Žurnalistika může být definována jako: “jakýkoliv vytvořený text v písemné, zvukové nebo audiovizuální podobě, který je publiku předkládán jako pravdivé oznámení nebo záznam jisté, až dosud neznámé (nové) skutečnosti existující v současném společenském světě.” (Brian McNair)

‣o přízeň žurnalistů je svádí boj ti, kteří jim poskytují informace

‣žurnalistika je v podstatě ideologická záležitost

‣žurnalisté si obhájí své svobodné postavení (status), dokud jim lidé budou věřit

dvě základní představy, jakou roli hrají média/žurnalisté:

A: napomáhají rozvoji demokracie

B: jsou ve službách určité mocenské skupiny

2

PR a žurnalistika

autor: Mgr. Jaroslav Stuchlík

Upozornění:

Výchozí studijní podklad pro modul Média, PR a reklamní strategie je učební text Reklama a Public Relations (Stuchlík, Čichovský, 2010). Elektronické prezentace slouží pouze jako doplňková učební opora. Struktura přednášek, jejich obsah a další náležitosti nemusí přesně odpovídat struktuře a obsahu prezentací.

podle McNaira,2004

text (sdělení v kódované podobě)

text v dekódované podobě - tj. jaksi ho čtenář vyložil

účinky na publikum (poznávací/kognitivní vlivy na psychiku, chování, fyziologii, ideologii, a pod)

zákonné překážky, společenský nesouhlas - v

nesprávnou dobu v nesprávném místě

důvěra v médium,kulturní status sdělení (

tj. seriózní, veřejnoprávní, bulvár)

kvalita sdělení (estetická a technická)

míra sdílení kódů s publikem (jazykových,

estetických, ideologických a pod)

přístup k jiným srovnatelným zdrojům

informací

kódy

A: lingvistické - jazyk Evropských fondů (EU strukturální fondy)jako otřesná ukázka

B: ideologické - hodně o PR: přísloví: “psa není dobré hladit proti srsti”

Zdroj: Eurobarometr, jaro 2008, uskutečnilo TNS Opinion and Social (konsorcium Taylor Neslon Sofres+EOS Gallup Europe, v ČR TNS AISA) - 1014 respondentů straších 14 let

šest typů účinků médií

‣ veřejné nastolování témat

‣ morální panika

‣ ideologické účinky

‣ organizační účinky

‣ personalizace politiky

‣ účinky moderních komunikačních technologii

Fullerův novinářský zákon:

Čím vzdáleněji se událo nějaké neštěstí, tím při něm musí být větší počet mrtvých a raněných, aby mělo cenu o tom psát.

negativní informace- kataklyzmata

- zločiny

konflikty

silné lidské příběhy

veřejně zajímavé informace (pozitivní zprávy)

regionální novinář - klientelismus mediálního obrazu okolí (světa)

co novináře zajímá

objektivita - důvěryhodnost

Tři základní principy, na nichž je objektivní žurnalistika založena

➡oddělení faktů, zpravodajství od názorů

➡vyvážený záznam a popis diskuse

➡doložení korektnosti odvoláním se na autority

inzertní strana

textovýgrafický

vyvážený záznam

“....obvinění je citováno z jednoho zdroje, stanovisko k němu zaujme mluvčí organizace, jež se stala předmětem daného obvinění, a má se zato, že pravda bude mezi nimi”.

“princip náležité nestrannosti” (z kodexu BBC) - případy, kdy se oboustranné vyjádření a neutralita neočekávají: tj. např. střet demokracie a terorismu

velmi ostře se ve veřejnoprávních médiích (ale i u seriózních médií) sleduje vyváženost - tj. každý chvilku tahá pliku

naplnění oddělení faktů od zpravodajství

média jsou strukturována na části:

➡zpravodajská

➡komentářů

➡názorů

TV (nebo rozhlas)moderátor diskuze: odosobnění, neutralita moderátora a vyváženost pořadu

naplnění oddělení faktů od zpravodajství

média jsou nejčastěji strukturována na rubriky:

➡ “hlavní strana - první strana”

➡z domova

➡ze zahraničí

➡sport

➡komentáře názory

a také černá kronika: tj. bulvár nebo pel mel

Publicistický útvar analytického zaměření

Komentář je jedním z hlavních útvarů, který spadá do této kategorie.

Jedná se o publicistický útvar, který se nejvíce přibližuje zprávě, ale doplňuje ji o osobní hodnocení a pečlivě zdůvodněné závěry. Zasvěcený komentář vyžaduje dobrou znalost oboru a důkladnou práci s informačními zdroji. Projevují se v něm četné vlastnosti individuálního (autorského) stylu, proto se u nich uvádí jméno autora.

v čem spočívá zpravodajská hodnota zpráv (např. ČTK)

‣ blízkost místa děje

‣ přítomnost odchylek, neobvyklých úkazů a mimořádných situací

‣ přítomnost elit, mediálně známých lidí

‣ výrazná akce, změna, “něco se děje”

‣ “dobré zprávy nejsou zprávy” (?)

= někdy je to označováno jako gramatika zpráv

=shromažďuje, zpracovává v textové, zvukové nebo obrazové podobě informace o domácím dění i dění v zahraničí a tyto informace poskytuje (za

úplatu)

“noviny novinářům”

- univerzální agentury: REUTERS, ITAR-TASS, ČTK+ specializované

1835 Francie Charles-Luis Havas1848 USA Associated Press (AP)

1918 - ČTK

- agentury mají kodex- agentury mají bias - tj. postoj

tisková agentura

Bias - Adnan Hadždž (Adnan Hajj) - jeho verze války v Libanonu

Robert Capa: Smrt

kodex novináře - zásady cti

některé ze základních tezí (Syndikát novinářů ČR)

•právo občana na veřejné, pravdivé a nezkreslené informace, zavazující novináře k tomu, aby zveřejňovali ověřené informace od známého zdroje, aby nezneužívali prostředků k získání informace a aby odlišovali fakta od osobního názoru

•požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice, kde je definován střet zájmů

•důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií, a proto je povinností žurnalistů respektovat soukromí, ctít presumpci neviny, nedopouštět se plagiátorství a pod.

nezávislost novináře

1. Je nepřípustné mísení typů žurnalistických výstupů

2. zpravodajství = především vyvážené, ověřené, informující

3. názory patří do komentáře, které ale nemají být propagandou a mají čerpat oporu ve faktech

4. komentář vychází: z ověřených zdrojů, věrohodných pramenů a neměl by se uspokojit s jediným stanoviskem

Novinář-redaktor může volit, ale je otázkou, zda je vhodné, aby byl členem politické strany.

hlavní úkoly veřejné služby (zákon o ČT, článek 1, §2)

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů

b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky

c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filosofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti, rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin

c) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, sportovních, zábavních a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež

periodizace

1. týden 2. týden 3. týden 4. týden

AgenturyDeníky

TV a rozhlasInternet

Přílohy deníkůTýdeníky

TýdeníkyOdborné pořady

TýdeníkyMěsíčníky

Majoritní vydavatel: jmenuje a odvolává šéfredaktora, jmenuje a odvolává tajemníka redakce, jmenuje ve spolupráci s šéfredaktorem jednotlivé funkcionáře redakce (vedoucí rubrik, externí spolupracovníky, editora), stanovuje vydavatelský harmonogram, účastní

se redakčních porad, může navrhovat témata a ovlivňovat pojetí příspěvků

Tajemník redakce: je přímo podřízený a zodpovědný majoritnímu vydavateli

často:

- utváří vztahy s veřejností (PR a propagace)

- vyhledává a zajišťuje fondy určené k financování(granty, nadace)

- zajišťuje výrobu a distribuci

- podává právní expertizy zejména s ohledem na zákon o periodickém tisku (č. 46/2000Sb.) a autorský zákon (č. 121/2000 Sb.).

Šéfredaktor: navrhuje obsazení redakce (funkce vedoucích rubrik, redaktorů a editora), je přímo podřízený a odpovědný majoritnímu vydavateli; dbá o dodržování profesionálních standardů a profesionální etiky (v duchu Etického kodexu novináře); zajišťuje dodržování vydavatelského harmonogramu a vyhlašuje za tímto cílem vhodné redakční uzávěrky pro

jednotlivé rubriky, řídí redakční schůze; má rozhodující slovo při zařazování příspěvků; zasahuje do připravovaného čísla kdekoli a kdykoli, pokud je to z profesionálního hlediska

potřebné; s konečnou platností rozhoduje o hierarchizaci témat a příspěvků v každém čísle (řazení ?dopředu?, ?dovnitř?, ?dozadu? čísla, ?otvírák? x ?podval? stránky) ?

schvaluje řešení, navržená nebo dodaná ve formě korektur editorem

Editor: technicky a redakčně dokončuje pro tisk materiál připravený vedoucími redaktory rubrik nebo přispěvateli a korektorem v internetovém redakčním systému; zajišťuje jednotné grafické pojetí, do souladu se

standardem uvádí titulky, perexy, popisky k fotografiím, bibliografické apendixy a informační boxy; v nepřítomnosti šéfredaktora má rozhodující slovo pří výběru a řazení příspěvků a vůbec za této situace operativně vede redakci; zkracuje, obsahově nebo stylisticky optimalizuje příspěvky tak, aby byly věcně

správné, konkurenceschopné a neprotivily se profesionálním standardům; ručí za aktualizaci a správnost údajů obsažených v tiráži.

Vedoucí redaktor rubriky: odpovídá za svěřenou rubriku; ke stanovenému datu podle harmonogramu prezentuje na schůzi redakce a následně odevzdává editorovi kompletní a redakčně připravený textový

i obrazový materiál své rubriky (přidělených tiskových stran); píše příspěvky pro svou rubriku nebo pro jiné rubriky; získává a vychovává pro svou rubriku přispěvatele, vymýšlí a zadává jim témata a články;

shromažďuje pro svoji rubriku archiv vhodného obrazového materiálu

Redaktor: je ve stálém spojení s vedoucím redaktorem (redaktory) rubriky (rubrik), kam přispívá; nabízí svá témata a články; podle svých možností přijímá zadaná témata; zpracovává objednané příspěvky v dohodnutém

žánru a rozsahu; dodává ke svým příspěvkům vhodný obrazový materiál podle zvyklostí rubriky.

Externí spolupracovník: podobně jako redaktor píše a dodává příspěvky

Korektor (jazykový redaktor): koriguje v internetovém redakčním systému jednotlivé příspěvky a uvádí je do souladu s platnými Pravidly a s územ denního tisku; samostatně opravuje pravopisné chyby, interpunkci, psaní

velkých písmen a jednoznačné stylistické chyby, které jsou na překážku srozumitelnosti textu, popřípadě kolidují s normou kultivovaného publicistického projevu; je-li čas, navrhuje stylistická zlepšení autorům

článků.

• asného stavu vnímání firmy a jejíkomunikace noviná i

• Poskytnutí stanoviska

• Tisková zpráva (TZ): tiskové oznámení firemní novinky

• Rozhovor

• l, panelová diskuse

• Tisková konference

• Neformální setkání s noviná i

• Speciální akce, exkurze

• Advertorialy /komer ní prezentace

• Barterová dohoda: ste né hrazení prostoru v médiích jinou nefinan ní formou, nap

Klasické nástroje

Klasické nástroje

• Monitoring mediálního ohlasu (mediální obraz firmy)

• Follow-up: zji ování reakcí na n t (nap . telefonicképotvrzování ú po rozeslání pozvánek)

• Ka chto nástroj má svoje +/-

• Odborník PR musí v d t, co a kdy vyu t

Tisková zpráva

1. Cílem tiskové zprávy je, aby byla vydána v médiu

kdo je adresátem naší tiskové zprávy = novináři, nikoliv přímo veřejnost

(A) přímé kanály (e-mail)

(B) nepřímé kanály (vlastní web nebo speciální agregátory tiskových zpráv - například www.pressportal.cz)

2. Novináři bývají lenoši, ale nemohou vzít všechno

Pointou této "hry" je vymyslet zajímavé téma, které novináře zaujme = benefit

3. Tisková zpráva je především zpráva

Zpráva je jasně definovaný "novinářský útvar", který má daná pravidla.

Zpráva musí popisovat určitý jev či událost,

Nežádoucí jsou v ní osobní názory pisatele.

Prioritou je pokud možno objektivní pohled a vážnější tón.

Zpráva není ani "komentář" ani "fejeton".

Velmi žádoucí jsou ve zprávě citace, které jinak suché zprávě přidávají trochu živější tón.

Zpráva by měla být postavena ve formě tzv. "obrácené pyramidy". To znamená, že to nejdůležitější je napsáno hned v úvodu a směrem ke konci se dostáváme k méně podstatným částem zprávy. Úplně na konci je pak prostor pro určité doplňující údaje, např. bližší informace o zmíněných lidech, firmách atp.

Zcela zapomeňte na příběhy s pointou na konci.

4. Méně propagace znamená více

Tisková zpráva by se měla typicky sestávat z následujících prvků:

1.Titulek

2. Perex

Krátký výtah zprávy, jeho anotace.

Jedná se o první odstavec, který obsahuje základní informace ze zprávy.

Domicil : V úvodu perexu se většinou píše město a datum, aby byl jasný místní a časový aspekt zprávy.

3. Text zprávy

rozumně dlouhý text (celá tisková zpráva by se měla vejít na jednu stránku A4)

napsaný srozumitelně a přesvědčivě.

Využijte odrážek, ztučnění a jiných formálních úprav, které napomáhají přehlednosti.

Pokud v textu používáte obrázky (např. grafy), nezapomeňte, že mohou pro novináře znamenat výraznou

komplikaci, nevejdou se mu do zlomu, nebo musí upravit jejich grafickou úpravu.

Background = pozadí zprávy

4. Doplňující informace

"kontext", tj. odstavec o své firmě nebo o klíčovém produktu.

Novinář tento text většinou nezveřejní, ale je možné, že jej použije, pokud bude chtít zprávu trochu natáhnout,

nebo si z něj vezme to nejpodstatnější pro uvedení čtenáře do souvislostí.

5. Kontaktní údaje

Na úplném konci uveďte jméno zodpovědné osoby, na kterou je možné se obrátit v případě doplňujících dotazů,

a pochopitelně její kompletní kontaktní údaje.

Tisková zpráva může být například:

- pozitivní- vysvětlující atd.

Kam tiskovou zprávu směřovat?➙ukázka adresáře

• Periodicita sí níky, apod.)

• Podle cílové skupiny, kterou oslovují (nap . mladílidé, eny, ve ejnost v eobecn , apod.)

• Forma sd lovacího prost edku (elektronická,ti t ná)

• Odborná a v eobecná (specializované asopisy,p lohy versus deníky)

• Hledisko geografické (celostátní, mezinárodní,regionální, lokální …)

• Press office: komplexní servis komunikace s  médii, zahrnujícíp pravu materiál , vyhledávání mo ností prezentace

• Press kit/Press pack : “balí ek” informa ních materiál pronoviná e, obvykle slo ky obsahující tiskové informace, fotografie,Q/A, p padn informa ní bro ury atd.

• Q/A (Questions and Answers Document ): dokumentzpracovávající otázky a odpov di k ur itému tématu (m eslou it jako interní firemní “nápov da” nebo pro jako doplinforma ní materiál pro noviná e)

Nad Prahou krouží žlutá Fossettova vzducholoďPRAHA / 10:54, 21. 10. 2009

Vzducholoď amerického dobrodruha a miliardáře Steva Fossetta se ve středu krátce po deváté ranní vznesla nad Prahu. Po zhruba hodinovém nafukování odstartovala na Golfovém hříští Golf Clubu Marina.

"Povětrnostní podmínky nejsou dnes zcela příznivé. Při zemi je sice relativně mírný vítr, ale nahoře je vítr velmi silný a korigování vzducholodi je obtížnější," řekl Jan Smrčka, pilot společnosti Balony.cz a balonářský

rekordman, poté, co vzducholoď usedla na zem.

Žlutá vzducholoď s délkou 33 metrů a průměrem 14 metrů je i přes své rozměry pouze pro jednoho pilota a jednoho cestujícího. "Počítáme, že do Vánoc povozíme několik desítek zájemců," upřesnil Smrčka.

David Vozdecký ze společnosti Balon.cz doplnil, že přibližně hodinový let bude stát deset a půl tisíce korun. Zajímavý zážitek ovšem bude zahrnovat taktéž nafukování a balení vzducholodi, při níž bude moci

zájemce asistovat.

Zájemcům by firma ráda dopřála romantické výhledy na hlavní město, Karlštejn, Štiřín a řadu dalších známých lokalit. "Výhodou je, že si zákazník bude moci vybrat, kam se chce podívat," uvedl Vozdecký a upřesnil, že

společnost počítá s jedním letem denně.

"Vzducholoď jsme si pronajali od kolegů z Anglie," uvedl Smrčka. První vzlétnutí vzducholodi bylo naplánováno k 20. výročí založení firmy, která provozuje plavidla na horkovzdušné a nově i vodíkové náplně.

"Se vzducholodí, která nyní bude k vidění v Česku, se Steve Fossett v roce 2003 učil létat v Itálii při svém evropském turné. Současným majitelem vzducholodi je Tom Sage, držitel britské licence pilota balonu

s pořadovým číslem 1. Psal novodobé dějiny baloningu," dodává Smrčka.

Fossett se narodil v roce 1944. Jako pilot, námořník a dálkový plavec se stal držitelem několika světových rekordů. Ztratil se 3. září 2007 při letu nad Nevadskou pouští a dlouho po něm pátraly stovky dobrovolníků i

armáda.

Bližší informace o možnostech rezervace letu vzducholodí naleznou zájemci na webových stránkách www.balony.cz .

Autor: Denisa Šindlerová, Pavlína Heřmánková

zdroj: HUK, Jaroslav, Sociologie médií, Univerzita Jan Amose Komenského: Praha 2008, ISBN 978-80-86723-65-5