnosti je především Šumava (s horskými středisky Ţelezná Ruda, Srní,
Stachy, Kašperské Hory, Modrava, Kubova Huť, Horská Kvilda, Stoţec, Stráţ, Rejštejn,
apod.) a oblast kolem Lipenské vodní nádrţe (Lipno nad Vltavou, Horní, Planá, Frymburk).
Dále také střediska letní rekreace u jihočeských rybníků (Nová Bystřice, Chlum u Třeboně,
Staňkov) a u rekreačních přehradních nádrţí (Ţihle aj.).
36
Obr. 11: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP regionu Jihozápad v roce 2008 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.
Obr. 12: Lůţkové kapacity HUZ v obcích regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ (2004, 2008).
Pozn.: Průměr dat 2003–2008.
37
Potenciál cestovního ruchu
Kaţdá strategie v cestovním ruchu musí být zaloţena na podpoře rozvoje těch nejsilnějších
stránek dané oblasti, střediska, tedy na jejím potenciálu. Základní princip nabídky je zaloţen
na aktivaci primárních, sekundárních a terciárních potenciálů cestovního ruchu. Potenciály
jsou lokalizovány do míst, jeţ disponují pro cestovní ruch optimálními přírodními
atraktivitami (z nich nejvýznamnějšími jsou klima, reliéf, hydro, zoo- a fytogeografické
systémy) spolu se společenskými atraktivitami (zejména církevní a světské historické stavby,
architektonicky zachovalé návesní komplexy vesnic, muzea, galerie, skanzeny, technické
památky, sportovní akce, místní lidové tradice, řemesla a tradiční kuchyně).
Přírodní a společenské atraktivity jsou primárním potenciálem, který podle své atraktivnosti
vytváří základní předpoklady pro návštěvnost sledovaného území. Skutečné ekonomické
zhodnocení přitaţlivosti primárního potenciálu přináší sekundární potenciál, vytvářený
infrastrukturou sluţeb, a terciární potenciál vytvářený destinačním managementem a
veřejným sektorem.
Přírodní předpoklady
Území Jihočeského kraje představuje v ČR jeden z regionů s největším potenciálem pro
rozvoj cestovního ruchu. Mezi přednosti Jihočeského kraje se vedle výhodné polohy v těsné
blízkosti států EU řadí především přírodní atraktivity, resp. zachovalá příroda a krajina. K
charakteristickým znakům regionu patří četné rybníky, které významně spoluvytvářejí
typický obraz jihočeské krajiny (Roţmberk, Bezdrev a Horusický rybník, které jsou zároveň
největšími rybníky v ČR). Nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má Národní park
Šumava, okolí Lipenského jezera, horní tok Vltavy a povodí Luţnice. Tyto oblasti a místa
jsou také turisty nejvíce navštěvovány.
Hlavními podněty pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji jsou přírodní hodnoty a
relativně málo narušené ţivotní prostředí. Málo narušený a krajinně malebný venkovský
prostor s prvky lidové a sakrální architektury nabízí zejména rozsáhlé moţnosti rozvoje
nenáročné rekreační a klidové turistiky, cykloturistiky, pěší a vodní turistiky, kulturně
poznávací turistiky, venkovské turistiky, kongresové turistiky a rozličných letních i zimních
sportů. Vodní plochy (např. přehrada Hracholusky, Babylon) skýtají potenciál pro vodní
sporty a rekreaci. Velkou předností je příhraniční poloha v sousedství Německa.
Kulturně-historické předpoklady
Významnou sloţkou potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje jsou historické památky a
kulturní atraktivity. Pro návštěvníky jsou přitaţlivá historicky významná města s rozsáhlými
soubory památkových objektů (např. Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor, Písek,
Prachatice, České Budějovice, Třeboň, Slavonice). Lázeňskou tradici mají Třeboň, Bechyně a
Vráţ u Písku. Velmi navštěvované jsou jihočeské hrady, zámky, tvrze a zříceniny. Počet
návštěvníků hradu a zámku v Českém Krumlově a zámku Hluboká nad Vltavou se pohybuje v
řádu statisíců ročně, hodnotě 100 000 se blíţí i návštěvnost zámků Červená Lhota a
Jindřichův Hradec. Specifickým kulturním bohatstvím jiţních Čech jsou lidové zvyky,
slavnosti, tradice, řemesla a architektura. Zajímavá a atraktivní je i nabídka technických
památek. Celkově nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mají města Český Krumlov,
Písek, České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Třeboň a Hluboká a jejich
nejbliţší okolí. Tato místa jsou také turisty nejvíce navštěvována.
38
Plzeňský kraj nabízí také zajímavý potenciál památek, především barokních, ale i
technických, historicko-vojenská atraktivita (demarkační linie z 2. světové války) a bohatý
kulturně-historický potenciál kraje (např. chodský folklór, hraničářské tradice, Keltové,
husité, řemesla – stráţovská krajka, zlatonosná Otava). Lázeňství reprezentují Konstantinovy
Lázně s jejich hydrouhličitanovými sodnohořečnatými minerálními prameny. Pokrytí
stávajících turistických destinací turistickými informačními centry je dobré, vyhovuje i
úroveň restauračních zařízení, zejména v Plzni. Silný potenciál pro vybudování specifických
gastronomických turistických produktů představují významní producenti nápojů –
Plzeňský Prazdroj, Stock a Bohemia Sekt.
Turistická infrastruktura
V úvodu kapitoly byla stručně analyzována základní část turistické infrastruktury, a to
ubytovací zařízení na úrovni krajů, okresů. Úrovni jednotlivých středisek bude pozornost
věnována dále. V této části bude analyzován specifický fenomén horských oblastí a jejich
vybavenosti pro cestovní ruch. Vybrané údaje jsou prezentovány v příloze 10.
Mezi nejvýznamnějšími horskými středisky cestovního ruchu v ČR (podle počtu lůţek) se na
šestém místě objevila Ţelezná Ruda (2 739 lůţek; pro srovnání – první Špindlerův Mlýn
disponuje 9 000 lůţky). Dalšími významnými středisky jsou na 21. místě Stachy, 28. Vacov a
32. Kvilda. K nejvýznamnějším střediskům se z regionu Jihozápad řadí ještě Srní, Kubova
Huť, Nová Pec a Nové Hutě.
Turisticko-rekreační funkce středisek je vyjádřena počtem lůţek v hromadných ubytovacích
zařízeních a v objektech individuální rekreace na 100 trvale bydlících obyvatel. V tomto
srovnání vychází ze středisek regionu Jihozápad nejlépe Nové Hutě (609 lůţek na 100
obyvatel; 9. místo v ČR), Kvilda (564) a Kubova Huť (496). Při přepočtu lůţek na plochu,
coţ vyjadřuje turisticko-rekreační zatíţení středisek, je na druhém místě v ČR Kubova Huť
(410,8 lůţek). S velkým odstupem následují Stachy (64,2) a Ţelezná Ruda (53,0). Oba tyto
ukazatele jsou ovlivněny velikostí daných obcí – ať jiţ populační velikostí nebo rozlohou.
Z hlediska délky sjezdových tratí jsou nejvýznamnějšími středisky Špičák-Ţelezná Ruda a
Lipno (13., resp. 15. místo v ČR). Špičák se vyznačuje i velmi vysokým podílem černých
sjezdovek (16,9 % z celkové délky). Hodinovou kapacitou přepravních zařízení je největším
střediskem Lipno (11 400 osob).
39
Obr. 13: Kapacita a vybavenost lyţařských středisek v horském pásu regionu Jihozápad v roce
2006 Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Hlavní typy cestovního ruchu
V analýzách zaloţených na typologii cestovního ruchu bývají často zaměňovány pojmy druh
a forma cestovního ruchu. Výkladový slovník cestovního ruchu (Zelenka, Pásková 2002)
uvádí následující vymezení:
Druh cestovního ruchu je typ cestovního ruchu, pro jehoţ určení je klíčovým kriteriem
„jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických,
ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky“. Dělí se např. podle
místa realizace, doby trvání pobytu, způsobu zabezpečení cesty a pobytu, převaţujícího
40
prostředí pobytu. Naproti tomu pro určení formy cestovního ruchu je klíčovým kriteriem
motivace návštěvníka. Základními motivacemi jsou odpočinek, poznávání prostředí a
kontakty s lidmi. Základními formami cestovního ruchu jsou rekreační, pobytový, lázeňský,
lovecký, poznávací, socio-profesní (např. obchodní, kongresový, incentivní) aj.
Z definic je patrné, ţe zde dochází k určitým překryvům mezi druhem a formou cestovního
ruchu, např. u lázeňského, přírodního cestovního ruchu. V pojetí této studie budeme hovořit
proto o následujících základních typech (formy a druhy společně) cestovního ruchu8:
městský a kulturně-poznávací,
přírodní (členěný na letní rekreaci u vody, zimní a letní rekreaci a cestovní ruch
v horách, venkovský cestovní ruch, vinařskou turistiku),
lázeňský,
kongresový a incentivní cestovní ruch.
Uvedená fakta lze zprostředkovaně potvrdit srovnáním rozloţení lůţkových kapacit
v hromadných ubytovacích zařízeních. Z hlediska funkční struktury nabídky cestovního ruchu
v ČR připadá cca 45 % lůţkové kapacity na ubytovací zařízení ve střediscích městského a
kulturně-poznávacího cestovního ruchu, kolem 16 % na ubytovací zařízení ve střediscích
letní rekreace u vody, 19–20 % v horských střediscích, na lázeňská střediska cca 8–9 %
lůţkových kapacit; na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve venkovském prostředí,
připadá cca 11 % kapacit ubytovacích zařízení v ČR.9
Tab. 14: Rozloţení lůţek v ubytovacích zařízeních podle hlavních typů cestovního ruchu (v %)
v roce 2003
Hlavní typy cestovního ruchu Jihočeský kraj Plzeňský kraj ČR
Střediska městského a kulturně-
poznávacího cestovního ruchu 42 38 45
Střediska letní rekreace u vody 24 11 16
Horská střediska zimní a letní rekreace 16 31 20
Lázeňská střediska 6 3 8
Ostatní střediska cestovního ruchu
(venkovský cestovní ruch) 12 17 11
Celkem 100 100 100
Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, ČSÚ
8 Toto vymezení současně respektuje strukturu nejvýznamnějších typů cestovního ruchu, pro které má Česká
republika nejlepší předpoklady a které by měly být v současném období přednostně podporovány a rozvíjeny
(podle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007–2013):
- Městský a kulturně poznávací cestovní ruch – kulturní dědictví, historická města, kulturněhistorické
památky včetně technických a církevních, muzea, divadla atd.
- Dovolená v přírodě – kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch a
agroturistika, regionální a speciální produkty cestovního ruchu atd.
- Sportovní a aktivní dovolená – všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní
sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd.
- Lázeňský cestovní ruch – zdravotní pobyty v lázních, wellness, zdravotní cestovní ruch atd.
- Kongresový a incentivní cestovní ruch – kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní
cestovní ruch.
9 Pramen: Vystoupil J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. ESF MU, Brno 2007.
41
Z hlediska funkčně-prostorového vyuţití území pro cestovní ruch je pro Jihočeský kraj
typická venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady pro cestovní ruch (zaujímá
45,6 % rozlohy kraje), venkovská krajina s průměrnými předpoklady (29,7 %) a horská
krajina (20,4 %). Urbanizované prostory zaujímají pouze 3,9 % rozlohy území kraje. Touto
příznivou strukturou se kraj řadí na 3. místo mezi kraji ČR (za kraj Liberecký a Karlovarský).
Pro Plzeňský kraj je typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní
ruch (40 % rozlohy území kraje) a dále venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady
(34 % rozlohy kraje) a horská krajina (20 %). Urbanizované prostory zaujímají pouze 5 %
rozlohy území kraje. Touto strukturou funkčně-prostorového vyuţití území se kraj řadí mezi
průměrné v rámci srovnání krajů ČR.
Z hlediska zastoupení hlavních typů cestovního ruchu (vyjádřenou počtem lůţek v HUZ) má
v Jihočeském kraji určitou dominanci městský a kulturně-poznávací cestovní ruch
(atraktivní historická města nadregionálního a regionálního významu), na druhé místo lze
významově zařadit letní rekreaci a cestovní ruch u vody (asi 1/4 lůţkových kapacit);
následuje letní rekreace a cestovní ruch v horských oblastech a střediscích (více neţ 1/6
lůţkových kapacit v HUZ). Významným rozvojovým faktorem (zejm. do budoucna) je pro
Jihočeský kraj venkovský cestovní ruch, spojený především s letní sezónou a druhým
bydlením. Jedinečnému potenciálu „rybniční“ krajiny ve spojení s cykloturistikou,
ekoturistikou a gastronomií chybí dosud kvalitnější turistická infrastruktura. Celkově
rozmanitý přírodní a kulturní potenciál jiţních Čech umoţňuje rozvoj téměř všech hlavních
forem turistiky. Region má velmi dobré předpoklady pro: rozvoj aktivní cykloturistiky,
uplatnění a rozvoj pěší i vodní turistiky, poznávání historických i technických památek,
kulturních zajímavostí a tradic, sportovní vyţití, rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky
(rybolov, myslivost, jízda na koních ap.), kongresové a incentivní formy cestovního ruchu
(České Budějovice, Tábor a další), oblast lázeňství zdůrazňující svou nabídku ozdravných
pobytů.
Výraznější dominanci má v Plzeňském kraji městský a kulturně-poznávací cestovní ruch
(50 % lůţkových kapacit). Celoroční městský cestovní ruch se uplatňuje především v Plzni,
druhým nejvýznamnějším typem cestovního ruchu je zimní a letní rekreace v horských
střediscích Šumavy a Českého lesa (31 % lůţkových kapacit celého regionu, přičemţ více
neţ 90 % těchto kapacit je na Šumavě). Tři čtvrtiny území Plzeňského kraje pokrývá
venkovská krajina, v níţ převládá venkovský cestovní ruch a částečně letní rekreace a
cestovní ruchu u vody. Dominantním prvkem venkovské krajiny je také (víkendové) druhé
bydlení. Lázeňskou funkci zde představují jen Konstantinovy Lázně. Plzeň představuje
nejvýznamnější kongresové centrum v regionu Jihozápad.
V dalším textu budou podrobněji charakterizovány rozhodující formy cestovního ruchu
v regionu Jihozápad se zdůvodněním jejich prioritního významu. Jejich kartografické
vyjádření se nachází v příloze 11.
Městský a kulturně-poznávací cestovní ruch
Představuje jeden z rozhodujících typů cestovního ruchu v Plzeňském kraji, co se týče jak
lůţkových kapacit, tak realizované návštěvnosti, Ve městech Plzeňského kraje bylo v roce
2008 lokalizováno přes 10 tis. lůţek, tj. asi 38 % z celkového počtu lůţek v hromadných
ubytovacích zařízeních v kraji. Dominantní postavení zde má pochopitelně krajské město
Plzeň (více neţ 4 tis. lůţek a přes 66 tis. hostů v roce 2008). Z dalších turisticky atraktivních
42
měst lze uvést střediska nadregionálního významu Domaţlice, Klatovy a Horšovský Týn; dále
pak Stříbro, Sušici a Tachov.
Podobné a ještě významnější postavení zaujímá městský cestovní ruch také v Jihočeském
kraji. Za turisticky nejatraktivnější střediska nadregionálního významu lze povaţovat města
České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Roţmberk, Tábor,
Třeboň. Turisticky zajímavými městy regionálního významu jsou například Blatná, Kaplice,
Soběslav, Strakonice, Volyně, Vimperk, Vodňany. Specifikem, které je atraktivitou
v národním i mezinárodním měřítku, je otáčivé hlediště – otevřená divadelní scéna umístěná v
zámku Český Krumlov.
Zimní a letní rekreace, cestovní ruch v horách
Zimní a letní rekreace v horách v Plzeňském kraji představuje druhý nejvýznamnější typ
cestovního ruchu (31 % lůţkových kapacit, nejvyšší objem denní návštěvnosti). V logice věci
se jedná především o oblast Šumavy a Českého lesa. K nevýznamnějším střediskům patří
především Ţelezná Ruda, Srní, Modrava, Kašperské Hory, Hartmanice, Přimda.
Zimní a letní rekreace a cestovní ruch v horách patří rovněţ v Jihočeském kraji
k významnému typu cestovního ruchu, především v celkové denní návštěvnosti. Horská
šumavská střediska (jako např. Kvilda, Horská Kvilda, Stachy-Churáňov, Nové Hutě, Nová
Pec) představují atraktivní rozvíjející se turistická centra, postupně vybavovaná moderní
sportovně-rekreační infrastrukturou.
Letní rekreace u vody
Druhým nejvýznamnějším typem cestovního ruchu v Jihočeském kraji je letní rekreace a
cestovní ruch u vody. Ve střediscích letní rekreace u vody byla v roce 2008 lokalizována
zhruba čtvrtina lůţkových kapacit hromadných ubytovacích zařízení (kolem 12,5 tis. lůţek).
Hlavními oblastmi koncentrace jsou Lipenská přehrada a četné rekreační rybníky, zejména
v Třeboňské pánvi. Z významnějších rekreačních středisek letní rekreace u vody lze uvést
např. Lipno nad Vltavou, Horní Planou, Chlum u Třeboně, Frymburk, Hlubokou nad Vltavou.
Ke střediskům regionálního významu patří Kunţak, Nová Bystřice, Orlík nad Vltavou, Přední
Výtoň, Suchdol nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Varvaţov a jiné.
V Plzeňském kraji je letní rekreace doplňkovým typem cestovního ruchu. Ve střediscích letní
rekreace bylo v roce 2008 soustředěno kolem 11 % lůţkových kapacit. Jako nejvýznamnější
lze na tomto místě uvést Ţihli, Babylon, oblast Hracholuské přehrady, Novou Ves, Volduchy.
Lázeňství
V regionu Jihozápad se nacházejí 4 lázeňská střediska, a to Konstantinovy Lázně (Plzeňský
kraj), Bechyně, Třeboň a Vráţ (Jihočeský kraj). Nadregionálního významu dosahuje pouze
Třeboň, kde je k dispozici aţ několik tisíc lůţek.
Významnost lázeňských středisek navazuje na Rajonizaci cestovního ruchu ČSR (1981), která
je konfrontována se současným stavem lázeňství v ČR a dostupností disponibilních
turistických lůţek. Aspekt kvantity přidává lázeňským místům počet disponibilních lůţek
uplatnitelných v cestovním ruchu, tedy nejen lůţek v samotných ubytovacích zařízeních, ale
také lůţek v dalších hromadných ubytovacích zařízeních v místě.
43
Veletržní, kongresový a incentivní cestovní ruch
Nejdelší tradici v pořádání výstav a veletrhů má město České Budějovice.
Oproti tradici veletrţního cestovního ruchu je kongresová turistika relativně mladá, ovšem o
to většího významu v současnosti nabývá. Na základě kritérií kapacit zařízení a počtu
pořádaných akcí lze do kategorie středisek nadregionálního významu zařadit pouze Plzeň, do
kategorie středisek regionálního významu pak České Budějovice, Český Krumlov, Tábor,
Strakonice, Třeboň, Bechyně a další.
Venkovský cestovní ruch
Významný rozvojový potenciál má region Jihozápad v mnoha formách klidné a ekologicky
čisté pobytové turistiky (venkovská turistika, agroturistika), pro které existují příznivé
předpoklady na více neţ 70 % území obou krajů.
Naprostá většina forem venkovské turistiky je pochopitelně lokálního významu, s nejmenší
územní koncentrací (coţ je z hlediska turistického zatíţení krajiny optimální). Přesto lze
doporučit podporu pilotních projektů např. agrofarem či ekoagrofarem, akcentujících kromě
jasných přínosů cestovního ruchu především jeho výchovné a osvětové aspekty.
Střediska cestovního ruchu
Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci této analýzy hodnocen ukazateli počtu
lůžek a počtu návštěvníků.
Doplněn je o hodnocení kulturně-historického potenciálu středisek, resp. památek, tedy
provedením jejich kategorizace dle významu: Mezinárodní význam je přisuzován památkám
UNESCO, národním kulturním památkám (NKP), městským památkovým rezervacím (MPR)
či vesnickým památkovým rezervacím (VPR). Střediska národního významu se vyznačují
velkou koncentrací NKP (významné hrady a zámky z hlediska návštěvnosti) a/nebo MPR,
městských památkových zón (MPZ) či VPR. Pro střediska regionálního významu je typická
velká koncentrace kulturních památek s průměrnou návštěvností, MPZ, VPR.
Doplňkovým kritériem bylo dále hodnocení významnosti kulturních zařízení. U kulturních
zařízení byla kritériem kategorizace návštěvnost. Velká koncentrace muzeí a galerií, divadel
či hvězdáren s vysokou návštěvností a/nebo existence skanzenu s významnou návštěvností je
atributem střediska nadregionálního významu. Pro střediska regionálního významu je typická
velká koncentrace muzeí a galerií s průměrnou návštěvností a/nebo skanzenu, nebo existence
divadel či hvězdáren s vysokou návštěvností.
Konečně posledním kritériem byl počet pořádaných společenských akcí – tj. počet
uskutečněných akcí, případně kapacita prostor pro veletrhy a kongresy. Mezinárodní význam
střediska představuje existence výstaviště s velkou kapacitou, vysokým počtem uspořádaných
akcí a dlouholetou tradicí, velký počet pravidelných (mezinárodních) kulturních akcí a
pořádání významných konferencí (existence kapacit). Ve středisku nadregionálního významu
existuje výstaviště se střední kapacitou a počtem uspořádaných akcí za rok a/nebo velký počet
významných konferencí (existence kapacit) a pravidelných kulturních akcí. Regionální
význam je reprezentován výstavištěm s nízkým počtem pravidelných akcí a/nebo kapacitou
pro pořádání konferencí, konají zde také pravidelné kulturní akce či dlouhodobé tradice.
Kartografické znázornění vybraných skutečností je k dispozici v příloze 13 a na obr. 14. a 15.
44
V Jihočeském kraji se v roce 2008 vyskytovalo celkem 65 obcí s více neţ 150 lůţky. V těchto
65 obcích bylo souhrnně lokalizováno 41 146 lůţek, coţ reprezentovalo 81 % všech
lůţkových kapacit v kraji. V kraji Plzeňském se nacházelo 38 obcí s počtem lůţek nad 150,
s celkovou kapacitou 19 882 lůţek (75 % lůţkových kapacit v kraji). Blíţe viz příloha 12.
Ubytovací kapacity jsou koncentrovány v největších městech, Plzni a Českých
Budějovicích, a dále také v šumavských střediscích a na Třeboňsku. Ve struktuře
návštěvníků převaţují u většiny středisek návštěvníci tuzemští nad zahraničními. Zahraniční
návštěvníci tvoří nadpoloviční většinu v počtu přenocování v obou největších městech a
v oblasti Lipenska.
Městské památkové rezervace jsou soustředěny převáţně v Jihočeském kraji. Zde bylo
vyhlášeno celkem 7 MPR (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice,
Tábor, Třeboň, Slavonice), zatímco v Plzeňském kraji pouze tři – Horšovský Týn, Domaţlice
a Plzeň. Jihočeský kraj je na prvním místě i v počtu NKP, jichţ se v kraji nachází 25 (oproti
13 v Plzeňském kraji). Z typů národních kulturních památek převaţují hrady a zámky.
Rovněţ vesnické památkové rezervace jsou koncentrovány do Jihočeského kraje (16
rezervací, v Plzeňském kraji 5). V kaţdém kraji se nachází jeden skanzen. V JČK je to Záluţí,
v PK Chanovice. V Jihočeském kraji se nacházejí také dvě památky UNESCO – Český
Krumlov a Holašovice.
Kulturní zařízení se koncentrují především ve velkých městech. Nejlépe vybavenými
středisky jsou tedy Plzeň a České Budějovice. Mimo tato centra jsou lépe vybavena města
Jihočeského kraje, coţ vyplývá i z velikostní struktury obcí (větší počet relativně velkých
měst neţ v Plzeňském kraji). Další údaje o kulturních zařízeních viz kapitola A.2.
Střediska cestovního ruchu je moţné klasifikovat i na základě jejich funkčního typu (obr. 15.,
tab. 15.); přitom některá střediska mohou spadat i pod více typů. Tato typologie vychází
především z přírodních předpokladů území a typů krajiny. V oblasti Šumavy se nacházejí
především horská střediska zimní a letní rekreace. Letní rekreace u vody je typická pro
střediska v okolí Lipna a dalších vodních nádrţí a rybníků, např. na Třeboňsku. Podobně
vodácká turistika se realizuje především ve střediscích u vodních toků (zejména na Vltavě a
Luţnici). Atraktivita historických měst je dána jejich významem v minulosti a zachovalostí
kulturně-historického dědictví; nejvýznamnějšími jsou České Budějovice, Plzeň a Český
Krumlov. Střediska vyuţívající přírodní atraktivity a lázeňská střediska jsou lokalizována
v místech výskytu příslušných přírodních zdrojů.
45
Obr. 14: Návštěvnost středisek cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.
46
Obr. 15: Funkčně-prostorová organizace cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování.
47
Tab. 15: Hodnocení významu turistických středisek a atraktivit regionu Jihozápad
Středisko nadregionálního významu
(národního a mezinárodního) Středisko regionálního významu
(krajského)
středisko funkční typ středisko funkční typ
Jihočeský kraj
České Budějovice Strakonice
Český Krumlov Varvaţov
Třeboň Sezimovo Ústí
Lipno nad Vltavou Nová Bystřice
Horní Planá Kunţak
Chlum u Třeboně Vimperk
Písek Vacov
Tábor Týn nad Vltavou
Bechyně Stráţ nad Neţárkou
Frymburk Orlík nad Vltavou
Stachy Zdíkov
Hluboká nad Vltavou Nová Pec
Jindřichův Hradec Přední Výtoň
Prachatice Vodňany
Kvilda Blatná
Nové Hutě Vráţ
Roţmberk nad Vltavou Roudná
NP Šumava Lenora
CHKO Šumava Staré Město pod Landštejnem
CHKO Třeboňsko Soběslav
Holašovice Kadov
Sedlice
Kaplice
Rokycany
Volyně
Suchdol nad Luţnicí
Nové Hrady
Blaţejov
Kubova Huť
CHKO Český les
Česká Kanada
Novohradské hory
Plzeňský kraj
Plzeň Ţihle
Ţelezná Ruda Stříbro
Srní Sušice
Modrava Babylon
Kašperské Hory Plasy
Hartmanice Kdyně
Klatovy Stráţ
Domaţlice Rejštejn
Konstantinovy Lázně Volduchy
NP Šumava Nýrsko
CHKO Šumava Dlouhá Ves
Horšovský Týn Koţlany
48
Středisko nadregionálního významu
(národního a mezinárodního) Středisko regionálního významu
(krajského)
středisko funkční typ středisko funkční typ
Tachov
Slavonice
Dačice
Příchovice
CHKO Český les
Pozn.: Zahrnuta byla pouze střediska nad 300 lůţek v HUZ.
Typologie středisek:
Střediska letní rekreace u vody
Horská střediska
Historická města národního a mezinárodního významu
Historická města nadregionálního významu
Historická města regionálního významu
Lázeňská střediska
Přírodní atraktivity (NP, CHKO)
Střediska kongresového cestovního ruchu/wellness
Venkovský cestovní ruch
Shrnutí
Cestovní ruch v regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto:
Hlavními přírodními atraktivitami jsou Šumava, Lipno a okolí, oblast Třeboňska,
horní tok Vltavy a povodí Luţnice. Nejvýznamnějšími kulturně-historickými
památkami jsou hrad a zámek Český Krumlov a zámek Hluboká nad Vltavou.
Lázeňství reprezentují zejména lázeňská střediska Třeboň a Bechyně (Jihočeský kraj)
a Konstantinovy Lázně (Plzeňský kraj). Město Plzeň má značný potenciál pro rozvoj
gastroturistiky.
Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou výrazně vyšší v Jihočeském kraji –
přítomnost řady kulturně-historických atraktivit (památky UNESCO, velký počet
městských i vesnických památkových rezervací, velmi navštěvované hrady a
zámky…) i přírodních atraktivit (Šumava, Lipno, Třeboňsko, sjízdné řeky Vltavy a
Luţnice) a více rozvinutá turistická infrastruktura (včetně ubytovacích kapacit).
V regionu je silný – a dosud nevyuţitý – potenciál rozvoje venkovské turistiky a
agroturistiky. Venkovská turistika je příleţitostí zejména pro Plzeňský kraj, který
jinými typy atraktivit disponuje výrazně méně neţ Jihočeský kraj. Budoucí potenciál
za splnění mnoha podmínek (vybudování adekvátního počtu a kvality základní a
doprovodné turistické infrastruktury doplněné o kvalitní sluţby, cílený a rozsáhlý
marketing oblasti dle ţádaných typů návštěvníků a poţadavků na typ destinace,
koordinace aktivit jednotlivých aktérů v území atd.) lze spatřovat i v oblasti Českého
lesa.
Nadprůměrná podnikatelská aktivita a zaměstnanost v příhraničních oblastech celého
NUTS II regionu Jihozápad (dominantní oblast Šumavy, doplňkové oblasti Třeboňska,
Českého lesa nebo Českého Krumlova a okolí).
49
Dlouhodobý pokles počtu přenocování, se začátkem jiţ před ekonomickou krizí, která
ho ještě zvýraznila. V posledních letech je pokles intenzivnější v Jihočeském kraji.
Zkracuje se i délka pobytu návštěvníků.
Vybavenost středisek lůţkovými kapacitami je dobrá. Převaţují ubytovací zařízení
niţších kategorií, kapacita zařízení hotelového typu je poměrně malá. Celkový počet
lůţek a hromadných ubytovacích zařízení je vyšší v Jihočeském kraji, coţ souvisí
s jeho větší turistickou atraktivitou.
Cestovní ruch je na většině území regionu Jihozápad výrazně sezónní, směřovaný
v letní sezóně především do rekreačních oblastí v blízkosti přehradních nádrţí,
rybníků a sjízdných řek nebo do horských oblastí. V zimní sezóně je navštěvovaná
zejména Šumava (nepoměrně více neţ Český les).
50
A.4 PROJEKTY FINANCOVANÉ Z ROP JZ
Od počátku programového období (tj. za 4 roky; stav k 3. lednu 2011) bylo podáno do ROP
NUTS II Jihozápad za prioritní osy 1 až 3 celkem 2 337 ţádostí v souhrnné hodnotě přes
40 mld. Kč, coţ představuje 218,1 % celkové alokace. Rozhodnuto bylo o podpoření 534
projektů, ovšem 4 projekty byly staţeny ţadatelem po podpisu smlouvy. Celkem je tedy
aktuálně podpořeno 530 projektů v celkové hodnotě cca 8,2 mld. Kč – 44,3 % z celkové
alokace. Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno cca 4,8 mld. Kč, coţ je
25,9 % z celkové alokace.
Podané ţádosti
Celkový objem poţadovaných finančních prostředků k 3. lednu 2011 převyšuje celkovou
alokaci na operační program o více neţ 150 %, coţ je nejvyšší procento ve srovnání
s ostatními ROP.
Finanční nároky projektů
K 3. lednu 2011 tvoří objem proplacených finančních prostředků za prioritní osy 1 aţ 3
cca 25,9 % z celkové alokace, čímţ se řídící orgán umístil na průměrném pátém místě
ve srovnání s ostatními ROP.
K danému datu bylo finančně ukončeno 254 projektů v hodnotě zhruba 4,8 mld. Kč. Celkem
tak byla finančně ukončena přibliţně polovina ze všech schválených projektů.
Tab. 16: Údaje o projektech a stavu čerpání finančních prostředků ROP Jihozápad
Prioritní
osa /
Oblast
podpory
Celková
alokace
podpory
Podané ţádosti
Projekty
s vydaným
Rozhodnutím/
Smlouvou*
Finančně ukončené
projekty
v mil. Kč počet mil. Kč % počet mil. Kč počet mil. Kč
od počátku období od počátku období od počátku období
1.1 5 656,3 53 3 981,9 70,4 38 2 653,6 13 900,4
1.2 163,8 34 182,5 111,4 21 68,5 15 45,4
1.3 655,0 7 569,9 87,0 6 194,9 0 0,0
1.4 573,2 2 466,6 81,4 1 16,5 1 16,5
1.5 1 152,0 432 4 227,2 366,9 83 598,0 51 504,7
1 8 200,3 528 9 428,1 115,0 149 3 531,5 80 1 467,0
2.1 1 219,9 16 606,4 49,7 12 340,0 1 122,5
2.2 1 033,3 87 2 464,0 238,5 30 574,9 16 508,4
2.3 620,8 223 3 193,4 514,4 42 361,2 23 295,0
2.4 973,7 334 4 893,8 502,6 46 531,8 29 415,7
2.5 755,7 192 2 676,0 354,1 34 409,1 17 289,4
2.6 1 380,9 94 3 111,8 225,3 30 570,5 18 548,8
2 5 984,4 946 16 945,5 283,2 194 2 787,5 104 2 179,9
3.1 2 512,3 567 10 583,6 421,3 88 1 245,5 32 780,5
51
Prioritní
osa /
Oblast
podpory
Celková
alokace
podpory
Podané ţádosti
Projekty
s vydaným
Rozhodnutím/
Smlouvou*
Finančně ukončené
projekty
v mil. Kč počet mil. Kč % počet mil. Kč počet mil. Kč
od počátku období od počátku období od počátku období
3.2 957,1 149 2 732,9 285,5 54 491,5 20 279,5
3.3 221,3 147 491,8 222,3 45 111,9 18 64,9
3 3 690,7 863 13 808,3 374,1 187 1 848,9 70 1 125,0
ROP JZ 18 426,6 2 337 40 181,9 218,1 530 8 168,0 254 4 771,9
Pramen: MSC2007, MONIT, ke dni 3. 1. 2011. * Projekty, které jsou vedeny jako přijaté (stav P3 aţ P7)
Měnový kurz: 1 EUR = 25,24 CZK – měsíční kurz převzatý z MSC2007.
Výše uvedená tabulka shrnuje v několika vybraných charakteristikách současný stav, kterému
by se mohlo říkat „poločas“, finančního naplňování Regionálního operačního programu
NUTS 2 Jihozápad v období 2007–2013. Podrobnější informace o schválených projektech (ke
dni 3. 1. 2010, hodnoty indikátorů k 17. 2. 2011) jsou souhrnně prezentovány v příloze 14.
Z tabulky je patrné, ţe zájem ţadatelů o finance, doloţený finančním objemem předloţených
ţádostí, výrazně přesahuje finanční alokaci jednotlivých oblastí podpory. Pouze ve čtyřech
případech (oblasti podpory 1.1, 1.3, 1.4, 2.1) jsou zatím poţadavky menší neţ moţnosti ROP
JZ.
Z hlediska jiţ rozdělených financí, tzn. projektů s vydaným rozhodnutím či podepsanou
smlouvou o dotaci, lze konstatovat, ţe celkově je jiţ rozdělena zhruba polovina
prostředků. Z tematických os (1–3) připadá nejmenší podíl financí na projekty prioritní osy
„Rozvoj cestovního ruchu“ (22,6 %), naopak největší podíl připadá na prioritní osu
„Dostupnost center“ (43,2 %).
Finanční prostředky se rozdělují postupně dle předem stanovených harmonogramů
jednotlivých výzev. Podíl zbývajících dostupných financí (pro budoucí výzvy nebo pro
projekty v některé fázi hodnocení) průměrně odpovídá i aktuální pozici přibliţně v polovině
programovacího období.
Z největší části jsou schválenými projekty vyčerpány prostředky v oblastech podpory 2.3
Revitalizace částí měst a obcí a 2.2 Rozvojové projekty spádových center, v nichţ zbývá
méně neţ 45 % prostředků. Více neţ polovina financí je vyčerpána ještě v oblastech podpory
2.4, 2.5, 1.5, 3.2, 3.3. Naopak největší rezervy zůstávají v oblasti podpory 1.4 Rozvoj
regionálních letišť (vyčerpáno je pouze 2,9 %), a dále také ve 2.1 Integrované projekty
rozvojových center a 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy (vyčerpána méně
neţ třetina alokace).
Pro rok 2011 se chystají další výzvy, které ve většině případů budou jiţ obsahovat finanční
alokace ROP na rok 2013. Největší částky budou alokovány na výzvy do oblastí podpory 1.1
(cca 1 mld. Kč) a 3.1 (cca 350 mil. Kč).
Územní rozloţení projektů
Účelem této kapitoly je nastínit celkový efekt, který schválené projekty přinesou do
jednotlivých okresů regionu Jihozápad. Budou tedy hodnoceny počty projektů a objemy
financí za oblasti podpory v jednotlivých okresech. Zahrnuty jsou zde pouze schválené
52
projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace
ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje certifikovány). Finanční objem je
definován jako celkový objem financí na realizaci daného projektu – tedy včetně vlastního
spolufinancování ţadatelů a nezpůsobilých výdajů. Vzhledem k tomu, ţe řada
doporučených/schválených projektů nemá dosud uzavřenou Smlouvu, byl pro zachování
konzistence údajů analyzován celkový objem financí uvedený v projektové ţádosti. Podrobné
číselné údaje jsou shrnuty v příloze 14.
Schválené projekty v prioritních osách 1 a 2 jsou realizovány především v Jihočeském kraji
(poměr je zhruba 60 : 40 %). Dominance Jihočeského kraje je ještě výraznější u prioritní osy
3 (dvě třetiny projektů a zhruba 70 % financí), coţ je dáno větší turistickou atraktivitou a
rozvinutější turistickou infrastrukturou JČK.
U prioritní osy 1 Dostupnost center směřovalo nejvíce projektů (23,5 %) i největší objem
financí (40,2 %) do okresu České Budějovice. Podle počtu projektů je na druhém místě okres
Tachov (9,4 %), ovšem objemem financí (2,8 %) je aţ na sedmém místě. Z hlediska financí je
na druhém místě Plzeň-město (17,0 % prostředků osy 1), ale pouze s 4,0 % projektů. Nejméně
projektů bylo podáno v okresech Český Krumlov, Domaţlice, Plzeň-město, Plzeň-jih a
Rokycany, nejméně financí připadlo na okresy Český Krumlov, Plzeň-jih, Rokycany a
Strakonice.
Dosud schválené projekty budou v ose 1 znamenat zejména 795 obcí nově zapojených do
integrovaného dopravního systému (dosud se díky projektům zapojilo 660 obcí, tedy 83,0 %
schváleného stavu) a 69 nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů (aktuálně
vybudováno 53,2 % z nich). Pro veřejnou dopravu bude pořízeno celkem 56 nových vozidel.
Bude vybudováno celkem 22,85 km nových silnic II. a III. třídy a rekonstruováno 215 km.
Tyto charakteristiky jsou však dosud naplněny pouze z 2 %. Zhruba dvou třetin stavu
schváleného v ţádostech jiţ dosáhly místní komunikace; nově má být vybudováno 13 km,
zrekonstruováno 83 km.
V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí připadá nejvíce projektů (celkem třetina) na
okresy České Budějovice (21,1 %) a Plzeň-město (11,3 %). Tento vysoký podíl je ovlivněn
mj. tím, ţe krajským městům je výhradně věnována oblast podpory 2.1 (v níţ bylo schváleno
9 projektů Českých Budějovic a 3 projekty Plzně za celkem 606 mil. Kč), coţ celkový počet
projektů i objem financí výrazně zvyšuje. Značný počet projektů byl schválen i v okresech
Tábor, Klatovy a Jindřichův Hradec, naopak nejméně v okresech Prachatice, Písek, Rokycany
a Plzeň-sever. Nejvyšší objem financí byl alokován do okresu Klatovy (19,8 %), zejména na
rozvoj zdravotnické péče (téměř 980 mil. Kč). Nejméně financí získaly okresy Prachatice,
Rokycany a Český Krumlov.
Projekty v rámci osy 2 mají přinést 105 pracovních míst v oblasti udrţitelného rozvoje měst
(dosud vzniklo 41,0 %) a 17 pracovních míst v oblasti udrţitelného rozvoje venkova (zde
vzniklo jiţ 72 pracovních míst, hodnota tedy byla více neţ 4x překročena). Celková rozloha
revitalizovaných ploch ve městech (14,8 ha) více neţ třikrát převyšuje revitalizovanou plochu
na venkově (4,1 ha). Dosud bylo revitalizováno 50,4 %, resp. 40,0 % této rozlohy. Plochy
nově vybudovaných či rekonstruovaných objektů vzdělávání, zdravotní péče či sociálních
sluţeb se pohybují v desítkách tisíc m2 (rozloha jiţ hotových ploch kolísá mezi 30 a 50 %
těchto hodnot). Počty nově nakoupeného vybavení se pohybují ve stovkách kusů.
Specializovanými přístroji má být nově vybaveno 283 zdravotnických zařízení (dosud pouze
3,9 % z nich).
Nejméně financí směřovalo do prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu (pouze 26,2 %,
zatímco do os 1 a 2 zhruba po 36–37 %). Výrazně nejvíce schválených projektů (22,1 %) i
53
financí (34,4 %) pochází z okresu České Budějovice. V počtu projektů následují okresy
Klatovy (10,4 %), Tábor (8,3 %) a Plzeň-město (7,7 %). Z hlediska financí jsou na druhém a
třetím místě okresy Český Krumlov (14,7 %) a Plzeň-město (12,7 %). Nejméně z osy 3
čerpají okresy Plzeň-jih, Rokycany a Domaţlice (méně neţ 4 % financí i projektů). Relativně
málo financí směřovalo i do okresů Strakonice a Tachov (2,3 a 2,5 %).
Projekty osy 3 mají přinést 194 pracovních míst, zatím vzniklo 58,1 % z nich. Vznikne nebo
bude rekonstruováno 2 330 lůţek v ubytovacích zařízeních (dosud je realizována třetina
z nich); nově bude certifikováno 41 ubytovacích zařízení. Z délky nově vybudovaných
cyklostezek a cyklotras, stanovené ve schválených projektech, jiţ byla vybudována polovina;
z hipostezek, pěších stezek a vodních cest však dosud ţádná. Bude zrekonstruováno 48
památkových objektů a zrestaurováno 5 movitých kulturních památek. Marketing území bude
podpořen 217 novými propagačními nebo marketingovými produkty (jiţ vznikly tři čtvrtiny
z nich). Pro snazší orientaci a směrování návštěvníků bude vytvořeno 32 produktů,
v současnosti jiţ existují dvě třetiny z nich.
Shrnutí
Projekty financované z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihozápad lze souhrnně
charakterizovat takto:
Aktuálně (na začátku roku 2011) zbývá k rozdělení ještě zhruba polovina celkové
alokace ROP JZ, ovšem mezi jednotlivými oblastmi podpory jsou výrazné rozdíly.
Nejvíce jsou vyčerpány oblasti podpory 2.3, 2.2, 2.4, 2.5, 1.5, 3.2, 3.3. Naopak finance
zbývají především v oblastech 1.4, 2.1, 1.3.
Prostředky z prioritní osy 1 a 2 směrovaly nejvíce do okresů České Budějovice a
Plzeň, u projektů cestovního ruchu i do okresu Český Krumlov.
Celkově nejniţší absorpční kapacita se projevila v okresech Rokycany a Domaţlice,
poměrně nízká je i v okresech Písek, Plzeň-sever a Plzeň-jih.
54
A.5 SWOT ANALÝZA
SWOT analýza byla zpracována za kaţdou tematickou oblast samostatně. Největší pozornost
byla věnována oblasti cestovního ruchu (vzhledem k jeho významu pro region a struktuře
financí zbývajících v ROP JZ, a také vzhledem ke koncipování návrhové části IPRÚ).
Dopravní dostupnost a obsluţnost
SILNÉ SLABÉ
Dobré napojení regionu na dálniční systém
České republiky, hustá síť silnic 1. třídy
Snadná dostupnost hlavního města Prahy
Vysoký podíl elektrifikovaných a
rychlíkových ţelezničních tratí, výstavba
koridorových ţelezničních tratí
Dobré zajištění základní dopravní obsluţnosti
veřejnou hromadnou dopravou
Perspektivy pro zapojení dvou letišť do
systému veřejných mezinárodních letišť
Nízká vzájemná dopravní propojenost obou
krajů
Problematické zajišťování dopravní
obsluţnosti horských a odlehlejších regionů
Špatné dopravní propojení ţelezniční
dopravou s ostatními regiony (kraj Vysočina)
Negativní environmentální důsledky silniční
dopravy pro obyvatele velkých měst a jejich
bezprostředního zázemí
Absence obchvatů na silnici I/3 (E55)
Nízké vyuţívání ţelezniční dopravy, zastaralá
ţelezniční infrastruktura
Absence integrovaného dopravního systému
v Jihočeském kraji
Omezený rozsah městské hromadné dopravy
v přilehlých sídlech u velkých měst
Oslabená pozice veřejné hromadné dopravy
oproti individuální automobilové dopravě
PŘÍLEŢITOSTI OHROŢENÍ
Zapojení příměstských ţeleznic do systému
městské dopravy
Modernizace dopravní sítě, výstavba
rychlostní silnice R4
Rozvinutí přeshraničních dopravních vazeb
Rozvoj cyklistické dopravy
Rozvoj parkovišť typu P+R
Pokračující konkurence individuální
automobilové dopravy ve vztahu k veřejné
hromadné dopravě
Suburbánní výstavba a s ní související
problémy se zajištěním dopravní obsluţnosti
nově vzniklých suburbií
Rušení lokálních ţelezničních tratí a
omezování provozu na nich
Redukce počtu spojů veřejné hromadné
dopravy
Zhoršování stavu některých komunikací
55
Rozvoj měst a obcí
SILNÉ SLABÉ
Mírný, ale stabilní růst počtu obyvatel regionu
od roku 2004
Výrazný trend zlepšování vzdělanosti obyvatel
(od roku 2001)
Nízká nezaměstnanost v Jihočeském kraji
Rozvoj vysokého školství (ovšem nevyváţeno
z hlediska krajů)
Vysoké kapacity domů s pečovatelskou
sluţbou, domovů pro seniory a domovů pro
osoby se zdravotním postiţením v přepočtu na
obyvatele
Velmi dobrá vybavenost Jihočeského kraje
kulturní a sportovní infrastrukturou
Polovina lokalit brownfields připravena
k regeneraci
Stárnutí obyvatel Plzeňského kraje (věkové
poměry méně příznivé oproti průměru ČR)
Vysoká nezaměstnanost v okrajových ORP
Značné rozdíly mezi okresy v nabídce
disponibilních kapacit zdravotnických zařízení
Nedostatečné pokrytí území (zejména
Jihočeského kraje) zdravotnickou záchrannou
sluţbou
Počet ţadatelů o umístění v domově pro
seniory vyšší neţ současná kapacita domovů
Nárůst počtu ţadatelů o místo v domovech pro
osoby se zdravotním postiţením a domovech
se zvláštním reţimem
Vysoký podíl brownfields s ekologickou
zátěţí v Jihočeském kraji
PŘÍLEŢITOSTI OHROŢENÍ
Vytvoření podmínek pro prohlubování a
zvyšování odbornosti pracovníků ve
zdravotnictví a sociálních sluţbách
Změny oborové struktury středních škol
s ohledem na potřeby trhu práce
Zjednodušení podmínek pro zakládání
soukromých praxí lékařů
Větší systémová podpora ambulantních a
terénních sociálních sluţeb
Podpora a další rozvoj socioekonomických,
kulturních a dalších aktivit s Rakouskem a
Německem
Zánik některých oborů ţádaných na trhu práce
z důvodu nenaplněnosti škol (zejména
odborné střední vzdělání)
Odchod kvalifikovaných pracovníků ze
zdravotnictví
Nedostatečné kapacity zdravotní a sociální
péče vzhledem k pokračujícímu stárnutí
obyvatel
56
Cestovní ruch
SILNÉ SLABÉ
Jiţní Čechy a Šumava (např. i spolu
s Krkonošemi) patří mezi nejatraktivnější a
nejnavštěvovanější turistické regiony v ČR
Velmi výhodná geografická poloha regionu
pro zahraniční návštěvníky z Rakouska a
Německa
Významný potenciál domácích návštěvníků
z Prahy, Plzeňska a Českých Budějovic
Vysoce atraktivní přírodní potenciál Šumavy,
Jiţních Čech a Českého lesa pro rozvoj
cestovního ruchu, zejména jeho šetrných
forem
Unikátní potenciál Třeboňské pánve pro
aktivní (zejména cykloturistiku) a letní
rekreaci u vody (vodácká turistika, koupání)
Potenciál pro vodní sporty a rekreaci u
vodních ploch (Lipno, Hracholusky, Babylon,
mnoţství rekreačních rybníků)
Lázeňství a lázeňský cestovní ruch (Třeboň,
Bechyně, Vráţ u Písku, Konstantinovy Lázně)
Výborné podmínky Plzeňského kraje pro
rozvoj současných evropských turistických
trendů – gastroturistiky, záţitkové a
venkovské turistiky
Velmi atraktivní potenciál kulturních a
historických památek v Jihočeském kraji
(UNESCO, mnoho památkových rezervací)
Existence lokálních i regionálních turistických
informačních center ve střediscích cestovního
ruchu (51 v Plzeňském a 36 v Jihočeském
kraji)
Vysoký podíl velkoplošných chráněných
území v regionu Jihozápad
Kvalitní regionální turistické informační
portály (jiznicechy.cz, sumava.cz,
turisturaj.cz, aj.)
Kvalitní systém udrţovaných a značených
turistických tras včetně budovaných
cyklostezek a tras
Vysoká kvalita ţivotního prostředí obou krajů
bez významnějších ekologických problémů
Poměrně dobrá vybavenost Jihočeského kraje
kulturní a sportovně-rekreační infrastrukturou
Dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci
Rozvinutá turistická infrastruktura v hlavních
střediscích cestovního ruchu
Problematické zajišťování základní dopravní
obsluţnosti horských a odlehlejších regionů
Nepravidelné zajištění turistické dopravy ve
vybraných turistických střediscích (cyklobusy,
zimobusy…)
Dosud rigidní a mnohdy nepředvídatelný
přístup v ochraně přírody v národním parku
Šumava vůči rozvoji cestovního ruchu
Absence integrovaného dopravního systému
v Jihočeském kraji
Nedostatek moderních návštěvnických center
ve významných turistických střediscích
Značné rozdíly v turistické atraktivitě
jednotlivých částí území (Jihočeský vs.
Plzeňský kraj, příhraniční oblasti vs. zbytek
regionu…)
Dlouhodobé vnímání Plzeňského kraje ze
strany domácích návštěvníků jako
průmyslového regionu
Silná sezónnost na velké části území (převaha
letní rekreace v celém regionu, zimní sezóna
pouze Šumava, Český les a Lipno)
Nízký podíl ubytovacích zařízení vyšší
kategorie
Vysoký podíl jednodenní návštěvnosti,
dlouhodobý pokles délky pobytu návštěvníků
Dlouhodobě klesající počet návštěvníků a
jejich přenocování
Nedostatečná tvorba a nabídka konkrétních
specifických turistických produktů v regionu
Nedostatečné budování naváděcích a
orientačních systému pro turisty pro
návštěvníky
Absence regionálního rezervačního systému
cestovního ruchu
Stále špatný stav technických a kulturně-
historických památek a atraktivit
Negativní dopady ekonomické krize na
cestovní ruch v regionu
57
Velmi dobré podmínky pro různé typy
turistiky: aktivní, kulturně-poznávací,
venkovskou, vodáckou atd.
Rozvoj regionálního destinačního
managementu (Jihočeská centrála cestovního
ruchu, Regionální rozvojové agentury
Plzeňského kraje, jiţních Čech…)
Existence kvalitních programových a
koncepčních dokumentů k rozvoji cestovního
ruchu
PŘÍLEŢITOSTI OHROŢENÍ
Zkvalitňování turistické dopravní
infrastruktury a dostupnosti středisek
cestovního ruchu z obou stran hranice
Další rozvoj cyklistické dopravy
Značný potenciál území pro rozvoj
venkovských forem cestovního ruchu ve
známých i v méně známých turistických
oblastech (Oblast Českého lesa, Plzeňsko,
Kaplicko, Dačicko…)
Podpora a další rozvoj socioekonomických,
kulturních a dalších aktivit s Rakouskem a
Německem
Cílenější zaměření budoucích dotačních aktivit
v oblasti cestovního ruchu do potenciálních
regionů a jejich synergie na aktivity z dalších
oblastí (doprava, ţivotní prostředí, venkov…)
Efektivně vyuţít významné příleţitosti Plzeň –
město kultury 2015 pro rozvoj cestovního
ruchu i v širším zázemí města a ke zlepšení
image celého Plzeňského kraje
Rozvoj moderních forem cestovního ruchu ve
městech – kongresová incentivní, zábavní
turistika
Zvyšování kvality stávajících ubytovacích
zařízení
Propojování šumavských lyţařských areálů
nejen na české straně ale po obou stranách
hranice společnými skipasy
Spolupráce s rakouskými a německými
partnery při rozvoji a propojení aktivit
přeshraničního cestovního ruchu
Vstřícnější komunikace mezi ochranou přírody
a turisticko-rekreačním vyuţitím NP Šumava
Prohlubování tranzitního charakteru zejména
Plzeňského kraje na úkor cílového regionu
Pokles návštěvnosti z důvodu nízké kvality
doprovodné turistické infrastruktury a sluţeb
Pokles návštěvnosti lyţařských středisek
z důvodu vyšší kvality, relativní blízkosti a
cenové konkurence alpských destinací
Rigidní ochrana ţivotního prostředí můţe
dlouhodobě podvazovat rozvoj cestovního
ruchu v dotčených územích
Absence dotační podpory pro oblast
cestovního ruchu v budoucím období
Evropské unie 2014–2020
Podcenění významu rozvoje cestovního ruchu
pro malé a střední podnikání a pro tvorbu
nových pracovních míst
Neprovázanost státní a regionální podpory
cestovního ruchu, zejména v oblasti.jeho
marketingové a investiční podpory
58
59
B. NÁVRHOVÁ ČÁST
60
B.1 ANALÝZA SOCIOEKONOMICKÝCH ROZDÍLŮ
Obecně lze říci, ţe kaţdé území v sobě zahrnuje dílčí regiony s lepší i horší
socioekonomickou situací. Existují dva typy přístupů k řešení takovýchto rozdílů – jedním
z nich je podpora silných regionů (která následně povede ke zlepšení situace i ve slabších
regionech), druhým je přímá podpora regionů slabých. Současná regionální politika
uplatňovaná na úrovni ČR i krajů vyuţívá druhý naznačený přístup. Proto i v dalším textu
budou rozdíly mezi jednotlivými částmi regionu Jihozápad hodnoceny z tohoto pohledu.
Klíčové přitom je identifikovat kromě celkové situace také konkrétní témata, jeţ v dané
oblasti vytvářejí hlavní problémy.
Pro hodnocení byl pouţit soubor statistických ukazatelů, hodnocených za pětileté období
(roky 2004–2009). Zvoleny byly ukazatele, jeţ jsou dostupné z veřejných statistických zdrojů,
jsou sledovány aţ do úrovně ORP a zároveň v kaţdoročním časovém horizontu. Takto můţe
být v případě potřeby provedena kdykoliv v budoucnu aktualizace.
Byly zvoleny následující ukazatele:
změna počtu obyvatel (vyjádřená v %),
index stáří,
počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel,
míra nezaměstnanosti,
počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel.
Hodnoty pětiletých průměrů těchto ukazatelů (v případě indexu změny počtu obyvatel jde o
rozdíl mezi těmito roky) za jednotlivá ORP byly srovnány s příslušnými průměrnými
hodnotami za region soudrţnosti Jihozápad a kartograficky znázorněny. Na obr. 16. jsou
odchylky od průměru regionu vyjádřeny formou sloupců, přičemţ směr vzhůru značí příznivé
hodnoty10
a směr dolů hodnoty nepříznivé. Z kartodiagramu tak lze identifikovat typy
problémů, které se v daném ORP projevují, a dále také území, v nichţ se problémy kumulují.
Rozdíly v rámci regionu Jihozápad
Situace v jednotlivých ORP je značně rozdílná. U některých obvodů se hodnoty všech
ukazatelů pohybují zhruba v blízkosti průměru regionu soudrţnosti, u jiných dosahuje jeden či
více ukazatelů výrazně odlišných hodnot.
Ve změně počtu obyvatel se mezi obvody rozdíly příliš neprojevují. Za období let 2004–2009
se počet obyvatel regionu NUTS II Jihozápad nijak výrazně neměnil – přibylo 2,9 %
obyvatel. Populace se sníţila pouze v ORP Dačice a Milevsko (obě území z JČK), a to ještě
jen o méně neţ 1,5 %. Nejvíce přibylo obyvatel v ORP v zázemí krajských měst; o více neţ
5,0 % vzrostl počet obyvatel na Vodňansku, Přešticku a Nýřansku.
10
Většinou se jedná o nadprůměrné hodnoty. Ovšem u míry nezaměstnanosti jsou z logiky tohoto ukazatele
příznivými hodnotami ty podprůměrné.
61
Obr. 16: Vybrané socioekonomické ukazatele v územích ORP regionu soudrţnosti Jihozápad za období let 2004–2009 Pramen: vlastní zpracování.
62
Hodnota indexu stáří je za region soudrţnosti poměrně příznivá – 102,2 (coţ je však
ovlivněno dosti nízkými hodnotami indexu do roku 2006). Rozdíly mezi obvody ORP jsou ale
velmi výrazné: nejvyšší hodnota indexu stáří (Milevsko) je 1,9násobkem hodnoty nejniţší
(Kaplice). Hodnoty niţší neţ 100, tedy obyvatelstvo do 15 let převaţující nad obyvateli nad
64 let, byly zaznamenány u více neţ poloviny ORP. Jde především o obvody v širším zázemí
velkých měst, kam se stěhují relativně mladší obyvatelé, a také o některé periferní regiony
(v nichţ jsou příznivé věkové poměry dány skladbou obyvatel). Převaha nejstarší sloţky
obyvatel je typická pro obvody leţící při hranicích krajů a pro velká města (tj. Plzeň; u ORP
České Budějovice zahrnuje příznivá průměrná hodnota jednak poměrně staré obyvatelstvo ve
vlastním městě, jednak obyvatelstvo mladé bydlící v okolních obcích).
U počtu ekonomických subjektů dosahuje nadprůměrných hodnot pouze 7 obvodů ORP,
z toho 5 v Jihočeském kraji. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele na Plzeňsku a
Českobudějovicku jsou ovlivněny kromě skutečné koncentrace ekonomických subjektů také
přítomností řady sídel podniků (přestoţe jejich provozovny se mohou nacházet v jiném ORP).
Nízké hodnoty se často objevují u ORP leţících v periferních polohách, ovšem ne vţdy se
jedná o horské regiony (viz příznivé hodnoty např. Vimperska či Tachovska).
Podobně jako jiné ukazatele je i míra nezaměstnanosti nejméně příznivá v periferních ORP a
v ORP na hranicích krajů; niţší nezaměstnanost bývá obvyklá pro okolí velkých měst. Pro
(ne)zaměstnanost je totiţ klíčová nejen dostupnost pracovních příleţitostí přímo v dané obci
či ORP, ale také podmínky pro dojíţďku za prací na delší vzdálenost. Rozdíly mezi
jednotlivými obvody jsou u míry nezaměstnanosti ještě markantnější neţ v případě indexu
stáří – maximální hodnota (Stříbro) je 2,7násobkem hodnoty minimální (České Budějovice).
Počet dokončených bytů zprostředkovaně charakterizuje zájem o bydlení v daném území
(kromě toho je však také do jisté míry ovlivněn cenou nemovitostí a případně i fyzickou
dostupností stavebních pozemků). V rámci regionu Jihozápad vykazuje tento ukazatel největší
rozdíly mezi ORP. V ORP Horšovský Týn se za sledované období – v přepočtu na 1 000
obyvatel – postavilo 10,5x více bytů neţ v ORP Týn nad Vltavou. Mezi obvody ORP se opět
projevuje diferenciace v závislosti na jejich poloze.
Z hlediska celkového pohledu na kumulaci problémů (tab. 17) lze nejpříznivěji hodnotit ORP
Plzeň a České Budějovice, v nichţ jsou všechny, resp. 4 ukazatele vyšší neţ průměr regionu
Jihozápad. Na opačném konci ţebříčku se nacházejí čtyři obvody, v nichţ jsou všechny
ukazatele podprůměrné – Klatovy, Kralovice, Dačice a Kaplice. U deseti ORP je
nadprůměrný pouze jediný ukazatel; nejčastěji jde o index stáří, naopak u ţádného z nich
nejsou nad průměrem regionu počet ekonomických subjektů a počet dokončených bytů.
Tab. 17: Vybrané ukazatele v ORP regionu Jihozápad (průměr let 2004–2009)
Změna
počtu
obyvatel
(%)
Index stáří
Míra
nezaměst-
nanosti (%)
Počet ekon.
subjektů
(na 1 000
obyv.)
Počet dok.
bytů
(na 1 000
obyv.)
Počet
ukazatelů
nad
průměrem
Blatná 103,1 114,6 7,8 202 1,9 2
Blovice 104,5 109,3 5,1 208 3,0 3
České Budějovice 104,1 101,2 4,3 258 5,4 4
Český Krumlov 102,4 75,8 9,5 243 3,7 2
Dačice 98,7 93,4 9,9 182 2,0 0
Domaţlice 102,5 95,1 6,4 212 3,5 1
Horaţďovice 100,1 118,2 7,4 203 2,2 1
63
Změna
počtu
obyvatel
(%)
Index stáří
Míra
nezaměst-
nanosti (%)
Počet ekon.
subjektů
(na 1 000
obyv.)
Počet dok.
bytů
(na 1 000
obyv.)
Počet
ukazatelů
nad
průměrem
Horšovský Týn 104,7 88,8 7,3 195 6,3 2
Jindřichův Hradec 101,4 92,4 5,9 212 3,3 1
Kaplice 102,6 68,8 8,9 204 1,8 0
Klatovy 102,5 98,6 7,0 226 3,0 0
Kralovice 101,7 99,8 7,1 215 3,0 0
Milevsko 98,9 128,1 7,9 226 2,3 1
Nepomuk 104,0 122,3 6,1 212 1,8 3
Nýřany 107,9 88,0 5,7 199 5,3 3
Písek 101,3 109,2 6,8 233 2,3 1
Plzeň 104,5 128,0 5,5 282 4,0 5
Prachatice 100,0 79,7 6,3 241 2,3 2
Přeštice 108,0 99,1 4,6 201 4,5 3
Rokycany 103,6 114,5 6,5 222 3,4 3
Soběslav 101,0 110,9 7,1 213 2,6 1
Stod 105,5 90,0 5,3 182 4,8 3
Strakonice 100,9 107,1 7,0 224 1,7 1
Stříbro 104,0 82,5 11,4 194 2,3 1
Sušice 100,1 118,7 10,7 225 4,1 2
Tábor 100,7 110,3 6,1 248 3,6 3
Tachov 103,3 72,1 10,0 246 3,1 2
Trhové Sviny 103,8 89,6 5,4 197 4,1 3
Třeboň 100,9 109,6 5,6 211 3,9 3
Týn nad Vltavou 102,3 78,6 6,0 209 0,6 1
Vimperk 100,1 95,8 5,5 252 5,0 3
Vodňany 106,1 93,2 8,8 233 0,8 1
Jihozápad 102,9 102,2 6,5 235 3,6 -
Pramen: ČSÚ, MPSV.
Výše popsaný postup se pouţívá pro charakteristiku vybraných socioekonomických aspektů
území. Pro hodnocení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu však tento přístup příliš vhodný
není, protoţe cestovní ruch funguje na základě odlišných mechanismů neţ jiná odvětví (takţe
jej také charakterizují jiné ukazatele). Postupy hodnocení cestovního ruchu jsou zaloţeny na
analýze území z pohledu jeho potenciálu primárního (přírodní a společenské atraktivity v
území), sekundárního (turistická vybavenost území – infrastruktura a sluţby) a terciárního
(koordinace a řízení cestovního ruchu v území). Pro budoucí tematické zaměření aktivit je
podstatné také to, jak byly zacíleny dosud podpořené projekty z ROP Jihozápad.
Vzhledem k tomu, ţe oblast cestovního ruchu je pro Integrovaný plán rozvoje území NUTS II
Jihozápad klíčová, budou další kapitoly věnovány jiţ výhradně této problematice.
64
B.2 NEDOSTATKY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU
Budoucí zaměření podpory rozvoje cestovního ruchu na území regionu soudrţnosti Jihozápad
je vhodné nastavit tak, aby podpora v maximální míře napomohla vyuţití silných stránek
regionu a eliminaci stránek slabých. Přitom hlavním smyslem této studie je přispět k posílení
rozvoje cestovního ruchu v regionech, které rozvojový potenciál mají, ale dosud nebyl vyuţit.
Z tohoto důvodu je zde více pozornosti věnováno problematickým tématům, která rozvoj
cestovního ruchu v regionu Jihozápad omezují.
Níţe uvedený přehled nedostatků a bariér rozvoje cestovního ruchu vychází z provedených
analýz a z dalších zdrojů publikovaných v aktuálních programových a strategických
dokumentech obou krajů (Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky
2009–2013, Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje a jeho aktualizace, Koncepce
rozvoje cyklistické dopravy v JČK, Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji
aktualizace 2007, Program rozvoje Jihočeského kraje pro období 2007–2013 apod.).
Jihočeský kraj
Nedostatečně využitý potenciál historických měst
Historická města národního a mezinárodního významu tvoří asi ¼ celkové lůţkové kapacity
kraje, avšak na počtu přenocování pouze asi jednu pětinu. Důvodem je velmi krátká délka
pobytu návštěvníků historických měst, která se pohybuje okolo 2 přenocování (průměr je o
jeden den delší).
Sezónnost
Struktura nabídky a její vyuţití výrazně ovlivňuje časové rozloţení návštěvnosti. V
Jihočeském kraji se v období letní sezóny (červen – září) uskuteční 62 % všech přenocování.
Celková sezónnost je taţena především domácí poptávkou.
Rozvoj kongresového cestovního ruchu
Kongresový cestovní ruch můţe přispět především k růstu počtu přenocování v turisticky
atraktivních městech. Podle ČSÚ Jihočeský kraj ročně přiláká 32 tis. účastníků, tento
výsledek ho řadí aţ na deváté místo v ČR. Přitom svou kongresovou kapacitou patří kraj
v ČR mezi nejvýznamnější. Chybí však především akce národního a mezinárodního
významu.
Absence nabídky pro trávení volného času v době nepříznivého počasí
Pozice kraje je velmi silná v nabídce přírodních hodnot spojených s outdoorovými aktivitami.
Tato konkurenční výhoda je však významně oslabena v případě špatného počasí, jeţ
znemoţňuje či výrazně znepříjemňuje pobyt ve venkovním prostředí. Tuto skutečnost
povaţujeme i za velmi váţné riziko budoucího postavení regionu na trhu cestovního ruchu, a
to hlavně s ohledem na výrazně lepší situaci konkurenčních regionů v Rakousku a Německu.
Atraktivní interpretace přírodních a kulturních hodnot destinace
Rezervy regionu (kraje) lze hledat i v pojetí prezentace přírodních a kulturních hodnot
regionu. Dosavadní formy se uchylují na jedné straně k velmi odbornému výkladu (např.
informační tabule), na straně druhé k povrchní a statistické prezentaci skutečnosti. Návštěvníka destinace nemáme pouze informovat o faktech (např. o turistických cílech), ale
65
odkrývat hlubší souvislosti a vazby na okolí za pomoci ilustrativních a interaktivních
prostředků.
Absence tvorby reálných produktů cestovního ruchu – ve vazbě na vybrané cílové
skupiny
Při tvorbě produktů většina destinací a jejich aktéři tápou. Do jisté míry je tento fakt způsoben
širokým a abstraktním vymezením tohoto pojmu. Velmi často tak vznikají prázdné schránky,
bez konkrétní náplně. Mnohdy mají podobu nahodile poskládané nabídky turistických cílů,
chybí vazba na konkrétní a garantované sluţby v destinaci (např. vazba na certifikační
systémy). V důsledku toho turista výstupy těchto projektů nevnímá jako produkt, který by měl
být předmětem jeho spotřeby. Podceňována je i orientace aktivit přímo na návštěvníka.
Zjevně chybí představa o tom, pro koho jsou výstupy projektu určeny a jak je případný
návštěvník bude vyuţívat. Určování cílových skupin návštěvníků je čistě formální,
nepodloţené reálnými daty a globálními poptávkovými trendy. Např. dnes se velmi obtíţně
hledají konkrétní aktivity v tvorbě produktů CR pro v současnosti silný segment rodin
s dětmi.
Nízký stupeň integrace IT do produktů cestovního ruchu
Aktivity na internetu jsou dalším bolavým místem většiny našich destinací. V českém
prostředí je potenciál internetové komunikace vyuţíván velmi slabě. Přitom v souladu s
Buhalisem (2000) lze konstatovat, ţe vyuţívání technik e-marketingu představuje zásadní
faktor konkurenceschopnosti destinace. Internet se stává nejvýznamnějším zdrojem informací
o nabídce destinace (CzechTourism, 2007). Internet je ale pro destinace pouze
prostředkem (nástrojem) poskytování informací o své turistické nabídce. Není chápán
jako komplexní nástroj řízení a komunikace destinace. Chybí promyšlené a vnitřně
provázané aktivity v oblasti e-marketingu s vazbou na tvorbu konkrétních produktů
cestovního ruchu.
Nízký stupeň koordinace aktérů cestovního ruchu
Především jde o nedostatečnou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem při přípravě
a realizaci marketingových opatření. Rezervy lze přitom hledat hlavně u nedostatečné úrovně
vzájemné komunikace a v důsledku i nízké důvěry mezi sebou.
Plzeňský kraj
Výše uvedené nedostatky jsou v hrubých rysech platné i pro Plzeňský kraj. Dále jsou uvedeny
specifické problémy Plzeňského kraje.
Orientace návštěvníků pouze na vybrané lokality
Zájem návštěvníků kraje se významně orientuje pouze na oblast Šumavy a její zázemí a dobré
postavení má i krajské město Plzeň. Ostatní území aţ na výjimky nejsou centrem pobytového
cestovního ruchu. Nabídka je rozdrobena do jednotlivých solitérních turistických cílů, bez
silnějších vzájemných vazeb. Plzeňský kraj přitom disponuje hlavně přírodním
potenciálem, který není doposud vyuţit. Jedná se o vybrané oblasti venkova (např.
Kralovicko) a oblast Českého lesa.
Nevyprofilovanost některých částí kraje z pohledu nabídky pro cestovní ruch
66
Kraj jako celek trpí nejednoznačnou image jako prázdninové destinace cestovního ruchu.
V populaci není území dostatečně spojeno s moţnostmi trávení dovolené. Samotné město
Plzeň je spíše vnímáno jako město průmyslu, nikoliv jako historické město se silným
kulturním zázemím.
Nízké využití lůžek
Hodnota hrubého vyuţití lůţek v kraji kontinuálně klesá a je rychlejší, neţli průměr za celou
ČR. Stejně tak i vlastní hodnota vyuţití lůţek je podprůměrná (i ve srovnání s Jihočeským
krajem).
Sezónnost
Struktura nabídky a její vyuţití výrazně ovlivňuje časové rozloţení návštěvnosti. V
Plzeňském kraji se v období letní sezóny (červen – září) uskuteční 58 % všech přenocování.
Celková sezónnost je taţena především domácí poptávkou.
Kvalita služeb v cestovním ruchu
Především poměr mezi cenou a kvalitou poskytované sluţby nedosahuje standardů běţných
v konkurenčních rakouských a německých destinacích. Nejde o problém specificky pouze
Plzeňského kraje, ale výběrově celé ČR (tedy i Jihočeského kraje). Úroveň kvality sluţeb je
samozřejmě dána kvalifikovaností pracovní síly, popř. vlastníků a provozovatelů provozoven
(nedostatečná jazyková vybavenost personálu, špatné komunikační dovednosti, nedostatečné
odborné vzdělání vedoucích pracovníků v gastronomii a ubytovacích zařízeních). Vedle
lidských zdrojů je výběrově patrné i podcenění významu soukromých investic do
infrastruktury cestovního ruchu.
Absence marketingové strategie a marketingového plánu cestovního ruchu kraje
Zcela chybí výrazná marketingově orientovaná strategie komunikace s veřejností a
cílovými trhy. Dosavadní činnost se soustřeďuje na jednoduché aktivity v podobě tvorby
propagačních materiálů a inzerce ve vybraných médiích, bez vazby na promyšlenou
marketingovou strategii. Jednotlivé činnosti mají charakter ad hoc aktivit, které nejsou
provázány s distribucí propagačních materiálů, jejich přesným cílováním, nejednoznačným
reklamním sdělením. Propagace tedy není prováděna formou komunikačních kampaní
s jasnými a měřitelnými cíli a s vyuţitím celé škály nástrojů a technik propagačního mixu.
Taktéţ chybí vazba na positioning destinace – tj. strategie jak chce být destinace vnímána
potenciálními návštěvníky, jak chce být profilována směrem k cílovým skupinám, apod. S tím
souvisí i komunikace marketingových témat jakoţto nejabstraktnější formy produktu
cestovního ruchu. Přesto nesmí jít o pouhá hesla či prázdné schránky bez obsahu. Na
marketingová témata musí být navázány konkrétní a detailně zpracované produkty a
programy cestovního ruchu.
67
B.3 DOSAVADNÍ PODPORA PROJEKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU V RÁMCI ROP
NUTS II JIHOZÁPAD
V analytické části byl analyzován potenciál cestovního ruchu, zejména pak jeho funkčně-
prostorová struktura, a nejvýznamnější oblasti a střediska cestovního ruchu v Jihočeském a
Plzeňském kraji. V této kapitole bude zhodnocen dosavadní proces výběru a schválených
projektů cestovního ruchu v rámci ROP NUTS II Jihozápad (dále ROP JZ) v období prosinec
2007 aţ prosinec 2010.
Do následující analýzy byly vzaty všechny schválené (podpořené) projekty v oblasti 3.1, 3.2 a
3.3 prioritní osy 3 Cestovní ruch. Z důvodů rozdílných podmínek a předpokladů cestovního
ruchu jsou následující analýzy provedeny zvlášť za jednotlivé kraje.
Uvedené údaje o projektech byly postupně získávány z uveřejňovaných výsledků
jednotlivých výzev, a proto nemusí nutně souhlasit s konečnými údaji, které má a průběžně
reviduje ÚRR Jihozápad. Pro potřeby IPRÚ totiž není tak důležité mít přesná čísla, ale
důležité jsou zejména trendy a proporcionální rozložení projektů dle jednotlivých témat
(např. jaký podíl z nosných forem cestovního ruchu obsadily podpořené projekty).
Schválené (podpořené) projekty byly pro analýzu rozděleny ve věcné logice do následujících
jedenácti oblastí cestovního ruchu:
a) produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace,
b) ubytovací zařízení,
c) sportovně – rekreační infrastruktura,
d) muzea, galerie,
e) kulturně – historické památky pro cestovní ruch,
f) cyklostezky, lyţařské trasy,
g) lázeňská infrastruktura,
h) rozhledny,
i) ZOO,
j) turistická informační centra,
k) technická infrastruktura pro cestovní ruch.
Zmíněný ROP JZ v oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu navrhuje
následující širokou paletu typů podporovaných aktivit:
- Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky,vodní cesty,
přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení
- Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch
- Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch
- Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit
- Výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro kongresovou turistiku
- Výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro
lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness)
- Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem
- Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst
68
V oblasti podpory 3.2 Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v rozvoji cestovního
ruchu pak následující aktivity:
- Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek
- Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných
územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách
- Budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a
objektů
- Restaurování movitých kulturních památek
- Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů
A konečně v oblasti podpory 3.3 Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů
cestovního ruchu:
- Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu
- Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj
internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových
systémů)
- Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu
- Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu.
Konkrétní připravované a realizované projekty by měly být vţdy v souladu s koncepčními
dokumenty krajů, případně s dokumenty hierarchicky niţších územních celků.
Jihočeský kraj
Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013 si stanovila 4
hlavní prioritní osy, a to Podporu budování a zkvalitňování infrastruktury cestovního ruchu,
Podporu vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu, Monitoring, vyhodnocení a
případně návrhy úprav legislativy s dopadem na cestovní ruch a Podporu tvorby produktů
cestovního ruchu. Strategie má převáţně marketingový charakter a zaměřuje se především na
aplikaci moderních marketingových nástrojů v oblasti turistické nabídky a především
poptávky, příliš neřeší otázky budování základní a doprovodné turistické infrastruktury, tedy
oblastí, na jejichţ podpoře stojí více neţ 90 % aktivit prioritní osy 3 v ROP JZ.
Druhová skladba projektů
Z tabulek, které jsou uvedeny v příloze, za jednotlivé kraje ČR byla provedena srovnávací
analýza počtu projektů a finanční podpory podle výše uvedených druhů projektů. V tomto
srovnání vykazuje Jihočeský kraj určitá specifika, resp. podobnosti mezi ostatními kraji:
Prvním specifikem je poměrně značné mnoţství projektů proti jiným krajům ČR, totiţ 144
projektů, coţ je 13,2 % ze všech 1 092 projektů v celé ČR, identifikovaných k 31. prosinci
2010 (2. místo za Jihomoravským krajem). To koresponduje zároveň s nejniţší průměrnou
finanční podporou na jeden projekt mezi všemi kraji, resp. Jihočeský kraj je na 12. místě
s hodnotou 13,5 mil. Kč na 1 projekt (nejniţší částka připadá na kraj Jihomoravský – 12,5
mil. Kč, nejvyšší na Ústecký kraj – 40,3 mil. Kč, průměr za ČR je 18,5 mil. Kč).
Překvapivá je i nízká podpora do lázeňské infrastruktury – jen 1 podpořený projekt částkou
14,8 mil. Kč (to ale platí pro dalších 5 krajů) a do budování cyklostezek – jen 7 projektů
69
s 54,6 mil. Kč (2,8 % z celkové dotační podpory za osu 3) a rovněţ minimální podpora
turistickým informačním centrům – jen 2 projekty, resp. 0,2 % z celkové dotační podpory
cestovního ruchu (to rovněţ platí pro dalších 7 krajů).
Naprosto v souladu s koncepcí rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje je podpora
budování sportovně-rekreační infrastruktury, na kterou připadlo dosud 33 projektů s dotací
721 mil. Kč, tj. 23 % ze všech projektů, resp. 37,5 % z celkové výše dotační podpory.
Podobně zcela v souladu s výše zmíněnou koncepcí je dosavadní podpora kulturně-
historických památek pro cestovní ruch – dosud 25 projektů s dotací přes 380 mil. Kč (17 %
ze všech projektů, resp. 19,8 % z celkové výše dotační podpory).
Naopak značně vysoká je dosavadní podpora výstavby a rekonstrukce ubytovacích zařízení.
Zatím na ně připadlo 44 projektů (30,3 % ze všech) a 26,8 % všech vynaloţených finančních
prostředků za osu 3 (po Jihomoravském kraji nejvyšší podpora mezi kraji ČR). V absolutním
srovnání je to po Jihomoravském kraji nejvíce ze všech krajů ČR – více neţ 521 mil. Kč, coţ
činilo 12,6 % z úhrnu celé ČR.
Určitým problémem ve srovnání s dikcí Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském
kraji je dosud poměrně nízká podpora „myslícím“ projektům, totiţ podpora tvorby produktů
cestovního ruchu a jejich propagaci a marketingu. V Jihočeském kraji bylo dosud v tomto
segmentu cestovního ruchu podpořeno sice 21 projektů, ale s celkovou dotační podporou jen
69 mil. Kč (3,2 mil. Kč na 1 projekt). Určitým problémem je zde určení podílu na skutečnou
tvorbu turistických produktů na jedné straně a podílu na marketing a propagaci do určité míry
obecně pojatých a „fiktivních“ produktů (expertní odhad hovoří o poměru 60:40).
Z hlediska druhové skladby projektů, tedy co se v oblasti cestovního ruchu vybudovalo,
resp. buduje, byly z dotací ROP uskutečněny následující akce:
- Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace:
Celkem 21 projektů s celkovou dotací 69 mil. Kč. Z toho na přípravu a tvorbu turistických
produktů připadlo asi 31 mil. Kč, na marketing a propagaci turistické nabídky asi 38 mil. Kč.
Tento poměr měl být minimálně obrácený, neboť za zcela zásadní je nutné povaţovat tvorbu
vlastních turistických produktů.
- Ubytovací zařízení a infrastruktura:
Celkem 44 projektů s finanční dotací 521 mil. Kč. Z hlediska druhové skladby ubytovacích
zařízení šlo povětšinou o rekonstrukci 20 hotelových zařízení (v tom výstavba nových 4
hotelových zařízení), podobně 11 penzionů, 6 zařízení pro venkovskou turistiku (dvory,
mlýn), 3 apartmánů, 2 turistických ubytoven a 2 nespecifikovaných ubytovacích zařízení. Lze
jen hrubě odhadovat, ţe podpořením projektů můţe vzniknout asi 800–1100 nových nebo
rekonstruovaných turistických lůţek v kraji. Celková finanční podpora pro ubytovací
zařízení činila dosud téměř 27 % prostředků osy 3, coţ je relativně velmi mnoho jak ve
srovnání mezi kraji (2. místo za Jihomoravským krajem, průměr za ČR je 20,4 %) tak i
ve smyslu podpory ubytovacích zařízení z veřejných zdrojů – ta jsou v byznysu
cestovního ruchu finančně soběstačná, takţe jejich podpora by měla být v rámci ROP
JZ jen okrajovou záleţitostí.
- Sportovně-rekreační infrastruktura:
Celkem 33 projektů s finanční dotací 721 mil. Kč, tj. 37 % všech dotačních prostředků.
Podporu projektů sportovně-rekreačních lze jednoznačně povaţovat za významnou
přidanou hodnotu pro rozvoj cestovního ruchu, neboť to je jedna ze slabých stránek
stávající turistické infrastruktury mnoha jihočeských rekreačních a turistických
70
středisek. Nejčetnějšími projekty dosud byly výstavba rekonstrukce sportovně-rekreačních
areálů, více účelových hal, resp. volno-časových areálů – celkem 19 projektů, dále výstavba
odpočinkových zón a parků – 4 projekty, 3 projekty výstavby plováren, bazénů a vodáckých
areálů, 2 projekty výstavby lyţařských center, resp. 5 projektů dalších typů sportovně-
rekreační infrastruktury. Pokračovat v podpoře projektů sportovně-rekreační
infrastruktury je jasným doporučením ve zbývajícím období.
- Kulturně-historické památky:
Kulturně-historické památky pro cestovní ruch jsou pro Jihočeský kraj jedněmi
z nejvýznamnějších turistických atraktivit. Jejich významnou podporu lze proto povaţovat za
velmi pozitivní. Dosud bylo podpořeno celkem 25 projektů v celkové finanční dotaci 381 mil.
Kč (20 % ze všech dotací osy 3). V bliţší podrobnosti lze uvést rekonstrukce 9 církevních
památek, 7 zámeckých a hradních památek, 9 projektů rekonstrukcí dalších kulturně-
historických památek. Poněkud obtíţnější je však hodnocení jejich skutečného významu pro
cestovní ruch.
- Další druhy:
V další druhové struktuře je potěšitelná výstavba, resp. rekonstrukce 5 muzeí regionálního a
nadregionálního významu, 2 rozhleden, 2 turistických infocenter, 2 ZOO, resp. 7 projektů
výstavby cyklostezek.
Je samozřejmě logické, ţe uvedené výsledky a hodnocení korelují primárně se zájmem
ţadatelů o finanční podporu.
Uvedené výsledky vedou k zamyšlení, jaké priority zvolit ve zbývajícím období 2011–2013
pro další podporu. Aniţ bychom hovořili pouze o strategických projektech ve smyslu
funkčně-prostorové koncentrace, je z provedených analýz patrné, ţe není účelná především
další podpora výstavby či rekonstrukce ubytovacích zařízení. To není tak slabou stránkou
Jihočeského kraje.
Naopak mnohem větší pozornost lze doporučit strategickým projektům nové sportovně-
rekreační infrastruktury (např. multifunkční sportovně-rekreační zařízení, bazény,
koupaliště, lázně s celoročním provozem), zavádění nových informačních technologií
regionálního významu (např. technologické vybavení a celokrajské propojení sítí
lokálních a regionálních TIC), projektům revitalizace kulturních památek pro cestovní
ruch, resp. kulturně-společenské vyuţití (muzea, galerie), a v neposlední řadě projektům
podporujícím rozvoj specifické vodácké turistiky. Dosavadní podpora takovýchto projektů
je zatím minimální.
Orientace podpory projektů podle významu středisek cestovního ruchu
V této části je srovnávána především lokalizace dosud podpořených 144 projektů v souvislosti
s nejvýznamnějšími turistickými středisky a atraktivitami Jihočeského kraje.
Je potěšitelné, ţe z hlediska významnosti bylo 105 projektů lokalizováno do středisek
nadregionálního a regionálního významu11
(73 % všech projektů osy 3), podobně příznivě
vyznívá situace i z hlediska lokalizovaných finančních prostředků – do uvedených 105
projektů celkem bylo směrováno 1 370 mil. Kč, tj. 71 % z celkové finanční podpory osy 3. To
11
vymezených touto studií
71
je dokladem z hlediska efektivnosti podpory cestovního ruchu v Jihočeském kraji správný
výběr středisek a lokalit nadregionálního a regionálního významu v procesu realizace ROP
JZ. Tento trend by měl pokračovat i v následném období výběru projektů – jako výběrové
kriterium by měla být především významnost střediska cestovního ruchu (kromě liniových
prvků vodácké turistiky).
Plzeňský kraj
Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (aktualizace r. 2007) obsahuje 8 priorit,
které se týkají příznivého image PK, infrastruktury CR, sluţeb CR, produktů, marketingu,
managementu CR, lidských zdrojů a přírodního, historického a kulturního bohatství. Je
zaměřen především na dobudování základní a doprovodné turistické infrastruktury a na
marketingové aktivity, tedy podporu nabídky.
Druhová skladba projektů
U druhové skladby schválených projektů poněkud překvapí vysoký počet a podíl projektů
sluţeb cestovního ruchu (27, tj. 31 % z celkem 86 projektů, ve finanční dotaci pak 14,1 %
z 1 263 mil. Kč). To je relativně nejvíce ze všech krajů ČR. Z názvu a lokalizace projektů je
však patrné, ţe téměř polovina z nich připadala na podporu kandidatury Plzně na evropské
hlavní město kultury v loňském roce.
Proporce podílů na infrastrukturní projekty koncepčně odpovídá orientaci na hlavní formy
cestovního ruchu v Plzeňském kraji. Nejvyšší podíl logicky připadá na podporu projektů
budování a rekonstrukcí muzeí a galerií (16 projektů), ubytovací infrastruktury (15 projektů),
kulturně-historických památek pro cestovní ruch (13 projektů) a sportovně-rekreační
infrastruktury a zařízení (10 projektů). Ve finančním vyjádření připadá největší podpora na
budování a výstavbu sportovně-rekreační infrastruktury (21 % finančních prostředků z celkem
1 263 mil. Kč), muzeí a galerií (17,1 %) a na ubytovací infrastrukturu (11,7 %).
Nezanedbatelná byla i podpora do rozvoje ZOO Plzeň (124 mil. Kč, tedy téměř 10 %
finančních prostředků z dotací osy 3 ROP JZ).
Naopak překvapivě nízká je podpora projektů budování cyklotras a cyklostezek – jen 2
projekty s dotací 32 mil. Kč, podobně nízká je podpora pro turistická informační centra –
pouze jeden projekt za 3 mil. Kč.
Podpořeno bylo celkem 86 projektů, jejichţ druhová skladba, tedy co se v oblasti cestovního
ruchu vybudovalo, resp. buduje, je následující:
- Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace:
Celkem 27 projektů s celkovou dotací 179 mil. Kč, coţ je absolutně i relativně nejvíce po
Jihomoravském kraji mezi všemi kraji ČR. Z toho na přípravu a tvorbu turistických produktů
připadlo jen asi 61 mil. Kč, na marketing a propagaci turistické nabídky asi 118 mil. Kč.
Tento poměr měl být minimálně obrácený, neboť za zcela zásadní je nutné povaţovat tvorbu
vlastních turistických produktů, a to i přes fakt, ţe část prostředků byla vyuţita pro propagaci
města Plzně jako evropského města kultury.
- Ubytovací zařízení a infrastruktura:
72
Celkem 14 projektů s finanční dotací 148 mil. Kč. Z hlediska druhové skladby ubytovacích
zařízení šlo povětšinou o rekonstrukci 6 hotelových zařízení (v tom výstavba nových 4
hotelových zařízení), podobně 5 penzionů, 1 horské chaty, 1 chalupy. Lze jen hrubě
odhadovat, ţe podpořením projektů můţe vzniknout asi 300–500 nových nebo
rekonstruovaných turistických lůţek v kraji. Celková finanční podpora pro ubytovací zařízení
činila dosud téměř 12 % z osy 3, coţ je relativně správný poměr na veřejnou podporu
ubytovacích zařízení, která podporu de facto nepotřebují, protoţe v byznysu cestovního ruchu
jsou finančně soběstačná.
- Sportovně-rekreační infrastruktura:
Celkem 10 projektů s finanční dotací 267 mil. Kč, tj. 21 % všech dotačních prostředků osy 3.
Podporu projektů sportovně-rekreačních lze jednoznačně povaţovat za významnou
přidanou hodnotu pro rozvoj cestovního ruchu, neboť to je jedna ze slabých stránek
stávající turistické infrastruktury většiny plzeňských rekreačních a turistických
středisek. Z hlediska druhové skladby a významu projektů šla značná část prostředků na
dva sto milionové velkoprojekty, a to na výstavbu zimního stadionu v Plzni a na centrum
vodní zábavy ve Kdyni. Prakticky nulové dotace šly do výstavby zimní lyţařské
infrastruktury. Pokračovat v podpoře projektů sportovně-rekreační infrastruktury je
jasným doporučením ve zbývajícím období.
- Kulturně-historické památky:
Kulturně-historické památky pro cestovní ruch nebyly v Plzeňském kraji v projektech ROP JZ
podceněny, a to lze povaţovat za pozitivní. Dosud bylo podpořeno celkem 13 projektů
v celkové finanční dotaci 245 mil. Kč (19 % ze všech dotací osy 3). Podpořena byla
především rekonstrukce zámků, církevních památek a regenerace památkových zón. Poněkud
obtíţnější je však hodnocení jejich skutečného významu pro cestovní ruch.
- Další druhy:
V další druhové struktuře byla významně podpořena také muzea a galerie – celkem 16
projektů s dotací 216 mil. Kč (17 %). Jednalo se o výstavbu či rekonstrukce např. 10 muzeí
regionálního a nadregionálního významu, v ostatních oblastech potom výstavba 1 rozhledny,
1 TIC, 1 projekt ZOO, resp. 2 projekty výstavby cyklostezek a 1 lázeňského zařízení.
Ve zbývajícím období by se v Plzeňském kraji měly realizovat zejména následující
aktivity:
výstavba multifunkčních sportovně-rekreačních zařízení,
funkčně-prostorově integrované projekty podporující rozvoj specifické
venkovské turistiky.
Orientace podpory projektů podle významu středisek cestovního ruchu
V této části srovnáváme především lokalizaci dosud podpořených 86 projektů v souvislosti
s nejvýznamnějšími turistickými středisky a atraktivitami Plzeňského kraje.
Je relativně potěšitelné, ţe z hlediska významnosti bylo 57 projektů lokalizováno do středisek
nadregionálního a regionálního významu (66 % všech projektů osy 3), podobně příznivě
vyznívá situace i z hlediska lokalizovaných finančních prostředků – do uvedených 57 projektů
celkem bylo směrováno 970 mil. Kč, tj. 77 % z celkové finanční podpory. To je podobně jako
73
u Jihočeského kraje dokladem z hlediska efektivnosti podpory cestovního ruchu správný
výběr středisek a lokalit nadregionálního a regionálního významu v procesu realizace ROP
NUTS II Jihozápad. Tento trend by měl pokračovat i v následném období výběru projektů –
jako výběrové kriterium by měla být volena především významnost střediska cestovního
ruchu (kromě liniových prvků vodácké turistiky).
Překvapivě chybí dosud projekty např. z Domaţlic, Srní, Horšovského Týna, Stříbra, aj.
Prostorové rozloţení schválených projektů cestovního ruchu (ve smyslu finančního objemu
přidělené podpory z veřejných zdrojů) je znázorněno na obr. 17. a 18. Tyto kartodiagramy
prezentují objem financí celkově i podle tematického zaměření projektů. Jednotlivá témata
jsou pak rozpracována v příloze 15.
Srovnávací údaje o struktuře podpořených projektů za všechny kraje ČR jsou shromáţděny
v příloze 16.
74
Obr. 17: Finanční objem podpory cestovního ruchu z ROP Jihozápad Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.
75
Obr. 18: Struktura podpory cestovního ruchu z ROP Jihozápad Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.
76
B.4 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU ORP REGIONU JIHOZÁPAD
V průběhu řešení tohoto projektu vzešel poţadavek zadavatele zabývat se podrobněji
hodnocením potenciálu cestovního ruchu území regionu Jihozápad, a to především v územní
podrobnosti a srovnání existujících ORP. Toto hodnocení by mělo slouţit nejen pro
okamţitou potřebu analytického podkladu pro další výzvu předkládání projektů v oblasti
infrastruktury cestovního ruchu v ROP NUTS II Jihozápad, ale jednak i pro dlouhodobější
koncepční záměry podpory rozvoje cestovního ruchu na území ROP Jihozápad, a to i
v souvislosti s vytipováním nosných funkcí a forem rekreačního a turistického vyuţívání
jmenovaného území.
Vzhledem k tomu, ţe jde v zásadě o dva poněkud rozdílné poţadavky, jejichţ řešení je
koncepčně, časově a objemem nutných analytických prací značně odlišné, bude v dalším textu
hodnocen potenciál cestovního ruchu pro bezprostřední účel potřeb přípravy specifických
poţadavků pro příští výzvu v oblasti cestovního ruchu v ROP Jihozápad a zároveň budou
zmiňována hlavní doporučení pro dlouhodobý rozvoj cestovního ruchu v regionu Jihozápad.
Metodický postup
V předchozí analytické části studie bylo konstatováno z různých přístupů k hodnocení
potenciálu cestovního ruchu, ţe přírodní a společenské atraktivity jsou primárním
potenciálem cestovního ruchu, který podle své atraktivnosti vytváří základní předpoklady pro
návštěvnost sledovaného území. Skutečné ekonomické zhodnocení přitaţlivosti primárního
potenciálu přináší sekundární potenciál vytvářený infrastrukturou sluţeb a terciární
potenciál vytvářený destinačním managementem a veřejným sektorem. Takto chápaný a
prezentovaný potenciál představuje na trhu cestovního ruchu stranu nabídky.
V souladu s výše uvedeným hodnocením bude probíhat vlastní expertní hodnocení přírodního
a kulturně-historického potenciálu, resp. hodnocení ubytovací infrastruktury a realizované
návštěvnosti a závěrem na celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu v územní
podrobnosti stávajících 32 obvodů ORP na území regionu NUTS II Jihozápad.
Hodnocení přírodního potenciálu a předpokladů cestovního ruchu
Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu lze rozdělit do dvou základních
problémových okruhů.
První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek
území. V tomto přístupu lze za základ vzít hodnocení potenciálních rekreačních ploch, které v
podstatě syntetickým a přehledným způsobem generalizují vliv celkových přírodních
podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového vyuţití území a podávají pohled
na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační vyuţití. Tento metodický přístup byl
ověřen a pouţit v územně plánovací praxi nejen u nás, ale také v prostorovém plánování SRN
a Rakouska. Toto hodnocení je přímo aplikovatelné pro oba výše uvedené přístupy
k hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Samotný ukazatel potenciálních rekreačních ploch
pochopitelně nezahrnuje a neřeší celou problematiku hodnocení přírodního potenciálu a
předpokladů cestovního ruchu.
77
Výsledky hodnocení znázorňují následující dva obrázky – v územní podrobnosti obcí a
s následnou generalizací za jednotlivá ORP. Toto hodnocení je přímo aplikovatelné pro oba
výše uvedené přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu.
Obr. 19: Potenciální rekreační plochy v obcích regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy
Obr. 20: Potenciální rekreační plochy v ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy
78
Druhý přístup je podobný, uţívá se zejména pro mezoregionální (tedy hierarchicky vyšší)
srovnání. Spočívá v bodovém hodnocení více ukazatelů přírodní atraktivity území. Jako
hodnotící kritéria byly aplikovány následující ukazatele: zvláště chráněná území, lesní plochy,
lázeňská území.
Obr. 21: Přírodní atraktivita ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy
Jiný přístup vhodný pro podrobné hodnocení spočívá v hodnocení potenciálu z pohledu
vhodnosti daného území pro určitou formu cestovního ruchu (sjezdové lyţování, turistika,
atd.). Pro analýzu přírodního potenciálu pro cestovní ruch je nutné stanovit aktivity, které
mohou být v území vykonávány. Tento proces vyúsťuje v návrh funkčního vyuţití území pro
danou aktivitu. Nutno však poznamenat, zejména pro koncepční přístup k hodnocení, ţe
územní jednotka hodnocení – ORP – není pro hodnocení přírodního potenciálu a předpokladů
území Jihočeského a Plzeňského kraje příliš vhodná12
.
Naznačený postup (pro účely této studie však z časových a nákladových důvodů není moţný)
lze nastínit v následujících etapách:
výběr vhodných prostorových jednotek pro hodnocení – např. významnější
geomorfologické celky (Šumava, Český les, Třeboňská pánev, jihočeské rybničnaté
oblasti, aj.) nebo zmapování celého území jednotlivých krajů v územní podrobnosti
obcí,
12
Moţné je i členění území do vymezených (marketingových) turistických subregionů (např. členění Plzeňského
kraje na Plzeňsko, Šumavu, Český les – Chodsko, Západočeské Lázně + Konstantinolázeňsko, Severní
Plzeňsko).
79
výběr a stanovení nosných turisticko-rekreačních funkcí a forem přírodního prostředí a
následně jejich turistické atraktivnosti13
(např. moţnosti sjezdového lyţování,
kvalitního koupání, vodácké turistiky, nejcennější velkoplošná a maloplošná chráněná
území, přírodní atraktivity a zajímavosti, venkovská turistika, aj.),
sestavení vzájemné matice přírodních atraktivit a prostorových jednotek s následným
hodnocením jejich atraktivity (kartografické, tabelární),
sestavení nabídkového katalogu přírodního potenciálu a jeho atraktivit jednotlivých
krajů či celého regionu Jihozápad.
Hodnocení kulturně-historického potenciálu a předpokladů cestovního ruchu
Pro účely této studie a v souladu se srovnatelností hodnocení přírodního potenciálu bylo
hodnocení kulturně-historického potenciálu a předpokladů cestovního ruchu zaloţeno na
čtyřstupňové bodové klasifikaci, zahrnující skupiny nejvýznamnějších kulturně-historických
památek a atraktivit (výskyt a četnost památek UNESCO, MPR a MPZ, hradů a zámků, aj. –
blíţe viz legenda obrázku 22). Hodnocení je rovněţ provedeno v územní podrobnosti
jednotlivých obvodů ORP regionu Jihozápad. Kartografické a tabelární hodnocení je
znázorněno na obr. 22 a kvantifikováno v tabulce 18.
Obr. 22: Kulturně historické památky a atraktivity ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy
13
Verifikované zpětnou vazbou průzkumem jejich oblíbenosti mezi současnými a potenciálními domácími
zahraničními návštěvníky (včetně jejich geografické, demografické a psychografické segmentace).
80
Hodnocení potenciálu ubytovací infrastruktury a návštěvnosti
V analytické části byla provedena podrobná analýza a hodnocení ubytovací infrastruktury a
návštěvnosti na úrovni jednotlivých středisek cestovního ruchu v regionu Jihozápad. V této
části je provedena generalizace hodnocení v územní podrobnosti jednotlivých obvodů ORP.
Do hodnocení byl vzat ukazatel počtu lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a
realizovaná návštěvnost v nich (počet hostů, podíl zahraničních turistů). Výsledky hodnocení
jsou uvedeny na obr. 23 a v tabulce 18.
Obr. 23: Turistický význam ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy
Celkové hodnocení turistické atraktivity území
Z předchozích tří dílčích hodnocení potenciálu cestovního ruchu za území regionu Jihozápad
v územní podrobnosti ORP je závěrem provedena dílčí syntéza celkového hodnocení
turistické atraktivity (potenciálu) území jednotlivých ORP.
81
Obr. 24: Celkové hodnocení turistické atraktivity ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy a expertní hodnocení
Tab. 18: Celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu ORP Jihozápad
ORP
Hodnota
přírodního
potenciálu
Hodnota kulturně
historického
potenciálu
Hodnocení
potenciálu
základní
infrastruktury CR
Celkové
hodnocení
potenciálu
CR
Český Krumlov 1 1 1 1
Třeboň 1 1 1 1
České Budějovice 2 1 1 1
Plzeň 2 1 1 1
Tábor 2 1 2 1
Sušice 1 2 1 1
Vimperk 1 1 2 1
Prachatice 1 1 2 1
Jindřichův Hradec 2 1 2 2
Klatovy 2 2 2 2
Písek 2 2 2 2
Domaţlice 1 2 3 2
Milevsko 2 2 3 2
Horšovský Týn 2 2 4 2
Soběslav 2 2 3 3
Blatná 2 2 4 3
Vodňany 2 3 3 3
Tachov 2 3 3 3
Stříbro 2 3 3 3
82
ORP
Hodnota
přírodního
potenciálu
Hodnota kulturně
historického
potenciálu
Hodnocení
potenciálu
základní
infrastruktury CR
Celkové
hodnocení
potenciálu
CR
Horaţďovice 2 3 3 3
Kaplice 2 3 3 3
Trhové Sviny 2 3 3 3
Strakonice 3 3 3 3
Týn nad Vltavou 3 3 3 3
Dačice 3 3 3 3
Rokycany 3 3 4 3
Kralovice 2 4 4 4
Blovice 3 4 3 4
Nýřany 3 4 4 4
Stod 3 4 4 4
Přeštice 3 4 4 4
Nepomuk 3 4 4 4
Pozn.: 1 – nejvyšší potenciál, 4 – nejniţší potenciál. Celkové hodnocení není průměrem dílčích hodnot.
Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy a expertní hodnocení.
Hodnocení nosných typů cestovního ruchu
Jeden z podkladů pro definování nosných typů cestovního ruchu tvoří strategické dokumenty,
které se týkají oblasti cestovního ruchu.
V Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (aktualizace k roku 2007) je
hodnocení z hlediska analýzy nosných typů (forem) cestovního ruchu názorovou všehochutí
autorského kolektivu, zejména v oblasti přírodních předpokladů kraje. Analytická část
hodnotí nosné typy „přírodního“ i „kulturního“ cestovního ruchu jen všeobecně bez
prostorového kontextu. Určitou preferenci nosných typů cestovního ruchu lze najít
v jednotlivých opatřeních Programu, ale opět bez prostorového kontextu. V analýzách profilu
návštěvníků chybí podobně nejvyhledávanější aktivity domácích i zahraničních návštěvníků.
Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje představuje svým zaměřením klasickou
marketingovou strategii rozvoje. S prostorovou diferenciací funkčního vyuţití území však
podrobněji nepracuje (jen s popisem nejvýznamnějších středisek). Ve své analytické části
(kap. 2.2 Infrastruktura) uvádí celkově za Jihočeský kraj nejvýznamnější typy cestovního
ruchu, jimiţ jsou zejména historické památky a kultura, lázeňství a wellness, pěší turistika,
cykloturistika, kongresový cestovní ruch, aktivní letní dovolená u vody, zimní sporty.
Podobně při návrhu cílových produktů pro Jiţní Čechy uvádí strategie především rodinnou a
aktivní dovolenou, pěší turistiku a cykloturistiku, zimní sporty, krátkodobé výlety za přírodou,
historií a kulturou, lázeňství a wellness, kongresový a incentivní cestovní ruch, záţitkový
cestovní ruch. Základním nedostatkem strategie je chápání destinace Jiţní Čechy jako celku,
bez jakékoliv její prostorové diferenciace (turistické subregiony, oblasti příp. střediska).
Konečně prováděcí dokument ROP Jihozápad s prostorovou diferenciací území do určitých
turistických subregionů také nepracuje, přičemţ rozloţení primárního potenciálu cestovního
ruchu je více neţ zřejmé (viz např. předešlé kartogramy). Podobně nevyčleňuje ani nosné typy
cestovního ruchu v regionu, ty však lze alespoň částečně odvodit z návrhů podporovaných
aktivit v oblastech podpory.
83
Z výše popsaných důvodů tedy nezbývalo nic jiného, neţ vytvořit vlastní expertní hodnocení
nosných typů cestovního ruchu dle různé velikostní úrovně regionů (kraj, ORP, obce). Toto
hodnocení vychází ze zkušeností z dlouholetých teoretických znalostí v oblasti cestovního
ruchu a jejich praktické aplikace při rozvoji jednotlivých regionů (NUTS II, kraje, turistické
regiony a oblasti a střediska cestovního ruchu).
První pohled na funkčně-prostorovou diferenciaci území z hlediska nosných typů cestovního
ruchu přináší kartodiagram funkčně-prostorové organizace cestovního ruchu regionu
Jihozápad (obr. 25 /shodný s obr. 15 v kapitole A.3/). Jsou z něho patrné jak základní črty
funkčně-prostorového turisticko-rekreačního vyuţití území (např. horská krajina a
diferenciovaně vyuţitelná venkovská krajina) a funkční typologie významnějších středisek
cestovního ruchu (zejména významná střediska městského cestovního ruchu, lázeňská
střediska, horská střediska letní a zimní střediska, střediska letní rekreace u vody), tak i
významné oblasti (vodní toky) pro vodáckou turistiku.
Obr. 25: Funkčně-prostorová organizace cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování.
Druhý, i kdyţ méně přehledný pohled lze učinit bodovým hodnocením dominance nosných
typů cestovního ruchu na úrovni krajů a jednotlivých ORP v regionu Jihozápad. Tento přehled
podávají následující dvě tabulky.
Tab. 19: Hodnocení nosných typů cestovního ruchu v krajích regionu Jihozápad
Typ cestovního ruchu Jihočeský kraj Plzeňský kraj
Druhé bydlení a příměstská rekreace +++ +++
Pěší turistika +++ ++
Cykloturistika +++ ++
Vodácká turistika +++ +
Letní rekreace u vody +++ +
84
Typ cestovního ruchu Jihočeský kraj Plzeňský kraj
Zimní rekreace a sporty ++ +++
Venkovský cestovní ruch, agro- a hipoturistika +++ +++
Městský cestovní ruch +++ +++
Kongresový, veletrţní a incentivní cestovní ruch ++ ++
Lázeňství a lázeňský cestovní ruch +++ +
Gastronomie ++ +++
Kulturně-poznávací cestovní ruch +++ ++
Funkce: +++ velmi významná, ++ poměrně významná, + okrajová
Pramen: Vlastní analýzy a expertní hodnocení.
Tab. 20: Hodnocení současného potenciálu nosných typů cestovního ruchu za ORP regionu
Jihozápad
ORP A B C D E F G H
Český Krumlov ++ ++ +++ +++ ++ +++ ++
Třeboň + +++ +++ +++ +++ +++ +
České Budějovice +++ ++ +++ + ++ +++
Plzeň +++ + +++ + +++
Tábor +++ + ++ +++ ++ + +
Sušice ++ + +++ + ++ +
Vimperk + + +++ + ++
Prachatice + +++ ++ ++
Jindřichův Hradec ++ +++ +++ +++ +
Klatovy +++ +++ ++ +++
Písek +++ + ++ + +
Domaţlice + + ++ +++ +++
Milevsko ++ +++ + ++ ++
Horšovský Týn + + + ++ ++
Soběslav + ++ + + +
Blatná + ++ + +
Vodňany + + +
Tachov ++ ++ + ++
Stříbro ++ +++ + + +
Horaţďovice + + + +
Kaplice + + + +++
Trhové Sviny ++ + + + +++
Strakonice + + + +
Týn nad Vltavou + + + + ++
Dačice + ++ ++
Rokycany +++ + + + +
Kralovice +++ ++ + +++
Blovice ++ + +
Nýřany +++ + +
Stod + + +
Přeštice + + +
Nepomuk ++ + ++
Vysvětlivky:
A – druhé bydlení, příměstská rekreace E – městský a kulturně-poznávací cestovní ruch
B – lázeňství F – venkovský CR, pěší turistika, cykloturistika
C – letní rekreace u vody G – vodácká turistika
D – letní a zimní rekreace v horách H – kongresový a veletrţní cestovní ruch
Funkce: +++ velmi významná, ++ poměrně významná, + okrajová
Pozn.: ORP jsou seřazena sestupně podle jejich celkového potenciálu pro cestovní ruch.
Pramen: Vlastní analýzy a expertní hodnocení.
85
B.5 NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO ORIENTACI PODPORY V RÁMCI
NÁSLEDUJÍCÍCH VÝZEV ROP JIHOZÁPAD
Rozvoj cestovního ruchu není náhodným procesem, ale stojí na čtyřech základních pilířích –
geografickém (prostorovém), ekonomickém, socio-kulturním a environmentálním, resp. jinak
řečeno na rozvíjení primárního, sekundárního a terciárního potenciálu cestovního ruchu
v určitém území. Převedeno do „laické“ mluvy, projekty s finanční dotační podporou by měly
splňovat určitá kritéria, která lze popsat následovně:
Z hlediska ekonomického jde o podporu projektů, které jsou z finančně-ekonomického
hlediska dlouhodobě udrţitelné, tj. ţe na sebe dlouhodobě vydělají a investice do nich
vloţené se v reálném čase navrátí (běţný princip podnikatelského záměru).
Podporovat však lze i projekty, které sice nebudou dlouhodobě výdělečné, ale
přinášejí přínos z hlediska socio-ekonomického, např. bezprostřední tvorbou
dlouhodobých pracovních míst v hospodářsky slabých regionech a mikroregionech,
dlouhodobým přitáhnutím návštěvníků a následným synergickým vlivem např. na
rozvoj sluţeb a tvorbu dalších pracovních míst (časté např. u podpory revitalizace
kulturně-historických památek) apod.
Podpora socio-kulturního a environmentálního pilíře spočívá především v podpoře
rozvoje místního a regionálního image, tradic, folkloru, kulturního dědictví, trvale
udrţitelného rozvoje – šetrné formy cestovního ruchu atd.
Další opodstatnění dotační podpory cestovního ruchu lze spatřovat v projektech
technické infrastruktury cestovního ruchu, jako např. příjezdové komunikace a
parkoviště k sportovně-rekreačním areálům a památkám.
Geografický pilíř stojí především na integračním principu primárního a sekundárního
potenciálu cestovního ruchu. Jde v podstatě o princip funkčně-prostorové integrace
projektů. Integraci je potřebné chápat jak ve smyslu vzájemně se doplňujících
tematických projektů (např. vybudování 1 centra volného času, 1 víceúčelové
sportovní haly aj., slouţící pro celé území – princip funkční integrace, tzn., co chybí
v turistické infrastruktuře v území dovybavit), kombinovaný s výběrem nosné funkce
a typu cestovního ruchu v území (např. projekt dovybavení lázeňských zařízení,
projekt revitalizace památky UNESCO, MPR, projekty venkovské turistiky aj.).
Z toho vyplývá především fakt nepodporovat solitérní projekty (např. výstavba
ubytovacího zařízení) na zelené louce, ale naopak postupně zkvalitňovat nabídku
turistické infrastruktury a sluţeb v územích a střediscích s atraktivním primárním
potenciálem cestovního ruchu (přírodní, kulturně-historické atraktivity).
a) Podpora cestovního ruchu v rámci následující výzvy ROP JZ
Na základě výše uvedených souvislostí lze doporučit následující postup pro podporu
infrastrukturních projektů cestovního ruchu v regionu Jihozápad (ve dvou variantách):
Varianta I
V analytické části této studie byla určena nesporná střediska cestovního ruchu (v tabulce č. 15
analytické části) regionálního a nadregionálního významu v Jihočeském a Plzeňském kraji. V
86
následném kroku pak bylo provedeno srovnání výběru projektů pro dotační podporu v rámci
ROP Jihozápad za období listopad 2007 aţ únor 2010 do středisek cestovního ruchu
regionálního a nadregionálního významu. Zjištěná fakta: v Jihočeském kraji směřovalo do
uvedených středisek 73 % všech podpořených projektů a 71 % finančních dotací, v
Plzeňském kraji podobně 66 %, resp. 77 %.
Současně existují i určitá místa a oblasti, v nichţ ještě ţádné projekty nebyly realizovány (viz
obr. 17). Příkladem je Tachovsko, severní část Domaţlicka (Český les – Chodsko),
Kralovicko (turistický subregion Severní Plzeňsko), Horšovský Týn, Blatensko, Kaplicko –
Novohradsko, jiţní Třeboňsko. Jde na jedné straně o oblasti hospodářsky slabé (nízká
podnikatelská aktivita, vyšší úroveň nezaměstnanosti) s nízkou hustotou zalidnění, na straně
druhé o oblasti s více neţ průměrnou přírodní atraktivitou pro cestovní ruch, avšak s nízkou
vybaveností základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou (ubytování, sportovně-
rekreační vybavenost aj.). Jejich podpora projekty cestovního ruchu by byla jistě určitým
sekundárním rozvojovým motorem, navíc plně v souladu se strategickým cílem regionální
politiky jak EU, tak i ČR; ovšem při zohlednění konkurenceschopnosti území v oblasti
cestovního ruchu a lokalizace projektů do středisek cestovního ruchu regionálního či
nadregionálního významu, nebo s nadmístním rozvojovým potenciálem.
Výběr projektů tak je v první etapě (kroku) zaloţen na principu jejich funkčně-prostorové
integrace, tj. určení zde navrţených přednostně podporovaných území či středisek14
, ve druhé
etapě (kroku) je nutné stanovit přednostně podporované aktivity v nich (typy projektů). Jako
příklad lze uvést podporu jejich postupné vybavenosti především sportovně-rekreační
infrastrukturou pro letní a zimní sezónu, v nezbytném případě s kombinací výstavby
ubytovacích zařízení.
Druhou druhovou oblast typů projektů můţe představovat podpora výstavby či rekonstrukce
turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy a přístaviště)
včetně doprovodné infrastruktury a značení (do těchto projektů šlo dosud v Jihočeském i
Plzeňském kraji velmi málo finančních prostředků – jen kolem 4 % z celkových finančních
dotací na dosud podpořené projekty).
Třetí princip při výběru projektů (v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu rozvoje
cestovního ruchu v regionu Jihozápad) by měl spočívat v přednostní podpoře těch projektů,
které podporují vznikající turistické produkty, jejichţ nositeli jsou místní či regionální
turistické spolky a organizace (např. podpora infrastruktury pro výrobu místních
gastronomických specialit v rámci vybraného gastronomického produktu, integrovaných
produktů venkovské turistiky např. v Chodsku apod.).
14
Z druhové skladby moţných podporovaných aktivit a projektů, popsaných ve výše zmíněných programových
dokumentech rozvoje cestovního ruchu lze uvést například:
- Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy a
přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení.
- Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch (zimní sezóna je často
rozhodující pro rozvoj a ţivot v našich horských oblastech – zejm. příjmy podnikatelského sektoru a
místního obyvatelstva. Průzkumy v podnikatelském sektoru cestovního ruchu na Šumavě v posledních
dvou letech však naznačují opačný trend, totiţ malou atraktivitu nabídky v zimní sezóně (kromě denní
návštěvnosti) a zvyšování zájmu o Šumavu a Český les v sezóně letní. Podpora aktivit a činností v oblasti
letní a zimní rekreace a sportů na Šumavě a v Českém lese by proto měla být první strategickou oblastí
podpory infrastrukturních projektů).
- Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch.
- Výstavba, rekonstrukce, modernizace zařízení pro kongresovou turistiku.
- Aktivity spojené s rozvojem lázeňství a wellness.
87
Uváţíme-li dále, ţe pro budoucí připravovanou výzvu (rok 2011) z ROP Jihozápad lze
předpokládat pouze infrastrukturní projekty v rámci podporovaných aktivit oblasti podpory
3.1 (tedy ty draţší), naskytne se poměrně jednoduchá otázka, kolik projektů doporučit k
dotační podpoře k realizaci. Představa smysluplných projektů v dotačním řádu 30–50 mil. Kč
vede k úvaze podpory asi 4–7 významnějších projektů budování sportovně-rekreační
infrastruktury15
, resp. současně 10 menších projektů (v řádu 7–10 mil. Kč) rozvoje
venkovského cestovního ruchu (např. rozvoj cykloturistiky).
Rozhodně není klíčové podporovat výstavbu či rekonstrukce ubytovacích zařízení, a to v
obou krajích. SWOT analýzy, terénní šetření a dosavadní zkušenosti nejen z regionu
Jihozápad dokládají, ţe nejméně problémovou oblastí v cestovním ruchu je výstavba či
rekonstrukce ubytovacích a gastronomických zařízení.
Varianta II
Pokračovat v koncentračním úsilí podpory projektů cestovního ruchu pouze do středisek
cestovního ruchu regionálního a nadregionálního významu (jejich seznam viz analytická část
této studie). Z hlediska typů podporovaných projektů zůstává návrh neměnný, tedy shodný s
variantou I.
Shrnutí obou variant a následné doporučení
Hlavním strategickým cílem evropské pomoci ze strukturálních fondů je odstraňování
regionálních disparit v socioekonomickém rozvoji. Jako jeden z důleţitých a přirozených
nástrojů podpory rozvoje hospodářsky slabých a příhraničních oblastí je nejčastěji citován a
aplikován v podpoře rozvoje cestovního ruchu. Dosavadní přístup Regionální rady NUTS II
Jihozápad akcentoval v letech 2007–2010 především koncentrační přístup, tedy dával
přednost podpoře projektů ve střediscích cestovního ruchu regionálního a nadregionálního
významu, s jen malým zřetelem na podporu budování turistických tras a jejich sportovně-
rekreačního vybavování doprovodnou turistickou infrastrukturou, podobně i na podporu
specifických produktů v regionu Jihozápad – např. vodácká turistika. Zde je i určitý dluh
vzhledem k avizované podpoře uvedených aktivit ve vypracovaných programových
dokumentech rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých krajích a v regionu Jihozápad pro léta
2007–2013.
Z uvedených důvodů doporučujeme a upřednostňujeme ve zbývajících výzvách v oblasti
podpory budování infrastruktury cestovního ruchu variantu I.
Závěrem lze i formulovat hrubé obrysy, resp. kostru obsahu pro následující výzvu pro
prioritu cestovní ruch v ROP Jihozápad:
Specifické cíle:
a) Zkvalitnění a rozvoj zejména doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch.
b) Zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika, pěší turistika,
vodácká turistika, venkovská turistika) na cestovním ruchu v regionu.
15
Základním problémem obou krajů pro další rozvoj cestovního ruchu, je stále značný nedostatek moderní
sportovně-rekreační infrastruktury a zařízení ve většině turistických oblastí a středisek. Tento nedostatek kvalitní
nabídky také výrazně dlouhodobě omezuje potenciální návštěvnost v letní a zimní sezóně i v mimosezónách.
88
Popis aktivit:
a) Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch
(víceúčelové areály sportu a volného času, poznávací a zábavní prostory a parky atd.)16
ve
čtyřech vymezených turistických oblastech regionu NUTS II Jihozápad, které jsou níţe
specifikovány do úrovně obcí. Nutné převaţující místo realizace projektu by mělo být
v následujících oblastech:
Blatensko (ORP Blatná – Bělčice, Bezdědovice, Blatná, Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice,
Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Laţánky, Laţany, Lnáře, Lom, Mačkov,
Myštice, Předmíř, Sedlice, Škvořetice, Tchořovice, Uzenice, Uzeničky, Záboří; ORP Nepomuk –
Kasejovice, Malý Smolivec; ORP Písek – Boudy, Mirotice; ORP Strakonice – Doubravice, Radomyšl,
Velká Turná),
Česko-rakouské pohraničí České Kanady, jiţního Třeboňska a Novohradských
hor (ORP Dačice – Báňovice, Budeč, Budíškovice, Cizkrajov, Červený Hrádek, Český Rudolec,
Dačice, Dešná, Dobrohošť, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Slatina, Hříšice,
Kostelní Vydří, Peč, Písečné, Slavonice, Staré Hobzí, Třebětice, Volfířov, Ţupanovice; ORP Jindřichův
Hradec – Blaţejov, Číměř, Člunek, Dolní Pěna, Dolní Ţďár, Hatín, Horní Pěna, Hospříz, Jindřichův
Hradec, Kačlehy, Kunţak, Lásenice, Nová Bystřice, Nová Olešná, Pístina, Plavsko, Polště, Příbraz,
Ratiboř, Roseč, Staré Město pod Landštejnem, Stráţ nad Neţárkou, Strmilov, Stříţovice, Vydří; ORP
Kaplice – Benešov nad Černou, Besednice, Dolní Dvořiště, Kaplice, Malonty, Pohorská Ves, Soběnov;
ORP Trhové Sviny – Borovany, Číţkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Nové Hrady,
Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Trhové Sviny, Ţár; ORP Třeboň – Cep, České Velenice,
Domanín, Dunajovice, Dvory nad Luţnicí, Halámky, Hamr, Hrachoviště, Chlum u Třeboně, Klec,
Lomnice nad Luţnicí, Luţnice, Majdalena, Nová Ves nad Luţnicí, Novosedly nad Neţárkou, Rapšach,
Smrţov, Staňkov, Stříbřec, Suchdol nad Luţnicí, Třeboň),
Český les (ORP Domaţlice – Babylon, Bělá nad Radbuzou, Česká Kubice, Díly, Domaţlice,
Drahotín, Draţenov, Hora Svatého Václava, Hostouň, Hvoţďany, Chodov, Chrastavice, Klenčí pod
Čerchovem, Luţeničky, Milavče, Mnichov, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Nevolice, Nový Kramolín,
Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběţovice, Postřekov, Rybník, Stráţ, Tlumačov, Trhanov,
Újezd u Domaţlic, Vlkanov, Zahořany, Ţdánov; ORP Horšovský Týn – Blíţejov, Horšovský Týn,
Křenovy, Meclov, Mezholezy, Mířkov, Semněvice, Srby, Vidice; ORP Stříbro – Černošín, Olbramov,
Ošelín, Stříbro, Svojšín; ORP Tachov – Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Ctiboř, Částkov, Dlouhý
Újezd, Halţe, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kočov, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova,
Milíře, Obora, Planá, Přimda, Rozvadov, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráţ, Studánka, Tachov, Tisová,
Třemešné, Zadní Chodov),
Kralovicko a Bezdruţicko (ORP Kralovice – Bezvěrov, Bílov, Bohy, Dobříč, Dolní Bělá, Dolní
Hradiště, Draţeň, Horní Bělá, Hvozd, Jarov, Kaznějov, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kralovice,
Líté, Loza, Manětín, Mladotice, Mrtník, Nečtiny, Obora, Pastuchovice, Pláně, Plasy, Potvorov,
Rybnice, Sedlec, Štichovice, Tis u Blatna, Velečín, Výrov, Vysoká Libyně, Ţihle; ORP Nýřany –
Blaţim, Kaceřov, Ostrov u Bezdruţic, Úterý; ORP Stříbro – Bezdruţice, Kokašice, Konstantinovy
Lázně).
16
Vhodné klást důraz na zlepšení turistické nabídky v případě špatného počasí.
89
Obr. 26: Vymezení podporovaných regionů v oblasti sportovně-rekreační vybavenosti Pramen: vlastní analýzy
Poznámka k vymezení vybraných oblastí podpory:
Oblasti podpory (regiony) byly posuzovány a následně vybrány na základě identifikace několika parametrů.
Jedná se o periferní oblasti, které jsou navíc i ekonomicky slabé (viz kapitola B.1). Současně musí jít o
území s určitým turistickým potenciálem. Hodnoceny byly jak lokalizační (přírodní a kulturně-historické) předpoklady CR, tak realizační podmínky pro CR v území (distribuce HUZ a návštěvnosti) a vzájemné
funkčně-prostorové vazby – viz dílčí analýzy. V neposlední řadě jsou to regiony, v nichž byl v dosavadním průběhu realizace ROP JZ cestovní ruch podporován podprůměrně – viz obr. 17.
Vymezení obcí příslušných k výše uvedeným oblastem bylo provedeno na základě vícekriteriálního výběru. V rámci vybraných ORP byl posuzován potenciál cestovního ruchu, potenciální rekreační plochy v dané
obci a doplňkově i příslušnost ke zvláště chráněným územím (viz analytická část a kapitola B.4, využity byly
i turistické mapy území). Hodnocen byl souběh těchto faktorů s ohledem na celkovou situaci v cestovním ruchu – obec tedy mohla být zařazena do vymezených regionů i v případě nepříznivé hodnoty některého
z ukazatelů. Důležitým faktorem pro hodnocení byla i územní soudržnost vymezených regionů jako celku, která má právě pro oblast cestovního ruchu velký význam (např. obce ležící v témže údolí, v rámci jednoho
krajinného celku, podél určité řeky apod.).
Postup hodnocení nelze vzhledem k povaze odvětví cestovního ruchu jednoznačně formalizovat; jde o
kombinaci kvantitativního a expertního hodnocení a v dalších letech by pro další výzvy mělo být
aktualizováno.
b) Integrované projekty šetrných forem cestovního ruchu – výstavba a rekonstrukce
turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště)
včetně doprovodné infrastruktury a značení.
90
Podpora vodácké turistiky (přístaviště, kotviště, vaziště, sociální zařízení, doplňková
sportovně-rekreační infrastruktura, atd.) orientovaná na nejatraktivnější vodní toky:
o řeky Vltava, Otava, Luţnice, Neţárka, Berounka
Podpora výstavby cyklostezek:
o postupné budování páteřních koridorů – dálkových cyklotras, které propojují
území se sousedními kraji a státy. Konkrétně jde o následující cyklotrasy, resp.
obce, jimiţ tyto trasy procházejí: Vltavská cyklostezka; Otavská cyklostezka;
Česko-rakouská příhraniční cyklostezka (cyklotrasy č. 34 a 341); cyklotrasa č.
32 Greenways Praha – Sien; cyklotrasa č. 3 Praha – Plzeň – Regensburg;
cyklotrasa č. 37 (Panevropská cyklotrasa): Plzeň – Stříbro – Bělá n. R. –
Ţelezná/Tilischanz; cyklotrasa č. 36 (Iron Curtain Greenway, Magistrála Český
les); cyklotrasa č. 33 (Šumavská magistrála).
o budování sítě místních a regionálních cyklostezek, která propojující atraktivní
střediska cestovního ruchu a turistické cíle regionálního a nadregionálního
významu (viz identifikace středisek v analytické části v tab. 18) a ve výše
definovaných prioritních oblastech (viz aktivita a);
o vybudování specifických produktů pro terénní cykloturistiku, tzv. singltracks17
ve výše definovaných prioritních oblastech (viz aktivita a).
Výše dotace:
Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt – 2 mil. Kč.
Maximální výše dotace – není omezeno.
b) Podpora cestovního ruchu v období 2014–2020
Na úrovni centrálních orgánů státní správy jiţ probíhají diskuze o budoucích formách pomoci
regionálnímu rozvoji z evropských fondů. Diskuze je vedena jednak o odvětvové pomoci,
např. formou operačních programů, jednak o formách pomoci v regionálním měřítku, např.
formou pokračování současných ROP nebo návratu k bývalému SROP.
Na druhé straně se vede diskuze o prioritách podpory regionálního rozvoje, jejichţ obrysy
budou naznačeny v připravované Strategii regionálního rozvoje České republiky na období
2014–2020 (pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR). Zároveň je vedena diskuze o
smysluplnosti podpory formou přímých dotací. Dosavadní systém se totiţ ukazuje jako
„politicky“ negativně ovlivnitelný.
V těchto souvislostech lze učinit následující první návrhy a doporučení pro dlouhodobou
koncepční činnost v podpoře cestovního ruchu z úrovně jednotlivých krajů:
17
Cesta o šířce do 1,8 m má přírodní povrch, nesmí nikdy stoupat víc neţ polovinu sklonu spádnice a úsek trasy
by nikdy neměl mít celkový sklon větší neţ 15 %. Koruna stezky je celá zařízlá do svahu a mírně se v příčném
směru sklání, aby odváděla vodu. Ve směru jízdy stezka často alespoň na krátký čas mění směr a sklon. To
zabraňuje tomu, aby voda stékající po jejím povrchu nabrala rychlost způsobující erozi. Vinoucí se charakter
cesty ale taky reguluje rychlost, kterou se po ní cyklisti můţou pohybovat. (blíţe www.cemba.cz,
www.rychlebskestezky.cz).
91
Podpora infrastrukturních projektů bude pravděpodobně přehodnocena v tom smyslu, ţe
dotační systém přerozdělovaný jak MMR, tak regiony NUTS II by měl být nahrazen formou
zvýhodněných úvěrů pro projekty cestovního ruchu, např. zřízením „turistické“ banky na
národní úrovni pro podnikatelskou sféru. Takový systém je např. jiţ více neţ 50 let úspěšně
aplikován v Rakousku. Role krajů, resp. jimi zřizovanými krajskými centrálami cestovního
ruchu, by spočívala především v poradenské a konzultační činnosti.
Za nejvýznamnější opatření, resp. strategickou oblast, lze povaţovat otázku podpory
organizace cestovního ruchu v krajích. Vzhledem k tomu, ţe většina rozhodujících činností
(jednotný marketing destinace, tvorba informačního a rezervačního systému cestovního ruchu,
realizace certifikace kvality sluţeb, příprava vytváření regionálních a specifických produktů
cestovního ruchu, propojení a koordinace činnosti místních a regionálních TIC aj.) by pro
jednotlivé turistické oblasti, resp. pro malé turistické spolky a organizace, byla neúnosným
úkolem (finanční prostředky, lidské zdroje), je základním strategickým doporučením výrazné
zkvalitňování jednotné a moderní organizace a řízení cestovního ruchu na úroveň
destinačního řízení jednotlivých krajů (krajské centrály cestovního ruchu) a jím
podléhajících regionů a oblastí (regionální a oblastní organizace cestovního ruchu).
Dlouhodobá koncepční činnost krajů v oblasti cestovního ruchu by měla spočívat
především v následujících konkrétních oblastech a činnostech:
podpora tvorby regionálních a specifických turistických produktů, následně pak jejich
propagace a marketingu,
podpora přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu (školení, vzdělávání),
tvorba koncepčních rozvojových dokumentů cestovního ruchu, rozvojových plánů,
příprava generelů turistické infrastruktury (zejm. v chráněných oblastech),
monitoring výsledků realizovaných opatření v podpoře cestovního ruchu na úrovni
krajů,
spolupráce v pořizování statistických informací o cestovním ruchu,
spolupráce s existujícími, resp. vznikajícími turistickými regiony,
spolupráce a koordinace činnosti s národními orgány (MMR, MŢP, MZ,
CzechTourism) v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu.
92
B.6 KOMPLEMENTARITA A SYNERGIE
V současném rozpočtovém období Evropské unie 2007–2013 bylo v České republice
vytvořeno celkem 26 operačních programů, prostřednictvím nichţ by mělo být rozděleno
26,69 miliard euro. Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání,
zaměstnanost, ţivotní prostředí) a sedm územně (na regiony soudrţnosti). Ostatní operační
programy umoţňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují
technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudrţnosti. Tuto sestavu
ještě doplňuje Program rozvoje venkova, který není financován v rámci strukturální politiky
EU, ale v rámci společné zemědělské politiky EU. Prostřednictvím těchto dotačních programů
byly nebo budou realizovány tisíce rozvojových projektů v jednotlivých regionech včetně
regionu NUTS II Jihozápad.
Realizace rozvojových projektů by neměla být samoúčelná, jak je často obvyklé, ale měla by
vést ke zlepšení v řadě souvisejících oblastí, tj. mít synergický efekt. K zabezpečení toho,
aby nedocházelo k neefektivnímu plýtvání finančními prostředky a duplicitě realizovaných
projektů, je zapotřebí zajistit vedle synergického efektu projektů také jejich vzájemnou
komplementaritu.
V rámci této kapitoly byl proveden podrobnější přehled vybraných tematických operačních
programů. U těchto programů, které jsou řízeny z centrální úrovně, byla zaměřena analýza na
projekty, které mají dopad na ţivot v regionu soudrţnosti NUTS II Jihozápad a tím pádem
mohou být synergické a komplementární i k projektům, které jsou podpořeny z ROP JZ.
OP Doprava
Jako první dotační program byl zkoumán operační program Doprava, z něhoţ plynou
prostředky na strategickou infrastrukturu nejčastěji silničního, ţelezničního nebo vodního
charakteru. Ta můţe svým charakterem (např. dálnice) následně významně ovlivnit nejen
ţivot místních lidí, ale například i podpořit rozvoj podnikání nebo cestovního ruchu.
Ke konci března 2011 bylo v rámci OP Doprava plánováno nebo jiţ realizováno 15 velkých
projektů pro území regionu NUTS II Jihozápad v celkové hodnotě téměř 24 mld. Kč (více viz
tab. 21). V Jihočeském kraji je plánováno 9 projektů (cca 16,5 mld. Kč) a v Plzeňském kraji 6
projektů (cca 7,5 mld. Kč). Nejvýznamnější investice (9,3 mld. Kč) v regionu NUTS II je
plánována na výstavbu dálnice D3 Tábor – Veselí nad Luţnicí.
Tab. 21: Přehled projektů z OP Doprava zasahujících do regionu NUTS II Jihozápad
č. Název projektu Kraj Finance z EU
(mil. Kč)
Stav projektu
k 25. 3. 2011
1. Modernizace trati České
Budějovice – Nemanice I Jihočeský 755,9
Projekt v realizaci, dosud
neschváleno EK
2.
Dokončení vltavské vodní cesty
v úseku VD Hněvkovice – Týn
nad Vltavou
Jihočeský 624,3 Projekt v realizaci,
schválen ŘO OP Doprava
3.
Dokončení vltavské vodní cesty
v úseku České Budějovice –
Hluboká nad Vltavou
Jihočeský 747,6 Projekt v realizaci,
schválen ŘO OP Doprava
4. Dálnice D3 Tábor – Veselí nad
Luţnicí Jihočeský 9 347,5
Projekt v realizaci, dosud
neschváleno EK
93
č. Název projektu Kraj Finance z EU
(mil. Kč)
Stav projektu
k 25. 3. 2011
5. Optimalizace tratě Č. Velenice –
Veselí nad Luţnicí – 1. stavba Jihočeský 512,9
Projekt v realizaci,
schválen ŘO OP Doprava
6. Rychlostní silnice R4 Mirotice –
Třebkov Jihočeský 1 002,7
Předčasné uţívání,
schválen ŘO OP Doprava
7.
Modernizace trati Veselí nad
Luţnicí – Tábor, 1. část, úsek
Doubí u Tábora – Tábor
Jihočeský 1 886,1 Projekt ukončen,
schváleno EK
8.
Optimalizace trati Horní
Dvořiště st. Hranice – České
Budějovice
Jihočeský 903,8 Projekt ukončen, dosud
neschváleno EK
9. Rychlostní silnice R4 křiţovatka
I/20 – Nová Hospoda Jihočeský 660,8
Projekt ukončen, dosud
neschváleno EK
10. Optimalizace trati Zbiroh –
Rokycany Plzeňský 2 768,4
Projekt v realizaci, dosud
neschváleno EK
11. Silnice I/26 Plzeň, Nová
Hospoda – přeloţka Plzeňský 420,0
Projekt v realizaci,
schválen ŘO OP Doprava
12. Optimalizace tratě Stříbro –
Planá u Mariánských Lázní Plzeňský 2 579,3
Projekt v realizaci,
schváleno EK
13. Silnice I/27 Třemošná – přeloţka Plzeňský 810,9 Projekt v realizaci,
schválen ŘO OP Doprava
14. Silnice I/21 Nová Hospoda –
Kočov, přeloţka 1. stavba Plzeňský 580,5
Projekt v realizaci,
schválen ŘO OP Doprava
15.
Rekonstrukce koleje a výhybek
v ţelezniční stanici Česká
Kubice
Plzeňský 155,1 Projekt ukončen, schválen
ŘO OP Doprava
Pramen: OP Doprava, stav k 31. 3. 2011.
OP Ţivotní prostředí
Dalším dotačním programem, který byl sledován, je Operační program Životní prostředí.
V rámci tohoto programu, který se zaměřuje v rámci svých sedmi os nejen na velké
infrastrukturní projekty (např. kanalizace), ale i na menší lokální projekty (např. revitalizace
rybníka), bylo zjištěno 495 projektů, které zasahují na území regionu NUTS II Jihozápad.
Stejně jako v OP Doprava, i zde směřovalo více projektů do Jihočeského kraje (308) neţ do
kraje Plzeňského (187). Kaţdá osa podpory OP Ţivotní prostředí můţe mít vliv na jinou
stránku rozvoje území. Například osa 1 zvyšuje kvalitu a bezpečnost ţití a podnikání místních
obyvatel na daném území nebo osa 6 zase výrazně ovlivňuje přírodní potenciál území, který je
velmi důleţitý pro rozvoj cestovního ruchu.
Tab. 22: Přehled projektů z OP Ţivotní prostředí zasahujících do regionu NUTS II Jihozápad
Kraj Osa 1 Osa 2 Osa 3 Osa 4 Osa 5 Osa 6 Osa 7 Celkem
Jihočeský 24 10 96 55 0 123 0 308
Plzeňský 15 6 55 28 0 83 0 187
Jihozápad 39 16 151 83 0 206 0 495
Pramen: OP Ţivotní prostředí, stav k 31. 3. 2011.
Vysvětlivky: Osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní; Osa 2 – Zlepšování
kvality ovzduší a sniţování emisí; Osa 3 – Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie; Osa 4 – Zkvalitnění nakládání
94
s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí; Osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a
environmentálních rizik; Osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny; Osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro
environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.
Integrovaný operační program
Třetím dotačním programem, na který byla analýza zaměřena zejména z důvodu moţnosti
národní podpory vybraných projektů cestovního ruchu, byl Integrovaný operační program.
V rámci tohoto programu bylo zaměřeno 167 projektů (bez projektů zaměřených na budování
místa CzechPoint) na region NUTS II Jihozápad (135 do Jihočeského kraje a 32 do
Plzeňského kraje). Bohuţel pouze jeden projekt byl zaměřen na cestovní ruch s názvem
„Jedeme do lázní Třeboň“. Jednalo se o marketingovou kampaň v hodnotě cca 10 mil. Kč.
Komplementarita realizovaných projektů
Na základě detailní analýzy zaměření a nastavení Regionálního operačního programu NUTS
II Jihozápad a komplexní analýzy systému a zaměření strukturálních fondů byla expertně
vytvořena souhrnná tabulka vazeb případných projektů z českých operačních programů a
projektů, které byly nebo budou podpořeny v rámci jednotlivých oblastí podpory ROP JZ.
Tab. 23: Vazba jednotlivých oblastí podpory ROP JZ a ostatních českých operačních programů.
Oblast
podpory
ROP JZ
Ostatní operační programy České republiky
Silná vazba Slabá vazba
1.1
OP Doprava,
OP Podnikání a inovace,
Přeshraniční spolupráce,
sousední ROPy
OP Ţivotní prostředí,
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
1.2
OP Doprava,
OP Podnikání a inovace,
OP Ţivotní prostředí
Přeshraniční spolupráce,
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
1.3 OP Ţivotní prostředí,
OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Doprava
1.4 -
OP Podnikání a inovace,
OP Doprava,
sousední ROPy
1.5 OP Doprava,
OP Podnikání a inovace OP Ţivotní prostředí
2.1
OP Doprava,
OP Podnikání a inovace,
OP Lidské zdroje a zaměstnanost,
OP Ţivotní prostředí
IOP,
OP Výzkum a vývoj pro inovace,
OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost
2.2
OP Doprava,
OP Podnikání a inovace,
OP Lidské zdroje a zaměstnanost,
OP Ţivotní prostředí
IOP,
OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost
2.3 OP Podnikání a inovace,
OP Lidské zdroje a zaměstnanost, IOP
95
Oblast
podpory
ROP JZ
Ostatní operační programy České republiky
Silná vazba Slabá vazba
OP Ţivotní prostředí
2.4 OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace
2.5 OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost IOP
2.6 - -
3.1
OP Doprava,
OP Ţivotní prostředí,
IOP,
Přeshraniční spolupráce
OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost,
sousední ROPy
3.2 - IOP
3.3 IOP,
Přeshraniční spolupráce Sousední ROPy
Pramen: vlastní zpracování a expertní hodnocení.
Pozn. 1: Pojem „Přeshraniční spolupráce“ představuje v tabulce tyto operační programy: Cíl 3 Česká republika –
Svobodný stát Bavorsko 2007–2013, Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013,
OP Meziregionální spolupráce a OP Nadnárodní spolupráce
Pozn. 2: Program rozvoje venkova nebyl hodnocen, neboť nepatří mezi operační programy, ale jeho vliv by
mohl zasahovat do oblastí podpory ROP NUTS II Jihozápad 1.5 a 3.1 (silná vazba) a 2.3 (slabá vazba).
Ţádná vazba ROP NUTS II Jihozápad nebyla zaznamenána s těmito operačními programy:
OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013, Cíl 3 na podporu
přeshraniční spolupráce 2007–2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou,
Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013,
Operační program Praha Konkurenceschopnost, Operační program Praha Adaptabilita,
Operační program Technická pomoc, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední
Morava, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ESPON, INTERACT II. Jedná se zejména o
operační programy, které územím své působnosti nezasahují region soudrţnosti Jihozápad.
Podchycením celého komplexu rozvojových aktivit realizovaných různými aktéry v území a
zhodnocením jejich vazeb, účinků a omezení jejich plného rozvinutí lze nalézt moţnosti, jak
účinněji přistupovat k řešení nepříznivých trendů, jako je například vylidňování v periferních
oblastech, resp. v určitých obcích, nebo ztráta pracovních míst. Dosáhnout toho je moţné
prostřednictvím sladění přístupů jednotlivých aktérů rozvoje a rozvinutím vzájemné podpory
a spolupráce.
Vzhledem ke končícímu období 2007–2013 a rozdělení jiţ většiny financí, bude nutné se
zaměřit na synergii a komplementaritu zejména podpořených budoucích projektů
z plánovaného období 2014–2020. Proto by představitelé Regionální rady měli pro
zajištění komplementarity a synergie v rámci navrţených vazeb dodrţovat tyto základní
metodické postupy18
:
1. V prvé řadě bude muset být provedena důkladná analýza věcného zaměření ROP
Jihozápad a na základě toho vytipovat tematické oblasti, které by bylo vhodné rozvíjet
18
Jde o koncepční metodické kroky, jeţ by měly být realizovány průběţně spolu s vyhlašováním výzev a
hodnocením projektů. Jejich realizátorem či koordinátorem je Úřad regionální rady NUTS II Jihozápad.
96
pomocí společných synergických projektů, které budou moci být podpořeny i z jiných
operačních programů.
2. Následně na to bude ustanovena expertní skupina z řad odborné veřejnosti, která bude
mít na starost posuzování projektů ROP Jihozápad z hlediska jejich vzájemné
komplementarity (např. propojování vhodných projektů zaměřených na dostupnost
center a rozvoje cestovního ruchu v konkrétním regionu).
3. Při přijímání projektů k finanční podpoře budou bodově zvýhodněny ty projekty, které
prokáţou efekt synergie k jiţ realizovaným projektům z minulosti (i bez nutnosti
financování z dotačních zdrojů).
4. Při výběru projektů bude muset být kladen větší důraz na integrovaný přístup ţadatelů
(tj. partnerství) spočívající v aktivním propojení různých ţadatelů při realizaci
projektu (např. ţadatelem bude podnikatelský subjekt a partnerem veřejná správa).
5. Bude velmi nutná aktivní spolupráce a součinnost při vypisování výzev s dalšími
řídícími orgány jiných dotačních zdrojů, a to nejen tematickými, které zasahují do
území regionu soudrţnosti Jihozápad, ale také se sousedními Úřady Regionálních rad
nebo s orgány, které administrují přeshraniční spolupráci.
Zajištění komplementarity a synergie podporovaných projektů by mělo být ve zbytku
období 2011–2013 a hlavně v období novém 2014–2020 vzhledem k finančním
prostředkům prvořadým úkolem nejen pro pracovníky Úřadu Regionální rady regionu
soudrţnosti Jihozápad a orgánů ostatních operačních programů České republiky, které
zasahují svými aktivitami na území regionu, ale také hlavně pro jednotlivé oprávněné
ţadatele.
97
SEZNAM ZKRATEK
ČR Česká republika
ČSÚ Český statistický úřad
EK Evropská komise
HUZ hromadná ubytovací zařízení
IOP Integrovaný operační program
IPRÚ integrovaný plán rozvoje území
JČK Jihočeský kraj
JZ Jihozápad
LSPP lékařská sluţba první pomoci
MD ministerstvo dopravy
MMR ministerstvo pro místní rozvoj
MPR městská památková rezervace
MPZ městská památková zóna
MZ ministerstvo zdravotnictví
MŢP ministerstvo ţivotního prostředí
NIPOS Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
NUTS územní statistická jednotka
OIR objekty individuální rekreace
OP operační program
ORP obec s rozšířenou působností
PK Plzeňský kraj
ROP regionální operační program
ŘO řídící orgán
SLDB sčítání lidu, domů a bytů
SROP společný regionální operační program
TIC turistické informační centrum
ÚIV Ústav pro informace ve vzdělávání
ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky
VŠPS výběrové šetření pracovních sil
98
LITERATURA A PRAMENY
Literatura
Aktualizace Programu rozvoje Plzeňského kraje (2008).
Analýza socioekonomického rozvoje Jihočeského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z
hlediska kohezní politiky. Brno: GaREP, 2010.
Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z
hlediska kohezní politiky. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, 2010.
Galvasová, I. a kol.: Rozvojový interaktivní audit – Přístupy k řešení disparit. Brno: GaREP
publishing, 2009.
Hospodářsky slabé regiony Jihočeského kraje – vymezení, Program rozvoje Jihočeského kraje
pro období 2007–2013.
Chabičovská, K. „Tvrdé“ a „měkké“ metody – rozdílná východiska pro plánování rozvoje. In
Svobodová, H., Chabičovská, K. (eds.): Teorie a metody uplatnitelné v praxi regionálního
rozvoje. [CD-ROM]. Brno: GaREP, spol. s r. o., 2010. s. 19–28.
Chabičovská, K., Galvasová, I.: Metodické přístupy ke kartografickému znázornění disparit v
krajích. In Regionální disparity – jejich pojetí, klasifikace a měření. Ostrava: Technická
univerzita Ostrava, 2008.
Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007–2013 (spoluautor J. Vystoupil).
Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (zkrácená verze; 2004).
Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji aktualizovaný ke dni 31. 12. 2007
(zkrácená verze).
Program rozvoje Jihočeského kraje pro období 2007–2013.
Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013.
Vystoupil, J. (2008): Přístupy a metody k hodnocení problémových a hospodářsky slabých
oblastí v souvislosti s moţnostmi jejich aktivace podporou rozvoje cestovního ruchu. Czech
Hospitality and Tourism Papers, zvl. č. 2. s. 40–49.
Vystoupil, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd.. Brno: ESF,
Praha: MMR. 157 s. (publikační výstup z projektu WB-08-04 MMR ČR)
Vystoupil, J. a kol. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno: ESF MU.
Vystoupil, J.; Holešinská, A.; Kunc, J.; Šauer, M. (2007): Metody pro tvorbu strategických a
programových dokumentů cestovního ruchu. Brno: ESF MU. 113 s. + přílohy. (publikační
výstup z projektu WA-213-05-Z07 MMR ČR)
Vystoupil, J.; Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů)
cestovního ruchu Jesenicka. (studie pro RR ROP Střední Morava).
Vystoupil, J.; Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů)
cestovního ruchu Šumperska. (studie pro RR ROP Střední Morava).
Vystoupil, J.; Šauer, M. (2009): Kvantifikační analýza cestovního ruchu regionu NUTS II
Jihovýchod. (studie pro RR ROP Jihovýchod).
Vystoupil, J.; Šauer, M. (2010): Analýza a zhodnocení veřejné podpory cestovního ruchu z
Regionálních operačních programů v České republice v období 2007–2009. In: Sborník
vědeckých příspěvků. Zmírňování regionálních disparit rozvojem cestovního ruchu a vlivy
současné hospodářské krize. Praha: VŠH, spol. s r.o., s. 62–81.
99
Vystoupil, J.; Šauer, M.; Studnička, P. (2010): Analýza podpory rozvoje cestovního ruchu v
České republice z Regionálních operačních programů v období říjen 2007 aţ červen 2010.
Czech Hospitality and Tourism Papers, Praha: VŠH, roč. VI, 12/2010, s. 24–48, 25 s.
ISSN 1801–1535.
Zelenka, J.; Pásková, M. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo
pro místní rozvoj.
Zdroje dat
MONIT7+
Národní databáze brownfieldů, CzechInvest.
OP Doprava
OP Ţivotní prostředí
Ročenka dopravy 2008, MD.
Sčítání dopravy 2005, ŘSD.
Statistická ročenka Jihočeského kraje 2007, ČSÚ.
Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, ČSÚ.
Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007, ČSÚ.
Statistická ročenka Plzeňského kraje 2010, ČSÚ.
Statistická ročenka školství 2009/2010, ÚIV.
Statistika kultury 2009, NIPOS.
Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2009, ÚZIS.
Zdravotnická ročenka Plzeňského kraje 2009, ÚZIS.
Zdravotnictví Jihočeského kraje 2009, ÚZIS.
Zdravotnictví Plzeňského kraje 2009, ÚZIS.
100
101
PŘÍLOHY
102
OBSAH
Příloha 1: Zatíţení obyvatel obvodů ORP silniční dopravou ................................................. 103
Příloha 2: Dostupnost a obsluţnost středisek obvodů ORP ................................................... 104
Příloha 3: Základní údaje o obyvatelstvu podle ORP ............................................................ 105
Příloha 4: Věkové poměry a nezaměstnanost v obvodech ORP ............................................ 106
Příloha 5: Počty škol a ţáků u jednotlivých stupňů vzdělání ................................................. 107
Příloha 6: Vybrané ukazatele zdravotnictví v okresech ......................................................... 109
Příloha 7: Zařízení sociálních sluţeb a jejich kapacity v okresech ........................................ 111
Příloha 8: Vybavenost okresů kulturní a sportovní infrastrukturou ....................................... 112
Příloha 9: Lokality brownfields v regionu Jihozápad ............................................................ 113
Příloha 10: Vybrané údaje o horských střediscích cestovního ruchu ..................................... 115
Příloha 11: Vybrané typy cestovního ruchu v regionu Jihozápad .......................................... 119
Příloha 12: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích ......................................... 122
Příloha 13: Typy středisek cestovního ruchu v regionu Jihozápad ........................................ 124
Příloha 14: Schválené projekty ROP v okresech ................................................................... 127
Příloha 15: Podpora cestovního ruchu z ROP NUTS II Jihozápad za období 2007–2010 .... 132
Příloha 16: Projekty cestovního ruchu z ROP v krajích ČR v období 2007–2010 ................ 135
103
PŘÍLOHA 1: ZATÍŢENÍ OBYVATEL OBVODŮ ORP REGIONU JIHOZÁPAD
SILNIČNÍ DOPRAVOU
104
PŘÍLOHA 2: DOSTUPNOST A OBSLUŢNOST STŘEDISEK OBVODŮ ORP
REGIONU JIHOZÁPAD Z JEJICH ZÁZEMÍ V ROCE 2011
105
PŘÍLOHA 3: ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBYVATELSTVU REGIONU SOUDRŢNOSTI
JIHOZÁPAD PODLE ORP K 31. 12. 2009
Kraj, ORP Počet
obyvatel
Počet
obcí
Index
stáří (%)
Přirozený
přírůstek
(‰)
Přírůstek
stěhováním
(‰)
Celkový
přírůstek
(‰)
Míra
nezaměst-
nanosti
(%)
Jihočeský kraj 637 643 623 105,5 0,9 1,2 2,1 7,8
Blatná 13 987 26 123,5 -1,8 7,1 5,3 9,0
České Budějovice 154 323 79 107,1 1,9 5,0 6,9 5,8
Český Krumlov 41 894 31 81,5 1,6 1,5 3,2 10,9
Dačice 19 870 23 102,6 -0,5 -5,3 -5,8 12,7
Jindřichův Hradec 48 017 58 100,3 0,3 1,5 1,7 7,2
Kaplice 19 741 15 74,0 5,5 -6,1 -0,7 11,7
Milevsko 18 830 26 140,4 0,2 0,2 0,4 8,7
Písek 51 760 49 114,8 -0,9 1,5 0,6 7,7
Prachatice 33 830 44 87,2 3,0 -2,0 1,0 7,2
Soběslav 22 233 31 117,8 0,5 3,0 3,5 10,1
Strakonice 45 197 69 114,2 -0,1 -5,4 -5,5 9,0
Tábor 80 782 79 117,1 0,6 1,4 2,0 9,1
Trhové Sviny 18 244 16 94,2 0,0 5,3 5,3 7,8
Třeboň 25 378 25 118,1 -0,5 0,4 -0,0 7,3
Týn nad Vltavou 14 114 14 85,9 -2,1 -1,6 -3,7 7,6
Vimperk 17 721 21 102,4 0,6 -2,4 -1,8 7,0
Vodňany 11 722 17 96,8 2,9 -0,6 2,3 11,1
Plzeňský kraj 571 863 501 112,3 1,0 2,9 3,9 8,2
Blovice 11 556 19 111,1 0,3 1,0 1,3 8,1
Domaţlice 40 196 58 101,1 1,2 3,5 4,7 9,6
Horaţďovice 12 205 20 128,6 -0,8 1,5 0,7 10,0
Horšovský Týn 14 221 18 89,3 4,0 6,6 10,6 11,1
Klatovy 51 544 44 104,9 1,4 0,5 1,9 8,1
Kralovice 22 358 44 106,2 -0,7 3,0 2,4 8,1
Nepomuk 11 661 26 130,9 -2,4 0,7 -1,7 8,5
Nýřany 52 336 54 90,6 0,7 11,5 12,3 8,9
Plzeň 185 855 15 135,0 1,7 2,3 3,9 7,0
Přeštice 21 859 30 103,2 1,2 17,5 18,7 7,1
Rokycany 47 358 68 120,3 -1,4 1,7 0,4 8,8
Stod 22 517 24 94,3 2,5 5,3 7,9 8,3
Stříbro 17 106 24 91,0 2,1 -8,5 -6,5 18,1
Sušice 24 972 30 127,2 -2,0 -0,1 -2,1 12,2
Tachov 36 119 27 77,6 2,1 -3,7 -1,6 14,1
Jihozápad 1 209 506 1 124 108,6 1,9 4,1 6,0 8,0
Pramen: ČSÚ, MPSV.
106
PŘÍLOHA 4: VĚKOVÉ POMĚRY A NEZAMĚSTNANOST V OBVODECH ORP
REGIONU JIHOZÁPAD K 31. 12. 2009
107
PŘÍLOHA 5: POČTY ŠKOL A ŢÁKŮ U JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ
V REGIONU JIHOZÁPAD VE ŠKOLNÍM ROCE 2009/2010
Kraj, okresy MŠ ZŠ SŠ VOŠ
školy děti děti /
třídu školy ţáci
ţáci /
třídu školy ţáci
ţáci /
školu školy studenti
studenti
/ školu
Jihočeský kraj 294 20 447 23,7 254 49 825 18,9 97 35 553 366,5 17 2 269 133,5
České Budějovice 79 5 932 24,3 61 14 021 19,5 32 13 026 407,1 . . .
Český Krumlov 35 2 102 25,0 33 5 157 18,1 5 1 934 386,8 . . .
Jindřichův Hradec 45 2 936 22,9 41 7 563 18,9 15 4 461 297,4 . . .
Písek 33 2 221 23,9 22 5 517 19,6 11 3 864 351,3 . . .
Prachatice 31 1 707 22,8 30 4 159 18,0 6 1 709 284,8 . . .
Strakonice 31 2 243 23,4 27 5 404 18,1 12 4 192 349,3 . . .
Tábor 40 3 306 23,4 40 8 004 19,1 16 6 367 397,9 . . .
Plzeňský kraj 256 16 795 23,3 221 42 191 19,1 62 27 942 450,7 5 1 414 282,8
Domaţlice 36 1 881 22,1 28 5 045 19,1 7 2 630 375,7 . . .
Klatovy 41 2 629 24,1 45 6 851 18,7 9 3 866 429,6 . . .
Plzeň-město 58 5 327 24,2 42 12 702 19,9 27 15 910 589,3 . . .
Plzeň-jih 33 1 861 24,5 24 4 585 19,8 4 1 177 294,3 . . .
Plzeň-sever 39 2 256 21,9 36 5 381 17,8 5 972 194,4 . . .
Rokycany 20 1 308 22,6 20 3 427 19,7 4 1 655 413,8 . . .
Tachov 29 1 533 21,9 26 4 200 18,0 6 1 732 288,7 . . .
Jihozápad 550 37 242 23,5 475 92 016 19,0 159 63 495 399,3 22 3 683 167,4
Pramen: ÚIV.
. údaj není dostupný
Střední školy
Kraj, okresy
Gymnázia SŠ s obory odborného
vzdělání SŠ celkem
školy ţáci ţáci /
školu školy ţáci
ţáci /
školu školy ţáci
ţáci /
školu
Jihočeský kraj 26 8 866 341,0 75 23 682 315,8 97 35 553 366,5
České Budějovice 12 3 437 286,4 22 8 260 375,5 32 13 026 407,1
Český Krumlov 2 664 332,0 4 1 270 317,5 5 1 934 386,8
Jindřichův Hradec 3 1 159 386,3 12 2 886 240,5 15 4 461 297,4
Písek 2 860 430,0 9 2 587 287,4 11 3 864 351,3
Prachatice 2 694 347,0 5 829 165,8 6 1 709 284,8
Strakonice 2 769 384,5 10 3 123 312,3 12 4 192 349,3
Tábor 3 1 283 427,7 13 4 727 363,6 16 6 367 397,9
Plzeňský kraj 15 6 516 434,4 49 18 887 385,4 62 27 942 450,7
Domaţlice 2 519 259,5 6 1 741 290,2 7 2 630 375,7
Klatovy 2 981 490,5 7 2 577 368,1 9 3 866 429,6
Plzeň-město 6 3 440 573,3 20 11 223 561,2 27 15 910 589,3
Plzeň-jih 1 300 300,0 3 684 228,0 4 1 177 294,3
Plzeň-sever 1 287 287,0 4 660 165,0 5 972 194,4
Rokycany 1 450 450,0 4 930 232,5 4 1 655 413,8
Tachov 2 539 269,5 5 1 072 214,4 6 1 732 288,7
Jihozápad 41 15382 375,2 124 42569 343,3 159 63495 399,3
Pramen: ÚIV.
Pozn.: Počet středních škol neodpovídá součtu škol s obory gymnázií a s obory odborného vzdělání, protoţe
některé školy soustřeďují více oborů.
108
109
PŘÍLOHA 6: VYBRANÉ UKAZATELE ZDRAVOTNICTVÍ V OKRESECH
REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2009
110
111
PŘÍLOHA 7: ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB A JEJICH KAPACITY
V OKRESECH REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2009
Kraj, okresy
Domovy
pro
seniory
Denní
stacio-
náře
Týdenní
stacio-
náře
Domovy
pro osoby
se zdrav.
postiţením
Domy
s pečov.
sluţbou
Sociální
sluţby
v ostatních
zařízeních
Počet zařízení
Jihočeský kraj 38 10 5 10 104 132
České Budějovice 9 3 1 2 21 54
Český Krumlov 3 0 0 0 16 7
Jindřichův Hradec 5 2 2 3 14 12
Písek 5 1 1 2 15 17
Prachatice 4 0 0 1 12 12
Strakonice 5 1 0 2 10 10
Tábor 7 3 1 0 16 20
Plzeňský kraj 19 12 3 12 85 83
Domaţlice 3 1 0 0 10 5
Klatovy 4 2 0 3 12 11
Plzeň-město 4 4 1 1 14 48
Plzeň-jih 2 1 0 2 13 5
Plzeň-sever 0 2 1 3 17 3
Rokycany 2 1 0 2 9 8
Tachov 4 1 1 1 10 3
Jihozápad 57 22 8 22 189 215
Počet míst1)
Jihočeský kraj 2 941 214 106 765 3 086 1 229
České Budějovice 784 76 i.d. i.d. 908 476
Český Krumlov 164 0 0 0 266 0
Jindřichův Hradec 449 i.d. i.d. 209 428 67
Písek 314 i.d. i.d. i.d. 633 117
Prachatice 350 0 0 i.d. 192 100
Strakonice 377 i.d. 0 i.d. 245 211
Tábor 503 57 i.d. 0 414 122
Plzeňský kraj 1 715 195 81 1 137 2 330 927
Domaţlice 375 i.d. 0 0 201 21
Klatovy 364 i.d. 0 207 460 163
Plzeň-město 314 65 i.d. i.d. 499 336
Plzeň-jih i.d. i.d. 0 i.d. 332 155
Plzeň-sever 0 i.d. i.d. 415 310 i.d.
Rokycany i.d. i.d. 0 i.d. 251 209
Tachov 281 i.d. i.d. i.d. 277 i.d.
Jihozápad 4 656 409 187 1 902 5 416 2 156
Pramen: ČSÚ.
i.d. – individuální data 1)
V případě domů s pečovatelskou sluţbou se jedná o počet bytů.
112
PŘÍLOHA 8: VYBAVENOST OKRESŮ REGIONU JIHOZÁPAD KULTURNÍ A
SPORTOVNÍ INFRASTRUKTUROU (NA 1 000 OBYVATEL, V ROCE 2009)
Kulturní zařízení
Kraj, okresy
stálá kina
a
multikina
veřejné
knihovny
vč.
poboček
muzea galerie divadla přírodní
amfiteátry
Jihočeský kraj 8,5 101,0 11,8 18,8 2,2 3,0
České Budějovice 7,0 79,8 8,6 15,0 2,7 2,7
Český Krumlov 6,5 84,4 22,7 71,4 3,2 8,1
Jindřichův Hradec 8,6 117,9 5,4 12,9 1,1 2,1
Písek 8,5 128,9 8,5 14,2 2,8 5,7
Prachatice 11,6 87,3 25,2 7,8 1,9 3,9
Strakonice 11,3 129,7 14,1 8,5 2,8 1,4
Tábor 8,7 101,9 10,7 15,5 1,0 0,0
Plzeňský kraj 5,9 95,8 8,0 8,6 2,4 2,8
Domaţlice 9,9 140,3 11,6 9,9 0,0 3,3
Klatovy 5,6 109,3 14,7 7,9 1,1 2,3
Plzeň-město 3,8 22,6 3,2 13,5 5,4 1,1
Plzeň-jih 4,9 203,5 9,8 8,1 0,0 1,6
Plzeň-sever 8,0 117,8 6,7 5,4 4,0 4,0
Rokycany 4,2 135,1 12,7 0,0 0,0 6,3
Tachov 9,4 88,3 5,6 3,8 0,0 5,6
Jihozápad 7,3 98,6 10,0 14,0 2,3 2,9
Sportovní zařízení
Kraj, okresy koupaliště
a bazény
z toho
kryté
bazény
hřiště tělocvičny
stadiony
včetně
krytých
zimní
stadiony
včetně
krytých
Jihočeský kraj 22,7 2,0 146,3 56,8 10,2 2,7
České Budějovice 17,7 1,6 195,0 46,1 6,4 3,2
Český Krumlov 55,2 6,5 162,2 76,3 17,8 1,6
Jindřichův Hradec 13,9 1,1 142,6 62,2 10,7 2,1
Písek 15,6 1,4 75,1 53,8 8,5 2,8
Prachatice 56,3 3,9 89,2 62,1 19,4 1,9
Strakonice 11,3 1,4 150,9 59,2 11,3 2,8
Tábor 16,5 1,0 126,2 57,3 7,8 2,9
Plzeňský kraj 14,7 2,4 81,8 47,0 11,7 2,1
Domaţlice 29,7 3,3 125,4 56,1 6,6 1,7
Klatovy 23,7 4,5 92,4 50,7 10,1 2,3
Plzeň-město 9,1 2,2 13,5 21,5 2,7 1,1
Plzeň-jih 9,8 0,0 133,5 70,0 16,3 3,3
Plzeň-sever 12,0 1,3 91,0 66,9 30,8 2,7
Rokycany 14,8 2,1 118,2 69,7 14,8 2,1
Tachov 11,3 3,8 148,4 45,1 16,9 3,8
Jihozápad 18,9 2,2 115,8 52,2 10,9 2,4
Pramen: ČSÚ.
113
PŘÍLOHA 9: LOKALITY BROWNFIELDS V REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2010
Kraj, ORP počet
lokalit
rozloha
(ha)
typ lokality připravenost lokality k regeneraci předchozí vyuţití lokality
areál objekt pozemek celá
lokalita
celá nebo
části
dílčí
části
není
připravená bydlení
občanská
vybavenost průmysl
vojenské
areály
země-
dělství jiné
Jihočeský kraj 32 89,5 28 2 1 18 14 0 0 2 5 11 4 7 3
Blatná
České Budějovice 1 4,0 1 1 1
Český Krumlov 4 26,5 4 4 1 2 1
Dačice 1 1,7 1 1 1
Jindřichův Hradec 4 6,7 3 1 3 1 1 1 2
Kaplice
Milevsko
Písek 4 4,1 3 1 3 1 2 2
Prachatice 6 24,4 6 1 5 1 4 1
Soběslav
Strakonice 2 0,9 1 1 2 1 1
Tábor 3 3,1 3 3 1 1 1
Trhové Sviny 1 2,7 1 1 1
Třeboň 2 0,5 2 1 1 1 1
Týn n. Vltavou
Vimperk 4 16,8 4 1 3 1 2 1
Vodňany
Plzeňský kraj 15 130,2 13 2 0 5 5 1 4 0 1 7 3 4 0
Blovice 1 0,8 1 1 1
Domaţlice 1 2,2 1 1 1
Horaţďovice 1 0,1 1 1 1
Horšovský Týn 1 0,1 1 1 1
Klatovy
Kralovice 2 41,8 1 1 1 1 2
Nepomuk
114
Kraj, ORP počet
lokalit
rozloha
(ha)
typ lokality připravenost lokality k regeneraci předchozí vyuţití lokality
areál objekt pozemek celá
lokalita
celá nebo
části
dílčí
části
není
připravená bydlení
občanská
vybavenost průmysl
vojenské
areály
země-
dělství jiné
Nýřany 1 10,7 1 1 1
Plzeň 1 9,5 1 1 1
Přeštice
Rokycany
Stod 1 0,3 1 1 1
Stříbro 2 47,2 2 2 1 1
Sušice 2 4,6 2 1 1 2
Tachov 2 12,9 2 1 1 2
Jihozápad 47 219,7 42 4 1 23 19 1 4 2 6 18 7 11 3
Pramen: www.brownfieldy.cz
115
PŘÍLOHA 10: VYBRANÉ ÚDAJE O HORSKÝCH STŘEDISCÍCH CESTOVNÍHO
RUCHU
Tab. 1: Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR v roce 2004
Pořadí Obec Počet lůţek Pořadí Obec Počet lůţek
3 Špindlerův Mlýn 9 000 81 Ostruţná 886
5 Pec pod Sněţkou 7 500 82 Vacov 874
8 Harrachov 4 800 84 Horní Maršov 865
9 Rokytnice n. Jizerou 4 800 99 Boţí Dar 797
12 Janské Lázně 3 500 104 Karlova Studánka 785
17 Ţelezná Ruda 2 739 105 Kvilda 780
21 Kořenov 2 652 106 Bílá 779
23 Deštné v O. horách 2 383 121 Lučany nad Nisou 717
27 Malá Morávka 2 091 124 Čeladná 700
29 Bzenecko 1 956 125 Kunčice p. Ondř. 700
32 Janov nad Nisou 1 727 126 Trojanovice 700
37 Malá Úpa 1 527 128 Bělá p. Pradědem 695
39 Vítkovice 1 500 130 Sněţné 692
42 Horní Bečva 1 493 143 Svratka 634
44 Josefův Důl 1 401 151 Srní 609
47 Bedřichov 1 384 156 Prostřední Bečva 589
48 Staré Město 1 379 161 Morávka 572
49 Velké Karlovice 1 377 163 Dolní Morava 564
55 Staré Hamry 1 215 168 Dolní Bečva 555
56 Stráţné 1 205 175 Čenkovice 538
59 Stachy 1 185 182 Hutisko-Solanec 520
61 Černý Důl 1 147 184 Vysoké n. Jizerou 517
65 Desná 1 048 187 Oskava 513
69 Ostravice 1 000 192 Kubova Huť 500
71 Loučná n. Desnou 983 195 Nová Pec 497
79 Albrechtice v J. h. 897 198 Fryšava 493
200 Nové Hutě 487
Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Pozn.: Pořadí znamená pořadí ze všech středisek cestovního ruchu v ČR. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská
střediska.
Tab. 2: Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu
v ČR v roce 2004
Pořadí Obec TRF Pořadí Obec TRF
1 Malá Úpa 1 810 31 Ostravice 254
2 Pec pod Sněţkou 1 463 32 Černý Důl 218
3 Stráţné 1 151 33 Bzenecko 220
4 Ostruţná 1 076 34 Rokytnice v Orl. h. 216
5 Bedřichov 849 35 Rokytnice n. Jizerou 216
6 Špindlerův Mlýn 717 36 Kunčice p. Ondř. 214
7 Boţí Dar 694 37 Ţelezná Ruda 202
8 Čenkovice 683 38 Čeladná 190
9 Nové Hutě 609 39 Sněţné 183
116
Pořadí Obec TRF Pořadí Obec TRF
10 Deštné v O. horách 589 40 Horní Maršov 162
11 Albrechtice v J. h. 584 41 Nová Pec 157
12 Kvilda 564 42 Stachy 148
13 Vítkovice 544 43 Vysoké n. Jizerou 147
14 Kubova Huť 496 44 Horní Bečva 147
15 Jestřabí v Krkonoších 478 45 Trojanovice 132
16 Malenovice 466 46 Lučany nad Nisou 128
17 Kořenov 432 47 Bílý Potok 126
18 Morávka 427 48 Prostřední Bečva 113
19 Janské Lázně 412 49 Staré Město 112
20 Dolní Dvůr 382 50 Velké Karlovice 108
21 Staré Hamry 382 51 Oskava 91
22 Bílá 368 52 Dolní Bečva 84
23 Malá Morávka 360 53 Hutisko-Solanec 80
24 Fryšava 339 54 Loučná n. Desnou 79
25 Karlova Studánka 336 55 Desná 69
26 Srní 313 56 Bělá p. Pradědem 68
27 Janov nad Nisou 307 57 Svratka 65
28 Josefův Důl 304 58 Sobotín 44
29 Harrachov 298 59 Smrţovka 43
30 Dolní Morava 259 60 Vrbno p. Pradědem 12
Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Pozn.: Turisticko-rekreační funkce = počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech
individuální rekreace / počet trvale bydlících obyvatel * 100. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská střediska.
Tab. 3: Turisticko-rekreační zatíţení nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu
v ČR v roce 2004
Pořadí Obec TRZ Pořadí Obec TRZ
1 Karlova Studánka 1717,2 31 Čeladná 69,2
2 Kubova Huť 410,8 32 Svratka 69,1
3 Janské Lázně 264,2 33 Vítkovice 67,2
4 Janov nad Nisou 247,0 34 Ostruţná 66,9
5 Josefův Důl 216,8 35 Stachy 64,2
6 Ostravice 213,1 36 Horní Maršov 62,0
7 Čenkovice 212,6 37 Dolní Dvůr 60,6
8 Kunčice p. Ondř. 211,3 38 Sněţné 58,7
9 Rokytnice n. Jizerou 191,8 39 Ţelezná Ruda 53,0
10 Pec pod Sněţkou 170,5 40 Hutisko-Solanec 51,3
11 Lučany nad Nisou 159,7 41 Morávka 49,7
12 Benecko 152,3 42 Malá Morávka 42,9
13 Malenovice 148,1 43 Bílý Potok 44,0
14 Harrachov 138,3 44 Velké Karlovice 35,3
15 Špindlerův Mlýn 121,3 45 Boţí Dar 32,4
16 Jestřabí v Krkonoš. 112,8 46 Rokytnice v Orl. h. 30,6
17 Deštné v O. horách 111,5 47 Srní 29,9
18 Bedřichov 94,8 48 Staré Město 26,6
19 Stráţné 99,0 49 Staré Hamry 25,8
20 Smrţovka 98,6 50 Sobotín 24,5
21 Vysoké n. Jizerou 94,5 51 Nové Hutě 24,4
22 Fryšava 89,4 52 Oskava 22,5
23 Malá Úpa 84,9 53 Bílá 21,1
24 Horní Bečva 83,9 54 Desná 21,0
117
Pořadí Obec TRZ Pořadí Obec TRZ
25 Prostřední Bečva 79,9 55 Kvilda 20,7
26 Kořenov 78,3 56 Dolní Morava 20,2
27 Trojanovice 78,0 57 Loučná n. Desnou 16,4
28 Albrechtice v J. h. 77,6 58 Nová Pec 14,6
29 Dolní Bečva 75,2 59 Bělá p. Pradědem 13,5
30 Černý Důl 73,9 60 Vrbno p. Pradědem 10,8
Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Pozn.: Turisticko-rekreační zatíţení = počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech
individuální rekreace / km2. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská střediska.
Tab. 4: Největší střediska sjezdového lyţování (střediska s délkou sjezdových tratí 8 km a více)
v ČR v roce 2009
Pořadí Středisko
Délka sjezdovek Propojenost
do jednoho
systému v m
celkem
z toho
modré červené černé
v m v % v m v % v m v %
1 Rokytnice n. Jiz. 23 020 15 626 67,9 6 049 26,3 1 345 5,8 ne
2 Herlíkovice 12 350 7 500 60,7 4 850 39,3 0 0,0 ano
3 Karlov 12 080 8 000 66,2 3 580 29,6 500 4,1 ne
4 Svatý Petr 12 075 3 250 26,9 7 450 61,7 1 375 11,4 ne
5 Pec p. Sn. 11 730 2 330 19,9 8 800 75,0 600 5,1 ne
6 H. Mísečky-
Medvědín 11 670 4 000 34,3 6 670 57,2 1 000 8,6 ne
7 Staroměstsko 11 550 11 050 95,7 500 4,3 0 0,0 ne
8 Černá h.-J. Lázně 11 300 4 400 38,9 6 900 61,1 0 0,0 ne
9 Klínovec 10 300 4 350 42,2 5 250 51,0 700 6,8 ano
10 Paseky n. Jiz. 10 030 6 230 62,1 3 800 37,9 0 0,0 ano
11 Ještěd 9 200 2 610 28,4 5 670 61,6 920 10,0 ano
12 Ramzová 8 660 3 660 42,3 3 800 43,9 1 200 13,9 ano
13 Špičák-Ţel. Ruda 8 417 3 882 46,1 3 110 36,9 1 425 16,9 ne
14 Pustevny 8 285 5 905 71,3 1 990 24,0 390 4,7 ano
15 Lipno 8 220 6 280 76,4 1 940 23,6 0 0,0 ano
Pramen: Geografie cestovního ruchu ČR. Plzeň 2011, s. 75 (v tisku).
Tab. 5: Největší střediska sjezdového lyţování (střediska s kapacitou přepravních zařízení
8 000 os./h. a více) v ČR v roce 2009
Středisko
Lanové dráhy Vleky Lanové dráhy a vleky
celkem
počet
hodinová
přepravní kapacita Počet
hodinová
přepravní kapacita počet
hodinová
přepravní kapacita
os./h. % os./h. % os./h. %
Rokytnice n. J. 2 4 020 24,1 24 12 675 75,9 26 16 695 100,0
Lipno 3 6 800 59,6 5 4 600 40,4 8 11 400 100,0
Č. hora-J. Lázně 2 3 675 32,6 11 7 600 67,4 13 11 275 100,0
Ještěd 4 6 655 60,0 6 4 440 40,0 10 11 095 100,0
H. Mísečky-
Medvědín 2 3 700 35,5 7 6 727 64,5 9 10 427 100,0
118
Středisko
Lanové dráhy Vleky Lanové dráhy a vleky
celkem
počet
hodinová
přepravní kapacita Počet
hodinová
přepravní kapacita počet
hodinová
přepravní kapacita
os./h. % os./h. % os./h. %
Svatý Petr 3 6 018 59,5 5 4 098 40,5 8 10 116 100,0
Staroměstsko 0 0 0,0 16 10 000 100,0 16 10 000 100,0
Pec p. Sn. 1 1 460 15,3 9 8 060 84,7 10 9 520 100,0
Černý Důl 2 3 570 38,3 7 5 755 61,7 9 9 325 100,0
Karlov 0 0 0,0 13 9 260 100,0 13 9 260 100,0
Benecko 1 2 400 28,9 11 5 900 71,1 12 8 300 100,0
Pramen: Geografie cestovního ruchu ČR. Plzeň 2011, s. 76 (v tisku).
Tab. 6: Infrastruktura pro sjezdové lyţování (2008)
Pohoří Délka vleků
(v m)
Přepravní
kapacita vleků
(os/hod)
Počet
sjezdovek
Délka
sjezdovek
(v m)
Krkonoše 85 375 113 282 131 125 250
Jeseníky, Kralický Sněţník 46 635 67 640 100 66 331
Beskydy 42 727 50 050 120 55 385
Jizerské hory 20 888 36 895 58 33 180
Šumava/Český les 22 948 26 508 57 32 730
Krušné hory 23 606 25 013 44 33 271
Orlické hory 19 170 23 415 51 27 610
Vysočina 12 525 14 360 33 14 970
Luţické hory 4 320 3 850 8 7 350
Bílé Karpaty 1 100 500 6 2 630
Ostatní 8 607 9 550 23 10 230
Celkem ČR 287 901 371 063 631 408 937
Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka, s. 8. Brno
2008.
Tab. 7: Vybrané ukazatele intenzity cestovního ruchu vybraných horských oblastí ČR (2004)
Oblast Počet lůţek
v HUZ
Počet lůţek
v OIR
Počet lůţek
celkem
Hodnota
turisticko-
rekreační
funkce
Hodnota
turisticko-
rekreačního
zatíţení
Krkonoše 49 304 27 876 77 181 72,1 66,1
Šumava 31 921 73 076 104 997 40,7 17,3
Jeseníky 21 840 39 532 61 372 21,5 15,6
Beskydy-Valašsko 20 742 67 244 87 986 23,2 36,9
Vysočina 18 423 99 868 118 291 23,2 17,4
Jizerské hory 14 967 22 744 37 711 20,7 76,3
Orlické hory a Podorlicko 13 869 36 724 50 593 25,2 23,6
Celkem ČR 492 338 1 577 136 2 069 474 20,3 26,2
Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Pozn.: Ve vymezení marketingových turistických oblastí.
119
PŘÍLOHA 11: VYBRANÉ TYPY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU JIHOZÁPAD
V ROCE 2006
Obr. 1: Městský cestovní ruch Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Obr. 2: Střediska zimních sportů Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
120
Obr. 3: Letní rekreace u vody a vodní turistika Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Obr. 4: Veletrţní a kongresový cestovní ruch Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
121
Obr. 5: Pěší, cyklo a vodní turistika Pramen: vlastní zpracování.
122
PŘÍLOHA 12: KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ
V OBCÍCH REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2010
Jihočeský kraj Plzeňský kraj
Obec Počet lůţek Obec Počet lůţek
České Budějovice 4 328 Plzeň 4 293
Český Krumlov 2 103 Ţelezná Ruda 3 101
Třeboň 2 098 Srní 792
Lipno nad Vltavou 2 062 Ţihle 751
Horní Planá 1 953 Konstantinovy Lázně 698
Týn nad Vltavou 1 818 Kašperské Hory 623
Chlum u Třeboně 1 372 Klatovy 589
Písek 1 339 Stříbro 583
Tábor 1 036 Sušice 568
Bechyně 1 019 Babylon 478
Frymburk 982 Plasy 436
Stachy 960 Kdyně 367
Hluboká nad Vltavou 941 Stráţ 360
Jindřichův Hradec 916 Rejštejn 347
Černá v Pošumaví 902 Domaţlice 344
Strakonice 760 Volduchy 336
Prachatice 706 Nýrsko 323
Varvaţov 681 Dlouhá Ves 322
Sezimovo Ústí 638 Koţlany 321
Nová Bystřice 620 Tachov 308
Kunţak 592 Příchovice 298
Nové Hutě 583 Modrava 290
Vimperk 568 Hartmanice 282
Vracov 559 Hnačov 262
Kvilda 558 Čachrov 250
Zdíkov 506 Úlice 242
Nová Pec 464 Staňkov 235
Přední Výtoň 418 Klenčí pod Čerchovem 228
Vodňany 416 Hamry 219
Blatná 407 Pňovany 215
Roudná 373 Nepomuk 208
Lenora 368 Cheznovice 203
Soběslav 360 Prášily 184
Roţmberk nad Vltavou 358 Břasy 182
Větřní 340 Rokycany 171
Kadov 333 Petrovice u Sušice 164
Sedlice 330 Město Touškov 158
Volyně 329 Zbiroh 151
Suchdol nad Luţnicí 317
Nové Hrady 306
Blaţejov 302
Kubova Huť 301
Strmilov 299
Stoţec 299
Kovářov 298
123
Jihočeský kraj Plzeňský kraj
Obec Počet lůţek Obec Počet lůţek
Dobronice u Bechyně 263
Vyšší Brod 253
Albrechtice nad Vltavou 252
Slavonice 244
Střelské Hoštice 232
Netolice 221
Záblatí 198
Veselí nad Luţnicí 197
Velká Turná 195
Horní Vltavice 191
Borová Lada 190
Dačice 181
Ostrovec 176
České Velenice 173
Staňkov 172
Hatín 170
Trhové Sviny 163
Smilovy Hory 157
Planá nad Luţnicí 150
Bečice 150
Pramen: ČSÚ.
Pozn.: Uvedeny jsou pouze obce s nejméně 150 lůţky.
124
PŘÍLOHA 13: TYPY STŘEDISEK CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU
JIHOZÁPAD V ROCE 2006
Obr. 1: Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Obr. 2: Národní kulturní památky Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
125
Obr. 3: Vesnické památkové rezervace a zóny, lidová architektura Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
Obr. 4: Významné hrady a zámky Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
126
Obr. 5: Významná kulturní zařízení Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.
127
PŘÍLOHA 14: SCHVÁLENÉ PROJEKTY ROP V OKRESECH REGIONU JIHOZÁPAD
Tab. 1: Počet projektů v jednotlivých oblastech podpory ROP podle okresů regionu Jihozápad k datu 3. 1. 2011
Počet projektů 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3.1 3.2 3.3 Celkový
součet
České Budějovice 12 3 2 1 17 9 1 11 7 8 5 21 7 13 117
Český Krumlov 2 1
2
3 2 5 1 1 11 7 4 39
Domaţlice 2
4
1 2 1 3 1 2
16
Jindřichův Hradec 1
9
4 5 4 1
11 4 1 40
Klatovy 4 1
8
6 2 3
4 12 8 7 55
Písek 2 1 1
3
2
1 2 2 4 4
22
Plzeň-jih 1
5
2 5 2 2 2 1 1 1 22
Plzeň-město 1 3 2
3
12 4 3 3 4 6 41
Plzeň-sever 2 2
8
1 3 3 1
1 4
25
Prachatice 4 1
4
1
1 3 1 12 2
29
Rokycany 1
5
1 1
5 1 1 3 3 21
Strakonice 3 1
3
2 2 1 2 3 3 4 4 28
Tábor 2 6 1
4
3 3 4 1 6 5 6 3 44
Tachov 1 2
11
3 6 2 1 1 1
3 31
Jihočeský kraj 26 13 4 1 42 9 16 23 23 18 18 67 34 26 320
Plzeňský kraj 12 8 2 41 3 14 19 23 16 12 21 20 19 210
Celkový součet 38 21 6 1 83 12 30 42 46 34 30 88 54 45 530
Pramen: MONIT.
Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje
certifikovány).
128
Tab. 2: Objem financí schválených projektů (v mil. Kč) v jednotlivých oblastech podpory ROP podle okresů regionu Jihozápad k datu 3. 1. 2011
Objem financí
(mil. Kč) 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3.1 3.2 3.3
Celkový
součet
České Budějovice 1 360,9 70,2 772,6 21,4 305,6 360,3 77,9 169,1 98,0 119,0 373,7 1 178,6 306,9 72,0 5 286,2
Český Krumlov 21,7 2,9 39,7 44,5 16,0 58,6 40,0 24,8 541,3 111,4 10,0 910,8
Domaţlice 159,4 37,4 30,0 36,7 1,6 174,0 30,9 129,1 599,1
Jindřichův Hradec 22,9 141,0 263,6 68,9 61,6 43,7 164,9 32,2 1,0 799,8
Klatovy 598,2 3,4 168,7 195,6 52,2 53,3 976,7 189,5 125,3 31,1 2 393,9
Písek 59,8 2,3 30,0 40,8 74,6 12,9 96,0 33,4 85,3 68,5 503,7
Plzeň-jih 26,3 42,3 60,1 79,9 9,1 51,4 30,0 17,7 29,2 5,9 351,9
Plzeň-město 20,5 56,3 995,4 245,7 401,2 103,8 103,6 409,0 99,4 65,9 2 500,8
Plzeň-sever 164,8 20,5 115,0 21,3 60,2 162,7 58,1 9,5 32,1 644,0
Prachatice 418,3 2,9 44,4 49,7 7,4 55,0 14,2 181,1 47,6 820,6
Rokycany 35,3 61,3 21,4 20,4 78,0 20,1 15,7 42,1 11,9 306,3
Strakonice 55,0 3,1 38,8 15,8 16,0 22,6 33,7 373,1 70,5 22,9 11,3 662,9
Tábor 50,1 9,8 35,2 64,4 123,0 32,6 70,5 0,8 255,1 96,5 188,7 4,1 930,8
Tachov 44,7 18,8 114,9 148,9 76,7 9,9 16,2 10,3 91,4 22,5 554,4
Jihočeský kraj 1 988,7 91,2 837,9 21,4 674,7 360,3 649,1 302,7 331,6 388,2 1 074,3 2 318,3 778,1 110,7 9 926,9
Plzeňský kraj 1 049,1 99,1 995,4 539,6 245,7 477,3 326,1 637,8 481,5 1 171,7 861,8 328,1 125,1 7 338,2
Celkový součet 3 037,8 190,3 1 833,2 21,4 1 214,3 605,9 1 126,4 628,8 969,4 869,7 2 246,0 3 180,1 1 106,2 235,7 17 265,1
Pramen: MONIT.
Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje
certifikovány). Objem financí je definován jako celkový objem financí za projekty, který je uveden v ţádosti (včetně vlastního spolufinancování ţadatele a nezpůsobilých
výdajů).
129
Tab. 3: Monitorovací indikátory schválených projektů v jednotlivých prioritních osách ROP
NUTS II Jihozápad k datu 17. 2. 2011
Název indikátoru Měrná jednotka
Čistá
hodnota
Dosaţená
hodnota
Dosaţená
hodnota (%)
pri
ori
tní
osa
1
Délka nových místních (městských)
komunikací celkem Počet kilometrů 12,7 8,64 68,0
Délka rekonstr.místních (městských)
komunikací celkem Počet kilometrů 82,94 51,54 62,1
Délka nových silnic II. a III. třídy Počet kilometrů 522,23 10,34 2,0
Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Počet kilometrů 257,75 5,38 2,1
Počet koncepcí, studií a projektů zam. na
řešení rozvoje dopr. obs. v reg. Počet 3 2 66,7
Počet nově poříz. nízkopodlaţních vozidel
ve VD Počet 11 0 0,0
Počet nově pořízených ekologických vozidel
ve VD Počet 19 2 10,5
Počet nově pořízených voz.kolejové a
trakční dopr.ve VD Počet 26 6 23,1
Počet nových nebo rek.přestupních
terminálů ve VD Počet 69 36 52,2
Počet obcí zapojených do IDS Počet obcí 795 660 83,0
Počet nových či modernizovaných parkovišť
typu P+R Počet 1 1 100,0
Počet odstraněných bodových závad Počet 268 112 41,8
Počet upravených regionálních letišť Počet 1 1 100,0
Počty spojů VLD v reţimu závazku VS na
základě VŘ Počet 100 213 213,0
pri
ori
tní
osa
2
Plocha nově zaloţené nebo rekonstruované
veřejné zeleně Plocha v ha 18,80 6,01 32,0
Plocha objektů a území tvořících a
usnadňujících dopr. a komun. napojení Plocha v m
2 74 410,64 25 200,00 33,9
Plocha nově vybudovaných objektů pro
zdravotnictví Plocha v m
2 33 897,45 14 360,95 42,4
Plocha nově vybud. objektů - sociální sluţby Plocha v m2 11 718,74 1 604,63 13,7
Plocha reg./revit.obj. soc.sluţ.a zdr.péče-
města Plocha v m
2 20 028,52 7 354,12 36,7
Plocha reg/revit.objektů soc.sl./zdr. péče-
venkov Plocha v m
2 9 164,27 4 425,37 48,3
Plocha nově vybudovaných objektů pro
sluţby OVS Plocha v m
2 4 626,49 0,0
Plocha regen./revit.objektů pro sluţby OVS
- města Plocha v m
2 34 838,80 16 170,50 46,4
Plocha regen/revit.objektů pro sluţby OVS
(venkov) Plocha v m
2 32 397,09 24 620,77 76,0
Plocha nově vybudovaných objektů pro
vzdělávání Plocha v m
2 18 507,06 9 379,45 50,7
Plocha regen./revit.objektů určených pro
vzděláv. Plocha v m
2 44 813,20 20 053,72 44,7
Plocha regen./revital.objektů pro vzděl.
(venkov) Plocha v m
2 9 420,50 9 577,50 101,7
Plocha nov., rekonstr. n. modern. objektů
zař. předšk. mimošk. péče o děti Plocha v m
2 19 340,81 12 538,31 64,8
Plocha regener./revital. objektů ve městech
celkem Plocha v m
2 148 195,72 74 710,22 50,4
Plocha regener./revital.objektů ve Plocha v m2 40 799,76 16324,86 40,0
130
Název indikátoru Měrná jednotka
Čistá
hodnota
Dosaţená
hodnota
Dosaţená
hodnota (%)
venk.oblastech
Plocha regenerovaného a revitalizovaného
území celkem Plocha v ha 27,09 11,74 43,3
Plocha revit.nevyuţ.nebo zaned.areálů
brownfields Plocha v ha 8,29 5,73 69,1
Počet nakoupeného vybavení pro zvýšení
kvality sociálních sluţeb Počet 446 204 45,7
Počet nakoupeného vybavení pro zvýšení
kvality vzdělávání Počet 842 595 70,7
Počet nově oprav.kulturně-historických a
techn.památek Počet 1 0 0,0
Počet nově vytv.objektů obč. vyb. a vol.
aktivit Počet 1 1 100,0
Poč. nově vytv.PM v rámci proj.na
udrţ.rozvoj měst
Počet pracovních
míst 105 43 41,0
Počet nově vytvoř. prac. míst v rámci
projektů na udrţ. rozvoj měst - muţi
Počet pracovních
míst – muţi 23,5 6 25,5
Počet nově vytv. prac. míst v rámci projektů
na udr. rozvoj měst - ţeny
Počet pracovních
míst – ţeny 68,25 36 52,7
Počet nově vytv.PM-projekty na udrţ.rozvoj
venkova
Počet pracovních
míst 17 71,75 422,1
Počet nově vytv. prac. míst v rámci
projekt.na udr.rozvoj venk.obl.- muţi
Počet pracovních
míst – muţi 4,5 2 44,4
Počet nově vytv.prac. míst v rámci projektů
na udr. rozvoj venk.obl. - ţeny
Počet pracovních
míst – ţeny 18,5 13,75 74,3
Počet nově vytvořených pracovních míst pro
muţe
Počet pracovních
míst – muţi 31 15 48,4
Počet nově vytvořených pracovních míst pro
ţeny
Počet pracovních
míst – ţeny 90 102,75 114,2
Počet subj. spoluprac. v obl. veř. sluţeb v
rámci projektu Počet 2 0,0
Počet vytvoř.produktů pro orientaci a
směrování návštěvníků Počet produktů 29 18 62,1
Počet pořízeného zdravotnického vybavení Počet 382 352 92,1
Počet zdravot.zařízení nově vybav. spec.
přístroji Počet 283 11 3,9
pri
ori
tní
osa
3
Délka nově vybudovaných cyklostezek a
cyklotras Počet kilometrů 31,85 17,41 54,7
Délka nově vybudovaných stezek pouze pro
hippo a pěší Počet kilometrů 20,45 0,0
Délka nových a zrekonstruovaných vodních
cest Počet kilometrů 0,51 0,0
Délka rekonstruovaných cyklostezek Počet kilometrů 2,69 2,69 100,0
Plocha upr. veř. prostranství v památkově
chráněných územích Plocha v m
2 79966,56 27864,5 34,8
Poč. nových a zrek. zař. pro kongres. CR
celk. Počet 10 7 70,0
Počet doprovodných informačních systémů Počet 24 8 33,3
Počet komplex. úprav infrastruktury v
památ. chráněných územích Počet 15 10 66,7
Počet nov. a modern. zař. pro láz. a další
ozdrav. pobyty vč. výst. a moder Počet 5 3 60,0
Počet nov. a zrekonstr. zařízení pro kult.
vybavenost pro CR Počet 10 2 20,0
Počet nov.vytv.sluţeb na podporu cest.ruchu Počet 27 18 66,7
131
Název indikátoru Měrná jednotka
Čistá
hodnota
Dosaţená
hodnota
Dosaţená
hodnota (%)
Počet nově certifikovaných ubyt. zařízení v
CR Počet 41 8 19,5
Počet nově vybud.nebo zrekonstr.lůţek
celkem Počet 2 330 776 33,3
Počet nově vytv. PM - projekty na rozvoj
CR
Počet pracovních
míst 194,5 113 58,1
Počet nově vytvořených pracovních míst pro
muţe
Počet pracovních
míst – muţi 191,75 71 37,0
Počet nově vytvořených pracovních míst pro
ţeny
Počet pracovních
míst – ţeny 253,5 96 37,9
Počet nových a zrekonstr. přístavů a
přístavišť Počet 2 2 100,0
Počet nových a zrekonstr.sport.-rekreačních
zař.celkem Počet 57 30 52,6
Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet 44 24 54,5
Počet poř. vybavení na podporu nov. vyuţití
památk. chrán. objektů Počet 221 23 10,4
Počet upr. prostranství a pěš. zón ve vnitř.
územích lázeň. míst Počet 1 1 100,0
Počet vytv. propag. nebo market. produktů
pro CR Počet produktů 217 155 71,4
Počet vytvoř.produktů pro orientaci a
směrování návštěvníků Počet produktů 32 21 65,6
Počet zav. ICT v obl. řízení a propagace
cestovního ruchu Počet 32 23 71,9
Počet zrekonstr. sportovně rekreačních
zařízení Počet 13 6 46,2
Počet zrekonstruovaných památkových
objektů Počet objektů 48 19 39,6
Počet zrestaurovaných movitých kulturních
památek Počet 5 1 20,0
Pramen: MONIT.
Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5
(realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje certifikovány). Čistá hodnota je definována jako
rozdíl výchozí a cílové hodnoty, tedy mnoţství nově vzniklých elementů. Dosaţená hodnota je údaj
charakterizující jiţ vytvořené hodnoty (na základě monitorovacích zpráv).
132
PŘÍLOHA 15: PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU Z ROP NUTS II JIHOZÁPAD ZA
OBDOBÍ 2007–2010
133
134
135
PŘÍLOHA 16: PROJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU Z ROP V KRAJÍCH ČR V OBDOBÍ 2007–2010
Tab. 1: Počty projektů cestovního ruchu z ROP v krajích ČR 2007–2010
Kraj
typ projektu – počet projektů
produkty
CR, jejich
marketing
a
propagace
ubytovací
zařízení
sportovně-
rekreační
infrastruktura
muzea,
galerie
kulturně-
historické
památky
pro
cestovní
ruch
cyklostezky,
lyţařské
trasy
lázeňská
infrastruktura rozhledny ZOO
turistická
informační
centra
technická
infrastruktura
pro cestovní
ruch
Celkem
Středočeský 22 10 14 12 6 19 1 4 88
Jihočeský 21 44 33 8 25 7 1 2 2 2 145
Plzeňský 27 14 10 16 13 2 1 1 1 1 86
Karlovarský 19 10 2 3 1 2 4 41
Ústecký 21 15 4 6 1 2 1 1 2 53
Liberecký 5 5 9 2 3 2 1 2 29
Královéhradecký 4 9 15 4 2 1 1 1 1 38
Pardubický 7 8 25 8 3 4 1 2 58
Vysočina 25 17 15 5 6 12 80
Jihomoravský 47 41 17 6 12 25 1 3 1 2 2 157
Olomoucký 10 22 38 16 7 28 3 1 3 2 130
Zlínský 6 21 31 4 4 17 1 1 1 86
Moravskoslezský 5 23 34 9 8 16 2 1 2 100
Celkem 219 239 247 99 91 136 16 9 8 16 11 1 091
% 20,1 21,7 23,2 8,8 7,8 12,8 1,5 0,8 0,6 1,6 1,1 100
průměrná cena 5,3 17,5 24,8 32,4 24,5 16,9 38 5,2 50,8 12 34,5
Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.
136
Tab. 2: Finanční dotace pro projekty cestovního ruchu v ROP v krajích ČR 2007-2010 (mil. Kč)
Kraj
typ projektu – finanční dotace (mil. Kč)
produkty
CR, jejich
marketing
a
propagace
ubytovací
zařízení
sportovně-
rekreační
infrastruktura
muzea,
galerie
kulturně-
historické
památky
pro
cestovní
ruch
cyklostezky,
lyţařské
trasy
lázeňská
infrastruktura rozhledny ZOO
turistická
informační
centra
technická
infrastruktura
pro cestovní
ruch
Celkem
Středočeský 150,7 284,0 222,6 393,7 163,9 428,9 5,8 30,2 1 679,7
Jihočeský 68,8 521,4 721,2 106,5 380,6 54,6 14,8 11,1 61,3 3,9 1 944,2
Plzeňský 178,6 147,6 267,1 216,5 245,2 32,5 42,0 5,6 124,9 3,1 1 263,0
Karlovarský 70,2 209,6 178,3 126,9 114,9 179,7 177,8 1 057,3
Ústecký 72,9 372,1 336,0 971,6 150,1 76,8 67,1 16,5 73,6 2 136,7
Liberecký 37,5 127,2 144,2 24,7 97,8 12,4 6,4 64,5 514,6
Královéhradecký 40,0 292,6 660,3 160,0 102,6 154,0 31,7 8,9 57,2 1 507,2
Pardubický 30,1 223,7 662,1 216,9 54,8 62,8 49,0 18,2 1 317,4
Vysočina 111,8 203,2 336,5 127,5 121,2 349,5 1 249,6
Jihomoravský 191,7 634,7 363,5 66,1 318,3 198,7 2,2 7,4 45,0 77,1 58,8 1 963,6
Olomoucký 68,6 311,3 825,8 249,7 120,9 279,9 43,7 5,5 34,6 15,5 1 955,5
Zlínský 70,6 431,9 662,4 51,6 133,7 366,2 14,2 8,6 29,3 1 768,5
Moravskoslezský 98,6 369,7 611,4 264,4 104,0 184,3 19,6 67,6 109,6 1 829,0
celkem 1 190,0 4 128,8 5 991,3 2 976,1 2 107,9 2 226,4 584,5 43,9 366,2 192,3 379,2 20 186,5
v % 5,9 20,4 29,7 14,8 10,4 11,1 2,9 0,2 1,8 0,9 1,9 100,0
Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.
137
Tab. 3: Finanční dotace projektů cestovního ruchu v ROP v krajích 2007-2010 (% rozloţení)
Kraj
typ projektu – finanční dotace (v %)
produkty
CR, jejich
marketing
a
propagace
ubytovací
zařízení
sportovně-
rekreační
infrastruktura
muzea,
galerie
kulturně-
historické
památky
pro
cestovní
ruch
cyklostezky,
lyţařské
trasy
lázeňská
infrastruktura rozhledny ZOO
turistická
informační
centra
technická
infrastruktura
pro cestovní
ruch
Celkem
Středočeský 9,0 16,9 13,3 23,4 9,8 25,5 0,3 1,8 100,0
Jihočeský 3,5 26,8 37,1 5,5 19,6 2,8 0,8 0,6 3,1 0,2 100,0
Plzeňský 14,1 11,7 21,1 17,2 19,4 2,6 3,3 0,4 9,9 0,3 100,0
Karlovarský 6,6 19,8 16,9 12,0 10,9 17,1 16,7 100,0
Ústecký 3,4 17,4 15,8 45,5 7,0 3,6 3,1 0,8 3,4 100,0
Liberecký 7,3 24,7 28,0 4,9 19,0 2,4 1,2 12,5 100,0
Královéhradecký 2,7 19,4 43,8 10,6 6,8 10,2 2,1 0,6 3,8 100,0
Pardubický 2,3 17,0 50,3 16,4 4,1 4,8 3,7 1,4 100,0
Vysočina 8,9 16,3 26,9 10,2 9,7 28,0 100,0
Jihomoravský 9,8 32,3 18,5 3,4 16,2 10,1 0,1 0,4 2,3 3,9 3,0 100,0
Olomoucký 3,5 15,9 42,2 12,8 6,2 14,3 2,2 0,3 1,8 0,8 100,0
Zlínský 4,0 24,4 37,4 2,9 7,6 20,7 0,8 0,5 1,7 100,0
Moravskoslezský 5,4 20,2 33,4 14,4 5,7 10,1 1,1 3,7 6,0 100,0
celkem v % 5,9 20,4 29,7 14,8 10,4 11,1 2,9 0,2 1,8 0,9 1,9 100,0
Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.
Pozn.: Data v této příloze jsou vztaţena k 30. 6. 2010. Vzhledem k tomu, ţe schvalovací proces se v regionu Jihozápad oproti ostatním regionům minimálně o
půl roku zdrţel, byly pro reálnější srovnání pouţity pro Jihočeský a Plzeňský kraj údaje k 31. 12. 2010.