Rozvoj pohybových
schopností
Pohyb je vyjadřovacím
prostředkem, komunikačním
prostředkem, uplatňuje se
v základních interakcích
organismu a prostředí.
Druhy pohybu
Volní pohyby (plánované)
Mimovolní pohyby (instinktivní)
Reflexní pohyby (podmíněné)
Tělesné cvičení je záměrně prováděnámotorická činnost, která ovlivňuje stavorganismu, je to hlavní prostředek tělesnévýchovy, rekreačních pohybových forem asportu.
1. Strukturální stránka tělesných
cvičení
Pohyby dělíme podle vnější struktury:
* pohybové elementy
* pohybové akty
* pohybové děje
* pohybové činnosti
* pohybové chování - cíl převládá nad formou
Pohyby dělíme podle opakování pohybové struktury:
* acyklické
* cyklické
* kombinované
2. Procesuální stránka
tělesných cvičení
Tělesná cvičení se opakují, opakování vede kezměnám v organismu žáka, procesuální stránkase váže k intenzitě, objemu a složitostitělesných cvičení.
Motorické učení a jeho předpoklady
* schopnosti, vlastnosti, dovednosti* docilita* společenské prostředí, řeč, písmo (učitel-žák)* aktivita žáka a motivace* zpětná vazba
Základní mechanismy v
procesu učeníInstrukce (verbální, vizuální, vedeným
pohybem)
Zpevňování (odměna a trest)
Retence a zapomínání
Reminiscence
Fáze motorického učení
Generalizace (seznamování)
Diferenciace (hledání a ověřování)
Automatizace (upevňování)
Tvořivá asociace (mistrovství)
3. Finální stránka tělesných
cvičeníVýkon vs. Výkonnost
Druhy pohybové výkonnosti
Průměrná
Maximální
Minimální
Ideální
Schopnosti vs. dovednosti
Pohybové schopnosti = soubor obecných předpokladů,
které mají biologický základ, vnitřní vlastnosti organismu,
které podmiňují splnění pohybového úkolu, rozvíjejí se
v činnosti, podílí se na nich vliv dědičnosti i prostředí, ale
během vývoje jedince se v podstatě nemění
Pohybové dovednosti = předpokladem pro vykonávání
pohybových úkolů, jedná se o specifický předpoklad,
získaný v procesu motorického učení, je vytvořená a
během vývoje jedince se mění, závisí na schopnostech a
počet dovedností se nedá vyjádřit číslem
Motorické schopnosti
Silové schopnosti jsou dány souhrnem vnitřních předpokladů pro vyvinutí
síly ve smyslu fyzikálním a jsou spjaty s činností svalů, kterou lze označit
jako svalovou sílu. Síla člověka je schopnost překonávat odpor vnějšího
prostředí pomocí svalového úsilí.
Vytrvalostní schopnost je pohybová schopnost provádět déletrvající
tělesnou činnost na určité úrovni, aniž by se snížila efektivita této činnosti.
Znamená to po dlouhou dobu odolávat zatížení, které vyvolává únavu. Do
vytrvalosti se zahrnuje i schopnost rychlé regenerace po fyzické zátěži.
Rychlostní schopnost umožňuje konat krátkodobou pohybovou činnost v
daných podmínkách co nejrychleji. Rychlost pohybu je schopnost reagovat
pokud možno co nejrychleji na podnět nebo provést při působení
minimálního odporu pohyb co nejrychleji. Měkota rychlostní schopnosti
nezařazuje jednoznačně do kondičních schopností, ale do kategorie
hybridních (smíšených) schopností
Koordinační schopnosti lze definovat jako třídu motorických schopností,
které jsou podmíněny především procesy řízení a regulace pohybové
činnosti. Vnitřně se koordinační procesy vyznačují různými operacemi
příjmu, zpracování a uchovávání informací (jak rychle, přesně, pružně,
diferencovaně a ekonomicky tyto procesy probíhají.
Předškolní věk (3-6 let)Dynamická fáze rozvoje motorických dovedností. Vývoj cefalokaudální a
proximálně-distální.
Změna tělesné konstituce (baculatost štíhlost, změna disproporcí těla)
Nárůst schopnosti koordinace pohybu a fixování stereotypů (odpadá synkineze).
Pohybová porucha může ovlivnit další motorický vývoj dítěte.
Dokonale osvojené: chůze, běh, skoky, poskoky, hod na cíl a do dálky, chytání manipulace s předměty, .
Osvojení základních pohybových činností: plavání, lyžování, sáňkování, bruslení, jízda na kole
Lze záměrně rozvíjet (5-6): silové, rychlostí, obratnostní i vytrvalostní schopnosti
Učení nových motorických dovedností dříve, než jsou děti fyzicky vyzrálé, může vést k demotivaci!
Rozvoj motorických schopností
u dětí v MŠ
Neobratnost
Zapojení celého
těla
Slabá rovnováha
Nekoordinovanost
Nerytmické
pohyby
Větší kontrola
pohybu
Stálá
nespolehlivost
síly, rychlosti
Mnoho dospělých
při hrách
U dětí s motor.
obtížemi setrvává
Plynulost pohybu
Rytmičnost
pohybu
3 fáze pohybu
(příprava,
provedení,
obnova)
Kontrola
rovnováhy
Koordinace
Pozn. Učitel má snahu o dosažení účelné techniky Stabilizace pohyb. návyků
Vývoj vybraných dovedností
hrubé motoriky
DOVEDNOST HRUBÉ MOTORIKY PRŮMĚRNÝ VĚK ZAČÁTKU
Chůze po špičkách 1½ - 2½ let
Běh 2½ - 3½ let
Skákání 2½ - 3½ let
Stoj se zavřenýma očima ≤ 3 roky
Chůze po patách 2½ - 4 roky
Chůze po čáře 4½ - 6 let
Stoj na jedné dolní končetině ≥ 20 s 5 - 7 let
Poskoky na jedné dolní končetině („hopping“) ≥ 20x 5 - 7 let
Skiping 8 - 10 let
Vývoj vybraných lokomočních
dovednostíMOTORICKÝ VZOR VYBRANÉ DOVEDNOSTI PŘIBLIŽNÝ VĚK ZAČÁTKU
Chůze („walking“)
(chůze je charakteristická rytmickým střídáním dolních končetin za současného
udržování kontaktu se zemí)
Počátky samostatné chůze 13 měsíců
Chůze do boku 16 měsíců
Chůze pozpátku 17 měsíců
Chůze do schodů s dopomocí 20 měsíců
Počátky samostatné chůze do
schodů
24 měsíců
Počátky samostatné chůze ze
schodů
25 měsíců
Běhání („running“)
(pro běhání je charakteristická krátká letová fáze doba bez kontaktu se zemí) Zrychlená chůze 18 měsíců
První opravdový běh 2 - 3 roky
Efektivní a kultivovaný běh 4 - 5 let
Zrychlování běhu, vyzrálá
forma
běhu
6 let
Skákání („jumping“)
Proces osvojování skákání probíhá ve 3 formách:
(1)skákání do dálky
(2)skákání do výšky
(3)skákání z výšky Zahrnuje odraz z 1 DK či obou DKK s dopadem na obě DKK
Krok dolů z malého vyvýšení
(schodu)
18 měsíců
Skok dolů z s dopadem na 1
DK
2 roky
Poskoky na podlaze současně
oběma DKK
28 měsíců
Skok do dálky (kolem 1 m) 5 let
Skok do výšky (kolem 30 cm) 5 let
Vyzrálý pohybový vzor skákání 6 let
Poskoky na 1 DK („hopping“)
(pro poskoky je typický odraz z 1 DK se současným dopadem na stejnou DK)Poskoky 3x na místě na
preferované DK
3 roky
Vývoj vybraných rovnovážných
schopnostíPOHYBOVÝ VZOR VYBRANÉ DOVEDNOSTI
PŘIBLIŽNÝ
VĚK ZAČÁTKU
Dynamická rovnováha
(dynamická rovnováha zahrnuje mechanismy pro udržování rovnováhy
těla při výchylkách těžiště)
Chůze po rovné čáře (šířka 2,5cm) 3 roky
Chůze po kruhové čáře (šířka 2,5 cm) 4 roky
Stoj na nízké kladině 2 roky
Chůze po 10 cm široké kladině na krátkou
vzdálenost
3 roky
Chůze po 10 cm široké kladině, střídání
nohou
3 - 4 roky
Chůze po kladině o šířce 5,1 či 7,6 cm 4 roky
Provedení základního kotoulu vpřed 3 - 4 roky
Provedení vyzrálé formy kotoulu vpřed 6 - 7 let
Statická rovnováha
(statická rovnováha zahrnuje mechanismy pro udržování rovnováhy těla v
situacích, kdy nedochází k výchylkám těžiště)
Zaujetí pozice stoje 10 měsíců
Stoj bez držení rukou 11 měsíců
Samostatný stoj 12 měsíců
Stoj na 1 DK na 3 - 5 s 5 let
Stoj na hlavě (3 bodová opora hlava – ruka -
ruka)
6 let
Axiální pohyby
(axiální pohyby jsou pohyby trupu nebo končetin, které orientují tělo ve
statické pozici; např. ohýbání, natahování,
zvedání, otáčení apod.)
Axiální pohybové schopnosti se začínají vyvíjet v novorozeneckém období
a progresivně se zdokonalují až do chvíle, kdy jsou začleněny do
vznikajících pohybových vzorů jako je házení, chytání, kopání a jiných
aktivit
2 měsíce - 6 let
Nezapomínat!!!
Správné držení těla
Rozvoj silových schopností
Rozvoj flexibility
Sledovat estetiku projevu pohybu
Sledovat zdravotní dispozice
Rozvoj senzorických schopností
Naučit děti padat
Rozvíjet komplexně
Silové schopnosti
Metody a zásady rozvoje silových
schopností u dětí v MŠ
komplexní rozvoj síly levé a pravé končetiny,
posilování velkých svalových skupin
preferujeme rozvoj výbušné a rychlostní silové
schop., posilování podpůrných svalů páteře
nepoužíváme břemena, pouze vlastní tělo
po posilování zařazujeme kompenzační cvičení
vyloučíme tvrdé dopady na podložku,
preferujeme cvičení ve vodorovné nebo šikmé
poloze těla
využíváme herní a soutěžní formy
musí předcházet intenzivní rozcvičení
Vytrvalostní schopnosti
Strukturální kritérium
lokální globální
statická dynamická statická dynamická
silové silové rychlostní silové silové rychlostní
Metody a zásady rozvoje
vytrvalostních schopností u dětí v
MŠ* 3-4x týdně pohybová aktivita, minimálně 20-30 min. souvislé činnosti
* intenzita cvičení by měla být na úrovni 80% maximální výkonnosti (tj. asi
160 TF)
* zatěžování velkých svalových skupin (běh, plavání)
* důležitá je motivace
* herní formy, štafety, překážkové dráhy, proudová cvičení
Metody pro rozvoj globální vytrvalostní schopnosti:
1. metody souvislé - 20-40min zatížení v mírné intenzitě (TF 150), mohou
být rovnoměrné a střídavé (chůze, běh, proudová cvičení)
Metody pro rozvoj rychlostní a krátkodobé vytrvalostní schopnosti:
2. metody intervalové - mění se intenzita zatížení, objem zátěže a interval
odpočinku (pohybové hry)
Rozvoj mobilizačních energetických možností organismu:
3. metoda opakovací - subjektivně určený interval odpočinku do zotavení,
různá intenzita, různý objem (proudová cvičení)
Energetické systémy
1) Kreatinfosfátový systém (ATP – CP) - zásoba na 2-20 kontrakcí
2) Anaerobní glykolýza (LA – systém) - tvorba ATP a laktátu
3) Aerobní glykolýza (O2 systém) - tvorba ATP, CO2 a H2O
Časové kriterium
rychlostní: od 20- 50 s (ATP – CP systém)
krátkodobá: 50s - 2- 3 min (LA systém)
střednědobá: 2- 3 min - 10 min (O2 systém)
dlouhodobá:
I 10 – 35 min (glykogen)
II 35 – 90 min (glykogen + tuky)
III 90 – 6 hod (tuky)
IV nad 6 hod (bílkoviny)
Rychlostní schopností
1. Reakční rychlostní schopnost
2. Realizační rychlostní schopnost
Reakční doba
Reakční schopnost je závislá na mnoha faktorech:
- doba vnímání,
- doba aferentního a eferentního přenosu,
- doba zpracování.
Reakční doba je především závislá na druhu podnětu. V úvahu přicházejí podněty taktilní (dotykové), akustické (zvukové) a vizuální (zrakové).
Doba reakce je u taktilních podnětů (0,14 – 0,15 s),
akustických (0,15 – 0, 16 s),
vizuálních (0,19 – 0,21 s).
Metody a zásady rozvoje
rychlosti u dětí v MŠ:Pro rozvoj rychlostních schopností dodržujeme tyto obecné a důležité zásady:
* daná cvičení zařazujeme na začátek po dokonalém rozcvičení
* dokonale zvládnutá technika pohybu
* max. rychlost, doba trvání do 10s
* v průběhu intervalu odpočinku musí dojít k dostatečnému zotavení (2-5 min)
* pestrost forem a prostředí cvičení
* herní formy, štafety
Metody pro rozvoj reakční rychlosti:
1. metoda vícenásobného opakování - např. výběhy na různé podněty, z různých
poloh (cvičení do 8-10s, 3-4x opakování, interval odpočinku 60s)
2. metoda analytická - např. na signál odhod, přeskok (4-6x opakování, aktivní
interval odpočinku 60s)
Metody pro rozvoj realizační rychlosti:
1. metoda rychlostní - např. běh (max. rychlost, doba do 6s, 4-6x opakování, aktivní)
2. metoda opakování - např. skokový běh, přeskoky (max. rychlost, doba do 6s, 4-6x
opakování, aktivní interval odpočinku 2-3 min)
Rozvoj koordinačních schopností
Stimulace hrubé motoriky – chůze, běh, lezení, skákání, přelézání,
válení, házení, chytání, točení, houpání, cvičení ve vodě (zlepšují
celkovou pohyblivost)
Taktilní vnímání – převaly, plazení, klouzání, masáže, chůze bez bot
Stimulace jemné motoriky – stabilita ramene, lokte a zápěstí (trakař,
shyby, houpání, prolézání, přetlaky, přetahy, hry na břiše, práce s
malými předměty, malování…)
Nácvik sebeobslužných činností
Sportovní, volnočasové aktivity a relaxace
Rozvoj koordinačních schopností
Reakční koordinační schopnost (v úzkém postavení s koordinací) –
zachycení míče, tyče…
Rytmická koordinační schopnost – není pouze v cyklických
pohybech (chyby v načasování) – tleskání, dupání…
Rovnováhová koordinační schopnost – balanční techniky a
vyvažování labilní polohy (velké míče, válce, desky, skateboard…)
Orientační koordinační schopnost – děti nemají porozumnění pro
prostor (za zády) – procházení oblouků, „jízda autem“…
Vnímání tělesného schématu – formováno tělesným prožitkem
(odpor, tlak, tahání, činnosti proti odporu, masáže, hrabání, úklid
sněhu…)
Posuzování a měření motorických
schopností
Test musí být spjat se schopností
Měříme výkon
Musíme znát účel testu
Seminární práce
Diagnostika pohybových schopností u dětí v MŠ
(kondiční, rychlostní, koordinační, flexibilitu)
1, Teorie (popis školského zařízení, charakteristika skupiny)
2, Výběr, charakteristiku a popis testových baterií pro děti v MŠ
2, Zjištění úrovně pohybových schopností minimálně u 1 dítěte v MŠ
(vstupní test)
3, Návrh 14 denního „tréninkového“ plánu na jednu ze zjišťovaných
schopností (vybrat nejhorší) – rozpis tréninkových jednotek
4, Zjištění úrovně pohybových schopností minimálně u 1 dítěte v MŠ
(výstupní test)
5, Statistické zhodnocení (znaménkový test, T-test)
6, Výsledky (grafy a komentáře)
7, Diskuse a závěry
8, Literatura
Posuzování a měření
motorických schopností
Příklad: Tandemová chůze po čáře
Provedení: dítě provede tandemovou chůzi („pata - palec“) na čáře dlouhé 2,5 m.
Demonstrace úkolu a instrukce dítěti: Přejít celou čáru tak, aby se vždy pata přední nohy
dotýkala palce zadní nohy a celou dobu se udržet jen na čáře „jako provazochodec“.
Pomůcky: lepící páska šířky cca 2,5 cm k nalepení rovné čáry délky 2,5 m
Kvantitativní hodnocení:
Celkový počet kroků po čáře.