Rozvoj pohybových

schopností

Pohyb je vyjadřovacím

prostředkem, komunikačním

prostředkem, uplatňuje se

v základních interakcích

organismu a prostředí.

Druhy pohybu

Volní pohyby (plánované)

Mimovolní pohyby (instinktivní)

Reflexní pohyby (podmíněné)

Tělesné cvičení je záměrně prováděnámotorická činnost, která ovlivňuje stavorganismu, je to hlavní prostředek tělesnévýchovy, rekreačních pohybových forem asportu.

1. Strukturální stránka tělesných

cvičení

Pohyby dělíme podle vnější struktury:

* pohybové elementy

* pohybové akty

* pohybové děje

* pohybové činnosti

* pohybové chování - cíl převládá nad formou

Pohyby dělíme podle opakování pohybové struktury:

* acyklické

* cyklické

* kombinované

2. Procesuální stránka

tělesných cvičení

Tělesná cvičení se opakují, opakování vede kezměnám v organismu žáka, procesuální stránkase váže k intenzitě, objemu a složitostitělesných cvičení.

Motorické učení a jeho předpoklady

* schopnosti, vlastnosti, dovednosti* docilita* společenské prostředí, řeč, písmo (učitel-žák)* aktivita žáka a motivace* zpětná vazba

Základní mechanismy v

procesu učeníInstrukce (verbální, vizuální, vedeným

pohybem)

Zpevňování (odměna a trest)

Retence a zapomínání

Reminiscence

Fáze motorického učení

Generalizace (seznamování)

Diferenciace (hledání a ověřování)

Automatizace (upevňování)

Tvořivá asociace (mistrovství)

3. Finální stránka tělesných

cvičeníVýkon vs. Výkonnost

Druhy pohybové výkonnosti

Průměrná

Maximální

Minimální

Ideální

Schopnosti vs. dovednosti

Pohybové schopnosti = soubor obecných předpokladů,

které mají biologický základ, vnitřní vlastnosti organismu,

které podmiňují splnění pohybového úkolu, rozvíjejí se

v činnosti, podílí se na nich vliv dědičnosti i prostředí, ale

během vývoje jedince se v podstatě nemění

Pohybové dovednosti = předpokladem pro vykonávání

pohybových úkolů, jedná se o specifický předpoklad,

získaný v procesu motorického učení, je vytvořená a

během vývoje jedince se mění, závisí na schopnostech a

počet dovedností se nedá vyjádřit číslem

Motorické schopnosti

Silové schopnosti jsou dány souhrnem vnitřních předpokladů pro vyvinutí

síly ve smyslu fyzikálním a jsou spjaty s činností svalů, kterou lze označit

jako svalovou sílu. Síla člověka je schopnost překonávat odpor vnějšího

prostředí pomocí svalového úsilí.

Vytrvalostní schopnost je pohybová schopnost provádět déletrvající

tělesnou činnost na určité úrovni, aniž by se snížila efektivita této činnosti.

Znamená to po dlouhou dobu odolávat zatížení, které vyvolává únavu. Do

vytrvalosti se zahrnuje i schopnost rychlé regenerace po fyzické zátěži.

Rychlostní schopnost umožňuje konat krátkodobou pohybovou činnost v

daných podmínkách co nejrychleji. Rychlost pohybu je schopnost reagovat

pokud možno co nejrychleji na podnět nebo provést při působení

minimálního odporu pohyb co nejrychleji. Měkota rychlostní schopnosti

nezařazuje jednoznačně do kondičních schopností, ale do kategorie

hybridních (smíšených) schopností

Koordinační schopnosti lze definovat jako třídu motorických schopností,

které jsou podmíněny především procesy řízení a regulace pohybové

činnosti. Vnitřně se koordinační procesy vyznačují různými operacemi

příjmu, zpracování a uchovávání informací (jak rychle, přesně, pružně,

diferencovaně a ekonomicky tyto procesy probíhají.

Předškolní věk (3-6 let)Dynamická fáze rozvoje motorických dovedností. Vývoj cefalokaudální a

proximálně-distální.

Změna tělesné konstituce (baculatost štíhlost, změna disproporcí těla)

Nárůst schopnosti koordinace pohybu a fixování stereotypů (odpadá synkineze).

Pohybová porucha může ovlivnit další motorický vývoj dítěte.

Dokonale osvojené: chůze, běh, skoky, poskoky, hod na cíl a do dálky, chytání manipulace s předměty, .

Osvojení základních pohybových činností: plavání, lyžování, sáňkování, bruslení, jízda na kole

Lze záměrně rozvíjet (5-6): silové, rychlostí, obratnostní i vytrvalostní schopnosti

Učení nových motorických dovedností dříve, než jsou děti fyzicky vyzrálé, může vést k demotivaci!

Rozvoj motorických schopností

u dětí v MŠ

Neobratnost

Zapojení celého

těla

Slabá rovnováha

Nekoordinovanost

Nerytmické

pohyby

Větší kontrola

pohybu

Stálá

nespolehlivost

síly, rychlosti

Mnoho dospělých

při hrách

U dětí s motor.

obtížemi setrvává

Plynulost pohybu

Rytmičnost

pohybu

3 fáze pohybu

(příprava,

provedení,

obnova)

Kontrola

rovnováhy

Koordinace

Pozn. Učitel má snahu o dosažení účelné techniky Stabilizace pohyb. návyků

Vývoj vybraných dovedností

hrubé motoriky

DOVEDNOST HRUBÉ MOTORIKY PRŮMĚRNÝ VĚK ZAČÁTKU

Chůze po špičkách 1½ - 2½ let

Běh 2½ - 3½ let

Skákání 2½ - 3½ let

Stoj se zavřenýma očima ≤ 3 roky

Chůze po patách 2½ - 4 roky

Chůze po čáře 4½ - 6 let

Stoj na jedné dolní končetině ≥ 20 s 5 - 7 let

Poskoky na jedné dolní končetině („hopping“) ≥ 20x 5 - 7 let

Skiping 8 - 10 let

Vývoj vybraných lokomočních

dovednostíMOTORICKÝ VZOR VYBRANÉ DOVEDNOSTI PŘIBLIŽNÝ VĚK ZAČÁTKU

Chůze („walking“)

(chůze je charakteristická rytmickým střídáním dolních končetin za současného

udržování kontaktu se zemí)

Počátky samostatné chůze 13 měsíců

Chůze do boku 16 měsíců

Chůze pozpátku 17 měsíců

Chůze do schodů s dopomocí 20 měsíců

Počátky samostatné chůze do

schodů

24 měsíců

Počátky samostatné chůze ze

schodů

25 měsíců

Běhání („running“)

(pro běhání je charakteristická krátká letová fáze doba bez kontaktu se zemí) Zrychlená chůze 18 měsíců

První opravdový běh 2 - 3 roky

Efektivní a kultivovaný běh 4 - 5 let

Zrychlování běhu, vyzrálá

forma

běhu

6 let

Skákání („jumping“)

Proces osvojování skákání probíhá ve 3 formách:

(1)skákání do dálky

(2)skákání do výšky

(3)skákání z výšky Zahrnuje odraz z 1 DK či obou DKK s dopadem na obě DKK

Krok dolů z malého vyvýšení

(schodu)

18 měsíců

Skok dolů z s dopadem na 1

DK

2 roky

Poskoky na podlaze současně

oběma DKK

28 měsíců

Skok do dálky (kolem 1 m) 5 let

Skok do výšky (kolem 30 cm) 5 let

Vyzrálý pohybový vzor skákání 6 let

Poskoky na 1 DK („hopping“)

(pro poskoky je typický odraz z 1 DK se současným dopadem na stejnou DK)Poskoky 3x na místě na

preferované DK

3 roky

Vývoj vybraných rovnovážných

schopnostíPOHYBOVÝ VZOR VYBRANÉ DOVEDNOSTI

PŘIBLIŽNÝ

VĚK ZAČÁTKU

Dynamická rovnováha

(dynamická rovnováha zahrnuje mechanismy pro udržování rovnováhy

těla při výchylkách těžiště)

Chůze po rovné čáře (šířka 2,5cm) 3 roky

Chůze po kruhové čáře (šířka 2,5 cm) 4 roky

Stoj na nízké kladině 2 roky

Chůze po 10 cm široké kladině na krátkou

vzdálenost

3 roky

Chůze po 10 cm široké kladině, střídání

nohou

3 - 4 roky

Chůze po kladině o šířce 5,1 či 7,6 cm 4 roky

Provedení základního kotoulu vpřed 3 - 4 roky

Provedení vyzrálé formy kotoulu vpřed 6 - 7 let

Statická rovnováha

(statická rovnováha zahrnuje mechanismy pro udržování rovnováhy těla v

situacích, kdy nedochází k výchylkám těžiště)

Zaujetí pozice stoje 10 měsíců

Stoj bez držení rukou 11 měsíců

Samostatný stoj 12 měsíců

Stoj na 1 DK na 3 - 5 s 5 let

Stoj na hlavě (3 bodová opora hlava – ruka -

ruka)

6 let

Axiální pohyby

(axiální pohyby jsou pohyby trupu nebo končetin, které orientují tělo ve

statické pozici; např. ohýbání, natahování,

zvedání, otáčení apod.)

Axiální pohybové schopnosti se začínají vyvíjet v novorozeneckém období

a progresivně se zdokonalují až do chvíle, kdy jsou začleněny do

vznikajících pohybových vzorů jako je házení, chytání, kopání a jiných

aktivit

2 měsíce - 6 let

Nezapomínat!!!

Správné držení těla

Rozvoj silových schopností

Rozvoj flexibility

Sledovat estetiku projevu pohybu

Sledovat zdravotní dispozice

Rozvoj senzorických schopností

Naučit děti padat

Rozvíjet komplexně

Silové schopnosti

Metody a zásady rozvoje silových

schopností u dětí v MŠ

komplexní rozvoj síly levé a pravé končetiny,

posilování velkých svalových skupin

preferujeme rozvoj výbušné a rychlostní silové

schop., posilování podpůrných svalů páteře

nepoužíváme břemena, pouze vlastní tělo

po posilování zařazujeme kompenzační cvičení

vyloučíme tvrdé dopady na podložku,

preferujeme cvičení ve vodorovné nebo šikmé

poloze těla

využíváme herní a soutěžní formy

musí předcházet intenzivní rozcvičení

Vytrvalostní schopnosti

Strukturální kritérium

lokální globální

statická dynamická statická dynamická

silové silové rychlostní silové silové rychlostní

Metody a zásady rozvoje

vytrvalostních schopností u dětí v

MŠ* 3-4x týdně pohybová aktivita, minimálně 20-30 min. souvislé činnosti

* intenzita cvičení by měla být na úrovni 80% maximální výkonnosti (tj. asi

160 TF)

* zatěžování velkých svalových skupin (běh, plavání)

* důležitá je motivace

* herní formy, štafety, překážkové dráhy, proudová cvičení

Metody pro rozvoj globální vytrvalostní schopnosti:

1. metody souvislé - 20-40min zatížení v mírné intenzitě (TF 150), mohou

být rovnoměrné a střídavé (chůze, běh, proudová cvičení)

Metody pro rozvoj rychlostní a krátkodobé vytrvalostní schopnosti:

2. metody intervalové - mění se intenzita zatížení, objem zátěže a interval

odpočinku (pohybové hry)

Rozvoj mobilizačních energetických možností organismu:

3. metoda opakovací - subjektivně určený interval odpočinku do zotavení,

různá intenzita, různý objem (proudová cvičení)

Energetické systémy

1) Kreatinfosfátový systém (ATP – CP) - zásoba na 2-20 kontrakcí

2) Anaerobní glykolýza (LA – systém) - tvorba ATP a laktátu

3) Aerobní glykolýza (O2 systém) - tvorba ATP, CO2 a H2O

Časové kriterium

rychlostní: od 20- 50 s (ATP – CP systém)

krátkodobá: 50s - 2- 3 min (LA systém)

střednědobá: 2- 3 min - 10 min (O2 systém)

dlouhodobá:

I 10 – 35 min (glykogen)

II 35 – 90 min (glykogen + tuky)

III 90 – 6 hod (tuky)

IV nad 6 hod (bílkoviny)

Rychlostní schopností

1. Reakční rychlostní schopnost

2. Realizační rychlostní schopnost

Reakční doba

Reakční schopnost je závislá na mnoha faktorech:

- doba vnímání,

- doba aferentního a eferentního přenosu,

- doba zpracování.

Reakční doba je především závislá na druhu podnětu. V úvahu přicházejí podněty taktilní (dotykové), akustické (zvukové) a vizuální (zrakové).

Doba reakce je u taktilních podnětů (0,14 – 0,15 s),

akustických (0,15 – 0, 16 s),

vizuálních (0,19 – 0,21 s).

Metody a zásady rozvoje

rychlosti u dětí v MŠ:Pro rozvoj rychlostních schopností dodržujeme tyto obecné a důležité zásady:

* daná cvičení zařazujeme na začátek po dokonalém rozcvičení

* dokonale zvládnutá technika pohybu

* max. rychlost, doba trvání do 10s

* v průběhu intervalu odpočinku musí dojít k dostatečnému zotavení (2-5 min)

* pestrost forem a prostředí cvičení

* herní formy, štafety

Metody pro rozvoj reakční rychlosti:

1. metoda vícenásobného opakování - např. výběhy na různé podněty, z různých

poloh (cvičení do 8-10s, 3-4x opakování, interval odpočinku 60s)

2. metoda analytická - např. na signál odhod, přeskok (4-6x opakování, aktivní

interval odpočinku 60s)

Metody pro rozvoj realizační rychlosti:

1. metoda rychlostní - např. běh (max. rychlost, doba do 6s, 4-6x opakování, aktivní)

2. metoda opakování - např. skokový běh, přeskoky (max. rychlost, doba do 6s, 4-6x

opakování, aktivní interval odpočinku 2-3 min)

Rozvoj koordinačních schopností

Stimulace hrubé motoriky – chůze, běh, lezení, skákání, přelézání,

válení, házení, chytání, točení, houpání, cvičení ve vodě (zlepšují

celkovou pohyblivost)

Taktilní vnímání – převaly, plazení, klouzání, masáže, chůze bez bot

Stimulace jemné motoriky – stabilita ramene, lokte a zápěstí (trakař,

shyby, houpání, prolézání, přetlaky, přetahy, hry na břiše, práce s

malými předměty, malování…)

Nácvik sebeobslužných činností

Sportovní, volnočasové aktivity a relaxace

Rozvoj koordinačních schopností

Reakční koordinační schopnost (v úzkém postavení s koordinací) –

zachycení míče, tyče…

Rytmická koordinační schopnost – není pouze v cyklických

pohybech (chyby v načasování) – tleskání, dupání…

Rovnováhová koordinační schopnost – balanční techniky a

vyvažování labilní polohy (velké míče, válce, desky, skateboard…)

Orientační koordinační schopnost – děti nemají porozumnění pro

prostor (za zády) – procházení oblouků, „jízda autem“…

Vnímání tělesného schématu – formováno tělesným prožitkem

(odpor, tlak, tahání, činnosti proti odporu, masáže, hrabání, úklid

sněhu…)

Posuzování a měření motorických

schopností

Test musí být spjat se schopností

Měříme výkon

Musíme znát účel testu

Seminární práce

Diagnostika pohybových schopností u dětí v MŠ

(kondiční, rychlostní, koordinační, flexibilitu)

1, Teorie (popis školského zařízení, charakteristika skupiny)

2, Výběr, charakteristiku a popis testových baterií pro děti v MŠ

2, Zjištění úrovně pohybových schopností minimálně u 1 dítěte v MŠ

(vstupní test)

3, Návrh 14 denního „tréninkového“ plánu na jednu ze zjišťovaných

schopností (vybrat nejhorší) – rozpis tréninkových jednotek

4, Zjištění úrovně pohybových schopností minimálně u 1 dítěte v MŠ

(výstupní test)

5, Statistické zhodnocení (znaménkový test, T-test)

6, Výsledky (grafy a komentáře)

7, Diskuse a závěry

8, Literatura

Posuzování a měření

motorických schopností

Příklad: Tandemová chůze po čáře

Provedení: dítě provede tandemovou chůzi („pata - palec“) na čáře dlouhé 2,5 m.

Demonstrace úkolu a instrukce dítěti: Přejít celou čáru tak, aby se vždy pata přední nohy

dotýkala palce zadní nohy a celou dobu se udržet jen na čáře „jako provazochodec“.

Pomůcky: lepící páska šířky cca 2,5 cm k nalepení rovné čáry délky 2,5 m

Kvantitativní hodnocení:

Celkový počet kroků po čáře.