Post on 23-May-2020
transcript
Registered at the G.P.O. Melbourne for transmition by post as a periodical
HLAS DOMOVAČESKOSLOVENSKÉ N O V IN Y FR E E C Z E C H O S L O V A K N E W S P A P E R
R očn ík X V III. Melbourne 15. dubna 1968 Číslo 8.
Nová situace ve Vietnamu
Zmeškané Dienbienfu ?V poslední době si nemůžeme naříkat na nudnou sezónu. V Českosloven
ska utíkají generálové, resignujf potentáti a věší se soudccf/é nejvyššíhci sondo, v Polsku se bijí studenti s policií v ulicích, na Středním, východě se pere Izrael s Jordánském a na dovršení míry někdo v U SA zastřelí nejro- rumnějsího vůdce tamních černochů dr. Kinga.
A právě když si otrlý člověk řekne "pane, to je nám veselo a víc už ne- potřebujem’’ , přihodí se něco nového, co významem ještě daleko převýší to ostatní.
Y našem případě to byla řeč presidenta Johnsona, v níž oznámil, že Spojené státy omezují s okamžitou platností bombardování Severního Vietnamu, a než se ohromení posluchači vzpamatovali z prvního otřesu, "knokautoval” je znovu sdělením, že za žádnou cenu nehodlá znovu kandidovat na úřad presidenta Spojených států.
chým zastavením bombardování nebo kapitu- lací.
Předběžný kontakt?Co se tedy vlastně
stalo? Víme, že americké bombardování pokračuje až k osmnácté rovno běžce a nejen v prostoru bezprostředně nad někdejší demilitarizovanou zónou, víme, že Hanoj přes toto hrubé přehlížení svých "neotřesitelných” požadavků reagoval ochotou k rozhovorům, a z těchto informací můžeme tedy usoudit, že Johnsonovu prohlášení pravděpodobné předcházela a ť přímá, či nepřímá vyjednávání. (Pokračování na str. 2)
se volat "aleluja’’ a ke zradě zatím také nedošlo. Nejméně ze všeho pak byla oprávněná samolibost kritiků intervence, jejichž politika může být prokázána správnou je dině uzavřením spravedlivého míru, ne jednodu-
Jak to, že spisovatelé a novináři najednou mohou ve svém horováni pro svobodu užívat prostředků, patřících straně, která tak dlouho vystupovala jako největší nepřítel svobody? Je třeba vidět věci, jak jsou. Zatím za každým, kdo v novinách nebo v rozhlase promluví q svobodě, stojí komunista nebo komunisté, kteří mu to dovolují. Spisovatelé a novináři počínají si odvážně, ale někdo umožňuje, aby jejich odvahu bylo vidět. Tu jen, zase jednou, opakujeme jeden fakt, který ovšem zasluhuje opakování, aby naděje neběžely příliš daleko vpředu před skutečností: dosavadní liberalizace v Československu je zatím zejména dflem liberálního křídla komunistické strany. Zajisté, ono liberální křídlo nevzniklo zcela dobrovolně z náhlého rozhodnutí: á nyní buďme liberální! Vzniklo z pocítěné nutnosti. Bylo třeba, aby dříve zcela jasně se ukázalo, že starý kurs vede do katastrofy, do prodlužování chudoby a zaostalosti, že odřezává zemi od výhod a možností moderní doby. Také mlčenlivý, ale citelný a vytrvalý tlak obyvatelstva působil. V těchto týdnech, kdy svobodný projev poprvé byl dovolen, náhle se na venek vylil skutečný obsah národní mysli,' nechuť a nenávist k tomu, co bylo po dvacet let, a svrchované potěšení z toho, že konečně, konečně je to možno ř íc i . . .Ferdinand Peroutka v projevu k domovu 23. 3. 6S
PATRIOTISMUS A DEMOKRACIEZ kterého úhlu se chcete dívat na drama v Če
skoslovensku? Pohledem lidí, kteří tam žijí a kteří se najednou po dvaceti letech probudili k opojnému zjištění, že mohou mluvit? Z hlediska Ulbrichts, Kádára, Tita nebo Gomulky, kteří se ptají, ják. velké nebezpečí to pro ně pro všechny představuje? Ustaranýma očima Kremlu, ■ který v nejistotě pozoruje rozklad svého impéria? Z úhlu chladného historika, který vědecky a přesně zjišťuje, že Dub- čekova stopa vede k Ghruščovavě? Elektronickým mozkem západního státníka, který váži výhody nesnází komunistického bloku s nebezpečím rozpaků, které by způsobilo nové Maďarsko?
Tři dny nato došly zvěsti z Hanoje: Hoči- mmova vláda je ochotna jednat. ne o uzavření příměří, ale o úplném zastavení amerického bombardování a všech jiných nepřátelských aktů.
Pr vní reakceSvět začal volat: mír,
hejna holubic: aleluja, hejna jestřábů: zrada a kritici americké intervence ve Vietnamu řekli s uspokojením, že událostí potvrdily správnost jejich politiky.
Vzrušující období v československých dějinách
Demokracie socialistickáKomentáře změn v Československu ve svobodném světě obsahují skoro
celých 360 stupňů. Na jedné straně připomíná Ferdinand Peroutka osud liberálního manifestu cara Mikuláše z roku 1905, který teprve musí být probojován, na druhé straně říká v Americe optimistický Polák, že nikdo ne
může být napůl těhoten a napůl demokratický.Jak optimisté tak pe
simisté mají velký kus pravdy. Mnoho, téměř všechno bude záležet na tom, zda-li se reformi- stům uvnitř komunistické strany podaří vyhnout se maďarské katastrofě i polské likvidaci.
Zatím se zdá, že Sovětský svaz si rozmyslil zasáhnout mocí. Ale hospodářská odveta může být účinnější a rozhodně diskrétnější.
Československá "administrativní” revoluce přišla ve chvíli, kdy hlavním zájmem sovětského bloku je zajistit si evropské křídlo, vzhledem ke zvyšující se brozr bě z Rudé Číny.
Především by mělo být jasné, že hrstka komunistických funkcionářů stále rozhoduje o tom, co je 'dobré pro celý národ. V tomto ohledu bychom měli vzít zcela vážně prohlášení Ústředního výboru KSČ z 21. 3. 68, ve kterém se zdůrazňuje:
"Předsednictvo odmítne jakékoli pokusy o
oslabování a tříštění progresivních socialistických snah. Znovu opakuje, že demokratizace, o niž u nás jde, je výrazně socialistického charakteru.”
I když ponecháme stranou otázku, do jaké míry bylo toto prohlášení vydáno z taktických důvodu pro potřebu vně Československa, nicméně zůstává skutečnost, že tady máme jasné prohlášení mlhavého charakteru.
Je potěšitelné číst, že "při objasňování politiky strany v současné době jako platforma je stále otevřená iniciativnímu progresivnímu pohybu” .
Nikdo však nesmí si namlouvat, že KSČ dobrovolně abdikuje na monopol moci, i když je zřejmé, že musí dojít k velkým ústupkům hlavně hospodářské povahy. Jejích objem však bude záviset na objemu spolupráce Rady vzájemné hospodářské pomoci. (Pokračování nu vtr. 2)
Každý z těch zorných úhlů představuje sám o sobě bohatou látku k široké úvaze, a jak čas pokročí a s ním vývoj v Československu, budeme se k nim jednotlivě vracet.
Ale co naše vlastní hledisko? Jakýma očima se my. máme z venku dívat na dunivé chvění, .které otřásá haší zemí? Máme poslouchat cit, který hledá cestu domů, nebo rozum, který nabáídá k opatrnosti? Ještě včera jsme stáli v nekompromisním nepřátelství k pražskému režimu, a Dutočekova reformace potvrdila správnost našeho postoje, neboť sama vyhlašuje, že to, co bylo včera, bylo shnilé a od základu špatné.
Dnešek je jiný, složitější, nejasnější. V Československu se reformuje, reviduje, rehabilituje, a v minulém čísle tohoto časopisu bylo nadhozeno, že by se rehabilitace neměla zastavit u popravených komunistů, že by měla zahrnout také popravené ne- komuinistý, např. Miladu Horákovou. Kdyby to mělo takhle pokračovat, muselo by dojít dříve či později také k naší vlastní rehabilitaci, protože i my jsme byli kdysi úředně obviněni ze zrady a nedostatku vlastenectví.
Bylo to křivé obvinění, pokud ovšem někdo nezaměňuje vlastenectví za šovinismus a slepou loajalitu “úředním” představitelům národa, bez ohledu na to, jak tomu národu ubližují, jak mu křiví páteř, jak mrzačí jeho charakter a kam ho vedou.
Vlastenectví je něco jiného. Je to vrozená láska k národu, vlasti a celému způsobu života. Podle povahy projevuje se u někoho prudčeji a u někoho mírněji, někdy (¡¿tučněji a jindy tiše. Vlastenectví, na rozdíl od vlastenčení, znamená lásku, ne hrdost. Proto je to cit positivní. V tu chvíli však, kdy nabubří a je povýšeno nad lidskost, kdy je zneužito k potlačení osobní svobody, prostituováno vnějším výbojem nebo docela sprostě překrucováno k ospravedlnění vlastních zištných zájmů a k omytí vlastních chyb ' a omylů, stane se tím největším zlořádem a potvrdí starý maxim, že vlastenectví je posledním útočištěm darebáka.
Člověk se právě v těchto dnech dostane do podivných úvah, jestli je správnější být napřed demokrat a potom Slovák či Čech, nebo naopak. Jsou to pošetilé úvahy, protože nemůžeme být vlastenci, aniž bychom byli. demokraty. Být demokrat, znamená žádat pro lidi všude a tedy i pro svůj národ to nejlepší: Svobodné občany, svobodnou společnost, volný vývoj: Být vlastenec znamená totéž.
(Pokračování na straně 2)
Published by F. Vafi»,8. Moorhouse St., Richmond, Vic., 3121
Printers: “Unification” Pty. Ltd.497 Collins St„ Melbourne, Vlc.
Všechno to vyvolávání bylo ovšem poněkud, předčasné. Mír nebyl a není za dveřmi, protože jednat u konferenčního stolu a pokračovat ve válce bylo vždycky součástí Giapova plánu.. Ze stejného důvodu nedalo
Nový akční programVrcholnou událostí minulých dvou týdnů v Česko-
slovenská bylo vyhlášení akčního programu, na nřm i se /usneslo zvláštní zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. V tomto dokumentu se 24 tisíci slovy potvrzují některé vymoženosti, které se už několik týdnů v zemi praktikovaly a ohlašují se další, jejíchž účinnost se připravuje.
Ve svých hlavních bodech tento akční program slibuje nezávislost soudu a soudců na politických vlivech, sušení předběžné cenzury, právo občanů cestovat do ciziny a zůstat za hranicemi, nové volební právo, které má dovolovat větší (výběr kandidátů, posíleni parlamentního systému, nezávislou «íiTM igní politiku a přesné vymezení pravomoci kriminální a politické policie. V této souvislosti nový komunistický “manifest” říká:
“Každý občan musí bezpečně vědět, že jeho politické' přesvědčení a názory, jeho osobní víry a činnost, nesměji být předmětem pozornosti Státní bezpečnosti.”
Akční program se také dotýká choulostivého problému Německa a říká, že je tam nutno podporovat “realistické sQy” a současně potírat “neona- cistické tendence”.
Přes všechny slibované reformy však nový akční program K Sč nenechává nikoho na pochybách, že Československo bude dále vedeno komunistickou stranou “na své cestě k vytvoření nového vzoru socialistické demokracie” . Vyplývá z něj také, že vytvoření účinné opozice, schopné ohrozit dominující postavení komunistické strany, bude v blízké budoucnosti vyloučeno.
Ve vedlejším článku se zmiňujeme o nové československé vládě. Je dobré si pří té příležitosti připomenout, že skutečnou československou vládou zůstává nadále ústřední výbor Komunistické strany československá, jehož předsednictvo nyní tvoří tito členové: Alexander Dubček, Oldřich Černík, František Barbírek, Vasil Bfl’ak, Drahomír Kolder, František Kriegel, Jan Piller, EmB Rigo, Josef Smrkov- ský, Josef Špaček a Oldřich Švestka. Kandidáty předsednictva jsou Antonín Karek, Jozef Lenárt a předseda pražská organizace KSČ Martin Vaculík.
- 2 - H L A S D O M O V A 15. 4. 1968
(Pokračování se str. i)Důsledky toho všeho
budou ovšem dalekosáhle a jejich vliv bude působit mnoha směry.
Vojenský aspekt . Vojensky to znamená, že se Johnson rozhodl k tzv. deeskalaci války, což naznačuje omezení jak bombardování, tak oznámené posily, které se scvrkly z ohlašovaných dvou set tisíc na třináct tisíc mužů.
Bylo tedy pravděpodobně upuštěno od Westmorelandovy útočné taktiky a důraz bude
PATRIOTISMUS A DEMOKRACIE(Pokračování se str. 1)
Dostali jsme se daleko od rehabilitací v Československu. Ne však tak daleko, jak se na první pohled zdá. Komunistická strana v Československu dnes rehabilituje to i ono. Sama však potřebuje rehabilitaci nejvíce. Nemůže si ji zajistit žádným ministerským výnosem a žádným partajním dekretem, jenom tím, že přizná národu základní práva svobodných lidí, která jim tak dlouho odpírala.
Náš postoj k novému režimu v Československu závisí na rehabilitaci KSČ. Nevíme ještě, jak upřímně to Dubček a (tuhové s demokratizací myslí. Nevíme ani, jestli demokracie znamená pro ně totéž, co pro nás. Jestliže ano, ukousli veliké sousto, protože bourají zakořeněný řád, a “velký bratr” číhá zá rohem. Když nic jiného, zaslouží si tedy, jak říkají Angli- čani, “dobrodiní pochybností” , tj. čas, v němž by mohli dokázat svou upřímnost.
Jako oni, i my potřebujeme čas. Zatím se nestalo dost, abychom se dali splašit troubením pseudovla- stencú a zařadili se s vyvalenýma očima do tupého stáda. Trpkými zkušenostmi- nabytá skepse umře v nás teprve v tu chvíli, až se zase v Československu s jistotou a mimo nejmenší pochybnost slijí slova “demokrat” a “patriot” v jediný pojem-. -kw-
OzvěnyZ DOMOVA:
ZNAČKA KVALITY A STYLU
Prvotřídní ručně šité obleky
164 Aeland St., St. Kilda Vic. Tel. 94-2280
Též prodej veškerého pánského konfekčního
zbožíČistírna a opravy obléká
Naše rovyÚ TRAPY CHAM ELEONA FIERLINGERA
Uplynulé dvacetiletí bylo pro mne nej těžší životní zkouškou. Vždy jsem se Sotevřeně vyjadřoval. k závažným otázkám projednávaným ve vedení strany. Když se však jednou o věci rozhodlo, bylo obtížné vystupovat jinak než disciplinovaně. Často jsem hájil své stanovisko na schůzích ÚV. Např. v době, kdy se schvalovaly rozsudky nad členy tz(v. spikleneckého centra, neobdrželi jsme žádné podklady, ani nám nebyly předloženy důkazy. Materiály se vypracovaly v kruhu tří až čtyř soudruhů. Tehdy jsem se na zasedání ostře postavil proti antisemitismu. — Když přišel X X . sjezd KSSS, věřil jsem, že KSČ konečně vstoupí na správnou cestu. Žel, nestalo se tak. Vedoucí funkcionáři Novotný, Bacílek, Široký a později i Barák se snažili nadále řídit stranu v duchu starého dogmatismu, udržet komunisty ve slepé poslušnosti. Donucovací prostředky nabyly navenek mírnějších forem, zakrýýaly se mnohamtuvnými a neupřímnými slovy o velikosti cílů. Přitom každý oponující funkcionář mohl být vyloučen ze -strany. odejít do jakéhosi morálního vyhnanství, do společenské izolace, dostat cejch nepřítele. Před válkou byly jasné třídní formy, věděli jsme, proti čemu bojujeme. Uvnitř strany v minulých letech tomu tak nebylo . . .
Z . Fierlinger v Rudém právu, 26. března 1968
palce, aby alespoň část těchto návrhů se stala skutečností. Trvalou skutečností.
Neměli bychom tolik trvat na tom, jestli doma budou nazývat nový režim socialistickou demokracií, neboť přízvuk musí být na prosté, obyčejné demokracii. vm
DĚKUJEME VŠEMčtenářům, kteří posílají výstřižky, upozornění a zprávy k otištění a kteří propagují Hlas.
. domova.'
Zm eškané Dienbienfu ?přenesen na taktiku o- brannou: držet, co se dá.
Přeloženo do politické aritmetiky - komunisté bpdou u konferenčního stolu v silné pozici, protože jsou v silné pozici vojensky.
Politický aspektHlavní neznámá nové
politické situace ovšem spočívá v tom, jak dalece se dá věřit Johnsono- vu ujištění, že Spojené státy nikdy nedají souhlas k mínr, který by byl kamufláží kapitulace, a který by vydal v praktických důsledcích Jižní Vietnam do komunistických rukou.
Jestli se mu dá věřit, pak mír není přes připravovaná jednání o nic blíže než dříve a příslovečné již světlo na konci tunelu ničím jiným než přáním, jež je otcem myšlenky.
Nikdo totiž neshrnul vietnamský problém lé-
pe á srozumitelněji než londýnský Economist, když napsal: "V Jižním Vietnamu neexistuje kompromisní řešení. Buďto mu povládnou komunisti nebo nekomu- nisti.”
Economist pak pokračoval, že je na Američanech, jsou-li dále ochotni přinášet oběti, které jsou nutné k udržení ne- komunistického Vietnamu.
Po DienbienfuJenom čas ukáže, k
čemu se Američani rozhodnou za Johnsona, McCarthyho, - Nixona nebo Kennedyho.
Ale jestli už rozíhod- nutí bylo učiněno a Johnsonova řeč byla jenom prvním krokem na cestě z války, "která nikam nevedla’T, pak jsme všichni zmeškali druhé Dienbienfu. Čekali jsme ho u Khe Sanhu, Hue nebo Saigonu a úplně
jsme přehlédli, že už k němu snad došlo v tzv. Tet ofenzívě proti vietnamským městům.
N eboť co vlastně bylo Dienbienfu a čeho se stálo symbolem? Nebyla v něm zničena francouzská armáda, byla v. něm zlomena francouzská morálka a francouzská vůle bojovat. Totéž se možná stalo Američanům v ofenzívě Tet.
Jestliže je tomu tak, Bůh bud’ milostiv nejen Jižnímu Vietnamu, ale také Laosu, Kambodži, Burmě, Malajsii a Sia- mu. A Bůh buď milostiv také presidentu Johnsonovi, který řekl ve své řeči jednu velkou, ale tiskem opomenutou větu, kterou bychom si i my měli vzít k srdci: "Vždycky jsem byl napřed svobodný člověk, potom Američan a potom člen strany.’ ’
-kw-
— Zástupce presidenta Nejvyššího soudu dr. Jozeí Břešťanský, pověřený vedením rehabilitací neprávem odsouzených, osob, byl nalezen oběšen, v lese u Babic. Některé zprávy z ČSSR naznačují, že nešlo o sebevraždu.— Předsednictva všech čtyř loutkových stran Národní fronty hromadně resignovala, mezi nimi smutně prcslu!! předsedové stran lidové a socialistické, Flojhar a Neuman. Qba také ztratili ministerská křesla.— Na žádost veřejnosti svolilo ministerstvo vnitra provést vyšetření smrti Jana Masaryka.— Richard Slánský, bratr popraveného generálního sekretáře KSČ Rudolfa Slánského, vypovídal o čistkách v 50. letech.— Pražští studenti demonstrovali před budovou parlamentu proti “zvolení” generála Svobody presidentem republiky a žádali zvolení bývalého ministra školství Čestmíra Císaře, který byl v minulých dnech pověřen vedením kulturního oddělení ÚV KSČ.— Hromadné rezignaci Lenártovy vlády předcházely další rezignace ministrů: Loniského (národní obrana), Davida (zahraničí), Neumana (spravedlnost), Plojhará>^ zdravotnictví), šimůnka (místopř. vlády) aj.— V nové Černíkové vládě zůstalo jen několik, dřívějších ministrů: B. Sucbarda (finance), J. Krejčí (těžký průmysl, F. Penc (hornictví) a ministryně B. Machačová. Bývalý ministr zahraničního obchodu Hamouz se stal jedním z 5 náměstků ministerského předsedy.
Z CIZINY:— Polská vláda odmítla vstup zástupcům čs. studentů, kteří chtěli jednat s polskými kolegy.— Ústřední výbor KSSS projednával ve zvláštním zasedání události v Československu a v Polsku. L. Brežněv volal při té příležitosti po utužení discipliny uvnitř komunistického hnutí všude ve světě.— Západoněmecké úřady oznámily, že čs. armáda začala na několika místech odstraňovat překážky na čs. - bavorské hranici.— Události v ČSSR vzbuzují stále velkou pozornost západního tisku. Dva přední americké časopisy, TIME a NEWSWEEK, popsaly změny v Československu ve svých hlavních článcích.
Demokracie socialistická(Pokračování ae str. 1)
N epochybuj eme, že dojde k politickým ú- stupkům, protože k nim musí dojít. V době, kdy utíkají nébo páchají sebevraždu vládnoucí generálové a členové N ejvyššího soudu (Šejna, Janko, Břešťanský), ne
mají, vedoucí KSČ mnoho na vybranou.
Seznam sesazených funkcinářů je velmi obsáhlý a zahrnuje jak nej vyšší tak i nej nižší. Ale zůstává skutečností, že ČSSR stále ještě se musí ohlížet přes rameno, jde-li o mocenskou nebo zahraniční politiku.
Příznačná byla volba generála Svobody za nástupce Antonína N ovotného v presidentském ú- řadě. Až se zvířený prach trochu usadí, bude zajímavé se podívat, kolik dřívějších "reži- mistů’ ’ nebo "stalmistů’7, chcete-li, zůstane v důležitých pozicích.
Pokud jde ó složení nové Dubčekovy vlády, nej významnější je jmenování profesora Oty Šiká. Je to opovědný nepřítel rigidního hospodářského systému a jeho návrhy na reformu národního hospodářství byly do poslední chvíle
1 sabotovány představiteli ; Novotného režimu.
Když byl Šik konečně jmenován, musili odejít dva z jeho nejúhlavnějších nepřátel: Otakar Šimúnek, který řídil v různých funkcích čs. hospodářství, a spolu s ním i Jaromír Dolan- ský, který býval kdysi ministrem financí a později místopředsedou vlá
dy s dohlédací mocí nad hospodářským živostem.
Další z "padlých” z Novotného družiny byli Michal Chudík, Slovák, kterému jako předsedovi SNR nebyla ani povolena resignace, a dva političtí vůdci - ideolog Jiří Hendrych, který prohrál svoji bitvu se spisovateli na loňském sjezdu, a předseda Národního shromáždění Bohumil Laštovička, který kdysi býval politický generál ražení Alexeje Čepičky.
Po případu generálů Šejny a Janka pochopitelně se musil poděkovat ministr národní obrany Bohumír Lomský, o němž vytrvale kolovaly pověsti, že se účastnil plánování vojenského puče na záchranu N o votného.
Novým ministrem zahraničí byl jmenován dr. Jiří Hájek a ministrem vnitra Josef Pavel, bývalý Španěl ák, který byl vězněn v souvislosti se Slánského aférou.
Situace, abychom se vyjádřili po novinářsku, je ještě velmi nepřehledná. Podrobnosti nového vládního programu nejsou ještě známy.
Zhruba mají být navrženy tyto hlavní reformy: nezávislost soudů, zrušení předběžné cenzury, právo cestovat
do ciziny- nebo emigrovat, reforma volebního řádu, obnovení úlohyNárodního shromáždění jako zdroje nejvyšší moci ve státě.
Prozatím se projevila z těch naplánovaných jenom jedna reforma, která byla ostatně uvedena v život před jakoukoli kodifikací: zrušení předběžné cenzury.
Na ty ostatní budeme zvědavi, jakmile se projeví v praxi. Zatím je naší povinností držet oba
15. 4. 1968 H L A S D O M O V A -3-
ČESKOSLOVENSKO V E ZKRATCE— Dne 17. března psal j . Plojbar v Lidové demokracii v článku “Chyby napravovat” : “ Obrod- ný proces směřuje k tornu, aby se co nejrychle* ji mohly soustředit všechny síly naší společnosti na positivní úkoly, před nimiž stojím e. . . Čs. strana lidová se v minulosti . . . nevyvarovala chyb a nedostatků. Máme tedy i my co napravovat. . . ” Plojhar toho už v OsL. mnoho nenapraví, protože už není předsedou strany, “byl rezignován” . Podobný osud stihl i předsedu další loutkové strany, Čs. socialistů, dr. Neumana.— LD z 21. 3. píše: “Patří ke každodenním obrázkům života hlavního města, že na noviny stojí fronty a záhy jsou rozebrány. Dohromady v Praze do podniků, rodin a ria pulty 600 prodejen PSN přišlo 20. března 1968 557.192 výtisků deníků. Např. proti datu 10. ledna 1968 je to asi o 118.000 vílo a přece nestačí.”— Krajský výbor KSČ v Ústí n. L. odvolal vedoucího tajemníka Františka Tesaře a na jeho místo zvolil Ladislava Krepe- ráta.— Na schůzi asi 700 studentů z převážné většiny pražských fakult, která se konala ve velké posluchárně filosofické fakulty, byl ustaven akční výbor pražských vysokoškoláků. Byl schválen program, v němž se vyslovuje podpora Duběeko- vu vedení KSČ. Akční výbor chce prosazovat právní postulování souboru občanských práv a jejich institucionálních záruk. Tvorba programu nemá být “brzděna konzervativními silami” . Program se hlásí k Všeobecné deklaraci lidských práv z 10. prosince 1948.— Na druhém večeru pražské mládeže ve Slovanském domě řekl Gustav Husák mj.: “Miiačko by se mohl vrátit. Nesmí dělat napřed kampaň a pak se vrátit slavobrána- mi. V této souvislosti připomínám, že se připravuje zákon, který umožni návrat těm, kdo opustili zemi a chtěli by se vrátit.”— Otázku: “Považujete za vhodné nějak upravit vztahy k poúnorovým emigrantům?” zodpověděl spisovatel Ivan Klíma v pražském rozhlase takto: “Umožnit jim účast na národním životě, ať už zůstanou venku nebo se vrátí domů. Zásadně si myslím, že demokratický stát nemůže mít politickou emigraici. V Chartě lidských práv, kterou přijalo také Československo, se praví, že každý má právo opustit svou vlast a opět se, když to uzná za dobré, do ní vrátit. Já si myslím, že toto samozřejmé právo musí být každému vráceno a není tedy na nikom, aby rozhodoval, jestli se má
nebo nemá vrátit, než na tom, kdo prostě je venku a kdo se tedy vrátit chce nebo nechce.”— V Praze zemřel ve věku 46 roků bývalý major čs. letectva v Anglii Gustav Kopal. Byl dvakrát sestřelen, upadl do zajetí, společně s 86 britskými letci uprchl tunelem ze zajateckého tábora, ale v ústí n. L. byl zadržen a odsouzen k trestu smrti. Vrátil se však po válce do vlasti a stal se aktivním leteckým důstojníkem. V r. 1949. byl z letectva propuštěn, pracoval na podřadných zaměstnáních, onemocněl a žil až do smrti v bídě.—1 Dne 2. dubna vysílal pražský rozhlas první pořad z cyklu “Výpravy za krajany” a to “Lidé z | konce světa” , reportáž ze života Čechů a Slováků v Austrálii.— Senát krajského sonda v Ústí n. L. zrušil rozsudek krajského soudu v Liberci z května 1953, kterým byla odsouzena “protistátní skupina Kluky” . tj. 10 zemědělců z mladoboleslavská, do žaláře od 15 let až na doživotí, ke ztrátě majetku a čestných práv občanských. Odsouzení prožili větší část trestu v uranových dolech v Jáchymově. Soud zjistil, že “protistátní skupina Kluky” byla organizována provokatéry z bývalé pobočky Státní bezpečnosti v Liberci. Nezákonný proces tehdy řídil dr. Z. Číhal (který byl až do minulého měsíce náměstkem ministra spravedlnosti.
FEI/HD
Československo a sovětský blok
— V druhé polovině března se konalo 126 okresních a městských konferencí KSČ. Byl přijat všeobecně (místy po rozpačitém vyčkávání) nový kurs, který znamená i čistku mezi funkcionáři.— Historik dr. Ivan Ffaff, který byl v listopadu m. r. zatčen a obviněn z autorství “Manifestu čs. spisovatelů” , byl propuštěn z vyšetřovací vazby. Řízení proti němu bude vedeno na svobodě.— Dne 5. dubna oznámila vláda Kenje, že nařídila uzavření úřadovny Čs. tiskové kanceláře v Nai- robi, protože prostřednictvím této kanceláře byly poskytovány volební fondy místním komunistům. Korespondent ČTK Stan. Forejt byl současně prohlášen “nežádoucím přistěhovalcem” a vypovězen ze země.— Na V. plenárním zasedání ÚRO, které se konalo 21. a 22. března, byl zvolen předsedou ÚRO bývalý Pastyříkův zástupce, ještě dříve náměstek předsedy vlády a ministr všeobecného strojírenství, K. Poláček.— Mimořádné plenární zasedání Městského národního výboru V Brně se usneslo žádat, aby Brno dostalo svůj statut-— Předsednictvo Národního shromáždění se usneslo 26. března mj.: odložit volby do národních výborů na druhou půli června, dále připravit novelizaci zákona o volbách do NV tak, “ aby zákon odpovídal požadavkům socialistické demokracie” .— Ústřední ředitel Čs. státního filmu A. Poledňák a velvyslanec Italské republiky podepsali v Praze dohodu o filmové spolupráci čs. - italské. Jde a podporu koopro- dukční výroby filmů.— Na “Večeru otázek a odpovědí” ve Slovanském domě v Praze prohlásila Marie Švermová, že chce přispět k rehabilitaci Milady Horákové.— Vláda se zabývala námětem, dle něhož by se měla Praha ucházet o kandidaturu na olympijské hry v r. 1980 a vyžádala si za tím účelem předložit do konce tr. podrobnější technicko- -ekonomické studie.— Podle podrobné zprávy čs. tisku odmítla plenární schůze Slovenské národní rady nabídnutou rezignaci předsedy Michala Chudíka a přijala usnesení, na základě kterého ho z funkce odvolává pro ztrátu důvěry. Vedením SNR byl pověřen dřívější místopředseda inž. František Barfoírek.— Z funkce ředitele odboru umění ministerstva kultury a informací byl ,fna vlastní žádost” odvolán Antonín Dvořák a vedením odboru byl pověřen Vlastimil Fiala, leterý pracoval v sekretariátu výboru pro kulturu a informace.
Daleko od Moskvy ?
Kosygin a ostatní přesvědčit, jak to nové vedení KSČ s reformami opravdu myslí.
K raportu do Drážďan se z ČSSR vypravili kromě Dubčefca též tehdejší i nynější ministerští předsedové - Le- nárt a Černík - a další dva členové Ú V KSČ, Kolder s Bďakem. O nejdúležitější části rozhovorů referoval pak čs. tisk zdrženlivě:
“ Představitelé KSČ a vlády ČSSR informovali o průběhu realizace usnesení lednového pléna Ú V KSČ, jež sledují cíl uvést do života linii X III. sjezdu KSČ. Bylo vyjádřeno přesvědčení, že dělnická třída a všichni pracující ČSSR zabezpečí pod vedenim KSČ další rozvoj výstavby socialismu ve své zemi. ’
K této zprávě (RP 25. 3.) dodal Dubček v odpovědi zpravodaji ČTK (RP 27. 3.):
“ Nelze se divit, že se na poradě projevila ta
ké úrčitá starost zvláště V tom smyslu, aby se na demokratizačním procesu u nás nepřiživovaly protisociaiistické elementy. Všichni naši přátelé nám přejí, aby se naše dílo podařilo, a ujistili nás, že za námi plně stojí . . . Ještě bych chtěl dodat, že rozhovory pro- jbíhaiy v soudružskéta, otevřeném duchu.”
Uvedené citáty jsou typické - pro stav věci. Sovětský s v a z nepočítá s m o ž n o s t í zásadní změny (čs. zahraniční politiky a menší úchylky mu nemohou mocensky příliš uškodit. V ždyť i Dubčekovo Československo je dostatečně připoutáno k sovětskému bloku jak svou polohou, svým sousedstvím s Německem, tak i hospodářský. Po dvacetiletí přizpůsobované čs. hospodářství závisí třemi čtvrtinami svého zahraničního obchodu na socialistických ze-
(Pokračování na str. 6)
Po větších politických změnách ve státě se můře považovat nolvý režim za bezpečnější až tehdy, když si zajistí pevnější hospodářskou základnu. Také nový liberálnější režim v Československu se bude snažit zajistit se hospodářsky. Nebude přitom ovšem záležet jen na vnitřních ekonomických reformách, ale ve značné míře i na reakci zahraničí — z východu i ze západu. V obou případech budou rozhodovat hlediska politická. Hospodářský postoj obou stran k Dubčekově režimu bude současně nej- jasnějším ukazatelem, jak která strana hodnotí |vývoj v zemi. Všimněme si zatím jen několika problémů,, ukazatelů,' které budou pravděpodobně řešit v brzké době vlády západních států, event. západní finančníci. Ukáže nám to, jakou mají důvěru v další vývoj v zemi, zda jsou o- chotni ulehčit pozici novému režimu.
Snad nejpoíitičtější z příštích hospodářských rozhodnutí Západu je otázka vrácení československého zlatého pokladu, který odvezli z Protektorátu Němci a který po válce zajistily Spojené státy.
Již v roce 1945 byla ustar/ena zvláštní mezinárodní komise k rozdělení zlatého pokladu Němců a ta uznala právo Československa na vrácení 43.5 tun zlata. Protože však nebylo nalezena všechno zlato, uloupené nacisty i v jiných okupovaných územích, přiřkla komise Československu později jen 24.5 tun,zlata. Z tohoto množství bylo vráceno do roku 1948 pouze 6.1 tun. Po únoru 1948 odmítly Spojené státy
Zlato a úvěrydát svolení k navrácení zbylých 18.4 tun a to a odůvodněním, že Československo nevyrovnalo nároky na náhradu za znárodněný majetek a- merických občanů. Podle čs. pramenů (Rudého práva) souhlasila ČSSR již v roce 1961 s výplatou náhrady za tento majetek, odhadnutý odborníky na 2 milióny dolarů, a čs. ministerstvo zahraničí Vyhotovilo obsáhlý dokument, v němž je návrh, jak vyřešit všechny vzájemné finanční a hospodářské záležitosti U SA á ČSSR, avšak Američané prý neprojevili zájem o vyřešení sporných otázek.
Rovněž posuzování očekávaných žádostí Československa o poskytnutí půjček a obchodních úvěrů na Západě a o doložku "o nejvyšších výhodách’ ’ k obchodní1 smlouvě s U SA, bude příznačné pro stanovisko Západu k Dubčekově Československu. Prof. O. Šik ňapř. řekl, že by ČSSR potřebovala od Mezinárodního měnového fondu úvěr 400 mil, dolarů, aby mohla zavést do tří let plnou směnitelnost čs. koruny. Československo se asi bude také ucházet o půjčku u. Mezinárodní banky a o obchodní ú- věry, které by mu umožnily velkorysejší nákup především moderního strojního vybavení1. V hospodářských úvěrech by mohlo nejvíc pom oci Západní Německo, které však bude pravděpodobně předem vyžadovat navázání plných diplomatických styků (po vzoru Rumunska a Jugoslávie). T o bude oivšem pro Dubčeka řešení choulostivější s ohledem na Východní N ěmecko. -sv-
Rozpaky moskevského vedení jsou pochopitelné, protože taková “ vlastní cesta k socialismu” , jakou nyní nastupuje Praha, se může zdát nebezpečná. Dubček a spol. ovšem zatím dělají vše. aby Sovětům presentovali nynější situaci v zemi co nejpříz- nívějL
Již ve svém prvním větším projevu po provedených změnách (16. března' na konferenci KSČ v Brně) zdůraznil generální tajemník KSČ, že "trvalým základem čs. zahraniční politiky je upevňování spojeneckého svazku se SSSR a posilování jednoty socialistických zemí” . Tuto zásadu opakoval Dubček později několikrát. Opakoval ji pak i v Drážďanech, kam byla narychlo svolána j edno- denní ' schůzka stranických a vládních potentá- tů “ socialistických států’ ’ (bez Rumunska), na níž se chtěli Brežněv,
Události posledních měsíců v Československu vyvolaly mimořádný a většinou příznivý ohlas na Západě, jak dokazují obšírné komentáře světového tisku. Vyvolaly ovšem ještě větší zájem v ostatních státech sovětského bloku, i když komunistické zpravodajství o tom je — s mírnou výjimkou R u munska a Jugoslávie — ¡velmi kusé. Hlavně Sovětský svaz se o československé "tiché revoluci” dlouho vůbec nezmiňoval, a potom dával přednost krátkým úředním zprávám.
H L A S D O M O V A 15. 4. 1968
Plánujete cestu do zim o')nebo máte v úmyslu pozvat své příbuzné na návštěvu? Obraťte se s důvěrou na
ODRATRAVÉL SERVICE
27-29 Elizabeth St., Melbourne, 3000. Telefon 6.2-2908
Poradíme vám, opatříme cestovní doklady azprostředkujeme bezplatně cestu lodí neboletadlem - kamkoli:'Za hotové nebo na splátky.
Mluvíme česky
“Dočkal jsem s é . . . Dočkal jsem se téměř po 20 letech, že opět ve Svobodném slově i v jiném tiská bylo k 7. březnu pár slov o našem prvním presidentovi Osvoboditeli T. G . Masarykovi. Význam a dílo T. O- M. je pro každého upřímného, poctivého Čecha žřvé. Celý vzdělaný a kulturní svět si váží našich prvních presidentů. Až teď , po 20 letech, můžeme opět svobodně vydechnout. A tak bych si přál, abyste i vy, a i Cs. strana socialistická dělali politiků trochu nezávislejší. Vytýkalo se první republice, že se dělaly chyby. Ano, stlaly se, ale našel by se dnes odvážlivec, který by chtěl tvrdit, že za těch posledních našich 20 let se chyby nedělaly? Myslím, že takový člověk by se nenašel. Ostatně stačí sledovat denní tisk posledních dnů, co všechno vychází Ven, jaké kardinální omyly se dělaly a děla j i A to jsme teprve na začátku. . . ”
O. Prokop, Náchod —■ Svobodné slovo, 14. 3. 1968STANOVISKO MASARYKOVY RODINY
Do redakce LD zaslaly vnučka Herbertía Masaryka pí. Charlotta Kotíková-Pocheová a dcery Herber- ta Masaryka dr. Anna Masaryková a Herberta Ma- saryková-Pocheová toto stanovisko své rodiny k názoru M. Švermové, vyjádřené 13. 3. 1968 na shromáždění pražské mládeže ve Slovanském domě: — Jménem rodiny i jménem pravdy považujeme za svou povinnost opravit onu část názoru s. M. Šver- mové na smrt Jana Masaryka, který vyslovila na večeru otázek a odpovědí Mladí se p ta jí. . . Uvedla V něm mylně, že akademický malíř Herbert Masaryk, bratr Jana Masaryka, také skončil sebevraždou. Zemřel dne, 15. března Í915 v plné síle ,35 let po krátkém těžkém onemocnění tyfem. Také nepovažujeme za taktní a nemůžeme souhlasit s formulacemi “nervová labilita” či “rodinné zatížení” , uváděnými v souvislosti s tragickým úmrtím Jana Masaryka, neboť nervové vyčerpání pí. Charlotty Masarykové v době první světové války, z něhož asi byla tato teorie ve vhodný čas vytvořena, nebylo zatížením, nýbrž zcela normálním a pochopitelným přetížením.
Lidová demokracie, 15. března 1968SLIBOVANÁ REHABILITACE ŠKOLSTVÍ
U příležitosti 20. výročí jednotné školy a letošního Dne učitelů (28. března) seznámil 22. března ministr školstvíprof. dr. J. Hájek pražské novináře s pohledy resortu na vývoj v této oblasti v kontextu dnešního obrodného procesu. Ministr prohlásil úvodem, že škola mimořádně pociťovala tíživost nedávného období — jeho deformace, nepravdivost a podceňování. Mezi deformacemi, k nimž od r. 1953 došlo . . . , jmenoval mj. nivelizaci vzdělání, diskreditaci polytechnické výchovy, vytrhování škol, žáků i učitelů na práce, které měli dělat jiní, byrokratický a nekvalifikovaný tlak na školy i učitele, doprovázený přízemním ekonomismem a prakticismem, podceňování úlohy vzdělání. Podle siov ministra usiluje naše školství ve stálém boji s konservatismem a dogmatismem o postupnou nápravu. . . Do budoucna — podtrhl — půjde o “rehabilitaci socialistické školy a socialistického učitele” . Vedení resortu je si vědomo dosavadních nedostatků a bere za ně i příslušný díl odpovědnosti. Hodlá postupně přikročit k nápravě všude tam, kde jen to bude Připravuj} se zásady a předpoklady pro rehabilitaci těch, kteří v oblasti školství byli zásahy (školských orgánů nevinně postiženi. Bude třeba zvažovat zejména křivdy, které se vyskytly v přijímání mládeže ke studiu, při vylučování ze studia, bezdůvodném odstraňování učitelů ze školských služeb apod.
Lidová demokracie, 23. března 1968ROZKLAD SVAZARMU
Na společné schůzi volených funkcionářů všech aeroklubů moravské oblasti byla v Brně znovu vyjádřena naprostá nedůvěra a nespokojenost s postojem UV Svazarmu ;k výsledkům prosincového a led-
štátnej moci na Slovensku vyohádzať zo zásady, že výkonná moc na Slovensku patří výkonným orgánom SNR na všetkých úsekoch štátnej správy a hospodářského riadenia, okrem věcí výlučné celoštátnej povahy, aicými sú najma liárodná obrana, zahraničná politika a měnové otázky,
obnoviť inštitúciu štátnych tajomníkov v postavení členov vlády v centrálnych orgánoch, ktorých posobnost’ je výlučné celoštátna, a to pri dodržaní zásady, že tuto funkciu bude zastávat’ představitel’ slovenského národa, ak je minister predstavitďom českého národa, a naopak,
politicky a ústavné vylúčiť možnost’ majori- zovať slovenský národ v štáťoprávnych vzťáhoch českého a slovenského národa a vo veciach hospodářského riadenia,
v duchu zásad sociali-
novéfao pléna ÚV KSČ. Na základě dlouhodobých zkušenosti členové nevěří, že by ÚV Svazarmu byl schopen provést opatření, která by umožňovala demokratizaci eelé organizace. Shromáždění zástupci.. se proto jednomyslně usnesli, že ustaví členstvem dávno požadované organizace na úseku letecké činnosti. Jde o «řízení voleného Aeroklubu ČSSR, který by byl volen oblastními a místními aerokluby. Byl ustaven Moravský aeroklub. Jeho prozatímní výbor tvoří zástupci jednotlivých aeroklubů moravské oblasti. Účastníci shromáždění žádali, áby tento výbor spolu s výbory Slovenského a Českého aeroklubu ustavily ústřední Aeroklub ČSSR, zvolili jeho prozatímní výbor, který by pak jednal s ÚV Svazarmu. Předsedou prózat. výboru Aeroklubu moravské oblasti je prof. dr. J. Vanýsek.
Rudé právo, 17. března 1968 STŘEDOŠKOLÁCI PROTI
ČS. SVAZU MLÁDEŽEKaždému musí být jasné, že ČSM v dnešní exi
stující form ě je organizací nevyhovující a zprofanovanou, bez vlivu a objektivního názoru, organizací formální a nic neřešící, ve své podstatě za nic neboju jící, organizaci epigonsky přejím ající všeobecnou angažovanost a nevyjadřující plné stanovisko a požadavky svých členů. Středoškoláci v ní m čll jen okrajové postavení. Proto požadují studenti této školy zřízení nové celostátní středoškolské a učňovské organizace mládeže, která by vyjadřovala zájmy a požadavky této sociální skupiny. Své požadavky a názory chtějí tlumočit na mimořádném sjezdu ČSM, jehož svolání důrazně žádají.
Manifest přijatý na mítinku 200 studentů střední uměleckoprůmyslové školy v Praze 3 — Mladá
fronta, 16. března 1968
Z L O B Í V Á S O Č I ? Bolí Vás hlava?
Noste brýle od O P T Á !
O P T OCapitol House, 113 SwanstonSt..
MELBOURNE, (vedle kina Capitol)8. poschodí Telefon 63 - 2231
DODÁME LÉKY VŠECH DRUHŮVašim příbuzným i bez lékařského předpisu, v nutných případech i telegraficky
- 4 -
"Tom uto ■ zásadnému usporiadaniu může z důvodov vhodného politicko - organizačného postupu ako organická súčasť a. vývinový stupen v najbližlom oBdobí predchádzať odstránenie najpálčivejšich nedostat- kov súčasného neuspokojivého stavu štáto- právnych vzťahov českého a slovenského národa v duchu Košického vlídného programu. V tomto případe má ústavný zákon, týkajúci sa kompetencíe slovenských nírodných orgánov, pre- dovšetkým:
oddeiiť v SNR orgány zákónodáraej moci od orgánov moci výkonnéj,
zvěru* SNR na území {Slovenska úplnú zákonodárná pravomoc, okrem věcí Ústavou taxativně zverených do výlučnej pravomoci Národného
! A r fM w a M w i i a j
pri vymedzení vzťahov jnedzi vládou ČSSR a vrcholným orgánom
stického internacionaliz- mu vytvořit’ podmienky na zabezpečenie všestranného hospodářského a kultúmeho roz vo j a spoluobčanov maďarskej a ukrajinskej národnosti.”
Vo vyhlášení SNR sa ďalej vyslovuje "pre- svedčenie, že federatív- ne usporiadanie státu posilní našu socialistická demokraciu a upevní Československu • státnost’ , založenu na zásadách bratstva a najužšej spolupráce našich národov a národností, ich jedno- značnej a neochvejnej oddanosti věci socializmu, priatePstva a spoje- nectva s 1’udom Soviet- skeho svazu i ostatných krajin socialistického společenstva’’ .
Vyhláseníe • tiež vyjadřuje "pevnú důvěru a presvedčenie, že celý slovenský národ, věrný odkazu Slovenského národného povstania, jednotné a odhodlané na- stúpi pod vedením ko- m u n istick ej stran y d o boja za uskutočnenie a utvrdénie progresu vo všetkých oblastiach náš- ho spoločného života, za rozkvet Slovenska á za silnú Československá socialistická republiku” .
Vyhláseníe SNR je dókazom toho, že snahy Slovákov dosiahnuť pri- sPúbené uznanie samo- bytnosti bolí Novotného vedením KSČ po dlhé roky násilím potlačova-
Na svojom zasadnuti dňa 15. marca 1968 plenům Slovenskej národněj-. rady "jednomysďne” schválilo vyhláseníe, podlá ktoréhp sa státoprávně postavenie Slovenska v Československu má vyriešiť na podklade federácie. Návrh, ktorý bol předložený Ústredným výborom KSČ a K SS na preroko- vanie v rámci tzv. akčného programu komunistickej strany, volá po skončení do*earjšieho "asymetrického’’ stavu, lebo vraj "principiálně nie je schopný vyjadriť a správné zabezpečiť státoprávně vzťahy dvoch rovno- právnych národov” (Pravda, 16. marca).
Vyhláseníe předvídá nové státoprávně usporiadanie v dvoch osobitných fázach: v p e ř e j £ázi by sa "v najbližšom období” (tj. do volieb db Národného zhromaždenia a Slovenskej národnej rady v novembri tr.) ústavným zákonom "odstranili najpálčivejšie nedostatky súčasného neuspokojivého stavu”, a v druhej fázi by sa "ešte v období príprav XIV. sjazdu KSČ (v r. 1970) vykonali přípravné práce pre takéto (federatívne) usporiadania v novej ústave ČSSR”. V o vyhlášení SNR, ktorého text uveřejnila Pravda zo 16. marca, sa hovoří najma:
SN R za federalizáciu ČSSRNávrh nového štátoprávneho postavenie Slovenska
né, čo muselo den zle působit’ na poměr obidvoch národov. Teraz Slováci, najma tiež slovenskí komunisti, majú možnost’ otvorene nastolit’ svoje požiadavky.
V o vyhlášení SNR sa- mom sa, pravda, volá len po odstránení "asymetrického stavu” , bez rozvádzania, ako má nové státoprávně usporiadanie vyzerať po stránke ústavnej - pokial’ ide o česku čašť státu. Avšak vo verejnej debate na Slovensku bolí v posled- nom čase hlasy, žiadajú- ce, aby v novom "symet- rickom’ ’ modeli slovenským národným orgánom na Slovensku od- povedali na českej straně národné orgány české. V tomto zmysle sa vyslovili napr. komunisti na Právnickej fakultě U K V Bratislavě (Pravda, 10. marca), národohospodář Prof. In g . V. Pavlenda v Pravdě z 12. marca, a delegát Právní ckej fakulty UK v bra- tislavskom rozhlase dňa 9. marca. A j Anton Tažký, člen Ú V KSS a povereník SNR pre národně výbory, naznačil takéto riešenie v interview, kto>ré odtlačil týž- deník pre politiku a kulturu Předvoj v čísle z 8. februára 1968.
Český historik Milan Huebl v televíznom programe dňa 8. marca sa tiež vyslovil v prospěch "skutočnej” federácie. Pfažskí vysokoškoláci - komunisti na svo- jej konferencii přijali text listu, adresovaného slovenským vysokoškolá- kom, v ktorom zdůraznili "význam slovenskej otázky pře riešenie celej našej spoločnosti” , pre- tože vraj "demokratizá- cia nášho života nebude skutočná, ak nedosiah- neme rovnoprávnost’ oboch našich národov”
(Pokračování na str. 6)
ČSSR v přímé řečiZADOSTIUČINĚNÍ
15. 4. 1968 H L A S D O M O V A - 5 -
Rukopis železnohorskýRukopis železnohorský si jistě vyslouží čestné místo v knihovně dnešních
mnichováků. Nejsem si zcela jist, zdali tu jde o morbidní případ čemeho, humoru nebo o zcela blatantní případ porajženectví, pod nímž se autor váhal podepsat. Fáma připisuje autorství Johnu Kennethovi Galbraithovi. Ať je tomu jak chce, ať je autorství kohokoliv, je jisté, že tato knížka je jednou z nejnemravnějších, jakou jsme dlouho měli smutnou povinnost číst.
Železnohorský rukopis předstírá, že je dílem americké skupiny, která byla pověřena americkou vládou, aby zkoumala ničivé následky světového míru na válečném hospodářství velké americké demokracie. Anonymní autor knihy tvrdí, že jeho dílo je vědecká studie skupiny odborníků, kteří byli povoláni americkou vládou, aby studovali otázky války a míru ve svobodném světě (s důrazem na americký hospodářský život).
Zkrátka řečeno: autor Železnohorského rukopisu převrátil všechny běžné morální statuty, aby docílil účinku. Je možné, že mnozí čtenáři jeho knihy budou mít smysl pro tento druh nejčemějšího humoru, avšak myslíme si, že většině lidí, kteří si spis přečtou, z něj bude zle.
Základní myšlenkou Železnohorského rukopisu je these, že mír a válka jsou životní podmínky, které samy o sobě nemají, žádné morální výhody.
Na stránce 45 tohoto mnich ováckého dokumentu se praví, že skupina amerických odborníků zkoumala podmínky světového míru. Zkoumala je přísně vědecky, aniž by přitom uvažovala o morálních problémech, spojených s myšlenkou války a míru. Celá these Železnohorského rukopisu je založena na tom, že mír jako takový je nepřirozený stav, zatímco válka udržuje hospodářský život v roVnováze.
Člověk si umí představit, jak se Clausewitzové a Bismarkové tetelí ve svých hrobkách, že jejich čas konečně nastal. Autora Železnohorské
ho rukopisu lze nej snadněji přirovnat k Ferdinandu Célinovi, duchovnímu otci tehdejších i dnešních mnichováků.
Autor našeho traktátu tvrdí, že skupina amerických odborníků byla povolána zkoumat otázky míru a války bez jakýchkoliv morálních zábran.
Dočteme se například, že tato imaginární skupina zkoumala problémy míru a války "bez ohledu na to, zda je otázka míru dobrá či špatná’ ’ .
Netřeba říkat,- že studie začatá v tomto smyslu dojde nevyhnutelně k názoru, že válčení je přirozený stav a mír je něco, co se vymyká přirozenosti lidstva.
Na ukázku, jak je Ž e leznohorský rukopis nemravný a zrádný, postačí tento citát: "Předešlé zprávy (patrně dané a- merické vládě - pr.) bra
ly zřetel na zásadu míru, důležitost lidského života, převahu demokratických institucí, způsob demokratického života, který dává většině lidí možnost žít slušně, dožít se v klidu a míru slušného věku.”
Železnohorský rukopis nebere na takové maličkosti zřetel. Ba naopak se chlubí, že tyto lidské požadavky neměly se studií co dělat.
Jenom sprostý mozek může napsat: "Válka dala starým i moderním společnostem spolehlivý systém, na němž lze plánovat národní hospodářství . . . Stálá možnost války ulpevňuje vládu. Válka jenom upevňuje vládní autoritu. Válka umožňuje lidské společnosti udržovat sociální a rasové rozdíly.”
Jenom cynická duše dovede položit rovnítko mezi mírem a válkou.
Závěr knihy je v tom, že válka je bohulibá a chytrá událost, která u- držuje národní hospodářství při životě.
Což je zcela marxistická linie, kterou podepsal sám Lenin.
Divíme se, že právě v Americe se najde předpokládá jícně vzdělanýspisovatel, který je ochoten vyměnit osobní svobodu za hrstku intelektuální čočovice.
Myslíme, že dříve nebo později by mělo být řečeno, že Amerika by měla být reprezentována jinými lidmi, než je autor této "science fiction” , a definitivně jinými lidmi, než těmi, kteří se derou k moci. Železnohorský rukopis je docela jasný příspěvek k anti-John- sonovské kampani.
Co zbývá napsat o pamfletu, který byl, jak říká obálka, v Americe potlačen?
Železnohorský rukopis je aktuální dokument. Osvětluje alespoň tu část americké demokracie, která se nehodlá hájit proti nepříteli. Ž e leznohorský rukopis dokazuje, že je ve Spojených státech pátá kolona, která se nezastaví před ničím.
Část tohoto názoru je nepochybně skryta v tradičním americkém izolacionismu, druhá část tkví možná v tom,
. že si Američané nikdy
VELIKONOCEJ O S E F H O R A
Také jsem se kdysi k tobě blížil za hlaholu zvonů, na zelené ratolesti padal květonosný dech.A pohledy milionů hořely y tvém utrpení, stoupaly jak ptačí hejna nad jezera střech.
List a květ a pták a vítr korunovaly den boží.Jenom stíny na zahrádkách ve tvar kříže kladly se,A jak vítr jimi houpal, ty tam, probodený noži, výškou mého snu jsi stoupal do nebeských bran.
Stromy vzpínaly své ruce, zvony v šat Svůj oděly tě. křídla krve nesla nás nad bolest a zmar.A jak jsem stál na úsvitě, jaro plakalo mi v rukou, syn člověka odcházel jím do svých legendárních jar.
FON-FONOVY TRAMPOTY\
Irka Ostravská, Brazílie
Sao Paulo se. šesti milióny obyvatel začíná být čistým městem, nejspořádanějším v Brazílii. Lze zde vidět mrakodrapy všech možných i skoro nemožných stylů, obchody přeplněné lidmi i zbožím, noviny, časopisy a knihy skoro ve všech jazycích.
Rua Augusta předčí Pátou Avenidu v New Yorku. Přepychové putiky — totiž “boutiques” —, noční podniky, bary, kina. Boulevard Svatého Ludvíka se stolky na chodnících se podobá pařížským ulicím a lze na něm vidět originální bítníky, homosexuály i normální lidi, lze slyšet, jak silné pohlaví popískává na to slabé . . .
Jsou tu jiné široké avenidy s divokým provozem, a o tom prqvozu bych chtěla napsat trochu podrobněji.
Až do roku 1966 si tu každý jezdil jak uměl, parkoval kde a jak dlouho chtěl. Zkrátka každý si to nějak zařídil, při čemž drzost nebo diškrece hrály velkou roli. Hlavně ta diškrece. Korupce vládne skoro všude a ve všem a proto jezdíte podle toho, jak platíte.
“Paulista” , itj. člověk žijící v mraveništi Sao Paulo, si průměrně vydělá ze všech Braziliánů nejvíce, ovšem nejvíce také utrácí. Počet aut roste závratně a není proto divu, že se ze saopaulského provozu stal chaotický salát. Došlo to tak daleko, že v určitých hodinách se vůbec nedalo jezdit podle jakýchsi dopravních předpisů, ale jen podle toho, jak si který motorista troufnul — třeba po chodnících a oddělovacích ostrůvcích.
Starostovi města proto nic jiného nezbylo, než se pokusit celý ten dopravní cháoz trochu' zorganizovat. K tomu účelu povolal z Ría znalce provozu, plukovníka Fontenella a dal mu plnou moc k samostatnému jednání, jakož i plnou záruku pomoci jak finanční tak morální. “Coronel” se dal hned s chutí do práce. Šel na věc systematicky a věci řešil někdy až drasticky.
“Fon-Fon” , jak tu začali plukovníkovi říkat, zřejmě rozuměl provozu, ale určitě nerozuměl saopaul- ské mentalitě.-Paulista, až na nějaké ty výjimky, je člověk mírumilovný a trpělivý, avšak špatně snáší, když mu chce někdo něco zakazovat nebo poroučet. Nebyl v městě ještě ani dva měsíce, když byl předvolán k veřejné diskuzi na televizi. Ta odborná diskuze o dopravě v městě pak vypadala asi takto:
“Deputada” Costa Neves, šedesátnice, proslulá “reprezentantka lidu” , spustila na uvítanou: “Corónele, vy jste ten největší padouch, co i sem kdy v životě potkala!”
Fon-Fon: “To js.te musela mít velké štěstí, protože nejste zrovna z těch nejmladších.”
To ovšem Costa Neves rozzlobilo, takže začala hystericky křičet: “Vy ničemo jeden, vy starý sprosťáku! Jste zvyklý jednat jako diktátor! Co si to v Sao Paulu dovolujete? Zapomínáte, že jsme tady v demokracii. Děláte nám jen hrozný zmatek v provozu, vy padouchu! Doufám, že se v tom zmatku sám ztratíte. Nebyla by vás vůbec žádná škoda!”
Fon-Fon (klidně): “Vaše exelence neví, co mluví.” Jeho klid ovšem nanejvýš rozčilil deputadu, zrud
la jako krocan a pokračovala: “Jste padouch a ničema! Jo, ničema, který ze sebe dělá chytráka a zatím nerozumí naprosto ničemu. Jste obyčejný podvodník a zločinec. A k tomu všemu ani nejste Paulista — jste Carioca (tj. z Ria, pr.).”
Tato odborná diskuze trvala přes tři hodiny a prakticky celé Sao Paulo tento poučný program sledovalo.
Kampaň některých zdejších lidí proti plukovníkovi mu zpočátku neškodila. Jeho odvaha a tvrdá hlava dokonce imponovaly i jeho odpůrcům. Nedělal si z ničeho nic. Klidně měnil směry ulic, jak uznal za vhodné. Někdy mu to vyšlo a někdy ne. Po provedených změnách si někdy motoristé pletli' cestu, jezdili třebas i několik hodin po městě, aby se z něho dostali, a nakonec se úplně ztratili ve vzniklém bludišti. Zkrátka, velké věci se rodí pomalu a těžce. *
Při své práci však udělal. Fon-Fon jednu fatální chybu: po nějakém čase se začal “strefovat” do mocných měštěnínů, ovládajících saopaulské finance a tím také politiku, a to nebylo na programu. Tvrdil, že majitelé dopravních společností (autobusů) a jiní boháči jeho reformu sabotují ze strachu pro zmenšení zisků. A tohle neměl říkat nahlas. Starosta města se pak tolik polekal následků, že Fon-Fona zbaběle odvolal. Jinak to ani skončit nemohlo!
I potom však vedl Fontenelle svůj boj dál, ovšem jen jako soukromý občan. Pak loni v červnu, při jednom z mnoha interviewů na televizi, ho ranila mrtvice.
Dnes, po více než půl roce, pojmenovali z vděku — asi proto, že umřel — po něm jednu ze saopaul- ských. ulic. Vdově předali slavnostně a za hlasitého chvalozpěvu “Zlatou knihu” města s portrétem manžela.
Provoz v Sao Paulu je však zase takový, jako byl dříve, — nebo jen snad o něco horší. Mnoho lidí nabylo znovu takovou dokonalost v jezdění po chodnících, že si jen výjimečně troufnou vyjet do vozovky.
K O N TIN E N TÁ LN Í RESTAURACEP r a h a
375 High St., St. Kilda, Vic. Telefon 94-5381
Otevřeno po celý den - obědy i večeřeTeplá jídla a občerstvení po celou noc Každý čtvrtek české domácí speciality
- Srdečně zve R. Danešová
neuvědomili zodpovědnost, která je jejich v našem svobodném světě.
Byli bychom rádi, kdybychom mohli předstírat, že takové knihy, jako je Želestoohorský rukopis, jenom posilují demokracii. Obáváme se však, že takové knihy
působí jako zápalné střely, vrhané d* našeho tábora.
Železnohorsícý rukopis je kniha, která je příznačná době, v níž žijeme. Je to nejenom evangelium mnichováctví, ale i bible izolacionizmu.
jun
Report From Iron Mountain On The Possibility And Desirability of Peace,Macdonald, Londýn 1968
H L A S D O M O V A 15. 4. 1968- 6 -
VILÉM, GRAN EMBUSTERO, VENEZUELA M u žv y c h y t r a l é h o s r d c e
(Pokračování)“No, seňorito, bolí mě břicho. Nemohu proto ani
jíst,” usmíval jsem se.Ona se také usmála, pohlížejíc na mne svýma
chladnýma, ale upřímnýma očima.Stará si kroutila cigaretu, bručíc jakoby jen pro
sebe: “Zachlazení břicha. Pomůže odvar z makovic.” Dívka odešla připravit odvar.Rozhlédl jsem se kolem. Jasný mír obklopoval
mé zmučené tělo. Růžové vrcholky se rýsovaly na průhledném bleděmodrém nebi, klidném a krásném. Říčka zpívala svoji sráznou píseň mezi kameny svého lože a ovečka bečela sladce a dlouze ve snědém náručí chlapců.
V ranču jsem se zařídil pohodlně. Život plynul klidně. Jídla bylo do sytosti. Síly se m i vracely. Ztloustl jsem. Na bradě narostl mi plnovous. Cítil jisem se zcela volný, ačkoliv jsem věda dobře, že tři hodiny odtud byla kasárna ochrany cordiller. Ale to mne neznepokojovalo. Nebyl jsem pro vojáky důležitý, aby mne pronáisledovali 1» těch čertovsky skalnatých horách, ježto můj zločin byla jen hospodská hádka, jakých se přihodí v kantinách tisíce.
Jak příjemně přicházelo poledne, s chutnými pokrmy připravovanými Vívian. Dobře jsem si všiml, že na mne hleděla útlocitnýma něžnýma očima a proto jsem si předsevzal, že z této náklonnosti vytěžím úměrný prospěch.
Vívian a je jí maličtí bratři byli m ojí oporou proti stařeně, v jejíchž očích ostrého pohledu se chvěla nevraživá nedůvěra.
“Jednoho dne bude žádat, abych zaplatil za své jídlo a krmivo koně,” bručel jsem, “ ví Bůh.” Lem- vě jsem odmítal na to myslit. Učinil jsem nedbalý posuněk, směs opovržení a nechuti.
Žil jsem život zvířecí. Jedl jsem do sytosti a potom, přejedený, jsem ulehl na znak do stínu. Někdy, když mi lenivost dovolovala,' jsem natáhl ruku a jedl banány, jež Vívian podstrojila na dosah. Pak jsem tvrdě usínal, hlučně Chrápaje. Větřík pohrával mým dlouhým vousem, jednotvárná píseň říčky naplňovala průzračný klid horského vzduchu, a vzadu za rančém třpytící se oči Vívian vlhly slzami, obdivu nad mým statným tělem rozloženým v zděném stínu. Beznadějný neklid hlodal v jejím těle. Podivná slabost zriehybňdvala je jí údy, tvrdé a snědé, se svaly jakoby mladého muže. Nedosáhla klidu, dokud-se nepřiblížila ke mně, vyspávajícímu siestu. V mé společnosti se cítila veselá a spokojená mým žvatláním a šprýmy.
Byly chvíle ticha, v nichž cítila divoký tlukot .svého srdce trápeného plachým přáním, aniž bý nalézala, v mých očích teplý třpyt porozumění.
“Podívej se, Vívi,” řekl jsem, “podívej se na to kúře, co se na nás dívá tak ustrašeně. Asi si myslí, že jsmě snoubenci.”
Usmívala se šťastně, aniž na mne pohlédla _Od několika dnů jsem pozoroval v očích stařeny
netajený hněv. V jejích neklidných, podezíravých pohledech se chvěla útočná nenávist. Moje nestydaté; záměry, už jí . zřejmě nebyly tajemstvím. Byl jsem vetřelcem, který se zmocnil vlády i majetku. Čekala netrpělivě, že některý pastor přinese zprávu o. návratu jejího staršího syna z Kolumbie. Sama už iriií poslala'.vzkaz ohledně' vetřelce, jehož nebylo možno žádným způsobem vystrnadit, í Tak jako stařena netajila svůj hněv, tak Vívian
netajila svoji lásku. Bez-odmluvy nechávala matku, alby mě hanobila, mluvíc o mé hltavosti a mém podvodném • úsměvu. Bez účinku byla i noční kázání, když obě uléhaly ke spánku. Matčiny nářky'vždy končily větou: “Nevíš. Ten cizinec je falešnější než Jidáš.” - -
Každé je jí slovo padalo’ do srdce Vívian jako vločka sněhů, jako ledová krupička, neúprosně, zkázo-
Daleko od Moskvy?
Provádíme veškeré práce opticképřesně, rychle a za levné ceny
573 Hampton St. Hampton, Vic.
Telefon 98-5756:
Optical Service
nosně. Převracela se zoufale na lůžku, zavírala oči a tiskla dlaně na uši, ve snaze uniknout hlasu věštícímu zlo, hlasu mísícímu hořkost do jejího štěstí. Leč uvnitř svého nitra zakysla se slepým, se svým opravdovým rozhodnutím. Milovala a nebylo síly, jež by ji odloučila ode mne.
Její rančo, je jí bratří i je jí matka, přes nemírnou spořivost a nekonečná noční kázání, byly pouty, z nichž se nikdy nemohla vyprostit, jichž se nemohla zříci. Oni byli krví je jí krve, a Vívian umírala zármutkem při pouhém pomyšlení, že by se měla s nimi rozloučit, .změnit život, i když za pohodlnější a příjemnější.
Ale nyní se v ní rodila neznámá duše, velkomyslná, obětavá, plná dobroty a shovívavosti. Rodila se láska v pozadí jako rdící se růže, stydlivě, nabývala tvaru otázka: “Kdy mi řekne, že mě má rád?”
Přes je jí velikou lásku k matce a bratřím, krev odpovídala vítězně. Zaplavena příbojem života, opakovala si: “Jdi s ním, jdi s ním, blázne!”
Jednoho rána se mnou odešla.Když na břehu říčky prala prádlo, svěřila mi
tajemství svého zármutku, nutnost mého odchodu, protože jeden pastor přinesl novinu, že se je jí starší brate- brzy vrátí domů. O své lásce se nezmínila. Říkala to, jakoby mne chtěla velkodušně varovat. Její bratr byl člověk drsný, nepromíjel dluhů, a můj život, uprostřed hor, byl v nebezpečí.
Chladně, bez lásky, jen abych prodloužil prolhaný podvod až do posledního okamžiku, pravil jsem pokorně: “Už bych byl odešel dávno, kdybych tě neměl rád.”
Vívian nezapomněla na nic, připravujíc svoji svatební cestu. Horečnatě snesla zásoby potravin na několik dní, podezíravě pozorujíc svoji matku, jež jako obvykle bručela výhrůžky a nadávky.
V tichu jařte osedlali koně a s prvním rozbřeskem dne jsm e se vydali na cestu. Nebe zaplavené mlhou pozlacenou vycházejícím sluncem dodávalo cordille- ře mírné a sladké vzezřeni. Koně kráčeli dlouhými kroky po kamenitých stezkách s onou živou jistotou horských koní. Chvílemi jsem povoloval uzdu, abych třením . rozproudil krev v přestydlých r ukách . Němý, v sebe uzavřený, se stisknutými zuby, vnímal jsem s odporem pronikavou svěžest vzduchu, jenž v tichu rána zdál se tvořit nezměrnou skleněnou klenbu nad horami
Vívian naproti tomu zvyklá onomu drsnému životu byla zcela klidná. Její nevinné oči % obracely na mne s bázlivým pohlazením lásky- Rozmrzele jsem ji po očku pozoroval, a je jí spokojenost mnepřiváděla z míry. Zřejmě věřila, že je m ojí naprostou pani, řídíc pochod s pitomou jistotou. Na hlavě, na svých tuhých vlasech mestizy, měla posazen, c komickou vážností slaměný klobouk. Tato zábavná podrobnost změnila m oji zlost v kruté přáni vysmát se jí, vyčíst jí je jí špatný vkus. MH jsem tisíc chuti zbavit se jí rázem. Pohodnout ostruhami koně a říjet. Mé přání vzdálit se byio velmi živé a sďné. Krutý smích bublal mi na rtech. A le včas jsem i uvědomil, že je jí kůň nese zásoby jídla. Utěšoval jsem se: “Však se naskytne příležitost zbavit se jí.”
Můj podmračený pohled, m oje lenost a tajemství mého dřívějšího života ji připomínaly, uprostřed jejího nadšení citů, matčina slova: “Vívi, pozor, cizinci se zdají navenek jakoby nic, ale uvnitř ukrývají lišku!”
Tyto pochyby ale nezabraňovaly Vívian, aby mě milovala. Byly to záblesky rozvahy v bláznivém vzplanutí krve.
Vívian jela první. Její kůň s neúnavnou jistotou stoůpal sotva znatelnými stezkami-. Svůj krátký krk natahoval dopředu, funě a supaje, dychtivě vzpíral svá malá kopyta mezi hladkými a pohyblivými kameny, ,
Vystoupili jsme na samý vrcholek hory, opuštěný a nechráněný. Vítr tam fičel s ječivým hvízdáním podlé své chuti, neúnavně, nasycen jemnou le dovou tříští a jeho nárazy byly takřka viditelné. Několikrát jsem se pokusil promluvit, leč nápor větru ihned odnášel všechny zvuky, sotvaže opustily ústa. Unavený větrem, zlostný, klnul jsem opět svému psímu osudu. Přál jsem si ve svém zoufalství tuláka srazit vaz v některé z propastí číhajících po obou stranách cesty.
Pokračování příště
(Pokračování se strany 3) mích, a přeorientování nelze provést v krátké době.
Je tedy jistě jiná věc nálada lidí a jiná zase holá skutečnost života komunistického státu. Náladu obyvatelstva doma vystihla asi odpověď spisovatele J. R. Picka na anketu Literárních listů (7. 3.) nazvanou 1. Odkud?, 2. S kým?, 3. Kam?. Napsal stručně:1. S Bedřichem Smetanou (Z českých luhů a hájů), 2. S Aloisem Jiráskem (Proti všem), 3. S Vasilijem Ažajevem (Daleko od M oskvy).
Nálada lidí v jednom ze soudružských států by. nemusela tolik zajímat Moskvu, kdyby se vybíjela jen vnitřní kritikou, zaměřenou převážně na minulost, a kdýby bylo jisté, že se kritika, akční programy a , všeobecné uvolnění nepřenesou do sousedních států a nakonec i do Sovětského svazu. Demonstrace polských studentů naznačují, že by se eventuelním tamním "liberálním komunistům” nemuselo dařit držet vývoj spolehlivě pod kontrolou, jako WC to zatím daří "obrozené” Komunistické straně Československa.
Největší obavy ze "Spatného vzoru’ ’ projevují zatím východní Němci. Přímý útok hlavního stranického ideologa Kurta Hagera, který pronesl k shromážděným německým filosofům, vyvolal v Praze hodně nelibosti a byl příčinou formální stížnosti praž
ského vedení u Ulbrich- tovy vlády. Rovněž okolnost, že východoněmecké úřady zarazily vydávání propustek k turistickým návštěvám Československa, byla přijata v Praze dosti nevrle.
Také Poláci projevují nervositu, která je zřejmá např. z vypovězení čs. novinářů, z odmítnutí návštěvy zástupců čs, studentů aj. Varovnéhlasy proti "čs. experimentu” se ozývají i z Maďarska.
Moskva stále ještě vyčkává. Došly sicezprávy o pohybu sovětských jednotek ve V ýchodním Německu aMaďarsku, ale hlášené "manévry” poblíž čs. hranic už byly zase odvolány. Moskevští vůdci zřejmě důvěřují komunistickým vůdcům dnešního Československa a - přes všecnny zprávy o kritice a o velkém u- volnění tamního života - právem.
Z prvního komentáře o změnách v Československu (H D č. 6) opakujeme:
"Zbývá ovšem naděje, že režie někde pochybí, že se události (v celém komunistickém bloku) nezastaví ani před rozhodnutím komunistických režimů.” -sv-
SWISS TRAINED WATCHMAKERS
K. E b n e r 19 York St.,
S y d n e yvchod do Wynyard Sta. naproti pohyb, schodům)
Telefon 29-7543
FEDERALIZACIA(Pokračováni se str. 4 ) a "slovenská otázka je vlastně otázkou českou ’ . Pražskí vysokoškoláci ponukli "všetky svoje informačně prostried- ky” na "náležité infor- movanie českej veřejností” o otázkách česko - slovenského poměru. (Pravdi, 12. marca).
Povojnové ústavno- právne poscavenie Slovenska, vychádzaj úce z Košického vlídného programu ("Program Národního frontu Čechov a Slovákov” ) z 5.
Veškerá POJIŠTĚNÍ odborně provedou
R. C. Kugler & AssociatesInsurance Brokers Tel. (Melb.) 95-2421
958 Nepean Highway. M OORABBIN, S. 28.
apríla 1945, sa zakladalo na Slovenskej národnej radě so zákonodárnou mocou vo veciach čisto slovenských a zo Sboru povereníkov„ s mocou výkonnou. Po vol’bách do Národného zhromaž- denia y máji 1946 sa však právomoc týchto slovenských - národných orgánov postupné oklie- sňoívala a najma tzv. "tretia pražská dohoda” tuto právomoc citďne obmedzila. Nakoniec bol Sbor povereníkov Ústavou ČSSR z r. 1960 vůbec zrušený a právomoc Slovenskej národnej rady bola podstatné ohraničená, takže sa stala orgánom viac-menej len na papteri. FEI
15. 4. 1968 H L A S D O M O V A - 7 -
K SNĚMOVANÍ ZAHRANIČNÍCH VOJÁKŮ V PRAZE
Dne 17. března se sešli bývalí vojáci jak z Východu tak i ze Západu ve velkém sále Slovanského domu v Praze, kdě žádali o nastolení skutečné demokracie a o nápravu spáchaných křivd. Poprvé po 20 letech pozvedli svůj hlas proti bezpráví v Československu veřejně bojovníci od El Alameínu, Sokolova a Dunkerque i čs. letci z Anglie. Tomuto shromáždění asi 2.000 osob předsedal plk. V. Kužel. Když ve svém zahajovacím projevu oznámil, že se dostaví o něco později též bývalý velitel našich letců ve Velké Británii generál RNDr. Karel Janoušek, tu na upozornění z pléna, že dr. K. Janoušek je nyní jen vojínem v záloze, plk. Kužel odpověděl: “Pro nás je a vždy bude generálem.’' Radujeme se, že naši kamarádi doma mohou konečně vyjádřit své stanovisko, které je shodné s naším v exilu. I my doufáme, že bude provedena důsledná rehabilitace všech, kteří byli v, minulých 20 letech neprávem postiženi. Zajímá nás — namátkou — též osud gen. Jana Syrového, gen. S. Vojcechovského a gen. B. Přikryla, býv. vel. 2. čs. paradesantní brigády v SSSR, jakož i osud všecn neprávem postižených čs. občanů, včetně Podkarpa- torusínů, deportovaných proti jejich vůli.do Sovětského svazu.
Za ZÚ Čs. oíbce legionářské v AustráliiJ. Novák, Sydney
KUS ŽIVOTA TĚŽKÉHOUveřejnili jste před časem (č. 3 z 5. 2. 68, p. r.)
Juniovu kritiku Javorová “Kusu života těžkého” . . . Dovedu pochopit, že kritik ještě daleko víc než čtenář má plné právo, aby s některou knihou souhlasil a jinou odmítl. To platí i o Juniovi a předmětu jeho kritiky “Kusu života těžkého” . Četl jsem Ja- vorův “námět k románu” a řekl jsem o něm své mínění, které nikomu nevnucuji. Po mém soudu se Javor pokusil zachytit tři nejdůležitější období našeho života po zániku republiky: okupaci, konec války a tři léta poměrného klidu, “vítězný únor” a odchod do exilu. V jeho podání jisesm našel mnoho pravdy a nesouhlasil jsem pouze se závěrem knihy, který jsem považoval za málo logický a nepravděpodobný. Kdyby se Junius omezil na to, že by řekl pravý opak a Javorův román prostě odmítl, řekl bych, že má právo na svůj úsudek. S tím, co však napsal jako “kritiku” , zásadně nesouhlasím: jeho kritika je naprosto nekolegiální a v literatuře neobvyklá. Dohiníval-li se, že kniha je “totální katastrofa ” , pak mohl dát výraz svému přesvědčení tím, že by ji byl prostě ignoroval. Místo toho dává Junius Javorovi bohorovnou lekci, při níž nezapomněl poznamenat, že ani Jan Vrba není pro něho pořádným spisovatelem. Jestli to ovšem prohrává u Junia i sám Vrba, pák se ovšem nelze divit, že tak hned se mu někdo nezavděčí. Na naprosto neobvyklý tón jeho “(kritiky” však hned tak nezapomenu.
František Třešňák, Toronto
V A L N Á H R O M A D A Československého národního sdružení v Sydney
se konala dne 21. března 1968 v radnici v Paddingto- nu. Kromě běžné agendy a referátů o vykonané činnosti bylo jednáno o situaci a jednotě exilu v jubilejním roce 50. výročí založení Československé republiky. Na další období byli zvoleni: předsedou dr. Bedřich Mikl, místopředsedou dr. C. R. Sudek, jednatelem dr. Petr Lánský, pokladníkem Jiří Vlažný, organizačním referentem Frant. Kubinyi, kulturním ref. Bedřich Kabriel st., sociálním ref. Běda Kabriel, členy výboru Julie Balzarová-ŠUlcová, Jana Kab- rielová, Arnošt Krejčí a Jiřina Míklová, revísory účtů Marie Kadavá a Karel Saltman.
F Ě A T I L Í H L E D A J Í :Ladislava Hrbka (alias Janovský) nar. 6. 5. 1913
l v Uhlíř. Janovicích - neb kdo by o něm věděl, Zdeňka Sýkoru z Rožmitálu, Jaroslava Herzana z Libně a Ladislava Koláře, nar. 28. 8. 1936 v Častoniclch u Klatov.
¡ČS. KLUB V QUEENSLANDUkoná řádnou valnou hromadu v neděli dne 21. dubna 1968 ve 2. hod. odpoledne na pozemku klubu " Brisbane. Po ukončení bude podáváno občerstvení a pak bude volná zábava. Informace: Box 165, P. O. North Quay, Qld.
Velký výběr vín, lihovin a piva (včetně Plzeňského)
dodáme kamkoli v Austrálii za velkoobchodní ceny
Ceník na požádání
J..KINDA & CO. PTY. LTDcr. Jonas <& Victoria Sts., Richmond, Vic.
Telefon: 42-4732 .nebo: 104 Millers Rd., Nth Altona, Vic. (314-6281)1
— V USA oslavil sedm- desáťku jeden z nejvýz- namnějších čs. literátů v exilu dr. Ladislav Radim- ský (Petr Den).— Rada svobodného Československa vydala dlouhé prohlášení k událostem v Československu, v němž se praví mj.: “Vyslovujíc potěšení nad tím, čeho už bylo dosaženo, RSČ doufá, že český a slovenský lid překoná ú- spěšně potíže a problémy, jež s sebou údobí přestavby nepochybně ještě přinese, že najde správné řešení k vybudování opravdové demokracie, na níž bude moci být právem hrdý a jež mu už nikdy nebude odňata. Kéž by toto veliké a odpovědné dflo mohlo být dokončeno k letošnímu 501etému výročí zrodu čs. samostatnosti! Bylo by to jistě to nejkrásněj- ší oslavení tohoto významného jubilea.”— Redaktor Svobodné čs. tiskové služby (FCI) v Londýně - Josef Josten podnikne v květnu a červnu přednáškovou cestu po USA a Kanadě.—Dr. V. FanderUk bude přednášet v květnu na sjezdu profesorů historie Slovanů na universitě ve Vancouveru v Kanadě na téma “Irští misionáři a jejich vliv no pokřtění Slovanů v území dnešní
ho Československa” . Dr. Fanderlík dokazuje, že Češi byli už dávno pokřtěni,' když přišli Cyril a Metoděj na Moravu. Již v 8. a snad i v 6. století bylo křesťanství v Čechách obvyklé.— V Perthu v Západní Austrálii tragicky zahynula 211etá Anna Zajíčková, jejíž rodiče žijí v Glenibrook v NSW.— V Chicagu zemřel ve věku 54 let čs. exulant Vladimír Pospíšil. Z Československa uprchl teprve v r. 1966, když předtím prožil 16 let v komunistických žalářích. Po Ú- nořu byl v Olomouci odsouzen k trastu smrti.— V Chicagu rovněž zemřel Václav Kubíček, člen předsednictva ČsN- RA, člen RSČ, Svazu důstojníků v exilu, předseda Besedy J. V. Frič atd.— V Torontě zemřel po delší nemoci 471etý Jozef Kwoka - Waliker, čs. exulant z Košic, který žil od r-. 1950 v Austrálii. Při cestě do Kanady v září m. r. onemocněl, podrobil se tam operaci, ale nakonec nemoci podlehl.— V Mnichově zemřeli: ve věku 69 let zakladatel filmových ataliérů na Barrandově Miloš Havel
' a 451etý bývalý příslušník. čs. armády v AngliiK. Hruška. ČS/St./HD
ČESKÉ O CH O TN ICK É D IV A D L O V MELBOURNE sehraje v pátek 10. a v sobotu 11. května 1968
V N A T IO N A L THEATRETTE, 316 TO O RAK RD., STH. YARRA s p o l e č e n s k o u k o m e d i i F. TETAUERA
M I L O S T N Á M A M E M I(Premiéra hry byla v r. 1938 v Komorním divadle v Praze. V hlavních rolích účinkovali: Štěp- ničková, Korbelář .a Veverka)
’ Režie: A. Rosenfeld Výprava: J. SkražnýOsoby a obsazení:
Dagmar Holasová — H. Rosenfeldová, Ivan Junek — B. Tomeček, P. Schoenfeld — Š. Bravenec, Boža Junková i— J. Tůmová, Ella Kavalírová — S. Hellerctvá, číšník — E. Svoboda.
Podrobnosti na programech v divadleVstupné $ 1.00 Začátek v 8 hod. večer
SPOJENÍ: z City elektrikou č. 8, zastávka 29 (roh Clara St.) Reservování míst: tel. 379-2156 (Rosenfeld) nebo 393-1240 (Skružný)
Malý oznamovatel
STARŠÍ PÁNÍ hledá uby- tování v české rodině v Melboume (zařízený nebo nezaříz. pokoj). Event. malá pomoc v domácnosti. Telefon (v prac. době): 34-3700.KADEŘNICI plně kvalifikovanou přijme kadeř, salón ve venkov, městě NSW. Dobrá mzda. Zn. “Výhodné podmínky” do HD.STARŠÍ PANÍ z Austrálie hledá spolucestujícího do Československa. Zn. “Vánoce 1968” do HD
VITE, žemůžete letět luxusním džetem
Z AUSTRÁLIE D O V ÍD N Ě A ZPĚ Tve skupinách (Affinity Groups) aspoň 15 osob Z A Z V L Á Š Ť SN ÍŽEN É JÍZD N É ^ 821.40,
čímž ušetříte $ 352.00 za osobu. P o d r o b n é i n f o r m a c e
ochotně sdělí
ALM ATRAVEL SERVICE
330 Little Collins Street, MELBOURNETelefon: 63 4001 — 63 4002
I Odebírají všichni vaši i čs. přátelé Hlas domova?
Zajistěte, aby měli všichni členové vaší rodiny provedeno roentgenování plic. Kdokoli může mít tuberkulózu — můžete být jejím nosičem a přenést ji na ostatní. Je zvlášť důležité, aby se starší členové rodiny podrobili tomuto rychlému, jednoduchému zjištění. T.B. se dá léčit snadno a rychle. V případě potřeby delšího léčení, vyplácí se živitelům rodin státní pense. Roentgenování je zdarma. Denní listy oznámí, kdy bude roentgen prováděn hromadné ve vaši čtvrd nebo
městě.
The Victorian Tubereulosis Association, 406 Lonsdale St., Melbonrue
Dopisy redakci:
4 AK RY PO ZEM K U (buš) za jt 2.000
v prostoru Healesville - W oori YallockTiché, odloučené místo. Dva stálé potoky v průčelí. V sousedství reservace Board of Works. Divoká příroda, vallaby aj.
Deposit $ 500, splátky $ 10 týdně Volejte majiteli: 32-3706,
po hod. 63-4291
H L A S D O M O V A 15. 4. 1968- 8 -
SPORT DOMA I V CIZINĚŘídí K a r e l J a n o v s k ý , Mnichov
Rozhodnutí teprve v posledním kole ligy
Jihlava hokejovým mistrem ČSRV nejdelší a jedné z nejúspéšnějších čs. hokejových sezón historie skončily ve středu 27. března
ligové boje a v dubnu jsou ještě na pořadu závěrečná střetnutí 3. ročníku Poháru mistrů evropských zemí. O mistru ligy se rozhodlo až teprve v posledním, 3j>- kole mezi obhájcem mistrovského titulu Duklou Jihlava a ZKL Brnem. Jihla va nastupovala k zápasu na brněnském ledě s dvoubodovým náskokem, musela však získat alespoň bod, aby se podruhé stala přeborníkem republiky. Před zcela vyprodaným hledištěm 12.000 diváků se sice ZKL Brno dvakrát ujalo vedení (Kepákem 1 : 0 , Machačem 2 : 1 ) , nakonec se však muselo spokojit jen s remisou 3 : 3 , která stačila Dukle k obhájení titulu mistra ČSR. Střetnutí' bylo dramatické do posledního hvizdu rozhodčího Bucaly. ZKL Brnu se teprve 2 i minuty před koncem utkání »podařilo Potschem vyrovnat na 3 :3 , vsadilo pak vše na jednu kartu, odvolalo z ledu brankáře Nadrchala a chtělo za každou cenu dosáhnout vítězné branky, která by znamenala přebornický titul. Jihlavští se však skvělou taktikou ubránili.
Jihlavští hokejisté se stali mistry republiky za sloužené, neboť konec ligy je zastihl ve velké formě, ha rozdíl od. ZKL Brna, kterému chyběli v několika důležitých zápasech zranění Jiřík a Kepák. O titul mistra republiky se zasloužili: brankář Hovora, - obránci Suchý, Neubauer, Trachta a Šmíd, - útočníci: Klapáč, bratří Holíkové, - Hrbatý, Kochta, Augusta, - mladý Klapáč, Balun, Vorlíček, s trenérem mužsitva Jaroslavem Fittnerem.
Zatímco o sestupujícím Chomutovu bylo rozhodnuto dávno před skončením 1. ligy, určilo 36. kolo kromě mistra i tým, který obsadí 3. místo a m á nárok na zájezd do zámoří (do Kanady a USA), který se má uskutečnit na podzim. Je jím pražská Sparta, která v prvé polovině ligy byla Jihlavě i ZKL, Brnu rovnocenným soupeřem, pak však měla sérii porážek, a jen tak tak si, uhájila 3. místo před Bratislavou.
Celkově možno říci, že í. čs. hokejová liga ročníku 1967-68 přinesla celou řadu zajímavých a hodnotných bojů, hlavně v prvních dvou třetinách hoke
jového maratónu, kdy zápasy měly skvělou úroveň. Diváci, kterých přišlo na “mistráiky” 1,047.680 (průměr 5.660 na jedno utkání) viděli 1.363 gólů. Nejvíce jich nastřílel Havel z pražské Sparty (39), následován bratislavským Nedomanským (33) a jihlavským Klapáčem (29). Hrálo se mnohdy dosti ostře, o čemž svědčí i skutečnost, že si hráči odseděli na trestné lavici 3.118 minut.
Konečná tabulka: 1. Jihlava 59 bodů, score 186 : 81; 2. ZKL Brno 57 b„ score 169 : 99; 3. Sparta 47 b., 4. Bratislava 46 b., S. Kladno 38 b., 6. Zlín 29 b., 7. Litvínov 26 b., 8. Pardubice 25 b., 9. Košice 25 b., 10. Chomutov 8 bodů, score 91 : 207.
Sezóna vyvrcholí finálovými zápasy 3. ročníku Poháru mistrů evropských zemi, ve kterých se spolu ještě dvakrát střetnou mistr ligy Dukla Jihlava (vyřadila v semifinále Dinamo Východní Berlín 5 : 1 a 5 :4 ) a obhájce trofeje ZKL Brno (vyřadilo v semifinále Klagenfurter AC-Oelovec).
OTEVŘENÉ TURNAJE
Pražští fotbaloví fanoušci, /kteří očekávali, že v jarní polovině 1. čs. ligy se. týmům hlavního města republiky bude lépe dařit než v podzimní části soutěže, muiseli být v 15. kole (2. kole jara) velmi zklamáni. Hráči čtyř pražských ligových mužstev nedali ani branku a získali pouze 1 bod. “Čest” zachránila Dukla Praha, která doma na Julisce uhrála s Lokomotivou Košice alespoň bezbrankovou remizu. Vojáci sice hráli téměř celých 90 minut na polovině soupeře, jejich, útok rozehrával však míče pomalu a do šířky, raději zpět než kolmo dopředu, a když přece jen se dostal do střelecké pozice, zmařil jeho snahu košický brankář Holeš, nejlepší hráč na hřišti. --- Smutní však byli zřejmé v prvé řadě příznivci Sparty, která prohrála v Trenčíně s “podzimním mistrem” Jednotou Trenčín 0 :3, a to prý porážka “rudých” byla ještě hodně lichotivá. — “Červenobílí” přenechali doma oba body Tmavě, když před 23.000 diváky prohráli 0 :1 brankou vstřelenou v 60. minutě Adamleem. — Sestupem ohrožený Bohemian« pronásleduje smůla. V Teplicích hrál celkem dobrou kopanou, stačily však dvě chyby sluncem oslněWého-brankáře Řediny a odejel s porážkou 0 : 2. — Téměř 20.000 diváků přišlo v Plzni s nadějemi, že jejich mužstvo Škoda Plzeň získá v zápase s In- terem Bratislavá • první jarní body a udrží si tak íkrdk v boji o záchranu. Domácí udávali dlouho tempo hry, ale nakonec převzali iniciativu hosté a zvítězili — i když šťastně — 2:1. — Jarní premiéra VSS Košice (zápas 1. jarního kola se Spartou byl pro nezpůsobilý stav hřiště odložen) zastihla útok VSS ve velké formě. Košice zvítězily doma nad Ži- linou 3 :0. Ostrava ponechala Oba body v Bratislavě, kde podlehla místnímu Slovanu po oboustranně nevalné hře 0:2.
Sportovně technická komise ústřední sekce čs. kopané rozhodla, aby za nedohraný zápas 1. kola jara Tmavá — Slovan bylo přiznáno vítězství 3 0 Slovanu, který se tím dostál do čela ligy.
Ligová tabulka: 1. Slovan Bratislava 20 bodů, sco- re 27 :13; 2. Inter Bratislava 20 b., score 33 :21; 3. Trenčín 20 b., score 29 :19; 4. Trnava 18 b., 5. VSS Košice 16 b., 6. Lok. Košice 15 b., 7. Dukla Praha 15 b., 8. Teplice, 9. Žilina , (po 14 b.), 10. Ostrava 13 b., 11. Sparta, 12. Slavia (po 12 b.), 13. Plzeň 11 b., 14. Bohemian® 8 bodů, score 14 :29.
1. povoluje se uspořádat omezený počet “otevřených turnajů” , tj. turnajů, ňa kterých mohou startovat jak tenisté amatéři tak i profesionálové, — a to je beze sporu revoluční krok.
V Paříži se v posledním březnovém víkendu sešlo přes 100 zástupců 65 národních tenisových federaci, aby na tomto mimořádném zasedání Světové tenisové asociace rozhodli o,budoucnosti tenisu. Schválili tyto body:
2. Za “otevřené turnaje” budou považovány: mezinárodní mistrovství Francie na Rolland Garros stadionu v Paříži, Wimbledon, Forest Hills, mezinárodní mistrovství Austrálie, Asie a Jižní Afriky a halové přebory Skandinávie.
3. Kromě těchto 7 podniků může Světová tenisová asociace povolit i. menší “otevřené turnaje” . Budou to zřejmě: mezinárodní mistrovství Irska v Dub- linu, přebory Jižní Ameriky a 3 turnaje na půdě V. Británie: v Boumemouthu, v Beckenhamu a turnaj “Queens-clubu” v Londýně.
4. Kromě tenistů amatérů a profesionálů zavádí se třetí stupeň tenistů: “hráči s licencí” , kterými se mohou stát tenisté starší 18 let; ti mohou dostat za start na turnajích zaplaceno, předpokladem je však, že každý z nich má ještě své zaměstnání.
5. Hráči s licencí mohou reprezentovat svou zemi v Davisově poháru.
6. Členové mezinárodní federace budou uvažovat o tom uvést v život mistrovství Evropy v tenisu a uspořádají i několik turnajů tzv. “čistých amatérů” .
Zatímco v Evropě teprve pomalu začíná lehkoatletická sezóna “pod širým nebem” , je celá řada zámořských atletů ve výborné formě. “Hvězdou” mezi nimi je 211etý jihoafrický student Paul
'Nash, kterému se po celé , řadě pokusů podařilo dne 2. dubna na závodech v jihoafrickém Krugersdor- pu zaběhnout za regulérních podmínek 100 m za
¡rovných. 10 vteřin, čími
vyrovnal světový rekord Němce Armina Haryho a dalších sedmi běžců. Tři dny předtím v Johanes- burgu naměřili Nashovi stejný čas, ale výkon nebyl uznán, neboť vál silnější vítr, než je dovoleno pro uznání rekordu. Paul Nash zaběhl .krátce předtím f nejlepší letošní světové časy na 200 m (20,2 vt.) a na 400 m (48,1 vt ) .
— Světový rekordman v hodu diskem Čechoslovák Ludvík Daněk má nového velkého soupeře: 281etého Kanaďana, žijícího liž delší dobu v USA, George Puce-ho, který na závodech v Reno, ve státě Nevada, dosáhl 64,38 m (zůstal jen 84 cm za světovým rekordem), když měl ještě tyto hody: 63,80 m, 62,38 m, 61,74 m a 61,26 m. V loňském prvém mezikontinentálním střetnutí Amerika — Evropa v Montrealu byl Puče v soutěži hodu diskem třetí (hodil 59,33 m) za Daňkem. (60, 98 m) a Italem Simeonem (60,45 m).— Sourozenci Šrámkovi z Ostravy, kteří na posledním světovém šampionátu v krasobruslení v Žene- vě obsadili v soutěži sportovních dvojic sedmé místo, dostali od čs. úřadů povolení ke startu v profesionální revui. Mají nabídky z “Holiday on lee” i z Vídeňské lední revue.— 129. ročník ' nej slavnějšího dostihového závodu “Grand National” v Aintree u Liverpoolu vyhrál nejmladší džokej v dlouhých, dějinách této nejnamáhavější soutěže: 201etý Brian Fletcher na valachu Red AUigator, náskokem 20 délek před dalšími závodníky. Z 45 startujících dosáhlo pouze 17 cíle. - Zároveň na řece Temži v Londýně, na úseku mezi Putney a Mortlake, se jely 114. závody osmiveslic universit Oxfordu a Cambridge, které vyhráli studenti Cambridge o 3i délky lodě. Osma Cambridge dosáhla už 62. vítězství, Oxford vyhrál závod 51- krát a jedenkrát skončil závod v mrtvém bodě.— Klub izv. “pětistykilových vzpěračů” má už 40 členů. Posledním se stal Fin Kaari Lahdenranta, který vzepřel v olympijském trojboji těžké váhy 500 kg.— Bývalý čs. fotbalový reprezentant a hráč ŠK Bratislavy Laco Kúbala bude v právě zahájené nové sezóně severoamerické kopané trenérem torontské- ho týmu “Toronto Falcons” . Klub uzavřel smlouvu i s jeho 191etým synem Brankem Kubalou, který má být velkou hráčskou posilou fotbalového mužstva Toronta.
Ještě třikrát RaškaPo návratu z olympijských her v Grenoblů musel
nejúspěšnější čs. sportovec historie zimních olympiád Jiří Raška absolvovat celou řadu banketů a oslav, pořádaných v celé republice na jeho počest, nějaký den netrénoval a tak na mezinárodních závodech- okusil hořkost porážky. V závěru sezóny však znovu potvrdil, že je skutečně v současné době nej lepším a nejstálejším světovým skokanem na lyžích. Vyhřál všechny tři poslední závody olympijského období (2 v jugoslávské Plánici, třetí na štrbském plesu). Na “malém můstku” v Plánici vytvořil Raška skokem 96 m nový mústkový rekord, na “velkém můstku” skočil druhý den 123 m a 125 m. Dominoval i v soutěži o “Tatranský pohár” na Štrbském plesu, kde zdolal 94 m a 90 m. Na všech těchto třech podnicích obsadil vždy 2. místo druhý ěs. skokan Josef Matouš, zatímco světový rekordman v letu na lyžích a držitel olympijského stříbra Rakušan Bachler i jeho krajan Preiml (třetí v Grenoblů) Skončili na obou závodech v Plánici až za dalšími čs. reprezentanty Hoehnlem a Hubaěem (ten byl pátý), a v ,poli poražených zůstali i sovětští a němečtí reprezentanti.
Sekretariát tzv. Mezinárodní sportovní korespondence ve Stuttgartu sestavil na základě výsledků hlavních skokanských podniků letošní sezóny už tradičně poradí nej lepších borců. V hodnocení lyžařských skokanů, které se vede od r. 1963, vystřídal letos Nora Engana (vyhrál soutěž v r. 1963), Fina Kankkonena (1964) a Nora Winkolu (1965 - 1967) Čechoslovák Raška.
Pořadí nejlepších deseti lyžařských skokanů vypadá takto: 1. Jiří Raška (ČSR) 54 bodů, 2. Bjoern Wirkola (Norsko) 49 b., 3. Lars Grini (Norsko) ‘12 b., 4. Reinhold Bachler (Rakousko) 39,5 b., 5. Dietev Neuendorf (V. Německo) 31,5 b., 6. Anatolij Žeg- lanov (SSSR) 24 b., 7. Vladimír Bělousov (SSSR) olympijský vítěz 23 b., 8. Bent Tomtum (Norsko) 23 b., 9. Zbyněk Hufeač (ČSR) 22 b., 10. Manfred Queck (V. Německo 17 bodů.
H L A S D O M O V AVychází čtrnáctidenně. Řídí redakční kruh
Adresa: Hlas domova,8. Moorhouse St., Richmond, Vic., 3121
Telefon: 42-5980ROČNÍ PŘEDPLATNÉ: (Austr.) ' $ 5.-, jednotlivý
výtisk 20c.PŘEDPLATNÉ DO ZAMOŘÍ: lodí za přibližně totái předplatné, tj. austr. nebo NZ $ 5.-, £ztg 2 /5/-, US $ 6.- nebo ekvivalent v jiné měně. — Výši leteckého příplatku do různých zemí sdělíme aa požádáš!
obrate».
Ve zkratce
Fotbalová liga
DEVÁTÝ SPRINTÉR 100 M ZA 10,0 VT.