Když je žák připraven, bránu k moudrosti otvírá i blb.

Post on 10-Jan-2016

28 views 2 download

description

Když je žák připraven, bránu k moudrosti otvírá i blb. Tyto pindy nemají žádnou logiku, ale přesto se jim dá rozumět. Nepřemýšlej o nich příliš, jen čti a nech je na sebe působit. Blázen nemyslí, že myslet je žít. Dívá se jak plynou oblaka a je v nebi. - PowerPoint PPT Presentation

transcript

Když je žák připraven,bránu k moudrosti otvírá i blb.

Tyto pindy nemají žádnou logiku,ale přesto se jim dá rozumět.

Nepřemýšlej o nich příliš,jen čti a nech je na sebe působit.

Blázen nemyslí, že myslet je žít.

Dívá se jak plynou oblakaa je v nebi.

Každý můj strach je strachem z čerta,

kterého sámna zeď maluju.

Všechny zdi,o které si hlavu rozbíjím,

jsou v mé hlavě.

Každý úspěch - mříž.Dokud neztratíš i Boha,

z vězení nevyjdeš.

Teprve sebevrah začíná žít.

Když nebe trvá věčně,je to peklo.

Hlavou zeď neprorazíš,i když hloupý Honza

jí prošel s rukama v kapsách.

Honza je hloupýjak nejmoudřejší mistr,

který nevěděl vůbec nic.

Z čarovného spánku procitneš,až uvidíš i smrt jako zrození.

Bůh není, když je vše.

Odcházíš s vlnou a jsi moře.

Co nechce, přitáhne,po čem se natáhne, zmizí.Snaží se políbit vlastní rty,

jako by byly cizí.

Kam spěcháš, když vše je teď a tady?

Bojem nejen dobro sílí.

Jen slepý nevidíi v psím hovně slávu boží.

Dobro nad zlem zvítězí,až zatleskáš mu jednou rukou.

Když je Anděl opakem Ďábla,není pak Bůh jejich jednotou?

Gong ticha zažehl první hvězdy.

Každý úder pěstíje výkřikem o pomoc.

Než vysvětliljak osvobodit svět od draka,

Popelka přebralapůl sklepa hrachu.

Slzavé údolí je ráj,když lehnou popelem

vzdušné zámky.

Kdo trpí ve mně,jsem-li polibkem nebe a země?

Ač nemoc je mírou popření Boha,

vede k němu nejpřímější oklikou.

Meditace je vše,co nemá cíl.

Vstal od mikroskopua vzlétl na Měsíc,

aby i tam objevil sebe.

Proč na barikádách chceš měnit svět,

který je zrcadlem mysli?

I moje tvář je sbírkou masekna prázdné zdi.

Když piješ čaj, aby ses napil,z poslední knajpy je

nebeský pavilón.

Ve světě smítko prachu jsema v něm je svět.

Nakolik je zlo podmínkou dobra,natolik je jeho popřením.

O co jsi na tom líp,o to hůř na tom seša kamkoli chceš jít,z Boha nevyjdeš.

Tvýma očima se dívají na sebe hvězdy.

Kdo neztratí vše, je ztracen.Na nebe stoupá sepádem do propasti.

Jen kdo nemiluje, musí věřit.

Před chrámem pověrynastavuje dlaň myslvěděním zmrzačená.

Máš všechno až na to, co chceš.

Za to však musíš dát všechno.

Zdá se Ti strašný svět,vidíš v něm sebe,nežije v pekle jen,kdo vzdal se nebe.

Až ve všech bytostechuvidíš jen jednu,smrt kmotřička

se vrátí do pohádky.

Ve slovech motýl nespočine.

Zato my lidé si v nich až moc rádi hovíme !

Z koánů Milana Calábka vybral Jiřík.TKhttp://jirik.tk.sweb.cz