Post on 11-Oct-2019
transcript
Jan Burian (text) Antonín Fuchs (fotogra�e) 1916 - 1918
Sočská fronta očima dvou přátel
DVA PRIJATELJASoška fronta skozi oči dveh prijateljev
Jan Burian (text) Antonín Fuchs (fotogra�e) 1916 - 1918
Soška fronta skozi oči dveh prijateljevAutor: Jaroslav Čada
Sočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátel
I Informační listy k připravované publikaci Dva kamarádiNa následujících stranách tohoto letáku naleznete články
o již proběhlých aktivitách Jaroslava Čady, které vedly k vydání knihy Dva kamarádi.
Vyjde v limitovaném nákladu!Pro podporu knihy či její objednávku kontaktujte prosím info@dvakamaradi.cz
nebo na tel: 465 466 467.
Podpora publikace Dva kamarádi
Unikátní spojení deníků a fotografií zachycuje život českých vojáků v I. světové válce.
Veřejnosti jsou autentické materiály v tomto rozsahu představovány vůbec poprvé.
Publikace vychází z původních textů válečných deníků příslušníka telefonního oddělení c. a k. 20 pěší brigády Jana Buriana a fotografií jeho kamaráda, válečného fotografa Antonína Fuchse.
Boje, odehrávající se v letech 1915 - 1917 na italské frontě, jsou veřejnosti známy pod pojmem „sočské bitvy“. Jedenáct bitev, které pro obě válčící země, Itálii a Rakousko - Uhersko, znamenaly mizivé územní zisky, avšak obrovské ztráty na životech, vystřídal průlom u Kobaridu na přelomu října až listopadu 1917. V něm se spojeným německým a rakousko-uherským silám podařilo prolomit italskou obranu a posunout celou frontu na italské území k řece Piavě. Právě tyto historické události zachycují deníky Jana Buriana a fotografie jeho kamaráda, válečného fotografa Antonína Fuchse.
Pro poznání reality všedního dne prostého frontového vojáka je Burianův autentický deník výtečným pramenem. Jeho styl psaní dokáže zcela syrově a bez příkras přiblížit život obyčejného vojáka v každodenní realitě fronty. Doplnění deníku Fuchsovými fotografiemi pak výsledný obraz nejen umocňuje, ale především povyšuje celý dochovaný soubor na jedinečné svědectví o hrůzách I. světové války. Spolu s oběma kamarády a dalšími, především českými vojáky bývalého vysokomýtského c. a k. pěšího pluku č. 98 a čáslavského c. a k. pěšího pluku č. 21, se tak můžeme alespoň částečně vcítit do jejich situace a nahlédnout na události na sočské frontě odlišným způsobem, než kterým je pohled odborné vojenskohistorické literatury.
Kniha, vydávaná u příležitosti stého výročí 10. sočské bitvy (12. 5. – 5. 6. 1917) je vzpomínkou na naše předky, statečné české vojáky a jejich působení na jednom
z nejhroznějších bojišť I. světové války – sočské frontě.
Publikace velikosti A4 v česko-slovinské mutaci je na 168 stranách kromě úvodu a závěru rozčleněna do 14 kapitol. 80 stran textu ilustruje 116 fotografií a 9 mapových listů.
Kniha vzniká za podpory firem GOLEMPRESS, s.r.o., GOLEM GROUP s.r.o. a za podpory ostatních firem a institucí v České republice. Staňte se i vy součástí této ojedinělé publikace, stačí tento projekt společně podpořit.
GOLEMPRESS, s.r.o., Mírová 891, 561 51 Letohrad,
www.golempress.cz
GOLEM GROUP s.r.o., Mírová 891 51 Letohrad, www.golemgroup.cz
Orlický deník, vydání z 15. 4. 2016, autor článku: Šárka Mikulecká
DeníkJanaBurianavypráví
ohrůzáchválkyipřátelství
Výstava
Dva
kamarádipředstavídeníkJana
Buriana
afotografieAntonínaFu
chse
ŠÁRKAMIK
ULE
CKÁ
Ža
mb
erk
–Úhledn
édr
obné
písm
opo
pisu
jekaž
dode
nní
real
itu
sočs
ké
fron
ty.Líčen
íum
írán
íkon
tras
tuje
svy
liso
-va
ným
ikvě
tyneb
ovl
ožen
ými
vstu
penkam
idopo
lníh
okin
a.Voják
Jan
Burian
sesv
ěřuje,
žem
áhla
da
bolí
ho
noh
y.Pře
stopí
še.S
edm
sešitů
dení-
ku
sfo
togr
afiem
ido
dnes
spo-
luse
vzpo
mín
kam
ina
dědu
uch
ováv
ájeho
rodi
na.
Pod
ělí
seoněsve
řejn
ostí
navý
stav
ěDva
kam
arád
i,ježbu
devM
u-
zeu
Žam
berk
zahájen
av
ne-
děli24
.dubn
a.Postolete
chde
ník
yvy
daly
tajem
ství
.Ja
roslav
Čad
a,je-
hož
vášn
íjevo
jensk
áhisto
rie,
četl
mez
iřá
dky
aod
hal
il(n
e)ob
yčejné
přát
elství
řado
-vé
hovo
jákaauzn
ávan
éhofo
-to
graf
a.Přá
telstv
í,dí
ky
kte
-ré
mu
vznik
lso
ubo
rde
ník
ůa
foto
graf
ií,jenž
má
mim
ořád
-nou
vypo
vída
cíhod
not
uo
ži-
votě
vojáků
zapr
vnísv
ětov
évá
lky.
Ten
příb
ěhsi
muse
lo
po-
zorn
ostříct.A
tohned
dva-
krá
t.Kdy
žm
istrov
ický
kro
-nik
ářLad
isla
vSvo
boda
popr
-vé
ukáz
alfo
togr
afie
zfron
tyJa
roslav
uČad
ovize
Stu
dené-
ho,
ten
albu
mpr
olisto
val
aod
ložil,
prot
oženen
ašel
míst-
níro
dáky.
Kdy
žm
ual
enáh
o-da
popá
rtý
dnec
hdo
cesty
přiv
edla
vnukaau
tora
deník
ůavru
kou
znov
udr
želf
otog
ra-
fie
zvá
lky,
příb
ěhho
zaujal.
Týd
enstrá
vil
sken
ován
ímob
rázk
ůačím
dálv
ícse
noř
ildo
jejich
popi
sůid
eník
ů,s
ni-
miž
tvoř
ily
hod
not
ný
celek.
„Jak
seob
yčejný
voják
moh
ldo
stat
kta
kov
ýmfo
togr
afiím
?Js
ouživé
,nav
azujínase
be…
“kla
dlsi
Jaro
slav
Čad
ačím
dál
víc
otáz
ek,kte
rém
uned
aly
spát
.Klíčkod
pově
dinaš
elna
foto
graf
ii–po
dobe
nce
,kte
rou
Burian
ovinafron
tupo
slal
ja-
kýs
iTon
da.Na
sním
ku
bylo
razítk
ofo
toat
elieru
Anto
nín
aFuch
sezHro
nov
a.Chví
lehle-
dání
na
inte
rnet
uJa
roslav
aČad
uvjehopá
trán
ípo
sunula
kBor
isuEkrtov
i,kte
rývro
ce20
10v
muze
uv
Nác
hod
ěpř
i-pr
avil
oFuch
sovi
výstav
u.
„Pos
lal
jsem
mu
nal
ezen
oupo
dobe
nku
sdo
mněn
kou
,že
auto
rem
foto
graf
iízvá
lky
by
moh
lbýt
Fuch
s.Ja
kood
pově
ďm
ipř
išel
tém
ěřto
tožn
ýpo
r-trét
,jen
senaněm
Fuch
sdí
vájinam
,“vz
pom
ínásúsm
ěvem
Jaro
slav
Čad
a.
Nál
ezBor
iseEkrta
potě
šil.
Fot
ogra
fie
totiž
hro
nov
skéh
ofo
togr
afa
ukaz
ují
vjiném
svět
le.Až
dosu
dby
lzn
ámý
před
evším
jakopo
rtré
tista.
UAlo
ise
Jirá
ska
dokon
cepo
ží-
valt
akve
lkédů
věry
,žese
stal
jeho
dvor
ním
foto
graf
ema
pořizo
vali
foto
graf
iez
jeho
soukro
mí,co
žse
poda
řilo
má-
lokom
u.„T
ato
válečn
ákap
i-to
laje
vjehotv
orbě
něc
ono-
véhoanez
nám
ého,
prot
ožepo
náv
ratu
zvo
jny
svým
rodi
n-
ným
příslu
šník
ům
ová
lce
skor
onic
neř
íkal
.Zto
hot
odů
-vo
dupo
skyt
uje
spojen
íjeho
foto
graf
iía
Burian
ovýc
hde
-ník
ůnov
ýpo
hled
na
jeho
tvor
bu,“
zdůra
zňuje
Bor
isEkrt.
Skor
oúsm
ěvnéje,ž
eau
tor
deník
ůsv
ého
parťák
afo
to-
graf
aaž
na
jedi
nou
výjim
ku
nik
denejm
enuje.Pro
čta
ky,
vždy
ťhozn
al…
Jen
13.d
ubn
a19
17si
zaps
al:Byl
jsem
sna-
ším
Fuch
sem
foto
graf
ovat
.Tak
épr
oto
zůstal
opř
átelství
poto
mkům
Jana
Burian
ai
Anto
nín
aFuch
sesk
ryto
.Poh
led
dode
ník
ůbu
díot
ázku:P
roč?
Pro
čsi
obyč
ejný
voják
Jan
Burian
,kte
rýab
-so
lvov
alčtyř
itříd
yob
ecné
škol
ya
vyučilse
zedn
íkem
,ps
alsy
stem
aticky
deník
?„A
bych
prav
duře
kl,
tato
otáz
ka
mne
nap
adla
,kdy
žjsem
uvi
dělt
oúhledn
édr
obné
písm
o,jím
žpo
piso
valz
ážitky,
kdy
žjsem
vde
ník
unac
ház
elvy
liso
vanékvě
tiny,
kte
réce
s-to
use
sbíral
,neb
oda
lšípř
ed-
mět
yna
pam
átku,“
přiznáv
áJa
roslav
Čad
aa
svěř
uje
své
dom
něn
ky:
„Nev
ím,pr
očto
děla
l.Nec
htě
lbyc
hříkat
,žeto
bylo
pose
lstv
í.M
ožná
jen
všec
hnyudá
lostia
zážitk
ypo
-třeb
oval
ventilo
vat,
psan
ím
um
ožnápo
máh
alose
sto
ukru
-to
ure
alitou
lépe
vyro
vnat
.“Histo
rikaře
dite
lMuze
ačs
.op
evněn
í,pě
chot
nísr
ub
K-S
14U
cihelny,
Richar
dM
.Si-
cha
přip
omín
áta
ké
vliv
cen-
zury
naps
aníd
eník
ů.V
ojác
ivdo
pise
chnem
ohli
popi
sova
tutrpe
ní,
ata
ksv
ěřov
alisv
oje
zážitk
yam
yšlenkydo
deník
ů.
Psa
loje
mnoh
ovo
jáků
nap
říč
sociál
ním
ivr
stva
mi.
„Prv
ní
svět
ová
válk
aza
stih
lavš
ech-
ny
nap
říč
sociál
ním
isk
upi
-nam
i,ios
oby,
kte
réby
seve
svýc
hpr
ofes
ích
velm
itě
žko
dostáv
aly
dosv
ěta.
Byl
ito
zedn
íci,
mal
orol
níci,
řem
esl-
níci...Vál
kaje
zanes
lado
Itá-
lieneb
odo
Rusk
a,kde
topr
oně
byl
živo
tní
šok,
živo
tní
zkuše
nos
t,kte
rápr
oně
byla
nat
olik
těžk
á,že
seznípo
tře-
bova
livy
poví
dat.
Své
zážitk
youtrpe
nínem
ohli
psát
dodo
-pi
sůkvů
lice
nzu
ře,p
roto
měli
vojáci
tende
nci
psát
deník
ya
svěř
ovat
ses
útrap
ami
donich.D
eník
ůse
doch
oval
ace
-lá
řada
jak
odra
kou
sko-
uher
skýc
hvo
jáků,ta
kod
le-
gion
ářů,“
vysv
ětlu
jeRichar
dM
.Sicha.
Jaro
slav
uČad
oviv
pam
ěti
nejví
cutk
vělpá
rhisto
rek.V
jedn
éJa
nBurian
popi
suje,jak
byl
svěd
kem
mas
akru
,kdy
dělo
stře
leck
ýgr
anát
zabi
las
ipě
tlidí
.„Nat
ura
listickypo
pi-
suje
mrtvé
,vý
jevy
,zv
uky.
Kom
entu
je,že
mez
im
rtvý
mi
bylt
atík
,kte
rém
uby
loas
ipa-
desá
tlet
am
ělbý
tspí
šdo
mau
rodi
ny,
ane
seněk
deta
hat
.Pak
lakon
ickypo
znam
ená,
žem
ělvc
elku
pěkný
pohře
b.Tak
hle
tota
mje
adá
tovy
nik
-nou
tzr
ůdn
osti,kte
rou
tilidé
zažili,“
vyzd
vihuje
na
syro
-vý
chzá
znam
ech
Jaro
slav
Ča-
da.Dal
šíhisto
rku
stroc
hou
rozp
aků
přirov
náv
ák
Cim
r-m
anov
i,nec
hce
jitím
ale
zleh
čova
t.Ja
nBurian
vesv
ých
denících
zach
ytil,jak
byli
skam
arád
ynav
ržen
ina
vyzn
amen
ání,
měli
osla
vua
velite
ljim
pogr
atulo
val.
Pří-
telFuch
sslav
nos
tdo
prov
odil
foto
graf
iem
i.„V
popi
skác
hstojí:
Fot
ogra
fie
znaš
eho
vy-
znam
enán
í,nejse
mta
dyvi
-dě
t,“
citu
jez
deník
ůs
úsm
ě-ve
mJa
roslav
Čad
a.Čísts
ivnichm
ůže
menejen
díky
tom
u,že
jeJa
nBurian
průbě
žně
zfron
typo
síla
ldo
-m
ů,al
eidí
ky
úctě
poto
mků,
kte
rou
kdě
dečk
ovi
chov
ají.
Dík
ynim
sepo
dařilo
uch
ovat
sedm
sešitů
ana
třista
foto
-gr
afií,p
ohledn
icada
lších
pa-
mát
ečních
před
mět
ů.
Ato
dnes
nen
ísa
moz
řejm
ostí.Ja
-ro
slav
Čad
auž
přisv
éba
da-
telsképr
áci,kdy
žpř
ipra
vova
lvý
stav
uo
rodá
cích
zeStu
de-
néh
ove
Velké
válce,
nar
azil
na
lhos
tejn
ost
prov
ázen
oui
pálením
kor
espo
nde
nce
.„T
o-hle
byla
lejinýpř
íběh
,“po
do-
týkákesp
olupr
ácispo
tom
ky
kam
arád
ůz
válk
yM
iros
la-
vem
Mik
mek
ema
Zuza
nou
Klim
ešov
ou.
Výs
tavu
vža
mbe
rském
muze
ukro
měm
ater
iálů
,kte
-ré
zapů
jčili,
dopl
níunifor
my,
zbra
ně
ajiné
trojro
změr
né
před
mět
y,al
eida
lšífo
togr
a-fie
Anto
nín
aFuch
se,př
ede-
vším
portré
tyJi
rásk
aa
Ma-
sary
ka.
„Sou
bor
má
úža
snou
vypo
vída
cíahisto
rick
ouhod
-not
u.Ř
íkal
jsem
si,ž
eby
bylo
škod
aho
veře
jnos
tinep
řed-
stav
it.A
tonejen
jakode
ník
ya
fotk
yzvá
lky,
aleta
kéjako
příb
ěhdv
oulidí
,kte
révá
lka
spojila,
alekte
říse
pová
lceuž
dáln
epot
káv
ali.
Zál
eží,
kdo
sico
na
tom
vezm
e,“zv
ena
vý-
stav
uJa
roslav
Čad
a.
„Sou
bormáúžasno
uvy
povída
cíahistoricko
uho
dnotu.
Říka
ljsem
si,žeby
bylo
škod
aho
veřejnostine
před
stav
it.A
tone
jenjako
deníky
afotkyz
války,
aletaké
jako
příběh
dvou
lidí,kterévá
lkasp
ojila
,ale
kteří
sepo
válceuž
dáln
epotká
vali.
Záleží,k
dosico
natom
vezm
e.“
Jaroslav
Čada
Výstava
Dva
kamarád
iMuz
eum
Žambe
rk24
.4.–
19.6
.201
6
30.10.
1916
.Mám
celýde
nvo
lno.Odp
oled
nejdusV
acke
maještě
jedn
ímko
lego
upo
díva
tise
nabřeh
moře.Jd
emepřes
opuštěno
u,ale
úplnězach
ovalou
Nab
režinu
.Dříve
ještě,ne
žvy
jdem
emezidom
ky,
zpozorujem
evjedn
ézmen
ších
dolin
nějaký
vojenský
hřbitovvpo
zadí
shezký
mpo
mníke
mahe
zkyde
korova
nýmihroby
.Jsouto
vesm
ěshrob
yhrom
adné
.Celke
mo41
9hrob
echvpě
tidlou
hých
řadá
ch,v
nich
žka
ždýjedn
otliv
ecmásvůjdřev
ěnýkřížsp
lech
ovou
tabu
lkou
barvou
psan
ou.Tyřady
,jak
opo
dlešňůryvy
řízený
chkřížůup
omíná
silněna
všiku
stojícívojsko.
Napo
mníku
stojípsáno
:„Gew
widmet
denge
falle
nHelde
nde
rIson
zoArm
ee“(Napa
měť
padlýc
hhrdinů
sočské
armád
y).O
dtud
sedá
mepřes
městečk
o,hled
ícop
atrněab
ycho
mse
nedo
stalidostyk
us
četníky,ježby
náss
nadn
omoh
lipřivéstn
azpě
taud
ělat
námtakto
mrzutost...
9.11.191
6.Pr
šícelouno
caza
dnena
novo
.Včera
večerz
astavilou
našeho
koman
da(velitelství)7
9Italů,přeb
ěhnu
všichkna
šim.Z
je-
jichvy
prav
ován
íjsm
ese
dozvěd
ěli,že
bylina
šíka
noná
dousilnězd
e-cimov
aný,ko
lemplno
mrtvo
lazran
ěnýc
h(tim
rtvíbu
douještěod
posled
níofen
zivy
).Kdy
žtu
padljejic
hha
uptm
an(kap
itán
,myšleno
velitel)a
tupo
uživše
ostatnítétopříle
žitosti,přeb
ěhlikna
šim.Tad
yžebron
iliovo
du,naštěstíjsemmělkb
elíkplný
vody
...Vno
cipřibyliještě
třizajatci,k
nimžse
družízajím
avýpřípad
,který
chcitaké
pozn
amen
ati.Slab
ápa
trola(hlíd
ka)n
ašichjevy
slan
ávno
cipřed
štelun
ky(oko
py).Ja
kve
licesnad
nose
tady
stan
e,zb
loud
í.Po
delším
blou
děníup
adno
una
šiho
šido
zajetíItalůazane
dlou
hose
ozve
hlas
našich
stráží.Italská
patrolaana
ši,celáta
společno
stjezase
vna
šich
ruko
u.Nep
řátelská
patrolamísto
toho
,aby
sedo
stalake
svým
,přišlakna
šimse
svým
lupe
m....
29.4
.191
7.Je
nedě
le.R
ánojduna
polním
šisvatou
.Pominážise
chcijít
koup
atidomoře.Fe
ldweb
el(šikov
atel)a
můjka
marád
(Anto-
nínFu
chs)jdou
semno
u...Ce
stou
projde
medrátěn
ýzáseky
,natoříd-
kýnižšílesík.M
ezistrom
ovím
jevidě
tileskno
ucísehlad
inumoře,zd
áse,jak
byby
lahn
edza
okrajemlesíka
.Zatím
jsmevšak
potřeb
ovaliku
slézán
ínesčetnýc
hzd
íaskalních
stěn
celoučtvrthod
inu.Aže
tošlo
dolůrych
le.
Doská
kajíc
nabřeh
hned
sesvlékn
uane
žvy
chladn
u,hled
ámzatím
vná
nosu
pískuaštěrku
různ
éskořáp
kyšnek
ovýc
hch
alou
pekamušlí.
Vzaljsemsiss
ebou
mýd
lo,žese
umyju.Dám
sedo
myd
lení,alemýd
lone
chce
pustitžádn
oupě
nu...Nechá
mtoho
tedy
avy
koup
use
bezmý-
dla.Kdy
žse
zchlad
ím,nechá
mse
zase
naka
men
islunc
emvy
hřívati.
Oblázko
véka
men
íjeslun
cempřím
oho
rké.Vlnymořehu
čí,přesto,že
jeklidné
poča
sí...
Deníkyaalba
zůstanouvrodině
Mis
trov
ice
–Veř
ejnos
tbu
dem
ocido
deník
ůJa
naBurian
aafo
togr
afií
odAnto
nín
aFuch
-se
,kte
rési
přiv
ezlz
válk
y,na-
hlédn
outdí
ky
vstřícnos
tiro
-di
ny,
kte
rápa
mát
ku
na
dě-
dečk
astře
ží.
„Den
íky
býva
lyna
půdě
vdř
evěn
émkufírk
u,a
lbum
by-
lodo
ma
vesk
říni.
Pam
átka
patříkro
diněazů
stan
evní,“
říkáro
zhod
něvn
uk
JanaBu-
rian
aM
iros
lav
Mik
mek
.Ne-
poch
ybuje
oto
m,ž
evě
ciuch
o-
vajíijeh
odě
tiavn
ouča
ta.
Děd
ečka
oddě
tstv
ípo
važo
-va
lza
svůjv
zor.
Pro
tože
rodi
-če
prac
oval
i,Ja
nBurian
vnou
čata
vych
ováv
al.O
válce
jim
vypr
ávěl,pr
ohlíže
lifo
to-
graf
ie.„B
yljsem
mal
ý,m
ocjsem
sizto
honev
zal,
ažkdy
žjsem
deník
ysá
mče
tl,uvě
do-
mov
aljsem
si,že
nám
oto
mvy
práv
ěl.T
řeba
ioto
m,jak
fo-
togr
afov
ipr
alve
vodě
sním
-ky,“vz
pom
ínáM
iros
lav
Mik
-m
ek.
JanBu
rian
Jan
Burian
senar
odil
21.bř
ezna
1891
.Ab-
solv
oval
4tříd
yob
ecnéšk
olya
vyučil
seze
dník
em.V
roce
1913
bylo
dved
enkc.
ak.p
ěší-
mu
pluku
č.98
doVys
okéh
oM
ýta.
Abs
olvo
val
telefo
nní
kurz
apo
téby
lpř
evelen
k20
.pě
šíbr
igád
ě.Dva
krá
tmuby
laudě
lena
bron
zová
Med
aile
zastat
ečnos
t,po
téob
drže
lstří-
brnou
Med
aili
zastat
ečnos
ta
Kar
lůvzá
služn
ýkříž.
Pová
lce
prac
oval
jako
poštov
níúře
d-ník
naSlo
vensk
uavJa
siněve
vých
odní
části
Zak
arpa
tské
Ukra
jiny.
Vbř
eznu
roku
1921
sevr
átildo
Mistrov
ic,k
dese
7.kvě
tna
1921
ožen
il.Pra
cova
ljako
zedn
íka
děln
íkv
dráž
-ním
lom
u.Z
emře
ldne21
.pro
-since
1973
.
Ant
onín
Fuch
s
Anto
-nín
Fuch
sse
nar
odil
29.1
1.18
74v
Hro
nov
ě.Zájem
ofo
togr
afo-
váníh
opř
ived
ldoPlzně,
dofi-
liál
ky
znám
ého
praž
skéh
ofo
-to
graf
aJa
na
Nep
omuka
Lan
-gh
anse
,kde
sevjehopo
rtré
t-ním
ateliéru
vyučila
prac
o-va
l.3.
listop
adu
1900
seož
enil
sM
arií
Tisch
erov
ou.V
roce
1904
sero
zhod
lpř
estě
hov
ats
celo
uro
dinou
doHro
nov
a,kde
sizř
ídil
vlas
tníso
ukro
mý
fo-
toat
eliér.
Vro
ce19
16by
lpo
-vo
lán
vesv
ých
42lete
chna
vojn
u.P
ůso
bilt
řiro
kynaital
-sk
éfron
tějako
válečn
ýfo
to-
graf
měř
ičsk
éhood
dělení.
Po
válce
kro
mě
portré
tůpo
řizo
-va
ldo
kum
entá
rní
foto
graf
ienejrů
znějších
hro
nov
skýc
hudá
lostí.Zem
řel3
1.ledn
a19
40.
DeníkJanaBurianavypráví
ohrůzáchválkyipřátelství
Výstava
Dva
kamarádipředstavídeníkJana
Buriana
afotografieAntonínaFu
chse
ŠÁRKAMIK
ULE
CKÁ
Ža
mb
erk
–Úhledn
édr
obné
písm
opo
pisu
jekaž
dode
nní
real
itu
sočs
ké
fron
ty.Líčen
íum
írán
íkon
tras
tuje
svy
liso
-va
ným
ikvě
tyneb
ovl
ožen
ými
vstu
penkam
idopo
lníh
okin
a.Voják
Jan
Burian
sesv
ěřuje,
žem
áhla
da
bolí
ho
noh
y.Pře
stopí
še.S
edm
sešitů
dení-
ku
sfo
togr
afiem
ido
dnes
spo-
luse
vzpo
mín
kam
ina
dědu
uch
ováv
ájeho
rodi
na.
Pod
ělí
seoněsve
řejn
ostí
navý
stav
ěDva
kam
arád
i,ježbu
devM
u-
zeu
Žam
berk
zahájen
av
ne-
děli24
.dubn
a.Postolete
chde
ník
yvy
daly
tajem
ství
.Ja
roslav
Čad
a,je-
hož
vášn
íjevo
jensk
áhisto
rie,
četl
mez
iřá
dky
aod
hal
il(n
e)ob
yčejné
přát
elství
řado
-vé
hovo
jákaauzn
ávan
éhofo
-to
graf
a.Přá
telstv
í,dí
ky
kte
-ré
mu
vznik
lso
ubo
rde
ník
ůa
foto
graf
ií,jenž
má
mim
ořád
-nou
vypo
vída
cíhod
not
uo
ži-
votě
vojáků
zapr
vnísv
ětov
évá
lky.
Ten
příb
ěhsi
muse
lo
po-
zorn
ostříct.A
tohned
dva-
krá
t.Kdy
žm
istrov
ický
kro
-nik
ářLad
isla
vSvo
boda
popr
-vé
ukáz
alfo
togr
afie
zfron
tyJa
roslav
uČad
ovize
Stu
dené-
ho,
ten
albu
mpr
olisto
val
aod
ložil,
prot
oženen
ašel
míst-
níro
dáky.
Kdy
žm
ual
enáh
o-da
popá
rtý
dnec
hdo
cesty
přiv
edla
vnukaau
tora
deník
ůavru
kou
znov
udr
želf
otog
ra-
fie
zvá
lky,
příb
ěhho
zaujal.
Týd
enstrá
vil
sken
ován
ímob
rázk
ůačím
dálv
ícse
noř
ildo
jejich
popi
sůid
eník
ů,s
ni-
miž
tvoř
ily
hod
not
ný
celek.
„Jak
seob
yčejný
voják
moh
ldo
stat
kta
kov
ýmfo
togr
afiím
?Js
ouživé
,nav
azujínase
be…
“kla
dlsi
Jaro
slav
Čad
ačím
dál
víc
otáz
ek,kte
rém
uned
aly
spát
.Klíčkod
pově
dinaš
elna
foto
graf
ii–po
dobe
nce
,kte
rou
Burian
ovinafron
tupo
slal
ja-
kýs
iTon
da.Na
sním
ku
bylo
razítk
ofo
toat
elieru
Anto
nín
aFuch
sezHro
nov
a.Chví
lehle-
dání
na
inte
rnet
uJa
roslav
aČad
uvjehopá
trán
ípo
sunula
kBor
isuEkrtov
i,kte
rývro
ce20
10v
muze
uv
Nác
hod
ěpř
i-pr
avil
oFuch
sovi
výstav
u.
„Pos
lal
jsem
mu
nal
ezen
oupo
dobe
nku
sdo
mněn
kou
,že
auto
rem
foto
graf
iízvá
lky
by
moh
lbýt
Fuch
s.Ja
kood
pově
ďm
ipř
išel
tém
ěřto
tožn
ýpo
r-trét
,jen
senaněm
Fuch
sdí
vájinam
,“vz
pom
ínásúsm
ěvem
Jaro
slav
Čad
a.
Nál
ezBor
iseEkrta
potě
šil.
Fot
ogra
fie
totiž
hro
nov
skéh
ofo
togr
afa
ukaz
ují
vjiném
svět
le.Až
dosu
dby
lzn
ámý
před
evším
jakopo
rtré
tista.
UAlo
ise
Jirá
ska
dokon
cepo
ží-
valt
akve
lkédů
věry
,žese
stal
jeho
dvor
ním
foto
graf
ema
pořizo
vali
foto
graf
iez
jeho
soukro
mí,co
žse
poda
řilo
má-
lokom
u.„T
ato
válečn
ákap
i-to
laje
vjehotv
orbě
něc
ono-
véhoanez
nám
ého,
prot
ožepo
náv
ratu
zvo
jny
svým
rodi
n-
ným
příslu
šník
ům
ová
lce
skor
onic
neř
íkal
.Zto
hot
odů
-vo
dupo
skyt
uje
spojen
íjeho
foto
graf
iía
Burian
ovýc
hde
-ník
ůnov
ýpo
hled
na
jeho
tvor
bu,“
zdůra
zňuje
Bor
isEkrt.
Skor
oúsm
ěvnéje,ž
eau
tor
deník
ůsv
ého
parťák
afo
to-
graf
aaž
na
jedi
nou
výjim
ku
nik
denejm
enuje.Pro
čta
ky,
vždy
ťhozn
al…
Jen
13.d
ubn
a19
17si
zaps
al:Byl
jsem
sna-
ším
Fuch
sem
foto
graf
ovat
.Tak
épr
oto
zůstal
opř
átelství
poto
mkům
Jana
Burian
ai
Anto
nín
aFuch
sesk
ryto
.Poh
led
dode
ník
ůbu
díot
ázku:P
roč?
Pro
čsi
obyč
ejný
voják
Jan
Burian
,kte
rýab
-so
lvov
alčtyř
itříd
yob
ecné
škol
ya
vyučilse
zedn
íkem
,ps
alsy
stem
aticky
deník
?„A
bych
prav
duře
kl,
tato
otáz
ka
mne
nap
adla
,kdy
žjsem
uvi
dělt
oúhledn
édr
obné
písm
o,jím
žpo
piso
valz
ážitky,
kdy
žjsem
vde
ník
unac
ház
elvy
liso
vanékvě
tiny,
kte
réce
s-to
use
sbíral
,neb
oda
lšípř
ed-
mět
yna
pam
átku,“
přiznáv
áJa
roslav
Čad
aa
svěř
uje
své
dom
něn
ky:
„Nev
ím,pr
očto
děla
l.Nec
htě
lbyc
hříkat
,žeto
bylo
pose
lstv
í.M
ožná
jen
všec
hnyudá
lostia
zážitk
ypo
-třeb
oval
ventilo
vat,
psan
ím
um
ožnápo
máh
alose
sto
ukru
-to
ure
alitou
lépe
vyro
vnat
.“Histo
rikaře
dite
lMuze
ačs
.op
evněn
í,pě
chot
nísr
ub
K-S
14U
cihelny,
Richar
dM
.Si-
cha
přip
omín
áta
ké
vliv
cen-
zury
naps
aníd
eník
ů.V
ojác
ivdo
pise
chnem
ohli
popi
sova
tutrpe
ní,
ata
ksv
ěřov
alisv
oje
zážitk
yam
yšlenkydo
deník
ů.
Psa
loje
mnoh
ovo
jáků
nap
říč
sociál
ním
ivr
stva
mi.
„Prv
ní
svět
ová
válk
aza
stih
lavš
ech-
ny
nap
říč
sociál
ním
isk
upi
-nam
i,ios
oby,
kte
réby
seve
svýc
hpr
ofes
ích
velm
itě
žko
dostáv
aly
dosv
ěta.
Byl
ito
zedn
íci,
mal
orol
níci,
řem
esl-
níci...Vál
kaje
zanes
lado
Itá-
lieneb
odo
Rusk
a,kde
topr
oně
byl
živo
tní
šok,
živo
tní
zkuše
nos
t,kte
rápr
oně
byla
nat
olik
těžk
á,že
seznípo
tře-
bova
livy
poví
dat.
Své
zážitk
youtrpe
nínem
ohli
psát
dodo
-pi
sůkvů
lice
nzu
ře,p
roto
měli
vojáci
tende
nci
psát
deník
ya
svěř
ovat
ses
útrap
ami
donich.D
eník
ůse
doch
oval
ace
-lá
řada
jak
odra
kou
sko-
uher
skýc
hvo
jáků,ta
kod
le-
gion
ářů,“
vysv
ětlu
jeRichar
dM
.Sicha.
Jaro
slav
uČad
oviv
pam
ěti
nejví
cutk
vělpá
rhisto
rek.V
jedn
éJa
nBurian
popi
suje,jak
byl
svěd
kem
mas
akru
,kdy
dělo
stře
leck
ýgr
anát
zabi
las
ipě
tlidí
.„Nat
ura
listickypo
pi-
suje
mrtvé
,vý
jevy
,zv
uky.
Kom
entu
je,že
mez
im
rtvý
mi
bylt
atík
,kte
rém
uby
loas
ipa-
desá
tlet
am
ělbý
tspí
šdo
mau
rodi
ny,
ane
seněk
deta
hat
.Pak
lakon
ickypo
znam
ená,
žem
ělvc
elku
pěkný
pohře
b.Tak
hle
tota
mje
adá
tovy
nik
-nou
tzr
ůdn
osti,kte
rou
tilidé
zažili,“
vyzd
vihuje
na
syro
-vý
chzá
znam
ech
Jaro
slav
Ča-
da.Dal
šíhisto
rku
stroc
hou
rozp
aků
přirov
náv
ák
Cim
r-m
anov
i,nec
hce
jitím
ale
zleh
čova
t.Ja
nBurian
vesv
ých
denících
zach
ytil,jak
byli
skam
arád
ynav
ržen
ina
vyzn
amen
ání,
měli
osla
vua
velite
ljim
pogr
atulo
val.
Pří-
telFuch
sslav
nos
tdo
prov
odil
foto
graf
iem
i.„V
popi
skác
hstojí:
Fot
ogra
fie
znaš
eho
vy-
znam
enán
í,nejse
mta
dyvi
-dě
t,“
citu
jez
deník
ůs
úsm
ě-ve
mJa
roslav
Čad
a.Čísts
ivnichm
ůže
menejen
díky
tom
u,že
jeJa
nBurian
průbě
žně
zfron
typo
síla
ldo
-m
ů,al
eidí
ky
úctě
poto
mků,
kte
rou
kdě
dečk
ovi
chov
ají.
Dík
ynim
sepo
dařilo
uch
ovat
sedm
sešitů
ana
třista
foto
-gr
afií,p
ohledn
icada
lších
pa-
mát
ečních
před
mět
ů.
Ato
dnes
nen
ísa
moz
řejm
ostí.Ja
-ro
slav
Čad
auž
přisv
éba
da-
telsképr
áci,kdy
žpř
ipra
vova
lvý
stav
uo
rodá
cích
zeStu
de-
néh
ove
Velké
válce,
nar
azil
na
lhos
tejn
ost
prov
ázen
oui
pálením
kor
espo
nde
nce
.„T
o-hle
byla
lejinýpř
íběh
,“po
do-
týkákesp
olupr
ácispo
tom
ky
kam
arád
ůz
válk
yM
iros
la-
vem
Mik
mek
ema
Zuza
nou
Klim
ešov
ou.
Výs
tavu
vža
mbe
rském
muze
ukro
měm
ater
iálů
,kte
-ré
zapů
jčili,
dopl
níunifor
my,
zbra
ně
ajiné
trojro
změr
né
před
mět
y,al
eida
lšífo
togr
a-fie
Anto
nín
aFuch
se,př
ede-
vším
portré
tyJi
rásk
aa
Ma-
sary
ka.
„Sou
bor
má
úža
snou
vypo
vída
cíahisto
rick
ouhod
-not
u.Ř
íkal
jsem
si,ž
eby
bylo
škod
aho
veře
jnos
tinep
řed-
stav
it.A
tonejen
jakode
ník
ya
fotk
yzvá
lky,
aleta
kéjako
příb
ěhdv
oulidí
,kte
révá
lka
spojila,
alekte
říse
pová
lceuž
dáln
epot
káv
ali.
Zál
eží,
kdo
sico
na
tom
vezm
e,“zv
ena
vý-
stav
uJa
roslav
Čad
a.
„Sou
bormáúžasno
uvy
povída
cíahistoricko
uho
dnotu.
Říka
ljsem
si,žeby
bylo
škod
aho
veřejnostine
před
stav
it.A
tone
jenjako
deníky
afotkyz
války,
aletaké
jako
příběh
dvou
lidí,kterévá
lkasp
ojila
,ale
kteří
sepo
válceuž
dáln
epotká
vali.
Záleží,k
dosico
natom
vezm
e.“
Jaroslav
Čada
Výstava
Dva
kamarád
iMuz
eum
Žambe
rk24
.4.–
19.6
.201
6
30.10.
1916
.Mám
celýde
nvo
lno.Odp
oled
nejdusV
acke
maještě
jedn
ímko
lego
upo
díva
tise
nabřeh
moře.Jd
emepřes
opuštěno
u,ale
úplnězach
ovalou
Nab
režinu
.Dříve
ještě,ne
žvy
jdem
emezidom
ky,
zpozorujem
evjedn
ézmen
ších
dolin
nějaký
vojenský
hřbitovvpo
zadí
shezký
mpo
mníke
mahe
zkyde
korova
nýmihroby
.Jsouto
vesm
ěshrob
yhrom
adné
.Celke
mo41
9hrob
echvpě
tidlou
hých
řadá
ch,v
nich
žka
ždýjedn
otliv
ecmásvůjdřev
ěnýkřížsp
lech
ovou
tabu
lkou
barvou
psan
ou.Tyřady
,jak
opo
dlešňůryvy
řízený
chkřížůup
omíná
silněna
všiku
stojícívojsko.
Napo
mníku
stojípsáno
:„Gew
widmet
denge
falle
nHelde
nde
rIson
zoArm
ee“(Napa
měť
padlýc
hhrdinů
sočské
armád
y).O
dtud
sedá
mepřes
městečk
o,hled
ícop
atrněab
ycho
mse
nedo
stalidostyk
us
četníky,ježby
náss
nadn
omoh
lipřivéstn
azpě
taud
ělat
námtakto
mrzutost...
9.11.191
6.Pr
šícelouno
caza
dnena
novo
.Včera
večerz
astavilou
našeho
koman
da(velitelství)7
9Italů,přeb
ěhnu
všichkna
šim.Z
je-
jichvy
prav
ován
íjsm
ese
dozvěd
ěli,že
bylina
šíka
noná
dousilnězd
e-cimov
aný,ko
lemplno
mrtvo
lazran
ěnýc
h(tim
rtvíbu
douještěod
posled
níofen
zivy
).Kdy
žtu
padljejic
hha
uptm
an(kap
itán
,myšleno
velitel)a
tupo
uživše
ostatnítétopříle
žitosti,přeb
ěhlikna
šim.Tad
yžebron
iliovo
du,naštěstíjsemmělkb
elíkplný
vody
...Vno
cipřibyliještě
třizajatci,k
nimžse
družízajím
avýpřípad
,který
chcitaké
pozn
amen
ati.Slab
ápa
trola(hlíd
ka)n
ašichjevy
slan
ávno
cipřed
štelun
ky(oko
py).Ja
kve
licesnad
nose
tady
stan
e,zb
loud
í.Po
delším
blou
děníup
adno
una
šiho
šido
zajetíItalůazane
dlou
hose
ozve
hlas
našich
stráží.Italská
patrolaana
ši,celáta
společno
stjezase
vna
šich
ruko
u.Nep
řátelská
patrolamísto
toho
,aby
sedo
stalake
svým
,přišlakna
šimse
svým
lupe
m....
29.4
.191
7.Je
nedě
le.R
ánojduna
polním
šisvatou
.Pominážise
chcijít
koup
atidomoře.Fe
ldweb
el(šikov
atel)a
můjka
marád
(Anto-
nínFu
chs)jdou
semno
u...Ce
stou
projde
medrátěn
ýzáseky
,natoříd-
kýnižšílesík.M
ezistrom
ovím
jevidě
tileskno
ucísehlad
inumoře,zd
áse,jak
byby
lahn
edza
okrajemlesíka
.Zatím
jsmevšak
potřeb
ovaliku
slézán
ínesčetnýc
hzd
íaskalních
stěn
celoučtvrthod
inu.Aže
tošlo
dolůrych
le.
Doská
kajíc
nabřeh
hned
sesvlékn
uane
žvy
chladn
u,hled
ámzatím
vná
nosu
pískuaštěrku
různ
éskořáp
kyšnek
ovýc
hch
alou
pekamušlí.
Vzaljsemsiss
ebou
mýd
lo,žese
umyju.Dám
sedo
myd
lení,alemýd
lone
chce
pustitžádn
oupě
nu...Nechá
mtoho
tedy
avy
koup
use
bezmý-
dla.Kdy
žse
zchlad
ím,nechá
mse
zase
naka
men
islunc
emvy
hřívati.
Oblázko
véka
men
íjeslun
cempřím
oho
rké.Vlnymořehu
čí,přesto,že
jeklidné
poča
sí...
Deníkyaalba
zůstanouvrodině
Mis
trov
ice
–Veř
ejnos
tbu
dem
ocido
deník
ůJa
naBurian
aafo
togr
afií
odAnto
nín
aFuch
-se
,kte
rési
přiv
ezlz
válk
y,na-
hlédn
outdí
ky
vstřícnos
tiro
-di
ny,
kte
rápa
mát
ku
na
dě-
dečk
astře
ží.
„Den
íky
býva
lyna
půdě
vdř
evěn
émkufírk
u,a
lbum
by-
lodo
ma
vesk
říni.
Pam
átka
patříkro
diněazů
stan
evní,“
říkáro
zhod
něvn
uk
JanaBu-
rian
aM
iros
lav
Mik
mek
.Ne-
poch
ybuje
oto
m,ž
evě
ciuch
o-
vajíijeh
odě
tiavn
ouča
ta.
Děd
ečka
oddě
tstv
ípo
važo
-va
lza
svůjv
zor.
Pro
tože
rodi
-če
prac
oval
i,Ja
nBurian
vnou
čata
vych
ováv
al.O
válce
jim
vypr
ávěl,pr
ohlíže
lifo
to-
graf
ie.„B
yljsem
mal
ý,m
ocjsem
sizto
honev
zal,
ažkdy
žjsem
deník
ysá
mče
tl,uvě
do-
mov
aljsem
si,že
nám
oto
mvy
práv
ěl.T
řeba
ioto
m,jak
fo-
togr
afov
ipr
alve
vodě
sním
-ky,“vz
pom
ínáM
iros
lav
Mik
-m
ek.
JanBu
rian
Jan
Burian
senar
odil
21.bř
ezna
1891
.Ab-
solv
oval
4tříd
yob
ecnéšk
olya
vyučil
seze
dník
em.V
roce
1913
bylo
dved
enkc.
ak.p
ěší-
mu
pluku
č.98
doVys
okéh
oM
ýta.
Abs
olvo
val
telefo
nní
kurz
apo
téby
lpř
evelen
k20
.pě
šíbr
igád
ě.Dva
krá
tmuby
laudě
lena
bron
zová
Med
aile
zastat
ečnos
t,po
téob
drže
lstří-
brnou
Med
aili
zastat
ečnos
ta
Kar
lůvzá
služn
ýkříž.
Pová
lce
prac
oval
jako
poštov
níúře
d-ník
naSlo
vensk
uavJa
siněve
vých
odní
části
Zak
arpa
tské
Ukra
jiny.
Vbř
eznu
roku
1921
sevr
átildo
Mistrov
ic,k
dese
7.kvě
tna
1921
ožen
il.Pra
cova
ljako
zedn
íka
děln
íkv
dráž
-ním
lom
u.Z
emře
ldne21
.pro
-since
1973
.
Ant
onín
Fuch
s
Anto
-nín
Fuch
sse
nar
odil
29.1
1.18
74v
Hro
nov
ě.Zájem
ofo
togr
afo-
váníh
opř
ived
ldoPlzně,
dofi-
liál
ky
znám
ého
praž
skéh
ofo
-to
graf
aJa
na
Nep
omuka
Lan
-gh
anse
,kde
sevjehopo
rtré
t-ním
ateliéru
vyučila
prac
o-va
l.3.
listop
adu
1900
seož
enil
sM
arií
Tisch
erov
ou.V
roce
1904
sero
zhod
lpř
estě
hov
ats
celo
uro
dinou
doHro
nov
a,kde
sizř
ídil
vlas
tníso
ukro
mý
fo-
toat
eliér.
Vro
ce19
16by
lpo
-vo
lán
vesv
ých
42lete
chna
vojn
u.P
ůso
bilt
řiro
kynaital
-sk
éfron
tějako
válečn
ýfo
to-
graf
měř
ičsk
éhood
dělení.
Po
válce
kro
mě
portré
tůpo
řizo
-va
ldo
kum
entá
rní
foto
graf
ienejrů
znějších
hro
nov
skýc
hudá
lostí.Zem
řel3
1.ledn
a19
40.
Orlický deník, vydání z 15. 4. 2016, autor článku: Šárka Mikulecká
Ústřední plakát výstavy uskutečněné v Městském muzeu Žamberk ve dnech 24.4. – 19.6.2016.
1. světová, vydání lll/2016, autor článku: Jaroslav Čada
Život vojáka Válečný deník Jana Buriana
I. světová III/201648
Když se v listopadu 1918, po více jak čtyřech letech strávených v poli, vracel sedmadvacetiletý Jan Burian domů, nesl si v potrhaném „brotsaku“ malý sešit. V pořadí již sedmý notes ukrýval podrobné záznamy života na frontě. Hodlal jej uchovat jako památku na těžké dny, které, jak doufal, pro něho právě skončily
AUTOR
Jaroslav Čada
Původní popiska: „1916. Údolí Astico. Vý-slech zajatce u regimentkommanda osmadeva-desátých“ (plukovního velitelství, pozn. autora)
Dva kamarádiuprostřed války
Život vojákaVálečný deník Jana Buriana
III/2016 I. světová 49
Jan Burian patřil mezi spolehlivé vojáky známé svou pečlivostí. Jak jinak ostatně nazvat pravidelnost, s níž téměř den po dni zaznamená-
val události, které ho potkaly na frontě? Během vojenské služby u C. a k. pěšího pluku č. 98 a poté u telefonního oddílu 20. pěší brigády tak popsal celkem sedm sešitů. Nenosil je však s sebou. Dopsaný deník buď poslal svým nejbližším, nebo ho v rámci své dovolené zanechal doma, v podhorské vesničce Čenkovice ve východních Čechách.
Během pobytu na frontě také kupoval – pokud měl příležitost – pohlednice měst, jimiž jeho jednotka prošla. Domů rovněž průběžně posílal fotografie, které přímo v poli zhotovoval vojenský fotograf a jeho dobrý kamarád. Ve volných chvílích poznamenával na rubovou stranu snímků (opět úhledným písmem) svůj vysvětlující komentář. Po návratu z války se tak u něj doma ocitl solidní archiv – sedm deníků a téměř 300 fotografií dokumentujících dny prožité na frontě. Ty doplňovalo i několik zažloutlých snímků italských vojáků, které nalezl v zákopech nedaleko Piavy.
Zpřístupnění deníkůLidská mysl má jednu velmi dobrou vlastnost. Špatné věci či zážitky během určité doby dokáže vytěsnit či je alespoň otupit. S hrůznými zážitky z války to bylo u Jana Buriana patrně obdobné. Vel-mi pečlivě vedené deníky z války uložil
do papírové krabice, pro fotografie a po-hlednice pořídil album, kam je opatrně za růžky připevnil. Na mládí strávené na vojně však nezapomněl. Ani na kamará-dy, s nimiž celou tu dobu prožil, ani na hochy, kteří se tak toužebně očekávané-ho konce války nedožili. Některé z nich měl zvěčněné v albu, jímž občas listoval...
O tom, že Jan Burian prošel ruskou i italskou frontu, věděli samozřejmě jeho nejbližší, již znali i deníky či fotografie. Díky jejich ochotě a vstřícnosti mohl v roce 2005 přepsat kronikář obce Mistrovice tato vzpomínková díla do elektronické podoby a zpřístupnit je tím širšímu okruhu zájemců. Burianovi
potomci zapůjčili pozůstalost i autorovi tohoto příspěvku k využití při přípravě výstavy, která se konala ve východočeské obci Studené v roce 2014 u příležitosti 100. výročí zahájení první světové války.
Pátrání po fotografoviPři prohlížení snímků, které si „Burka“ (tak jej nazývali jeho frontoví kamarádi) přivezl domů, zcela logicky vyvstala otázka, kdo je autorem těchto fotografií. Kromě záběrů na dělostřeleckou palbou rozstřílené vesnice, hřbitovy se zástupy hrobů a křížů a podobenek pro nás dnes již neznámých vojáků lze mezi snímky najít také náladové, či chcete-li umělecké
FOTO
VYS
TAVA
Jan Burian se narodil 21. března 1891 v Čenkovicích. Absolvoval čtyři třídy obec-né školy a v roce 1908 nastoupil do učení ke stavitelskému mistru Antonínu Kouka-lovi do Jablonného nad Orlicí, kde se vyu-čil zedníkem. Necelé dva roky po vyučení byl odveden k C. a k. pěšímu pluku č. 98 do Vysokého Mýta, kde 7. října 1913 na-stoupil prezenční službu. V řadách tohoto pluku prošel po zahájení Velké války ruské bojiště. Absolvoval telefonní kurs a poté byl převelen k nadřízenému stupni svého bývalého pluku – 20. pěší brigádě. Zde působil až do konce bojů jako příslušník telefonního oddílu, především s úkolem zabezpečit spojení brigády s podřízenými jednotkami i nadřízeným stupněm.
V denících Jana Buriana se dočteme o náročnosti, které práce vyžadovala. Jed-nalo se zejména o neustálé služby a noční cesty konané v neznámém terénu a za stá-lého ohrožení protivníkem, při němž vojáci
hledali přerušené telefonní kabely. Nadřízení jej však hodnotili na výbornou, o čemž svědčí i povýšení do hodnosti svobodníka či dekorování vyznamenáním. Dvakrát získal bronzovou a poté i stříbrnou medaili Za sta-tečnost, poté obdržel Karlův vojenský kříž (Karl-Truppenkreuz). Již v době existence nové Československé republiky jej povolali v červnu 1919 do vojenské činné služby k náhradní setnině telegrafního praporu do Mladé Boleslavi. S jednotkou pak odjel v červenci 1919 na Slovensko, kde stejně jako další útvary nově zrozené armády zajišťovala celistvost země proti maďarským výpadům. V řadách telegrafního praporu působil do poloviny listopadu 1919.
Poté už žil klidnějším mírovým životem, když jej na vlastní žádost přijali od 14. lis-topadu 1919 jako zřízence u Ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě. Po doplnění vzdělání pracoval jako poštovní úředník na Slovensku i ve východní části Zakarpatské
Ukrajiny. V březnu 1921 se odstěhoval do Mistrovic, kde se oženil. Po návratu ze Slovenska pracoval jako zedník a dělník v drážním lomu v Jablonném nad Orlicí. Zemřel dne 21. prosince 1973.
Voják podunajské monarchie
„V italských zákopech u Salgaredy, 1918“
1. světová, vydání lll/2016, autor článku: Jaroslav Čada
Život vojáka Válečný deník Jana Buriana
I. světová III/201650
fotografie se záběry zachycujícími západ slunce či horské potoky. Autora fotogra-fií však Burian nikam nepoznamenal. Pravděpodobně ani neměl důvod, vždyť jej dobře znal. V jednom z deníků píše pouze o své účasti na fotografování a jen jednou zmiňuje jistého Fuchse, s nímž vy-razil 13. dubna 1917 pořídit pár snímků.
Při pátrání po neznámém muži však měl autor tohoto příspěvku nakonec štěstí. Jednu z fotografií ulo-žených v albu totiž Burianovi odeslal v červenci 1917 na italskou frontu jistý „Tonda z Hronova“, zvěčněný na snímku při čtení novin. Rubová strana přitom nesla malé razítko fotoateliéru Antonína Fuchse, opět z Hronova. S využitím internetu se snadno povedlo navázat komunikaci s osobami, které jednoznačně potvr-dily, že autorem fotografií z Buriano-vy pozůstalosti je skutečně Antonín Fuchs.
Jedinečný souborPro poznání reality všedního dne prosté-ho vojáka je Burianův autentický deník výtečným pramenem. Čtenář z něho sice nezíská žádné zvláštní taktické či strategické informace, avšak Burianův styl psaní dokáže zcela syrově a bez pří-kras přiblížit život na frontě, čemuž dále pomohou i zmíněné fotografie. Fotogra-fie, deníky a další artefakty upomínající život dvou přátel na italské frontě, Jana Buriana a Antonína Fuchse, budou veřejnosti představeny v dubnu 2016 na výstavě, která se uskuteční v Městském muzeu v Žamberku.
LITERATURA, ZDROJE:
Foto pozůstalost Jana Buriana (autor Antonín Fuchs), otištěny s laskavým svolením potomků Jana Buriana.
Fotografie č. 10 – sbírka Borise Ekrta
Životopis Antonína Fuchse byl zpracován s laskavým svolením Borise Ekrta
Hluboký zájem o fotografování přivedl Antonína Fuchse (*29. listopadu 1874, Hronov) krátce po roce 1898 do Plzně, do filiálky známého pražského fotogra-fa Jana Nepomuka Langhanse, kde se vyučil a získal místo. V Plzni se v listo-padu 1900 také oženil, ovšem snaha po osamostatnění přiměla Fuchse s rodinou v roce 1904 ke stěhování do rodného Hronova, kde si na zahradě za otcovým domem zřídil vlastní soukromý fotoateli-ér. Věnoval se převážně výrobě fotopor-trétů.
Do jeho života však zasáhl světový kon-flikt a roku 1916 jej jako 42letého povolali na vojnu. Působil tři roky na italské frontě jako válečný fotograf měřičského oddělení. Koncem války se vrátil domů do Hronova. Na nedostatek další práce si rozhodně nestěžoval – kromě portrétů pořizoval dokumentární fotografie nejrůznějších hro-novských událostí či života na vsi. Mimo jiné požíval i zvláštní důvěry u spisovatele Aloise Jiráska. Jejich přátelský vztah umožnil i vznik snímků ze spisovatelova soukromí. Antonín Fuchs zemřel 31. ledna 1940.
Válečný deník Jana BurianaVálečný deník Jana BurianaVálečný deník Jana Buriana
Fotografem v civilu i na frontě
Městské muzeum Žamberk vás zve na výstavu
DVA KAMARÁDISočská fronta očima dovou přátel
24. 4.–19. 6. 2016Návštěvní doba v období výstavy: Út–Pá 9.00–12.00, 13.00–16.00
So–Ne 14.00- 17.00
„Pohled na kostelík Vojščice od fronty. Kostel tento na návrší se nalézající bývá sil-ně ostřelován nepřítelem. Jest také zasažen několikerou ‚Foltrefou‘. V tuto dobu nemá více věže. Od kostela toho skýtá oku veliký rozhled na frontu. Odleva až od moře, před námi pak v dáli zasněžený a ranním sluncem ozářený pohoří splývající s oblohou“
„1917. V upomínku postavený pomník plukem osmadevadesátých, s da-tem 16. 3. 1917. Západně od Klarici“
1. světová, vydání lll/2016, autor článku: Jaroslav Čada
ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš
ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš
ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš
ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš
ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš
ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš
Informační listy-Podpora publikace Dva kamarádi, na jejihž základě vydává nakladatelství GOLEMPRESS, s.r.o. vázanou publikaci Dva kamarádi ● vydává GOLEMPRESS, s.r.o., Mírová 891, Letohrad 561 51,
tel.: 465 466 444, www.golempress.cz ● autor: Jaroslav Čada ● text: Jan Burian ● fotografie: Antonín Fuchs
Značná část příběhu dvou kamarádů se odehrává ve slovinském Krasu. Z tohoto důvodu publikace vychází
v česko–slovinské mutaci a bude tak přístupná i slovinským čtenářům.
Využijte této jedinečné příležitosti k umístění loga Vaší firmy na komerční stránky, jež jsou součástí knihy.
Buďte vidět i ve Slovinsku!
Vyjde v limitovaném nákladu! Pro podporu knihy či její objednávku kontaktujte prosím info@dvakamaradi.cz nebo na tel: 465 466 467.
Leták avizující představení knihy „Dva kamarádi“ slovinské veřejnosti. Přednáška se uskutečnila dne 4. listopadu 2016 v Turistickém informačním centru v Temnici ve Slovinsku.