Sociální rysy osobnosti
Sociální rysy,dovednosti,
postoje.
Téma:
1
Klíčové pojmy:
vlastnost = relativně stabilní charakteristika jednotlivých vnitřních psychických procesů či psychiky jako celku
intenzita pozornostikapacita pozornostifluktuace pozornosti
vlastnosti pozornosti ,vlastnosti myšlení ,
vlastnosti prožívání , vlastnosti vůle ap.)
tolerance, vstřícnost,
bezohlednost,
konfliktogennost atp.
rys, resp. sociální rys se vztahuje ke zvláštnostem (sociálního) chování člověka, je to charakteristika projevu člověka vkontaktech s okolím
2
Dovednost chápeme jako zkušeností (učením) rozvinutý (případně i zautomatizovaný) souhrn vnitřních předpokladů vztahujících se k určité činnosti, aktivitě.
Dovednosti percepDovednosti percepččnníí
Dovednosti interakDovednosti interakččnníí
Dovednosti komunikaDovednosti komunikaččnníí
Dovednosti Dovednosti behaviorbehavioráálnlníí
GILLERNOVÁ: „Sociální dovednosti jsou předpoklady pro adekvátní sociální interakce
a komunikaci získané učením“.
Sociální dovednost
3
�Vcítění, empatie k jednotlivci i k celé skupině (školní třídě).�Odlišování prožitků a pocitů od úvah a úsudků u sebe i u žáků.�Otevřené vyjadřování pozitivních i negativních prožitků.�Umění pochválit (aktivně hledat příležitosti k účelné pochvale
každého žáka)�Respektování a tolerování odlišného pohledu na projevy interakcí�Naslouchání�Porozumění neverbálním projevům jedince�Autenticita, otevřenost projevů učitele ve vztahu k žákům�Vyjadřování se ke konkrétním situacím a ne k zobecněným a
zobecňujícím zkušenostem�Akceptování osobnosti žáků�Podporování sebekontroly žáků�Rozvíjení sebejistého vystupování.�Vedení ke spolupráci.�Porozumění vlivu na žáka vlivu žáků na učitele“
GILLERNOVÁ: „Mezi sociální dovednosti učitele patří zejména ty, které se vztahují k procesům komunikace, sociální percepce a tvořivému zvládáníkonfliktů. Následující výčet a příklady profesních dovedností patří k základním sociálněpsychologickým dovednostem učitele:
Sociální dovednost
Ilustrace, odkaz
4
Sociální dovednosti se odvíjejí především z činností(ze sociálních aktivit),
sociální rysy spíše ze vztahů na základě principu interiorizace (Piaget, Vygotský)
a obojí je zásadně ovlivněno psychickými vlastnostmijedince (t.j.: temperamentem, intelektem, motivy, charakterem a
zvláštnostmi psychických procesů a stavů jedince).
Sociální dovednosti, sociální rysy(souvislosti)
5
K základním pozitivním (žádoucím) sociálním rysům patří:
sociální citlivostotevřenost
vstřícnosttolerance („tolerantnost“)
kooperativnost
altruismus
6
Podle- tzv. pětifaktorové teorie osobnosti známéspíše jako „Big Five“, vyjadřují osobnost tyto
základní faktory
extraverze
přívětivost
svědomitost
emocionální stabilita
intelekt (otevřenost vůči zkušenosti)
7
RYSOVÝ FAKTOR RYSOVÉ ŠKÁLY
EXTROVERZE
PŘÍVĚTIVOST
SVĚDOMITOST
EMOCIONÁLNÍSTABILITA
OTEVŘENOST
klidný - neklidný
odolný - zranitelný
jistý - nejistý
samotářský - společenský
tichý - mnohomluvný
inhibovaný - spontánní
konvenční - originální
bojácný - odvážný
konzervativní - liberální
popudlivý - srdečný
necitelný - soucitný
sobecký - nesobecký
bezstarostný - opatrný
nespolehlivý - spolehlivý
nedbalý - svědomitý
(McCrae; Costa 1987 - Atkinsonovi s.544)
Ilustrace, odkaz
8
Čáp, J.(1996). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy.
„Způsob výchovy - zvláště v rodině - silně působí na formovánístability-lability, odolnosti dítěte. “ (E.1.2. str. 15)
„Způsob výchovy - zvláště v rodině - ovlivňuje formování i dalších subsystémů osobnosti (temperamentu, aktivnosti, rysů působících v
komunikaci.“ (E.1.3.str.15)
Sociální rysy jako produkt socializace
Ilustrace, odkaz 9
Základní vlivy při utváření sociálních rysů osobnosti
rodinná konstelace sebepojetí rodinymíra autonomie a zároveň „otevřenosti“ rodiny, způsob života (především styl vedení a rodinná atmosféra)
náročnost - nenáročnost v přístupudirektivnost - nedirektivnost,
citová zainteresovanost - citový chlad,tvořivost - rigidita přístupů
vnitřní motivovanost - vnější motivovanost dítětestimulace - nonstimulace (nedostatečná stimulace)
adekvátní očekávání - neadekvátní očekávání
10
Pojem postoj vnesli do sociologie a sociální psychologie W.I.Thomas a F.Znaniecki:
Postoj jako protipól společensky determinované kategorie „hodnota“
Hodnota jako to, co je společensky důležité, postoj jako to, co je individuálně, subjektivně, významné...
1882-19581863-1947
POSTOJ x HODNOTA
POSTOJ x MOTIV
POSTOJ x JEDNÁNÍ
Další pojetí
11
Thomas Samuel Kuhn (Harvard, Berceley, Princeton):
člověk má tendenci se k objektům chovat 1. diferencovaně
2. stabilně
utváří si tendenci se takto (opakovaně) chovat.
Postoj se tedy utváří jako tendence ke konzistentnímu
hodnocení a chování.
Nejde ovšem jenom o „útvar kognitivní“, nejde jen o názor či mínění. Jde o připravenost se nějak chovat (jednat).
Ilustrace, odkaz
12
D. J. Bem
„postoj lze chápat jako individuální vyjádření
přitažlivosti nebo odporu jedince k určitému
identifikovatelnému aspektu jeho prostředí"(1968)
Podle uvedeného autora vzniká postoj vlastně jako „opis“ emocí, stavů, které jedinec prožívá dostane-li se do interakce s určitým objektem. Až tyto „obrazy“ emocí spojených s objektem tvoří postoj a energizují určité chování či jednání
Ilustrace, odkaz
13
Postoj je získaný hodnotící vztah člověka k objektům a jevům životního prostředí, projevující se výběrovostí a zaměřeností
jednotlivých psychických procesů i osobnosti jako celku apřipraveností k určitému hodnocení a jednání.
Definice postojeShrnutí
Prof. Vondráček:
Postoj je tendence ke konzistentnímu
hodnocení a chování
14
pocit dojem
mínění názor
postoj
emotivita
racio
akce
dominuje
Úrovně utváření hodnotícího vztahu
15
Problém struktury postoje
„Jak zkušenosti, které vedly k určitým postojům, tak jejich manifestace mají tři komponenty: kognitivní, emoční, behaviorální…“(Rosenberg a Hovland 1960).
16
STRUKTURA POSTOJE
poznávací
citová volní
DYNAMIKA POSTOJE
P
CV
17
Ilustrace
18
D.Krech, R.S.Crutchfield, E.L.Ballachey:„...mít vůči něčemu postoj... ...znamená zaujmout vůči nějakému objektu... hodnotící stanovisko...“
POSTOJ = (hodnotící) VZTAH
Ilustrace, odkaz
Postoj (Attitude): Psychologická tendence vyjádřená hodnocením určité entity s určitou mírou souhlasu či nesouhlasu (G.Bohner s.283)
„Postoje k sobě se studují pod názvem sbehodnocení; postoje k
abstraktním entitám se často nazývají hodnotami…“(G.Bohner s.284)
Postoj = akt hodnocení, hodnotící vztah k tomu co je za hodnotu
považováno
19
C. Morris :tři základní postoje k životu:
Dionýská cesta - snaha dosáhnout splnění přítomných potřeb a přáníPrométheovská cesta - snahou ovládat světBuddhistická cesta - charakteristická snahou ovládat sama sebe
20
Th.M.Newcomb:
„...motiv je příčinou jednání... ...postoj determinuje způsobjednání...“
Ilustrace, odkaz
21
Rozpory mezi kognitivními elementy vedou k disonanci. Disonance je forma frustrace, která nastává, jestliže jedinec má např. dva rozporné názory nebo se chová v rozporu se svým přesvědčením.
Disonance vyvolává nepříjemný duševní stav, jedinec je motivován k tomu, aby ho redukoval změnou postoje.
Teorie kognitivní disonance
Leon Festinger (Iowa, Michigan, Massachutetts, Stanford)
1919 - 1989
Ilustrace, odkaz
„Festinger:...ve vztahu „postoj-chování se ne postoj, ale naše chování projevuje jako „kůň“ a naše postoje jako
„vůz“.
Zmenšení disonance:
� Slaměník,Výrost s. 242
22
Redukce kognitivní disonance.
Změnou jednoho nebo více elementů, které se podílejí na disonantních vztazích.
Zavedením nových kognitivních elementů, které jsou konsonantní se stávajícími kognitivními elementy.
Zmenšení významnosti elementů, které vyvolaly disonantnívztah.
Ilustrace, odkaz
� Slaměník,Výrost s. 24223
Armstrong, Jadov:
Osobnostní rys: ...je opisem tendence osoby
realizovat určitou třídu chování v určité třídě
situací...“
Ilustrace, odkaz
24
aktivita - pasivita
labilita - stabilita
smyslovost - racionálnost
submise - dominance
introverze - extroverze
otev řenostčitelnost
Vlastnosti osobnosti se tedy mohou projevovat ve více rysech
Sociální rysy obvykle tvoří „trsy“
Ilustrace, odkaz
25
D. J. Bem
„postoj lze chápat jako individuální vyjádření přitažlivosti nebo
odporu jedince k určitému identifikovatelnému aspektu jeho
prostředí"(1968)
Vztah mezi postojem a chováním vyjadřuje aforisticky takto:
"Stručně řečeno, můžeme si být jisti v tom, že máme rádi
černý chléb, protože ho jíme. Je však též možné, že jíme černý
chléb proto, že ho máme rádi"(1968, 214).
Podle uvedeného autora vzniká postoj vlastně jako „opis“ emocí, stavů, které jedinec prožívá dostane-li se do interakce s určitým objektem. Ažtyto „obrazy“ emocí spojených s objektem tvoří postoj a energizují určitéchování či jednání
Ilustrace, odkaz
26