Jan Hus a doba předhusitská

Osnova hodinyOsnova zápisu :

1.) Čechy po smrti Karla IV.

Jak vypadala situace v českých zemích za vlády krále Václava IV. ?

2.) Po Husovi, před husitstvím

Co se stalo po jeho smrti ? Čeho byly nastalé události předzvěstí a příčinou ?

3.) Shrnutí

Co bychom si z dané látky určitě měli pamatovat ?

1.) Čechy po smrti Karla IV.

1378 – na trůn nastupuje Václav IV. (syn Karla IV.)

- nebaví ho vláda, zabývá se spíše zábavou a lovem- vede četné spory s- vyšší šlechtou

- církví

kopie busty mladého Václava IV. z triforia (ochozu v síle zdi) chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha kopie sochy Václava IV. z Mostecké věže Karlova mostu

- král Václav IV. byl lidem oblíben, považovali jej za pravého bohéma- údajně se potuloval v přestrojení Prahou mezi lidem a pozoroval skutečné poměry

…ALE …- už roku 1400 byl sesazen kurfiřty z říšského trůnu pro lenost, českým králem však zůstal

- je nechvalně znám pro svůj incident s generálním vikářem Johánkem z Pomuku …

král Václav IV. se prochází po Praze a poměřuje poctivost městských obchodníků a řemeslníků; nepravosti dal údajně sám okamžitě ztrestat

Král Václav měl spory s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Každý z nich chtěl oslabit moc toho druhého. Obětí sporu se nakonec stal generální vikář, tedy arcibiskupův úředník, Johánek z Pomuku.

Za královým hněvem mohlo stát mnoho příčin. Například to, že Johánek potvrdil volbu opata kláštera v Kladrubech tak rychle, že Václav nemohl uplatnit svůj vliv na obsazení úřadu. Obecně se říká, že Johánek nechtěl vyzradit zpovědní tajemství královy druhé ženy královny Žofie. Johánek byl mučen, údajně dokonce samotným králem, svým zraněním podlehl, byl zašit do pytle a shozen do Vltavy z Karlova mostu.

Lidé jej krátce poté našli a pohřbili. Později byl prohlášen za svatého a dnes je, díky své mlčenlivosti, znám jako svatý Jan Nepomucký.

busta arcibiskupa Jana z Jenštejna v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze; svými ideály odříkání se dostal do sporu s názory krále

socha sv. Jana Nepomuckého v Praze; jeho znakem je slovo „FACET“ = „MLČET“ a hvězdičky nad hlavou

dobové vyobrazení kazání pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna (1350 - 1400) , který musel nakonec uprchnout před hněvem českého krále Václava IV.

- měl značné spory s vysokou šlechtou

- dokonce byl dvakrát vězněn - 1.) vlastním bratrancem, markrabětem moravským (správcem Moravy) Jožem Lucemburským

2.) nevlastním bratrem Zikmundem

jeho mladší bratr Jan Zhořelecký ho osvobodil

roku 1394 byl Václav pány ve Dvoře Králové zajat a převezen na Pražský hrad – panstvo se rozhodlo, že zemi bude po nějaký čas vládnout samo

- v Evropě propuká kritika poměrů v církvi

- nejzávažnější - prodávají tzv. „odpustky“

= za peníze prodávané lístečky, které obsahují oficiální odpuštění i za nejzávažnější hříchy

- mohou si je dovolit jen majetní

- výtěžek z nich kněží využívají i k nezřízenému životu, kterým sami tato přikázání porušují

místo duchovní obrody církev hromadí majetek

- kritizuje řada Husových předchůdců:

Konrád Waldhauser

Matěj z Janova

Jan Milíč z Kroměříže

- objevují se i kazatelé mezi nižšími vrstvami

Jan Milíč z Kroměříže(1320-5 - 1374) , Husův předchůdce, káže kritiku církevních poměrů obraz „Svatý Wolfgang a ďábel“ od Michaela Pachera dobře vystihuje poměry v církvi 14. a 15. století

- mezi ostatními vyniká mistr Jan Hus (káže v Betlémské kapli)- navazuje na Johna Wiclefa (kazatel, který působil v

Anglii)- chce majetek církve rozdělit mezi panovníka a šlechtu- členem reformního kroužku, spolu s dalšími

- např.:

Jakoubek ze Stříbra

Jeroným Pražský

- dostává se do sporu s katolickou církví

- podporuje jej královna Žofie, proto jej chrání i král Václav IV.

- rok 1409 1.) vrchol krize v církvi

- na nátlak francouzského krále se roku 1309 papež přestěhoval z Říma do Avignonu, po roce 1377 se vrací do Říma, ale papežové se dál volí na obou místech

svolán Pisánský koncil

- chtějí situaci vyřešit - jmenován úplně nový papež, 2 předchozí odvoláni, ale neodešli

- výsledek: církev má 3 papeže a nikdo neví, kterého z nich má poslouchat

2.) Dekret kutnohorský = mocný list krále Václava IV.

- dříve měli Němci při správě univerzity 3 ze 4 hlasů, nyní se situace obrací a – Češi mají 3 hlasy a Němci jen 1

Němci hromadně odcházejí (vede spíše k úpadku)

originál Dekretu kutnohorského

- rok 1410 - arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazenburka nechá veřejně pálit knihy Johna Wiclefa (jeho názory se řídí i Hus) + Hus dán do klatby= nesmí se účastnit církevních obřadů

- rok 1412 - prodej odpustků se spíše stupňuje, král Václav IV. jej toleruje

- Hus tuto situaci opět kritizuje

- V Praze vyjdou lidé do ulic, začínají se proti odpustkům bouřit zatčeni a pro výstrahu popraveni 3 tovaryši

- Čechy ve světě známy jako „Země kacířů“ (kacíř = člověk, který vyznává jiné názory než ty, které jsou všeobecně považovány za správné)

- Václav nazýván „králem kacířů“ přestává chránit Husa- nad Husem vynesena papežská klatba

- obavy z možného uvalení interdiktu = všeobecného zákazu církevních úkonů (obřadů, svateb …) v místě jeho pobytu

Hus z Prahy raději odejde:

- poté na Kozí Hrádek- na Krakovec

- rok 1414 - Hus pozván na koncil do Kostnice

- římský král Zikmund mu dává ochranný glejt

= listinu, která mu zaručovala volný průjezd

- oficiálním cílem: ukončit papežské schizma

- svolán na popud krále Zikmunda

- vedení církve si uvědomovalo nebezpečí, které se skrývalo za Husovým odhalováním skutečného fungování církevních úřadů a myšlenek, které s nimi byly spojené

císař Zikmund v Kostnici dle dobového vyobrazení

Husův příjezd do Kostnice

Hus se nevzdával svých kázání pod širým nebem

- rok 1415- Hus přijíždí do Kostnice

- po několika dnech uvězněn (na příkaz kardinálů, ne Zikmunda)

- souzen před koncilem – vyzýván k jediné věci: odvolání svých myšlenek ( církev nechtěla, aby jej lidé brali jako mučedníka), nedostal možnost vlastní soudní obhajoby, při každém pokusu promluvit byl ukřičen

- ačkoliv se za něj přimluvilo velké množství české šlechty, propuštěn nebyl

odsouzen a 5. června 1415 jako kacíř upálen zaživa na hranici

- přestože tušil, co jej čeká, své učení neodvolal

- roku 1416 upálen i mistr Jeroným Pražský

- lidé se bouří a vyhánějí z kostelů katolické kněze

král Václav se snaží situaci pod nátlakem Zikmunda zachránit a- násilně vrací kostely katolické církvi

- dosadí na pozice radních Nového města pražského odpůrce husitství

2.) Po Husovi, před husitstvím

lidé přestávají věřit i králi a radikalizují se ( chtějí aktivně zasáhnout)

- podnikají poutě na kopce

- jsou hanlivě nazýváni „husity“

- pokračují v Husově učení (zpráva o jeho smrti je těžce zasáhla)

zpráva o smrti mistra Jana Husa se okamžitě roznesla českým národem a vyvolala vlnu hněvu proti císaři Zikmundovi

obraz německého malíře Lessinga z 19. století vyobrazuje husitské shromáždění a mši, při které mezi sebou husité šířili Husovo učení

V čele radikálních husitů v Praze stál kazatel Jan Želivský. Jednoho dne roku 1419 sezval početný průvod, aby přesvědčil konšely z Novoměstské radnice na Karlově náměstí, aby propustili několik zatčených členů husitského hnutí. Není přesně

jisté, jak se vše událo, avšak chvíli poté, co se dav shromáždil pod okny radnice, vyhodil na něj kdosi z okna kámen. Tu se však mezi davem jako blesk rozšířil potlačovaný hněv.

Vtrhl dovnitř a všech 11 konšelů vyházel z oken rovnou na nastavená kopí. Tato událost dostala název PRVNÍ PRAŽSKÁ DEFENESTRACEPoté dosadili na Nové město navržené radní husitské .

Král Václav se v té době již zdržoval převážně v ústraní. Vývoj v Čechách se stále více odvíjel mimo jeho vůli. Den, kdy se k němu donesla zpráva o pražské defenestraci, trávil zrovna na Novém Hradě u Kunratic.

Sdělení jej rozlítilo k nepříčetnosti a něž se stačil uklidnit, ranil jej silný záchvat mrtvice, nebo epilepsie, ze kterého se již nevzpamatoval. Zemřel 16. srpna 1419. Jeho druhá žena Žofie Bavorská se urychleně stáhla do ústraní i s Václavovým tělem, které nechala pohřbít ve Zbraslavském klášteře.

země bez krále – nastoupit má Zikmund Lucemburský (Václavův bratr), ale protože chce v Čechách vládnout pevnou rukou, nepřijímá podmínky stanovené (dle Zlaté buly z r. 1212) českými zástupci a vyhlašuje křížovou výpravu proti Čechám

- Čechy přezdíván „liška ryšavá“

šlechta - zabavuje církevní majetek

- ovládá v Praze několik důležitých opěrných bodů – Pražský hrad, Vyšehrad

lidé vinili královskou posádku, že zůstala věrna Zikmundovi boje mezi pražskou posádkou a obyvateli Prahy, kteří už nechtějí jen přihlížet

- vede je Jan Žižka z Trocnova….

Jan Žižka z Trocnova

- původ: jako zchudlý šlechtic se v mládí stal lapkou (loupežníkem) a pomáhal loupeživé tlupě v jižních Čechách při přepadech povozů rodu Rožmberků a města Českých Budějovic

- navzdory tomu ho král omilostnil a dostalo se mu dokonce služby na královském dvoře

- byl bedlivým posluchačem Husových kázání a ztotožňoval se s jeho názory

- narodil se v roce 1360

- po jeho smrti se účastnil 1. pražské defenestrace

staví se do čela husitského hnutí a r. 1319 odchází s jeho členy z Prahy do Plzně

= POČÁTEK HUSITSKÝCH VÁLEK

- ještě jako chlapec přišel o jedno oko

3. Shrnutí

1378 – 1419 – král Václav IV.

- nechá zabít Jana Nepomuckého

- nebaví ho vláda

- spory s

- vyšší šlechtou

- církví

- dvakrát vězněn

- roste kritika církve za

- prodej odpustků

- nezřízený život

1409 – Dekret kutnohorský

- na Karlově univerzitě rozhodují Češi (už ne Němci)- krize v církvi – 3 papežové

- protiodpustkové bouře (poprava 3 tovaryšů)

- kazatel mistr Jan Hus

- kritizuje církev v Betlémské kapli

nucen odejít z Prahy – káže na Kozím hrádku, Krakovci

- Koncil v Kostnici

- řeší krizi v církvi

- Hus pozván

1415 – zatčen, neodvolal své názory, 5. června upálen

lidé se bouří - zabírají kostely král je násilně vrací církvi (bratr Zikmund mu nařizuje uklidnit situaci)

- 1419 – 1. pražská defenestrace (Jan Želivský + husité vyhodí protihusitské radní z okna)

král vztekem umírá Zikmund Lucemburský nepřijímá podmínky šlechty pro nástup na trůn křížová výprava proti Čechám

- do čela husitů Jan Žižka z Trocnova

(jedno oko)

vede husity z Prahy do Plzně