Řízení a samosprávaŘízení a samospráva

František Ježek

Tým Bílé knihy terciárního vzdělávání

Západočeská univerzita v Plzni

Obsah

Proč je nutná reforma?Cíle reformy řízení na jednotlivých

úrovníchMetody a nástroje pro prosazení reformy

řízeníČasto kladené otázky

Proč je nutná reforma řízení v Proč je nutná reforma řízení v terciárním sektoru vzdělávání?terciárním sektoru vzdělávání?

Změny v typech ekonomiky

Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce

Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního

kapitálu

Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do

výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem

Ekonomika tažená primárními zdroji

Ekonomika tažená investicemi

Ekonomika tažená inovacemi

Na počátku této fáze se nacházíme

Jak funguje znalostní společnost?

PenízePeníze PoznatkyPoznatky

Výzkum (věda)

Výzkum (věda)

InovaceInovace

LidéLidé

Education at a Glance, OECD 2008

Problémy současného modelu

Systém samosprávného řízení vysokých škol se v zásadě osvědčil a cca 18 let fungoval, ale...

Různorodost institucí terciárního vzdělávání (univerzitní x neuniverzitní, veřejné x soukromé, oborové x univerzální, „národní“ x „regionální“) neumožňuje uplatnění jednoho modelu řízení.

Roste nespokojenost klíčových zaměstnavatelů – na trhu nenacházejí potřebné absolventy, a to při extrémně rychlém růstu počtu studujících.

Problémy současného modeluSpolečnost znalostí má na terciární vzdělávání

požadavky (spolupráce, transfer poznatků, inovace, vzdělávání na míru), které nejsou splnitelné při klasickém vnímání samosprávy v univerzitním sektoru.

Velikost institucí, rozsah partnerství, míra a závažnost rizik apod. vyžadují managerský přístup k řízení.

Vztah celku a součástí, postavení fakult a děkana, jejich pravomoci a odpovědnosti.

Mezinárodní zkušenosti a doporučeníTertiary Education for the Knowledge Society. OECD

Thematic Review of Tertiary Education: Synthesis Report, OECD 2008.

Díl 1., kapitola 3., str. 55 – 150.Srovnávací tabulka modelů řízení pro 24 zemí.Higher Education Governance in Europe. Policies, structures,

funding and academic staff. Eurydice April 2008. Většina zemí připravuje, provádí nebo již provedla změny k

posílení vlivu externích aktérů na sektor terciárního vzdělávání.

Cíle reformy řízení v Cíle reformy řízení v terciárním sektoru vzdělávání?terciárním sektoru vzdělávání?

Cíle reformy Ještě větší autonomie, ale také ještě větší odpovědnost pro

instituce terciárního vzdělávání.Model řízení v rámci obecných principů si volí instituce,

nutný je soulad poslání instituce (výzkum, vzdělávání, profesní příprava) s modelem řízení.

Zvýšení role a vlivu externích aktérů, zejména u profesně orientovaných institucí.

V klíčových úkonech musí být uplatněn vliv vnitřních i vnějších aktérů.

Přejít od mikro-managementu ke strategickému managementu.

Cíle reformySprávní rada – výrazné posílení role, zástupci všech

skupin „stakeholders“ (stát, akademická obec, zaměstnavatelé a absolventi), významný růst pravomocí a odpovědnosti, včetně otázek personálních, rozhodující vliv na výběr rektora.

Akademické senáty – schvalování vnitřní legislativy, významná role hodnotící a kontrolní, podíl na řešení personálních otázek (volby), studijní plány.

Vědecká rada – koncepce VaV, kvalifikační růst, hodnotící činnost.

Rada pro terciární vzdělávání (obdoba RVV) ?

Clarkův trojúhelník

Samospráva Externí aktéři

Stát

Státní strategie

Akreditace a hodnocení

Financování a sociální

otázkyInstitucionální

strategie

Návrh programů a

orientace VaV

Vnitřní pravidla

Finanční řízení

Personální politika

Legislativa

Stav trhu práce

Zájmy absolventů

Konkurence-schopnost regionů

Kultivace společnosti

Tranfér poznatků

Metody a nástroje reformy Metody a nástroje reformy řízení v terciárním sektoru řízení v terciárním sektoru

vzdělávání?vzdělávání?

Metody a nástroje reformyBílá kniha terciárního vzdělávání – za zelenou

knihu je možné považovat „Thematic Review“. Strukturální fondy – individuální projekty národní

v rámci OP VK – možnost analýz, případových a srovnávacích studií:

Reforma terciárního vzdělávání Hodnocení kvality terciárního vzdělávání Hodnocení výzkumu a vývoje Podpora technického a přírodovědného vzdělávání

Diskuse s externími i interními aktéry.

Schéma – možné uspořádáníLegenda:V = volíJ = jmenujeP= projednává

Ministerstvo

Akademický senát VŠ

Správní rada

Akademická obec VŠ-akademičtí pracovníci VŠ- studenti VŠ

Rektor

KvestorProrektoři

Vědecká rada VŠ

Akademický senát součásti

Děkan/ředitel

TajemníkProděkani/zástupci

Vědecká rada součásti

Akademická obec součásti-akademičtí pracovníci VŠ- studenti VŠ

J

V

V

V JP

P

J

V

V

V

JJ

J

JJ

P

Externí vliv

Samospráva

Exekutiva

V

Často kladené otázkyČasto kladené otázky

Často kladené otázkyBK omezuje samosprávu, ačkoliv tvrdí opak.

Není pravda, neboťv BK je: Snaha o vyšší autonomii v rozhodování o financích

(investice do normativu, školné apod.). Akreditace oblasti vzdělávání místo studijního

programu, opuštění mechanismu reakreditací. Jmenování docentů a profesorů (funkční místa). Vnitřní uspořádání a struktura. Oslabení se týká výběru rektora a schválení statutu.

Často kladené otázkyBK vystavuje vysoké školy politickému tlaku

(správní rady). Není to pravda, neboť v BK jsou tyto mechanismy: Správní rada jmenovaná Radou pro terciární

vzdělávání (neodvolatelní členové na šest let s rotací po dvou letech).

Zastoupení volených členů akademické obce. Smlouva o výkonu funkce člena správní rady.

Často kladené otázkyBK oslabuje vliv studentů na chod vysoké školy.

Není to pravda, neboť v BK zůstávají výsostné aktivity studentů: Podstatný vliv mají studenti i nadále na tvorbu vnitřní

legislativy. Významně se počítá s účasti studentů na hodnocení

vzdělávací činnosti a hodnocení servisních činností. Počítá se s širokým spolkovým životem studentů a jejich

podílu na kulturní a sportovní činnosti. Jedinou vážnou překážkou je velmi nízký zájem studentů o

tyto činnosti, resp. slabý mandát jejich zástupců.

Otázky a komentářeProč panuje ve vysokém školství tak silná nedůvěra ke

strategickému managementu (viz formálnost a nezávaznost jednání o dlouhodobých záměrech a jejich aktualizacích)?

Jak zařídit, aby se i sektor terciárního vzdělávání ztotožnil s tezí „Co neměřím, neřídím“?

V nejbližších měsících mají akademické obce šanci pracovat na reformě nebo ji také důmyslně torpédovat. Platí: „Řada změn je nepříjemná, jste-li jejich pasívním příjemcem, ale tytéž změny mohou být zajímavé, jste-li jejich aktivním realizátorem“.

Education at a Glance, OECD 2008

Education at a Glance, OECD 2008