Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (zkráceně

program H2020) má být největším a nejvýznamnějším programem

financujícím na evropské úrovni vědu, výzkum a inovace v letech 2014-

2020. Program H2020 navazuje na rámcové programy pro výzkum, které

vyhlašuje EU už od roku 1980, konkrétně na poslední z nich - 7. rámcový

program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 2007-2013

(7. RP). Od 7. RP se program H2020 bude lišit větším důrazem na

podporu inovací, což se prakticky projeví například v zavedení nových

úvěrových nástrojů a v podpoře inovací u malých a středních podniků.

Program H2020 v sobě integruje také dřívější Rámcový program pro

konkurenceschopnost a inovace (CIP) a Evropský inovační

a technologický institut (EIT). Podporována bude návaznost na

strukturální fondy a na jiné programy EU.

Cílovou skupinou programu jsou na jedné

straně výzkumní pracovníci, ať už se jedná

o výzkumníky pracující na univerzitách, ve

výzkumných ústavech, nebo v průmyslových

firmách, na straně druhé také podniky

a firmy, které mohou v programu H2020 najít

účinného pomocníka pro financování aktivit

v oblasti špičkového výzkumu a technologií.

Program Horizont 2020 bude realizován ve třech hlavních prioritách:

1. Vynikající věda – tato priorita bude podporovat excelentní výzkum

a vytvářet podmínky pro jeho provozování. Podporovány budou vynikající

projekty hraničního výzkumu, vývoj nových a ambiciózních technologií,

mobilita vynikajících výzkumných pracovníků a špičkové infrastruktury.

Priorita je rozdělena do čtyř velkých oblastí: Evropská výzkumná rada

(ERC), Budoucí a vznikající technologie (FET), Marie Skłodowska-Curie

akce (MSCA), Evropské výzkumné infrastruktury (včetně e-infrastruktur).

2. Vedoucí postavení průmyslu – cílem je zlepšení konkurenceschopnosti

evropského průmyslu, a to zejména prostřednictvím průlomových

technologií a podpory financování výzkumu v průmyslu a v malých

a středních podnicích. Z pohledu podniků je tato priorita nejdůležitější

a bude o ní podrobněji pojednáno dále.

3. Společenské výzvy - v prioritě bude podporován výzkum směřující

k řešeni zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýkají evropské

společnosti. Jedná se o následující společenské výzvy:

Zdraví, demografické změny a životní pohoda (wellbeing); Potravinové

zabezpečeni, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika;

Bezpečné, čisté a účinné energie; Inteligentní, ekologická a integrovaná

doprava; Klimatická změna a účinné využívání zdrojů a surovin; Evropa v

měnícím se světě: inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti; Bezpečné

společnosti: ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů.

Jak už bylo řečeno, z pohledu sítě Enterprise Europe Network a její

hlavní cílové skupiny – malých a středních podniků (MSP), je klíčová

především druhá priorita zahrnující podporu inovací. Oproti předchozím

rámcovým programům klade program H2020 ještě větší důraz na

aplikační sféru. Zatímco motorem hraničního výzkumu jsou jednotliví

výzkumní pracovníci či malé týmy, vývoj nových technologií a produktů je

založen na spolupráci, bez níž nelze dospět k produktům uplatnitelným na

trhu.

Druhá priorita bude rozdělena na tři oblasti: První oblast bude

zaměřena na průlomové (tj. zavádějící radikální, skokovou změnu)

a průmyslové technologie, které budou

podpořeny v těchto šesti směrech:

1) informační a komunikační technologie,

2) nanotechnologie,

3) pokročilé materiály,

4) biotechnologie,

5) pokročilé výrobní systémy,

6) vesmírné aplikace.

Při implementaci programu bude kladen

důraz zejména na snižování spotřeby energie, nové materiály,

bezpečnost, interoperabilitu systémů a vytváření norem. Podpořeno bude

také ověření výsledků výzkumu v pilotních aplikacích.

Vzhledem k tomu, že uvádění průlomových technologií do provozu je

spojeno se značným finančním rizikem, budou další oblastí finanční

nástroje, které mají usnadnit přistup k rizikovému kapitálu. Ve snaze

zapojit průmysl do evropských projektů výzkumu, vývoje a inovací

navrhuje Evropská komise v druhé prioritě rozšířit a zintenzivnit využití

finančních nástrojů (dluhových a kapitálových), které usnadňují přístup

k rizikovému kapitálu.

Třetí oblastí druhé priority pak bude podpora inovačních aktivit MSP.

Na podporu všech inovačních firem, které mají za cíl rozvíjet se, růst

a působit mezinárodně, bude vytvořen v programu H2020 jediný nástroj.

Tento nástroj bude zahrnovat podporu všech druhů inovací a všech

stupňů jejich zavádění. Žadateli o příspěvek mohou být pouze samotné

MSP, které však budou moci v případě potřeby spolupracovat s dalšími

partnery včetně subkontrahování výzkumných prací.

Hlavní nástroj podpory vychází z amerického SBIR (Small Business

Innovation Research) a bude zahrnovat podporu ve třech fázích

inovačního cyklu s plynulým přechodem mezi nimi:

listopad-prosinec 2012

Nový evropský program pro výzkum a inovace Horizont 2020

srpen - říjen 2013

Další podpora firemního výzkumu a vývoje v roce 2014

V roce 2014 bude pokračovat Program na podporu aplikovaného

výzkumu a experimentálního vývoje ALFA (dále jen „program ALFA“),

který se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního

vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů,

energetických zdrojů, ochrany a tvorby životního prostředí, a dále

v oblasti udržitelného rozvoje dopravy.

Usnesením vlády ČR ze dne 28. srpna 2013 byly v tomto programu

schváleny některé změny – zejména prodloužení doby trvání programu

do roku 2019, tj. na 9 let, úprava rozpočtu v souladu s návrhem výdajů

státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2014

s výhledem na léta 2015 a 2016, zapracování Národních priorit

orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací promítnutím

do jednotlivých podprogramů, sjednocení terminologie ohledně

způsobilých a uznaných nákladů tak, aby byla v souladu se zákonem.

Zároveň došlo k rozšíření programu o informaci o čtvrté veřejné

soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, která bude vyhlášena 1. listopadu

2013. Financování v rámci čtvrté veřejné soutěže bude v souladu

s uvedeným usnesením vlády ČR realizováno podle možností státního

rozpočtu, jehož návrh byl vládou schválen 25. září.

Příjemci podpory na projekt mohou být samostatné podnikatelské

subjekty (právnické i fyzické osoby) i výzkumné organizace. V programu

ALFA budou zejména podporovány jejich společné projekty, a to takové,

které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho

z následujících druhů výsledků:

• patent,

• poloprovoz, ověřená technologie,

• výsledky s právní ochranou - užitný vzor, průmyslový vzor,

• technicky realizované výsledky - prototyp, funkční vzorek,

• certifikované metodiky a postupy a mapy s odborným obsahem,

• software.

Struktura přihlášky a další související dokumenty budou zveřejněny již

v průběhu října, aby se žadatelé mohli s dostatečným předstihem

připravit na podávání projektů. Zájemci z řad malých a středních firem

mohou již nyní konzultovat své náměty a záměry s odborníky BIC Plzeň.

Fáze 1: Koncepce a hodnocení proveditelnosti – příspěvek na průzkum

vědecké a technické proveditelnosti.

Fáze 2: Výzkum a vývoj, demonstrace, tržní aplikace – podpora VaV

s důrazem na demonstrační činnosti.

Fáze 3: Komercializace – nebude přidělena přímá podpora, cílem je

usnadnit přístup k soukromému kapitálu.

Vedle hlavního nástroje podpory může MSP získat též zvláštní formu

podpory - tzv. Specifickou podporu, která bude určena pro tržně

orientované MSP s intenzivním výzkumem v hi-tech oborech. Tato

specifická podpora naváže na současný společný program Eurostars, ale

bude dostupná pro veškeré vědecké a technologické oblasti. Dále bude

možné použít podporu pro posílení inovační kapacity MSP (např. aktivity

zaměřené na zvyšování informovanosti, školení, transfer znalostí

a technologií až po dosažení inovací s vysokou přidanou hodnotou) –

v této oblasti se předpokládá spolupráce se sítí Enterprise Europe

Network. Specifickou podporu bude možno též použít na inovace

orientované přímo na trh.

Pod programem Horizont 2020 bude v letech 2014-2020 pokračovat

také program Eurostars, zaměřený na podporu mezinárodní spolupráce

v aplikovaném a průmyslovém výzkumu a vývoji MSP. Týká se podniků,

které vedle svých činností provádějí také vlastní výzkum a vývoj.

O tento program byl mezi podniky značný zájem, ovšem jeho desátá

a poslední výzva byla uzavřena v dubnu 2013. Podle dostupných

informací lze očekávat první výzvu programu Eurostars 2 v březnu či

dubnu následujícího roku. Více informací lze nalézt v dokumentu Evropské

komise (DG-RTD) na adrese http://ec.europa.eu/governance/impact/planned_ia/docs/2013_rtd_005_eurostars2_en.pdf .

Celkový rozpočet programu H2020 počítá s částkou 72,3 mld. €

a byl schválen Evropským parlamentem a Radou ministrů počátkem

července 2013. Program tedy může být v souladu s původním plánem

spuštěn v lednu 2014 a první výzvy pro předkládání projektů lze očekávat

již na přelomu roku 2013/2014.

Kontakt pro bližší informace: BIC Plzeň, Ing. Jaroslav Sobotka, sobotka@bic.cz

V článku jsou použity informace z brožury HORIZONT 2020 - stručně o programu, kterou v červnu 2013 zpracoval kolektiv autorů Národního informačního centra pro evropský výzkum TC AV ČR. Celá brožura v elektronické podobě je dostupná na www.fp7.cz/files/svobodova/tcav_brozura_horizont_2020_internet_1.pdf. -js-

Soutěž Česká inovace zahajuje třetí ročník Soutěž Česká inovace, která se stala významnou platformou pro ino-

vativní projekty v rámci České republiky, zahajuje již svůj třetí ročník. Do

soutěže se mohou hlásit nápady a inovace od jednotlivců, malých

i velkých firem i od veřejné správy. Hodnotit je bude téměř stočlenná

odborná porota v následujících pěti kategoriích:

• Inovační nápad (inovace pocházející od jednotlivců, studentů nebo

jejich týmů, kteří jsou ve fázi nápadu/myšlenky a potřebují pomoci

s její realizací)

• Nadějná inovace (inovace začínajících firmem a start-upů, které mají

do 10 zaměstnanců a na trhu působí méně než 3 roky)

• Inovační hvězda (inovace malých a středních firem do 250 zaměstnan-

ců, které jsou na trhu déle než 3 roky)

• Inovativní firma (inovace společností nad 250 zaměstnanců)

• Inovace ve veřejné správě (organizační složky státu, kraje, obce a jimi

zřizované a zakládané organizace)

Letošní novinkou bude udělení Speciální ceny za Společenskou prospěš-

nost inovace.

Česká inovace dává inovátorům prostor pro zviditelnění nápadů,

nalezení potenciálních partnerů a vzájemnou výměnu zkušeností. Cílem

soutěže je rozpoznat perspektivní inovace, ocenit jejich autory a podpořit

další uplatnění v praxi. Každý projekt bude hodnocen nejméně 3 porotci,

přičemž všichni soutěžící dostanou po ukončení evaluace hodnocení po-

rotců k dispozici. I díky této zpětné vazbě Česká inovace již pomohla

desítkám projektů posunout se o krok vpřed.

Uzávěrka přihlášek do soutěže je 15. listopadu 2013, vítězové pak

budou vyhlášeni 14. března 2014 na Festivalu České inovace v Národní

technické knihovně v Praze. Oceněné Inovace budou mediálně zviditelně-

ny, získají konzultační podporu pro další rozvoj, přístup k finančním zdro-

jům a kontakty.

Jedním ze spolupracujících partnerů předchozích ročníků Festivalu

inovací byla česká část mezinárodní sítě Enterprise Europe Network. Inici-

ativa České inovace je platformou, ve které partneři sítě mohou potkat

úspěšné autory inovativních projektů a nabídnout jim případné další eko-

nomické zhodnocení ve spolupráci se zahraničním partnerem.

Bližší informace a přihlášky do soutěže jsou na www.ceskainovace.cz.

S případnými dotazy se lze obracet na Ing. Terezu Halgašovou

(halgasova@bic.cz, tel. 377 235 379). -th-

Ing. Jiří Štrunc, PhD. se rozhodl podnikat v oblasti vývoje a výroby

potřeb pro výtvarné techniky, využívané při tvorbě šperků z populárních

modelovacích polymerových hmot. V červnu 2013, několik týdnů před

tím, než založil společnost LC Tools s.r.o., se obrátil na BIC Plzeň, aby se

informoval o službách, které by mohl v souvislosti se zahájením nové

podnikatelské činnosti využít.

Tak začala soustavná spolupráce, jejímž základem jsou konzultace

nad podnikatelským plánem a společná formulace jeho částí. Při nich jsou

postupně identifikovány různé potřeby firmy, které lze řešit s využitím

služeb odborných konzultantů BIC Plzeň.

Zákaznický segment je poměrně úzký, a proto se nelze při zajištění

odbytu omezovat jen na český trh. S využitím zahraničních partnerů sítě

Enterprise Europe Network byl proto

konzultanty BIC sestaven seznam

potenciálních partnerů ve vybraných

evropských zemích, provozovatelů

e-shopů a velkoobchodů specia-

lizovaných na výtvarné potřeby,

kterým by mohla být nabídnuta

obchodní spolupráce. Se stejným

cílem byl vystaven i kooperační profil

firmy v systému nabídek a poptávek

sítě.

Konzultovány jsou i možnosti

využití dotací v programech podpory

inovací financovaných z evropských

zdrojů. Pro firmy bez historie je

nabídka velmi omezená, přesto byla vytipována zajímavá příležitost ve

formě projektu CzechEkoSystém, který je součástí Operačního programu

Podnikání a inovace. Projekt umožňuje získat bezplatný koučing a cenové

zvýhodněné poradenství při detailním dopracování podnikatelského plánu

tak, aby mohl být přesvědčivě prezentován potenciálním investorům.

Kapitálový vstup by mohl firmě pomoci financovat další rozsáhlejší

vývojové a internacionalizační záměry, plánované na další roky. BIC Plzeň

v roli skauta, vyhledávajícího vhodné účastníky projektu

v Plzeňském kraji, pomohl firmě zpracovat i žádost a další potřebné

dokumenty.

Technické novinky a inovace produktů vyžadují také spolupráci

s odborníky v oblasti technického a konstrukčního řešení. BIC Plzeň proto

zprostředkoval setkání s pedagogy i studenty Fakulty strojní Západočeské

univerzity v Plzni, kteří se mohou do vývoje nových nástrojů zapojit.

Studenti přitom mohou ve firmě získat praktické zkušenosti také v rámci

stáží, pořádaných v rámci projektu POSPOL podpořeného v Operačním

programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Připravované stáže

studentů Fakulty ekonomické ve firmě a spolupráce s nimi např. na

mezinárodním marketingu pak může být podporována v obdobném

projektu UNIPRANET.

Pro zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti nestačí jen spolehlivé

konstrukční řešení a vynikající funkční vlastnosti. Je třeba nabídnout

i atraktivní vzhled nástrojů, což je v tomto případě, kdy potenciální

odběratele tvoří převážně ženy zaměřené na výtvarnou tvorbu, obzvlášť

důležité. Součástí poskytovaných služeb je proto také pomoc

s navázáním spolupráce s designéry i s vyhledáním dotačních programů

pro její financování. Dalšími oblastmi, na něž se konzultační služby

zaměřují, je například pomoc se zajištěním mezinárodní ochrany práv

průmyslového vlastnictví, či podpora účasti na zahraničních výstavách

a veletrzích.

Důkazem dynamického rozjezdu společnosti LC Tools je rovněž to, že

na začátku října přestěhovala svou montážní a prototypovou dílnu

z garáže do nové provozovny v prostorách Podnikatelského inkubátoru

BIC Plzeň v areálu vědeckotechnického parku na Borských polích.

Zakladateli společnosti LC Tools s.r.o., Ing. Jiřímu Štruncovi, PhD.,

jsme položili několik otázek:

Jak jste přišel na myšlenku vývoje a výroby potřeb pro tvorbu z polymerových modelovacích hmot?

Naše dcera Lucie se vytvářením polymerových šperků a dalších ozdob

začala zabývat před několika lety. Nástroje, které jsme jí kupovali a bez

kterých se tyto tzv. tvořilky neobejdou, jsou poměrně drahé

a přitom nekvalitní a poruchové. Práce s nimi je obtížná. Často jsou

původně určeny pro výrobu těstovin.

Jiné však na trhu nebyly. Brzy jsem

si uvědomil, že by bylo možné

provést řadu technických zjed-

nodušení a vylepšení, která práci

významně usnadní a díky kterým

budou nástroje prakticky nezni-

čitelné. A tak se začal rodit

podnikatelský záměr.

Který z Vašich výrobků je zatím u zákazníků nejúspěšnější? Na jaře jsme zahájili výrobu

extrudéru pro vytlačování hmoty

s různými profily, který je nezbytný

pro spoustu výtvarných technik. Dokončili jsme vývoj již 2. generace:

masivní a přitom elegantní ocelový nástroj, s možností pohonu pomocí

aku-vrtačky, který neskřípe, díky pístu stabilizovanému dvojicí o‑kroužků

se nezasekává a nedochází ke stržení závitu. Uživatelé jsou velmi

spokojení a své pozitivní zkušenosti sdílejí na sociálních sítích

a specializovaných internetových stránkách. Za prvních pár měsíců jsme

prodali už několik stovek extrudérů, a to nejen u nás a na Slovensku, ale

také ve Španělsku a v Německu. Na dobré cestě je vývoz do dalších

evropských zemí i do USA. A aby bylo jasné, že je to český výrobek, zvolili

jsme název CZEXTRUDER.

Jaké další inovace přinášíte? Na začátku října jsme začali prodávat LC GILO BLADE, velmi ostrý

a tuhý řezák s tvarem ostří speciálně zvoleným pro řezání polymerové

hmoty. Do konce roku pak chceme představit i funkční prototyp tzv.

gilotiny. S tímto nástrojem lze při řezání dosáhnout ideálně pravidelných

a tenkých plátků hmoty s vytvořenou barevnou kresbou na řezu, která je

typická pro polymerové šperky. Jsme první, kdo takový nástroj uvádí

do sériové výroby a na trh. Právě pro něj hledáme vhodný obchodní

název a do hledání jsme zapojili i naše příznivce na sociálních sítích.

Rozvíjíme několik dalších originálních myšlenek. Výsledky vývoje, který

právě probíhá, budeme prezentovat v průběhu příštího roku.

Jak hodnotíte spolupráci s BIC Plzeň? Poradci BIC Plzeň se nám věnují, sami aktivně vyhledávají a přinášejí

náměty na možnou spolupráci, upozorňují na aktuální příležitosti

v oblasti podpory podnikání. Při konzultacích nad podnikatelským plánem

získávám zpětnou vazbu ke svým myšlenkám a záměrům, které se jejich

formulací postupně zhmotňují. Vznikají i nové nápady.

Více informací na www.czextruder.com, www.lctools.cz. -zd-

Představujeme inovační firmy v regionu LC Tools s.r.o.

Evropská komise ani žádná osoba jednající jejím jménem nenese odpovědnost za jakékoliv důsledky plynoucí z využití informací, které jsou obsahem tohoto zpravodaje. Uvedené

informace reprezentují výhradně sdělení autorů a nemusí odrážet oficiální postoj Evropské komise.

Síť Enterprise Europe Network je podporována Evropskou komisí .

Aktivity sítě v ČR jsou realizovány projektem BISONet (Business and Innovation Support Network for the CR), který je spolufinancován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

e-Zpravodaj Enterprise Europe Network Plzeň

Vydává BIC Plzeň - Podnikatelské a inovační centrum

Adresa: Riegrova 1, 306 25 Plzeň. Tel.:377 235 379 Fax: 377 235 320 E-mail: bic@bic.cz

Datum vydání 15. 10. 2013

Evropská unie se přiblížila zavedení patentu s jednotným účinkem

(jednotný patent) a vytvoření jednotného patentového soudnictví. Již

v prosinci 2012 Evropský parlament a Rada podpořily tzv. „patentový

balíček“ a přijaly dvě klíčová nařízení. Patentový balíček se celkově

skládá ze tří částí:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné

patentové ochrany. Nařízení využívá již existujícího systému udělování

evropských patentů podle Evropské patentové úmluvy z roku 1973.

Evropské patenty uděluje Evropský patentový úřad (EPO) se sídlem

v Mnichově, a to pro jednotlivé členské státy Evropské patentové

organizace podle volby přihlašovatele. Udělený evropský patent má

v určeném státě stejný účinek jako patent národní.

Podmínkou je, že majitel patentu po jeho udělení

provede validaci, tj. podá u úřadů průmyslového

vlastnictví určených států překlad patentového spisu

do úředního jazyka tohoto státu a zaplatí předepsaný

poplatek. Za udržování evropského patentu platí

majitel roční udržovací poplatky v každém státě zvlášť.

Nařízení nově poskytne majitelům patentů

možnost do jednoho měsíce po udělení evropského

patentu požádat EPO o vyznačení jednotného účinku

ve všech členských státech EU (kromě Španělska a

Itálie, které se do tohoto režimu nezapojily). Hlavním

rysem jednotného patentu je jeho jednotná povaha,

tj. že poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech

zúčastněných členských státech. Zjednoduší se tak udržování patentů

v platnosti, protože majitelé patentů s jednotným účinkem budou platit

jednotný roční udržovací poplatek Evropskému patentovému úřadu.

• Nařízení Rady (EU) č. 1260/2012, kterým se provádí posílená

spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde

o příslušná ustanovení o překladu. Podle nařízení bude patent udělen

v jednom z úředních jazyků EPO (angličtina, francouzština, němčina)

a patentové nároky zveřejněny ještě ve zbývajících dvou jazycích. Dále

budou k dispozici strojové překlady udělených patentů do všech úředních

jazyků EU. V případě sporu majitel patentu musí na své náklady předložit

překlad patentu do úředního jazyka státu EU, v němž má porušovatel

bydliště či sídlo, nebo do jazyka státu, v němž došlo

k porušení patentu, a dále do úředního jazyka státu, kde má sídlo příslušný

soud.

• Dohoda o jednotném patentovém soudu (UPC) vytváří zvláštní

soudní systém pro projednávání sporů z porušení evropských patentů

a patentů s jednotným účinkem. Systém bude obsahovat soudy první

instance (ústřední, regionální a lokální komory) a jeden společný soud

druhé instance. Ústřední komora bude sídlit v Paříži a bude mít pobočky

v Londýně a v Mnichově. Členské státy budou mít možnost vytvořit si svou

lokální komoru, popřípadě se několik států může dohodnout na vytvoření

společné regionální komory. Soud bude projednávat spory

z porušení a návrhy na zrušení evropských patentů a patentů s jednotným

účinkem a dodatkových ochranných osvědčení

udělených na základě takových patentů. Soud druhé

instance bude sídlit v Lucemburku.

Nový soudní systém zjednoduší vedení sporů

z evropských patentů. Až doposud musel majitel

evropského patentu v případě porušení vést soudní spor

v každém státě, kde k porušení patentu došlo. Nový

systém mu poskytne možnost domáhat se svých práv

najednou, u jediného soudu. Dohoda by měla být

účastnickými státy podepsána v první polovině příštího

roku.

Celý patentový balíček začne pro území daných států

fungovat v závislosti na vývoji ratifikačního procesu

Dohody UPC. Jednotný patent bude mít účinek v těch státech, které

Dohodu UPC ratifikovaly. Podmínkou začátku účinnosti patentového

balíčku je ratifikace Dohody UPC v alespoň 13 státech, mezi nimiž nesmí

chybět Německo, Francie a Velká Británie. Účinky na další území se pak

dále budou rozšiřovat tak, jak budou jednotlivé státy ratifikační proces

ukončovat. Zavedením patentu s jednotným účinkem by mělo být

dosaženo deklarovaného cíle, tedy možnosti získání patentu na vynález

v předmětných evropských zemích snáze a levněji - to platí nejen pro

podniky z EU, ale i pro přihlašovatele z jiných zemí, např. Spojených

států, Ruska nebo Číny. Pokud jde o patentové či soudní poplatky, jejich

výše zatím nebyla navržena, a bude předmětem jednání účastnických

členských států. -lp-

Evropský jednotný patent

Možnosti patentování po zavedení jednotného patentu

Dotace pro malé a střední podniky na služby v oblasti designu Koncem září vyhlásila agentura CzechTrade výzvu k zasílání přihlášek

do projektu Design pro konkurenceschopnost 2013–2014, jehož

cílem je posílení mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslových podniků

prostřednictvím efektivního využívání designu v inovačním procesu. V rámci

projektu mohou malé a střední podniky získat dotaci ve výši až 56 tis. Kč,

přičemž podíl dotace z celkových způsobilých výdajů činí až

100 %. Poskytované dotace jsou financovány ze zdrojů Evropské unie i z rozpočtu ČR.

Dotaci je možné získat na podporu následujících aktivit:

• Využití služeb designéra, zahrnujících provedení analýzy stávajícího

stavu designu produktového portfolia ve firmě, definování problému,

navržení strategie a harmonogramu, odhad nákladů na provedení změn

a 3 návrhy nového designu (skici).

• Propagace průmyslového designu v zahraničí formou společné expozice

na vybraných veletrzích a výstavách.

• Účast na odborných vzdělávacích akcích s tématikou designu.

• Získávání informací o ekonomických přínosech průmyslového designu

prostřednictvím tištěného periodika DESIGN NEWSLETTER a odborné

publikace.

Na tuto výzvu je alokováno celkem 6 735 470 Kč. Přihlášky přijímá

agentura CzechTrade v období od 20. 9. 2013 do 28. 11. 2014. Při

hodnocení přihlášek je kladen důraz zejména na exportní potenciál

žadatele, inovační potenciál žadatele, připravenost žadatele k propagaci

designu v zahraničí, konkurenceschopnost produktu.

Kontakt pro další informace: Ing. Zbyněk Doležal, tel. 377 235 379, e-mail: dolezal@bic.cz . -zd-