Post on 18-Mar-2016
description
transcript
Atmosféra v pohybu
Atmosféra v pohybu
atmosféra = hmota působí na povrchurčitým tlakem
- rozložení vysokého a nízkého tlaku – přemisťování objemů vzduchu = proudění = vítr
studený vzduch – klesá dolů- je těžší = vyšší tlak na povrch
teplý vzduch – stoupá nahoru - je lehčí = nižší tlak na povrch
http://www.juicygeography.co.uk/animations.htm#downloads/flash/lowpressure.swf
Atmosféra v pohybu• základní příčinou proudění vzduchu na Zemi
jsou velké teplotní rozdíly mezi polárními a rovníkovými oblastmi
• všeobecná cirkulace atmosféry = přemisťování vzduchu na Zemi
PŮSOBÍ:
• působení Coriolisovy síly – stáčení vzduchu na SP vpravo od směru pohybu, na JP vlevo od směru pohybu
otáčení Země nerovnoměrné rozloženípevnin a oceánů
Atmosféra v pohybu
VZDUCHOVÉ HMOTY SE POHYBUJÍVŽDY Z OBLASTI VYŠŠÍHO TLAKU DOOBLASTI NIŽŠÍHO TLAKU
TEDY Z MÍST CHLADNĚJŠÍCH DO MÍSTTEPLEJŠÍCH
Atmosféra v pohybu
• na stejném principu se vyvíjí i proudění v menším (místním) měřítku = MÍSTNÍ CIRKULACE a MÍSTNÍ VĚTRY – např.mistrál (Francie – údolí řeky Rhony), jugo (V pobřeží Jadranu), buran (Sibiř)
Atmosféra v pohybu
• vítr = činitel krajinné sféry
vlnění vodní hladiny
ovlivňuje tokoceánských proudů
pohyb ropnýchskvrn při ekol.katastrofách
pohyb ledovýchker po oceánu
urychluje erozipůdy
pomáhá modelovatgeoreliéf
Atmosféra v pohybuDruhy vzduchových hmot:1. ARKTICKÁ (ANTARKTICKÁ)
2. POLÁRNÍ (MÍRNÝCH ŠÍŘEK)
3. TROPICKÁ
4. ROVNÍKOVÁ- liší se teplotou, tlakem a vlhkostí• jednotlivé vzduchové hmoty jsou od sebe odděleny
hranicí = atmosférickou frontou
artická fronta
polární fronta
tropická fronta
Atmosféra v pohybu
Druhy vzduchových hmot:1) TEPLÉ2) STUDENÉ3) NEUTRÁLNÍ- liší se teplotou
Atmosféra v pohybu
Druhy vzduchových hmot:1) OCEÁNSKÉ2) PEVNINSKÉ- liší se místem vzniku
Atmosféra v pohybu
• na rozhraní teplých a studených vzduchových hmot vznikají cyklóny a anticyklóny
výrazná oblast vysokého tlaku výrazná oblast nízkého tlaku
cyklóna = tlakováníže
anticyklóna = tlaková výše
tropická cyklóna
Oblačnost
• Veškerou oblačnost rozdělujeme podle Mezinárodního atlasu oblaků na základních 10 druhů
• Nejdůležitějším kritériem je rozdělení oblaků podle nadmořské výšky, ve které se nacházejí, a složení
• Tyto výšky jsou však jen přibližné, protože tyto vrstvy atmosféry mají rozdílné umístění v tropech nebo v polárních šířkách
• Všeobecně platí, že troposféra v tropech dosahuje největších výšek (do 18 km), ale na polárních kruzích pouze výšky do 8 km.
Oblačnost
Oblačnost
• Podle složení dělíme dále oblaky na vodní, smíšené a ledové
• ve vodním oblaku se vyskytuje pouze tekuté skupenství vody
• ve smíšeném voda i s tuhými částicemi ledu, jehliček, krup atd.
• v ledovém oblaku jsou pouze částky pevného skupenství
Cirrus (Ci, česky řasa) Tento oblak dosahuje nejvyšších výšek, zpravidla v létě nad 10 km.
Je tvořen vzájemně oddělenými oblaky v podobě bílých jemných vláken, bílých plošek nebo úzkých pruhů.
Někdy má také vzhled peříček nebo háčků.Má vláknitý vzhled a často hedvábný lesk. Celý oblak je tvořen pouze ledovými částicemi.
Cirrocumulus(Cc, česky řasová kupa, lidově malé beránky)
• Tenké nebo větší skupiny nebo vrstvy bílých oblaků bez vlastního stínu
• složené z velmi malých oblačných částí v podobě zrn nebo vlnek apod.
• Většinou jsou jednotlivé části oblaků od sebe odděleny.
• z tohoto oblaku většinou nevypadávají srážky
• skládá jen z ledových krystalků (ojediněle může ale také obsahovat přechlazené vodní kapičky)
Cirrostratus (Cs, česky řasová sloha) • Je charakterizován jako průsvitný
bělavý oblačný závoj vláknitého nebo hladkého vzhledu tvořící vrstvu, která zakrývá často celou oblohu (ale nemusí)
• Z tohoto oblaku srážky nevypadávají, je oblakem ledovým
• Jeho charakteristickou vlastností je, že jím prosvítá Slunce nebo Měsíc a v případě svitu Slunce pak předměty na zemi vrhají stíny
• Výskyt tohoto oblaku věstí na nebi většinou brzké zhoršení počasí (přibližování teplé fronty)
Altocumulus (Ac, česky vysoká kupa, lidově velké beránky)
• Na obloze je můžeme pozorovat jako jednotlivé skupiny nebo celé vrstvy oblačných chomáčů nebo valounů s vlastními stíny, uspořádaných do řad v jednom či dvou směrech.
• Barva těchto chomáčů a valounů může být oslnivě bílá, ale také tmavošedá, zčásti stínovaná
• Altokumuly jsou složeny převážně z vodních kapiček, méně často je ale i smíšeným oblakem (vodní kapičky a ledové krystalky), a to nejen v zimní polovině roku
• Mohou z nich vypadávat srážky, které se však většinou stačí vypařit v podoblačném vzduchu
Altostratus (As, česky vysoká sloha)
• Šedavá nebo modravá oblačná plocha nebo vrstva s vláknitou či žebrovitou strukturou, popř. i bez patrné struktury
• Často pokrývá úplně nebo částečně oblohu. Oblak bývá místy tak tenký, že jím prosvítá Slunce nebo Měsíc, ale předměty na zemi již nevrhají stíny
• Altostratus je smíšeným oblakem, méně často vodním oblakem, zasahuje do středního patra, někdy však zasahuje i do vysokého patra
• Mohou z něj vypadávat srážky, které se však v letním období většinou vypaří předtím než dosáhnou povrchu
• Pokud tyto srážky ale dosáhnou zemského povrchu, jde pak většinou o déšť, sníh nebo padání krupek trvalejšího charakteru
Stratus (St, česky sloha)
• Obvykle šedá oblačná jednotvárná vrstva oblačnosti s dosti nízkou základnou ve výšce do 1 km nad zemským povrchem, takže často zakrývá vrcholy kopců nebo vyšších staveb. Příliš se neliší od mlhy.
• Stratus je v létě vodním oblakem, v zimě pak smíšeným nebo dokonce ledovým. Mohou z něho vypadávat slabé srážky dosahující zemského povrchu v podobě mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrn
Stratus na horách – inverzev údolí
Stratocumulus (Sc, česky slohová kupa)
• Šedé nebo bělavé, menší či větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které mají téměř vždy tmavá místa
• Stratokumuly jsou vodní nebo smíšené oblaky zasahující do výšek maximálně 2 km, obvykle však o dost níže
• Mohou z nich vypadávat srážky (déšť, sníh, mrholení, sněhové krupky) slabé intenzity
Nimbostratus (Ns, česky dešťová sloha)
• Dešťový oblak tvořící tmavou šedou až černou jednotvárnou vrstvu nebo plochu zahalující celou oblohu, který má vlivem vypadávání více či méně trvalých, stejnoměrných a někdy i poměrně intenzivních srážek matný rozplývavý vzhled
• Oblačnost je tak hustá, že poloha Slunce je nepatrná
Cumulus (Cu, česky kupa, lidově hrady či báby)
• Osamocený kyprý a hustý oblak s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjecí se směrem vzhůru v podobě kup, kopolí a věží
• Je-li ozářen Sluncem, je až zářivě bílý, základna oblaku však může být i velmi tmavá, obvykle však šedá a téměř vždy vodorovná
• Kumulus je oblakem vodním, v případě velkého vertikálního rozsahu ale často smíšeným. Je to nesrážkový oblak, i když z mohutných Cu můžou vypadávat srážky v podobě krátkých přeháněk
Cumulonimbus (Cu, česky bouřkový oblak, dešťová kupa, lidově bába)
• Jistě nejzajímavějším oblakem je bouřkový oblak typu Cumulonimbus
• Je to vertikálně velice rozvinutý oblak (v zimě není tak mohutný) s velmi tmavou základnou a v podobě hor nebo obrovských věží
• vrchní část se rozšiřuje do podoby vějíře, kovadliny nebo širokého chocholu