Pěstování geneticky modifikovaných plodin

Post on 30-Dec-2015

35 views 3 download

description

Pěstování geneticky modifikovaných plodin. Ministerstvo zemědělství ČR , Odbor rostlinných komodit. GM plodiny pěstované v roce 20 10 ve světě. sója kukuřice bavlník řepka tykev pap áj a cukrovka vojtěška rajče topol karafiát p et u n ie modrá růže. - PowerPoint PPT Presentation

transcript

Pěstování geneticky modifikovaných plodin

Ministerstvo zemědělství ČR,Odbor rostlinných komodit

GM plodiny pěstované v roce 2010 ve světě

• sója• kukuřice• bavlník• řepka

• tykev• papája• cukrovka• vojtěška• rajče• topol• karafiát• petunie• modrá růže

Plochy GM plodin ve světě v letech 1997-2010

million ha

GM plodiny schválené pro komerční pěstování v ČR - EU

• Bt kukuřice MON810 • Insektrezistentní (Zavíječ

kukuřičný)• V EU uvolněná od roku 1998

• GM brambory Amflora • Produkce bramborového

škrobu pro průmysl• V EU uvolněny od roku 2010

plocha v mil. ha

0

10

20

30

40

50

60

70

US

A

Bra

zílie

Arg

entin

a

Indi

e

Kan

ada

Čín

a

Par

agua

y

Jižn

á A

frik

a

Uru

guay

Bol

ívie

Filip

íny

Aus

trál

ie

Bur

kina

Fas

o

EU

Mex

iko

Chi

le

Kol

umbi

e

Hon

dura

s

Kos

tarik

a

Egy

pt

Pěstování GM plodin podle zemí v roce 20010

Plocha v mil. ha

• Zemědělská produkce– svět: 1292 mil. ha

• EU: 177 mil. ha

• Produkce GM plodin– svět : 148 mil. ha

• EU: 0,1 mil. ha

Zemědělská produkce – EU x svět

Podíl EU 0,06 %

Podíl EU 13,7 %

Situace s GMO v EU

• Specifický přístup– Založený na základě principu předběžné opatrnosti– Reflektující negativní postoje evropských spotřebitelů

ke GMO

• Specifická pravidla v EU pro GMO– Schvalovací procedura pro nové GMO– Označování a dohledatelnost GMO a jejich produktů– Dovoz a vývoz GMO vůči třetím zemím

Základní legislativa EU ke GMO

• Směrnice 2001/18/EC o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do oběhu a změně směrnice 90/220/EEC

• Nařízení (EC) 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech

• Nařízení (EC) 1830/2003 o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně Směrnice 2001/18/EC

• Nařízení (EC) 1946/2003 o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů

• Úřední věstník EU: http://eur-lex.europa.eu/

Základní legislativa ke GMO v České republice

• Vychází ze Směrnice 2001/18/EC• Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky

modifikovanými organismy a genetickými produkty – Uzavřené nakládání (laboratorní testy, příměsi)– Uvádění do životního prostředí (polní pokusy)– Uvádění na trh

Základní legislativa pro označování GM a produktů z nich v EU

• Nařízení (ES) 1830/2003 o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně Směrnice 2001/18/EC systém pro označování a dohledatelnost

• Nařízení (ES) 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech– Toleranční hranice 0,9 %

• Nařízení (ES) 834/2007 k ekologické produkci a označování ekologických produktů (EEC) No. 2092/91– Toleranční hranice 0,9 % od 1. ledna 2009

Co musí být označováno?

• Produkty složené z GMO nebo GMO obsahující• kukuřice, krmné směsi

• Produkty vyrobené z GMO • navzdory faktu, že neobsahují detekovatelné transgenní DNA• mouka, rostlinné oleje

• Konvenční nebo ekologické (BIO) produkty, které• obsahují nebo jsou vyrobené z GMO ve vyšším podílu než 0,9 %

– náhodné nebo technicky nevyhnutelné• obsahující jakékoliv GMO příměsi

> 0,1 % GMO

Systém označování v produkčním řetězci

– osivo– pěstování– nákup/prodej– zpracování– označení konečného produktu

GMO

GMO

GMO

GMO

• Rozdílné zemědělské systémy• Konvenční, ekologické, založené na GM plodinách• Zabránění nežádoucích příměsí

• Možnost výběru• Pro zemědělce i spotřebitele

• Koexistence = zabývá se pouze ekonomickými aspekty praktického užití GM plodin

• Pouze povolené plodiny, které úspěšně prošly systémem hodnocení rizik, mohou být pěstované

Pravidla koexistence v oddělování na pozemcích

• Žádné společné nařízení, - národní přístupy• EC Doporučení2003/556/EC• Evropský úřad pro koexistenci – příručky, metodiky k pěstování GMO

(kukuřice – 2010)• Významné rozdíly

• v charakteru: povinné (většina zemí EU MS) x doporučující (ES – nejlepší pěstitelská praxe)

– 15 ĆS má přijatou specifickou legislativu ke koexistenci (stav k 2009)• v rozsahu: málo stran (SE, CZ etc.) x rozsáhlý dokument (AT, PL etc.)

• Národní pravidla pro koexistenci (s jejich charakterem a rozsahem) zobrazující národní postoj ke GMO

Pravidla koexistence v členských zemích EU (MS)

Všeobecné principy pro koexistenci v České republice

• efektivita• praktická proveditelnost• srozumitelnost• proveditelnost kontrol• úměrnost• plodinově specifická opatření • spolupráce mezi zemědělci

• první ustanovení v r. 2005• všeobecná pravidla pro koexistenci

– Zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství změněný zákonem. č. 441/2005 Sb. a zákonem 291/2009 Sb.

• specifická pravidla pro koexistenci GM plodin– Vyhláška č. 89/2006 Sb. o bližších podmínkách pro

pěstování geneticky modifikovaných plodin změněna vyhláškou č. 58/2010 Sb.

• Ministerstvo zemědělství ČR

Legislativní rámec pro GM plodiny pěstované v ČR

KOEXISTENCE

Ohlašovací povinnost ploch GM plodin

• Před osevem• asi 1,5 měsíce předem

– (kukuřice – k 1.březnu)• nejbližším sousedním farmám (do 140 m od

pozemkových bloků s GM kukuřicí)

• Po osetí• nejdéle 30 dní po zasetí• nejbližším sousedním farmám• kompetentním úřadům

Minimální isolační vzdálenost

Plodina

– KUKUŘICE• Ochrana proti sprášení (delší

vzdálenost)

– BRAMBORY • Ochrana proti zamíchání hlíz

– SÓJA• Ochrana proti sprášení (kratší

vzdálenost)

70 m

Minimální isolační vzdálenost - KUKUŘICE

mezi GM a konvenční

Minimální isolační vzdálenost - KUKUŘICE

mezi GM a ekologickou produkcí

200 m

10 m

Minimální isolační vzdálenost - SÓJAmezi GM a konvenční

Minimální isolační vzdálenost - SÓJAmezi GM a ekologickou produkcí

20 m

Minimální isolační vzdálenost - BRAMBORY

mezi GM a konvenční

10 m

3 m

Minimální isolační vzdálenost - BRAMBORY

mezi GM a ekologickou

20 m

20 m

Obsev (nárazníkový pás)• jako altervantiva k minimální isolační vzdálenosti u GM kukuřice• IRM (Insect Resistance Management)• jeden řádek konvenční kukuřice (okolo Bt-kukuřice) nahradí 2 m

isolační vzdálenosti

S kukuřicí vysetou jako nárazníkový pás musí být naloženo jako s GMO

35 řad = 35 x 2 m = 70 m

nula

Pravidla koexistence

• zaměřena na ekonomická rizika pěstování GM plodin, nikoliv zdravotní či ekologická rizika

• týkají se pouze GM plodin schválených do oběhu/na trh

Základní opatření pravidel koexistence - dodržení odstupné vzdálenosti

• minimalizace přenosu pylu (transgenního materiálu)

GMO

GMO

Dodržení minimální odstupné vzdálenosti –možnost nahrazení obsevem

GM kukuřice x ne-GM kukuřice

obsevne-GMO

u kukuřice obsev minimálně 35 řad o šíři 1 řady min. 0,7 m

1 řada nahrazuje

2 m

GM kukuřice x kukuřice pěstovaná v ekologickém zemědělství

100 m

může být i kukuřice

obsevne-GMO50 řad

Dodržení minimální odstupné vzdálenosti –možnost nahrazení obsevem

Zaměření kontrol na dodržování pravidel koexistence

• dodržení odstupné vzdálenosti

• provedení obsevu

Kontrola dodržení odstupné vzdálenosti

• cílená– vytipování vhodných pozemků s Bt kukuřicí pro

kontrolu – s pomocí regionálních agentur pro zemědělství a venkov

• terénní– přeměření vzdálenosti včetně odebrání vzorků z

obsevu – s pomocí Státní rostlinolékařské správy

GM kuk

pšenice

cukrovka

ne-GM KUK

Vytipování vhodných PB/DPB pro kontrolu

pšenice

ječmen

ječmen pšenice pšenice

pšenice

pšenice

ovespšenice

Kontroly pěstování Bt kukuřice 2006-2010

2006 – 3 lokality – Kroměříž, Praha, Uherské

Hradiště 2007 – 4 lokality

– Břeclav, Kolín (2x), Znojmo 2008 – 4 lokality

– Blansko, Louny, Mělník, Ústí nad Orlicí

2009 – 4 lokality– Domažlice, Hradec Králové,

Znojmo (2x)2010 – 3 lokality – Klatovy, Litoměřice, Hradec

Králové

Odběr vzorků

6 metrů

povinný obsev minimálně 32 řad [(70 - 6) / 2 = 32 ]

kontrola probíhá na prvních 32 řadách obsevu

ne-GM kukuřiceBt kukuřice

Foto: Miloslav Linhart, SRS

Pomůcky pro odběr vzorků

Foto: Miloslav Linhart, SRS

Odebrané vzorky

Celkem je odebíráno na 1 lokalitě 80 vzorků z 20 rostlin obsevu

Foto: Jan Šamánek, SRS

Další kontroly v oblasti GMO- subjekty v resortu Ministerstva zemědělství

• SRS – biologická účinnost GM plodin

• ÚKZÚZ – osiva a krmiva

• SZPI – potraviny

Uchování záznamůGMO

GMO

GMO

GMO

• Z důvodu dohledatelnosti a označování (nařízení ES 1830/2003)

• Uloženo a k dispozici na farmě• Minimálně dobu 5 let

Pěstování Bt kukuřice v EU 2007 – 2010

(ha) 2010 2009 2008 2007

Celková plocha 74480 91385 107720 111390

Španělsko 67730 76000 79270 75150

Česká republika 4680 6480 8380 5000

Portugalsko 820 5090 7150 290

Rumunsko 0 3240 4850 4260

Polsko 0 3000 3000 100

Slovensko 1250 870 1900 950

Francie 0 0 0 23000

Německo 0 0 3170 2640

Pěstování Bt kukuřice v ČR 2005 – 2009

Výměra Bt kukuřice v ČR 2005 - 2009

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

8000

9000

2005 2006 2007 2008 2009

hektary

Celková plocha Bt kukuřice

hectares

Pěstování Bt kukuřice v ČR2005 – 2010

Pěstování Bt kukuřice v ČR 2005 – 2009

Počet pěstitelů Bt kukuřice v ČR 2005 - 2009

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

2005 2006 2007 2008 2009

No. of growers

Number of Bt maize growers

Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

Proč pěstujeme Bt kukuřici MON810 ?

Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ?

Napadení porostu zavíječem

kukuřičným

Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ?

Proč pěstujeme Bt kukuřici MON 810 ?

Bt kukuřice MON810

Konvenční kukuřice

– porost napadený zavíječem kukuřičným

České zkušenosti s Bt kukuřicí2005 – 2010

• Hlavní body– Spolehlivý nástroj proti zavíječi kukuřičnému– Lepší kvalita produktů z kukuřice (méně plísní)– Vyšší výnos (v průměru o 10 %)– Vyšší požadavky na administraci a organizaci– Zvýšená rentabilita kukuřičných výrobků, ale problémy s prodejem – Technologické výsledky jsou závislé konkrétního ročníku– Je možná koexistence s konvenční kukuřicí– Zemědělský trh je schopný regulovat užití biotechnologických

produktů sám na základě poptávky spotřebitelů – není potřeba žádných restrikcí ze strany státu

– Skutečná možnost výběru zpracovatelů i spotřebitelů

Děkuji za pozornost

Ing. Robert AdamecMinisterstvo zemědělství ČROdbor rostlinných komoditE-mail: robert.adamec@mze.czTel: +420 221 812 263