1
DALŠÍ VÝVOJ ČLÁNKOVÉ BIBLIOGRAFIE (WORKSHOP)
ZÁPIS
Místo konání: Národní knihovna ČR, Centrální depozitář Hostivař,
Sodomkova 2/1146, 102 00 Praha 15 - Hostivař
Datum: 18. 2. 2015
1. ZAHÁJENÍ
Mgr. Eva Svobodová (SVK HK) workshop zahájila, představila jednotlivé účastníky
(viz prezenční listina) a seznámila je s programem.
2. ANL + PLNÉ TEXTY
a/ Zkušenosti s propojováním bibliografických záznamů článkové bibliografie
ANL na plné texty / Mgr. Daniel Kindl, NK ČR, oddělení knihovního systému
- snaha o připojování bibliografických záznamů od r. 1997
- projekt PhDr. Anděrové (v leteche 1999-2003) - snaha o propojení anl
záznamů s plnými texty; poté obdobou projekt ANL+
- v záznamu slouží k uložení odkazu na plný text pole 856 (podp. q, y, 4, 9)
- některé záznamy v bázi obsahují odkazy na volně přístupné texty, některé
záznamy obsahují odkazy na text, který volně přístupný není (např. odkazy
do Krameria)
- v současné době báze ANL obsahuje 296 tisíc záznamů s odkazem na plné
texty (cca 1/5 všech záznamů)
- zdroje připojovaných textů - využívání digitálních archivů (archivy časopisů,
oborových časopisů, vydavatelské archivy)
Digitální archivy oborových časopisů a sborníků:
- Archiv časopisů Ústavu pro Českou lit. AV ČR
- DML-CZ
- Digitální knihovna FF MU – institucionální vydavatelský archiv
- Digitální archiv časopisů vydávaných Českou akademií zemědělských věd
- v bázi ANL rovněž odkazy do Krameria – Kramerius 3 a Kramerius AV ČR,
snaha využít také Kramerius 4 – momentálně technické potíže
- odkazy je lépe směřovat na dané číslo periodika, než na stránku (kvůli častým
změnám URL)
- probíhá pravidelná kontrola zdrojů, zjišťování funkčnosti odkazů
- při každém připojování k různým archivům se musí volit jiná metoda, jiné
připojení
- většina z používaných archivů už je stabilních, lze je bez problémů používat
2
b/ Spolupráce mezi nakladateli a NLK při budování Bibliographia medica
Čechoslovaca (připojování plných textů, přebírání metadat) / Mgr. Lenka
Maixnerová, NLK, odbor doplňování, zpracování a správy fondů
- BMČ – od r. 1947
- téměř 800 tis. článků v el. podobě
- údaje o zdrojovém dokumentu jsou v poli BMC, z tohoto se automaticky
vytváří pole 773
- spolupráce s českými nakladateli, od nich se přebírají buď plné texty (dodává
34 nakl.) nebo bibliografické záznamy
- plné texty přebírány od r. 2008; jsou náročné na zpracování, mají různé
formáty, chybné soubory (přebírání bibl. záznamů je jednodušší)
- přebírání bibl. záznamů – dobrá spolupráce s firmou Meditorial
- vyvinutí webové aplikace Medvik Tool, prostřednictvím které se nastavují
importy bibl. záznamů, možnost náhledu plného textu
- tyto nové aktivity sice nabízejí nové možnosti, ale znamenají změnu
v organizaci práce
- pokud si nakl. stanoví nějaké embargo, NLK vychází vstříc – u každého
periodika je o případném embargu záznam
- spolupráce se všemi nakladateli bohužel není možná, někteří nechtějí uzavřít
smlouvu, i když plné texty posílají – tyto potom není možné použít
- někdy se vrací plné texty nakladatelům s indexací, kterou NLK provede
- odkazuje se na celé číslo, na jeho první stránku, uvažuje se, zda v budoucnu
nerozřezávat jednotlivá čísla na články
c/ Připojování plných textů k bibliografickým záznamům článků a jejich
zpřístupnění v online katalogu KVK v Liberci / Táňa Holčáková, KVK
v Liberci
- skenování dokumentů
- jedním z důvodů pro plné texty je ochrana fondu
- skenování a připojování plných textů k bibl. záznamům probíhá od r. 2010
- přístup k plným textům je možný pouze na počítačích v půjčovnách
v knihovně (a to pouze v hlavní budově, nikoliv na pobočkách)
- články z projektu VISK 9/1 plné texty nemají
- odkazy směřovány na konkrétní stránky, články jsou v PDF
- vytvoří se bibl. záznam, ve kterém je odkaz na IPAC, naskenuje se článek,
uloží se na server
- přímo v IPACU je možnost přihlásit se do konta, nahraje se příloha, nastaví
se zobrazení obálky
- rychlé nahrání přílohy, je ihned k dispozici čtenářům
- skenuje se černobíle (barevný soubor je větší a skenování je časově
náročnější)
- barevně se články skenují pouze v případech, kde barva hraje významnou roli
- čtenáři mají možnost si naskenované články tisknout v půjčovnách, stahovat
se nedají – softwarově zabezpečeno
- plné texty časopisů regionálních zpravodajů jsou zpřístupněvány po souhlasu
vydavatele, uzavírají se smlouvy se starosty obcí
- rešerše mají plné texty k dispozici po uplynutí ochranné lhůty
- názvy PDF obsahují číslo záznamů
3
- na každý článek se tvoří originální PDF. Články jsou někdy ohraničeny,
někdy zůstává článek naskenovaný i s částí jiného článku.
- PDF zůstávají uloženy v knihovně, nikdo mimo knihovnu tedy bohužel nemá
možnost zjistit, že je tento článek již k dispozici naskenovaný
- kvalita skenů je někdy sporná
- OCR nepoužívají
- touto cestou je vytvořeno cca 2000 záznamů ročně, skenovány jsou pouze
dokumenty, které jsou součástí fondu
d/ Plné texty článků v MSVK ... (zobrazí se, nezobrazí???) / Mgr. Pavlína Szöke,
MSVK Ostrava
- metoda pole 856
- u sborníků vydaných na území kraje se zveřejňuje www odkaz, odkazy je
nutno aktualizovat
- odkazy někdy směřují na celý časopis, jindy rovnou na článek
- př.titul Host není reg. Sborník – byl dán odkaz, v současné době je nefunkční,
ale v bázi anl je odkaz funkční
- od r. 2014 se zpřístupňují plné texty regionálních zpravodajů; některé obce
zasílají PDF, jindy se plné texty stahují z jejich www stránek
- - db plných testů je omezená tím, co vyšlo na území kraje
Mgr. Kindl: Když časopis zmizí z webu – NK provozuje web archiv, ale nelze jej
použít jako náhradu zmizelého časopisu
Dotaz na Mgr. Kindla, zda by nešlo web archiv NK lépe využít? Ne. Slouží pouze
k archivování, ne k zpřístupňování plných textů.
Mgr. Foltýn: Měly by se stanovovat priority, kam bude projekt směřovat, vyvíjet se
e/ Elektronické verze regionálních periodik v SVK HK / Mgr. Lucie Jirků, SVK
HK, oddělení digitalizace
- pole 856 – cca před pěti lety se začaly dělat pravidelné kontroly tohoto pole - z
Alephu výpis chybných (neplatných) či přesměrovaných adres, tyto se pak ručně
kontrolují a kde je to možné, doplní se odkazy správné/aktuální. Kromě těchto kontrol
se platnost adresy ověřuje při založení záznamu nebo při rekatalogizaci a u periodik
pravidelně při přípisu nového ročníku.
- od r. 2013 systematické oslovování vydavatelů regionálních periodik (nejdříve
městských a obecních zpravodajů) a uzavírání smluv o zpřístupnění. Zpřístupnění
(prozatím) - umístění na web serveru a propojení přes modul ADAM v Alephu. Do
budoucna plánováno zpracování (v systému ProArc) pro zpřístupnění v Digitální
knihovně SVK HK (v K5).
- v současnosti se hledá nejvhodnější způsob propojování článkových záznamů
s periodiky (digitalizovanými či el. verzemi). Řeší se mj., zda odkazovat ze záznamu
článku na výtisk nebo stránku.
4
Závěry, doporučení:
Problematika přesouvání odkazů – jak tento problém vyřešit? Např. konstruovat
URL s jednoznačným identifikátorem (např. ISSN)?
Návrh vytvořit skupinu, která se bude zabývat zázn. článků a plnými texty
Řešit:
- kde brát plné texty
- jak udržet funkčnost odkazů na plný text
- Jak docílit toho, aby v plných textech bylo to, co chtějí uživatelé
Doporučení:
- je třeba systémové řešení
- texty neskenovat, ale oslovit příslušná místa, aby se dokončil e-deposit, udělaly se
změny v legislativě, všechny plné texty se ukládaly na jedno místo
Názor, že není třeba mít vždy k dispozici plný text, ale je primárně potřeba vědět, že
samotný článek existuje. Vytváří se závislost uživatelů na plném textu – to je chyba,
uživatelé hlavně potřebují zjistit, jaké relevantní informace existují k danému tématu.
3. KONCEPCE DALŠÍHO VÝVOJE ČLÁNKOVÉ BIBLIOGRAFIE A BÁZE ANL
a) Informace o excerpční základně přispívajících institucí, o plnění a využívání
báze ANL / Mgr. Zdeňka Mikulecká, SVK HK, oddělení bibliografie
Před zrušením oddělení analytického zpracování NK – činil roční přírůstek do báze
ANL cca 79 tis. záznamů, z toho více než polovinu zasílala právě NK, zpracovávala
ca 240 pravidelně vycházejících titulů. Nyní náhrada – kooperační program VISK 9/1
+ zapojení odb. databází - excerpce cca 220 titulů.
Počty záznamů odeslaných do báze ANL v r. 2014:
z rámci VISK: 17 502
v rámci kooperace – 39 063
celkem 56 565 záznamů
Využívání báze ANL
Od zrušení oddělní anl. zpracování NK – báze využívána stále méně
Vstupy do báze v letech 2009-2014 - nejvíce vstupů v r. 2010 (více než 53tis),
nejméně v r. 2014 ( 45tis. vstupů).
Počet dotazů z webu - nejvíce v r. 2010 (více než 300tis dotazů), poté stálý pokles,
v r. 2014 už jen 246 tisíc dotazů.
Počet dotazů Z.39 - nejvíce dotazů v r. 2012 (více než 137.000), nejméně v r. 2014,
(60 000).
Připomínky:
Proč klesá využívání báze ANL (zlom rok 2011/12)?
- nejsou zde k dispozici plné texty
- nyní se nezpracovává tolik celostátních titulů, o které mají uživatelé zájem
5
- velké tituly začaly zveřejňovat své digitální archivy, např. v rámci
předplatného
- u přístupů z webu tak velký pokles není, značný je přes Z39.50; neměla na to
vliv JIB, není problém tam, jak lidé chodí na rozhraní JIB a volí jednotlivé
tituly?
Závěr:
- využívanost klesá
- je třeba zamyslet se nad excerpční základnou
- nutnost koncepce; ne pouze koncepce db ANL, ale koncepce analytického
zpracování v ČR
- možnost na toto téma vypsat diplomovou práci na FF MU
- nelze počítat s trvalým financováním v rámci programu VISK 9/1, to je jen
provizorní řešení
- udržovat dál databázi ANL nebo ji zamrazit?
b) Dílčí vyhodnocení probíhající ankety k využívání báze ANL / Mgr. Eva
Svobodová
Je třeba zlepšit využívanost báze v regionech propagací.
Návrh oslovit školní knihovny zamítnut (studenti bázi využívat nebudou, chtějí
informace rychle, přehledně, rozumný interface)
Návrh oslovit turistická infocentra a studenty VŠ nebo SŠ.
Všechno musí podléhat metodice (katalogizace, excerpce), a ta nemůže být odtržená
od praxe. Katalogizace a excerpční základna bude na programu pracovní skupiny
bibliografické sekce (04/2015). Excerpční základna – ne vše, co se v regionech
excerpuje, se posílá do báze ANL.
Koncepce dalšího vývoje článkové bibliografie a báze ANL / všichni účastníci
workshopu.
Koncepce by neměla být samostatným materiálem na způsob koncepce knihoven, ale
jednoduchým strukturovaným dokumentem.
Chceme národní článkovou bibliografii jako součást ČNB? To, že je článková
bibliografie národní, ještě neznamená, že ji musí dělat NK.
Je třeba:
- zhodnotit současný stav
- určit, kde bychom chtěli být za x let (rok, dva)
- koncepce musí být ucelený dokument, který shrnuje všechny možné přístupy
včetně komerčních zdrojů (Anopress apod.) – najít kompromis, co se dá
získat z centrálních služeb a co bude na odborných a regionálních knihovnách
- určit cílovou skupinu koncových uživatelů, jaká data bude třeba poskytovat
z hlediska významu využití pro společnost?
Otázka kompetence – na tomto workshopu vzniknou pouze doporučení nebo je lze
brát jako závazné závěry, ze kterých vyplynou úkoly?
6
Závěr:
- analytická bibliografie ANO
- regionální i oborovou bibliografii chceme a zachováme
- co bude s tituly, které původně excerpovala NK?
Připomínky:
Jedno z odůvodnění zrušení anal. zpracování v NK bylo, že zdroje budou dostupné
jiným způsobem, např. díky digitalizaci - je to teď opravdu tak?
Na novém webu KI NK přidat sekci pro analytiku a přehled bibliografií?
Důležité – user friendly, aby se uživatel dostal k tomu, co hledá.
Popsat ANL, ANL+retro.
Proč je to výhodné a jakou ekonomickou zátěž knihovny ponesou.
Článkové bibliografie jako součást lokálního indexu v CPK.
Přehled elektronických bibliografií – dělala Lenka Maixnerová pro CPK, nasdílí.
Návrh:
Vize ANL jako agregátora, shromažďoval by data z oborových bibliografií – do
lokálního indexu by se pak dostalo jen ANL, nebylo by nutno napojit báze jednotlivě.
Otázka, zda na to přistoupí oborové databáze. Je nutné řízení, metodika, excerpční
základna atd.
Jak se postavit k titulům, které vycházejí jen elektronicky? NLK dělá jak tištěné, tak
elektronické. Mělo by to tak být všude.
Kam se budou články slévat? Do báze ANL? Tu spravuje NK a ta nemá zájem se na
tomto podílet.
Obava ze slévání databází - náročné čistění báze ANL, téměř všechny záznamy nutno
opravit.
Otázky:
- Je naším cílem jedna velká článková databáze, která bude agregovat co
největší množství oborových bází? Ověřit, zda oborové báze budou ochotny
data poskytnout.
- Bude ANL financováno v rámci programu VISK 9/1 i v budoucnu? Jak
pokračovat bez dotace?
- Možnost strojového zpracování článků (na bázi Google scholar)
CPK – upouští se od metavyhledávání, bude se slévat do lokálního indexu, bude
rychlejší.
Zdroje do lokálního indexu se nakoupí, jedná se o tom.
Kdybychom oborové bibliografie agregovali do jedné, je nutné, aby se o to někdo
staral – nutno zřídit v NK aspoň 1 pracovní místo.
Excerpční základna
Je třeba definovat kritéria výběru; po formální stránce – tištěná periodika
Vyjít ze stávající excerpce a zjistit, kde se excerpční základny překrývají.
Porovnat titulovou základnu v regionech, oborových databázích a VISK.
– oborové báze:
- některé excerpují a neposílají do ANL nic
- některé excerpují a posílají do ANL jen něco
- posílají komplet do ANL
7
Databáze ANL by měla být zaměřená na humanitní obory především, ne příliš
odborně, (od toho jsou oborové db).
Specializované tituly ano.
Pokud se překrývají tituly, které zpracovávají i odborné databáze na vysoké úrovni,
snažit se získat jejich záznamy
Přehodnotit každý jednotlivý zpracovávaný titul znova, klesá úroveň
Jakmile se titul zařadí do excerpce, je nutno ho zpracovávat kontinuálně, bez výpadků
čísel nebo ročníků
Do CPK vystavit všechno, včetně regionálních záznamů?
Založit pracovní skupinu pro excerpční základnu
Úroveň excerpce je nastavena následovně:v úplnosti se zpracovávají sborníky, odb,
časopisy apod.; u ostaních často úroveň excerpce určuje katalogizátor na základě
zkušeností
Kdo bude všechno koordinovat? PSAB a bibliografická sekce pracují pod SDRUK.
NK nechce být hybatelem. Může vše koordinovat SDRUK - bibliografická sekce?
Nedisponuje potřebnými finančními prostředky
Úkoly, otázky a připomínky (shrnutí)
- Předat UKR závěr z jednání (E. Svobodová)
- Založit pracovní skupinu pro přípravu tezí Vize pro UKR do konce dubna –
(PSAB), splněno (členy jsou J. Mika, J. Kaňka, Z. Mikulecká, E. Svobodová,
L, Maixnerová, P. Doležalová, I. Šlapáková, D. Kindl, J. Schwarz, T.
Pršínová)
- Stanovit, jakým způsobem bude skupina pracovat – převážně
korespondenčně
- Nasdílet si materiály (na Googlu?). Před tím se musí sejít prac. skupina, vše
strukturovat, zapsat - realizováno
- Národní knihovně dát doporučení – aby se podílel Mgr. Kindl –
odsouhlaseno
- NK poskytne poradenskou a konzultační činnost
Cena 1 záznamu článku:
VISK: 110 Kč/hod v rámci dohod (DPP) = 55 Kč/1 záznam
V pracovní době: + soc. zdrav. pojištění = 160 Kč/hod, tedy cca 80 Kč/1 záznam
Záznamy by měly podléhat kontrole nejen ve zpracovatelských institucích, ale také
při importu do báze ANL, kdo provádí kontrolu?
Kdo bude v budoucnu koordinátorem celého systému – institucionálně? Zatím
koordinuje SVK. NK nekoordinuje, i když jí to z pozice národní instituce přísluší
Budoucí db by mohla mít potenciál ke komerčnímu využití i do zahraničí - např.
sudetská lit atp.
Připomínka Mgr. Jirků (SVK HK) k příloze č. 1 (Mgr. Kindl):
„Pro odlišení charakteru odkazů volně přístupný/nepřístupný, je v podpoli $y pole pro
volně přístupné odkazy termín Plný text. Pro odkazy, které směřují do Krameria 4 na
texty, které nejsou volně přístupné, je v podpoli $y termín Digitalizovaný
dokument...“
Bylo by vhodné, kdyby v NK bylo přehodnoceno používání termínu „Digitalizovaný
dokument" pouze pro autorsky chráněné dokumenty, a místo toho se pro zpřesnění
8
přístupnosti/nepřístupnosti začala používat např. pozn. v podpoli z. Termín
"Digitalizovaný dokument" v podpoli y se u monografií, periodik a dalších typů
digitalizovaných dokumentů používá bez ohledu na přístupnost a toto je pak značně
zavádějící. Navíc pro takovéto použití není rozumný podklad.
Zapsala Mgr. Zdeňka Mikulecká
9
Seznam příloh:
Příloha č. 1: Zkušenosti s propojováním bibliografických záznamů článkové
bibliografie ANL na plné texty / Mgr. Daniel Kindl, NK ČR, oddělení knihovního
systému
Příloha č. 2: Spolupráce mezi nakladateli a NLK při budování Bibliographia medica
Čechoslovaca (připojování plných textů, přebírání metadat) / Mgr. Lenka
Maixnerová, NLK, odbor doplňování, zpracování a správy fondů
Příloha č. 3: Připojování plných textů k bibliografickým záznamům článků a jejich
zpřístupnění v online katalogu KVK v Liberci / Táňa Holčáková, KVK v Liberci
Příloha č. 4: Informace o excerpční základně přispívajících institucí, o plnění a
využívání báze ANL / Mgr. Zdeňka Mikulecká, SVK HK, oddělení bibliografie
Příloha č. 5: Otázky k jednání (J. Mika)
Příloha č. 6: Vize (teze)
Příloha č. 7: Mise: Článková bibliografie – současný stav
10
PŘÍLOHA Č. 1
Zkušenosti s propojováním bibliografických záznamů článkové bibliografie
ANL na plné texty / Mgr. Daniel Kindl, NK ČR, oddělení knihovního systému.
Snaha propojovat bibliografický záznam s plným textem v bázi ANL Národní
knihovny historicky sahá do let 1997, kdy se poprvé začalo s průzkumem možnosti
připojit k bibliografickému záznamu plný text článku. Tomu rovněž odpovídá
tehdejší situace na českém webu v konci devadesátých let.
Tento proces pokračoval v projektu PhDr. Anděrové „Propojení analytických
záznamů s plnými texty a optimalizace zpřístupnění plných textů“ v letech 1999-2003
založeném na spolupráci s firmou Anopress IT zaměřenou na monitoring médií. Jejím
výsledkem je báze ANL FULL - Články v českých novinách a časopisech. Obdobou
tohoto projektu byl v roce 2011 projekt ANL+.
Pole 856
Pole 856 slouží k uložení odkazu na plný text dokumentu, je v bázi ANL
strukturováno dále na podpole $q, které obsahuje poznámku o formě elektronického
dokumentu a rozlišuje formát htm a pdf, dále podpole $y s textem pro uživatele,
podpole $4 pro účely zobrazení odkazu a podpole $9.
Pro odlišení záznamů obsahujících odkazy na volně přístupný plný text, který si
uživatel může ihned odkudkoli po otevření přečíst, slouží podpole $9HTM. Podpole
$9HTM rovněž slouží k filtrování plnotextových záznamů v bázi ANL.
V bázi se tedy nacházejí odkazy volně přístupný plný text a na text, který volně
přístupný není (odkazy do báze Kramerius4).
Pro odlišení charakteru odkazů volně přístupný/nepřístupný, je v popoli $y pole 856
pro volně přístupné odkazy termín „Plný text“ .
Pro odkazy, které směřují do Krameria4 na texty, které nejsou volně přístupné, je
v podpoli $y termín „Digitalizovaný dokument“ - bez podpole $9HTM.
Báze ANL v současné době obsahuje 296 tisíc záznamů s odkazem na plné, volně
přístupné texty. To je zhruba jedna pětina záznamů.
Pokud jde o charakter zdrojů připojovaných textů, lze je obecně rozdělit na digitální
archivy oborových časopisů a sborníků, vydavatelské archivy (institucionální)
a archivy jednotlivých časopisů. Druhým kritériem dělení může být právní status
vystavovatele - veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt. Tím se rovněž liší
způsob vystavování a přístupnosti dokumentů obsažených ve zdroji. V případě
soukromoprávního subjektu se může stát a stává se, že titul odkoupí jiné
vydavatelství, které archiv, pokud jej odkoupí s archivem, znepřístupní, nebo je
archiv nepřístupný, protože vydavatelství zaniklo. Proto je třeba v případě, že jsou i
tyto zdroje odkazovány čas od času aktualizovat údaje s odkazy v bázi ANL.
Připojování zdrojů k bibliografickému záznamu
Digitální archivy oborových časopisů a sborníků
Jedním z remomovaných a v knihovnické obci dobře známý je digitalizovaný archiv
časopisů Ústavu pro Českou literaturu AV ČR ( http://archiv.ucl.cas.cz/), který je
provozován zhruba od roku 2008. V roce 2010 byl sedmou největší digitální
knihovnou v ČR a obsahuje dokumenty, které jsou volně přístupné. V bázi ANL do
tohoto archivu směřuje 36 769 odkazů.
11
DML-CZ (Czech Digital Mathematics Library) (http://dml.cz/) – je digitálním
archivem časopisů a knih z oboru matematika, který je rovněž obecně známý
a ceněný. Směřuje sem 5 368 odkazů z báze ANL.
Příkladem vydavatelského archivu institucionálního je Digitální knihovna
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (http://digilib.phil.muni.cz/). Obsahuje
historicky kompletní archiv sborníků vydávaných Masarykovo univerzitou a rovněž
rozsáhlou sbírku digitalizovaných publikací Masarykovy univerzity. Do tohoto
archivu v ANL směřuje 3 849 odkazů, které jsou doplňovány o postupně
zpřístupňovaná čísla.
Digitální archiv časopisů vydávaných Českou akademií zemědělských věd do
něho směřuje 4 009 bibliografických záznamů dodávaných do báze ANL Ústavem
zemědělské ekonomiky a informací.
Obecně lze o těchto archivech z pohledu vkládání odkazů do báze ANL říci, že je
vhodné odkazovat spíše na obsah čísla než na článek samotný, protože často při
opravách archivu se mění právě URI článku, což vede k náročným opravám odkazů
u jednotlivých bibliografických záznamů. Mnohem jednodušší je odkázat na obsah,
který je zpravidla jednostránkový, kde si uživatel okamžitě dohledá název článku.
Globální oprava odkazu pak proběhne u celého čísla.
Sledování volně přístupných plnotextových zdrojů časopisů na webu je časově
náročné. Na jedné straně jsou v bázi časopisy, které mají archivy, některé se statickou
strukturou adresářů jiné jsou uloženy v redakčních systémech.
Titulů, které mají volně přístupný archiv a jsou provázány se záznamy v bázi ANL je
celá řada. V současné době sem přibylo kolem 2000 záznamů časopisu Host Brno,
který zpřístupnil plné texty od roku 2008-2012 a který zpracován v redakčním
systému. Odkazy vedou na jednotlivé články a jsou zkontrolovány na výskyt ve zdroji
a zpracovány po číslech, aby se předešlo chybám.
Archivy Kramerius
V bázi ANL jsou rovněž odkazy směřující do Krameriů. Jedna skupina směřuje do
Krameria3 NK a do Krameria AVČR na volně přístupné tituly.
Druhou tvoří odkazy do Krameria4, z nich je část byla historicky dodána v projektu
ANL+.
V lednu letošního roku bylo naplánováno připojení titulů digitalizovaných
v Krameriu4.
Původně mělo být v bázi ANL do Krameria4 připojeno zhruba 40 titulů vyčleněných
na základě porovnání zdroje v poli 773 a vyexportovaných digitalizovaných titulů
s čísly obsaženými v Krameriovi4. Správce Krameria4 Ing. Bartoň však zjistil, že pro
připojení je třeba v Krameriovi tituly nejprve opravit - seřadit podle ročníků a čísel,
protože jsou v něm zpřeházené, a rovněž, že je třeba zkontrolovat UUID (univerzálně
jedinečný identifikátory) nebo také persistentní url odkazy, zda odkazují skutečně na
správné číslo. Většinou tomu tak není. Faktem je, že uložení digitalizovaných čísel
časopisů v Krameriovi4 je z hlediska struktury nepřesné a že je třeba nejprve udělat
v archivu digitalizovaných časopisů pořádek.
12. února 2015 bylo v bázi ANL hromadně, jedním úkonem, připojeno 2800 odkazů
k bibliografickým záznamům článků z časopisu Akvárium terárium do báze
Kramerius4. Jsou výsledkem seřazení ročníků a čísel prvního titulu ze 40
připravených na připojení. Bohužel excerpce uvedeného připojeného titulu skončila
v roce 2009, takže články z novějších čísel v bázi ANL již zpracovávány nejsou.
Pole 856 u odkazů je ošetřeno podle výše uvedeného pravidla. Odkazy vedou na
titulní stránku časopisu, která je zároveň persistentním URL čísla. Uživatel si musí
stránku dodatečně „nalistovat“. Na jednotlivé stránky titulu – lokačně, nelze
v Krameriu odkazovat. Pokud by odkaz vedl jen na první stránku lokačních údajů, tak
12
při každé úpravě ve struktuře časopisu v archivu Kramerius se změní UUID
identifikátory stránek. Stejné zůstává pouze UUID čísla.
Neznám politiku, podle které se budou nebo nebudou volně zpřístupňovat
digitalizované tituly v Krameriovi, ale všiml jsem si, že část titulů, která je volně
přístupná na webu je v případě Krameria chráněna autorskými právy a uživatel si
musí dojít do knihovny, objednat se k počítači v referenčním centru a nahlédnout titul
o který má zájem. Proto u části bibliografických záznamů směřujících do Krameria 4
je a bude v případě jejich volné dostupnosti na webu přidán odkaz na tento volný
dokument s označením „Plný text“.
PŘÍLOHA Č. 2
Spolupráce mezi nakladateli a NLK při budování Bibliographia medica
Čechoslovaca (připojování plných textů, přebírání metadat) / Mgr. Lenka
Maixnerová, NLK, odbor doplňování, zpracování a správy fondů
• BMČ – analytický popis
• BMČ vytvářena od r. 1947
• V elektronické podobě 785.208 článků (672.000 provenience CZ, 75.650
provenience SK, 37.558 ostatní)
• Systém Dawinci/Medvik
• Formát Marc 21, metodika Medline
• Věcná indexace – deskriptory MeSH, jejichž použití se řídí pravidly Medline
• BMČ – specifika zápisu
• Zapisují se všichni autoři; u velkých studií, kde je více než 30 autorů, se
zapisují první 3 a poté všichni české provenience
• U všech autorů se zapisuje afiliace, pokud je uvedena
• Údaje o zdrojovém dokumentu se zapisují do speciálního pole BMC, kde jsou
data strukturována do podpolí: rok vydání, ročník, číslo, rozsah stran, název
zdrojového dokumentu, issn zdroje, isbn zdroje, id zdroje (pole 001
zdrojového dokumentu) – z tohoto pole se automaticky vytváří pole 773
• Do pole 910 se uvádí signatura zdrojového dokumentu NLK, pokud je
dokument ve fondu NLK
• Obsah BMČ
• Články z periodik a sborníků české provenience, do r. 2000 včetně
slovenských
• Abstrakta z periodik a sborníků – od 2006 se neindexují
• V tištěné i elektronické podobě
• Kapitoly z knih – od 2012
• Zahraniční bohemika – z PubMed, od 2015 z Bibliographia medica Slovaca
• BMČ excerpce
• Aktuální počet plně excerpovaných periodik: ca 196 titulů
• Seznam: http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/odborne-cinnosti/bmc/seznam-
excerpovanych-titulu
• Spolupráce s nakladateli
1. Přebírání plných textů
2. Přebírání bibliografických záznamů (metadat)
• Přebírání plných textů
• Od r. 2008
• Uzavřena smlouva s 34 nakladateli/vydavateli
• Přebírány též tituly označené licencí CC
• Celkem okolo: 97 titulů
13
• Různé formáty: PDF v různých verzích, HTML
• Celá čísla/články
• Metadata ve velice různorodé kvalitě
• Často chybné soubory
• Přebírání plných textů
• Náročné na zpracování
• Pro každého poskytovatele nutno nastavit harvesting souborů, soubory
zkontrolovat, provést porovnání s BMČ chybějící záznamy dopsat do
BMČ, chybějící soubory (nebo vadné) zdigitalizovat z tištěné předlohy
• V NLK tato aktivita nyní pozastavena – nutné vytvoření nového pracovního
místa (předpoklad 2015?)
• Přebírání bibliografických záznamů
• Uzavřena smlouva s Meditorial (časopisy ČLS JEP) – ca 26 titulů
• V NLK vytvořena webová aplikace Medvik Tool, kde se nastavují importy
bibliografických záznamů ve formátu XML, možnost náhledu plného textu
• Další: Medicina sportiva Bohemica et Slovaca – posílají XML soubory
• Jednorázový import - slovenské nakladatelství Samedi
• Importovaný záznam (před zásahem knihovníka) - Meditorial
• Importovaný záznam - pokračování
• Přebírání bibliografických záznamů – zahraniční bohemika
• PubMed/Medline – nastaven rešeršní profil na práce českých autorů, 4x ročně,
vytvořen vlastní importní nástroj, bibliografické záznamy se importují s
přeloženými deskriptory MeSH, ca 2.500 záznamů ročně
• Bibliographia medica Slovaca – ve stadiu podpisu smlouvy, přebírání přes
Z39.50, budeme testovat dávkové importy
• OVID Medline– přes Z39.50, zahraniční bohemika, která neprošla dávkovým
importem z PubMed
• Importovaný záznam – PubMed – před zásahem knihovníka
• pokračování
• pokračování
• Uložení a propojení plných textů s bibliografickými záznamy BMČ
• Uložení: Kramerius
• Propojení: vlastní software, který virtuálně propojí bibliografický záznam
(pole BMC) a plný text (metadata)
• Odkaz s náhledem v detailním náhledu
• Kolik lidí na BMČ pracuje (úvazky)
• Jmenný zápis + připojování autorit (nebo vytvoření návrhů): 4,5
• Organizace práce, korektury: 1
• Importy, exporty, FLK: 0,6
• Věcné zpracování: 6,2
• Programování, systémový knihovník, smlouvy, propagace: 0,5
• Autority – supervize: 0,5
• Celkem: 13,3 + retro (vytvářejí pracovníci NLK, kteří mají čas – např.
knihovníci zajišťující expedici ze skladů, případně brigádníci)
• Ve skutečnosti bude číslo asi vyšší.
• Tištěná BMČ
• Základní řada - prakticky celá převedená do elektronické podoby, bohužel u
velké části záznamů není MeSH
• V 2015 začala v NLK digitalizace všech tištěných ročenek (1947-1999) –
zejména kvůli rejstříkům, předmluvám, speciálním řadám a dalšímu
doprovodnému aparátu
• Trendy a cíle
14
• Minimalizovat zápisy přebírat bibl. záznamy přímo od nakladatelů, začít
testovat další nakladatele (např. Solen, Tigis)
• Připojovat plné texty ke všem záznamům provenience CZ vytvořit nové
pracovní místo v NLK
• Vyřešit zápis sborníků najít nějaké vhodné řešení
• Hledat cesty k poloautomatizaci věcné indexace (např. MeSH on Demand, ale
jak donutit autory, aby abstrakta vypadala, tak jak mají )
• Umožnit vkládání plných textů samotnými autory (v provozu od prosince
2015) a samotnými nakladateli (?)
• Prostě stále BMČ vylepšovat
PŘÍLOHA Č. 3
Připojování plných textů k bibliografickým záznamům článků a jejich
zpřístupnění v online katalogu KVK v Liberci / Táňa Holčáková, KVK v Liberci
• Plné texty článků jsou v on-line katalogu od roku 2010 (u článků z denního
tisku od roku 2011)
• Přístup k plným textům pouze na počítačích v půjčovnách KVK v Liberci, na
pobočkách nikoli
• Články zpracované v rámci projektu VISK 9/I plné texty nemají
19
• Bibliografické záznamy dalších druhů dokumentů, které mají „cosi
navíc“
• Knihy, zvukové dokumenty (obálky, obsahy)
• Rešerše (plné texty zpřístupněné po roce ochranné lhůty )
• Regionální obecní zpravodaje (zpřístupněné po souhlasu vydavatele)
20
PŘÍLOHA Č. 4
Informace o excerpční základně přispívajících institucí, o plnění a využívání
báze ANL / Mgr. Zdeňka Mikulecká, SVK HK, oddělení bibliografie
Před tím, než došlo v r. 2011 v NK ke zrušení oddělení analytického zpracování, činil
roční přírůstek do báze ANL něco kolem 79 tis. záznamů, z toho více než polovinu
zasílala právě NK. Její excerpční základna periodik obsahovala cca 240 pravidelně
vycházejících titulů (k tomu další vycházející s řídkou periodicitou).
V současné době se díky kooperačnímu programu ANL+ a zapojení odb. databází
daří excerpovat kolem 220 titulů, z nichž většina je shodná s původní excerpční
základnou NK. I když některé tituly v této původní exc. základně nebyly a zařazeny
jsou nově, jiné naopak přestaly vycházet, popřípadě (jako v případě deníků Mladá
fronta, Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny) se neexcerpují a jejich plné texty
jsou k dispozici v db Anopress. Stále ovšem existuje skupinka titulů, které by si
excerpci zasloužily, a na které už nezbývá kapacita.
Počty záznamů odeslaných do báze ANL v r. 2014:
z Visk 9/1: 17 502
v rámci kooperace – 39 063
celkem 56 565 záznamů
Kdybychom k tomu vzali v úvahu i výše zmíněné deníky, které se už neexcerpují a
které měly dohromady průměrnou výtěžnost kolem 13 tisíc záznamů/rok, dostali
bychom se na číslo téměř 70 tisíc (což se blíží původním 79tisícům)
Pozn.: Jednotlivým excerpovaným titulům klesá výtěžnost (obsahují méně kvalitních
článků, více reklam.)
Přispěvatelé do báze ANL (celkem 31)
Zapojeni do VISKu:
ZLG 001 - ZL, Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín
OSA 001 - OV, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě
CBA 001 - ČB, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
ABA 007 - KNAV, Knihovna Akademie věd ČR Praha
HKA 001 - HK, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
OLA 001 - OL, Vědecká knihovna v Olomouci
HBG 001 - HB, Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod
PNA 001 - PL, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Plzeň
LIA 001 - LB, Krajská vědecká knihovna v Liberci
KLG 001 - KL, Středočeská vědecká knihovna v Kladně
KVG 001 - KV, Okresní knihovna Karlovy Vary
PAG001 - PA, Krajská knihovna v Pardubicích
ULG 001 - UL, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem
ABB045 - Knihovna Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR
(připojuje se v r. 2015)
ABA008 Národní lékařská knihovna (v r. 2015 už nepodává projekt, bude
přispívat pouze v rámci vlastního provozu)
Další instituce, které přispívají do báze ANL:
ABA003 NK – knihovnický institut – knihovna knihovnické literatury
21
ABA012 Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského a
Pedagogická knihovna J. A. Komenského
Odd. Historické bibliografie – Historický ústav AVČR
ABE304 Divadelní ústav - Knihovna
ABB001 Archeologický ústav AV ČR
ABD003 Univerzita Karlova v Praze - Právnická fakulta – Knihovna
ABD027 Univerzita Karlova v Praze - Evangelická teologická fakulta –
knihovna
ABA009 Zemědělská a potravinářská knihovna - Ústav zemědělských a
potravinářských informací Praha
ABA013 Národní technická knihovna
ABE323 Židovské muzeum v Praze – Knihovna
BOA001 Moravská zemská knihovna
BOD010 Masarykova univerzita - Právnická fakulta - Ústřední knihovna
ABE310 Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze – Knihovna (Chyby
v záznamech + stěhování knihovny = momentálně nepřispívají, teď to pro ně není
priorita)
ABC016 Ústav mezinárodních vztahů – Knihovna
ABE320 Národní památkový ústav – Knihovna
ABE311 Národní technické muzeum
Využívání báze ANL
Z tabulek a grafů, které nám poskytl Mgr. Kindl, je jasně patrné, že báze ANL je od
doby, kdy NK zrušila oddělení analytického zpracování, využívána stále méně.
Co se týče vstupů do této báze v letech 2009-2014, nejvíce vstupů bylo
zaznamenáno v r. 2010, a to více než 53tis, naopak nejméně v r. 2014 s pouhými
45tis. vstupy. Rozdíl mezi r. 2010 a 2014 tedy činí pokles o 15%.
Počet dotazů z webu: nejvíce opět v r. 2010, přes 300tis dotazů, poté stálý pokles,
v r. 2014 už jen 246 tisíc dotazů. Rozdíl mezi r. 2010 a 2014 činí pokles o 18%.
Počet dotazů Z.39: Nejvíce dotazů v r. 2012, více než 137.000, nejméně v r. 2014,
pouze 60 000. Tj. pokles o 57%; oproti r. 2010 pokles 48%.
Počet on-line vstupů za roky 2009 – 2014
Měsíc 2009 2010 2011 2012 2013 2014
leden 3956 4327 4558 4649 4102 4407
únor 4178 4424 4860 4466 4412 4404
březen 5535 6065 6220 5225 5067 4440
duben 4754 5575 5062 4835 4948 4325
květen 3720 4334 3826 3974 3635 3248
červen 3218 3629 3170 3592 2391 3059
červenec 2294 2539 2011 2516 2163 2532
srpen 2333 2810 2196 2577 2316 2225
září 3063 3300 3032 3154 3209 3113
říjen 5153 5974 5580 6042 5451 5399
listopad 4828 6293 5614 6180 5869 5185
prosinec 3632 4072 3499 3197 3622 3161
Celkem: 46664 53342 49628 50407 47185 45498
22
Tabulka Přehled dotazů z webu za jednotlivá čtvrtletí - 2010-
2014
Rok I. Čtvrtletí II.
Čtvrtletí
III.
Čtvrtletí
IV.
Čtvrtletí
Celkem
ročně
Měsíční
průměr
2010 85 390 80 563 44 412 89 905 300 270 25 023
2011 93 895 68 876 39 325 88 577 290 673 24 223
2012 85 474 71 912 40 346 88 483 286 215 23 851
2013 74 172 60 907 45 585 77 359 258 023 21 502
2014 72 745 59 541 40 420 72 972 245 678 20 473
40000
42000
44000
46000
48000
50000
52000
54000
2009 2010 2011 2012 2013 2014
Báze ANL - počet online vstupů za roky 2009 - 2014
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
300 000
350 000
2010 2011 2012 2013 2014
Báze ANL - počet dotazů ročně (web)
23
Tabulka Přehled dotazů Z39.50 za jednotlivá čtvrtletí - 2010-
2014
Rok I. Čtvrtletí II.
Čtvrtletí
III.
Čtvrtletí
IV.
Čtvrtletí
Celkem
ročně
Měsíční
průměr
2010 34 096 27 311 21 302 32 453 115 162 9 597
2011 33 413 30 490 19 869 26 775 110 547 9 212
2012 29 736 33 227 36 271 38 445 137 679 11 473
2013 28 682 17 880 16 312 15 055 77 929 6 494
2014 15 560 12 907 14 440 17 273 60 180 5 015
PŘÍLOHA Č. 5
Otázky k jednání (J. Mika)
1/Jaké bibliografie se v ČR aktuálně zpracovávají (to pravděpodobně vědí v
Hradci Králové)- všechny databáze jsou formou katalogových listů vystaveny na
stránkách SDRUK. K dalším rozborů a úvahám bychom měli vybrat ty, které nás
zajímají.
Agronavigátor
ANAL, články z regionu
ANL: analytický rozpis periodik
ANL+
Archeologie - analytika
BDCZ1 - Rejstříky Českého časopisu historického
Bezpečnost potravin. A-Z slovník pro spotřebitele
Biblio - literatura od r. 1990
Bibliobáze, AVU Praha
Bibliografická databáze Divadelního ústavu
Bibliografie památkové péče, Národní památkový ústav Praha
Bibliographia medica Čechoslovaca
Česká literární věda
Česká zemědělská a potravinářská bibliografie
0
20 000
40 000
60 000
80 000
100 000
120 000
140 000
160 000
2010 2011 2012 2013 2014
Báze ANL - počet dotazů ročně (Z39.50)
24
České literární osobnosti
Český hraný film 1898-1970 on-line
Článek v časopise, MVK Vsetín
Články k soudobým dějinám - Analytika
Čtení z Písku
Databáze Česká literatura v exilu (1948-1989)
Databáze článků z regionálních periodik KVK Liberec
Databáze divadelní fotografie
Databáze ochranných známek
Databáze patentů a užitných vzorů
Databáze průmyslových vzorů
Databáze regionální článkové bibliografie, SVK Kladno
Databáze regionální literatury, SVK Kladno
Databáze regionálních osobností ..., SVK Kladno
Databáze regionálních seriálů do roku 1950, SVK Kladno
Databáze složení potravin ČR
Databáze zeměpisných označení
Digitální repozitář NUŠL
Divadelní akce
Evropská divadelní architektura
Geografická bibliografie ČR online
Historické fondy JVK
i-datum.cz, AVU Praha
Infopult - archiv dotazů UZEI
Informační systém abART
Inscenace v českých divadlech po roce 1945
Katalog audiotéky Divadelního ústavu
Katalog KK F. Bartoše - články
Katalog Knihovny B. B. Buchlovana - články
Katalog knihovny Divadelního ústavu
Katalog Knihovny Kroměřížska - články
Knihovna Slováckého muzea
Kohoutí kříž
KZK - Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory
Mapová sbírka PřF UK
Mapy, JVK
On-line databáze článků knihovny ZVÚ Kroměříž
Pedagogická bibliografická databáze
Přehled regionálních periodik, SVK Hradec Králové
Regionální články, SVK Hradec Králové
Regionální osobnosti Kraje Vysočina
Rešerše, SVK Hradec Králové
Retrospektivní bibliografie české literatury
Retrospektivní regionální bibliografie Frýdek-Místek
Retrospektivní regionální bibliografie Karvinska
Retrospektivní regionální bibliografie Ostravy
Sbírka grafických listů, JVK
Sbírka knižních exlibris, JVK
Scénografická databáze
Staré tisky, KK Vysočiny
Špalíček Digitální knihovna kramářských tisků
TDKIV
Tisky 19. století, KK Vysočiny
25
Veřejná databáze, ČSÚ
Videotéka IU - Divadelního ústavu
Významná regionální výročí, SVK Hradec Králové
Významná výročí regionálních osobností jižních Čech
2/ Jaké bibliografie svým využitím přesahují své oborové nebo regionální
zaměření – podle mne ANL
3/ Jak se bibliografie navzájem doplňují nebo naopak dublují – jak zjistit, museli
bychom získat excepční základny vybraných databází a pak je porovnat, určitě
ANL některé báze dubluje tím, že excerpuje stejná periodika
4/ Jaké obory nejsou bibliograficky zpracovány
- měla by dát odpověď anketa: sociologie, ekonomie, právo, sociální práce, krizové
řízení (chybí články), společenské vědy, právo, ekonomika, sociologie., technické
obory, medicína (primárně využíván Medvik)
- určit typy nebo okruhy periodik, která jsou zajímavá, ale nejsou (nebyla) v db
excerpována.
Úplnou absenci tématu jsme nezaznamenali. Vyhledávání některých dílčích
speciálních témat ale končí s nulovým výsledkem. Pak pokračujeme do oborové
bibliografie. Takto jsme činili i před rokem 2011, protože ANL byla vždy výběrová
databáze
5/ Jak se využívá současná databáze ANL v NK - odpověděla v příspěvku Z.
Mikulecká a zatím částečné vyhodnocení ankety
6/ Jak se na využití ANL projevilo ukončení bibliografie v NK
Anketa:
- omezená excerpční základna (chybí některé odborné časopisy)
- časová prodleva - články jsou zpracované s více jak ročním zpožděním a
nejaktuálnější články se musí dohledávat jinde.
- méně relevantních výsledků při vyhledávání článků a nutnost dohledávat v jiných
zdrojích.
7/Jak se na využití ANL projevují výsledky projektů krajských knihoven
dotované z VISK 9
viz bod 6
8/ Jaké jsou další informační zdroje, které mohou bibliografie nahradit /doplnit /
rozšířit (Anopress, digitální knihovny...)
– odpoví anketa, co knihovny využívají není zatím zpracováno, respondenti
vyjmenovali většinu známých databází, viz bod 1
9/ Zaznamenávají některé (analytické) bibliografie také části elektronických
dokumentů, webové stránky nejlépe by bylo se jich zeptat.
10/ Jaké jsou zkušenosti s napojováním plných textů na bibliografie – odpověděla
1. část programu workshopu
Zkušenosti s využíváním plných textů v bázi ANL
- velmi dobré: pokud je volný přístup nejen pro NK ČR
26
- špatné: hodně plných textů se nezobrazuje, často není plný text veřejně přístupný.
Pokud záznam obsahuje plný text, je to vítané usnadnění práce pro koncové uživatele.
Naopak pokud plný text není, je to matoucí.
- dobré: ale je jich málo
PŘÍLOHA Č. 6
Článková bibliografie
Vize (teze)
(Materiál pro Koncepci článkové bibliografie v České republice)
Výsledky vědeckého bádání, technické, technologické i jakékoliv práce nabývají plné
hodnoty teprve tehdy, když jsou srozumitelně zveřejněny v jakékoliv formě. Proto je
logickým zakončením každé práce shrnutí a prezentace výsledků vědeckého bádání.
Tento souhrn je předmětem vědeckých nebo odborných publikací. Nejrychlejším
způsobem, jak dostat odborné informace od autora k čtenáři, je jejich publikování
formou článku. V případě článku je tato cesta rychlá, relativně pohodlná, levná a
všem přístupná. Články obsahují původní, nové, dosud jinde nepublikované výsledky,
tj. nové, primární informace.
Ve světě vychází ročně 70 000 odborných a vědeckých časopisů, což představuje
100 000 stránek za den ve více než 65 jazycích. Denně je publikováno 6 000 – 7 000
vědeckých článků, přičemž počet publikovaných článků se každých 5,5 roku
zdvojnásobuje.
Mezinárodní databázová centra nabízejí komerční přístupy k bibliografickým
záznamům článků v odborných časopisech. Produkty jsou součástí jejich licenční
politiky. Skutečnost je taková, že do těchto bází se dostávají bibliografické záznamy
článků, které jsou ve světových jazycích, převážně v angličtině. Národní knihovny
některých evropských a mimoevropských států vytvářejí vlastní článkové (národní)
bibliografie/báze (Finsko: http://www.nationallibrary.fi/libraries/linnea/arto.html,
Nizozemsko, Švédsko: http://www.kb.se/libris/soktjanster/ - Swepub, Dánsko:
https://bibliotek.dk/eng/bibdk_frontpage/artikel, Austrálie:
http://www.nla.gov.au/app/eresources, Izrael aj.), které vznikly jako důsledek potřeby
podchycovat článkovou produkci v daném jazykovém teritoriu. Potřeba a využití
tohoto druhu informací je pro kulturu a informační prostředí jazykově odlišných států
nezbytná.
Jedním z charakteristických rysů informační společnosti je dramatický, obtížně
zvládnutelný nárůst informací. Bibliografické zpracování zdrojů (v našem případě
článků) pomáhá tento nárůst informací zvládat, ukládat a třídit. Česká článková
bibliografie, prezentována bází ANL - Výběr článků v českých novinách,
časopisech a sbornících (http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-
b&local_base=anl), regionálními a oborovými databázemi významným způsobem
urychluje a zjednodušuje proces přenosu relevantních informací od původce k
uživateli.
Z ankety uspořádané v únoru 2015 k využívání článkové báze ANL jednoznačně
vyplynulo, že krajské knihovny a Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR) chtějí a
potřebují článkovou bibliografii ke své informační činnosti a její ukončení by pro ně
znamenalo nárůst práce a změny v postupu získávání informací, návrat k vlastním
excerpcím, tedy krok zpět. Polovina zúčastněných městských knihoven je téhož
názoru, druhá polovina bázi nezná nebo ji nevyužívá.
27
VIZE (cílový stav)
● Článková bibliografie je součástí české národní bibliografie.
● Soubornou bází české článkové bibliografie je báze ANL.
● Článková báze ANL je součástí lokálního indexu Centrálního portálu
knihoven.
● Do báze ANL jsou integrovány regionální a oborové báze tak, že vznikne
jedna velká multioborová bibliografická databáze článků (kapitol z knih, statí
ze sborníků atd.) z českých zdrojů (bez ohledu na jejich formu – tištěná,
elektronická), aniž by byla dotčena oborová nebo regionální originalita
jednotlivých článkových databází.
● Za správu báze ANL a českou článkovou bibliografii ze zákona odpovídá NK
ČR.
● NK ČR koordinuje a metodicky řídí zpracování české článkové bibliografie.
K tomu ředitel NK ČR jmenuje (zřizuje, ustavuje) pracovní skupinu pro
analytickou bibliografii a případně další pracovní skupiny.
● Česká článková bibliografie je zpracovávána kooperativním způsobem. Na
tvorbě záznamů článků se podílejí bibliografové NK ČR, krajských knihoven,
oborových knihoven a velkých městských knihoven. Systém nevylučuje
zapojení dalších zpracovatelských subjektů.
● Od roku 2015 je článková bibliografie zpracovávána podle pravidel RDA.
● Česká článková bibliografie má charakter výběrové bibliografie, excerpční
základnu a kriteria pro výběr článků ke zpracování stanovuje k tomu určený
pracovní tým.
● V závislosti na vývoji informačních technologií a smluvních jednáních s
vydavateli periodik jsou bibliografické záznamy obohacovány o plné texty
článků (jedná se o přidanou hodnotu nikoliv nezbytnou prioritu).
● Plné texty článků jsou ukládány v jednom úložišti (NK ČR) nebo v úložištích
zainteresovaných knihoven s tím, že bude vypracován mechanismus sdílení
celou knihovnickou komunitou), předpokládá se propojení s Webarchivem a s
komerčními plnotextovými databázemi (Anopress, Newton Media, …).
● Náklady na zajištění české článkové bibliografie hradí stát (koordinace
systému, metodika, provoz báze ANL, zpracování záznamů článků,
připojování plných textů), územně samosprávné celky (regionální článková
bibliografie) a provozovatelé odborných bibliografických pracovišť (oborové
bibliografie).
Zpracovala Pracovní skupina pro analytickou bibliografii SDRUK ČR.
27. 4. 2015
Pracovní skupina pro analytickou bibliografii SDRUK ČR:
Mgr. Pavlína Doležalová
Ing. Jan Kaňka
Mgr. Daniel Kindl
Mgr. Lenka Maixnerová
Ing. Jiří Mika
Mgr. Zdeňka Mikulecká
Mgr. Tamara Pršínová
Mgr. Eva Svobodová
Mgr. Ivana Šlapáková
28
PŘÍLOHA Č. 7
Článková bibliografie
Současný stav
(Materiál pro Koncepci článkové bibliografie v České republice)
Analytická bibliografie je standardní odborná knihovnická činnost, která je
i v současnosti důležitou součástí aktivit odborných, krajských a dalších veřejných
knihoven. Její výsledky mají stále významné uplatnění a jsou využívány nejen
uživateli knihoven.
V českém jazykovém prostoru nelze v blízké podobě počítat s tím, že by byla tvorba
analytické bibliografie s kvalitním věcným popisem a selekcí pokryta komerčními
databázovými poskytovateli. Role knihoven, jakožto tvůrců záznamů, je tedy stále
nenahraditelná. Tuto činnost zatím nelze automatizovat a analytický metadatový
popis u tuzemských databázových poskytovatelů nesplňuje nároky pro kvalitní
a přesné rešeršování. Produkty systematické bibliografické činnosti jsou regionální článkové databáze
(budované od roku 1993 /2002/ v 13 /14/ krajských knihovnách, ale i v některých
velkých městských knihovnách), odborné článkové databáze odborných knihoven
nebo dalších bibliografických pracovišť a souborná analytická databáze ANL
budovaná od roku 1993.
Báze ANL byla do roku 2010 včetně budována kooperativně, do báze přispívaly
krajské a odborné knihovny a Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR). V současnosti
má báze celkem 30 aktivních přispěvatelů. Databáze ANL obsahuje 266 tis. záznamů, u 1/5 záznamů jsou připojeny plné texty. V březnu roku 2011 došlo v NK ČR ke zrušení oddělení analytického zpracování,
správa databáze ANL byla přesunuta do oddělení souborných katalogů a bylo
ukončeno vlastní analytické zpracování seriálů a monografií NK ČR. Databáze ANL
tak přišla o více než polovinu z celkem cca 79 000 ročně dodávaných záznamů. Prostřednictvím Sekce SDRUK pro bibliografii se krajské knihovny obrátily na NK
ČR a později na Ministerstvo kultury ČR s žádostí o vytvoření adekvátní náhrady za
zrušenou excerpci periodik pro bázi ANL v NK ČR. V roce 2012 proto NK ČR dodatečně vytvořila a zprovoznila experimentální virtuální
databázi ANL+, která byla zpřístupněna prostřednictvím JIB na bázi indexu
vyhledávače Primo Central a která obsahovala digitalizované plné texty článků (z
různých zdrojů, včetně podprogr. VISK7) spolu se základními popisnými metadaty. Krajské knihovny realizovaly v roce 2012 kooperativní projekty v rámci programu
VISK 9/I navazující na výše uvedený projekt s cílem dopracovat metadata ze systému
ANL+ a vytvořit z nich standardní bibliografické záznamy. Bibliografické záznamy
byly vytvořeny a uloženy do databáze ANL, nepodařilo se však využít odkazy z
těchto záznamů na odpovídající texty a metadata v systému ANL+, protože tyto texty
a metadata nebyly včas a v úplnosti do systému ANL+ dodány.
29
S ohledem na to pokračovaly krajské knihovny a KNAV v roce 2013 (a v roce 2014 i
NLK) v projektech zaměřených už pouze na tvorbu bibliografických záznamů, které
byly uloženy do databáze ANL bez vazby na plné texty. Nicméně výsledky
experimentálního zpracování článků v systému ANL+ byly využity při přípravě
projektu Centrálního portálu knihoven. Na konci roku 2012 byla vytvořena pracovní
skupina pro analytické zpracování, která se touto problematikou zabývá. Dne 1. 12. 2014 byla dopisem z NK ČR garantka programu VISK 9/1 informována,
že Národní knihovna ČR nebude ani v roce 2015 kooperativní zpracování článků
koordinovat. Koordinaci v roce 2015 bude provádět SVK v Hradci Králové. Před tím, než došlo v r. 2011 v NK ČR ke zrušení oddělení analytického zpracování,
činil roční přírůstek do báze ANL cca 79 tis. záznamů, z toho více než polovinu
zasílala NK ČR. 13 tis. záznamů pocházelo z denního tisku. Excerpční základna
periodik NK ČR obsahovala cca 240 pravidelně vycházejících titulů. V současné
době se díky kooperačnímu programu ANL, a zapojení odborných databází, daří
excerpovat kolem 220 titulů, z nichž většina je shodná s původní excerpční základnou
NK ČR. Některé tituly v této původní excerpční základně nebyly, a zařazeny jsou
nově, jiné naopak přestaly vycházet, nebo (jako v případě deníků Mladá fronta,
Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny, atd.) se z celostátního hlediska
neexcerpují, protože jejich plné texty jsou k dispozici v databázi Anopress nebo
Newton Media. Stále ovšem existuje skupina titulů, které by si excerpci zasloužily, a
na které už nezbývá kapacita. Odečteme-li excerpci celostátních deníků, bylo v roce
2010 zpracováno 66 tis. záznamů, v roce 2014 bylo do báze ANL zasláno od všech
zpracovatelů celkem 56 565 záznamů, tedy o cca 10 tis. méně. Je však třeba
upozornit, že jednotlivým excerpovaným titulům klesá výtěžnost, obsahují méně
kvalitních článků a více reklam.
Přes snahu krajských a odborných knihoven se od roku 2011 nepodařilo nahradit
excerpci NK ČR v plné výši, viz výše, další problém spočívá v tom, že se zatím
nepodařilo dohnat skluz a v projektech se většinou excerpují tituly s ročním
zpožděním. To vše zpomaluje a komplikuje práci rešeršérů a informačních
pracovníků knihoven, kteří tuto databázi využívají jako informační zdroj první volby,
a kteří jsou nuceni nahrazovat chybějící analytické záznamy v bázi ANL vlastní
excerpcí titulů periodik.
V únoru 2015 proběhlo výběrové šetření k využívání článkové báze ANL. Z něho
jednoznačně vyplynulo, že krajské knihovny a NK ČR chtějí a potřebují článkovou
bibliografii ke své informační činnosti a její ukončení by pro ně znamenalo nárůst
práce a změny v postupu získávání informací, návrat k vlastním excerpcím, tedy krok
zpět. Polovina zúčastněných městských knihoven je téhož názoru, druhá polovina
bázi nezná nebo ji nevyužívá.
Současné technologie umožňují rozšířit tradiční analytickou bibliografii o napojení na
plné texty článků v elektronické podobě a je žádoucí toho využít a analytickou
bibliografii tímto směrem rozvíjet
Zpracovala Pracovní skupina pro analytickou bibliografii SDRUK ČR.
27. 4. 2015