Praktikum 1 07

Post on 24-May-2015

2,039 views 2 download

transcript

Praktikum 1Organizační záležitosti

Úvod do klinické genetiky a cytogenetiky

Mikroskopická technika

Vyplnit prezenční karty

• Uveďte čitelně své příjmení a jméno, číslo kruhu, domácí a pražskou adresu do předtištěných řádků.

• Na volné místo doplňte mailovou adresu, kterou si pravidelně vybíráte, popř. číslo mobilu.

• Karta slouží k registraci vaší prezence, testových výsledků, popř. dalších poznámek k vaší účasti na praktikách.

Organizační záležitosti

Ústav biologie a lékařské genetiky

• Věra Tůmová

• Dr. Eduard Kočárek

• eduard.kocarek@lfmotol.cuni.cz

• telefon FN Motol: 224 435 980 (E. Kočárek)

• telefon TPÚ Plzeňská: 257 296 151 (pí.Tůmová)

• Sekretariát ÚBLG – FN Motol, dětská část,

4.patro – G

PROSÍME, MLUVTE S NÁMI!

Praktikum z lékařské biologie

• Koná se vždy v TPÚ Plzeňská v posluchárně ÚBLG

• Jednorázově lze tolerovat pozdní příchod do 15 minut po začátku praktika, jinak nelze uznat prezenci.

• V letním semestru se přestávky během výuky nekonají, každý student má možnost se na krátkou dobu (cca 5 minut) vzdálit.

Kritétria k udělení zápočtu z lékařské biologie v letním semestru 1. ročníku

• Maximálně dvě neomluvené absence na praktiku/semináři

– Další absenci lze omluvit pouze při závažných důvodech a po předložení

příslušného potvrzení.

– Nekázeň nebo zásadní neznalosti mohou vést k vyloučení z praktik

a neuznání prezence.

– Jakákoliv absence má za následek ztrátu bodů za zameškaný test.

– Přestupy studentů do jiných kruhů jsou nepřípustné.

• Minimálně 80% maximálního možného bodového zisku za testy

– Každý test bude bez ohledu na počet otázek hodnocen stupnicí 0 - 10

bodů. Bodové zisky z jednotlivých testů se v závěru semestru sčítají.

– Až 5 bodů navíc lze udělit za referát.

• Osobní přítomnost na zápočtovém praktiku

Studenti nesplňující některou z uvedených podmínek pro udělení

zápočtu

• budou podrobeni ústnímu přezkoušení v závěrečném praktiku, případně v jiném termínu (v odůvodněných případech a po předchozí dohodě se zkoušejícím)

• Při neúspěchu lze přezkoušení na zápočet ještě dvakrát opakovat.

• Studenti s neuděleným zápočtem budou nuceni opakovat 1.ročník.

Doporučená literatura ke studiu• Kočárek E., Pánek M., Novotná D.: Klinická

cytogenetika I. skriptum UK 2.LF, Karolinum, Praha, 2006

• Kočárek E.: Praktická cvičení z klinické cytogenetiky. skriptum UK 2.LF, Karolinum, Praha, 2006

• Goetz P. a kol.: Kapitoly z lékařské biologie I. skriptum UK 2.LF, H&H, Praha, 1993

• Goetz P. a kol.: Vybrané kapitoly z lékařské biologie II. skriptum UK 2.LF, Karolinum, Praha, 2002

Od příštího týdne najdete prezentace k cytogenetickým

praktikám na www:

• http://camelot2.lf2.cuni.cz/turnovec/ublg/vyuka/

Doplňující literatura

• Kočárek E.: Genetika. Scientia, Praha, 2004

• Nussbaum R. L., McInnes R. R., Willard H. F.: Thompson & Thompson – Klinická genetika. Triton, Praha, 2004

Skripta pro ostatní LF• Kapras J. a kol.: Kapitoly z lékařské biologie a

genetiky I. skriptum UK 1.LF, Karolinum, Praha, 1996

• Soukupová M., Soukup F.: Kapitoly z lékařské biologie a genetiky II. skriptum UK 1.LF, Karolinum, Praha, 1998

• Kapras J., Kohoutová M.: Kapitoly z lékařské biologie a genetiky III. skriptum UK 1.LF, Karolinum, Praha, 1999

• Reischig J.: Obecná genetika – praktická cvičení. skriptum UK LF Plzeň, Karolinum, Praha, 1998

Prosíme vyplnit lístky na

stolech – slouží jako kontrola

a podklad pro prezenci.

Laboratorní vyšetření

v klinické genetice,

základy cytogenetiky

Jak vzniká geneticky podmíněné onemocnění?

DNA RNA protein

znak, resp. fenotypový

projevmutace

Změna sekvence DNA, změna

struktury a počtu chromozomů

Změna genové exprese, vznik RNA o chybné

sekvenci

Změna enzymové aktivity, poruchy stavby buněk a

tkání

Změna stavby a funkce orgánů,

poruchy metabolismu,

poruchy vývoje

Jak geneticky podmíněná onemocnění vyšetřujeme?

rodinagenealogické

vyšetření

chromozomy

cytogenetické vyšetření

DNAmolekulárně-

biologické vyšetření

pacient

Základem cytogenetického vyšetření je analýza chromozomů.

Chromozom

krátké (p-) raménko

dlouhé (q-) raménko

centromera

chromatida

telomera

telomera

repetitivní (satelitní) sekvence

DNA

repetitivní sekvence

(TTAGGG)n

repetitivní sekvence

(TTAGGG)n

DNA

Telomery lidských chromozomů

Kolik má chromozom chromatid?

syntéza (replikace)

DNA

DNA

chromozom

1 chromatida = 1 molekula DNA

Typy chromozomů

metacentrický

(mediocentrický)

submetacentrický

(submediocentrický)

akrocentrický telocentrický

satelity(nesměšovat se satelitní DNA)

Vizualizace a pozorování chromozomů,

mikroskopická technika

Úkol 1:

Pojmenujte

jednotlivé

části

mikroskopu

1

2

4

5

6

7

3

okulár

objektiv

stolek

kondenzor

stativ

šroub hrubého zaostření

šroub jemného zaostření

Stereomikroskop

Stereomikroskopy vybavené zdroji studeného světla

„husí krk“

Studené světlo

• Tradiční světelné zdroje jako žárovky nebo

plynem plněné výbojky vyzařují světlo i

teplo stejným směrem. Osvětlovaný objekt

se proto během osvětlování ohřívá.

• Diody LED (Light-Emitting Diode) vyzařují

světelnou a tepelnou energii (infračervené

záření) v rozdílných směrech.

Měření velikosti mikroskopických objektů v optickém mikroskopu

okulárové měřítko (okulárový mikrometr)

Kalibrace okulárového měřítka

Měření velikosti mikroskopických objektů

Barvení chromozomů pro účely světelné mikroskopie

• Giemsa-Romanowski (Wrightovo barvivo)

• (Hematoxylin – v cytogenetice zřídka)

• Acetokarmín

• Acetoorcein

• Fuchsin – Feulgenova reakce

Barvení Giemsou

leukocyty chromozomy

Úkol 2: Pozorování chromozomů

• Preparáty byly získány z dělících se lymfocytů lidské periferní krve.

• Krev jsme po odběru kultivovali v médiu, kde byly buňky přinuceny k mitotickému dělení.

• Vzniklou suspenzi jsme fixovali, nakapali na skla a po zaschnutí obarvili roztokem Giemsa-Romanowski.

• Blíže viz skripta Praktická cvičení– str. 9 – 2.4.Úkol 1

Prohlídka skel pod mikroskopem

• Sklo položíme (buňkami nahoru!) na stolek mikroskopu a prohlížíme objektivem o malém zvětšení (4x–10x).

• Po zaostření na plochu obsahující větší počet buněk (výrazně modrofialově zbarvená jádra nebo skupinky chromozomů) použijeme objektiv s vyšším zvětšením (nejlépe 40x – 45x) – pozor při zaostřování (nebezpečí poškození preparátu a znehodnocení objektivu!)

• Vyhledáme chromozomy a zkusíme je spočítat. Obraz v mikroskopu srovnáme s přiloženou fotografií.

Úkol 3: Na obrázku jsou znázorněny chromozomy lidské somatické buňky obarvené Giemsovým

barvivem.

A) Jaké chromozomy jsou na

obrázku : jednochromatidové

nebo dvouchromatidové?

B) Určete jednotlivé typy

chromozomů.

C) Zjistěte, kolik chromozomů

obsahuje lidská somatická

buňka.

velké metacentry

malé metacentry

velké akrocentry

malé akrocentry

zbytek - submetacentry

14

8

10

14

14 + 8 + 14 + 10 = 46

Počet chromozomů

Fluorescenční mikroskop

Princip fluorescence:

Schéma fluorescenčního mikroskopu

Fluorescenční barviva v genetice

• DAPI (4',6-diamidino-2-phenylindole)

• PI (propidium iodide)

• Chinakrin

• Ethidium bromid

Příprava na příští týden

• Skripta Klinická cytogenetika I.

– Kapitola 5 (str. 34 – 36)

• Skripta Praktická cvičení

– Kapitola 3 (str. 13 – 15)

• Referát – konfokální mikroskopie

Na shledanou!