Trh práce a Trh práce a nezaměstnanostnezaměstnanost

1

Poptávka po práciPoptávka po práci

firma poptává takové množství práce, které jí firma poptává takové množství práce, které jí umožňuje maximalizovat zisk, tj.:umožňuje maximalizovat zisk, tj.:

tehdy, když platí tehdy, když platí MFCMFCLL = MRP = MRPLL, jinými slovy, , jinými slovy,

když je maximalizován rozdíl mezi celkovými když je maximalizován rozdíl mezi celkovými příjmy z VF práce a celkovými náklady na prácipříjmy z VF práce a celkovými náklady na práci

Přičemž platí:Přičemž platí:– MFCMFCLL jsou rovny nominální mzdové sazbě (W) jsou rovny nominální mzdové sazbě (W)

– MRPMRPLL = P.MP = P.MPLL

– odtud pro rovnovážné množství práce platí: odtud pro rovnovážné množství práce platí:

W/P = MPW/P = MPLL, tj. reálná mzdová sazba se rovná , tj. reálná mzdová sazba se rovná

meznímu produktu prácemeznímu produktu práce

Poptávka po práciPoptávka po práci

MPL

w/p

L

(w/p)0

(w/p)1

L0 L1

Reálná mzda je dána trhem práce – s jejím poklesem roste poptávané množství práce –

posun podél funkce MPL

Poptávka po práci poroste tehdy, pokud se zvýší

veličiny ovlivňující MRPL, tj. buď mezní produkt práce (posun křivky doprava) nebo cena produkce

(poklesne w/p)

MRPL = P · MPL

MPL'

Agregátní poptávka po práci je dána horizontálním součtem poptávek po práci jednotlivých firem

Nabídka práceNabídka práce

Nabídku práce tvoří domácnosti; ty se Nabídku práce tvoří domácnosti; ty se rozhodujírozhodují mezi mezi pracovním a volným časem, respektive mezi velikostí pracovním a volným časem, respektive mezi velikostí spotřeby statků a služeb a volného času, tj. na spotřeby statků a služeb a volného času, tj. na základě jejich preferencízákladě jejich preferencí

Roste-li mzdová sazba, domácnosti mají možnost Roste-li mzdová sazba, domácnosti mají možnost zvyšovat spotřebu statků a služebzvyšovat spotřebu statků a služeb

Jestli růst mzdové sazby bude zvyšovat či snižovat Jestli růst mzdové sazby bude zvyšovat či snižovat ochotu pracovat, závisí na velikosti ochotu pracovat, závisí na velikosti substitučníhosubstitučního a a důchodovéhodůchodového efektu efektu

Nabídka práce je odvozena z indiferenční analýzy a Nabídka práce je odvozena z indiferenční analýzy a zobrazuje vztah mzdové sazby a množství prácezobrazuje vztah mzdové sazby a množství práce

Nabídka práce – odvození z Nabídka práce – odvození z indiferenční analýzyindiferenční analýzy

C

L

(w/p)0

(w/p)1

L0 L1

C0

C1

(w/p)2

L2

C2

Do jisté úrovně mzdové sazby způsobí její růst

zvýšení ochoty pracovat – převládá substituční

efektOd určité úrovně reálné

mzdy dochází s jejím růstem k poklesu ochoty pracovat, přičemž se zvyšuje hodnota spotřeby statků a služeb – převládá důchodový efektLinie rozpočtu (její sklon

závisí na výši reálné mzdové sazby) vyjadřuje přímou úměru

mezi množstvím odvedené práce a spotřebou.

Indiferenční křivka (je rostoucí, protože práce je

nežádoucí statek a „spotřebováváme“ ji více jen

za cenu vyšší spotřeby)

Vliv SE a DE lze znázornit i dalším grafem…

Nabídka práceNabídka práce

L

(w/p)0

(w/p)1

L0 L1

(w/p)2

L2

w/p

SL

Do mzdové sazby (w/p)1 převládá substituční efekt – růst mzdové sazby způsobí růst ochoty pracovat – křivka individuální nabídky práce je rostoucí

Od mzdové sazby vyšší než (w/p)1 převládá efekt důchodový – růst

mzdové sazby způsobí pokles ochoty pracovat – křivka nabídky práce je

zpětně zakřivená

SE>IE

IE>SE

Agregátní nabídku práce získáme horizontálním součtem individuálních nabídek práce

Keynesiánský model pracovního trhuKeynesiánský model pracovního trhuHlavním rysem je předpoklad o nepružnosti nominálních Hlavním rysem je předpoklad o nepružnosti nominálních mezd směrem dolůmezd směrem dolů

Y

L*

Y(Kfix ,L)

w/p

L

wn

P

AS

AD

AD'

P1

P0

DL

SL

Nedobrovolná nezaměstnanost

Y*

Ceny a nominální mzdy jsou dokonale pružné, křivka AD Ceny a nominální mzdy jsou dokonale pružné, křivka AD je odvozena z kvantitativní teorie penězje odvozena z kvantitativní teorie peněz

Klasický model pracovního trhuKlasický model pracovního trhu

Y*

L*

Y(Kfix ,L)

w/p

L

wnP AS

AD

AD'

P1

P0

DL

SL

wn'

Trh práce je neustále vyčištěn – nominální mzdy se přizpůsobí změně cenové hladiny

NezaměstnanostNezaměstnanost

Definice nezaměstnanostiDefinice nezaměstnanostiNezaměstnanost je stav, kdy určitá část Nezaměstnanost je stav, kdy určitá část práceschopného obyvatelstva nemůže najít práceschopného obyvatelstva nemůže najít pracovní uplatnění, neboli když nabídka práce pracovní uplatnění, neboli když nabídka práce nenachází odpovídající poptávku po práci.nenachází odpovídající poptávku po práci.Nezaměstnanost měříme Nezaměstnanost měříme ukazatelem ukazatelem nezaměstnanostinezaměstnanosti, který obecně vyjadřujeme jako , který obecně vyjadřujeme jako podíl počtu nezaměstnaných obyvatel k celkovému podíl počtu nezaměstnaných obyvatel k celkovému počtu práceschopného obyvatelstva.počtu práceschopného obyvatelstva.

V České republice existují minimálně V České republice existují minimálně dva dva ukazatele nezaměstnanostiukazatele nezaměstnanosti – –

jeden odjeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva práce a sociálních věcí, druhý zdruhý z Českého statistického úřadu Českého statistického úřadu. .

Metodický přístup MPSVMetodický přístup MPSVMinisterstvo práce vychází ze statistik úřadů práce Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují.práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují.Míra nezaměstnanosti je pak podílem těch, kteří se Míra nezaměstnanosti je pak podílem těch, kteří se jako nezaměstnaní zaregistrovali, na celkové pracovní jako nezaměstnaní zaregistrovali, na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv.síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou registrovanou míru nezaměstnanosti.míru nezaměstnanosti.Registrovaná míra nezaměstnanostiRegistrovaná míra nezaměstnanosti = počet = počet neumístěných uchazečů o práci / disponibilní pracovní neumístěných uchazečů o práci / disponibilní pracovní sílasíla– Disponibilní pracovní síla zahrnuje všechny osoby 15-ti leté Disponibilní pracovní síla zahrnuje všechny osoby 15-ti leté

a starší, které ba starší, které běěhem referenhem referenččního týdne pního týdne přříslušely mezi íslušely mezi placené zamplacené zaměěstnané nebo zamstnané nebo zaměěstnané ve vlastním podniku. stnané ve vlastním podniku.   

Metodický přístup ČSÚMetodický přístup ČSÚ

ČSÚ provádíČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak Na jeho základě pak stanovuje tzv. stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti. obecnou míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní podle VŠPS / součet Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní podle VŠPS / součet nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS.nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS.Šetření ČSÚ není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale Šetření ČSÚ není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale věnuje se ekonomické aktivitě obyvatel v mnoha aspektech. věnuje se ekonomické aktivitě obyvatel v mnoha aspektech. Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností. Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností. Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Za Za nezaměstnané nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, jež jsou podle definice ILO považovány osoby, jež v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

Metodický přístup ČSÚMetodický přístup ČSÚ

Od 1. ledna 2002 byl plně harmonizován dotazník VŠPS se Od 1. ledna 2002 byl plně harmonizován dotazník VŠPS se standardem Eurostatu. standardem Eurostatu. Jestliže respondent uvedl, že v tomto Jestliže respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je podle metodiky ILO týdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je podle metodiky ILO striktně klasifikován jako osoba v zaměstnánístriktně klasifikován jako osoba v zaměstnání..Podle ILO Podle ILO nejsounejsou jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si nehledají si aktivně práciaktivně práci. . Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Formou aktivního hledání práce se rozumí Formou aktivního hledání práce se rozumí – hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé

zprostředkovatelny práce zprostředkovatelny práce – hledání práce přímo v podnicích hledání práce přímo v podnicích – využívání inzerce využívání inzerce – podnikání kroků k založení vlastní firmy podnikání kroků k založení vlastní firmy – podání žádosti o pracovní povolení a licencepodání žádosti o pracovní povolení a licence– hledání zaměstnání jiným způsobem.hledání zaměstnání jiným způsobem.

Shrnutí definicShrnutí definic

Míra nezaměstnanostiMíra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je je podíl, kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli počet nezaměstnaných a ve jmenovateli pracovní síla. Podle toho, jakým způsobem se pracovní síla. Podle toho, jakým způsobem se počet nezaměstnaných získává, lze rozlišit:počet nezaměstnaných získává, lze rozlišit:– obecnou míru nezaměstnanostiobecnou míru nezaměstnanosti, která je získána , která je získána

z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení;doporučení;

– registrovanou míru nezaměstnanostiregistrovanou míru nezaměstnanosti, kde jsou , kde jsou za nezaměstnané považováni na úřadech práce za nezaměstnané považováni na úřadech práce registrovaní neumístění uchazeči o zaměstnání registrovaní neumístění uchazeči o zaměstnání

Přirozená míra Přirozená míra nezaměstnanostinezaměstnanosti

Neoklasici označují za PMN takovou míru, která není Neoklasici označují za PMN takovou míru, která není důsledkem nedostatečné poptávky po práci, ale důsledkem nedostatečné poptávky po práci, ale dána nedokonalostí trhu práce (nízká informovanost, dána nedokonalostí trhu práce (nízká informovanost, mobilita)mobilita)

PřPřirozenou mírou nezamirozenou mírou nezaměěstnanostistnanosti je taková míra je taková míra nezamnezaměěstnanosti, pstnanosti, přři níi nížž jsou trhy práce v rovnováze jsou trhy práce v rovnováze a tlaky na hladiny cen a mezd jsou vyrovnané. a tlaky na hladiny cen a mezd jsou vyrovnané. PPřřirozená míra nezamirozená míra nezaměěstnanosti je v stnanosti je v ččase nemase neměěnná nná a rovna rovněžěž není není žžádnou optimální mírou. Nelze ji ádnou optimální mírou. Nelze ji vypovypoččítat ítat ex anteex ante jako normativní ukazatel, ale pouze jako normativní ukazatel, ale pouze ex postex post ur urččit z historických empirických dat. it z historických empirických dat.

Přirozená míra nezaměstnanostiPřirozená míra nezaměstnanosti

w

QL

DL SLw

QL

w1

QD1

Při mzdové úrovni w1 platí, že QD1 = QS1 ale přestože je na trhu rovnováha, může existovat nezaměstnanost. Proč?

QS1

Firmy hledají kuchaře na 50

pracovních míst, ale o žádných

neví…

… a 50 kuchařů hledá pracovní

místa, ale o žádných neví.

Firmy v Ostravě hledají kuchaře

na 50 pracovních míst…

… a 50 kuchařů v Ústí nad Labem hledá pracovní

místa, ale nechce se stěhovat.

Vzhledem k tomu, že je na trhu rovnováha mezi poptávkou po práci a nabídkou práce,

nebude tato existující nezaměstnanost vyvolávat tlaky na změnu mzdové sazby.

Přirozená míra Přirozená míra nezaměstnanostinezaměstnanosti

neexistuje nějaká obecně platná výše PMNneexistuje nějaká obecně platná výše PMN

je závislá na podmínkách každé ekonomikyje závislá na podmínkách každé ekonomiky

regulace trhu práce, štědrý sociální systém, regulace trhu práce, štědrý sociální systém, minimální mzda, vysoké daňové zatížení, atd. minimální mzda, vysoké daňové zatížení, atd. zvyšují PMNzvyšují PMN

flexibilní trh práce, atd. motivují k práci i k flexibilní trh práce, atd. motivují k práci i k tvorbě pracovních míst – PMN klesátvorbě pracovních míst – PMN klesá

Růst PMNRůst PMNTřTři hlavní důvody i hlavní důvody růsturůstu nominální výše p nominální výše přřirozené míry irozené míry nezamnezaměěstnanosti, evidovanstnanosti, evidovanéé v posledních letech: v posledních letech:– DDemografické zmemografické změěnyny – souvisejí s rostoucí ekonomickou – souvisejí s rostoucí ekonomickou

aktivitou dospívající mládeaktivitou dospívající mládežže, pe, přříslušníkíslušníkůů menšin a menšin a žžen (tyto en (tyto skupiny mají vskupiny mají věětší tendenci k nezamtší tendenci k nezaměěstnanosti).stnanosti).

– Vládní politikaVládní politika – v – věětší sociální jistottší sociální jistotyy vytvo vytvořřenenéé vládou vládou vyvolávající menší snahu o zamvyvolávající menší snahu o zaměěstnání a nistnání a nižžší zájem o hší zájem o hůřůře e placenou práci.placenou práci.

– Strukturální zmStrukturální změěnyny – – v vzestupnzestupnáá tendenc tendencee strukturální strukturální nezamnezaměěstnanosti. Ekonomika se rychle mstnanosti. Ekonomika se rychle měění, zatímco ní, zatímco pracovníci reagují na tyto zmpracovníci reagují na tyto změěny mnohem pomaleji.ny mnohem pomaleji.

PPMNMN ovliv ovlivňňuje i tzv. uje i tzv. dobrovolná nezamdobrovolná nezaměěstnanoststnanost – –nezamnezaměěstnanost zpstnanost způůsobená dobrovolným ukonsobená dobrovolným ukonččením ením zamzaměěstnání. stnání. Při nízkéPři nízké tr tržžní cenní ceněě práce rad práce raděěji volí ji volí volný volný ččas a hledají lepší pracovní pas a hledají lepší pracovní přříleíležžitost. itost.

Typologie nezaměstnanostiTypologie nezaměstnanosti

Čtyři základní typy:Čtyři základní typy:FrikFrikčční nezamní nezaměěstnanoststnanost vzniká v dvzniká v důůsledku neustálého pohybu sledku neustálého pohybu lidí mezi pracovními místy, zmlidí mezi pracovními místy, změěn zamn zaměěstnání v prstnání v průůbběěhu hu jednotlivých fází jednotlivých fází žživota nebo v divota nebo v důůsledku stsledku stěěhování pracovních hování pracovních sil. sil. Existuje i při plné zaměstnanosti. Považována za Existuje i při plné zaměstnanosti. Považována za dobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry dobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanostinezaměstnanostiStrukturální nezamStrukturální nezaměěstnanoststnanost - - neexistuje rovnováha mezi neexistuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nerovnováha vzniká nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nerovnováha vzniká proto, proto, žže poptávka po ure poptávka po urččitém druhu práce se zvyšuje, zatímco itém druhu práce se zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snipoptávka po jiném druhu se snižžuje, a nabídka se ani v jednom uje, a nabídka se ani v jednom ppřřípadě nepípadě nepřřizpizpůůsobuje dostatesobuje dostateččnněě rychle. rychle. Jedná se o Jedná se o nedobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nedobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanostinezaměstnanosti

Typologie nezaměstnanostiTypologie nezaměstnanosti

Cyklická nezaměstnanostCyklická nezaměstnanost souvisí s hospodásouvisí s hospodářřským cyklem ským cyklem spolespoleččnosti a objevuje se v období recese, kdy celková nosti a objevuje se v období recese, kdy celková poptávka po práci je nízká. poptávka po práci je nízká. VV období hospodá období hospodářřské receseské recese se se spotspotřřeba i produkce spoleeba i produkce společčnosti sninosti snižžují, nezamují, nezaměěstnanost se stnanost se zvyšuje ve vzvyšuje ve věětšintšiněě oblastí. oblastí. PPovaovažžovánovánaa za nezam za nezaměěstnanost stnanost nedobrovolnou. nedobrovolnou.

Sezónní nezamSezónní nezaměěstnanoststnanost souvisí s tím, souvisí s tím, žže ne něěkteré subjekty které subjekty mají práci pouze v urmají práci pouze v urččitém roitém roččním období. To se týká zejména ním období. To se týká zejména zemzeměědděělství (sezónnost sklizlství (sezónnost sklizňňových prací), turistického ruchu, ových prací), turistického ruchu, řřííčční plavby, nní plavby, něěkterých technologií v potravinákterých technologií v potravinářřském prském průůmyslu myslu (cukrovary)(cukrovary), atd., atd.

Důsledky nezaměstnanostiDůsledky nezaměstnanostiJJeden z ústeden z ústřředních problémedních problémůů spole společčnosti.nosti. Dvě základní Dvě základní kategorie dopadu:kategorie dopadu:Ekonomický dopadEkonomický dopad:: Vysoká nezamVysoká nezaměěstnanost je projevem stnanost je projevem neefektivního nakládání se zdroji, protoneefektivního nakládání se zdroji, protožže be běěhem depresí, kdy hem depresí, kdy je nezamje nezaměěstnanost vysoká, produkuje ekonomika pod hranicí stnanost vysoká, produkuje ekonomika pod hranicí svých produksvých produkččních moních možžností. Ztráty, ke kterým dochází, jsou ností. Ztráty, ke kterým dochází, jsou nejvnejvěětším dolotším doložžitelným plýtváním zdrojitelným plýtváním zdrojůů soudobých soudobých ekonomik. ekonomik. Jde hlavněJde hlavně o d o důůsledek cyklické nezamsledek cyklické nezaměěstnanosti. stnanosti. Sociální dopadSociální dopad:: NezamNezaměěstnanost ovlivstnanost ovlivňňuje také uje také žživot lidí. ivot lidí. Sociální dopad má zejména dlouhodobá nedobrovolná Sociální dopad má zejména dlouhodobá nedobrovolná nezamnezaměěstnanost. Ekonomické obtístnanost. Ekonomické obtížže ovlive ovlivňňují emoce a ují emoce a rodinný rodinný žživot lidí. Následkem mivot lidí. Následkem můžůže být i zhoršování fyzické i e být i zhoršování fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdepsychické kondice, vyšší výskyt srdeččních chorob, ních chorob, alkoholismus, ralkoholismus, růůst kriminality, stresst kriminality, stres, extrémně i smrt., extrémně i smrt.

Náklady a přínosy nezaměstnanostiNáklady a přínosy nezaměstnanostiNákladyNáklady– ztráta produktu – výpadek v daňových příjmech ztráta produktu – výpadek v daňových příjmech

veřejných rozpočtůveřejných rozpočtů– Při nezaměstnanosti je větší objem vyplácených Při nezaměstnanosti je větší objem vyplácených

sociálních dávek (podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek (podpory v nezaměstnanosti a další)další)

PřínosyPřínosy– přínosem nezaměstnanosti je např. konkurence na přínosem nezaměstnanosti je např. konkurence na

pracovním trhupracovním trhu– frikční nezaměstnanost je prospěšná – pracovní síla frikční nezaměstnanost je prospěšná – pracovní síla

si hledá nejlepší možné uplatnění, tj. snaží se co si hledá nejlepší možné uplatnění, tj. snaží se co nejefektivněji umístit svůj výrobní faktor práce, firmy nejefektivněji umístit svůj výrobní faktor práce, firmy hledají nejlepšího kandidáta na pracovní pozicihledají nejlepšího kandidáta na pracovní pozici