Post on 12-Mar-2016
description
transcript
Mezinárodní organizace; OSN;Mezinárodní politická ekonomie;
Mezinárodní právo
2. přednáška 1.11.2014
Mgr. Lukáš Vacík
Organizační záležitosti
• Web http://kurz.hostuju.cz• Doporučená a povinná literatura• Dotazy, komentáře
Mezinárodní organizace-studium
• Studium MO po dlouhou dobu stálo mimo hlavní oblasti a zájem MV - především vývoj MS– Do 2. sv.v.– Po 2.sv.v.– Do 1980´s
• Rozkvět v 1990´s – rozpad bipolárního uspořádání
Definice MO
• „MEZI-NÁRODNÍ“– De facto „mezi-STÁTY“ – Vnímání pojmů STÁT a NÁROD v překladu
• Anglo-saské XX kontinentální evropské
– Synonyma• Mezistátní• Mezivládní
Klasifikace MO
• Dle typu členství• Dle rozsahu členství• Dle cílů a pole působnosti
MO dle typu členství
• IGO – vládní • NGO – nevládní (INGO)• Dále:
– hybridní MO– Transvládní MO– Mnohonárodní korporace (BINGO)
MO dle rozsahu členství
• Univerzální • Regionální
– Problém definování regionalismu• Jiné dělení na :
– Limitované členství (intenzivní)– Nelimitované členství (extenzivní)
Příklady MO dle rozsahu členství
• Limitované členství (intenzivní)• Nelimitované členství (extenzivní)
MO dle cílů a pole působnosti
• hlavní zájmy a náplň činnosti MO– Všeobecné– Speciální
• cíle od všeobecné nespecifikované škály otázek a problémů až po zcela konkrétní oblasti
• bezpečnostní (NATO)• ekonomické (OPEC)• politické (RE)• sociální a kulturní (UNESCO)
Další dělení MO
• Dle kategorií členství – Řádní členové– Přidružení členové– Pozorovatelé (Vatikán v OSN)
Role MO
• MO jako nástroj• MO jako aréna• MO jako aktér
MO jako nástroj
• Nástroj politiky svých členů– nejvíce IGO´s– Suverénní státy
• Především realistické pojetí
MO jako aréna
• „hřiště“ či „fórum“ pro určitou činnost• MO jako prostor pro:
– Diskuze– Vyjednávání– Společné rozhodování – Plánování– Pře
• Typický příklad ????
MO jako aktér
• MO jako samostatný aktér MS– Jedná autonomně-nezávisle na členech– Postupně vzniká vlastní struktura
• Liberální přístup
Funkce MO
• Funkce MO v MS– Artikulace(rozčlenění) a agregace(sloučení)– Vytváření norem– Distribuce informací
Artikulace a agregace
• Přenesení především stejného postupu z vnitrostátní úrovně na mezinárodní – MS
• G77– Snaha o definici zájmů zemí 3světa na půdě OSN
Vytváření norem
• Normativní činnost (vytváření závazných rámců chování - v rámci MS)
• OSN– Snaha o zobecnění chování států v MS– Např. Charta OSN
Distribuce informací
• MO shromažďuje informace od členů – poté je distribuuje ostatním členům – Snižuje náklady svým členům– Zvýšení důvěryhodnosti informací
Vývoj studia MO
• David Mitrany a Ernest Haas – MO jako cesta k udržení míru a prosperity – Funkcionalistický přístup– MO jsou schopny řešit transnacionální problémy-
státy ne• 70. léta – studium především IGO´s • Poté Koncept mezinárodních režimů
Vývoj studia MO
• 80. léta – nové impulsy do studia MO:– Růst globalizačních procesů– Vytvoření transkontinentálních sítí– Růst interdependence STÁT – MO
• 90. léta – post bipolární období – Nové hrozby– Nové státní útvary v MPS (jaké ?????)– Nové MO (jaké ?????)
Nejstarší IGO´s
• Rýnská komise• Veřejné mezinárodní unie• Celní spolek
Nejstarší IGO´s
• Rýnská komise – Zřízena 1815 Vídeňským kongresem– Politická i nepolitická agenda– Regulace a dohled dopravy i obchodu na Rýnu– Členství omezeno na geopolitické skutečnosti
(pouze tam, kde protékal Rýn)– Později také Dunaj (1856), Labe (1821)
Nejstarší IGO´s
• Veřejné mezinárodní unie– Nepolitická témata– 2 pol. 19. st.
• Zemědělství• Zdravotnictví • komunikace• Verifikace mír a váh
– Mezinárodní telegrafická unie (1865)– Všeobecná poštovní unie (1874)
Nejstarší IGO´s
• Celní spolky– Ekonomická dimenze integrace– Německý Celní spolek (1834)– 1867 – téměř všechny státy Německa
• Kdo vládl v té době v Německu ????
– Orgány CS• Všeobecný kongres-jednomyslné rozhodování
NGO´s
• Od roku 1850 do současnosti – přes několik milionů
• Různé asociace, společnosti, nadace, unie, fondy, výbory, kluby, shromáždění, federace, konfederace, konventy atd.
• Amnesty International, Lékaři bez hranic, Greenpeace, Červený kříž atd.
NGO´s• První NGO´s – Britská zahraniční společnost
proti otroctví (1839)• Zásadní nárůst až po 2.sv.v.• Dnešní definice NGO´s
– Transnacionální neziskové autonomní nevládní MO
– Propagují principy rovnosti se státy– Nemají legální autoritu (mají ji státy ???)– Malé finanční zdroje (na rozdíl od nadnárodních
korporací)
NGO´s
• Nárůst zkoumání v 80. let. – Globalizační procesy
• Systémová úroveň analýzy (co je to ????)• Současně paralelní koexistence s IGO´s
– Pozitivní linie
MO a teorie MVREALISMUS LIBERALISMUS NEOMARXISMUS
Úroveň analýzy státy Jedinci, skupiny, státy
Ekonomické třídy, státy
Podstata MV konflikt Kooperace, konflikt
konflikt
Charakteristika MS
Anarchie, rovnováha sil
Komplexní interdependence
Světový kapitalismus
Podstata MO IGO´s režimy IGO´s, nadnárodní korporace
Chování MO Neautonomní autonomní Nástroje kapitalistické dominance
Organizace spojených národů (OSN)
• Vznik – historický předěl v dějinách lidstva• Nástupce Společnosti národů (1919-1938)• Největší a nejuniverzálnější MO na světě
Vznik a historie OSN• Vznik na základě spojenectví a koalice z 2.sv.v.
– Iniciativa především W.Churchilla a F.Roosevelta• Atlantická charta 1941
• Schůzka MZV USA, VB a SSSR v Moskvě v říjnu 1943, poté v Dumbarton Oaks a poté v San Franciscu
• Srpen 1944-Dumbarton Oaks (USA)– Návrh na statut OSN
• Duben-srpen 1945-San Francisco– Zakládající konference OSN– Podpis základní listiny OSN (platí od 10.1945) – 50 zakládajících států (Později Polsko)
Vznik a historie OSN
• Počátek Studené války – Narušení celosvětových a univerzálních cílů OSN– Neochota dohody mezi oběma bloky
• 60. léta – proces dekolonizace v Africe– Počet členů OSN ????– Nová témata v OSN
• 70. léta – období détenté (co je to ????)– Posílení RB
Vznik a historie OSN
• 80. a 90. léta – nové problémy ve světovém uspořádání– Nové konflikty– Vzestup chudoby– Rapidní růst světové populace– Enviromentální problémy– Noví členové OSN
• Počet států nyní – 193 (poslední přijatý Jižní Súdán)
Organizační struktura OSN
• Valné shromáždění• Rada bezpečnosti• Sekretariát a Generální tajemník • Ekonomická a sociální rada• Mezinárodní soudní dvůr • Poručenská rada
Organizační struktura OSN
Valné shromáždění OSN
• „UN General Assembly“• Složeno ze všech členů (193)• Každá stát – jeden hlas (vždy)
– Max. 5 diplomatů za každý stát• Rezoluce – nejsou právně závazné• Schází se jednou ročně (v září)• Jan Kavan přesedal 57. VS v r. 2002/2003
Valné shromáždění OSN
• Úkoly VS:– Doporučení principů spolupráce– Otázky odzbrojení a redukce zbrojení– Rozpočet OSN– Volba GT– Volba členů ECOSOCu– Volba nestálých členů RB OSN
Valné shromáždění OSN
• Práce v 6 hlavních podvýborech:– první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož
práci se podílí i tzv. zvláštní politický výbor,
– druhý výbor – hospodářský a finanční, – třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní, – čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační, – pátý výbor – administrativní a rozpočtový, – šestý výbor – právní.
Valné shromáždění OSN
• Všeobecný výbor VS: – Předseda VS– Místopředsedové VS– Předsedové 6 podvýborů VS
• Nyní 68. VS – John W. Ashe (Antigua a Barbuda)
Rada bezpečnosti OSN
• „UN Security Council“• 15 členů
–5 stálých členů a 10 nestálých členů• Stálí členové (USA, Rusko, Čína, VB, Francie)• Nestálý (teritoriální klíč – vždy na 2 roky)
• Odpovídá za udržení světové bezpečnosti a míru
Rada bezpečnosti OSN
• Úkoly:– Zabývá se konflikty– Určuje akty agrese – Doporučuje opatření – rezoluce jsou právně
závazné – Doporučuje VS kandidáta na GT OSN– Podíl na volbě soudů MSD– Hlasování – většina 9 z 15 a žádný ze stálých členů
nesmí použít veto
Sekretariát a Generální tajemník OSN
• Osoba GT a sekretariátu• Mezinárodní tým úředníků• Sekretariát tvoří:
– Politická oddělení– Odborná oddělení– Sekretariát pomocných organizací a konferencí– Oddělení všeobecných služeb
Generální tajemník OSN
• Je jmenován VS na návrh RB na 5 let • Pravomoci GT:
– Předkládá návrhy RB v otázce ohrožení míru – správa majetku OSN– právo zúčastnit se jednání všech orgánů OSN
• Prestiž z titulu funkce
Generální tajemníci OSN
• Ban Ki.Moon (Jižní Korea)2007-nyní
• Kofi A. Annan (Ghana)1997 - 2006
• Butrus Butrus-Ghálí (Egypt)1992 – 1996
• Javier Pérez de Cuéllar (Peru)1982 – 1991
• Kurt Waldheim (Rakousko)1972 - 1981
• U Thant (Barma)1962 – 1971
• Dag Hammarskjöld (Švédsko) 1953 – 1961• Trygve Lie (Norsko)
1946 - 1952
Ekonomická a sociální rada• ECOSOC• 54 členů• 3leté období – voleni VS OSN• Zasedá 2x ročně – New York, Ženeva• Úkoly:
– Vede a koordinuje působnost VS v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a lidských práv
– Předkládá nezávazná doporučení• Přidružené komise a výbory
– Vlastní práce ECOSOCu
Mezinárodní soudní dvůr• Základní soudní orgán OSN• 15 členů
– Voleni RB i VS – Na 9 let
• Sídlo v Haagu (Nizozemí) • Statut MSD v Chartě OSN
– Členové OSN – smluvní strany soudu• Úkoly:
– Řeší spory mezi členskými státy– Právní posudky na požádání VS i RB OSN
• Není přístupný jednotlivcům, ani MO• Ad hoc soudci (max. 17)
Poručenská rada
• 5 členů – Stálí členové RB OSN
• Původně správa 11 oblastí po 2.sv.v.– Oblasti bez statutu suverenity
• Formálně ukončila činnost 1.11.1994– Posledním územím Palau
• Schází se ad hoc (dříve každoročně)
Rozvojové cíle tisíciletí• Millennium Development Goals• V roce 2000 si tehdejší členové OSN (+Vatikán a Švýcarsko) dali za cíl
odstranit největší problémy rozvojového světa do roku 2015:– snížit chudobu a sociální vyloučení – dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání – prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit
se ve společnosti – snížit dětskou úmrtnost – zlepšit zdraví matek – boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi – zajistit environmentální udržitelnost – vybudovat globální partnerství pro rozvoj – udržovat mezinárodní mír a bezpečnost
Dělení států dle OSN– vyspělé (průmyslové)-1. svět– rozvíjející se-2. svět
• post-sovětské státy, Latinská Amerika, Karibik, Oceánie
– rozvojové-3. svět• nejvíce Asie + Afrika
• G 77– Skupina 77 nejchudších států světa (Afrika +
Asie)
Mezinárodní organizace
Vojensko-bezpečnostní IGO´s
NATO
• rozpad SSSR-šok pro NATO– NATO ztrácí svůj význam („zadržování
komunismu“)– pád Berlínské zdi (9. 11. 1989)– „out of area or out of bussines“-Praha 2002
– změnění prostoru-nová strategická koncepce– globální prostor
Linie v NATO
– politická– vojenská– v čele Generální tajemník
• reprezentace NATO navenek • ovládá NATO dle přání čl. států
– hlasování v NATO• dosáhnutí konsenzu
– žádný hlasovací mechanismus
Sdílení nákladů
– určitá částka dle síly ekonomiky– členění na vojenský a civilní – vojenský rozpočet:
• provoz a údržba „vlastnictví NATO“• investiční náklady MN vojenské struktury
– civilní rozpočet• platy zaměstnanců • vědecký program
Základní smlouva NATO
• Smlouva o kolektivní obraně (1949)– vychází z Charty OSN
Orgány NATO
• Severoatlantická rada (NAC)– exekutivní orgán NATO – schází se jednou v týdnu– v případě nutnosti „silnější složení“
• Sídlo – Brusel
Vojenský orgán
• Výbor pro obranné plánování (DPC)– schází se 2x ročně (ministři obrany)
• Skupina pro jaderné plánování– projednávání politických aspektů s jadernými
silami • řízení krizových situací (živelné pohromy atd.)
Další orgány NATO
• Stálá společná rada pro NATO-Rusko• Stálá komise NATO x Ukrajina• Skupina Středomořské spolupráce• PFP (Partnership for peace)
– NATO x státy bývalého prostoru SSSR
Bezpečnostní složky NATO
• SPACEUR-vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (americký generál)
• SACLANT- vrchní velitel spojeneckých sil v Atlantiku (americký admirál)
Mezinárodní organizace
Regionální IGO´s
Rada Evropy• založena 1949 ve Štrasburku • výbor MZV (součást RE)
– setkávání 2x ročně (květen, listopad)– politický dialog-výkonný orgán RE
• Evropská úmluva o ochraně LP a zákl. svobod– dodržování LP– Evropský soud pro ochranu LP
• založen 1959• 41 soudců
– Komisař pro lidská práva (1999)• volen na 6 let• úloha-působit preventivně v oblasti LP
Cíly RE
• problematika LP• demokratický systém• evropská identita• řešení problémů evropské společnosti
Středomořská iniciativa• sdružuje 17 zemí• rozvoj vzájemné spolupráce čl. zemí• proces transformace• založena v r. 1989 (Itálie, Jugoslávie, Maďarsko, Rakousko)• 1991-připojení ČSFR a Polska • rozšiřování do oblasti S. a V. Evropy• pozastavení čl. Jugoslávii během 90. let
– poté znovuobnovení členství nástupnickým státům• rotující předsednictvo
– na dobu 1 roku-dle abecedního pořádku zemí
Visegrádská 4 (V4)• „Visegrádská skupina“• vznik v r. 1991• ČSFR, Polsko, Maďarsko (setkávání prezidentů)• zakládají listiny-Deklarace o spolupráci• po r. 1993-4 členové (rozpad federace ČSFR)• cíl V4-řešení situace ve S. Evropě po r. 1989• hlavní faktory vytvoření
– likvidace pozůstatku bipolarity– překonání historických animozit z minulosti ve S. Evropě– vstup členů do EU
• součastná podoba EU– sdružení vyrovnávající se s minulostí
Visegrádská 4 (V4)
• nemá oficiální instituce– jediná instituce-Mezinárodní vyšehradský fond-
finance (sídlo Bratislava)• princip přirozené spolupráce
– 1x ročně střetávání hlav států• ideologie V4
– plán V4 + 2 (Slovinsko, Rakousko)– lokální problémy-vnitřní politika, hranice, emigrace
Společenství nezávislých států (SNS)• 12 členů (všechny post-sovětské republiky mimo pobaltských států)• vznik 1991-93• původní myšlenka-nesovětský projekt (nepodařilo se)• demokratické státy• důležitost vazby na Rusko• pro zahraničí státy SNS představuje
– pozůstatek SSSR– nástroj vlivu Ruska
• pro vlastní členy SNS představuje– není nástroj Ruska– možná se časem rozpadnou
• SNS nejsou jednotný geo-ekonomický prostor-výhoda pro Rusko
Svazový stát Ruska a Běloruska
• považovaný za Unii• od r. 1996-podpisování smluv o prohlubování
unie• problematický vztah Putin x Lukašenko• problém ropa• špatné vztahy do budoucna
Jednotný ekonomický prostor
• Rusko, Bělorusko, Kazachstán, (Ukrajina)• vznik 2003• klasický volný ekonomický prostor• Kazachstán-preference spolupráce s Ruskem
(obviňování a ovlivňování Putinem)
Euroasijské ekonomické společenství
• Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán
• potřeba vazby na Rusko (post-sovětské země)– smlouva o kolektivní bezpečnosti (levné ruské
zbraně)• terorismus-silná islámská menšina
Šanghajská organizace pro spolupráci
• Ruska a Čína• spolupráce ohledně islámských menšin
Sdružení zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN)
• vznik 1967-Deklarace v Bankoku (Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko)
• dále přistoupily (Brunej, Vietnam, Laos + Barma, Kambodža
• v r.1989 se ASEAN stal členem APEC • Summit v Číně (2004)-dohoda s Čínou
Africká unie • původně Organizace africké jednoty (1963)
– transformace na AU v r. 1999• instituce
– oblast bezpečnosti– konflikty– terorismus
• stálý orgán-Rada míru a bezpečnosti– prevence mírových konfliktů
• Nové partnerství pro africký rozvoj (2001)– zahrnuje investice do afrického regionu
Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA)
• založena 1994-USA, Kanada, Mexiko • vznik společného trhu-volný obchod (vzor a
konkurence EU)• odstranění překážek pro volný obchod• u obyvatel neoblíbená MO• model pro oživení integračního procesu pro
integraci celého kontinentu
Společný Jihoamerický trh (MERCOSUR)
• zakládající státy-Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay
• v r. 2006 přistoupila Venezuela• asociační státy-Bolívie, Chile, Ecuador,
Kolumbie• snaží se o asociační dohodu s EU• snaží se o asociační dohodu s Andským
paktem
Webové stránky
• http://www.un.org/en/• http://www.osn.cz/• http://www.nato.int/cps/en/natolive/index.ht
m
Mezinárodní politická ekonomie
Mezinárodní politická ekonomie
• problematika bídy a bohatství• rozmach od 70. let 20.st.
– do té doby oddělení studia ekonomie a politiky– nyní obě disciplíny velmi úzce propojeny
• debaty o oddělení disciplíny ???
Vztah mezi politikou a ekonomií
Ekonom. aktivita
Reguluje
Vytváří základ pro a ovlivňuje
Politická moc
Vztah mezi politikou a ekonomií
1. období krizí 1970´s1. Brettonwoodský systém2. ropné šoky
2. dekolonizační proces v Africe3. rozpad bipolárního uspořádání
Hlavní směry
– Merkantilismus– Liberalismus– Marxismus
– jsou deskriptivní (proč dochází k určitým jevům) i preskriptivní (jak k nim dospět)
Merkantilismus
• klíčová role politiky (vůči ekonomii)• stát je hlavním aktérem
– má však pasivní roli• současné ekonomické vztahy – konfliktní, hra
s nulovým součtem, národní zájmy• cíl – maximalizace státní moci
Merkantilismus
• neexistuje možnost další vzájemné spolupráce• pomoc vůči slabým aktérům je nežádoucí –
zvýšila by konkurenci
• Jako teorii MV Vám to připomíná ???
Liberalismus
• Ekonomie je autonomní• politika zajišťuje pouze fungovaní volného
trhu• hlavní aktéři
– jednotlivci (konzumenti i producenti)– privátní (nadnárodní) firmy
Liberalismus
• snahu státu o zásahy do ekonomiky je nutno eliminovat
• současné vztahy jsou soutěživé a kooperativní, hra s nenulovým součtem
• spolupráce možná s reformou současného MPS• cíl – maximalizace blaha jedince – společnosti• rozvoj zemí 3světa – forma úvěrů, investic,
obchodu – profit všech zúčastněných
Marxismus
• ekonomické struktury ovlivňují politiku• hlavní aktéři jsou třídy• role státu je negativní – potřeba reformy –
postupná eliminace• ekonomické vztahy jsou konfliktní – hra s
nulovým součtem
Marxismus
• spolupráce možná jen po radikální reformě – nutná revoluce
• cíl – vytvoření beztřídní společnosti• problematika zemí 3světa – přerozdělení
politické moci
Reflexe merkantilismu
• Historicky úzce spojen s budováním národních států v Evropě
• Imperialismus – přímá kontrola území, obyvatelstva a přírodních
zdrojů za konkrétním účelem
Současný merkantilismus
– Protekcionismus • Asijští tygři
– Ekonomické pobídky X sankce– Dle mnohých neoimperialismus
• nepřímá kontrola, závislost
Reflexe liberalismu• 16. -17. st. - kritika merkantilismu• důraz na:
– Volný obchod (teorie komparativních výhod) – Uvolnění národních a světových trhů– Neviditelná ruka trhu
• Drsná realita ranného kapitalismu v Anglii 18.-19. st.• nutnost:
– Jasných pravidel a institucí nutných pro fungování volného trhu– Regulace některých aspektů tržních vztahů
Současný liberalismus
• Správná role státu v ekonomických záležitostech ??? (jaká ???)– Keynesiánská škola X Neoliberalismus
Reflexe marxismu• reakce na drsnou realitu ranného kapitalismu• důraz na:
– svržení buržoazie– zrušení soukromého vlastnictví
• Základní teze– dějiny všech dosavadních společností jsou
dějinami třídních bojů:• Po vzniku kapitalismu se jedná o boj buržoazie
a proletariátu • SSSR a marxismus ???
Mezinárodní ekonomické organizace
• Globální– WTO– IMF– Světová banka– OSN
• Regionální – OECD
WTO
• Světová obchodní organizace– Systém smluv definující obchodování mezi státy– Diskusní fórum pro změny těchto pravidel– Kritika – hájí zájmy velkých korporací– Vychází z úmluv GATT (revize z r. 1995) – http://www.wto.org/
IMF
• Mezinárodní měnový fond– Dohled nad stabilitou měnového systému – fixní kurzy– Pomoc státům nacházející se v platební neschopnosti– Součást Bretton-Woodského měnového systému od
2. sv.v.– Členové téměř všechny státy OSN
• Kromě Severní Korea, Kuba, Lichnštejnsko, Andorra, Monako, Tuvalu, Nauru
– http://www.imf.org/external/index.htm
Světová banka
• Poskytuje státům prostředky pro zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj
• Soustředí se na rozvojové země• Spolu s IMF součást Bretton-Woodského
měnového systému od 2. sv.v.• http://www.worldbank.org/
OSN
• Viz. více přednáška 3.• Univerzální (ekonomický) charakter OSN• Rozpočet OSN• Hlavní role ECOSOCu• Ekonomické sankce a embarga RB OSN
OECD• Organizace pro ekonomickou spolupráci a
rozvoj – Sdružení rozvinutých států uznávající principy tržní
ekonomiky a zastupitelské demokracie – Diskusní fórum pro výměnu ekonomických informací – sbírá informace o vývoji ekonomiky-usnadnění
spolupráce– Koordinace s bojem proti korupci v členských státech– Vznik z OEEC (1961)– http://www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_20118
5_1_1_1_1_1,00.html
Brettonwoodský (měnový) systém
• Systém regulace mezinárodních měnových vztahů
• Trval v letech 1945 – 1971• Standart ekvivalence dolaru a zlata• Statut amerického dolaru jakožto světové
reservní měny• Garance směnitelnosti dolaru za zlato v
pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata
Mezinárodní právo
Mezinárodní právo
• Mezinárodní právo veřejné• Normativní systém
– Popis toho, co má být….• Případ → norma → legalita / nelegálnost• Existence na mezinárodní úrovni
• MPS
Role MP
• Ovlivňuje jednání států– Sankce za porušení (jaké znáte ???)
• Vliv na vnitrostátní právo jednotlivých států– Přejímání určitých částí
• Praktické dopady (uveďte příklady)– Diplomacie a MV– Státní správa– soudnictví– Běžný život
Vývoj MP
• 4 základní období:– Archaické – do r.1648 – Tradiční – 1648-1945– Moderní – 1945-1990– Postmoderní - 1990-současnost
• Co toto dělení připomíná ???
Prameny MP
• Všeobecné uznávané formy, z nichž poznáváme pravidla mezinárodního práva
• Má obsah – pravidlo• Má formu – pramen
Prameny MP
• 4 základní kategorie pramenů MP:– Mezinárodní smlouvy– Mezinárodní obyčej– Obecně uznávané právní zásady– Soudní rozhodnutí
Další dělení pramenů MP
• Základní – Mezinárodní smlouvy– Mezinárodní obyčej
• Podpůrné – Obecné právní zásady– Soudní rozhodnutí– Doktríny
• Další prameny– Jednotlivé akty států či MO
Mezinárodní smlouvy
• Primární zdroj MP• Kodifikuji právo• Jsou závazné
– Pro signatáře– Všeobecně
• Definice: – Ujednání 2 či více subjektů MP mající z vůle těchto
subjektů MP účinky a řídí se MP– Nutná písemná forma
Mezinárodní smlouvy
• Podoba mezinárodní smlouvy– Preambule– Vlastní text– Závěrečná ustanovení
• Vznik mezinárodní smlouvy– Jednání → podpis → ratifikace →vstup v platnost
• Neplatnost mezinárodní smlouvy
Mezinárodní obyčej
• Primární zdroj MP• Obecně uznávané právní zásady, které byly
postupem času kodifikovány• Výsledek určité praxe mezi 2 či více subjekty
MP• Materiální prvek – existence pravidla• Subjektivní prvek – závaznost pravidla• Vždy nepsaný
Obecné právní zásady
• Sekundární zdroj MP• Odvození z vnitrostátního práva
– Přeneseny na mezinárodní úroveň• Poměrně vágní• Obecné právní principy uznávané
civilizovanými státy
Soudní rozhodnutí
• Sekundární zdroj MP• Rozhodnutí národních i mezinárodních soudů• Určitá relevance při formování MP• Typické pro anglo-saský právní systém
Ostatní sekundární prameny MP
• Doktríny– Právní názor nejvýznamnějších znalců
• Jednostranné právní akty– U MO – rezoluce RB OSN
Subjekty MP• Subjekt MP je jednotka mající způsobilost k
právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům
• Schopnost uzavírání planých mezinárodních smluv
• Schopnost domáhání se náhrady za škody při porušení MP
• Schopnost vysílat a přijímat své / cizí zástupce do / z ciziny
• Jsou odlišné
Druhy subjektů MP
• Stát• MO• Jednotlivec• Zvláštní jednotka (jaké ???)• Kdo nyní nemá subjektivitu MP ???
Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva
• Přenos závazků z MP do VP:– Inkorporace (stejný obsah i forma)– Transformace (stejný obsah, jiná forma)– Adaptace (jiný obsah i forma)– Adopce (stejný obsah i forma)
Diplomatické a konzulární právo
• Privilegia orgánů státu pro zahraniční styky:– Výsady (nad rámec obecného jednání)– Imunity (vyjmutí z pravidel)
• Imunita X Indemnita
Diplomatické a konzulární právo• Vnitřní orgány státu pro zahraniční styky:
– Hlava státu– Vláda– MZV
• Vnější orgány státu pro zahraniční styky:– Diplomatické mise– Konzulární úřady– Zvláštní mise– Stále mise– Delegace na MK či u MO– Vojenské letadlo, loď
Mezinárodní humanitární právo Ius ad Bellum (Právo na válku)
= donucení• Úprava použití síly v• mezinárodních vztazích• použití síly státu proti
jinému státu• Zákaz 2 výjimky
– Sebeobrana– Kolektivní akce RB OSN
Ius in Bello (Právo ve válce) = MHP• Úprava průběhu• ozbrojeného konfliktu• Pravidla pro užití• ozbrojené síly?• napadený má stejná práva a povinnosti jako
agresor
Mezinárodní humanitární právo• Také se nazývá válečné právo či právo
ozbrojených konkfliktů• Velmi staré kořeny
– Antika– Středověk– Oficiální vznik 19.st.
• Haagské a Ženevské MHP• Vojenské X civilní cíle• Kombatanti X civilisté
MP v praxi
• Kritika – existuje pouze na papíře • MP nejen jako zákon – dodržování má výhody
– Pravidla hry– Nenásilné řešení konfliktů v MV– Legitimizace vlastních cílů
• Efektivní regulace transnacionálních vztahů
MP a soudní dvory
• Globálně působící– Mezinárodní soudní dvůr (OSN)– International Criminal Court (2002)
• Regionálně působící – European Court of Justice– European Court of Human Rights