Post on 30-Dec-2015
description
transcript
4. TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST
Obsah
4.1. Nabídka práce
4.2. Poptávka po práci
4.3. Rovnováha na trhu práce
4.4. Statická analýza nezaměstnanosti
4.5. Dynamická analýza nezaměstnanosti
4.6. Přirozená míra nezaměstnanosti
4.1. Nabídka práce(rozhodování domácností zda pracovat či nepracovat)
Preference domácností
Volný čas
Spo
třeb
a
0
Indiferenční křivky ukazují v jakém poměru jsou domácnosti ochotni substituovat spotřebu za volný čas při stejné hladině užitku.
PráceVolný čas
Rozpočtové omezení a volba domácností mezi prací a volným časem
Spo
třeb
a
0
R
B
A
Spotřeba slope =-w
Volný čas
Domácnost má celkově k dispozici OA hodin k rozdělení mezi práci nebo volný čas. Za každou jednotku volného času, kterého se domácnost vzdá získá w spotřebního zboží.
Reálná mzda w determinuje sklon rozpočtového omezení AB. Optimum se nachází v bodě R, kde se domácnost nachází vzhledem k rozpočtovému omezení na nejvyšší možné indiferenční křivce
Reakce domácností na růst reálné mzdyS
potř
eba
0
R
B
A
R´
Volný čas
Pokud se zvýší reálná mzda, rozpočtové omezení rotuje kolem bodu A, protože jednotka volného času je vyměněna za větší množství spotřeby.
To umožňuje zvýšení spotřeby i volného času (důchodový efekt) a nahrazování části volného času prací (substituční efekt). Na obrázku převažuje substituční efekt.
Reá
lná
mzd
aMožné tvary křivky nabídky práce domácností
0 Nabídka práce
12 3
1 = dominuje důchodový efekt2 = dominuje substituční efekt3 = nejdříve dominuje substituční potom důchodový efekt
Hypotéza: V krátkém období převažuje substituční, v dlouhém období důchodový efekt. Pro nižší mzdy převažuje substituční efekt, pro vyšší hladinu mezd důchodový efekt
Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000
1870 1913 1938 1973 1992 2000
Annual hours worked per person
France 2,945 2,588 1,848 1,771 1,542 1,517Germany 2,941 2,584 2,316 1,804 1,563 1,469UK 2,984 2,624 2,267 1,688 1,491 1,491USA 2,964 2,605 2,062 1,717 1,589 1,660Sweden 2,945 2,588 2,204 1,571 1,515 1,588
Real wage (index: 1870 = 100)
France 100 205 335 1,048 1,417 1,434Germany 100 185 285 944 1,178 1,222UK 100 157 256 439 640 733USA 100 189 325 596 659 737Sweden 100 270 521 1,228 1,493 1,727
= dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Pracovní participace mužů a žen USA
Možná vysvětlení:
1) U mužů převažuje důchodový efekt vyšších mezd a u žen substituční efekt nižších mezd
2) Působí kulturní a sociální faktory a změny ve vzdělání a v péči o děti umožnily vyšší participaci žen na trhu práce.
Zdroj: Weil (2006): Economic Growth
Individuální (domácností) a agregátní nabídka práceR
eáln
á m
zda
0 Práce (L)
Agregátní
IndividuálníAgregátní je plošší protože:
1) Je součtem velkého množství rostoucích individuálních křivek
2) Když roste reálná mzda, nový pracovníci vstupují na trh práce
4.2. Poptávka po práci(rozhodování firem o skladbě výrobních faktorů)
Poptávka po práci
Poptávka po práci je odvozena od produkční funkce
Produkční funkce = závislost produkce na množství práce (při ostatních výrobních faktorech neměnných; kapitál v krátkém období uvažován jako fixní)
Mezní produktivita práce = množství dodatečného výstupu při zaměstnání dodatečné jednotky práce.
Výs
tup
(Y)
Práce
Produkční funkce (PF) a mezní produktivita práce MPL)
PFA
Když se zvyšuje vstup práce, výstup se zvětšuje, ale klesajícím tempem.
Dodatečný výstup je mezní produktivita práce (MPL) = sklon produkční funkce.
Klesající MPL = důsledek zákona klesajících výnosů
OR představuje pracovní náklady při mzdě w.
Vzdálenost mezi produkční funkcí a pracovními náklady představují zisk firmy
Firma maximalizuje zisk v bodě A, kde je zisk maximální (MPL = w)
Agregátní je
Sklon = w
Sklon produkční funkce = MPL
0
MPL
MP
L
Práce
W =
MP
L
Práce
Výs
tup
(Y)
Práce
Poptávka po práci
R
C
MPL = DL
1) Pokud MPL > w (bod A) firma najímá dodatečné jednotky práce a rozšiřuje výrobu.
2) Pokud MPL < w (bod B) firma omezuje rozsah najímané práce a snižuje výrobu.
3) Pokud MPL = w (bod C), firma je v rovnováze.
4) Změny reálné mzdy pak determinují poptávku firem po práci (spodní graf). w = MPL
Sklon produkční funkce = MPL
Sklon = w
AA
B
Reá
lná
mzd
a
Práce
Výs
tup
(Y)
Práce
Růst produktivity práce
MPL
MPL´
Výrobní faktor práce se může stát více produktivní, když
a) Zvýší se množství kapitálu na pracovníka
b) Zlepší se technologický pokrok (lepší využívání současného množství práce a kapitálu vede k vyššímu výstupu)
Produkční funkce (PF) se posouvá nahoru a stejně tak se posouvá nahoru i MPL (= DL)
PF
PF´
4.3. Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práceR
eáln
a m
zda
0
Aw
L Práce (hodiny)
Nabídka
Poptávka
A = rovnováha na trhu práce. Nabídka = Poptávka
Reálna mzda (w) čistí trh při míře zaměstnanosti L
L0 – L = dobrovolná nezaměstnanost
L0
Odpracované hodiny (za týden na 1 obyvatele ve věku 15-65 let)
1990 2000
Denmark 17.9 18.1France 15.8 14.9Germany n.a. 14.5
Italy 14.1 13.9Netherlands 14.6 16.0Sweden 21.7 20.5
Switzerland n.a. 19.5United Kingdom 20.3 19.7United States 22.2 21.9
Interpretace:
Jsou Italové a Francouzi lenoši nebo Američané workoholici?
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Ženy na trhu práce, 2002
Participation Rates Unemployment Rates Employment Ratios
Belgium 55.4 7.8 39.3Canada 71.9 7.1 56.4Denmark 75.9 4.3 57.6Finland 72.8 9.1 58.2
France 62.1 10.1 43.6Germany 55.4 8.3 45.4Ireland 57.3 3.7 46.9Japan 59.7 5.1 46.1
Luxembourg 53.5 3.6 41.9Netherlands 67.1 3.6 53.2Norway 76.6 3.7 67.1Portugal 65.0 6.1 50.7
Spain 53.7 16.4 35.0Sweden 77.1 4.7 65.0United Kingdom 69.4 4.4 53.1United States 70.1 5.6 56.3
Participation rate = the proportion of women of working age in the labour force, whether employed or not. Unemployment rate = female unemployment rate. Employment ratio = the proportion of women of working age actually employed Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Posun poptávky po práciR
eáln
á m
zda
0
A
A´
Práce
Poptávka
Nabídka
Možné důvody:
1) Lepší vybavení jednotky práce kapitálem
2) Technologický pokrok činí jednotku práce více produktivní
Aplikace: Likviduje technický pokrok pracovní místa?
Posun nabídky práceR
eáln
á m
zda
0
A
A´
Práce
Nabídka
Poptávka
Možné důvody:
1) Vstup silné generace na trh práce
2) Snížení sociálních dávek
Aplikace: Sociálně vyloučení nepracují proto, že nechtějí, protože nemohou najít práci nebo protože nic neumí?
Nabídka práce ČR 1992 – 2007L…tisíc zaměstnaných osob; w…index meziročního růstu reálných mezd
1992
199619951994
2007
1997
1998
20031999
20042005
2002
2006
20011993
98
100
102
104
106
108
110
112
4700 4750 4800 4850 4900 4950 5000 5050 5100
Zaměstnanost (L)
Reá
lná
mzd
a (w
)
Zdroj dat: www.vupsv.cz
Produktivita práce (DL) a reálné mzdy (SL) ČR(indexy 1990 = 100); stálé ceny
Zdroj: www.vupsv.cz
4.4. Statická analýza nezaměstnanosti
Nedobrovolná nezaměstnanost (LS – L)
Práce
Reálná mzda
0
w
w
L sL
A
Pokud mzda w neklesne na rovnovážnou w, potom nedojde k vyčištění trhu práce a vznikne nedobrovolná nezaměstnanost
Nepružnost mezd
= způsobuje nedobrovolnou nezaměstnanost
Příčiny nepružnosti mezd:
a) Odbory (kolektivní vyjednávání)
b) Minimální mzda
c) Efektivní mzdy
a) Odbory
Proč existují odbory? Ochrana zájmů zaměstnanců Protiváha velkým zaměstnavatelů
Cíle odborů: Vysoké mzdy Vysoká zaměstnanost Otázka: Proč odbory preferují vyšší mzdy před vyšší
zaměstnaností?
Odbory: členství v evropských zemích (členství a pokrytí)
*West Germany until 1990
Structure Union coverage (%)1950 1970 1990 2000 2000
Sweden Umbrella (ILO, TCO, SACO/SR) 67 67 82 86 92Finland Umbrella (SAK) 30 51 73 85 97Denmark Umbrella (LO) 56 63 75 74 70Norway Umbrella (LO, AF, YS) 45 50 56 50 70
Belgium Party, religious (FGTB, CSC, CGSLB, CNC) 43 42 50 65 90Ireland Mostly along occup./craft lines, umbrella ICTU 42 59 59 n.a. 90 Austria Umbrella/industrial (ÖGB) 62 57 47 33 96Italy Party, religious (CGIL, CISL, UIL) 45 37 39 28 91
U.K. Mostly along occup./craft lines (96 in TUC, fragmented)
45 50 43 29 30
Germany* Umbrella/industrial (DGB, DAG) 38 32 36 22 82Portugal Local and plant-level bargaining; "social pacts"
at national level - - 40 32 85
Netherlands Party, religious (FNV, CNV, RMHP, AVC) 43 37 24 19 81
Switzerland Mostly plant-level (SGB) 40 30 27 21 46Greece - - 34 n.a. 96Spain - - 12 13 87France Party, religious (CGT, CFDT, CFTC, GGC,FO) 30 20 14 8 94
Memo: US Mostly local plant-level (AFL-CIO) x x x 14 14
Union membership (%)
Mostly along occup../craft lines,umbrella GSEE
Industrial, company level (CC.OO, UGT,CIGA)
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Indiferenční křivky odborů(vysoká zaměstnanost x vysoké mzdy)
Reá
lná
mzd
a
0 Zaměstnanost
Hard line (preference vysokých mezd)
Soft line (preference vysoké zaměstnanosti)
Kolektivní nabídka práce (vliv odborů)R
eáln
á m
zda
0 Zaměstnanost
Kolektivní nabídka práce
Poptávka
Soft line
Hard line
Rovnováha na trhu práce s existencí odborů
Reálná
mzda
0
Aw
L
Bw
sLL
C
Práce
Poptávka
Nabídka práce domácností
Kolektivní nabídka práce
1960 - 69 1970 - 79 1980 - 89 1990 - 99 2000-03
France 2.0 3.8 9.0 11.2 9.1Germany 0.8 2.4 6.8 8.0 8.5Italy 3.8 4.7 8.4 10.7 9.8
Spain 2.5 4.4 17.5 19.6 11.8Sweden 1.7 2.1 2.5 6.2 5.0United Kingdom 1.8 3.6 9.5 8.0 5.3
USA 4.8 6.2 7.3 5.8 5.1
Problém nezaměstnanosti v EvropěTabulka: Míra nezaměstnanosti
Interpretace: v důsledku ropných šoků došlo k poklesu poptávky po práci. Jestliže odbory reagují snahou udržet vysoké mzdy, důsledkem je pokles zaměstnanosti. Odbory hájí zájmy insiderů, kteří práci mají před outsidery, kterým se snižují možnosti vstupu na trh práce.
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
b) Minimální mzda
Důvody zavádění:
1) Ochrana zaměstnanců před umělým snižováním mezd
2) Ochrana mladých zaměstnanců před vykořisťováním
Minimální mzda
Práce
Reálná mzda
0
Aw
L
Bw
sL
minw
min
sL
C
min
Poptávka
Nabídka práce domácností
Kolektivní nabídka práce
Minimální mzda a nezaměstnanost mladých 2000
Minimum wageas a fraction of the
average wage
Youth employment-population ratio
Youth unemployment rate
(%)
Italy n.a. 0.26 29.7France 0.62 0.23 20.7Australia 0.58 0.61 12.3
Germany n.a. 0.48 7.7Ireland 0.56 0.48 6.4Denmark n.a. 0.67 6.7
Greece 0.51 0.27 29.5Sweden n.a. 0.46 11.9Belgium 0.49 0.30 15.2
Luxembourg 0.49 0.32 6.4The Netherlands 0.47 0.68 6.6UK 0.46 0.55 13.2
Canada 0.42 0.56 12.6Portugal 0.38 0.42 8.6USA 0.36 0.60 9.3
Japan 0.33 0.43 9.2Spain 0.32 0.36 25.5
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Minimální a průměrná mzda ČR
Zdroj: VUPSV
c) Efektivní mzdy
… proč mzdy neklesají v období poklesu poptávky po práci → protože firmy nesnižují mzdy svým zaměstnancům
Důvody: - Snaha neztratit kvalifikované zaměstnance- Mzdové kontrakty- Radši naštvat jednoho (propustit ho)než celý
kolektiv (snížit jim mzdy)
4.5. Dynamická analýza nezaměstnanosti
Základní pojmy
Pracovní status: Zaměstnaný Nezaměstnaný Neaktivní
Indikátory1) a + b + c = populace2) a + b = pracovní síla3) b/(a+b) = míra nezaměstnanosti4) (a+b)/(a+b+c) = míra participace5) a/(a+b+c) = míra zaměstnanosti
Skladba obyvatel ČR 2007 (tisíc osob)Ekonomické rozložení:Zaměstnaní…….4.945 (47,6%)
Nezaměstnaní……393 (3,8%)
Neaktivní………..5.043 (48,6%)
Demografické rozložení:0-14…….1.477 (14,2%)
15-59…...6.707 (64,6%) 15-64……7.391 (71,2%)
60+……..2.197 (21,2%) 65+……..1.513 (14,6%)
Populace = 10.381 (100%)
Zdroj dat: VUPSV
Zaměstnaní, nezaměstnaní a neaktivní
ČR; rok 2000, rozložení podle věku
Zdroj: ČSÚ
Míra participace a míra zaměstnanosti ČR
podíl pracovní síly a zaměstnanosti na počtu obyvatel ve věkové skupině 15-64 let (%)
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Poměr pracovní síly k populaci 15 - 64 let
Poměr zaměstnanosti k populaci 15 - 64 let
Predikce
Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR 2009
Pohyby na trhu práce
Zaměstnaný Nezaměstnaný
Neaktivní
Nalezení práce
Propuštění
OdrazeníOdchod do důchodu
Přechody do jiných
zaměstnání
Nové vstupy
Neúspěšné nové vstupy
Nezaměstnanost:Průměrné stavy a roční toky 2002
(milliony osob)
Unemployment stocks
Inflows Outflows
Germany 4.06 7.41 7.20
Austria 0.23 0.82 0.88
UK 0.96 2.80 2.81
France 2.26 4.68 4.26
USA 8.19 37.50 36.92
Unemployment flows:
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Změny ve stavu nezaměstnaných(za období)
Δ U = s.L – f.U
Δ U……změna stavu nezaměstnaných
s………míra ztráty práce (job separation rate)
L………zaměstnaní
f……….míra nalézání práce (job finding rate)
U……..nezaměstnaní
Míra nezaměstnanosti ČR (%)1991-2008
Zdroj: www.vupsv.cz
4.6. Přirozená míra nezaměstnanosti
Přírozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti =
frikční + strukturální
Frikční nezaměstnanost = přechody mezi zaměstnánimi
Strukturální nezaměstnanost = odvětvový nesoulad mezi tvorbou nových pracovních míst a kvalifikací uchazečů o práci
Odhady přirozené míry nezaměstnanosti
1970–79 1980–89 1990–99 2001–04*
Germany 2.4 6.8 9.2 7.2Italy 4.7 8.4 10.9 9.0Japan 1.7 2.5 3.1 3.9Spain 4.4 17.5 19.7 11.2UK 3.6 9.6 8.0 5.3USA 6.2 7.3 5.6 5.1
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti
Pružnost mezd Informace na trhu práce Výše a délka podpory v nezaměstnanosti Garance a výška životního minima Pracovní zákonodárství Demografický vývoj
Maximum duration: Replacement rate of net earnings/Benefit Benefit level c)
Austria 26 weeks 12 month 30(50) weeks 50% according to wage class
Belgium 312 days 18 month 60% of max earnings
Denmark 52 weeks 3 years 5 years 90% of average earnings
Finland 43 weeks 24 month 50 weeks 121 marks per day
France 27 month 57.4%Germany 360 days 3 years 360 days 60% of net earnings
Greece 200 days 2 years max. 12 month 40%Ireland 39 weeks last 1 year max. 15 month £70.50 per week
Italy 52 weeks 2 years max 180 days 30%
Japan 6 month 12 month max.300 days 80% of daily wages
Netherlands 26 weeks 39 weeks 7 years 70% of minimum wage
New Zealand NZ$147.89 per week
Norway 78 weeks 0.2% of annual income per day
Spain 12 month last 6 years 180 days 70% of average earnings
Sweden 450 hours 6 month max.450 days 240 kr per day
Switzerland 6 month 2 years max 520 days 70% of last earnings
UK a) 6 month £51.40 per week
USA 15-20 weeks b) 1 year max.39 weeks 50% of last earnings, taxable
resident for 24 months
registered employment
registered employment
Eligibility conditions:
Employment Period
Dávky v nezaměstnanosti: nároky a délka trvání
1999
Footnotes a) b) c) : see textbook.
Délka pobírání dávek v nezaměstnanosti a dlouhodobá nezaměstnanost
0
50
100
150
200
250
300
0 10 20 30 40 50 60 70
Incidence of long-term unemployment (%)
Max
imu
m d
ura
tio
n o
f b
enef
it (
wee
ks)
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Míra nezaměstnanosti v Německu
a) celková b) dlouhodobá
Zdroj: Siebert 2003
0
2
4
6
8
10
12
1970 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002
European Union United States of America Switzerland
EU x USA I: Míra nezaměstnanosti
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
EU x USA II: Indexy zaměstnanosti a reálných mezd (1970=100)
90
100
110
120
130
140
150
160
170
180
1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000
Employment
Real wage
USA
90
110
130
150
170
190
210
230
1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000
Real wage
Employment
Euro-zone
Zdroj: Burda-Wyplosz 2005
Mzdy a sociální dávky v ČR
Zdroj: www.vupsv.cz