ROMÁNSKÉ UMĚNÍ

Románské umění svébytný kulturní styl křesťanstva západní, střední a jižní

Evropy 11. – pol. 13. st. první univerzální stavební sloh ovládl nejen architekturu, ale celé umění vůbec pojem románský vyjadřoval tvarovou podobu

architektonických motivů s římskými stavebními formami - půlkruhový oblouk, sloup

rozvinul se především ve Francii, Itálii, Německu, Španělsku - odtud do ostatní Evropy

nositelem kultury - církev (důležitá byla úloha mnišských řádů),

zájem šlechty o umění a kulturu až koncem raného středověku

křesťanské školy ve městech (školy biskupské) i při klášterech (školy klášterní), učitelé z řad mnišského řádu benediktinů

Vzdělanost

základ vzdělání sedmero tzv. svobodných umění a to tzv. trivium (gramatika rétorika, dialektika - logika) a kvadrium (aritmetika, gramatika, astronomie, hudba) = základ a předpoklad studia teologie (=vrchol vzdělanosti);

vyučovacím jazykem latina - jazyk vzdělanců, z hovorové latiny (mluvená podoba klasické

latiny) románské jazyky

Umění počátky křesťanského umění už v

římských katakombách (podzemní pohřebiště)

pro nástěnné malby charakteristický symbolismus

proměna antických námětů (pastýř s ovcí) v obraz Ježíše Krista s věřícími

Etapy vývoje středověkého umění počátky po r. 313 v souvislosti s uznáním

křesťanství rozvoj koncem 8.st. - karolinská renesance 10.st. otonská renesance = předrománský sloh,

charakteristický znak - blokovost (strohé, geometricky nečleněné stavby - odvozené od hranolu

11.-13.st. - vrcholná a pozdní fáze románského slohu

Architektura

Charakteristické znaky slohu

stavební materiál - původně dřevo, pak převážně kámen ( velké kusy spojovány maltou)

mohutné silné zdi z hrubě opracovaného kamene masivní, málo členité stavby okna a portály zakončené půlkruhovým obloukem valená klenba , později křížová, klenba nesena silnými

sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi

Typické stavební prvky klenba kopule a koncha okna, portály sloupy zdobící prvky

Klenba základní románskou klenbou - klenba

valená postupně nahrazovala rovné dřevěné

stropy dalším typem románské klenby - klenba

křížová - v podstatě jde o průnik (obvykle pravoúhlý) dvou valených kleneb usazených na čtyřech rohových podporách

Valená klenba

Křížová klenba

kopule forma uzavření prostoru užívaná výhradně

u církevních staveb

koncha část kopule - zpravidla nad půlkruhovitým

půdorysem kostelních apsid

okna

okna úzká, často sdružená (2-3 vedle sebe, oddělená sloupky) s půlkruhovým obloukem

portál architektonické nebo plastické orámování

otvoru dveří nebo vrat tympanon – plocha v horní části portálu,

ohraničená půlkruhovým obloukem, bývá vyplněn reliéfem nebo sochou

Tympanon

sloupy tři části – patka, dřík, hlavice hlavice – krychlová, kalichová, polštářová, košová dřík – hladký, někdy pokrytý pletencem,někdy šroubovitě stáčený při patce drápky

zdobící prvky vlys ozuby pletenec provazec pilový motiv

PLETENEC HVĚZDÍCE PLETENECA PALMETA

Typy staveb sakrální – kostely, kláštery světské - hrad, opevnění, měšťanský dům, kamenný most 

Druhy kostelů baziliky rotundy

Bazilika bazilika – typ kostela, skládající se z

lichého počtu lodí(oddělených sloupy nebo pilíři s arkádami

střední loď je vyšší a osvětlována přímo tzv. bazilikálními okny

zpravidla sídlo vyššího církevního hodnostáře

Půdorys baziliky Božského Spasitele (Ostrava)

Velehrad

Bazilika - Třebíč

Rotunda typ kostela s lodí na kruhovém půdorysu, s

kopulí, kuželovou střechou s lucernou a apsidou

CENTRÁLNÍ STAVBY

Rotunda sv. Martina - Vyšehrad

Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny - Znojmo

Rotunda sv. Máří Magdalény – Přední

Kopanina centrální loď je

válcová, kruhového půdorysu, na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní pak vysoká věž čtvercového půdorysu.

Rotunda sv.Máří Magdalény

Světské stavby kamenné hrady s masivní věží a

opevněním - střediska knížecí správy, sídlo knížete, pak i šlechty

tvrze - opevněná sídla menšího rozsahu šlechtické dvorce kupecké domy

Románský hrad – Týnec nad Sázavou Část románského hradu,

rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce.

Roudnice n.L.

Hradby obranné zařízení kolem města, hradu, pevnosti

nebo jiného prostoru tvořeny bud' kamennou nebo cihelnou zdí, nebo

hliněnými, zvenčí obezděnými nebo dřevem zpevněnými náspy

u měst a hradů se do vlastní hradby vkládaly brány, hradební věže a bašty (od pozdní gotiky upravené pro dělostřelbu)

Sochařství vázáno na architekturu používalo se především při tesání portálů a reliéfů

většinou s živočišnými a rostlinnými prvky rozvoj figurální plastiky - jedná spíše o strnulé

postavy s náboženskou tématikou sochy jsou schematické, často pojaty dekorativně

až ornamentálně

 Malířství rozvoj ve dvou hlavních druzích: malba – nástěnná - knižní malíř vyjadřuje své křesťanské cítění základem obrazu pevná lineární kresba,

barevnost omezena malým množstvím používaných tónů

Nástěnná malba  u nás dochována malá část významné malby - přemyslovský

rodokmen a cyklus o Kristovi v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě

kostele sv. Klimenta ve Staré Boleslavi kostele sv. Jiří na Pražském hradě

Rotunda sv. Kateřiny - Znojmo

Rotunda sv.Kateřiny - Znojmo

Knižní malba

pěstovala se zejména v klášterech a skriptoriích církevních úřadů

nejstarší iluminované rukopisy – opis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu Kodex vyšehradský

Gumpoldova legenda Život sv. Václava

Vyšehradský kodex

Ďáblova bible - Codex gigas

TEST

Uveďte základní znaky románského slohu

Zobrazená stavba je A) bazilika B) rotunda C) klášter

Románská bazilika je  A románský kostel s obdélníkovým půdorysem B románský kostel s kruhovým půdorysem C vchod do chrámu

Určete druh zobrazené klenby

Románské stavby se nejčastěji stavěly  

A) ze dřeva B) z hrubě opracovaného kamene C) z pálených cihel, stavby se neomítaly

Popište zobrazenou stavbu

Kdy se u nás stavělo v románském slohu? Uveďte naše nejznámější rotundy. Co to je freska? Kde se nacházejí

nejvýznamnější fresky z románského období?

Grad Žužemberk

Hrad Žužemberk jeden z nejznámějších ve Slovinsku nejstarší podoba pochází ze 13. století na hradbách se nachází 7 velkých věží během války bombardován a poškozen

také požárem v 60. letech došlo k rekonstrukci, po níž se

vrátil do svého původního stavu nyní turisty hojně navštěvován

Stično

Kostel v Hrastovlje

Kostel v Hrastovlje trojlodní kostel obehnaný obrannou zdí románská stavba z 12. až 14. st. součást opevnění postaveného na obranu

proti nájezdům Turků v kostele se nacházejí fresky (objeveny

pod omítkou až v 19.st.)

Kostel v Hrastovlje - hradby

Kostel v Hrastovlje - fresky

Kostel v Hrastovlje - fresky

Kostel Notre-Dame-la–Grande v Poitiers (Francie)

Katedrála v Leónu (Španělsko)

Mohučský dóm (Německo)