ILU

MIN

AC

E

1

20

12

OBSAH ILUMINACE 1/2012

TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová

ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5

ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity

ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103

EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše

ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics

1/ 2012

Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.

ILUMINACE

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.

ILU

MIN

AC

E

2

20

13

OBSAH ILUMINACE 2/2013

TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová

ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5

ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity

ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103

EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše

ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics

2/ 2013

Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.

ILUMINACE

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.

ILU

MIN

AC

E

3

20

14

OBSAH ILUMINACE 3/2014

TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová

ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5

ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity

ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103

EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše

ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics

3/ 2014

Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.

ILUMINACE

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.

ILU

MIN

AC

E

4

20

15

OBSAH ILUMINACE 4/2015

TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová

ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5

ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity

ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103

EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše

ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics

4/ 2015

Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.

ILUMINACE

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.

ILU

MIN

AC

E

1

20

16

OBSAH ILUMINACE 1/2016

TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová

ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5

ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity

ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103

EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše

ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics

1/ 2016

Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.

ILUMINACE

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.

ILU

MIN

AC

E

2

20

17

OBSAH ILUMINACE 2/2017

TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová

ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5

ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity

ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103

EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše

ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics

2/ 2017

Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.

ILUMINACE

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.

ILU

MIN

AC

E

3

20

18

OBSAH ILUMINACE 3/2018

TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová

ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5

ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity

ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103

EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše

ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics

3/ 2018

Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.

ILUMINACE

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.