HrabovávčaseprvnísvětovéválkyaformovánísamostatnéhoČeskoslovenska1914–1919

„ObčanéHrabovští!OznamujiVámradostnouzvěst,žeRakouskopadloabylvyhlášensamostatnýsvobodnýčeskoslovenskýstát.VládyseujalNárodnívýborvPrazeavydalprvnízákon:Všechnyzákonyzůstávajívplatnosti.

Válkajeskončena!AťžijeNárodníčsl.republika!“VyhláškabubnovanáobecnímsluhouŘehouvHrabové29.října1918ráno

Vojácičeskoslovenskýchlegiív Ruskuv zákopechuZborovav létě1917

HrabovávčaseprvnísvětovéválkyaformovánísamostatnéhoČeskoslovenska1914–1919

MartinSlepička

StatutárníměstoOstrava–městskýobvodHrabováOstrava2018

Recenzenti:doc.PhDr.PetrPopelka,Ph.D.(KatedrahistorieFFOU)PhDr.JanSaheb,Ph.D.(ZemskýarchivvOpavě)Mgr.OndřejKolář,Ph.D.(Slezskézemskémuzeum)Mgr.ZdeněkKravar,Ph.D.(ZemskýarchivvOpavě)

Publikaci vydalo statutární město Ostrava – městský obvod HrabovávOstravě roku2018upříležitosti oslav100. výročí vzniku samostatnéhočeskoslovenskéhostátu

©Autor:Mgr.MartinSlepička

©StatutárníměstoOstrava–městskýobvodHrabová,2018

ISBN978‐80‐907100‐6‐1

Obsah

6 Úvodníslovostarosty7 Předmluvaautora8 Prolog–kudálostemstaršíchhrabovskýchdějin25 Hrabovávdoběmodernizacenacestěkprvní

světovéválce1848–191436 Hrabovávroce1914,vypuknutíprvnísvětové

válkyajejídopadynaobec48 Hrabováuprostředválečnýchudálostí,

hospodářskásituaceakaždodenníživotobyvatelzaprvnísvětovéválky

62 Hrabovštímužizaprvnísvětovéválky–významníobčanéavojácivrakousko‐uherskéarmáděačeskoslovenskýchlegiíchvRusku,ItáliiaFrancii

105 Mezinárodnísituace,směřováníksamostatnémustátuaohlasvznikuČeskoslovenskavHrabové

115 Hrabovápovznikunovérepublikydoprvníchkomunálníchvolebvčervnu1919

121 Epilog–kposlednímuhrabovskémustoletí130 Seznampramenů,literaturyavyobrazení141 Rejstříkjmennýamístní149 Hrabovávčaseprvnísvětovéválkyaformování

samostatnéhoČeskoslovenska1914–1919151 HrabováatthetimeofWorldWarIandformation

ofindependentCzechoslovakia1914‐1919153 Oautorovi

6

Úvodníslovostarosty

Sradostí,ale taképatřičnouúctoukminulostijsemsipročetlknihuMar‐tinaSlepičkyotom, jakpoznamenalaprvní světová válka život vnaší obci.Ponekonečnýchčtyřechválečnýchle‐techplnýchbolesti,utrpeníastrádánípřineslo osvobození od rakousko‐uherské nadvlády období prosperityprvní republiky. Napadaly mne při‐

tomrůznémyšlenky,napříkladvzpomínkynarok1989.Mnozí si pamatujeme euforický listopad toho roku,aproto si dokážeme představit veselí, které vládlo nakonciříjnaavlistopadu1918.Ukončeníválečnéhokon‐fliktubyloumocněnobudovánímsamostatnéhostátu.Martin Slepička po úvodní exkurzi do nejstarších

dějin obce tentokrát přináší detailní pohled na každo‐denní život apředstavuje také hrdiny té doby. ŽivotvHrabovézasadildokontextuudálostívceléEvropě.Kdo nezná minulost, nemůže pochopit současnost.

Iprotojepotřebnésihistoriipřipomínatapoučitsezní.Třebasiidíkytomuuvědomíme,jakéjsounašesoučasnéproblémyvporovnánístěžkostmipopisovanédoby.Na‐ší povinností je dělat vše, abychom už nic podobného,jako je období válečných konfliktů, nezažili. Važme sidnešníchdní!

IgorTrávníčekstarostaměstskéhoobvoduHrabovávOstravě‐Hrabovédne14.září2018

7

Předmluvaautora

Váženíčtenáři,dostává se vám do rukou nová

publikace, která byla vydána měst‐skýmobvodemHrabováupříležitos‐ti oslav významného výročí 100 letodvznikusamostatnéhočeskosloven‐skéhostátu,kněmužsejakožtokpo‐čátku naší moderní státnosti i dneshrděhlásíme.

Kniha, jež byla recenzována předními historiky, sevširšímkontextumezinárodníchsouvislostíadějinnašíobcevěnuježivotuvHrabovéběhempřelomovýchudá‐lostí první světové války, rozpadu Rakouska‐Uherskaa vzniku Československé republiky. Publikace splňujícípřísná kritéria vědecké práce byla připravována dle ci‐tační normy Katedry historie FF OU a reflektuje dosa‐vadnístavbádání,inovujezávěrystaršíchpracíapřinášířadudosudnepublikovanýchinformací.Nazávěrchcipoděkovatpanustarostovi IgoruTráv‐

níčkoviaRaděměstskéhoobvoduHrabovázapodporu,bez níž by tato hodnotná publikace nevznikla. Dále dě‐kuji recenzentům,pracovníkůmArchivuměstaOstravy,Mgr. Jiřímu Slepičkovi, Mgr. Sylvě Zientkové, Marii Ro‐zehnalové, Jaroslavě Adámkové, Marii Stárkové a všemdalšímzanezištnoupomocspřípravoupublikace.

Mgr.MartinSlepičkaautorapředsedaKomiseletopiseckéRMObHrabovávOstravě‐Hrabovédne15.září2018

8

Prolog–kudálostemstaršíchhrabovskýchdějin

Hrabová, která je po složitém správním vývoji ve20. stoletíodroku1990jednímzesamosprávnýchměst‐skýchobvodůstatutárníhoměstaOstravy,serozprostírávhistorickémprostoruseverovýchodníMoravyvoblastitzv. moravského klínu mezi řekami Odrou a Ostravicí,ježprotékápřímokatastremHrabovésměremnaseverkMoravskéOstravě.1

KolonizaceOstravskaaprvnízmínkyoHrabové

Přesné okolnosti založení Hrabové nejsou díky chy‐bějícímpísemnýmihmotnýmpramenůmznámy,nicmé‐ně díky širšímu kontextu procesu kolonizace oblastidnešního Ostravska a zmínkám v testamentu olomouc‐kého biskupa Bruna ze Schauenburku lze konstatovat,2že Hrabová vznikla někdy vprůběhu první poloviny

1 Srov. SLEPIČKA, M.: Znejstarších dějin Hrabové do roku 1538. In: SLE‐PIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.11.Knečetnýmarcheologickýmnálezůmna územíHrabové více tamtéž, s. 11, 24–25;MORAVEC, Z. – ZE‐ZULA,M.:ÚzemíOstravy vdobě nepsanéminulosti a na prahu středověku.In:PRZYBYLOVÁ,B. akol.:Ostrava.Historie/kultura/lidé.Ostrava2013,s.21–22.2 Zemský archiv vOpavě, pobočka Olomouc (dále ZAO, pob. Ol.), fondArcibiskupství Olomouc, sign. CIa9, inv. č. 788. Nejnovější edice Brunovatestamentu viz PSÍK, R.:1267 závěťBruna ze Schauenburku, olomouckéhobiskupa. In: PRZYBYLOVÁ, B. (red.):Ostrava.Počátkyavývoj středověkéhoměsta. Ostrava 2017, s. 9–15; SLEPIČKA, M. – SLEPIČKA, J.: ZnejstaršíchpramenůkdějinámHrabovézlet1267–1781.In:SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučas‐nost.Ostrava2017,s.401–403.

9

13. století vdobě před Brunovým nástupem do úřaduolomouckéhobiskupavroce1247.Prokazatelnýzájemolomouckéhobiskupstvíooblas‐

ti polsko‐moravského pohraničí v této době dokládajíúzemní ziskyOsoblažska3apravděpodobně imoravskéčásti dnešního Ostravska během episkopátu olomouc‐kéhobiskupaRoberta I. (1201–1240).4Právě tehdydlevšeho kolonisté domácího původu, kteří přišli z mo‐ravského vnitrozemí, jak tomu naznačuje staročeskýzáklad místního pojmenování Hrabové dle místa, kderostlyhabry,5založilihrabovskouosadu.V testamentuolomouckéhobiskupaBruna ze Schau‐

enburku sepsaného k 29. listopadu 1267,6 v němž seobjevuje první písemná zmínka o Hrabové (Grabowe)potvrzená recentním historickým bádáním i závěryodborného historického kolokvia konaného 12. října2017 v Rožnově pod Radhoštěm,7 se s Hrabovou již

3BOČEK,A.(ed.):CodexdiplomaticusetepistolarisMoraviaeII(dáleCDMII).Olomouc1839,č.230,s.251–252.4ROHLOVÁ,E.:StředověkáOstrava,1267–1437. In:PRZYBYLOVÁ,B.akol.:Ostrava. Historie / kultura /lidé. Ostrava 2013, s. 26–27; ANTONÍN, R.:Ostrava středověká.Poddanskéměstovpolitickémvývojivrcholného středo‐věku. In: PRZYBYLOVÁ, B. (red.): Ostrava. Počátky avývoj středověkéhoměsta.Ostrava2017,s.18.5SLEPIČKA,J.:MístníjménavHrabové.In:SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13. stoletípo současnost.Ostrava2017,s.364.6Vizpozn.2.7Krecentnímuhistorickémubádání,kterésevrátiloktezi,želistinnéGra‐bowezBrunovatestamentu(1267) jenutnospojitsostravskouHrabovou,viz např. BALETKA, T.: „Na třetí pak straně Proskovice aHrabová“.Konecjednoho mýtu a nový pohled na stav severovýchodní Moravy ve 13. sto‐letí.In:Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 51, 1997, s. 7; HOSÁK,L.:HistorickýmístopiszeměMoravskoslezské.Praha20042,s.708;JANIŠ,D.:RozsahújezduFranka zHückeswagenuastatky olomouckéhobiskupstvínaseverovýchodníMoravě. In:GALUŠKA,L.–KOUŘIL,P.–MITÁČEK, J. (eds.):VýchodníMorava v10. až 14. století. Brno 2008, s. 200; JANIŠ, D.: Hrad

10

nakládá jako se „starodávným“ majetkem biskupství(„…Grabowe, que sunt ab antiquo circuitu ecclesienostre“), což potvrzuje skutečnost, že Hrabová patřilak výlučným državám biskupství ještě před Brunovýmnástupemdoúřaduroku1247.DalšízmínkavBrunovětestamentu („set villepernos locate“) nám zase podávápřesnouinformaci,ževesHrabovábylaběhemBrunovaepiskopátu lokována, tedy zemědělská půda usazenýchpoddaných byla nově rozměřena a převedena na mo‐derní „německé“ emfyteutické právo s dědičným náj‐mem půdy.8 Tehdejší obyvatelé Hrabové vytvářelipotřebnéhospodářskézázemípoddanskémuměstuolo‐mouckéhobiskupstvíMoravskéOstravě,pod jehožpra‐vomocspadali.Další poznatky k počátkům Hrabové nalezneme ve

dvou exemplářích listin vydaných 2. srpna roku 1297

aměstoRožnovvčasechstředověku.RožnovpodRadhoštěm2011,s.14–15;ROSOVÁ,R.:DřevěnékostelySlezskaaseverovýchodníMoravy.Ostrava2014,s. 77;SLEPIČKA,M.:Znejstaršíchdějin, s.12–15;ANTONÍN,R.–ANTONÍNMALANÍKOVÁ, M.:Ostrava vsíti hospodářských vztahů namoravsko‐slezs‐kémpomezí. In: PRZYBYLOVÁ,B. (red.):Ostrava.Počátkyavývoj středově‐kéhoměsta.Ostrava2017,s.78;PSÍK,R.:1267závěť, s.12;SLEPIČKA,M.:Zpočátků a středověkých dějin obce Hrabová do roku 1538. K750. výročíprvní zmínky o dnešním městském obvodu statutárního města Ostravy.In:Vlastivědný věstník moravský 70, 2018, s. 33–36. K závěrům rož‐novského odborného historického kolokvia, které ve světle již dnesznámýchpoznatkůodmítloneodpovídající,ačtradičnězažitou,tezispojujícíprvnízmínkuoRožnověpodRadhoštěmsBrunovýmtestamentem(1267)anaopak jipotvrdilouHrabové, vícenapř.https://www.spektrumroznov‐‐ska.cz/historici‐rozbili‐mytus‐o‐roku‐1267 (27. 5. 2018); https://zlin.i‐‐dnes.cz/roznov‐pod‐radhostem‐chybne‐vyroci‐zalozeni‐f38‐/zlin‐zpravy.‐‐aspx?c=A170306_2310283_zlin‐zpravy_ras (27. 5. 2018); http://ostrava‐hrabova.cz/assets/File.ashx?id_org=81220&id_dokumenty=7843(27.5.20‐‐18).8Ktomuvícenapř.SLEPIČKA,M.:Znejstaršíchdějin,s.12;JANIŠ,D.:Rozsah,s.200;BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:SedmstoletíobceHrabová1297–1997.Ostrava1997,s.5.

11

samostatně olomouckým biskupem Dětřichem I. (1281až 1302) a těšínsko‐osvětimským knížetem Měškem I.Těšínským.9OběstranysevesporuohranicevHrabové(Grabow,Grabov)zavázalypoproběhlépovodninavršitpodélnovéhotokuřekyOstravicehraničníkopce,avšakvHrabovéaPaskověbylyhranečníkyzhotovenyještěnatzv. Závodí dle starého toku řeky, aby nebyly dotčenytamnípole a lesyolomouckéhobiskupství („…agriepis‐copatusOlomucensisiacentetsilve“).10Tospolusfaktem,žeprávorybolovunamoravskéstranědrželolomouckýbiskup a s tím, že svědkem Dětřichovy listiny nebylžádný hrabovský biskupský man (leník) značí, že Hra‐bová byla v závěru 13. století stále přímým statkemolomouckéhobiskupství.Proabsencijakýchkolipísemnýchpramenůzprvních

dvoutřetin14.stoletízůstáváotázkou,kdysetatosku‐tečnost změnila a Hrabová se podobně jako jiné vsi naseverovýchodníMoravězačleniladolenníhosystému.Ažvletech1376–1378setotižvprotokolechlenníhosouduolomouckého biskupství několikrát objevují manovéadržiteléHrabovéVichekaTomášzHrabové(WichkodeHrabowe,ThomkodeHrabowe).11

9 ZAO, pob. Ol., fond Arcibiskupství Olomouc, sign. EIa3, inv. č. 938; ZAO,pob.Ol.,fondArcibiskupstvíOlomouc,sign.EIa4,inv.č.939.10Srov. text jedinékompletníediceapřekladu listinyMěškaI.TěšínskéhovSLEPIČKA,M.–SLEPIČKA,J.:Znejstaršíchpramenů,s.403–406.11 ZAO, pob.Ol., fondLenní dvůrKroměříž, sign.Nové číslo 2, inv. č. 361,pag. 35–45; LECHNER, K. (ed.): Die ältesten Belehnungs‐ und Lehens‐gerichtsbücher des Bisthums Olmütz. Lehensgerichtsbuch I. Brünn 1902,s.63–67, 73, 82. KHrabové jako samostatnému biskupskému lénu ve14.stoletípouzeSLEPIČKA,M.:Znejstaršíchdějin,s.16–18.

12

Hrabovápaskovskýmlénemolomouckéhobiskupství

Patrně v posledním dvacetiletí 14. století vzrostl zestranymanskéhoroduWolfenberků,sídlícíhovPaskověna tamější tvrzi, tlak na další rozšiřování jejich dědič‐ných držav; součástí záměrů paskovského leníka Mar‐kvartazWolfenberkusestalaiHrabová.Jižvroce1392totiž Markvart ručil rovněž svými statky v Hrabové(AldenGrabe).12 Na konci 14. století však celáHrabovástáleještěplněnespadalapodkonglomerátvsísesídlemv Paskově tvořící paskovské léno olomouckého biskup‐ství,neboťpoMarkvartověsmrtipřijalijehosynovéJoštst., Václav a Jan z Wolfenberku 12. září 1395 od olo‐mouckéhobiskupaMikulášezRiesenburkuvlénopouzečást Hrabové („partem ville Antique Grabouie“),13 ježse nazývala Starou či Velkou Hrabovou v protikladuk mladší Nové či Malé Hrabové (Hrabůvce). Až v roce1408 přijal Jan st. z Wolfenberku v léno prokazatelněcelouHrabovou(HrabowaAntiqua)ataseplnězačlenilakpaskovskémulénu.14Další přímá zpráva o vsi pochází z roku 1437, kdy

paskovskýmanMikuláš zWolfenberku složil obvykloumanskoupřísahuapřijalpolovinuVelkéHrabovévléno(„Magna Hrabowa per medium“).15 Dne 25. září roku1444 zase olomoucký biskup Pavel zMiličína (1434 až

12 BRANDL, V. (ed.): Codex diplomaticus et epistolarisMoraviae XII (dáleCDMXII). Brünn 1890, č. 75, s. 62–63. Jediný překlad listiny, která jemj.prvnípísemnouzmínkouosousedníHrabůvce,dočeskéhojazykavizSLE‐PIČKA,M.–SLEPIČKA,J.:Znejstaršíchpramenů,s.407–408.13LECHNER,K.(ed.):DieältestenBelehnungs‐undLehensgerichtsbücherdesBisthumsOlmütz.Belehnungsbücher.Brünn1902,s.15.14Tamtéž,s.25;SLEPIČKA,M.:Znejstaršíchdějin,s.19.15LECHNER,K.(ed.):DieältestenBelehnungs(Belehnungsbücher),s.43.

13

1450)povolilpojistitvěnonaplatechpoddanýchMiku‐lášovědruhémanželceBarboře z Jemelna. Součástí po‐jistky byl i příjem 1,5 kopy grošů od jednoho hrabov‐skéhopoddanéhoUrbana.16Vroce1460pakobdrželHrabovou lénemMikulášův

synJanml.zWolfenberku.17PoJanověsmrtiroku1475zmítalycelýmpaskovským lénemolomouckéhobiskup‐stvídlouhotrvajícídědickéavlastnickésporymeziBar‐borou z Jemelna, Machnou zWolfenberku a ctižádosti‐vými bratry Benešem ml. a Dobešem Černohorskýmiz Boskovic, které vyvrcholily mj. kauzou obležení pas‐kovskétvrzeroku1484.18Definitivnítečkuzadlouhotrvajícímisporyopaskov‐

skélénoučinilažolomouckýbiskupStanislavI.Thurzo,který v Olomouci listinou z 12. září roku 1499 udělilvrchní právo na Paskov, Hrabovou, Hrabůvku, NovouBělou, Krmelín a Žabeň Beneši ml. Černohorskémuz Boskovic.19 V této listině se vůbec poprvé uvádíhrabovský panský hospodářský dvůr a rovněž i mlýn(„naVelikéHrabové,sdvorem,smlýnem“),cožnámdává

16ZAO,pob.Ol.,LennídvůrKroměříž,sign.Novéčíslo7,inv.č.419,pag.88;STIBOR, J. a kol. Dějiny Krmelína. Brušperk 1997, s. 14; SLEPIČKA, M.:Znejstarších dějin, s. 19; SAHEB, J.: Dějiny Paskova. Paskov 2017, s. 35;HOSÁK,L.:Ostravaajejíokolívhusitskémrevolučnímhnutíazajehodozní‐vánídopočátku16. století. In:Ostrava3.PříspěvkykdějinámasoučasnostiOstravyaOstravska,1966,s.68–69.17LECHNER,K.(ed.):DieältestenBelehnungs(Belehnungsbücher),s.72–73.18KobleženípaskovskétvrzenejnovějiSAHEB,J.:Kauzaobleženípaskovskétvrzevroce1484.BenešaDobešČernohorštízBoskovicvzápaseolennísta‐tekPaskov.In:Těšínsko60,2017,s.1–14.Kdlouholetýmvlastnickýmspo‐růmblíže SLEPIČKA,M.:Znejstaršíchdějin, s. 20–21, podrobně SAHEB, J.:Dějiny,39–50.19 Moravský zemský archiv vBrně (dále MZA), fond G2 Nová sbírka, inv.č.293 (fotokopie);edice listinyvizSLEPIČKA,M.–SLEPIČKA, J.:Znejstar‐šíchpramenů,s.409–410.

14

prvotní představu o stáří těchto objektůdůležitýchprohospodařeníšlechty.Vestejnélistiněsetaképoprvévevýčtupaskovského

lénapřipomínárybník(„svodami,sřekami,slesy,sháji,srybníkem,slesemvelikýmpaskovským“),tudížjemožnokonstatovat, že se paskovská rybniční soustava konsti‐tuovala již v závěru 15. století. V roce 1515 se pakvrámcipaskovskérybničnísoustavy,ježsepozdějitáhlapřes celou Hrabovou severojižním směrem, připomínáněkolikrybníků.20V roce 1516, kdy Hrabovou drželi společně Jan ml.

a Bartoloměj ze Žerotína, odevzdal „konšel“ Jiřík za25osedlých21zVelkéHrabovédaňsedmiflorénůačtyřgrošů;22Hrabovávtédoběbyladruhounejvětšívesnicípaskovského léna, přičemž samotný Paskovměl pouzeo jednohoosedléhovíce.23PoslézedošlonakatastruHrabovékdalšímubudování

rybníků. Je otázkou, nakolik k tomu přispěly opětovnéhraniční spory o Závodí na řece Ostravici roku 1531,24po nichž snad dal dle textu hrabovské pamětní knihytehdejší držitel paskovského léna Ladislav z Kadaně po‐pud k dalšímu rozšíření paskovské rybniční soustavy.25

20HURT,R.:DějinyrybníkářstvínaMoravěaveSlezsku.1.díl.Ostrava1960,s.80.21 Berní jednotka rovnající se jednomu hospodařícímu sedlákovi, čtyřemchalupníkůmčiosmizahradníkům.22 RADIMSKÝ, J.: Berňová registra moravská zprvní poloviny 16. století.In:ČasopisMaticemoravské76,1957,s.336.23Srov.SLEPIČKA,M.:Znejstaršíchdějin,s.22.24ZAO,pob.Ol., fondArcibiskupstvíOlomouc,sign.EIb9, inv.č.971;ADA‐MUS,A.:Sbírka listinkdějinámměstaMoravskéOstravy.MoravskáOstrava1929,č.48,s.60–63.25ArchivměstaOstravy(dáleAMO),fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag. 19 (v této knize je standardně uváděno průběžné číslování stran(pagin) pamětní knihy tužkou dole uprostřed). Srov. SLEPIČKA, M.:Znejstaršíchdějin,s.23.

15

K 24. červnu 1533 je poprvé zmiňován největší rybníksoustavyPilík,26vroce1534sepřipomínajítéžrybniště,27tj. rybníky s přechodně vypuštěnou vodou, na nichž semohlypěstovathospodářsképlodiny.Vroce1538došlovHrabovékzásadníprávnízměně.

Poslední paskovský man olomouckého biskupství JanSkálazDoubravkyaHradištěsměnilsmoravskýmzem‐skýmhejtmanemJanemzPernštejnasesouhlasemolo‐mouckéhobiskupaStanislava I.Thurza28.zářípaskov‐skélénovčetněHrabovézaměstečkoDědicesokolnímivesnicemi.28Hrabovátakpřestalabýtlennívsíolomouc‐kéhobiskupstvíastalasesoučástísvobodnéhošlechtic‐kéhostatku–paskovskéhopanství.

Hrabovávpředbělohorskémobdobí

Hrabováv16. stoletíprožívalavelkéobdobí rozvoje.Jak již bylo dříve zmíněno, postupně se rozrůstala pas‐kovská rybniční soustava tvořená panskými rybníky,knimžsečasempřidalyidrobnějšírybníkyselsképřiná‐šejícíužitekmajitelůmpříslušnýchgruntůachalup.Pravděpodobněvedvacátých činapočátku třicátých

let16.stoletíbylvHrabovélidovýmitesařskýmimistryvystavěn dřevěný kostel zasvěcený patrně již od po‐čátkusv.KateřiněAlexandrijské.29Totozpřesněnédato‐vánídokládajípředevšímdendrochronologickédatování

26HURT,R.:Dějiny,s.97.27ZAO,pob.Ol.,fondLennídvůrKroměříž,sign.SIa25,inv.č.321.28ZAO,pob.Ol.,fondArcibiskupstvíOlomouc,sign.GIIc5,inv.č.1248;ZAO,pob.Ol.,fondArcibiskupstvíOlomouc,sign.GIIc6,inv.č.1249.29 Kpatrociniu hrabovského dřevěného chrámu blíže SLEPIČKA, M.:Khistorii a dřevěné lidové architektuře kostela sv. Kateřiny Alexandrijské.In:SLEPIČKA,M.(ed.):In:SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památky aosobnosti Hrabové od 13. století po současnost. Ostrava 2017,s.174–175.

16

(dřevosmýcenopo1519–1522)30apředevšímprvníne‐přímá zmínka o kostele z 30. září 1534,31 kdy bylovlistiněuVelkéHrabovéuvedenokostelnípodacíprávo,tudíž zde již kostel stál. Z roku 1564 pocházelo úmrtníoznámenínacházejícísepopravéstraněvstupníhopor‐tálu do lodi kostela ve znění „JíraHolena usnul vPánuvstředutřetípostnílétaPánětohoto1564“.32Je pravděpodobné, že v hrabovském dřevěném ko‐

stele fungovala již od jeho vzniku katolická duchovníspráva, kterou k 10. prosinci 1580 dokládá dochovanáodpověď olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlov‐ského držiteli paskovského panství Ctiborovi Syrakov‐skémuzPěrkova.33Avšakněkdyvprůběhuosmdesátýchči devadesátých let 16. století do kostela přišli působitčlenové jednotybratrské, jakdokládástížnostolomouc‐kéhobiskupaStanislavaII.z30.dubnaroku1597vytý‐kajícídržitelipaskovskéhopanství,ženahrabovskéfařetrpí„hereticképredikanty“.34

30Kdendrochronologickémudatovánípřesnějiviztamtéž,s.172;ROSOVÁ,R.:Dřevěnékostely,s.83;SLEPIČKA,M.:KostelsvatéKateřinyAlexandrijskévOstravě‐Hrabové.Ostrava2015,s.29.31ZAO,pob.Ol.,fondLennídvůrKroměříž,sign.SIa25,inv.č.321.32Knápisupsanémuv raněnovověkémbastardnímnápisovémpísmune‐jasné interpretace blížeROSOVÁ,R.:Dřevěnékostely, s. 81–82; SLEPIČKA,M.:Kostel, s. 31; ROSOVÁ, R. – STRAKOŠ, M.: Jak fénix zpopela…Historieaobnova památného dřevěného kostela sv. Kateřiny vOstravě‐Hrabové.In:Ostrava 29. Sborník příspěvků kdějinám a současnosti OstravyaOstravska,2015,s.294–295;SLEPIČKA,M.:Khistorii,s.173.33ZAO,pob.Ol.,fondArcibiskupstvíOlomouc,sign.18,inv.č.87,fol.249v;nejnovějšíedicedopisuvizSLEPIČKA,M.–SLEPIČKA, J.:Znejstaršíchpra‐menů,s.413.34ZAO,pob.Ol.,fondArcibiskupstvíOlomouc,sign.34,inv.č.111,fol.87v–88v.EdicedopisuvizSLEPIČKA,M.:Kostel, s.33–34;SLEPIČKA,M.–SLE‐PIČKA,J.:Znejstaršíchpramenů,s.416–417.

17

1. Hrabovskýdřevěnýkostel sv.KateřinyAlexandrijskéod jihovýcho‐du,přelom19.a20.století

18

Ti v Hrabové působili ještě roku 1603, neboť tohorokusamotnýcísařRudolf II. listemz12.prosinceape‐lovalnauzavřenísborůvHrabovéčiPaskověapodrži‐telipaskovskéhopanstvíHynkuSyrakovskémzPěrkovapožadovalvyplněníjehovůleaodpověďdočtyřtýdnů.35Je pravděpodobné, že po tomto císařově „nátlaku“ čle‐nové jednoty bratrské z Hrabové odešli, neboť v roce1615opětspravovalhrabovskýfarníkostelkatolickýfa‐rářVojtěch.36Vpředbělohorskémobdobídošlotakékjistémunavý‐

šení práv poddaného obyvatelstva, protože držitel pas‐kovského panství Ctibor Syrakovský z Pěrkova dne6. října 1582 pustil všem obyvatelům Velké Hrabovéprávo svobodně lovit ryby v řeceOstravici za břemenodováženíšestifůrhnojenapaskovskýpanskýhospodář‐ský dvůr (folvark).37 Týž šlechtic pak v roce 1593 uro‐vnalspormezisvýmihrabovskýmianovobělskýmipod‐danými týkající se znehodnocování hrabovských polívodouzvýšepoloženýchpolínovobělských.38

35Národníarchiv,fondMorava,inv.č.5045;Národníarchiv,fondRegistra,inv.č.111,fol.295r;SAHEB,J.:Dějiny,s.90.36AMO,ArchivobceHrabová, inv.č.20a,pag.28;SLEPIČKA,M.:Khistorii,s.174; TENORA, J. – FOLTYNOVSKÝ, J.:Bl. Jan Sarkander. Jeho život,dobaablahoslavení.Olomouc1920,s.356.37ZemskýarchivvOpavě(dáleZAO),fondVelkostatekFulnek,sign.XII24,kart. 7, inv. č. 1908. Edice listiny viz SLEPIČKA, M. – SLEPIČKA, J.:Znejstaršíchpramenů,s.413–414.38ZAO, fondVelkostatekFulnek, inv. č.1; edice listinyvizSLEPIČKA,M.–SLEPIČKA,J.:Znejstaršíchpramenů,s.414–415;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.18;SAHEB, J.: Hrabová součástí paskovského panství vletech 1538–1850.In:SLEPIČKA,M. (ed.):Historie obceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.32.

19

Hrabovávevírutřicetiletéválky,včasebaroka,osví‐censtvíadoběpředbřeznové

Při vypuknutí stavovského povstání v Čechách roku1618a jehoohlasunaMoravěnásledujícího rokudrželpaskovské panství striktně nekatolický rod CedlarůzHofu.PosmrtiKryštofaCedlarazHofuroku1620pře‐vzala paskovské panství včetně Hrabové jeho sestraAnna,kterádrželapanstvíaždosvésmrtivroce1622,tudíž se ještě stačila vyhnout trestu za účast v proti‐habsburskémodbojiavlněkonfiskací.39Konfiskační komisaři dorazili na paskovské panství

19. září roku 1622, država včetně poddaného obyva‐telstva připadla císaři Ferdinandu II. (správa dvorskékomory).40 Při té příležitosti nechali komisaři inven‐tarizovat veškerý majetek a zanechali nám cennouzprávu o stavu hrabovského dvora té doby, kde seprávěnacházeli„…konědělné4,kravdojných12,telat2,bejk 1, slepic starých i s kuřaty 40, vúz dělný i s po‐třebami 1, v stodolách panských hrabovských, pšenicev snopích 94 kop, rži ve snopích 71 kop, ovsa v snopích80kop,ječmene4kopy,pohanky20kop,prosa7kop,brú9kop“.41Včervnu1624získalpaskovsképanství jakocísařský

konfiskáthorlivýkatolíkVáclavhraběBruntálskýzVrbna,jenž se roku 1633 zasloužil o investování nového kato‐lického faráře Martina Fulkovia na hrabovskou faru.42

39SAHEB,J.:Hrabová,s.35;SAHEB,J.:Dějiny,s.103–104.40Tamtéž,s.105,109.41SAHEB,J.:Hrabová,s.36.42 Tamtéž, s. 37.Kpůsobení farářeMartina Fulkovia vHrabové a Paskověvíce ZAO, fondVelkostatekPaskov, sign.D–3, inv. č. 6, fol 5r; ZAO, Sbírkarukopisů,inv.č.90,s.102,105(B.Bartoník,Paskovsképanství);SLEPIČKA,M.: Khistorii, s. 174; WOLNY, G.: Kirchliche Topographie von Mähren, I.

20

Vnásledujících desetiletích však prokazatelněHrabovoucitelněji zasáhla již probíhající krvavá třicetiletá válka(1618–1648).V závěrečném období třicetileté války se obyvatelé

Hrabové nevyhnuli řádění vojsk švédské armády, kteráse v regionu severovýchodní Moravy usadila. Poddanéobyvatelstvo se při nekladení odporu nemuselo báto holýživot,avšakipřestošvédštívojácipáchaliznačnéškodynamovitéminemovitémmajetku;rovněžzabavo‐vali, znásilňovali, loupili, rabovali.Dne26.března1644si poddaní paskovského panství včetně Hrabové stěžo‐valihrabětiBruntálskémuzVrbnanato,žepominulýchnepokojných letech senynínaně „valí“ ještěhorší věcia že je (švédští) vojácipřipravujíovšechenmajetek je‐jichjednotlivýchhospodářství.43V červnu roku 1648 Švédové kvůli nezaplacení daní

odvedlidovězeníněkolikpoddanýchajejichjízdníoddílo síle 30 mužů 5. června vyraboval hrabovské fojtstvía hospodářský dvůr.44 Třicetiletá válka ukončená vest‐fálským mírem 24. října 1648 se v Hrabové negativněprojevila i ve stavu populace zdejšího obyvatelstva;v roce1650sevHrabovénacházelo13pustýchgruntůzcelkových38.45Ztzv.prvnílánovévizitace,kterávHrabovéproběhla

roku1656,sedozvídáme,žesevsinacházelo24majitelů

Abtheilung,OlmützerErzdiöcese, III.Band. Brünn 1859, s. 128; SLEPIČKA,M.:Kostel,s.35,93.43MZA,fondA12Aktašlechtická,sign.3/20a,kart.87;SAHEB,J.:Hrabová,s.38–40.44ZAO, fondArchivŽerotínsko‐Vrbenský,kart.10, inv. č.1352;SAHEB, J.:Hrabová,s.41.45Tamtéž,s.43.

21

gruntů s polnostmi a pět dalších domkářů bez polností.46 Patrně až v roce 1676 proběhla revize počtu poddaných, tzv. druhá lánová vizitace, při níž bylo zjištěno, že Hra-bovou obýval stejný počet gruntovníků a o jednoho cha-lupníka více.47

Jistou zprávu o stavu vsi nám v závěru 17. století po-dává několik důležitých písemností a také privilegií, které si nechali od vrchnosti potvrdit místní obyvate- lé. Předně dne 13. června roku 1694 potvrdil držitel paskovského panství František Josef hrabě z Oppers-dorfu již dříve držená zvláštní privilegia hrabovskému fojtovi Melicharu Cholevovi48 a 31. srpna téhož roku rovněž svobodnému sedlákovi Janu Žáčkovi.49 Dne 29. srpna 1699 potvrdil týž hrabě privilegium na hrabov-skou obecní chalupu, kde si obyvatelé dle zazname-naného textu zpravidla vydržovali kováře či jiného řemeslníka,50 a 31. srpna naposledy potvrdil privilegium na snížení robot a platů sedlákovi Kašparu Žáčkovi.51

V roce 1699 byl také sepsán nový urbář paskovského panství,52 z něhož se mj. dozvídáme, že panský dvůr choval 23 krav, 29 kusů hovězího dobytka, jednoho plemen- ného býka, 321 ovcí i množství drůbeže a obhospodařoval 46 MZA, fond D1 Lánové rejstříky, sign. 65, poř. č. 71. Srov. SLEPIČKA, M.: Kostel, s. 19; https://www.hrabova.info/2015/01/16/zverejneni-lanovych-rejstriku-online/ (17. 7. 2018). 47 Tamtéž, s. 19; SAHEB, J.: Hrabová, 45; https://www.hrabova.in--fo/2015/01/16/zverejneni-lanovych-rejstriku-online/ (17. 7. 2018). 48 ZAO, fond Velkostatek Paskov, inv. č. 1, fol. 67v–68v; edice listiny viz SLE-PIČKA, M. – SLEPIČKA, J.: Znejstaršíchpramenů, s. 417–418. 49 ZAO, fond Velkostatek Paskov, inv. č. 1, fol. 69r–70r; edice listiny viz SLE-PIČKA, M. – SLEPIČKA, J.: Znejstaršíchpramenů, s. 418–419. 50 ZAO, fond Velkostatek Paskov, inv. č. 1, fol. 79r–80r; edice listiny viz SLE-PIČKA, M. – SLEPIČKA, J.: Znejstaršíchpramenů, s. 419. 51 ZAO, fond Velkostatek Paskov, inv. č. 1, fol. 70v–71r; edice listiny viz SLE-PIČKA, M. – SLEPIČKA, J.: Znejstaršíchpramenů, s. 420. 52 ZAO, fond Velkostatek Paskov, inv. č. 1.

22

291měřicpolí, a rovněžnejstaršíhrabovskágruntovnicepodávající zprávu o tom, že v Hrabové bylo 26 gruntů,11domůbezpolnostíaobecníchalupa.53Zprávy z 18. století nám říkají, že se opět průběžně

zvelebovalačtyřikrátopravovalhrabovskýdřevěnýkos‐tel sv. Kateřiny. V roce 1724 byl do sanktusníku (malévížky) kostela zavěšen malý zvon (umíráček) o váze23kilogramůulitýopavskýmzvonařskýmmistremFran‐tiškemStankem.54Očtyřicetletpozdějivzniklpodrobnýpopis kostela v matrice místeckého děkanátu udávajícínapříkladinformaciotom,žemalýpřenosnýoltářumís‐těnývkostelepocházelzroku1602.55Zdopisuvrchno‐stenského úřadu v Paskově adresovanému krajskémuúřadu v Přerově a datovaného k 9. září 1764, jenž setýkal náboženskýchpoměrůnapaskovskémpanství, sezase dozvídáme, že všichni Hrabované jsou dobrýmiařádnýmikatolíky,přičemžvhrabovskémfiliálnímkos‐telesesloužilamšekaždoudruhouneděli.56NovýmajitelpaskovskéhopanstvíJosefhraběMitrov‐

skýzMitrovicaNemyšle,jenžzískalpanstvíroku1779,semj.dleerekční(zakládací)listinyz20.červenceroku1781 zasloužil o zřízení hrabovské lokálie (lokálníhokaplanství), tj. o duchovní správu s vlastním ustanove‐nýmduchovnímvHrabové.57Dodáváme, žepřibudověfaryvzniklavůbecprvníhrabovskátriviálníškola.

53SLEPIČKA,M.:Kostel,s.19.54AMO, fondFarníúřadHrabová, inv. č.61,kart.1; SLEPIČKA,M.:Kostel,s.37.55ZAO,pob.Ol.,fondArcibiskupskákonzistoř,kniha200;SLEPIČKA,M.:Ko‐stel,s.37.56Tamtéž,s.37.57Lokálieinadálepatřilapodpaskovskoufarnost,alevHrabovébylustano‐venlokálníkaplanJosefQuinta.AMO,fondAloisAdamus,kart.4,inv.č.260;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.20,39–40,94;SLEPIČKA,M.:Khistorii,s.179.Edice

23

Zůstáváotázkou,kdyajakvdruhépolovině18.stoletíHrabovou osobně navštívil slavný rakouský vojevůdceErnstGideonvonLaudon, nicméněvHrabové je s jehojménem spojeno několik památek. Dle textu nejstaršíhrabovsképamětníknihyzdeLaudonpobývaljižvdoběsedmileté války Rakouska s Pruskem (1756–1763),58kdymělabýtnaPrašivce,hrabovskémpamátnémmístěnadbřehemrybníkaBezďák,zbudovánapolnítvrz.Rov‐něžpod lípounahranicimeziHrabovouaNovouBěloumělmítLaudonzbudovánsvůjvelitelskýstan,kdeoče‐kávalpříchodpruskýchoddílů.59Generál Ernst Gideon von Laudon pak na paskov‐

skémzámkupobývalpatrněvzávěrusedmdesátých let18. století;předdalšíočekávanouválkousPruskemřídilopevňovací práce na drobných pevnostech na paskov‐ském panství a okolí. Josef hraběMitrovský z Mitrovica Nemyšle pak hostil generála Laudona ještě v roce1790, kdy zde opět dohlížel na obranu před vpádemcizíchvojsk.60V roce1809 zakoupilpaskovsképanství včetněHra‐

bové nový majitel Filip Ludvík baron ze Saint‐Genoisd’Anneaucourt (1827povýšencísařemFrantiškem I.nahraběte).61 Tento uměnímilovný šlechtic proslul svýmikulturními, vzdělávacími, hospodářskými i sociálnímiaktivitami; na paskovském zámku zřídil mj. rozsáhlou

zakládací listiny viz SLEPIČKA, M. – SLEPIČKA, J.: Znejstarších pramenů,s.420–422;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.39–40.58AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.60.59Tamtéž.60SAHEB,J.:Dějiny,s.207–208.61 AMO, fond Archiv obceHrabová, inv. č. 20a, pag. 56; SAHEB, J.:Dějiny,s.210;SAHEB,J.:Hrabová,s.53;ROIK,J.–MAKOWSKI,M.:SágaroduSaint‐Genoisd’Aneaucourt–pánůnaJaworzu.Jaworze2011,s.15,19.

24

knihovnu.62Nedlouhopo ziskupanstvídarovalhrabov‐skémudřevěnémukostelučtyřinovámešníroucha,šestcínových svícnů, dvě korouhve a další liturgické po‐třeby.63Jižvroce1834seuvažovaloonarovnání(vypřímení)

cestymeziHrabovou a Paskovem za panským dvorem,neboť silnice s několika nadbytečnými pravoúhlýmizatáčkami vedla podél řekyOlešné, jež ohrožovala tutostarou silnice. Avšak pro odpor správce paskovskéhopanství vyjadřujícího se slovy „spíšemi chlupynadlaninarostou,nežlibytacestavedlapřesten folvark“nebylanapřímena.64Filip Ludvík hrabě ze Saint‐Genois d’Anneaucourt

předaldržbupanství v roce1846svémusynoviMořici,jenžsetakstalposlednímfeudálnímdržitelemHrabovépřed zhroucením vrchnostenské správy; poslednímzřadyhrabovskýchfojtůbylJosefStiller.65

62SAHEB,J.:Dějiny,s.210–213;SAHEB,J.:Hrabová,s.54.63AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.82;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.42.64AMO, fondArchivobceHrabová, inv. č. 20a, pag. 56.Knapřímení cestyzHrabovédoPaskovadošloažroku1925.65 SAHEB, J.: Hrabová, s. 54; SLEPIČKA, M.: Kostel, s. 21–22; SAHEB, J. –MÜLLER,K.:GaleriedržitelůPaskova.Paskov2015,s.31.

25

Hrabovávdoběmodernizacenacestěkprvnísvětovéválce

1848–1914

Přelomovárevolučníléta1848–1849zasáhlavesvémdůsledku celouEvropua rovněžvRakouskémcísařstvíznamenala vyvrcholení dosavadní nespokojenosti s ne‐utěšenýmstavemobčanskýchčipolitickýchprávanevy‐řešených národnostních otázek. V rámci dějin městaobcí znamenala tato revolucepřelomovýmezník, a tozánikpoddanství, vrchnostenskésprávyapočátekexis‐tencemístníchobecníchsamospráv.Jeotázkou,jaktutorevolucivnímalimístníobyvatelé

Hrabové, nicméně je nutno konstatovat, že dosavadnípoddané,rolníky,sedlákyajinévenkovskéobyvateleza‐jímalyzcelajinéotázkynežměšťanyaliberályzhlavníchzemských měst a Vídně. Důležité pro zdejší majitelepůdy bylo především zrušení poddanství a vyvázání sezpovinnostirobotyaodevzdávánídesátků.66Již28.březnaroku1848rakouskýcísařFerdinand I.

Dobrotivý vydal patent, v němž přislíbil do roka zrušitrobotu za přiměřenou náhradu. Tzv. dubnová ústavaz25.dubna1848vsoběobsahovalaiustanoveníovyvá‐zání půdy za náhradu a urovnání feudálních poměrů.Včervnu1848schválilzánikrobotyadesátkůzapřimě‐řenounáhradumoravský zemský sněms tím, že formutohotovyvázánísezpoddanskýchpovinnostímuselsta‐novit ústavodárný říšský sněm. Říšský sněm na návrh

66POKLUDOVÁ,A.:Sviadnovvletech1848–1918.In:ADAMEC,T.akol.:Svia‐dnov.Sviadnov2017,s.31.

26

poslance Hanse Kudlicha67 schválil 7. září 1848 zákono zrušenípoddanství,neboťjižnebylovesvémdůsledkuekonomicky efektivní, a zákon byl záhy podepsán císa‐řem Ferdinandem I.68 V praxi však zrušení poddanstvíazánikvrchnostenskésprávyproběhloažvlednu1850,kdy vstoupil v platnost nový systém obecní samosprá‐vy.69Dne 17. března 1849 byl schválen tzv. provizorní

obecní zákon č. 170 říšského zákoníku, jenž uzákonilobecnízřízeníjakozákladstátu;701.lednaroku1850takvzniklasamosprávnáobecVelkáHrabová,jejížkatastrsese v zásadědle indikační skici z roku1833neodlišovalodsoučasnéhoměstskéhoobvoduHrabová.71

Komunálnívolbyasamosprávaobce

Provizorním obecním zákonem byl poprvé stanovenpřirozený (samostatný) a přenesený okruh působnostiobce, přičemž přenesený okruh působnosti zajišťovalvýkon veřejné správy přidělené obci státním aparátemRakouského císařství. Tento zákon rozlišoval vlastníčleny obce a cizí. Členy každé obce byli tzv. měšťané,tj.formálněuznaníměšťané obce a plátci přímýchdanídle stanovené výše, a tzv. příslušníci obce narozenímnebopřijetímpatřícídotékonkrétníobce.Mezipřísluš‐níky obce patřili automaticky státní úředníci, učitelé,

67KosobnostiHanseKudlicha,„osvoboditelisedláků“,podrobněKLADIWA,P. –POKLUDOVÁ,A.:HansKudlich(1823–1917).Cestaživotaamýtu.Ostra‐va2012.68POKLUDOVÁ,A.:Sviadnov,s.31;EFMERTOVÁ,M.C.:Českézeměvletech1848–1918.Praha1998,s.37.69Tamtéž,s.37,39;KLADIWA,P.:LeskabídaobecníchsamosprávMoravyaSlezska1850–1914.DílI,vývojlegislativy.Ostrava2007,s.15.70POKLUDOVÁ,A.:Sviadnov,s.32;KLADIWA,P.:Lesk,s.16.71MZA,fondD9Indikačnískici,sign.MOR079418330.

27

duchovníadůstojnícipřivýkonusvéhozaměstnání.Titopříslušníciobcemělistejnějakovšichniměšťanéaosobysakademickýmtitulemprávovolitabýtvolenidoobec‐ního výboru s tříletým funkčním obdobím, který zesvých řad volil alespoň tříčlenné představenstvo obce,tj. starostuadva radní.Voličibylidlevýšeodváděnýchdaní rozčleněni do tří kurií, z nichž každá volila právětřetinu obecního výborů. Volba kandidátů byla ústníaveřejná; každý volič nahlas vyslovil před volební ko‐misísvépreference.72Někdy v roce 1850 tedy proběhly v Hrabové první

komunálnívolby–díkynedochovanýmpramenůmvšaknevíme, jak dopadly. V roce 1857 se jako první známýstarostaVelkéHrabovépřipomínámístnímajitelgruntuJosefMutina,73 tudíž jemožnoříci,žestarostenskýpostzastával pravděpodobně po celá padesátá až počátekšedesátýchlet19.století. Jedinéřádnékomunálnívolbyproběhly totiž jen v roce 1850, poté se díky neoab‐solutistické vládě císaře Františka Josefa I. již po celápadesátálétanekonaly.Díky neúspěšné zahraniční politice a tudíž i hluboké

vnitřníkrizibyloRakouskécísařstvínucenopostupněseli‐beralizovat,přistoupitkekonstituciapozdějiikrakousko‐uherskému dualismu. I v otázce obecních samosprávdošlo vlivem frakce německých liberálů převažujících vevídeňskéŘíšskéraděkžádoucímuposunu.Dne5.března1862 byl schválen závazný říšský obecní zákon č. 18říšského zákoníku, který novelizoval starší provizorní

72KLADIWA,P.:Lesk,16.73 SLEPIČKA, M. (ed.):Historie obceHrabová.Dějiny, památky aosobnostiHrabovéod13. stoletípo současnost.Ostrava2017, s.432;BARCUCH,A. –ROHLOVÁ, E.: Sedm století, s. 13. Přehled hrabovských starostů včetněsprávníhovývojeHrabovévletech1850–1990vizSLEPIČKA,M.(ed.):His‐torie,s.432–433.

28

obecní zákon; prováděcí zemský obecní zákon proMarkrabstvímoravskévyšelodvarokypozději.74Dosa‐mostatné působnosti obcí a tedy i předmětné Hrabovéodtédobyaždozánikumonarchievroce1918spadalasvobodná správa obecního majetku a všech obecníchzáležitostí, bezpečnost občanů amajetku, údržba obec‐níchprostranství,potravní(dohlednadobchodem,míryaváhy),zdravotní,čelední,pracovní,mravností,stavebníapožárnípolicie,péčeochudéanemocné,provozobec‐nýchškoladalšínáležitosti.Obecnívýborbylvolenopětna tři rokyvoliči,kteříodvádělialespoňminimálnívýšistanovených daní čiměli jako „vzdělanci“ čestné právovolit.75Ačkoli se roku 1867 připomíná jako hrabovský sta‐

rostamlynářKarelNeusser,76prvnídlepramenůznáméhrabovskékomunálnívolbysekonalyažroku1873.Pojejich vyhlášení 2. června se k volbě nového obecníhovýboru (zastupitelstva)přistoupilo27. června1873.Vevolbách tři voličské sbory oprávněné volit a rozdělenédle výšeodváděnýchdaní volily každý tři členy výborua dva náhradníky, dohromady pak devět členů výboruašestnáhradníků.ZaI.sborbylizvoleniFrantišekBudín,Jan Kaluža a JosefMutina, za II. sbor Ignác Žitný, JosefHubíkaJosefVelký,zaIII.sborKarelChlupatý,FrantišekMutina a Marián Lička.77 Starostou byl poté obecnímvýborem zvolen člen výboru za II. voličský sbor JosefVelkýatutospíšečestnoufunkcizastávalpotřiléta.78

74KLADIWA,P.:Lesk,21;POKLUDOVÁ,A.:Sviadnov,s.34.75Tamtéž,s.34–35.76 SLEPIČKA,M. (ed.):Historie, s. 432;BARCUCH,A. –ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.13.77AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20b.78 SLEPIČKA,M. (ed.):Historie, s. 432;BARCUCH,A. –ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.13.

29

Po něm zastávali starostenský post Karel Chlupatý (1876–1880), Ludvík Staněk (1881–1891), František Pajorek (1891–1894), Rudolf Držonka (1894–1897) a po něm až do roku 1914 opět podruhé Ludvík Staněk. Právě on se stal společně s nadučitelem Františkem Bartoní-kem respektovanou osobností přesahující význam Hra-bové. Staněk organizoval četný spolkový a kulturní život v Hrabové, založil místní čtenářský spolek, stal se prv-ním starostou Sokola (1908) a dokonce předsedou sbo-ru starostů moravskoostravského politického okresu, kde hájil české národní zájmy.79 Na počátku 20. století je nutno také připomenout změnu úředního názvu z Velká Hrabová na Hrabová u Vítkovic, jež se udála k 16. listo-padu roku 1903;80 k 23. říjnu 1925 došlo ke zkrácení názvu na Hrabová.81

Životvobci–škola,spolky,farnost

Po většinu 19. století se v obci nacházela jediná školní třída, která byla již od roku 1781 součástí budovy míst-ní fary na Paskovské ulici.82 Po zvýšení budovy o jed- no podlaží roku 1833 se třída triviální školy nalézala v prvním patře v pravé polovině fary.83

79 SLEPIČKA, M.: Dalšívýznamníhrabovštírodáciaosobnosti. In: SLEPIČKA, M. (ed.): Historie obce Hrabová. Dějiny, památky aosobnosti Hrabové od13.stoletíposoučasnost. Ostrava 2017, s. 324–325. 80 ZAO, fond Policejní ředitelství Moravská Ostrava, sign. 9353, kart. 113; SEĎA, R.: Hrabová po ustanovení obecní samosprávy do roku 1918. In: SLEPIČKA, M. (ed.): Historie obceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost. Ostrava 2017, s. 63. 81 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 432. 82 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 83; SLEPIČKA, M.: Kostel, s. 104. 83 Tamtéž, s. 104; AMO, fond Národní škola Ostrava-Hrabová, inv. č. 421, pag. 5; AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 95.

30

Vlistopaduroku1882nastoupilnahrabovskouobec‐nouškoluvevěku22letnovýpracovitýučitelFrantišekBartoník a hned v září 1883 byl po rozšíření školy nadvoutřídníjmenovánnadučitelemškoly,tj.defactoředi‐telem školy.84 František Bartoník proslul nejen jakopřísnýa spravedlivý ředitel, ale také jakoneúnavnýor‐ganizátor kulturního života v celé obci a spojenec po‐dobně založeného starosty Ludvíka Staňka. Bartoníknapř.založilroku1882prvníhrabovskouveřejnoukni‐hovnuavroce1895hrabovskýČtenářskýspolek;mimoto se stal pokladníkem Sboru dobrovolných hasičův Hrabové, založil hospodářskou besídku i moravsko‐ostravskývčelařskýspolek.85Díky nadučiteli Bartoníkovi byla v roce 1885 vysta‐

věna nová patrová školní budova (tzv. Stará škola) naPaskovské ulici, v níž dnes sídlí základní škola logo‐pedická; vyučovat se v ní začalo 15. listopadu 1885.86Avšakdíky celkovémunárůstu obyvatelstva vHrabové,potažmonacelémOstravsku,tj.iškoloupovinnýchdětí,brzyanitatonověpostavenáškolakapacitněnedostačo‐valaavdubnu1904povšemožnýchschváleníchzačalavýstavba nové školní budovy (tzv. Nová škola), v nížvsoučasnostisídlíÚřadměstskéhoobvoduHrabová. Již18. září1904došlokslavnostnímuotevřeníapožehnánínovéškolníbudovy.87

84Přehledvšechředitelůhrabovskéobecné(základní)školyvizSLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.439–440.85SLEPIČKA,M.:Dalšívýznamníhrabovštírodáci,s.325–326.86 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 100; SLEPIČKA, M.:Památkovéobjektyadrobná sakrálníarchitektura. In: SLEPIČKA,M. (ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.230;SEĎA,R.:Hrabová,s.69.87AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.104–105.

31

Závěr19.apočátek20.stoletíznamenalrovněžpočá‐tekbohatéhospolkovéhoživotavobci.88Nejstaršímzná‐mýmhrabovskýmspolkemse stalČtenářský spolekza‐ložený v roce 1892díky aktivitámnadučitele FrantiškaBartoníka,starostyLudvíkaStaňkaamlynářeJanaVogta.Spolek propagující četbu kvalitní i zábavné literaturyfungovalpo20letaždoroku1912.89

V Hrabové mimo početných českých spolků existo‐valy i dva německojazyčné spolky, Verband der Eisen‐undMetallarbeiterÖsterreichs (1901–1920)aDeutscher

88 Přehled známých hrabovských českých i německých spolků existujícíchv19.a20.stoletívizSLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.441–442.89 Tamtéž, s. 441; SLEPIČKA,M.:Další významní hrabovští rodáci, s. 324–325.

2.Budovafaryaobecnéškolyv Hrabovépřipouti,přelom19.a20.století

32

Schulverein (1904–1908),90 nicméně tyto spolky neměly v obci výraznější ohlas, neboť v Hrabové na počátku 20. století existovala málo početná německojazyčná menšina čítající jen několik desítek obyvatel.

Nepochybně větší dosah a početné členstvo měly především spolky Sbor dobrovolných hasičů Hrabová a Tělocvičná jednota Sokol Hrabová existující až do sou-časnosti. První schůze SDH Hrabová proběhla 5. čer-vence 1896 ve starém hostinci Marie Černé (hostinec U Lípy) a zakládajícími členy se stalo přesně 74 ob-čanů.91 K úřednímu povolení hasičského spolku došlo však až 17. září 1896.92 Prvním starostou SDH Hrabová se stal zároveň starosta obce Rudolf Držonka. Brzy poté se činnost spolku aktivizovala a hasiči pomáhali místním obyvatelům především s živelnými pohromami; v roce 1905 bylo dokončeno nové zděné hasičské skladiště s dřevěnou věží na místě současné hasičské zbrojnice z roku 1924.93

Tělocvičná jednota Sokol v Hrabové vznikla k 11. říjnu 1908 v hostinci U Chlupatých, tj. v dnešní restauraci Na Vyhlídce, přičemž se prvním starostou Sokola stal teh-dejší starosta obce Ludvík Staněk.94 Na ustavující schůzi se zakládajícími členy stalo 49 občanů; členové Sokola cvičili od července 1909 v sále hostince U Lípy a mimo to

90 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 441. 91 AMO, fond Sbor dobrovolných hasičů Hrabová, inv. č. 1, pag. 6; PŘENDÍK, P. – SLEPIČKA, M. – BARCUCH, A.: Ze spolkového životaHrabové. In: SLE-PIČKA, M. (ed.): HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost. Ostrava 2017, s. 283. 92 ZAO, fond Policejní ředitelství Moravská Ostrava, sign. 210, kart. 2108. 93 PŘENDÍK, P. – SLEPIČKA, M. – BARCUCH, A.: Zespolkovéhoživota, s. 283–284; SLEPIČKA, M.: Památkovéobjekty, s. 221. 94 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 128; PŘENDÍK, P. – SLE-PIČKA, M. – BARCUCH, A.: Zespolkovéhoživota, s. 288.

33

pořádali řadu divadelních představení a dalších kultur-ních akcí.95

Ke konci 19. století se technický stav hrabovského dřevěného kostela sv. Kateřiny, pocházejícího patrně ze závěru první třetiny 16. století, zhoršoval, a proto se objevily reálné úvahy o stavbě nového a kapacitně většího zděného kostela. Protože obyvatelé obcí Velká Hrabová (Hrabová) a Malá Hrabová (Hrabůvka) tvořily dohromady jeden farní obvod, uvažovalo se postupně o několika lokalitách na rozhraní obou obcí, avšak kvůli neústupnosti hrabovských zástupců, kteří chtěli vždy stavět kostel hned vedle dřevěného kostela přímo v obci, se nový zděný kostel v Hrabové nikdy nepostavil.96 Po neúspěšných snahách si v Hrabůvce vybudovali roku 1910 svůj nový chrám a Hrabůvka se stala samostatnou farností.97 Rovněž nově vybudovaný hrabovský hřbitov otevřený 16. října 1909 sloužil již pouze občanům Hra-bové, Hrabůvka si byla nucena vybudovat na vlastní ná-klady svůj nový hřbitov.98

Mezinárodnísituacepředprvnísvětovouválkou

Obyvatelům Hrabové se v desetiletích před vypuknu-tím první světové války žilo poměrně spokojeně. Hra-bová se postupně rozvíjela, byť se nejednalo o bohatou

95 Tamtéž, s. 288–289. 96 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 80; Římskokatolická far-nost Ostrava-Hrabová, Pamětní kniha farnosti hrabovské 1908–2004, pag. 1. 97 Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, Pamětní kniha farnosti hrabovské 1908–2004, pag. 17. K vzniku hrabůvecké farnosti a výstavbě tamního kostela Panny Marie Růžencové blíže referuje též ANONYM: Dějinystavby jubilejního chrámu Páně růžencové PannyMarie vHrabůvce. Praha 1910, s. 1–17. 98 SLEPIČKA, M.: Kostel, s. 46

34

obec.Celkovámezinárodnísituacesebohuželstálezhor‐šovala díky nacionálním vášním a koloniálním či mo‐censkýmambicímtakřkavšechevropskýchvelmocí,meziněž se chtělo počítat nejen Německo, ale i Rakousko‐Uhersko.Dne 7. října 1879 byla podepsána první spojenecká

mírová smlouvamezi Rakouskem‐Uherskem a již sjed‐noceným Německem, která zažehnala starou rivalitumezi německojazyčným Rakouskem a Pruskem a zaru‐čovalavzájemnoupomocvpřípaděnapadeníjednohozestátů Ruskem.99 Po francouzské anexi Tunisu v květnu1881německýkancléřOttovonBismarckvyužilnevra‐živostiItálievůčitomutokrokuFrancieazavázalsiItáliispojeneckousmlouvou,čímžroku1882vznikltzv.Troj‐spolek– spojenectvíNěmecka,Rakouska‐Uherskaa Itá‐lie.100Potécobylvroce1890nucennasvůjkancléřskýpost

rezignovatOtto vonBismarck a Francie se vymanila zesvédiplomatickéizolaceseNěmeckopodvedenímcísařeVilémaII.rozhodlostátsvětovouvelmocívestálenapja‐tějším světě, který čelil kolonizačnímambicímanárod‐nostním vášním zejména na Balkáně. Na to reagovalaFrancie, která v roce 1893 (ratifikace 1894) uzavřelaspojeneckousmlouvusRuskem–tzv.Dvojdohodu.101Největší koloniální a námořnímocnostVelkáBritánie

si od konce 19. století stále více uvědomovala německýhospodářský vzestup i tlak (Weltpolitik) na své dosudvýlučnépostavení,vystoupilazesvéizolaceavroce1902podepsalaspojeneckousmlouvusJaponskemnamířenou

99Srov.KVAČEK,R.:Prvnísvětováválkaačeskáotázka.Praha20132,s.12.100KVAČEK,R.:Prvnísvětováválka,s.13;RAPPORT,M.:Evropadevatenác‐téhostoletí.Praha2011,s.366.101Tamtéž,s.366–367.

35

vůči expanzivní politice Ruska a Německa na dálnémvýchodě.Ještědůležitějšívšakbylouzavřenítzv.Srdečnédohody mezi Velkou Británií a Francií, která odstraniladlouholetou rivalitu mezi zeměmi rozdělením si kolo‐niálního panství v Africe.102 V roce 1907 uzavřela VelkáBritánie rovněždohodusRuskem, čímžsevytvořila tzv.TrojdohodaVelkéBritánie,FrancieaRuska.Naopaksou‐držnostídlouhotrvajícíhoTrojspolkuNěmecka,Rakouska‐Uherska a Itálie otřásla francouzsko‐italská dohodao vzájemné neutralitě v případě, že jedna ze zemí budenapadena.103Mezinárodní situaci se v předvečer první světové

válkydálevyhrocovala.Vroce1908Rakousko‐Uherskoanektovalo území Bosny a Hercegoviny, v roce 1911díky druhémarocké krizi ve Francii opět propukly sil‐né protiněmecké revanšistické tendence za prohranouprusko‐francouzskou válku a bolestivou ztrátu Alsaskaa Lotrinska.104 Série balkánských válek proti Turecku,pakiprotiBulharskuznamenalavpletenívelmocídoto‐hoto konfliktu plného národnostních a náboženskýchsporů.Idíkytomudošlovletech1912–1914kvelkémuzrychlenívevýroběavývojinovýchzbraní.105Vtřaskavépolitické situaci plné mocenských zájmů byl velký vá‐lečnýkonfliktnevyhnutelný,přičemžzáminkouproroz‐poutání války se stal atentátna rakouskéhoarcivévoduFrantiška Ferdinanda d'Este v Sarajevu dne 28. června1914.106

102Tamtéž,s.368–369.103KVAČEK,R.:Prvnísvětováválka,s.14.104Tamtéž,s.14;RAPPORT,M.:Evropa,s.370–371.105 Srov. tamtéž, s. 372–375; VINEN, R.: Evropa dvacátého století. Praha2007,s.54–55.106EFMERTOVÁ,M.C.:Českézemě,s.152.

36

Hrabovávroce1914,vypuknutíprvnísvětovéválkyajejídopady

naobec

Na počátku roku 1914 Hrabová (úředně stále Hra‐bová u Vítkovic) prožívala běžné všední dny a napjatámezinárodní situace se jí přímo nedotýkala. Většinumístníchobyvatelzajímalospíšejejichtěžkéživobytínežzjitřenézahraničnívztahy,onichžsimohlidozvědětví‐ceméně jenznovin.Nadtov lednu1914proběhlynovéhrabovské komunální volby, o jejichž průběhu si mů‐žemeudělatpředstavuzdochovanýchpramenůdepono‐vanýchvArchivuměstaOstravy.107Novévolbydohrabovskéhoobecníhovýboruvyhlásil

obecní vyhláškou starosta Ludvík Staněk 15. prosince1913akonalyseo41dnípozději, tj.vneděli25. ledna1914.Na schůzi obecního výboru11. lednabylo stano‐veno,žesamotnývolebníaktvoličůproběhnevsálehos‐tinceU Lípy. Voliči byli jako po celé období konání ko‐munálních voleb v Rakousku‐Uhersku rozděleni do třísborů dle určité výše odváděných daní a čestného prá‐va volit (osoby s akad. titulem, důstojníci, duchovní,učitelé); právo volit mělo pouze 304 hrabovskýchobčanůvčetněněkolikaženavelkostatkářehrabětevonStolberg‐Stolberg z celkového počtu 2211 (sčítání lidu

107AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.256–259(upagínvrámcizápisůzeschůzíobecníhovýboruvHrabovéjebránovpotazjedinečnéčíslostránky psané tužkou dole uprostřed); AMO, fond Archiv obce Hrabová,kart.9,inv.č.63.

37

1910).108 Za členy volební komise obecní výbor vybralLudvíka Černého, Štěpána Němce, Josefa Pajorka a JanaSobotu. Tyto čtyři hrabovské občany doplnil volebníkomisař z okresního politického úřadu. NejpočetnějšíIII. voličskýsbor(184občanů)volil25.lednaodosmého‐diny ranní, II. sbor (96 občanů) od jedné hodiny odpo‐lednea I. sbor (24občanů)hnedpoté, coodvolí všichnizástupciII.sboru.109Každýsborvolil jednutřetinučlenůobecního výboru, tj. osm členů a čtyři náhradníky; do‐hromady měl obecní výbor (zastupitelstvo) v Hrabové24členů.110Poproběhlýchvolbáchseustavujícízasedánínového

obecníhovýborusešlo8.února1914aihnedsepřistou‐pilokvolběstarosty,náměstkastarosty(místostarosty)a obecního představenstva (rady); schůzi řídil nejstaršízvolenýčlenobecníhovýboruJanVogt.Prozvolenísta‐rosty byla zapotřebí nadpoloviční většina z 24 hlasů,tj.alespoň13hlasůčlenůobecníhovýboru.Vprvnívolběstarosty získal Jan Chlupatý 11 hlasů, Antonín Adámek10hlasůabývalý starostaLudvíkStaněk3hlasy,přes‐tože již deklaroval, že pro své stáří a 35letou prácivobecnísamosprávějižnadálenechcebýtstarostouaničlenem představenstva. Při druhé volbě obdržel rolníkAntonínAdámek ke své první volbě ještě tyto tři hlasypůvodně hlasující pro Staňka a s celkovým počtem13hlasůz24sestalnovýmstarostou.111

108 AMO, fondArchiv obceHrabová, inv. č. 2, pag. 256; AMO, fondArchivobceHrabová,kart.9,inv.č.63;SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny, památky aosobnostiHrabové od 13. století po současnost. Ostrava2017,s.434.109AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.256.110AMO,fondArchivobceHrabová,kart.9,inv.č.63.111AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.259.

38

Následně se přistoupilo k několikakolové volbě dal‐ších šesti členů obecního představenstva. Náměstkemstarosty,tzv.prvnímradním,bylzvolenJanPiskoř,dru‐hýmradnímFrantišekLičkaadalšímičlenypředstaven‐stva(radními)pakFrantišekKaloč,KarelZávada,RudolfČernýaJanVogt.112Po zhruba první polovinu roku 1914 žila Hrabová

vcelku poklidným životempříměstské vsi. Čtyři dny pozvolení starostyAntonínaAdámkabydlícíhona č. p. 55(na místě dnešní hrabovské restaurace Stodola) vyšelvčasopiseSvornostčlánekotétovolbě.113Dne14.dubna1914 se uskutečnila meliorační akce místního spolkuHospodářskébesídky,kdyzaúčastidoktoratechnickýchvědTichéhoaasi600přihlížejícíchobčanůbylprováděnpokusoodvodňovánípolí„naSlínu“114napozemkuRu‐dolfaČernéhopomocířízenýchvýbuchůbomb.115Ani tato radikální akce však nevedla ke kýženému

výsledku,neboťnapříslušnémmístěnedocházelokžád‐nému proudění spodní vody. Je však nutno dodat, žestarostaobceapředsedaHospodářskébesídkyAntonínAdámek byl společně s RTDr. Tichým přes náležitéupozornění úřadů na tuto akci další dva roky stíhánstátnímzastupitelstvímdlezákonaoanarchismu.Stíháníbylo zastaveno až všeobecnou amnestií v roce 1916.116Dne 2. května 1914 byl na Univerzitě Karlově v Prazepromován doktorem práv Bohuslav Bartoník, syn nad‐učitelezdejšíobecnéškoly.117

112AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.259–260.113AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.243.114KSlínublížereferujeSLEPIČKA,J.:Místníjména,s.376.115AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.243.116Tamtéž.117KněmuvícevizSLEPIČKA,M.:Dalšívýznamníhrabovštírodáci,s.327.

39

Vyhlášeníválky

Úspěšný atentát na rakousko‐uherského následníkatrůnuFrantiškaFerdinandad'EsteajehomanželkuŽofii(roz.Chotkovou)uskutečněnývSarajevudne28.června1914 mladým radikálním členem organizace MladáBosnaGavrilemPrincipemrozpoutalvěci,kteréjižnešlozastavit.118Už5.července1914slíbiloNěmeckoRakousku‐Uher‐

sku bezvýhradnou pomoc v případě války se Srbskem,načež 23. července bylo Srbsku předáno ultimátum,jehož přijetí by de facto znamenalo zánik srbské sa‐mostatnosti. I přes vstřícnost Srbska byla jeho odpo‐věď o dva dny později shledána z rakouské strany zanedostatečnou a již 26. července vyhlásilo Rakousko‐Uhersko částečnou mobilizaci. Dne 28. července 1914vdopoledních hodinách vyhlásilo rakouské mocnářstvíSrbskuválkuaúplnoumobilizaci.119Složitýsystémdohodaktivizovalstaráspojenectvípro

případ války a již 30. července 1914 vyhlásilo Ruskomobilizaci a plně podpořilo Srbsko. O dva dny pozdějivyhlásiloNěmeckoválkuRusku,načežsedoválkynazá‐padězapojilaFrancie,tudíž3.srpna1914muNěmeckovyhlásiloválku.OdenpozdějiporušiloNěmeckoneutra‐lituBelgie,abyzískalovolnýprůchodprosvévojákydoFrancie, na což reagovala Velká Británie vyhlášenímválky Německu. Dne 6. srpna 1914 vypovědělo Ra‐kousko‐UherskoválkuRuskuadotýdnepakvodpovědi

118ŠEDIVÝ,I.:Češi,českézeměaVelkáválka1914–1918.Praha20142,s.21;KVAČEK,R.:Prvnísvětováválka,s.18–21.119Tamtéž,s.22–27.

40

na to vyhlásili Rakousku‐Uhersku válku Francie, VelkáBritánieaČernáHora.120Do tohotovelkéhokonfliktu, jenžměldlepředstavzú‐

častněných stran trvat asi tři měsíce, maximálně pak dozimy 1914, se řetězovou reakcí zapojilo na 38 státůvEvropěimimoni.BojovalyvnínajednéstraněCentrálnímocnostiNěmecko,Rakousko‐Uhersko,Itálie(vroce1915přešla do opačného tábora), Osmanská říše a BulharskoanastranědruhéstátyDohody–VelkáBritánie,Francie,Rusko,Srbsko,JaponskočiUSA(od1917).121VálkazískalasvětovýrozměrdíkykoloniímzúčastněnýchstátůatrvalanakonecaždovítězstvíDohody11.listopadu1918.

OhlasvypuknutíválkyazměnaživotavHrabové

Bezprostředně po vyhlášení války Srbsku 28. čer‐vence 1914 začaly rakousko‐uherské úřady povolávatarmádnízáložníkydopisyajižotřidnypozději31.čer‐vence byla ve 14 hodin rozšířena po celém soustátízpráva o všeobecné mobilizaci vojska i pomocí tele‐grafu.122Téhoždnekolem16hodinyodpolednepřijeldoHrabové jedenzkomisařůmoravskoostravskéhookres‐níhoúřadu(hejtmanství)apřivezlsseboubalíkyzávaz‐nýchvyhlášeko všeobecnémobilizaci vojska a zároveňpoučil za přítomnosti četnictva starostu obce Antonína

120Tamtéž, s. 32;GURKOVÁ, J.:1. světováválka1914–1918.VzpomínkakestémuvýročíukončeníVelkéválky.Studénka[2017],s.[6].121Tamtéž,s.[6].KprvnísvětovéválcepřehledněVINEN,R.:Evropa,s.53–69.122 AMO, fond Archiv obceHrabová, inv. č. 20a, pag. 168. Kmobilizaci napočátkuválkypřehledněNEDOROST,L.:Češiv1.světovéválce.1.díl.Mýmnárodům. Praha 2006, s. 70–83; HUTEČKA, J.:Muži proti ohni. Motivace,morálka a mužnost českých vojáků Velké války 1914–1918. Praha 2016,s.23–47.

41

Adámka123onařízeních,kterámusívnastalétěžkésitua‐ci provést.124 Starosta tehdy úřadoval ve svém doměč.p.31,vněmžbylazřízenaobecníkancelář.125Dne31.července1914jižasiod17hodinyodpolední

obecní sluhaahrobníkFrantišekŘehapoceléHrabovévybubnovával následující vyhlášku: „Občané! Nastalynámtěžkéčasy.Dávásevámnavědomost,žebylavyhlá‐šena všeobecnámobilisace. Bude vojna. Všichnimužovépovinnívojenskouslužbousevyzývají,abysiihnedadobřepřečetlimobilizačnívyhlášky,abyvěděli,kdesemajíhlásitu svýchpluků.Ostatníobyvatelstvosedůtklivěžádá,abysivšechnásledujícíchvyhlášekpilněvšímaloa jimise řídilokvůlivyvarovánísetěžkýmtrestům.“126Jakbylozaznamenánovnejstaršíhrabovsképamětní

knize (kronice), tatooznamujícíobecnívyhláškazpůso‐bilavHrabovévšeobecnévzrušení,zděšeníanářekob‐čanů uvědomujících si vážnost celé situace a možnouztrátu milovaných osob, často živitelů a hlav rodin do42letvěku,jižmuselipodhrozboutěžkýchtrestůurych‐leně narukovat k rakousko‐uherské armádě. Další ob‐čané museli odejít pracovat do továren na výrobu vá‐lečnétechnikyazařízení.127Hrabovští muži povolaní do armády narychlo zane‐

chali svého zaměstnání a po uspořádání rodinných po‐měrůodcházelinavratimovskounádražnístanici,odkud

123 Ke starostovi Antonínu Adámkovi (1880–1961) podrobně vkapitoleHrabovští muži za první světové války – významní občané a vojácivrakousko‐uherské armádě a československých legiích v Rusku, ItáliiaFrancii.124AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.168.125Tamtéž;SEĎA,R.:Hrabová,s.72;BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:Sedmsto‐letí,s.18–19.126AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.168–169.127Tamtéž,pag.169.

42

nastupovalidovlaků,kteréjezasrdceryvnýchscénlou‐čícíchseosobodváželykjejichplukům.HrabovštívojáciodjíždělizVratimovapotřidnyaždo3.července1914.Tentodenbyl zároveňposledním, který umožňoval že‐lezničnípřepravusoukromýchosob,protožeodpůlnocimezi5.a6.srpnem1914smělyvlakypřepravovatjižjenvojenskéosobyaválečnýmateriál.128Povyhlášeníválkysecelésoustátíocitloveválečném

stavu, situace veškerého obyvatelstva se výrazně změ‐nila. Došlo k utlumení občanských a politických práv,neprobíhalyvolbyavnovinách zavládlapřísnáválečnácenzura.Činnostveškerýchspolkůskončila.129Řadaoby‐vatel musela nově pracovat na úřadech, byly zavedenykurzyproošetřovatelearovněždošlokpřerušeníveške‐rýchskautskýchtáborů;skauti,zbylímuži,starci,dorostčiženymuselivypomáhatpřižních.130Prvníjednáníhrabovskéhoobecníhovýboruveváleč‐

nýchpodmínkáchseuskutečnilo4. srpnaroku1914.131Na tomto zasedání požádal starosta Antonín Adámeko sousedskousvornostavzájemnoupomocmezihrabov‐skýmiobčanyarovněžpodalzprávuoproběhlémobili‐zacivobci,znížvyplynulo,žezHrabovépokojněabezproblémůodešlokvojskuprvníchasi150mužů.Zobcebyloproválečnéúčelyodevzdáno22konía26kusůja‐tečnéhodobytkabyloprávěpřichystánokodevzdání.132Na témže jednání se obecní výbor usnesl, že bude

zpracován nepřekročitelný ceník základních potravin,

128ŠEDIVÝ, I.:Češi, s.32;AMO, fondArchivobceHrabová, inv.č.20a,pag.169–170.129Tamtéž,pag.170.130ŠEDIVÝ,I.:Češi,s.36–37.131 AMO, fondArchiv obceHrabová, inv. č. 2, pag. 285; AMO, fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.185–186.132AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.285

43

krmivinápojůsdanýmimaximálnímicenami,kterénes‐mí být překročeny v žádné prodejně v obci.133Dále pakrozhodl, že bude uspořádána sbírka financí i naturáliípronejpotřebnějšírodiny,azakázalprodejžita, ječmenea pozdních brambor mimo vlastní katastr Hrabové.134ProtožeienergickýstarostaAdámek,jenždlevšehoplnilstarostenskéúkoly řádněa svědomitě, dostalpovolávacírozkaznafrontu,usneslseobecnívýborzaslatokresnímupolitickémuúřaduvMoravskéOstravěžádostozproštěnívojenské služby pro výkon funkce starosty.135 ProtožeAntonín Adámek nikdy ve válce nebojoval a vykonávalfunkcistarostynepřetržitěpoceléválečnéobdobí,136tatožádostmuselabýtnutněúspěšná.Zněkolikadalšíchjednáníobecníhovýboruapředsta‐

venstvauskutečněnýchdokonceroku1914sedozvídámeněkolikdalšíchzajímavýchskutečností,ježseudályvobcipoprvníválečnýpůlrok.Dne19.srpna1914nastoupilizanarukovanéčlenyobecníhovýborunáhradnícianadučitelmístní obecné školy František Bartoník se stal oficiálně„těšitelem opuštěných rodin“. Rovněž se přistoupilo kezdravotní prohlídce obyvatel a byly zjištěny nedostatkyv domech na č. p. 1, 72, 78, 79 i 154. Bylo rozhodnutoo nákupu obilí pro zajištění poklidného stravováníhrabovskýchobčanů–nezemědělců.137Vříjnu1914seobjevilyprvníproblémysezásobová‐

nímvobci,neboťmajitelhrabovskéhovelkostatkuGünter

133Tamtéž,pag.285.134Tamtéž.135AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.185–186;AMO,fondAr‐chivobceHrabová,inv.č.2,pag.286.136 Soukromý archiv paní Marie Rozehnalové, materiály; rozhovor spaníMariíRozehnalovou,Ostrava‐Hrabová,5.srpna2018;rozhovorspaníJaro‐slavouAdámkovou,Ostrava‐Hrabová,5.srpna2018.137AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.286–287.

44

hrabě von Stolberg‐Stolberg prodal své obilí místo obcijinamzavětšíutrženépeníze.Pocelýpodzimbylyrovněžpořádány sbírky pro vojsko, mj. proběhla sbírka navánoční dárky určená vojákům na frontě. Přestože semezi obyvatelstvem i zvířectvem objevily první vážnénemoci–slintavka,kulhavkaibřišnítyfus,díkyvčasnémuzásahu a dezinfekci nikdy nedošlo k jejich masovémurozšíření.138

VálečnásprávavHrabové

Jakjižbylodřívenaznačeno,povypuknutíválkypře‐šly všechny státní i samosprávnéobecní úřadypoddo‐hled ústředních válečných úřadů. V Hrabové všechnaválečnánařízeníprováděl StarostenskýúřadvHrabovépod vedenímobecního starostyAntonínaAdámka, jenžzastávaltentopostod8.února1914.139Zajakékolivpro‐jevy kritiky vůči panovníkovi a jeho dvoru či za šířeníporaženeckénáladybylspoluzodpovědnýstarosta.140Poté, co byla vyhlášena všeobecná mobilizace, se

v Hrabové ustanovila tzv. Válečná komise, jejíž válečnákancelář byla umístěna v přízemní třídě v tzv. Staréškole(dnesZŠlogopedická),kdeseúřadovalovprvníchdnech války takřka nepřetržitě, neboť bylo nutno doválkyodvéstkonězhrabovskýchstatkůipřipravitsou‐pisyjižnarukovanýchmužůitěch,copřicházelivúvahupřidalšíchodvodech.141

138AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.186.139AMO, fondArchivobceHrabová, kart. 5, inv. č. 62d;AMO, fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.259;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.23.140SEĎA,R.:Hrabová,s.73.141AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.171.Srov.STANĚK,R.:PrvnísvětováválkaaprvnípoválečnálétavživotěobceHrabová.Bakalářská

45

Do válečné kanceláře byl zaveden telefon, aby bylomožnorychleaefektivněpřijímatzprávya rozkazy.Nakonci srpna 1914 byl telefon přeložen do starostenskékancelářevdoměč.p.31avprůběhupodzimu1914byl

zřízen telefon i na poštovním úřadě (v prostoráchtzv. Nové školy, dnešní Úřad městského obvodu Hra‐bová).VeválečnékancelářiúřadovalpředevšímstarostaAntonín Adámek, dále náměstek starosty Jan Piskořa také učitelmístní obecné školy Štěpán Němec. Mimojiné se zde vydávaly povolenky pro cestymimoHrabo‐vou, neboť každý občan pro cestu mezi obcemi musel

práce.UniverzitaPalackéhovOlomouci,Filozofickáfakulta.Olomouc2013,s.22.

3. HrabovskýstarostaAntonínAdámekvesvékancelářiv doměč.p.31vneděliodpoledne,1914–1918

46

mít zvláštní povolení, jímž se musel prokázat všudypří-tomným kontrolujícím vojenským hlídkám.142

Takové hlídky byl přítomny i v Hrabové, kam bylo na místní četnickou stanici v domě č. p. 154 pod velením četnického strážmistra Antonína Hotového143 brzy po proběhlé mobilizaci posláno 20 vojínů domobranců, již vytvořili tzv. domobraneckou hlídku oděnou ve vojen-ském stejnokroji a vyzbrojenou ostrými náboji. Tato hlídka strážila katastr Hrabové a Hrabůvky. Vojíni přes-pávali v nevhodných podmínkách na slamnících a po zdravotní prohlídce konané pod vedením obecního představenstva museli být přemístěni do konce srpna 1914 do horního patra tzv. Staré školy, kde byli ubyto-váni. Domobranci trvale střežili střed obce před Starou školou, dále pak pošty v Hrabové i Hrabůvce a rovněž konali stálé pochůzky na všech chodnících a cestách. Každý cestující mezi obcemi se musel legitimovat, a po-kud nevlastnil příslušná povolení, byl zadržen a předán na četnickou strážnici v Hrabové. Po nějaké době byla obnovena možnost svobodně cestovat pěšky, na kole, voze apod. mezi obcemi bez nutnosti se legitimovat, tu-díž došlo k rozpuštění domobranecké hlídky. Povinnost legitimovat se úředním povolením nicméně i nadále pla-tila pro všechny cesty vlakem, které byly nadto velmi ztí-ženy pro četné přesuny vojska a válečné techniky.144

142 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 171–172. Srov. STANĚK, R.: Prvnísvětováválka, s. 22–23; BARCUCH, A. – ROHLOVÁ, E.: Sedmstoletí, s. 19. 143 Vrchní strážmistr Antonín Hotový, který mj. vystupoval v Borových či Juřinových románech o Brenpartiji, sloužil v Hrabové od 18. dubna 1906 do svého odchodu do výslužby 14. září 1933. 144 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 172–173. Srov. STANĚK, R.: Prvnísvětováválka, s. 23.

47

Ještě v srpnu roku 1914 byl na návrh hrabovského starosty Antonína Adámka založen tzv. Válečný pomocný výbor, jenž na sebe ihned převzal úkoly žňové komise, která se měla povinně zřídit v každé obci.145 Válečný pomocný výbor se staral především o zásobování obce potravinami a správu opuštěných majetků vojáků na frontě, případně pomáhal, kdekoli bylo zapotřebí po-moci, cokoli vysvětlit apod. Předsedou Válečného po-mocného výboru se stal starosta Adámek, dalšími členy pak Ludvík Staněk, František Bartoník, Jan Vogt, Jan Chlupatý, František Kaloč, Rudolf Černý, František Petr, Josef Nováček a Jan Raška.146 Výbor, formálně ustanovený jako poradní sbor obecního představenstva, potíral lichvu a zároveň se schválením hrabovského obecního výboru sloužil jako obecní hos-podářský úřad v otázce zásobování obyvatelstva, které prakticky za pomoci svých členů prováděl.147

145 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 10. 146 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 173; AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 10. Členové hrabovského Pomocného válečného vý-boru se však vzhledem k měnícím se válečným podmínkám a povolávacím rozkazům měnili, přibyl tak např. farář Josef Řezáč, Leopold Mikolajek a další. 147 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 173–174; AMO, fond Ar-chiv obce Hrabová, inv. č. 10; STANĚK, R.: Prvnísvětováválka, s. 35–36.

48

Hrabováuprostředválečnýchudálostí,hospodářskásituaceakaždodenníživotobyvatel

zaprvnísvětovéválky

První světová válka se díky bouřlivému rozvoji vá‐lečnétechnikyneslaveznamenívšeobecnéhokulturníhorozvratu, barbarství a všudypřítomné smrti. Záměrněbylaničenaměstavčetněgotickýchkatedrál,došlokna‐sazeníprvníchletadel,tankůabojovýchplynů,kterépů‐sobilyv řadáchprotivníkaobrovské škody. Jenpřiprv‐nímnasazeníbojovéhoplynuzemřelouYpresna15tisícmužů, v asi nejkrvavější bitvě války padlo roku 1916u Verdunu na obou stranách asi 700 tisíc vojáků. Do‐cházelo rovněž kmasovýmdeportacím z přífrontovýchoblastí,epidemiímanapříkladnaitalskéfrontěpanovalyvAlpáchextrémnípovětrnostnípodmínkyamráz.148Hrabové,samostatnéseveromoravskéobciležícívzá‐

zemí a poměrně daleko od bojů na nejbližší východ‐ní (ruské) frontě, se přímé válečné operace nedotkly.Ipřestosevšakkaždodenníživotmístníchobyvatelpro‐žívajícíchsvouprvnítotálníválkuzměnil.

Lazaretproraněnévojáky

V brzké době po vypuknutí první světové války bylvHrabovédíkysnazerakouskéhoČervenéhokříže,úzce

148 GURKOVÁ, J.: 1. světová válka, s. [6]. Kvojenským akcím během prvnísvětovéválkyblížetéžVINEN,R.:Evropa,s.57–59,65–66.

49

spolupracujícího s ústřední vojenskou správou, zřízenlazaret pro rakousko‐uherské vojáky, kteří svá závažnázraněníutrpěnánafrontěpřežiliadálesezdeléčili.Zři‐zovatelem lazaretu založeného přesně 23. srpna roku1914sestalmístníSbordobrovolnýchhasičůvHrabové,jenž vyslyšel výzvu Jednoty hasičské Markrabství mo‐ravského.149První místnost určená vojákům se nalézala v pros‐

torách tzv. Nové školy (otevřena 1904), kde v prázdnéučebně v přízemí bylo umístěno 15 postelí, stoly s žid‐lemi, umyvadlo a další hygienické potřeby. Péčí o tutobudovulazaretubylpověřenučitelobecnéškolyŠtěpánNěmec smanželkou a také hasič JanMutina. Na střešena tyči od hromosvodu byl vyvěšen prapor Červenéhokříže. Druhá místnost lazaretu byla umístěna v pros‐torách fary zdejší římskokatolické farnosti, kde bylodáno dalších pět postelí; tyto prostory spravoval farářJosefŘezáč.150Prvníraněnívojácidolazaretupřijeli10.září1914na

povozechmístních rolníků Františka Kaloče a Jana Pis‐kořeaobčanéHrabové jimdarovaliovoce i cigarety.151Později však nadšení obyvatel pro lazaret opadlo, až siobyvatelé obce úplně přivykli přítomnosti těžce raně‐nýchvojáků.152Meziprvnímiraněnýmivojáky,kteříbyli

149 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 174; BARCUCH, A. –ROHLOVÁ,E.:Sedm století, s.19; SLEPIČKA,M.:Hrabovský lazaretv letech1914−1915.Poster.Ostravskáuniverzita,Filozofickáfakulta.Ostrava2016;STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.24;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.23;SEĎA,R.:Hrabová,s.73.150AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.174;SEĎA,R.:Hrabová,s.73.Srov.STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.24–25.151Pro raněnévojákypozději posílali povozy JanChlupatý (č.p. 176), JanChlupatý(č.p.33),JosefKudělkaaTerezieMalinovská.152 Římskokatolická farnost Ostrava‐Hrabová, Pamětní kniha farnostihrabovské1908–2004,pag.26.

50

do hrabovského lazaretu deportováni po bitvě u ras‐níku, byl rovněž místní rolník Ludvík Černý s prostře‐lenou rukou, jehož posléze pro trvalé zranění zprostilidalšívojenskéslužby.153Správci lazaretu uspořádali mezi místními občany

na provoz lazaretu finanční sbírku, jež vynesla celkem125 korun. Provoz lazaretu zajišťovalo vyjma správceŠtěpánaNěmceafarářeJosefaŘezáčesvépomocívíceroobčanů–předevšímmístníchhasičů.Ostravuvlazaretuse starala především poštmistrová Milada Němcová zapomoci dalšíchdvoumladších žen; raněnévojákyošet‐řovalyčlenkyhrabovskéhoSokolaAnnaŽrautová,EmilieRašková, Aloisie Maluchová a Hermína Tománková. Za

153AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.174–175.Srov.STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.25.

4. ČlenovéSborudobrovolnýchhasičův Hrabovéstarajícíseolazaretprozraněnévojáky,1915

51

svoučinnostvrámcilazaretubylivyznamenániJanVogt,starostamístního hasičského sboru, a JanMutina, pok‐ladníkhasičskéhosboru.Zanecelýchtřičtvrtěrokufun‐gováníhrabovskéholazaretusevněmvystřídalocelkem57raněnýchvojáků.Posledníchsedmvojákůopustilola‐zaret 10. března roku 1915, načež byl lazaret k 6. čer‐vencitéhožrokuoficiálnězrušen.154

Náladyvobci,práce,hospodářstvíaobchod

Kdyžbylovziměroku1914jasné,ževálkarychlenes‐končí, natož pak do tří měsíců, jak bylo předpovídáno,začalseživotHrabovanůtrvalepřizpůsobovatválečnýmpodmínkám. Takřka všechny hutě, továrny či závodyproměnily svou dosavadní výrobu a museli přejít navýrobu válečnéhomateriálu – granátů, šrapnelů, bomb.To se týkalo i vítkovických železáren, kam docházelapřevážná většina hrabovských občanů nevěnujících sezemědělství.155Částkvalifikovanýchdělníkůbylaposlánapryčzfronty

a nastoupila do závodů. To se týkalo i učitelů na frontě,neboť ve školách se muselo obnovit vyučování. Doválčených zaměstnání na úřadech byly poslány vhodnéženy. Po vstupu Spojených států amerických do válkyna straně Dohody vzrostla potřeba zemědělské pro‐dukce, tudíž byli vojenské služby zproštěni i místníhrabovštírolníci,kteřívšakmuseliprokázatsvounepos‐tradatelnost pro válečné hospodářství. V Hrabové bylirovněž,podobnějakovřadějinýchvsívzázemí,přítomni

154AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.175.Srov.BARCUCH,A.– ROHLOVÁ, E.:Sedm století, s.19; STANĚK,R.:První světová válka, s. 25;SEĎA,R.:Hrabová,s.73–74.155AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.176.

52

uprchlíci zHaliče, které z jejich domovů vyhnala fronta;částznichžilanahrabovskémZávodíaždokonceprvnísvětovéválky.156V průběhu celé války docházelo k cenzuře, a tak se

místníobyvateléodsvýchpříbuznýchnedozvídaliprav‐divé zprávy o tom, jak skutečně vypadá jejich život nafrontě. Ladění zpráv muselo být celkově pozitivní, abynedošlo k ochabení válečnémorálky a víry ve vítězstvíu obyvatelstva. Dokonce i v místním dřevěném koste‐le sv. Kateřiny Alexandrijské se musela hrát při mšíchkaždounedělirakousko‐uherskáhymna.157S útrapami první světové války souvisela i rekvizice

(zabaveníproválečnéúčely)několikazvonůzvěževýšezmíněnéhokostela.Dne29.září1916bylnejprvezaba‐venzvonulitýroku1815ováze193kilogramů.158MístnífarářJosefŘezáčdostalzatutoválečnourekvizicizapla‐ceno772korunjakožtonáhradu.Dne23.února1918bylzrekvírován takémalý zvon (umíráček) ze sanktusníkukostelaováze23kilogramů,ulitýroku1724opavskýmzvonařskýmmistremFrantiškemStankem.Zatentozvondostala místní římskokatolická farnost náhradu 92 ko‐run. Dva nové zvony, které nahradily ty zrekvírované,byly zakoupeny roku 1925, načež i ty byly později zadruhésvětovéválkyzrekvírovány.159

156Tamtéž,pag.177.157Tamtéž.158AMO,fondFarníúřadHrabová,inv.č.36;AMO,fondFarníúřadHrabová,kart.1,inv.č.61;ZELINOVÁ,V.:Kostelsv.KateřinyAlexandrijské–památkalidové architektury a její obnova po destrukci požárem. Bakalářská práce.Ostravská univerzita vOstravě, Filozofická fakulta. Ostrava 2012, s. 37;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.62–63.159 Římskokatolická farnost Ostrava‐Hrabová, Pamětní kniha farnostihrabovské1908–2004,pag.27;AMO,fondFarníúřadHrabová,kart.1,inv.č.61;ZELINOVÁ,V.:Kostel,s.37;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.62–64.

53

PoceléHrabovédocházeloikdalšímrekvizicímkovůvyjmaželeza,neboť tohodlezaznamenanýchzprávRu‐sové „naházeli na východní frontě svým dělostřelectvemdost“.160Bylonutnoodvéstvšechnymosaznékuchyňskéhmoždíře,ježbylomožnobezplatněvyměnitzaželezné,avšak pro pořízení těch porcelánových si bylo nutnopřiplatit. Byly zrekvírovány rovněž zinkové okapy,mo‐sazné kliky od dveří a všechny měděné výrobky. Takémincezbarevnýchkovůbylyzrekvíroványanahrazenystejnějakovšeostatníželezem.Rovněžobecmuselaupi‐sovattzv.válečnépůjčky, jimižstátvybíralokamžitěodobcí nemalé finanční prostředky určené k financováníarmády.161 Obce semusely často zadlužit, přičemž vět‐šinapůjčekjimnebylanikdy,anipovznikunovéhočes‐koslovenskéhostátu,vrácena.Mimo to docházelo i k rekvizicím sena a slámy

zmístníchstatků,nejpalčivějšíbylypromístníobyvatelezejménatyvletech1916–1917.Vtédobětotižprobíhalavelkásuchaastímspojenánižšíúrodaarakousko‐uher‐skáarmádaještěmuselaživitmnožstvíkoní.Kodvedenípředepsanéhokontingentu,tj.pevněstanovenéhomnož‐ství pro odevzdání, byly použity veškeré zásobynachá‐zející se ve statku č. p. 28 po padlém rolníkovi AloisiKročkovi.KvyužitízásobudělilsouhlasjehobratrJosef,jenžbylvtédoběvojákemnafrontěu32.pluku.162Za války byli častokrát místní občané podezříváni

zprotihabsburskéhočiprotiválečnéhosmýšlení,aprotodocházelo k jejich perzekuci četnictvem, policií a taj‐nýmispolupracovníky,kteřínaněhojnědonášeli.163Za

160AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.178.161Tamtéž,pag.178.162Tamtéž,pag.179.163Tamtéž,pag.177.Srov.ŠEDIVÝ,I.:Češi,s.193–200.

54

smýšlení hrabovských občanů a jejich veřejné projevybyl osobně odpovědný starosta obce Antonín Adámek,přičemž obci hrozilo odebrání přídělu potravin či dalšímimořádnérekvizice.Přesveškerouopatrnostmístníchobčanůsnažícíchsenavenekneprojevovatsvésvobodnésmýšlení, často se lišící od oficiálního, byla řada z nichzatčena. Obvykle jim pomohl starosta Adámek, kterýse za ně prostřednictvím červených dotazníků zaručila potvrdil jejich vlastenecké prorakouské smýšlení, cožse mu v roce 1917 stalo v případě občana Josefa Hra‐nického málem osudným; starostu Adámka po inter‐venciokresníhohejtmanaSchmeidleranakonecpropus‐tili.164Mezi občany se po celé období první světové války

hojněpořádalyisbírkynarůznéúčely.Např.sejednaloo sbírkuoblečení, chlupů, kostí i suchých kopřiv. Je za‐znamenáno,ževletech1916–1917vHrabovépřebývalistařívícenežpadesátiletívojáci zUkrajinya rumunskéBukoviny mající za úkol ošetřovat hubené a nemocnékoněči chodit sbíratpoobci suchékopřivy,kosti,oble‐čení apod. Tyto vojáky měl za úkol živit chlebemacukremobecnístarosta.165Co se týče zásobování obyvatelstva, první dva roky

války bylo o hrabovské občany dobře postaráno. Obecstarajícísezvelkéčástiozásobovánívlastníhoobyvatel‐stvasedobřezabezpečilazásobami, tudížnebylanouzeo základní potraviny, které tak mohly být dle potře‐by rozdávány starým lidem či dětem, přestože platil

164AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.177–179;SEĎA,R.:Hra‐bová,s.73.165AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.178.

55

přídělovýsystémajakokaždáobeciHrabovádostávalapotravinydlepočtuastavuobyvatelstva.166Závažné zhoršení zásobovací situace nastalo v Hra‐

bové stejně jako v celém habsburském soustátí ažv průběhu let 1916–1917. O zásobování obyvatelstvav Hrabové se staral Válečný pomocný výbor, který poschválení hrabovským obecním výborem sloužil jakopovinně zřizovaný obecní hospodářský úřad.167 Po zru‐šení volného obchodu se základními potravinami bylohrabovskému hospodářskému úřadu okresním hospo‐dářskýmústavemvMoravskéOstravěpřidělovánozboží,jako například pšeničná, žitná, ječná, bramborová a ku‐kuřičná mouka, pšeničná a kukuřičná krupice, kroupy,luštěniny, fazole, hrách, rýže, cukr, káva, sádlo, máslo,domácíianglickémýdlo,mýdlovénáhražky,líhnapálení,sušené švestky,marmelády, svíčky, zápalky, petrolej. Napřídělbylaiobuvavšechnypotřebykní,nejrůznějšílátkyiobleky.168Obecní hospodářský úřad, tj. prakticky jmenovaní

členové hrabovského Válečného pomocného výboru,rozděloval veškeré zboží obchodníkům v obci, u nichžsi na přídělové lístky zboží vyzvedávali místní obyva‐telé.Protoževšakbylypřídělyomezenéanedostatečné,lidé měli často potřebu si zakoupit více zboží, než jimdle přídělu náleželo; od obchodníků chtěli dostat tzv.podpultové zboží, což sice bylo prakticky prováděno,avšak zboží bylo velmi drahé či často stejně nedostup‐né a obchodník se tímto jednáním dostával pod tlak

166Tamtéž;BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.19.167 AMO, fond Archiv obceHrabová, inv. č. 20a, pag. 173–174, 182; AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.10;STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.35–36;BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.19.168AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.182.

56

případnéhoudělení pokuty.Běhemprvní světové válkyna frontu narukovali dva místní obchodníci, BohumilNěmčanský a Felix Dvorský, které v obchodě patrnězastoupilarodina.169V roce 1918, jenž byl posledním rokem války, byly

příděly nejnižší a obnášely na osobu jeden kilogrammouky, z toho v zásobovací krizi na osobu jen půlkilogramu chlebové mouky a půl kilogramu kukuřičnémouky, nebo čtvrt kilogramu kukuřičné mouky a čtvrtkilogramumouky k vaření. Protože chléb pečený z ne‐chlebové mouky nebyl kvalitní, domácnosti rolníkůdisponující byť jen trochou vlastního obilímleli vlastnímouku, kterou nahrazovali tu nekvalitní. O válečnýchVánocích docházelo k mimořádným přídělům moukyzvýšenýmopůlkilogramuaurčenýmnapečenícukrovíasvátečníhopečiva.170Obyvatelésimuselivystačitspřídělemjednohokilo‐

gramucukrunaměsícaosobu;cukrbylvzácnýastálesehonedostávalo,aprotomístnírolnícivařilijakojehoná‐hražku sirup z cukrové řepy, jímžpak vše sladili.Ome‐zenybylyipřídělymýdlačipetroleje,tudížsilidémístonich „po domácku“ vyráběli náhražky. Podobná situacenastal i u látek, z nichž se vyráběly šaty. Látky bylykdispozicipouzespříměsípapíručikopřiv.Čistévlněnélátky,ježseobčaspřestovyskytly,stályvelkousumu,až500korunza jedenmetr látky.Hojněbylvyužívántaképapír, který byl užit jako náhražka pravých slamníků,motouzů i plachet do rakví užívaných při pohřbech.Rovněž duše a pláště na kola byly velmi drahé a častonedostupné, proto se užívaly náhražky včetně papí‐ru. Přídělový systém skončil až dlouho po konci první

169Tamtéž,pag.182–183.170Tamtéž,pag.183.Srov.STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.36.

57

světové války v září roku 1921, kdy jej nahradil volný obchod se zbožím, avšak je nutno dodat, že po vzniku nové Československé republiky se příděly stále zvyšo-valy a zlepšovala se tak i životní úroveň obyvatelstva.171

Všedníudálostivobcivletech1915–1918

Na počátku roku 1915 bylo v Hrabové zakázáno poží-vání veškerých lihovin v době, kdy občané dostávali své výplaty, a také jejich prodej všem vojenským osobám. Obec se také domáhala zásobování potravinami a jiným zbožím podobně jako město, protože počet obyvatel Hrabové dosahoval výše 1950 občanů, což bylo více než v řadě menších měst; oprávněnost svých požadavků obec doložila podrobnými výkazy o zásobování místního obyvatelstva.172

Na jaře 1915 dle úředního nařízení došlo k zřízení chlebové komise dohlížející na dostupnost a kvalitu pe-čiva a 9. května 1915 se konala vůbec první zazname-naná rekvizice pro potřeby rakousko-uherské armády.173 Poslední květnový den roku 1915 se připomíná odpor (petice) místních občanů proti nucené rekvizici dobytka a 22. června téhož roku Hrabová dle nařízení moravsko-ostravského politického úřadu pořídila tři říšské pra-pory.174

První srpnový den roku 1915 si obec připomínala první výročí od vypuknutí války, a tudíž proběhla sbírka na umělé údy („nohy“) pro zmrzačené vojáky. Na podzim

171 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 183–184. 172 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 2, pag. 301; AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 186–187. 173 Tamtéž, pag. 187 174 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 2, pag. 311; AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 187.

58

1915sepřistoupilokdalšímsbírkámpropotřebné;vy‐bralo se na 800 kilogramů zbytného oblečení. Rovněžbylynakoupenybramboryprocelouobec.175Vprosinci1915bylavobcivyhlášena třetíválečnápůjčkaadošloknařízení, aby byla obci prováděna vojenská výchovamládeže, kterou si vzalna starostmístníhasičský sbor.Kolempolovinyprosince1915sevHrabovéznovuobje‐vila slintavka a kulhavka, asi o měsíc později však za‐znamenáváme zprávy o tom, že tato vysoce přenosnánákazauhrabovskéhozvířectvajižustupovala.176Vlednu1916moravskoostravskýpolitickýúřadzakázal

demonstrace žen a po delší době byl rovněž provedenpodrobný soupis veškerého obyvatelstva i hospodářské‐ho a jiného zvířectva. V Hrabové žilo celkem 2350 oby‐vatel, včetně všech narukovaných vojáků. V obci se na‐cházelo307kusůhovězíhodobytka, 142koz, 156vepřů,1273 slepic, 167 hus, 24 kachen, 72 psů a 172 koček.Pro zásobování obyvatelstvadle stanovenýchpřídělů alek16.lednu1916chybělytřicelévagónybrambor.177Vdubnu1916došlovobci ke zvýšenípřídělu cukru

najedenačtvrtkilogramuměsíčněnaosobu,podobnouvýsadu měli obyvatelé měst, avšak již další měsíc bylpříděl cukru znovu snížen na pouhý jeden kilogram naosobu. V témže měsíci bylo opět v Hrabové zavedenostannéprávohrozící při jehoporušení tresty smrti provšechnynarušitele.178

175Tamtéž.176AMO,fondArchivobceHrabová, inv.č.2,pag.320–322;AMO,fondAr‐chivobceHrabová,inv.č.20a,pag.187.177AMO,fondArchivobceHrabová, inv.č.2,pag.322–323;AMO,fondAr‐chivobceHrabová,inv.č.20a,pag.187–188.178Tamtéž, pag. 188;AMO, fondArchivobceHrabová, inv. č. 2, pag. 329–330.

59

Vlétě1916byloopětomezenocestováníobčanůmeziobcemi, podobně jako na počátku první světové války,akaždý,kdochtělodcestovat,byťjendosousednívsi,semuselprokázatúřednílegitimací.Pokudchtělobčanvy‐cestovatdojinéhopolitickéhookresunežbylaMoravskáOstrava, bylo nutno vyřídit pas.179 V srpnu roku 1916ubylo50kusůdobytkaazároveňproběhlasbírkakovů,při níž bylo sebráno 188 kilogramů mosazi a jedenkilogrammědiacínu.Rovněžbylozdecimovánoobecnípředstavenstvo (rada) Hrabové, neboť muselo naruko‐vatpětradních,zaněžzbytekobecníhovýborujmenovalradnímJanaChlupatéhozč.p.33.180Vříjnuroku1916opětnastalavelkánouzesezásobo‐

váním obyvatelstva; závažný byl zejména nedostatekmouky, z níž se peklo pečivo. Rovněž byl zaznamenánsběrkaštanůjakobudoucíkrmivoprozvěř.Vzávěruto‐hotoměsíceseobecubránilanověpředepsanérekvizici20procenthovězíhodobytka,kterémělaodvést.Dleno‐vého soupisu občanůHrabová živila celkem 1840 osob(mimovojákůaobčanůmimoobec).181Dne26. listopadu1916bylpoúmrtí vládnoucího cí‐

sařeFrantiškaJosefaI.zaslánodpovědnýmstátnímúřa‐dům smuteční projev proslovený starostou AntonínemAdámkemna schůziobecníhovýboru, jenžvyjádřilnadtoutoztrátouhlubokýsmutek.182Vúnoru1917sevobciv hostinci U Chlupatého ubytovalo 13 vojínů majícíchza úkol postavit lávky přes řeku Ostravici. Na koncitohotoměsícebylaobecprohledánavojskemaveškerý

179AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.188.180Tamtéž,pag.188–189.181AMO,fondArchivobceHrabová, inv.č.2,pag.337–340;AMO,fondAr‐chivobceHrabová,inv.č.20a,pag.189.182AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.341.

60

nalezený přebytek zásob byl zkonfiskován – jednalo sepřesně o 246 kilogramů pšenice, 301 kilogramů žita,621kilogramůječmene,41kilogramůovsa,155kilogra‐mů vikve, 11 a půl kilogramu fazolí a 730 kilogramůbrambor.183Dne29.dubna1917bylorozhodnutouspořádatslav‐

nostní výsadbu nových stromů při obecním hřbitověotevřeném 16. října roku 1909 na počest nového ra‐kousko‐uherskéhocísařeKarla I.184V létěroku1917sedále zhoršovala již tak tristní situace se zásobovánímobyvatelstva Hrabové. Byl vydán zákaz krmit domácízvířectvozelenýmobilímacukrovářepa,znížsepřipra‐vovalsirup,bylauznánazapotravinuurčenouiprolidi.Nadtonadrozdělovánímmoukyuobchodníkůnovědo‐hlíželiurčeníkontrolořidbajícíoto,abyvšichniobčanédostávali všeho stejně bez případného nadržování ko‐mukoliv.185V říjnu roku1917 semusel hromadněporazit doby‐

tek,protožesejižnedostávalojakéhokolikrmiva,ataktozískanémasosekonzervovalo.186Nakonciroku1917přinízkých teplotách opět vázlo zásobování obyvatelstva;v Hrabové dokonce lidé po celý měsíc nejedli žádnémaso a rovněž v listopadu 1917nebyl k dostání vůbecžádný cukr.187Dne 9. prosince hrabovský obecní výborprojednával sedmou válečnou půjčku, kterou obecmu‐sela povinně poskytnout státu, ačkoli se opět zadlu‐žila;bylorozhodnutooúvěru3500korunuZemědělskébanky.188

183AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.190.184Tamtéž;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.46.185AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.191.186AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.357.187AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.192.188Tamtéž;AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.362.

61

Iposlední rokprvnísvětovéválkysevHrabovéneslve znamení všeobecného nedostatku a bídy, čemuž od‐povídala nevalná situace rakousko‐uherského soustátízmítaného národnostními spory a velkými ztrátami nabojištích.Dne11. ledna1918zemřelnamrtvicihrabov‐ský radníanejstarší členobecníhovýboru JanVogt, je‐hožodvahupřipomnělstarostaobceAntonínAdámeknajednání obecního výboru o dva dny později.189 Z téhožjednánívýborusedáledozvídáme,žeHrabovanůmbylopřiděleno pouze 200 kilogramů petroleje, ačkoli reálnáspotřeba obyvatel činila 1000 kilogramů této surovinyužívanémj.kesvícení.190V létěroku1918nastal fatálnínedostatekveškerého

zboží, a proto následovaly demonstrace, stávky, prosbyi četná zatýkání. Starosta si takřka neustále stěžovalu nadřízenýchúřadůa zásobovacíchkomisínanedodr‐žování přídělů pro obec, nicméně ničeho se obvyklenedomohl.191 Na konci srpna 1918 Hrabovou zasáhlydlouhéavydatnédeště, kterézpůsobilyvelké škodynapolích. Řeka Ostravice i místní potoky se rozvodnilyazpůsobily takpovodně,veškeráprotipovodňováopat‐řenívyšlakvůliválcenaprázdno.192

189Tamtéž,pag.363.190AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.192.191Tamtéž,pag.192–194192AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.371–372.

62

Hrabovštímužizaprvnísvětovéválky–významníobčanéavojácivrakousko‐uherskéarmáděačeskoslovenskýchlegiíchvRusku,ItáliiaFrancii

Tatokapitola sepřesnedostatekpísemných a jinýchpramenů snaží zachytit životní osudy významnýchhra‐bovskýchobyvatel,kteříběhemprvnísvětovéválkypů‐sobiliveveřejnýchfunkcíchvobecnísamosprávěijinde,dáleoznámýchhrabovskýchobčanechsloužícíchrakou‐sko‐uherskéarmádě,včetně43padlých,35zajatýchatřívězněnýchobyvatel.Kapitola rovněž informuje o zdejších příslušnících

československých legiívRusku, ItáliiaFrancii,kterésesvým bojem proti Ústředním mocnostem (Německo,Rakousko‐Uhersko)nepřímopodílelynavznikunovéhočeskoslovenskéhostátuvzahraničíaponávratudoČes‐koslovenska pomáhaly nově budovanému státu udržetsvou existenci a územní celistvost.193 Dodáváme, že poskončení první světové války a následných bojů v Hra‐bovéna rozdílnapř.odHrabůvkynevzniklamístní jed‐nota Československé obce legionářské, ač z Hrabovépocházeločivníbydlelocelkem26známýchlegionářů.

193KexistenciačinnostiČeskoslovenskýchlegiívícenapř.MOJŽÍŠ,M.(ed.):Československélegie1914–1920.KatalogkvýstavámČeskoslovenskéobcele‐gionářské.Praha2017;ANONYM:Československélegieavzniksamostatnéhostátu. Praha 2011; MICHL, J.: Legionáři a Československo Praha 2009;VÁCHA,D.:Bratrstvo.VšedníadramatickédnyčeskoslovenskýchlegiívRusku1914–1918.Praha2015.

63

Veřejnéosobnosti

AntonínAdámek(*19.5.1880Morávka‐Vlaské–†17.4.1961Ostrava),starosta

Antonín Adámek se narodil dne 19. května roku 1880vMorávce‐Vlaskémnač.p.38FrantiškuAdámkoviajehoprvní manželce Boženě (roz. Švrčinové). Ve svých osmiletech se roku 1888 společně s rodinou přestěhoval doHrabové, kde jeho otec rolník koupil dům na č. p. 55(dnesrestauraceStodola).Navštěvovalhrabovskouobec‐nou školu. V letech 1896–1897 vypomáhal na statkuv Butovicích (Studénka) u německého sedláka, kde sezdokonalil v německém jazyce. Poté odešel studovatstřední hospodářskou školu vMístku. Ve třetím ročníkumělpřejítnaškoludoPřerova,aletamjižpronedostatek

5. AntonínAdámek(vlevo)připozorovánívHrabové,kolempoloviny20. století

64

financínenastoupilapracovalvrodinnémhospodářství.V roce 1900nastoupil jakodůstojník na tříletou vojen‐skou službu u dělostřeleckého pluku vKrakově, kde senaučil polsky i rusky.Od roku1904pracoval v českémnárodním domě ve Vítkovicích jako účetní Rolnickéhozelinářského družstva ve Vítkovicích. Ještě před rokem1908seoženilsesvouspolužačkouzobecnéškolyMariíChlupatou, s níž měl tři syny a dvě dcery. Po hrabov‐ských komunálních volbách proběhlých dne 25. lednaroku 1914, kdy se stal členem obecního výboru, jejobecnívýbor13hlasyz24přítomnýchčlenůzvolilno‐výmstarostouobceHrabováuVítkovicpoLudvíkuStaň‐kovi. Poklidné vykonávání jeho starostenskéhomandá‐tupoznamenalo vypuknutí první světové války28. čer‐vence 1914, kdy začal nést jako hrabovský starostaodpovědnost za dodržování a provádění mimořádnýchválečnýchnařízení,mj.byl31.července1914seznámensesvýmipovinnostmitýkajícíchsevšeobecnémobilizacea odvodů hrabovských branců. Své četné organizačníschopnosti během správy obce mnohokrát prokázal;úřadovalveválečnékancelářivesvémdoměnač.p.31.V srpnu roku 1918 byl zvolen předsedou okresnísamosprávné hospodářské rady moravskoostravskéhopolitického okresu. Po vyhlášení samostatného česko‐slovenského státu hned druhý den ráno 29. října 1918zpravil obecní vyhláškou hrabovské občany o nastalésituaci. Antonín Adámek zůstal starostou až do 5. října1919,kdypoprvníchpoválečnýchkomunálníchvolbáchzvolilvzešlýobecnívýbornovýmstarostouČeňkaŽáčka.PoprvnísvětovéválcezakoupilvHrabovégruntč.p.43odpozůstalýchdětípobývalémstarostoviVelkéHrabo‐véRudolfuDržonkovi.Porozprodejipaskovskéhovelko‐statkubývaléhohrabětevonStolberg‐Stolbergzakoupil

65

pole namístě bývalého rybníku Bezďák, celkem 12 hek‐tarů.Vobdobíprvnírepublikybyljakohospodařícísedlákčlenemagrárnístrany,bylrovněžčlenemokresníhosamo‐správného zastupitelstva Moravské Ostravy. Jako rolníkzavádělvobcijakopokrokovézemědělskémyšlenky,jakoprvnínapř.použilvroce1936traktor.Rovněžrádcesto‐val a pořádal přednášky o zemědělství a hospodaření.Během druhé světové války jeho syna Antonína Adámkaml., člena odbojové organizace Obrana národa, zatklogestapo a byl umučen roku 1941 v Mauthausenu. Přiosvobození Hrabové Rudou armádou byl na jeho grunturuský velitelský štáb, mj. proto, že se Adámek uměl

6. AntonínAdámeknasvačiněv Petr‐žalce,popolovině20.století

66

domluvit rusky. Po nástupu komunistické nesvobody byl nucen ke vstupu do zemědělského družstva, což jako sedlák hospodařící na svých vlastních pozemcích odmí-tal. Ke vstupu byl přinucen až roku 1958. Na stáří odešel na tzv. výminek k synu Josefovi a poté ke konci života ke své dceři do Paskova. Zemřel 17. dubna roku 1961 v Paskově.194

Josef Řezáč (* 5. 6. 1873 Vrchoslavice – † 24. 5. 1950 Olomouc), farář Josef Řezáč se narodil 5. června roku 1873 ve Vrchosla-vicích u Kojetína. Vystudoval císařsko-královské české gymnázium v Kroměříži, kde v roce 1892 složil maturitní zkoušku. Poté odešel na studia bohosloví do Olomouce, kde byl v roce 1896 vysvěcen na římskokatolického kněze. Josef Řezáč nejprve působil rok a půl ve Vranové Lhotě a poté byl ustanoven kooperátorem (výpomocným duchovním) v Újezdě pod farářem Janem Pírkem, s nímž se v roce 1908 přestěhoval do Valašských Klobouk, kde působil opět jako kooperátor. Následně byl Josef Řezáč ustanoven hrabovským farářem k 24. dubnu roku 1912. Po svém příchodu do Hrabové byl rozladěn špatným sta-vem kostela a neutěšenými poměry v obci i mezi obecní

194 Soukromý archiv paní Marie Rozehnalové, materiály; AMO, fond Archiv obce Hrabová, kart. 9, inv. č. 63; AMO, fond Archiv obce Hrabová, kart. 10, inv. č. 67a; AMO, fond Archiv obce Hrabová, kart. 10, inv. č. 67b; AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 2, pag. 259; AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 170–171; BARCUCH, A. – ROHLOVÁ, E.: Sedmstoletí, s. 19–21; STANĚK, R.: Prvnísvětováválka, s. 12–14; SEĎA, R.: Hrabová, s. 72–73; BARCUCH, A.: Hrabová véře první republiky (1918–1938). In: SLEPIČKA, M. (ed.): HistorieobceHrabová.Dějiny, památky aosobnostiHrabové od 13. století po souča‐snost. Ostrava 2017, s. 77. SLEPIČKA, M.: Kostel, s. 23; rozhovor s paní Marií Rozehnalovou, Ostrava-Hrabová, 5. srpna 2018; rozhovor s paní Jaroslavou Adámkovou, Ostrava-Hrabová, 5. srpna 2018.

67

samosprávou a farností, a proto se snažil tento stav svým pastoračním působením zlepšit. S občany začal chodit na myslivecké hony, soukromě připravoval děti ke zkou-škám na střední školy (učil rovněž hrabovského rodáka a slavného básníka Viléma Závadu), cvičil chlapce při hře na hudební nástroje a poté složil kapelu hrající mj. při bohoslužbách, zřídil dívčí pěvecký sbor a další. V Hrabové se tak v době první světové války těšil oblibě u značné části občanů, po skončení války však jeho vlivna okolní dění díky dobovým negativním konotacímk římskokatolické církvi spojované s rakousko-uherskýmsoustátím a nově ustanovenou církví československouhusitskou poklesl; objevily se také další spory mezifarností a obcí. Josef Řezáč odešel v červnu 1931 doSlatinic u Olomouce. Svůj trvalý odpočinek trávil v Olo-mouci-Neředíně, kde dne 24. května roku 1950 zemřel.Byl pohřben ve Vrchoslavicích v rodinné hrobce.195

195 AMO, fond Farní úřad Moravská Ostrava, inv. č. 7; AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 85–88; AMO, fond Alois Adamus, inv. č. 260, kart.

7. HrabovskýfarářJosefŘe‐záč,dvacátáléta20.století

68

Známíhrabovštívojácivrakousko‐uherskéarmádě

JosefAdámek (*10.8.1887Morávka‐Vlaské–†1973Paskov),vojenskýlékař

Josef Adámek se narodil 10. srpna roku 1887vMorávce‐Vlaskémnač.p.38rodičůmFrantiškuAdám‐kovi a jehodruhémanželce Johaně (roz.Carbolové). JižvjednomrocevěkusepřestěhovaldoHrabové,kdejehootec rolník František Adámek koupil dům na č. p. 55

4;ŘímskokatolickáfarnostOstrava‐Hrabová,Pamětníknihafarnostihrabo‐vské1908–2004,pag.19–20;MÁLKOVÁ,I.:HrabovskýbásníkVilémZávada.In:SLEPIČKA,M. (ed.):Historie obceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabové od 13. století po současnost. Ostrava 2017, s. 314; SLEPIČKA,M.:Kostel, s. 98; https://www.hrabova.info/2014/10/29/duchovni‐spravci/(6.8.2018).

8. Vojenský lékařMUDr.JosefAdámekpřislužběvrakousko‐uherskéarmádě,1917

69

(dnesrestauraceStodola).JižjakostudentsestalčlenemspolkuOmladina, kde se horlivě věnoval národním záj‐můmČechů;bylrovněžčlenemKlubučeskýchvelocipe‐distůaSokola,kdebylprosvouvlídnoupovahuvítánpřiprázdninových cvičeních. Ve studentskémkroužku hrá‐valdivadlanejenvHrabové,aleivokolí.Pomaturitěnačeském„klasickém“gymnáziuvMoravskéOstravěnevy‐slyšelpřáníotce,abysestalstudentembohosloví,alezakrátkou dobu se přihlásil do rakousko‐uherské armádynajednoročnídobrovolnývýcvikvKrakově,kdezdoko‐nalil své znalosti němčiny. Následně odešel na studiamedicínynaLékařskoufakultuUniverzityKarlovyvPra‐ze, kterouvystudoval v roce 1913.Napromoci obdrželjako první hrabovský rodák titul MUDr. a jakožto výji‐mečný student i zlatý prsten císaře Františka Josefa I.Na svých studiích semusel zaopatřovat sám,neboťpo‐cházel z početné a nepříliš bohaté rodiny. Po vystudo‐vánípůsobiljakozačínajícílékařvuniverzitnínemocnici(„na Vídeňce“) ve Vídni u prof. Josefa Drozda. Běhemprvní světovéválkynarukovaldo rakousko‐uherskéar‐mády a působil jako vojenský lékař. Pro své české ná‐rodní smýšlení byl v armádě přidělován jen k plukům,vněmžpůsobilivojácihovořícíněmeckya takřkacelouválkuprožil jako lékařvzákopechapředních liniíchnavýchodní(ruské),srbskéaitalskéfrontě.Vroce1916napřímluvupředsedy českýchposlancůpři říšské raděveVídni Františka Staňka měl být po rok trvající služběv zákopechposlán z fronty pryč do služby v nemocniciv rakousko‐uherském vnitrozemí. V Kolomyji, kde bylovelitelství armády, však byl místo přeložení postavenpřed soud,neboťzranilmaďarskéhovojínapřidranco‐vání rusínské obce Záleszyki maďarskými oddíly. JosefAdámekbyldegradovánaposlánzpětdobojůnafrontu

70

jako politicky podezřelý. Na velitelství 14. brigády mu byla jeho dřívější hodnost vrácena, ale byl poslán do zákopů ošetřovat raněné vojáky na frontě; v roce 1918 prožil mj. krvavé boje na Piavě. Po skončení první svě-tové války působil jako lékař v ostravské nemocnici na Fifejdách. Po smrti paskovského lékaře MUDr. Jindřicha Grafa roku 1922 pak Josef Adámek působil jako státní obvodní lékař v paskovském zdravotním obvodu zahr-nujícím i Hrabovou a bývalé vsi paskovského panství. Jako lékař ordinoval ve své vile v Hrabové na č. p. 59, kde se již od brzkých ranních hodin staral o nemocné hra-bovské pacienty zejména při epidemii břišního tyfu. Adámek zároveň jako lékař hojně přednášel o těle a po-skytování první pomoci. V roce 1929 dostavěl svou vilu v Paskově a poslední den tohoto roku se tam přestě-hoval, i poté však mimo svou ordinaci v Paskově dojížděl dvakrát týdně do Hrabové. Jako uznávaného lékaře jej zvali na konzultace k závažným případům v širokém okolí. Oženil se teprve, když mu bylo přes 50 let, a měl tři děti. Dočkal se rovněž svých tří vlastních vnuků. V pas-kovské ordinaci ordinoval do svých 72 let, kdy vážně onemocněl, a jeho práci v Paskově převzali další lékaři. Poté co se uzdravil, vypomáhal jako sezónní lékař až do svých 83 let v lázních v Dubí, Teplicích, Kundraticích, Libverdě a Jeseníku. Josef Adámek zemřel v Paskově v roce 1973 ve věku 86 let.196

196 Soukromý archiv paní Marie Rozehnalové, materiály; AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 182, 200, 212–213; SEĎA, R.: Hrabová, s. 74–75; BARCUCH, A. – ROHLOVÁ, E.: Sedmstoletí, s. 34; BARCUCH, A.: Hrabová, s. 108; rozhovor s paní Marií Rozehnalovou, Ostrava-Hrabová, 5. srpna2018; rozhovor s paní Jaroslavou Adámkovou, Ostrava-Hrabová, 5. srpna2018.

71

VojtěchBartoník (* 28. 12. 1889 Velká Hrabová), vo‐jenskýnadlékařVojtěchBartoníksenarodildne10.srpnaroku1889

ve Velké Hrabové nadučiteli hrabovské obecné školyakulturnímučinovníkoviFrantiškuBartoníkovi197ajehomanželce Josefce (roz. Havránkové); jeho bratrem byl

197 Kživotu nadučitele Františka Bartoníka více SLEPIČKA, M.: Další výz‐namníhrabovštírodáci,s.325–326.

9. VojenskýlékařMUDr.JosefAdámek(uprostřed)svojákypředčekárnounanádraží,1914–1918

72

právník a spisovatel Bohuslav Bartoník.198 Po úspěš‐némabsolvováníčeskéhogymnáziavMoravskéOstravě(dnešníMatiční gymnázium) byl přijat na studiamedi‐cínynapražskéUniverzitěKarlově,kdevroce1914zís‐kaldiplomdoktoravšeobecnéholékařství.Povypuknutíprvní světové války narukoval k rakousko‐uherské ar‐máděapůsobilnafrontě jakovojenskýnadlékař(Ober‐arzt), kde zodpovídal za léčení vojáků zraněných nafrontě. Po ukončení války se stal uznávaným lékařemhornickézávodnínemocnicevOrlové,kdesepozdějistalprimářem.199

198Kněmublíževiztamtéž,s.327.199Heslo vychází z AMO, fondArchiv obceHrabová, inv. č. 20a, pag. 216;SLEPIČKA,M.:Dalšívýznamníhrabovštírodáci,s.325.

10. MUDr.VojtěchBartoník,1935

73

JosefKudělka(*19.3.1883VelkáHrabová)

Josef Kudělka se narodil 19. března roku 1883 veVelké Hrabové jako syn rolníka Josefa Kudělky st. nač.p.45.VystudovalnejprveměšťanskouškoluvPříbořeapotécísařsko‐královskýústavprovzděláváníučitelůvestejnémměstě.Odroku1903bylzaměstnán jakoučitelnaobecnéškolevHulvákáchanásledněvobecnéškoleurčené pro chlapce v Zábřehu. Během první světovéválky sloužil v rakousko‐uherské armádě. Nejprvebojovalnavýchodní„ruské“frontě,potébylpřevelendoItálie,odkudodešeljakodobrovolníkbojovatnazápadní„francouzskou“ frontu. V bojích jedné z nejkrvavějšíchbitev1.světovéválkyuVerdunuprožilnejhoršíválečnéchvílevčetněútokůnervovýmplynemajejichnásledků.UVerdunubyltěžcezraněn;utrpělzraněnídolníčelisti,která se roztříštila, byla mu prostřelena pravá ruka.

11. JosefKudělka,1937

74

Z války se navrátil 19. prosince 1918 a ještě následují-cího roku byl evidován u vojenského velitelství v Mo-ravské Ostravě. V roce 1921 se stal rovněž učitelem na pokračovacích školách živnostenských. Josef Kudělka byl během svého života členem i funkcionářem četných spolků a také se stal zástupcem ministerstva zeměděl-ství ve školním výboru zahradnické pokračovací ško- ly. V letech 1918–1926 byl tajemníkem a pokladníkem místní školní rady v Zábřehu nad Odrou, přičemž se zas-loužil o vybudování nových škol a zavření soukromé německé školy v Hulvákách. V třicátých letech 20. sto- letí byl správcem smíšené obecné školy v Zábřehu nad Odrou.200

FrantišekMalina(* 23. 10. 1890 Velká Hrabová), pilot František Malina se narodil dne 23. října roku 1890 ve

Velké Hrabové podruhovi Ludvíku Malinovi a jeho man-želce Marii (roz. Tománkové) v domě na č. p. 35. Po vy-puknutí první světové války byl odveden k rakousko-uherské armádě, přičemž se dal na dráhu vojenské- ho pilota. Nejprve absolvoval poddůstojnický kurz ve Fischamendu a 27. července roku 1914 získal rakousko-uherský mezinárodní pilotní průkaz č. 165. Sloužil u jednotky Flik 11. Dne 26. srpna 1914 dle vojenskéhorozkazu vzlétl spolu se svým pozorovatelem Friedrichembaronem von Rosenthal snad na letounu Albatros B.Ise dvěma dalšími letadly z vojenského letiště Zólkiewv Haliči a zamířil bombardovat polní letiště ruské ar-mády poblíž Šolkevky. Z ruského letiště mu se svým neo-zbrojeným letounem Morane Soulnier G vzlétl naprotiruský pilot kapitán Petr Nikolajevič Nestěrov a úmyslně

200 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 210–211.

75

vevýšceasi3600metrův12.05hodinshoranarazildovedoucího letadla formace v čele s velitelem baronemRosenthalemapilotemMalinou, čímžposádkyobou le‐tadel zahynuly. Četař František Malina byl povýšen dohodnostišikovateleinmemoriamadne13.březnaroku1915mubylrovněžudělenodznakpolníholetceinme‐moriam.201

FrantišekNováček (* 21. 5. 1885VelkáHrabová), vo‐jenskýkaplan

František Nováček se narodil dne 21. května roku1885 ve Velké Hrabové rolníkovi Josefu Nováčkovi nač. p. 12. Po vystudování českého gymnázia vMoravskéOstravě (dnešní Matiční gymnázium) odešel na studiabohoslovídoOlomouce,načežbylvroce1909vysvěcen

201https://www.hrabova.info/2014/12/25/frantisek‐malina‐valecny‐mil‐‐nik/(22.7.2018).

12. ŘímskokatolickýknězFrantišekNováček,dvacátáléta20.století

76

jakoprvníznámýhrabovskýrodáknařímskokatolickéhokněze. Svou primiční mši sloužil v hrabovském dřevě‐némkostelesv.Kateřiny11.července1909.Potépůsobiljakokaplan(výpomocnýduchovní)vRuděnadMoravou.Běhemprvnísvětovéválkypůsobiljakovojenskýkaplanrakousko‐uherskéarmádynavýchodní (ruské) i italskéfrontě. Po skončení války se stal kaplanem v Křelověu Olomouce, dále pak administrátorem v BystrošicíchikaplanemapozdějifarářemvKlášternímHradiskuvOlo‐mouci.202

JosefNováček(*29.6.1889VelkáHrabová),nadporu‐čík

202AMO, fondArchivobceHrabová, inv. č.20a,pag.211;Římskokatolickáfarnost Ostrava‐Hrabová, Pamětní kniha farnosti hrabovské 1908–2004,pag.7;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.48.

13. JosefNováček,1937

77

Josef Nováček se narodil dne 29. června roku 1889 ve Velké Hrabové Josefu Nováčkovi na č. p. 12; jeho starším bratrem byl František Nováček, římskokatolický kněz a vojenský kaplan. Nejprve studoval na reálné škole v Moravské Ostravě a po maturitě odešel na vysokou školu montánní v Příbrami, kde byl v roce 1919 promo-ván inženýrem. V průběhu první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě, přičemž již v roce 1914 na-stoupil vojenskou službu u pevnostního pluku v Krakově. Následně se zúčastnil řady těžkých bitev na východní frontě, mj. u Přemyšle. Od března do listopadu 1918 pů-sobil na italské frontě a po skončení války byl nadporu-číkem v záloze. Poté se stal zaměstnancem státních dolů v Příbrami jako subalterní inženýr a závodní na dole Anna a Julius. Pak působil u státních dolů v Souši u Mos-tu a v Březových Horách v Příbrami. V třicátých letech 20. století působil jako přednosta státní české báňskésprávy v Železníku na Slovensku jako technický radabáňské správy.203

LudvíkStaněk(* 1886 Velká Hrabová – † 1919 Třeboň), nadporučík

Ludvík Staněk se narodil v květnu roku 1886 jako syn starosty Ludvíka Staňka st.204 na č. p. 35. Nejprve vystudoval českou reálnou školu v Moravské Ostravě a poté vysokou zemědělskou školu ve Vídni. Pracoval jako zemědělský inženýr na majetcích knížete Schwar-zenberka v rakouském Štýrsku. Byl „českým vlastencem“ a v první světové válce sloužil jako záložní nadporučík

203 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 214–215. 204 Biogram hrabovského starosty Ludvíka Staňka st. viz SLEPIČKA, M.: Dalšívýznamníhrabovštírodáci, s. 324–325.

78

dělostřeleckéhoplukurakousko‐uherskéarmádyvPule.Po ustanovení Československé republiky sloužil jakonadporučíkčeskoslovenskéarmádyvOpavě.LudvíkSta‐něk zemřel v Třeboni na španělskou chřipku při svémnástupudozaměstnáníuSchwarzenbergůvdubnuroku1919.205

205AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.211–212.

14. NadporučíkLudvíkStaněkvevojenskéuniforměrakousko‐uherskéarmády,1917

79

Padlí hrabovští vojáci v rakousko‐uherské armáděačeskoslovenskýchlegiíchběhemprvnísvětovévál‐ky206

1. panBakota,†Polsko2. AlfonsBlahut,†běhempobytuvnemocnicivPol‐

sku3. FrantišekBudín,*1898VelkáHrabová,†vPolsku

roku19164. RobertČerch,*1896VelkáHrabová,†vItáliime‐

zi17.–20.srpnemroku19175. FrantišekDědek,*1887VelkáHrabová,†28. le‐

dna1915vPolsku6. InocencDuda,†Polsko7. JosefDudek,*1885VelkáHrabová,†8.července

roku1916vPolsku

206Přivypracováváníseznamubylyvyužitynásledujícízdroje:AMO,fondAr‐chiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 180; SLEPIČKA, M. (ed.):Historie obceHrabová. Dějiny, památky aosobnosti Hrabové od 13. století po současnost.Ostrava 2017, s. 443–444; STANĚK, R.: První světová válka, s. 70–71;https://www.hrabova.info/2015/11/24/hrabovsti‐vojaci‐v‐prvni‐svetove‐valce/ (22. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14300262 (22. 7.2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14302728 (22. 7. 2018); http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14305820 (22. 7. 2018); http://www.vuapra‐‐ha.cz/soldier/14329993 (22. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/‐‐14331425(22.7.2018);http://www.vuapraha.cz/soldier/14334211(22.7.2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14366088 (22. 7. 2018); http:‐‐//www.vuapraha.cz/soldier/14374416 (22. 7. 2018); http://www.vua‐‐praha.cz/soldier/14374418 (22. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/sol‐‐dier/14374506(22.7.2018);http://www.vuapraha.cz/soldier/14380091(22. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14381010 (22. 7. 2018);http://www.vuapraha.cz/soldier/14381027 (22. 7. 2018); http://www.‐‐vuapraha.cz/soldier/14395917 (22. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/‐‐soldier/14406072 (22. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/1441‐‐5118(22.7.2018).

80

8. JanFírek, † běhempobytu vnemocnici vPolskuroku1916

9. panFíža,†Polsko10. František Hejč, † jako příslušník českosloven‐

skýchlegiívRuskuvoblastiUraludne27.květnaroku1918

11. FrantišekHuber,†vzajetívRuskuroku191912. Ignác Vincenc Hulín, *1882 Velká Hrabová,

†10.srpna1916vPolsku13. Felix Chodura, * 1878 Velká Hrabová, bydliště

KunčicenadOstravicí,†vdubnu1916vPolsku14. CyrilCholeva,†15. AndělínJaroš,*1893VelkáHrabová,†8.prosince

1916vRusku16. AloisKroček,†vPolskuroku191617. Rudolf Kýr, † na lodi „SMS Szent István“ dne

10. června191818. KarelLička,†19. František Malina, * 1890 Velká Hrabová, pilot,

†dne26.srpna191420. AntonínMartinák, *1896VelkáHrabová,† roku

191421. FlorianMutina,*1888VelkáHrabová,trvalenez‐

věstnýodútokunaLublinvsrpnuroku191422. panMutina,bydlištěZávodí,†23. RudolfMutina,*1892VelkáHrabová,†21.unora

1915vPolsku24. AntonínMynář,*1886VelkáHrabová,†29.rıjna

1914vPolsku25. ViktorMynář,†vPolskuroku1916

81

26. JosefPajorek,*1876VelkáHrabová,†vPolsku27. BedřichPech,*1895VelkáHrabová,†19.srpna

1916vRusku28. FrantišekPetr,*1887VelkáHrabová,†31.srpna

1914vPolsku29. Josef Petr, * 1886VelkáHrabová, † 2. zarı 1914

vPolsku30. KarelSalomon,bydlištěZávodí,†31. AugustinSlavík, *1891VelkáHrabová,†16. lis‐

topadu1914vPolsku32. panSlavík,†33. AloisStavinoha,*1890VelkáHrabová,†veVídni

roku191634. JosefStavinoha,†vPolskuroku191635. BohdanŠodek,†uTarantavItáliiroku191836. AloisTichopád,*1890VelkáHrabová,†37. Arnošt Tománek, † jako první voják pocházející

zHrabovévPolskuroku191438. JosefTvarůžek,*1887VelkáHrabová),†vRusku

včervnu191539. JanVašut,pilot,†vPolsku40. Emil Velký, * 1891 Velká Hrabová, † v lazaretu

vSandoměři(Polsko)41. AlbınZavada,† jakopříslušníkčeskoslovenských

legiívRuskuvroce1919naskvrnitýtyfvsanit‐nímvlaku,pohřbenvPolovině(Michajlovka)

42. Karel Závada, * 1875 VelkáHrabová, † v Polskuroku1916

43. Karel Zmuda, * 1895 Velká Hrabová, † 24. cer‐vence1915vPolsku

82

Hrabovštívojácizajatíběhemprvnísvětovéválky207

1. FrantišekBakota,zajatvItálii2. RudolfČerný,zajatvRusku3. František Dluhoš, zajat v Rusku, poté příslušník

československýchlegiívRusku4. FrantišekFolta,zajatvRusku,5. LudvíkFrýdecký,zajatvRusku6. PetrGerolt,zajatvRusku,7. TeodorHlosta, zajat roku1918 v Itálii, poté pří‐

slušníkčeskoslovenskýchlegiívItálii8. IgnácVincencHulín, zajatvRusku,†nacestěze

zajetíroku19199. FrantišekHynek,zajatvRusku10. JosefKaloč,zajatvRusku11. KarelKolář,zajatvRusku12. FrantišekKudělka,zajatvRuskuroku1916,poté

příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku

207 Při vypracovávání seznamubyly využity následující zdroje: AMO, fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.180–181;SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučas‐nost. Ostrava 2017, s. 444–445; STANĚK, R.: První světová válka, s. 72;http://www.vuapraha.cz/soldier/14028125 (24. 7. 2018); http://www.‐‐vuapraha.cz/soldier/14043297 (24. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/‐‐soldier/14071024 (24. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/1407‐‐3740 (24. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14086412 (24. 7.2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14088633 (24. 7. 2018); http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14091517 (24. 7. 2018); http://www.vuapra‐‐ha.cz/soldier/14103029(24.7.2018);http://www.vuapraha.cz/soldier/‐‐14111982 (24. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14117918(24. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14122567 (24. 7. 2018);http‐‐://www.vuapraha.cz/soldier/14133941(24.7.2018).

83

13. František Laník, zajat v Rusku roku 1916, potépříslušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku

14. ValentinLička,zajatvRusku,15. JosefMaňásek,zajatvRusku16. KarelMikenda,zajatvRusku17. AlfonsMutina, zajat roku 1917 v Itálii, poté pří‐

slušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiaveFrancii18. EduardMutina,zajatvRusku19. JosefMutina,zajatroku1917vItálii,potépřísluš‐

níkčeskoslovenskýchlegiívItálii20. FrantišekMutina,zajatvRusku21. RudolfMutina,zajatvRusku22. LudvíkNeusser,zajatroku1917vItálii,potépří‐

slušníkčeskoslovenskýchlegiívItálii23. AntonínNovosádek,zajatvRusku24. PetrOlšanský,zajatroku1916vRusku,potépří‐

slušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku25. BartolomějPešat,zajatvRusku26. EvženPetr,zajatroku1918vRusku,potépřísluš‐

níkčeskoslovenskýchlegiívRusku27. RudolfPetr,zajatvRusku28. panPopelář,zajatvRusku29. Karel Pustka, zajat roku1915vRusku, poté pří‐

slušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku30. AloisSalomon,zajatroku1915vRusku,potépří‐

slušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku31. LeopoldSlavík, zajat roku1917v Itálii,potépří‐

slušníkčeskoslovenskýchlegiívItálii

84

32. Alois Svrček, zajat roku 1915 v Rusku, poté pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku

33. RobertŠodek,zajatroku1916vRusku,potépří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku

34. RudolfVašut,zajatroku1918vItálii,potépřísluš‐níkčeskoslovenskýchlegiívItálii

35. JosefŽraut,zajatvRusku

Hrabovanévězněníběhemprvnísvětovéválky208

1. AntonínBřenek,vězněnzaprotidynastickévýro‐ky

2. JanDuhan,vězněndevětměsícůzaprotidynastic‐kévýroky

3. AdolfTvarůžek,vězněnzaprotidynastickévýroky

208 Při vypracovávání seznamubyly využity následující zdroje: AMO, fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181–182;SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučas‐nost.Ostrava2017,s.445.

85

HrabovštívojácičeskoslovenskýchlegiívRusku,ItáliiaFrancii

Robert Carbol (* 6. 4. 1895 Horní Datyně), vojín, pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiRobertCarbolsenarodil6.dubnaroku1895vHorní

Datynivokr.Frýdek‐Místek,vdoběprvnísvětovéválkybydlelvHrabové.Dne24.dubnaroku1918sestalvojí‐nem34.střeleckéhoplukučeskoslovenskýchlegiívItálii.Byldemobilizován3.března1921.209

FrantišekDluhoš(*28.11.1881VelkáHrabová),vojín,příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuFrantišekDluhoš se narodil 28. listopadu roku 1881

ve Velké Hrabové. Sloužil v rakousko‐uherské armáděu 31. zeměbraneckého pěšího pluku. Dne 19. května1914upadldozajetíavOmskusepřihlásildočeskoslo‐venskýchlegiívRusku,vnichžbyl19.září1918zařazenjakovojínk1.záložníhopraporučeskoslovenskýchlegiívRusku. Po skončeníbojů vRusku se vrátil zdráv zpětdoČeskoslovenskatranssibiřskoumagistráloupřesSibiřaAmeriku.Byldemobilizován2.prosince1920.210

FrantišekHejč (* Velká Hrabová), příslušník česko‐slovenskýchlegiívRuskuFrantišekHejč se narodil veVelkéHrabové a stal se

příslušníkem československých legií v Rusku, přičemž

209 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 447; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenštílegionáři.RodáciaobčanéOstravy.Šenov2002,s.80.210AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie, s. 446; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenští legionáři, s. 80; http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14028125(18.7.2018).

86

zemřelvoblastiUraludne27.květnaroku1918.Pozů‐stalé Hejčově rodině později přišla odministerstva ná‐rodníobranyČeskoslovenskérepublikypamětní listina,ježjíbylaslavnostněpředána.211

LudvíkHlisník (* 19. 8. 1889 Václavovice), vojín, pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuLudvík Hlisník se narodil 19. srpna roku 1889 ve

Václavovicích, avšak v době první světové války bylajehodomovskouobcíHrabová.Dne27.března1918 sestalvojínem8.střeleckéhoplukučeskoslovenskýchlegiívRusku.Demobilizovánbyl31.srpnaroku1920.212

TeodorHlosta(*7.11.1899VelkáHrabová),vojín,pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiTeodorHlosta se narodil 7. listopadu 1899 ve Velké

Hrabové, avšak během první světové války byl patrněúředně přihlášen k pobytu v Krásné (okr. Frýdek‐Mís‐tek)apak i vPřívoze.Zaválky sloužil v2. plukucísař‐skýchmyslivcůrakousko‐uherskéarmády.Dne19.dub‐na1918bylzajata31.srpna1918sevitalskéSulmoněpřihlásildočeskoslovenských legiív Itálii a sloužil jakovojínv39.pěšímpluku.Dne27. září1919byldemobi‐lizován.213

211AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.446.212 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 446; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenštílegionáři,s.80.213 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 447; http://www.vuapraha.cz/sol‐‐dier/14043297(19.7.2018).

87

RudolfHoleš (*1.11.1897VelkáHrabová), vojín,pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiRudolf Holeš se narodil 1. listopadu roku 1897 ve

VelkéHrabové a v průběhu první světové války sloužilv rakousko‐uherské armádě jako vojín – technický po‐mocník. Po vstupu do československých legií v Itáliisloužilvjakovojínv47.domácímpraporu.214

ŠtěpánKlečka(*1.11.1891VelkáHrabová),vojín,pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuŠtěpán Klečka se narodil 1. listopadu roku 1891 ve

VelkéHrabovéavprůběhuprvnísvětovéválkyžilvRad‐vanicích.Zaválkysloužilu100.pěšíhoplukurakousko‐uherskéarmády.Dne8.října1917sestalvojínemzálož‐níhopraporučeskoslovenskýchlegiívRusku.PonávratudomůvezdravíbylKlečkademobilizovánustřeleckéhopluku23.června1920.215

FrantišekKudělka(*17.2.1891VelkáHrabová),vojín,příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuFrantišekKudělkasenarodil17.únoraroku1891ve

VelkéHrabové.Sloužilvrakousko‐uherskéarmádějakovojín u 31. zeměbraneckéhopěšíhopluku.Dne20. čer‐vence 1916 byl zajat na Volyni v Berestečku. Poté se14. března roku 1917 v Ušomiru přihlásil do českoslo‐venských legií v Rusku, kde od 3. října 1917 zastávalhodnost vojína u 2. záložního praporu. Dne 19. února

214 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 447; http://www.vuapraha.cz/sol‐‐dier/14044297(19.7.2018).215AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;PRZYBYLOVÁ,B.:Českoslovenští legionáři, s.80;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie, s.446;http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14059381(19.7.2018).

88

1920 se vrátil do Československa, avšak byl demobi‐lizován jako vojín 2. střeleckého pluku až 2. července1920.216

FrantišekLaník (* 26. 11. 1889VelkáHrabová), kapi‐tán,příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku

František Laník se narodil 26. listopadu roku 1889ve Velké Hrabové v rodině dělníka Jindřicha Laníka.Vystudoval císařsko‐královské české státní gymnáziumv Moravské Ostravě. Po složení maturity se dále vzdě‐lával v pomaturitním studiu na obchodní akademii

216AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie, s. 446; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenští legionáři, s. 80; http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14071024(19.7.2018).

15. FrantišekLaník,1937

89

v Prostějově, přičemž mu v tom pomohla půjčka od hra-bovského záloženského a spořitelního spolku. Od roku 1912 byl úředníkem v Živnostenské bance v Moravské Ostravě. V roce 1915 byl odveden k rakousko-uherské armádě a stal se kadetem 31. zeměbraneckého pěšího pluku. Dne 21. července roku 1916 byl zajat na východní frontě během tzv. Brusilovovy ofenzívy. V zajetí žil na Sibiři v Novonikolajevsku, Semipalatinsku a Tjumeni. Dne 13. února 1917 se v Semipalatinsku přihlásil do československých legií v Rusku a jako praporčík sloužil u 8. střeleckého pluku. Stal se nejdříve velitelem čety, pak půlroty a následně velitelem roty; byl povýšen na kapitána. František Laník se v rámci legií zúčastnil bojů na Uralu a na frontách dálného východu. Po příkazu k návratu svého pluku zpět do Československa přestou-pil v roce 1920 k „evakuační“ Československé ústřední hospodářské komisi (tzv. Centrokomise), jež se věnovala obstarávání lodí k evakuaci ruských legií zpět do vlasti i nákupu surovin pro československý průmysl a pro-dejem zboží. V roce 1920 odjel jako velitel vojenského transportu z Vladivostoku na britské transportní lodi „Himalaja“ a po 38 denní plavbě lodí se vylodil v Gruži u chorvatského Dubrovníku, odkud vlakem přijel do Prahy dne 19. září 1920. Následně působil v bance československých legií (Legiobanka) jako prokurista, dirigent a ředitel. Stal se mecenášem spolkové činnos- ti a chudých občanů. V Hrabové přispěl 1000 Kč na stavbu pomníku mistra Jana Husa (1925). Za svou čin- nost v československých legiích v Rusku byl vyzname-nán Československým válečným křížem Sokol, revoluční

90

medailí a ruským řádem sv. Anny 3. stupně se stuhouameči.217

AlfonsMutina (*4.5.1891VelkáHrabová), vojín,pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiaveFranciiAlfonsMutinasenarodil4.květnaroku1891veVelké

Hrabové. Během první světové války sloužil jako vojínu 100. pěšího pluku rakousko‐uherské armády. Dne19. srpna1917byl zajat v tehdejším italskémSelu. Pa‐trněkrátcepůsobilvitalskýchčeskoslovenskýchlegiích,načež1.března1918přešeldočeskoslovenskýchlegiíveFrancii,vnichžpůsobiljakovojínvrámci22.střeleckéhopluku. Alfons Mutina byl demobilizován k 7. listopaduroku 1919. Poté působil jako poštovní úředník na Slo‐vensku.218

JosefMutina (* 10. 6. 1875VelkáHrabová), příslušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiJosefMutinasenarodildne10. červnaroku1875ve

Velké Hrabové na č. p. 97. Během první světové válkysloužil v rakousko‐uherské armádě a 23. srpna 1917upadldozajetívItáliiuMonteCucco.VitalskéSulmoněse přihlásil do československých legií v Itálii, v nichžzastával pozici vojína u 35. pěšího pluku. Josef Mutina

217 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 181, 215–216; SLE‐PIČKA,M. (ed.):Historie, s.446;PRZYBYLOVÁ,B.:Českoslovenští legionáři,s.80; SLEPIČKA, M.: Památkové objekty, s. 225; http://www.vuapra‐‐ha.cz/soldier/14073740(19.7.2018).218AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie, s. 447; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenští legionáři, s. 80; http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14086411(19.7.2018).

91

přečkal válku ve zdraví a byl demobilizován 6. března1920.219

LudvíkNeusser (* 17. 5. 1872 Velká Hrabová), vojín,příslušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiLudvíkNeussersenarodildne17.květnaroku1872ve

VelkéHrabové.VdoběprvnísvětovéválkybydlelvŽabniabylodvedendorakousko‐uherskéarmády.Dne22.srpna1917 byl zajat v Jeleniku, v italské Foligno Padule sepřihlásil k legiím a 18. dubna 1918 se vojínem česko‐slovenskýchlegiívItálii,vrámcinichžsloužilv34.pěšímpluku. Své působení v legiích ukončil k 17. březnu roku1920.220

PetrOlšanský(*17.10.1893VelkáHrabová–†20.2.1942Osvětim),kapitán,příslušníkčeskoslovenskýchle‐giívRuskuPetr Olšanský se narodil dne 17. října roku 1893 ve

VelkéHrabovémanželůmViktorinoviaMarianě(rozenéHranické).PodokončeníobecnéškolyvHrabovépokra‐čovalvestudiunačeskémgymnáziuvMoravskéOstravě(dnešníMatičnígymnázium).Poúspěšněsloženématu‐ritnízkoušcemělkvůlipřáníširšírodinyodejítnastudiabohosloví,cožvšakodmítlaradějisenechalvMoravskéOstravě vyučit zámečníkem. Dne 23. května roku 1914byl vTěšíněodvedenk vojsku.K rakousko‐uherské ar‐máděnarukoval18.července1914apovypuknutíprvní

219AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie, s. 446; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenští legionáři, s. 80; http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14086412(20.7.2018).220 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 447; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenštílegionáři,s.80;http://www.vuapraha.cz/soldier/14088633(20.7.2018)

92

světovéválkyzastávalhodnostsvobodníkau100.pěšíhopluku.Napočátkuroku1915utrpělnavýchodní frontělehké zranění a po vyléčení se opět navrátil ke svému100. pěšímu pluku, nicméně brzy poté onemocněl těž‐kou formoubřišního tyfu.Dne10. srpna roku1916bylvMonastarčiku na východní frontě zajat a odveden dovězení.Brzypo své internaciprojevil zájemstát sepří‐slušníkem československých legií v Rusku a našel spo‐jení na československou jednotku pobývající v Kyjevě.Petr Olšanský se 27. září roku 1916 přihlásil v Kyjevěklegiímpůsobícímvrámciregulérníruskéarmády.Pře‐chod z ruského zajetí k armádě, jenž proběhl poměrně

16. PetrOlšanskýběhemslužbyvčeskoslovenskýchlegiíchvRusku,1916–1920

93

narychlo,muusnadnil jehopřestup k pravoslavné víře.Křest se však stal jen prostředkem k odstranění ruskénedůvěry,nikolivnitřnímrozhodnutímčlověka.Přikřtupřijal nové „ruské“ jménoAlexej, k němuž se všakpoz‐ději, až to nebylo nutné, nikdy nehlásil. Dne 24. říjnaroku1916bylzařazenjakovojínk1.československémustřeleckémuplukumistra JanaHusi,znějž16.prosince1916 přestoupil ke 2. československému střeleckémuplukuJiříhozPoděbrad.Sesvýmplukemsemj.zúčastniljakovelitelpůlčetyslavnébitvyuZborovazaruskétzv.Kerenskéhoofenzívy2.červenceroku1917.Poúspěšnébitvě z pohledu československých jednotek byl pový‐šennadesátníka.Sesvým2.střeleckýmplukemsedálezúčastnil např. tzv. tarnopolského ústupu a celé řadydalšíchvýznamných iméněvýznamnýchbojovýchúko‐lů při obraně trans‐sibiřské magistrály. Po skončeníválečných operací v Rusku, na Sibiři a dálném východěse vrátil společně se svou jednotkou přes VladivostokaJaponskodonověvytvořenéČeskoslovenskérepubliky,do níž se vrátil v dubnu roku 1920. V rámci česko‐slovenských legií byl demobilizován k 22. dubnu roku1920 v hodnosti podporučíka s návrhem zvýšení hod‐nosti na kapitána. I po svém návratu do Českosloven‐ska pokračoval v armádě na bratislavském štábu. Potév rámci armádních služeb pobýval vMiloticích, z nichžbyl převelen do Prahy, kde pracoval až do roku 1927,kdy jako štábní kapitán na vlastní žádost odešel z ar‐mádynaúřednickémístokontroloraveZbrojovceBrno.Po prvním manželství s Arnoštkou (roz. Buchtovou),jež skončilo rozlukou, se podruhé oženil s Boženou(roz. Dvořáčkovou, * 12. 7. 1908 Žernůvka, okr. Brno‐venkov), s níž měl dva syny. Poté odešel za prací naSlovensko do zbrojovky v Povážské Bystrici, z níž byl

94

nucen v prosinci 1938 jako český zaměstnanec odejít.Odčervnaroku1939bylzaměstnancemZbrojovkyVse‐tín a po vypuknutí druhé světové války v září 1939sepravděpodobnězapojildodomácíhoprotifašistickéhoodboje. Dne 23. června 1941 byl ve Vsetíně jako tech‐nickýúředník–vedoucíkontrolníhooddělenína zákla‐dě anonymního udání zatčen příslušníky gestapa a ná‐sledně převezen do věznice v Brně. Byl vzat do vazbya 16. ledna roku 1942 byl díky svým nesmlouvavýmmorálním a zásadovým postojům i své neústupnostivůčigestapu transportovánbez řádnéhosoududokon‐centračního tábora v Osvětimi, kde jako vězeň obdrželodnacistickésprávyčíslo25826(blok9a).PetrOlšanskýbylumučenvOsvětimi20.února1942v7.15hodinpatr‐ně kvůli nucenému pobytu na mrazu. Oficiální příčinasmrti nebyla uvedena. Petr Olšanský byl vyznamenánřádemSokolvojenskéskupinysmeči,Československýmválečným křížem 1914–1918 (udělen 1923), Českoslo‐venskou revoluční medailí, Spojeneckou medailí vítěz‐stvíaKřížemsv.Jiří3.a4.stupně.VBrně‐Řečkovicíchjeponěmpojmenovánaulice„Olšanského“.221

221AMO,ArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.180;SLEPIČKA,M.:Dalšívýz‐namníhrabovštírodáci,s.328;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.447;PRZYBY‐LOVÁ,B.:Českoslovenštílegionáři,s.80;SLEPIČKA,M.:OlšanskýPetr.Úřed‐ník, legionář, účastník odboje. In: DOKOUPIL, L. (red.):Biografický slovníkSlezskaaseverníMoravy.Ostrava2018(vtisku);KVAČEK,R.:Prvnísvětováválka ačeská otázka. Praha 20132, s. 107–109; OLŠANSKÝ, J.: VbitvěuZborova bojovali i muži zHrabové. In: Hrabovské listy, 2017, 6, s. 19;http://www.vuapraha.cz/soldier/14091517 (20.7.2018);http://encyklo‐‐pedie.brna.cz/home‐mmb/?acc=profil_osobnosti&load=858 (20. 7. 2018);rozhovor spanemMUDr. JaroslavemOlšanským,Ostrava‐Hrabová, 11. lis‐topadu2017.

95

ViktorPavlorek (* 20. 12. 1897 Vratimov), vojín, pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiíveFranciiViktorPavloreksenarodil20.prosinceroku1897ve

Vratimově. Během první světové války žil v Hrabové.Dne8. září1918sestalpříslušníkemčeskoslovenskýchlegiíveFranciiastalsevojínemu23.střeleckéhopluku.Z legií byl demobilizován jako člen depozitní roty dne17. březnaroku1920.222

EvženPetr(*3.3.1897VelkáHrabová),vojín,přísluš‐níkčeskoslovenskýchlegiívRuskuEvžen Petr se narodil 3. března roku 1897 ve Velké

Hrabové. Za první světové války sloužil v rakousko‐uherské armádě u 100. pěšího pluku; upadl 10. června1916do zajetí vBučači.VKyjevě sepřihlásil do česko‐slovenských legií v Rusku, v nichž působil jako vojínu 9. střeleckého pluku. Následně byl povýšen na de‐sátníka a svou činnost v legiích ukončil v informačně‐osvětovémodboru vojenské správyna Sibiři a vrátil sedomůdoHrabovézdráv.223

JanPraveček (*7.12.1892VelkáHrabová),vojín,pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuJan Praveček se narodil 7. prosince roku 1892 ve

Velké Hrabové. Během první světové války sloužilv rakousko‐uherské armádě jako vojín u 100. pěšíhopluku.Dne1.květnabylpřijatkčeskoslovenskýmlegiím

222SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.447;PRZYBYLOVÁ,B.:Českoslovenštílegi‐onáři,s.80.223AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie, s. 446; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenští legionáři, s. 80; http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14096072(20.7.2018).

96

působícímnaRusiopětjakovojínu7.střeleckéhopluku.Byldemobilizován22.únoraroku1920.224

Karel Pustka (* 29. 5. 1891 Velká Hrabová), kapitán,příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku

KarelPustkasenarodildne29.května1891veVelkéHrabové dělníkovi Františku Pustkovi na č. p. 166.Po absolvování českého gymnázia v Moravské Ostravě

224SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.446;PRZYBYLOVÁ,B.:Českoslovenštílegi‐onáři,s.80;http://www.vuapraha.cz/soldier/14100794(20.7.2018).

17. Podporučík Karel Pustka jako dobrovolník1. pluku1.srbskédobrovolnédivize,1916

97

(dnešní Matiční gymnázium) dobrovolně nastoupil vo‐jenskou službu v rakousko‐uherské armádě v Krakově.PotésepodobnějakodřívevzpomenutýFrantišekLaníkdále vzdělával vpomaturitnímstudiunaobchodní aka‐demii v Prostějově, přičemž po dobu svých studií trpělnedostatkemfinančníchprostředků;mj.kvůlitomupra‐covalvHrabovéusedlákaMíčkanač.p.45,abysimohlzakoupit ošacení a školní potřeby. Na pomaturitní stu‐diumzískalpůjčkuuhrabovskéhozáloženskéhoaspoři‐telního spolku. Následně byl zaměstnán jako úředníku Živnostenské banky v Moravské Ostravě, přičemž zesvýchpříjmůvyživovalsvoumatkuadvasourozence.Povypuknutí první světové války nastoupil k rakousko‐uherskéarmádě jakopraporčík57.pěšíhoplukuvTar‐nopoli, odkudbyl s celýmplukempřevelendoPřerova.Na počátku listopadu roku 1914 byl odeslán na vý‐chodní frontu, kde se zúčastnil řady těžkých bojů. Dne25. května1915uSanupřešel běhembojů společně sedvěma rotami do zajetí. V roce 1916 se stal dobrovol‐níkem1. srbskédobrovolnédivizevOděseapoměsíč‐nímvýcvikubylpřevelennafrontudoDobrudže,kdeseopět zúčastnil těžkýchbojů akonečnéhoústupu zaDu‐naj.Dne19.únoraroku1917sedalsřadoudalšíchČe‐chů přeložit k československým legiímvRusku. Pustkabylpřidělenke2.československémustřeleckémuplukuJiřího z Poděbrad k rotě, jež byla právě na průzkumukrymských bažin. S 2. střeleckým plukem se zúčastnilústupuzUkrajiny,bitvy sněmeckouarmádouuKyjevaasibiřskéanabázeažkeZlatoustunaUralevčeljabinskéoblasti. Na Sibiři se pak stal příslušníkem 3. i 4. pluku,načež se stal kapitánem a velitelem praporu 11. pluku,snímžsevrátilk1.srpnuroku1920zpětdovlasti.DoHrabovésenavrátil10.srpna1920.Potébylzaměstnán

98

v Živnostenské bance v Moravské Ostravě, z níž přešel do Banky československých legií (Legiobanky). Za svou činnost byl vyznamenán Československým válečným kří-žem, řádem Sokol vojenské skupiny s meči, revoluční a dohodovou medailí a ruským Gregoriánským řádem.225

225 AMO, fond Archiv obce Hrabová, inv. č. 20a, pag. 181, 216–217; SLE-PIČKA, M. (ed.): Historie, s. 446; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenští legionáři, s. 80; http://www.vuapraha.cz/soldier/14103029 (20. 7. 2018).

18. Karel Pustka v uniformě kapitána českoslo‐venskýchlegiívRusku,1934

99

Alois Salomon (* 5. 4. 1894 Velká Hrabová), vojín,příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRusku

AloisSalomonsenarodil5.dubnaroku1894veVelkéHrabové. Během první světové války narukoval do ra‐kousko‐uherskéarmádyapůsobiljakovojínu93.pěšíhopluku. Dne 16. září roku 1915 upadl v Zaleštice (Za‐leszczyki) do zajetí, načež se v Kyjevě přihlásil k čes‐koslovenskýmlegiímvRusku,vrámcinichžbylpřevelenjakovojínk6.střeleckémupluku.Zlegiíbyldemobilizo‐ván20.listopadu1920.226

Leopold Slavík (* 20. 10. 1876 Velká Hrabová), vojín,příslušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiLeopoldSlavíksenarodil20.říjnaroku1876veVelké

Hrabové. Během první světové války narukoval do ra‐kousko‐uherské armády, kde se stal nejprve vojínem31. pěšího pluku a následně členem 25. domobranec‐kéhopěšíhopluku.Dne22. srpna1917byl zajat v ital‐skémMonteCuccua31.srpnaroku1918sevSulmoněpřihlásilkčeskoslovenskýmlegiímvItálii,vnichžsloužiljako vojín u 35. střeleckého pluku. Byl demobilizován20. březnaroku1919.227

226 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 446; http://www.vuapraha.cz/sol‐‐dier/14108299(21.7.2018).227AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie, s. 447; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenští legionáři, s. 80; http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14111982(21.7.2018).

100

AlbínStárek(*1893VelkáHrabová),příslušníkčesko‐slovenskýchlegiívItáliiAlbínStáreksenarodil roku1893veVelkéHrabové.

StalsepříslušníkemčeskoslovenskýchlegiívItáliiazpětdo Československa se navrátil zdráv. V roce 1919 bylpřevelennajihSlovenska,kdesejakolegionářzúčastnilbojůprotiMaďarskérepublicerad.228

AloisSvrček(*16.6.1893VelkáHrabová),svobodník,příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuAloisSvrčeksenarodil16.červnaroku1893veVelké

Hrabové. Během první světové války se zúčastnil jakovojín bojů v rámci 31. zeměbraneckého pěšího plukurakousko‐uherské armády. Dne 3. října 1915 byl zajatv Dubně a 13. června 1917 se v Haršolzovskij rudníku(Jekatěrinoslavskágubernie)přihlásilkčeskoslovenskýmlegiímvRusku, kde sloužil nejprve jako vojín, poté jakosvobodníku6.střeleckéhopluku.Z legiíbyldemobilizo‐ván20.červnaroku1920adoHrabovésenavrátilzdrávo pětdnípozději.229

RobertŠodek (* 5. 9. 1892VelkáHrabová), vojín, pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuRobert Šodek se narodil dne 5. září roku 1892 ve

Velké Hrabové. Během první světové války sloužil jakovojín u 31. zeměbraneckého pěšího pluku rakousko‐uherskéarmády.Dne21. června1916byl zajatuStyrua20.říjnaroku1917sevNovogradskéoblastipřihlásil

228SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.447.229AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie, s. 446; PRZYBYLOVÁ, B.: Českoslovenští legionáři, s. 80; http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14117918(21.7.2018).

101

k československým legiím v Rusku, v nichž sloužil jakovojín4.střeleckéhopluku.Zlegiípakdezertoval.230

RudolfVašut (* 9. 2. 1897 Velká Hrabová), vojín, pří‐slušníkčeskoslovenskýchlegiívItáliiRudolf Vašut se narodil dne 9. února roku 1897 ve

Velké Hrabové, během první světové války však bydlelv Kunčicích nad Ostravicí. Narukoval k rakousko‐uher‐skéarmáděadne4.říjnaroku1918byluMontePerticezajat.Ještěvzávěruprvnísvětovéválkyse25.říjnaroku1918přihlásilkčeskoslovenskýmlegiímvItálii,vnichžsloužil jakovojínu35.pěšíhopluku.Byldemobilizován6. prosinceroku1920.231

AlbínZávada(*14.12.1883VelkáHrabová),příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuAlbín Závada se narodil dne 14. prosince roku 1883

ve Velké Hrabové. Během první světové války se stal1. listopadu roku 1917 příslušníkem československýchlegií v Rusku, v nichž působil v 7. střeleckémpluku do1. října1919.NazpátečnícestědoČeskoslovenskazem‐řelještěvroce1919naskvrnitýtyfvsanitnímvlaku.BylpohřbenvPolovině(Michajlovka).232

230SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.446;PRZYBYLOVÁ,B.:Českoslovenštílegi‐onáři,s.80;http://www.vuapraha.cz/soldier/14122567(21.7.2018).231 SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 447; http://www.vuapraha.cz/sol‐‐dier/14133941(21.7.2018).232AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.447;PRZYBYLOVÁ,B.:Českoslovenštílegionáři,s.80.

102

JosefZávada (* 13. 1. 1894VelkáHrabová), příslušníkčeskoslovenskýchlegiívRuskuJosef Závada se narodil dne 13. ledna roku 1894 ve

Velké Hrabové. Během první světové války se přihlásilkčeskoslovenskýmlegiímvRusku,kdepůsobilv5.stře‐leckémpluku.DoČeskoslovenskasevrátilsnarušenýmpsychickýmzdravímabylodvezendozemskéhoústavuchoromyslnýchveŠternberku.233

JosefZávada(*VelkáHrabová),příslušníkčeskosloven‐skýchlegiívItáliiJmenovecpříslušníkačeskoslovenskýchlegiívRusku

serovněžnarodilveVelkéHrabovéaběhemprvnísvě‐tovéválkysepřihlásildočeskoslovenskýchlegiívItálii.PoskončeníválkyadalšíchsplněnýchúkolechsevrátildoHrabovézdráv.234

233Tamtéž.234AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.447.

103

Seznamhrabovskýchlegionářů235

ČeskoslovenskélegievRusku:

1. FrantišekDluhoš,*1881,VelkáHrabová,vojín2. FrantišekHejč,*VelkáHrabová3. LudvíkHlisník,*1889Václavovice,bydlištěHra‐

bová,vojín4. ŠtěpánKlečka,*1891VelkáHrabová,vojín5. FrantišekKudělka,*1891VelkáHrabová,vojín6. FrantišekLaník,*1889VelkáHrabová,kapitán7. PetrOlšanský,*1893VelkáHrabová,kapitán8. EvženPetr,*1897VelkáHrabová,vojín9. JanPraveček,*1892VelkáHrabová,vojín10. KarelPustka,*1891VelkáHrabová,kapitán

235 Při vypracovávání seznamubylypoužity následující zdroje:AMO, fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.181;SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13. stoletípo současnost.Ostrava2017,s.446–447;PRZYBYLOVÁ,B.:Českoslovenští legionáři,s.80;STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.73;https://www.hrabova.info/2015/11‐‐/24/hrabovsti‐vojaci‐v‐prvni‐svetove‐valce/ (22. 7. 2018); http://www.‐‐vuapraha.cz/soldier/14028125 (19. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/‐‐soldier/14043297 (19. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/1404‐‐4297 (19. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14059381 (19. 7.2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14071024 (19. 7. 2018); http://‐‐www.vuapraha.cz/soldier/14073740 (19. 7. 2018); http://www.vuapra‐‐ha.cz/soldier/14086411(19.7.2018);http://www.vuapraha.cz/soldier/‐‐14086412(19.7.2018);http://www.vuapraha.cz/soldier/14088633(19.7.2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14091517 (19. 7. 2018); http‐‐://www.vuapraha.cz/soldier/14096072 (19. 7. 2018); http://www.vua‐‐praha.cz/soldier/14100794 (19. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/sol‐‐dier/14103029 (19. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14108299(19. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/soldier/14111982 (19. 7. 2018);http://www.vuapraha.cz/soldier/14117918 (19. 7. 2018); http://www.‐‐vuapraha.cz/soldier/14122567 (19. 7. 2018); http://www.vuapraha.cz/‐‐soldier/14133941(19.7.2018).

104

11. AloisSalomon,*1894VelkáHrabová,vojín12. AloisSvrček,*1893VelkáHrabová,svobodník13. RobertŠodek,*1892VelkáHrabová,vojín14. AlbínZávada,*1883VelkáHrabová15. JosefZávada,*1894VelkáHrabová

ČeskoslovenskélegievItálii:

16. RobertCarbol,*1895HorníDatyně,bydlištěHra‐bová,vojín

17. TeodorHlosta,*1899VelkáHrabová,vojín,18. RudolfHoleš,*1897VelkáHrabová,vojín19. JosefMutina,*1875VelkáHrabová20. LudvíkNeusser,*1872VelkáHrabová,vojín21. LeopoldSlavík,*1876VelkáHrabová,vojín22. AlbínStárek,*1893VelkáHrabová23. RudolfVašut,*1897VelkáHrabová,vojín24. JosefZávada,*VelkáHrabová

ČeskoslovenskélegieveFrancii:

25. AlfonsMutina,*1891VelkáHrabová,vojín26. ViktorPavlorek,*1897Vratimov,bydlištěHrabo‐

vá,vojín

105

Mezinárodnísituace,směřováníksamostatnémustátuaohlas

vznikuČeskoslovenskavHrabové

Díkydlouhotrvajícíválcedocházelokpostupnémuvy‐čerpání prostředků rakousko‐uherskémonarchie i jehohlavníhospojenceNěmecka.Přestožejižodbřezna1918Centrálnímocnostinemuselybojovatnavýchodnífrontěs Ruskem, s nímž byl uzavřen brestlitevskýmír, začalobýt jasné,ževálkuzačínajíprohrávat.UzavřenímíruseSověty umožnilo přesun německých a rakousko‐uher‐ských vojáků na západní a italskou frontu, kde začalymohutné,částečněúspěšnéofenzívy.236Ofenzívy ale nedosáhly významných výsledků a ně‐

mecké vojáky začal ničit hlad, vyčerpání a předevšímepidemie španělské chřipky, které podlehlo asi půlmilionu vojáků. Pro protiútoku francouzského maršálaFoche posíleného americkými vojáky v červenci 1918a následné ztrátě dalších 340 tisíc německých vojákůbylo jižvpoloviněsrpna1918 jasné,ževálkuNěmeckoajehovojensko‐politickýsatelitRakousko‐Uhersko,zmí‐taný vnitřními národnostními rozbroji, jistě prohrají.Rakousko‐Uherskosevříjnua listopadu1918rozpadlona řadu nezávislých států, příměří s Německem bylouzavřeno11.listopadu1918vCompiègne,čímžskončilaprvní světová válka, jež si vyžádala asi osm miliónůobětí.237

236VINEN,R.:Evropa,s.65–66;KÁRNÍK,Z.:Českézeměvéřeprvnírepubliky.Vznik,budováníazlatálétarepubliky1918–1929.Praha20173,s.29.237GURKOVÁ,J.:1.světováválka,s.[8];VINEN,R.:Evropa,s.65–66.

106

V otázce vzniku samostatného Československa mělzajisté největší podíl „prezident Osvoboditel“ TomášGarrigue Masaryk. Ten již po vypuknutí první světovéválky vypracoval první projekt vzniku samostatnéhočeskoslovenského státu, jenž měl být zcela nezávislýnaněmeckymluvících částech středníEvropy.Hnednapodzim 1914 Masaryk odjel do zahraničí vyjednávat,usiloval o podporu tohoto cíle v neutrálních a doho‐dových státech nepřátelských vůči Rakousku‐Uhersku,zatímcojehodomácíspolupracovnícivčelesEdvardemBenešem založili první domácí protirakouský odboj –Maffii.Oficiálnípřevažujícíliniečesképolitikybylavšakaždoroku1917prorakouská.238

238KVAČEK,R.:Prvnísvětováválka,s.74–76;EMMERT,F.:TGM.Praha2014,s.86–87,92.

19. VojenskýlékařMUDr.JosefAdámekpřivyšetřovánívojákůnaital‐skéfrontě,březen1918

107

VdruhémroceválkyMasaryk i jeho spolupracovnícirozvinuli exilovou činnost v Itálii, Francii či Švýcarsku(Ženeva), kde získávali na svou stranu tisk a tedyi veřejné smýšlení obyvatelstva pro vznik nového ná‐rodníhostátuvestředníEvropě.239Dne3.záříroku1915byla v Ženevě vydána proklamace o tom, že zahraničníodbojsoustředěnýkolemTomášeGarrigueMasarykare‐prezentuječeskoslovenskýnárodvzahraničí,čímžvzniklČeský komitét zahraniční. Ten v 14. listopadu 1915 vy‐dal prohlášení, v němž veřejně deklaroval boj za novýčeskoslovenskýstát.240Na počátku roku 1916 vzrostl význam pařížského

exilu,kněmužpřibylangažovanýSlovákMilanRastislavŠtefánik známý svými vysoce postavenými kontaktyvPaříži.Hnedvúnoru1916byla vPaříži založenaNá‐rodní rada československá jakožto vrcholný exilový vý‐konnýorgánbudoucíhoČeskoslovenska, jejímžhlavnímcílem bylo vybudovat z roztroušených příslušníků čes‐koslovenských legií v Rusku, Francii a Itálii, tvořenýchdobrovolníky–krajanyvtěchtozemíchaválečnýmiza‐jatcizpůvodnírakousko‐uherskéarmády,regulérníčes‐koslovenskévojsko,oněžsebudemociopřítpřivyjed‐návání o budoucím státě. Zanedlouho v létě 1916 fran‐couzská vláda vyslovila souhlas s prvními českosloven‐skými jednotkami ve Francii, základem budoucí čes‐koslovenskéarmády.241V prosinci roku 1916 dosáhl Masaryk toho, že se

osvobození Čechů a Slováků z podunajské monarchie

239Tamtéž,s.92;ZOUHAR,J.:OMasarykovi.[Brno]2009,s.5.240MOJŽÍŠ,M.(ed.):Československélegie,s.28;EMMERT,F.:TGM,s.93.241 EMMERT, F.:TGM, s. 93; KVAČEK, R.:První světová válka, s. 110–111;LIŠKA,V.:TomášGarrigueMasaryk.Známýineznámý.Praha2017,s.86.

108

stalo jedním z válečných cílů států Dohody.242 V roce1917 pakMasaryk přesunul své aktivity doRuska, kdejej tamní českoslovenští legionáři uznali za vedoucíhoexilovéhohnutízasamostatnostČeskoslovenskaapřešlipodveleníNárodníradyčeskoslovenskévPaříži.243Už od jara 1917 se začali i domácí čeští politici klo‐

nitkprotirakouskýmaktivitám,kčemužpřispěly isna‐hyMasaryka i Beneše o jejich veřejný neloajální postojk habsburské monarchii, neboť 30. května 1917 došlok znovuotevření říšské rady ve Vídni, což přispělo kevzrůstuseparatismuslovanskýchnárodůuvnitřmonar‐chie.244Čeští poslanci říšské rady se veřejně přihlásili k bu‐

doucí státní samostatnosti v tzv. Tříkrálové deklaraciz6. lednaroku1918,následovalozaloženístranyČeskéstátoprávnídemokracienajaře1918,kterávsoběsdru‐žilaprotirakouskoudomácíopoziciačilekomunikovalataké sMasarykema československýmexilem.245TomášGarrigueMasaryksevroce1918přesunuldoSpojenýchstátů amerických, kde získal pro ideu národního spo‐lečného státu Čechů a Slováků prezidenta WoodrowaWilsona,přičemžseopíraloClevelandskoudohodučes‐kýcha slovenskýchkrajanských spolků z22. října roku1915 a poté o Pittsburskou dohodu z 30. května 1918

242Tamtéž,s.87.243MOJŽÍŠ,M. (ed.):Československé legie, s. 372; EMMERT, F.:TGM, s. 94;KVAČEK,R.:Prvnísvětováválka,s.111.244Tamtéž,s.111–113.245 LIŠKA, V.: Tomáš, s. 101–102; KÁRNÍK, Z.: Idea podunajskémonarchieapoměr českých politických stran kNěmecké říši. In: První světová válkaavztahymeziČechy,SlovákyaNěmci,2000,s.29–30.

109

rozhodněsehlásícíkvytvořenínovédemokratickéčes‐koslovenskérepubliky.246V červenci 1918 se vPraze ustanovil nový reorgani‐

zovaný Národní výbor, v čele s předními českými poli‐tiky, který jednal dleMasarykových instrukcí ze zahra‐ničí.Právě tentovýborsezásadněpodílelnabudoucímpokojném převratu, jenž měl nastat za pomoci Sokolůa českých vojáků v kasárnách v době válečné porážkyRakouska‐Uherska při fatálním ochromení vlády a úřa‐dů.247Imezinárodnísituacesevyvíjelaprovzniknovéhostátu příznivě. Hlad a válečné porážky stále více pod‐kopávaly morálku uvnitř Rakouska‐Uherska a Národníradačeskoslovenskáslavilačetnéúspěchynapolidiplo‐macie;19.června1918jizazákladčeskoslovenskévládyuznalaFrancie,9. srpna1918 iVelkáBritánie, ježzáro‐veň proklamovala Čechoslováky za spojenecký národ.Vzáříaříjnu1918seNárodníradačeskoslovenskádoč‐kalauznáníiodUSA,JaponskaaItálie.248Dne18.říjnaroku1918vydalTomášGarrigueMasa‐

rykveWashingtonuznámouWashingtonskoudeklaraci,vnížodmítlnávrhyrakouskéhocísařeKarlaI.slibujícíhofederaciatrvalnavytvořenínovéhoplněsamostatnéhočeskoslovenského státu. Tuto deklaraci přijal americkýprezidentWilsona zaslalRakousku‐Uhersku své stano‐visko,vněmždal„ČechoslovákůmaJihoslovanům“právona sebeurčeníavyzvalRakousko‐Uherskokekapitulacibezpodmínek.249

246MOJŽÍŠ,M. (ed.):Československé legie, s. 28;KVAČEK,R.:První světováválka,s.153.247LIŠKA,V.:Tomáš,s.102–103.248KVAČEK,R.:Prvnísvětováválka,s.151.249 EMMERT, F.: TGM, s. 111–112; PACNER, K.: Osudové okamžikyČeskoslovenska.Praha1997,s.68–69.

110

Ve večerních pozdních hodinách 27. října 1918 ode‐slalWilsonovirakousko‐uherskýministrzahraničíGyulaAndrássyjakoodpověďtzv.Andrássyhonótu,vnížbylovyhověnovšemmírovýmpožadavkůmamerickéhopre‐zidenta.250 Další den dopoledne 28. října 1918 se tatonótaobjevilanavývěskáchpražskýchnovinavzápětívezvláštních vydáních těchto novin; nótu Češi shledali ja‐kožto kapitulaci Rakouska‐Uherska a propukly demon‐strace, oslavný jásot Pražanů a pak i strhávání rakous‐kýchvlajekčizamazáváníněmeckýchnápisů.251ČlenovéNárodníhovýborujižvnociz27.na28.října

díkytelegramuzVídněvědělioAndrássyhonótěazačalise připravovat na vyhlášení samostatnosti. Již kolem9. hodiny ranní zabrali Obilní ústav v Praze a zabrániliodvozuobilína frontu.NásledněbylnaVáclavskémná‐městí vyhlášen nový samostatný československý stát;moc převzal Národní výbor a poté proběhlo pokojněpřevzetímoci do rukou českých politiků i v jiných čes‐kých a moravských městech. Díky úspěšnému vyjed‐návání se podařilo zabránit střetům s rakouskými vo‐jenskými jednotkami. Večer 28. října 1918 byl muži28. října,AloisemRašínem,AntonínemŠvehlou,Františ‐kemSoukupem, JiřímStříbrnýmaVavremŠrobárem,252vydán první „Zákono zřízení samostatného státu česko‐slovenského“ vyhlašující nový stát, všechny dosavadnírakousko‐uherské zákony zůstaly vplatnosti, čímžbylozabráněnochaosu.253

250KVAČEK,R.:Prvnísvětováválka,s.162.251LIŠKA,V.:Tomáš,s.104.252Kmužům28.říjnapodrobněvizKUČERA,R.(ed.):Mužiříjna1918.OsudyaktérůvznikuRepublikyčeskoslovenské.Praha2011.253 LIŠKA, V.: Tomáš, s. 104–105; EMMERT, F.: TGM, s. 111; KVAČEK, R.:První světová válka, s. 162–165; PACNER,K.:Osudovéokamžiky, s. 80–93;KÁRNÍK,Z.:Českézemě,s.33–39.

111

Téhoždne28.října1918spoluvŽenevě jednalinej‐vyšší představitelé československého zahraničního od‐boje v čele s Edvardem Benešem a domácího odbojevčelesKarlemKramářem–vzniklaobecnádohodaore‐publikánskémzřízenístátu,personálníchfunkcíchanás‐ledném směřování státu. Po návratu politiků do Prahybylo14.listopadu1918svolánoRevolučníNárodníshro‐máždění(vparlamentuzastoupenipouzeČešiaSlováci),jmenována prozatímní vláda Karla Kramáře a novýmprezidentem vzniklé Československé republiky byl zanepřítomnostizvolenTomášGarrigueMasaryk.254

OhlasvznikuČeskoslovenskavHrabové

Jižnajednáníhrabovskéhoobecníhovýboru13.října1918připomenulstarostaAntonínAdámek,žeseprávěnacházejí v době velkých „převratů státních a světo‐dějinných vůbec“,255 tudíž si Hrabované již tehdy bylidobře vědomi zahraničních i domácích událostí smě‐řujícíchkvytvořenísamostatnéhočeskoslovenskéhostá‐tu. Již v srpnu 1918 se začaly ustavovat české a mo‐ravskéokresnísamosprávnéhospodářskéradyarovněžzemské hospodářské rady mající za úkol zajistit záso‐bování obyvatelstva na konci války a po případnémvyhlášenísamostatnosti.256Stejnětakbylavsrpnu1918ustanovena i moravskoostravská okresní samosprávnáhospodářskárada.Na jednánívZábřehunadOdroubylpo zkouškách znalosti zásobovací praxe zvolen jejímpředsedouhrabovskýstarostaAntonínAdámek.257

254EMMERT,F.:TGM,s.111;LIŠKA,V.:Tomáš,s.106.255AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.372.256AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.195.257Tamtéž,pag.195–196.

112

Dne27.října1918vnočníchhodináchodjelstarostaAdámek jakožto předseda okresní hospodářské radyspolečně s jejímmístopředsedou Chalupníkem do Brnana poradu s moravským zemským výborem a předse‐dou moravského obilního výboru. Při pohnutých udá‐lostech následujícího dne se moravskému obilnímuústavupodařilozastavitvšechnytransportysezásobami(mj.vBřeclavi)aodeslat jedoBrnaadoOstravy, čímžbyly zajištěny cenné zásoby pro moravské obyvatele.Dne28.říjnavečerdoraziladoBrnazprávaotom,žetendenvPrazedošloke státnímupřevratua vyhlášení sa‐mostatného československého státu, a propuklo všeo‐becnénadšení.258Následujícíden29.října1918přijelstarostaAntonín

Adámek v ranních hodinách vlakem na nádraží v Pří‐voze, odkud se vypravil přes Moravskou Ostravu, kdev té době již viselo několik málo praporů oslavujícíchvzniknovéhostátu,doHrabové.Ihnedzavolalobecníhosluhu hrobníka Františka Řehu a napsal na lístek pře‐vratnou obecní vyhlášku ve znění: „Občané Hrabovští!OznamujiVám radostnouzvěst,žeRakouskopadloabylvyhlášensamostatnýsvobodný československýstát.VládyseujalNárodnívýborvPrazeavydalprvnízákon:Všech‐nyzákonyzůstávajívplatnosti.Válkajeskončena!AťžijeNárodníčsl.republika!“259ObecnísluhaŘehanejprvenechtěl tétoudálostiuvě‐

řit, a proto se starosty ještě jednou zeptal, zda je topravda. Po ujištěnímu starosta Adámek odvětil, žemá

258Tamtéž,pag.196.Srov.STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.13–15.259 AMO, fondArchiv obceHrabová, inv. č. 20a, pag. 196–197. Srov. BAR‐CUCH,A.:Hrabová,s.77;STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.13;BARCUCH,A. –ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí, s.20;ORKÁČOVÁ,M.:Ohrabovskýchobec‐ních kronikách. In: SLEPIČKA, M. (ed.):Historie obceHrabová.Dějiny, pa‐mátkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.350.

113

do bubnu „mlátit“ co nejvíce, aby všichni lidé tuto pře‐vratnou novinu slyšeli. František Řeha bubnoval a četlvyhláškumnohokrát.NaZávodí,kdepředzávodnímhos‐tincem visely černočervené plakáty s heslem německéarmádyvprvnísvětovéválce,„GottstrafeEngland“(Bo‐že ztrestejAnglii),260 si dle všehodal na čtení vyhláškyohlašující vznik nového československého státu záležetmnohem více. Poté, co však obešel celý horní (jižní)konecobceaZávodí,ztratilvlivemzvýšenénámahyhlas,tudížnaŽižkovjižposlalsvéhosyna.261V Hrabové tato zpráva zaznamenala velký ohlas. Ze

záznamů v nejstarší hrabovské pamětní knize vyplývá,že především starší lidé přijali tuto zprávu s exis‐tenčními obavami. Především se obávali vojska, bez‐prostředně se jich týkalomaďarské vojsko vMoravskéOstravě, též se obávali o dostatečné zásobování přeszimu. Nicméněmezimládeží tato zpráva vzbudila oka‐mžitývýbuchnadšení.Okamžitěbylyskupoványslovan‐ské trikolóry a děti je vzápětí roznášeli po návsi, tj. vestředuobcemezifarouahostincemULípy,ipodomech.V odpoledních hodinách 29. října 1918 se do Hrabovédostalyprvní tištěnévyhlášky aproklamaceNárodníhovýboruvPraze,ježsynovéobecníhosluhyArnoštaVla‐dislavŘehovihnedvylepili.262Ještě týž den29. října večer uspořádalamládežprů‐

vodzaúčasti školníkapelyaodstranila zobcevšechnysymboly Rakouska‐Uherska („černožluté orly s trafik

260Tamtéž,s.360.261AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.197.Srov.BARCUCH,A.:Hrabová,s.77;BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.20;ORKÁČOVÁ,M.:Ohrabovskýchobecníchkronikách,s.350.262AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.197.Srov.BARCUCH,A.:Hrabová,s.77;BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.21;STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.16;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.23.

114

a podobně“). Další den již byli ozdobeni trikolóramii dělníci z vítkovických železáren. Třetího dne večer,tj.patrně31.října1918,uspořádalyvšechnyhrabovskéspolky velký průvod obcí s nesenými světly, v němžhrála školní kapela složená z 12–15letých hochů, kteréučil farář Josef Řezáč. Průvod byl zakončen v hostinciU Lípy, kde byli přítomni zástupci obce a všech poli‐tických stran, kteří mezi zpěvem slovanských i jinýchpísní pronášeli ve svornosti nadšené projevy. Na konciakce byl vzdán hold novému československému státuazahránanárodnípíseňKdedomovmůj.263

263AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.198.Srov.BARCUCH,A.:Hrabová,s.77;STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.16;BARCUCH,A.–ROH‐LOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.21.

115

Hrabovápovznikunovérepublikydoprvníchkomunálníchvoleb

včervnu1919

Povyhlášenísamostatnéhočeskoslovenskéhostátusepo celých českých zemích konaly oslavné tábory lidujakožto manifestace národního uvědomění a veřejnévyjádření souhlasu s konáním čelních českých politiků.Takovýtáborliduse10.listopadu1918,denpředuzav‐řením příměří s Německem a faktickým koncem prvnísvětovéválky,konal i v sídleokresuMoravskéOstravě,kdesehozúčastnilispolečněčlenovévšechhrabovskýchspolků; tábor lidu podpořilo svou účastí asi 120 tisícobčanů.264Někdyvdruhépolovinělistopaduroku1918přijeldo

Hrabové na návštěvu jako vůbec první zministrů novévládyČeskoslovenskérepublikyministrveřejnýchpracía člen agrární strany František Staněk, jenž přijal poz‐vání hrabovského starosty Antonína Adámka. StaněknavštívilMoravskouOstravu,kdesesnažilurovnathor‐nickou stávku, a poté zamířil do Hrabové, kde jej předtzv. Starou školou uvítali starosta obce, řídící učitelobecné školy František Bartoník a školou povinné děti.Následně zahrála hymnu žákovská kapela a ministrStaněkodjelkřeceOstravicinaprohlídkubřehů.Zavázalse k provedení částečné regulace řeky, neboť Ostra‐vice vzdálená od nejbližšího hrabovského domu asi jen200metrůohrožovalapřipovodníchnejenobyvatele,ale

264AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.245.

116

idůležitouokresnísilnicizMoravskéOstravydoMístkuvedoucíHrabovou.265Dne24.listopaduroku1918sekonaloprvnízasedání

hrabovského obecního výboru po vzniku Českosloven‐ské republiky. Starosta Adámek přivítal všechny pří‐tomné členy výboru jakožto zástupce obce v nové de‐mokratické republice a připomněl, že až do novýchkomunálníchvolebzůstáváfungováníhrabovskéobecnísamosprávy neměnné, v obci totiž nepůsobil žádný za‐stupiteljinénárodnostiaHrabovábylaažnaněkolikně‐meckých rodin česky hovořící a smýšlející obcí. ObecnívýborseusnesltlumočitnovéČeskoslovenskérepublicenaprostouoddanostazaslatsvůjpozdravdoPrahyvláděKarlaKramáře.266Na témže zasedání obecního výboru byla v Hrabové

rovněžpoprvézřízenafunkceobecníhotajemníkapeču‐jícího o výkon státní správy.267 Veskrze pozitivní věcíbylo, že hrabovskému obecnímu výboru dala v té doběvědětAgrárníbanka,ženeuskutečnilaosmourakousko‐uherskou válečnou půjčku, protože obec nedodala pot‐řebnépodklady,cožuchrániloHrabovouodzbytečnéhopoválečnéhozadlužení.268Nadalšímjednáníobecníhovýboru,kteréseuskuteč‐

nilo ještě před Vánocemi 22. prosince 1918, byl vzpo‐menutneocenitelnývýznamosobnostiprezidentaOsvo‐boditeleTomášeGarrigueMasaryka,kterýse„dojásajícírepubliky“ triumfálně navrátil o den dříve.269 Následněstarosta Antonín Adámek navrhl jmenovat čestnými

265Tamtéž.Srov.BARCUCH,A.:Hrabová,s.77.266AMO,fondArchivobceHrabová, inv.č.2,pag.374;Srov.BARCUCH,A.:Hrabová,s.77–78;BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.21.267AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.374.268Tamtéž,pag.375.269Tamtéž,pag.376.

117

občanyHrabovéprezidentaTomášeGarrigueMasaryka,premiéraKarlaKramáře,ministraveřejnýchpracíFran‐tiška Staňka, ministra národní obrany Václava KlofáčeačeskéhonárodníhospisovateleAloiseJiráska,cožbyloobecnímvýboremihnedbezdebatyjednomyslněodsou‐hlaseno.270Rovněž bylo připomenuto, že předseda Revolučního

národního shromáždění ČSR František Tomášek byl jižjmenovánčestnýmobčanemHrabovédřívejakotehdejšíposlanec říšské rady veVídni. StarostaAdámekbyl po‐věřennovýmčestnýmobčanůmobceoznámit toto jme‐nování.271V únoru 1919 byloministerstvo veřejných prací po‐

žádáno o provedení regulace řeky Ostravicemezi Hra‐bovouaVratimovemnasvůjnáklad.272Devátéhobřezna1919 proběhla v sále hostince U Lípy oslava návratuhrabovských příslušníků československých legií, kteříbojovalivzahraničívposledníchletechválkyjižjakore‐gulérní československá armáda, jež přispěla k uznáníČeskoslovenskavítěznýmistátyDohody.Naoslavěpřed‐nášelimj.navrátivšísehrabovštípříslušnícilegií.273Někdyvprvníchměsícíchroku1919bylavHrabové

umístěna setnina československého vojska se dvěmahorskými děly hlídající lávku do Vratimova – přechodna sporné území Těšínska, o nějž se vedly pře s Pol‐skem, a sklad munice umístěný v márnici na zdejšímhřbitově.274Dne1.května1919seuskutečniltáborlidu,

270Tamtéž,pag.376.Srov.BARCUCH,A.:Hrabová,s.78.271AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.376.272Tamtéž,pag.378.273RozhodněvšaknekapitáničeskoslovenskýchlegiívRuskuFrantišekLa‐ník a Karel Pustka, kteří se vté době nacházeli na dálném východě, srov.AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.245.274BARCUCH,A.:Hrabová,s.78.

118

všelidové shromáždění oslavující Československou re‐publiku, přímo v Hrabové „s návštěvou jako nikdy do‐sud“.275 O tři dny později se v obci přítomná posádka256. horského dělostřeleckého pluku zúčastnila společ‐něsněkolika stovkamiobčanůslavnostnívýsadbyLípysvobodyzasazenénaprotihostinceULípy,kteráalebo‐hužel za krátkou dobu uschla a nová již nebyla zasa‐zena.276Hrabovskýobecnívýborvzešlýzpředválečnýchvoleb

25. lednaroku1914sesešelnasvémposlednímjednánípředprvnímikomunálnímivolbamidlevšeobecného,rov‐ného a přímého volebního práva Československé repu‐bliky dne14. června1919,277 kdepřítomní a především

275Tamtéž.276AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.245.277AMO,fondArchivobceHrabová, inv.č.2,pag.256,388;AMO,fondAr‐chivobceHrabová,kart.9,inv.č.63;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.23.

20. SlavnostnívýsadbaLípysvobody,4.května1919

119

starosta Adámek připomněli všechna pohnutá válečnáléta a těžkosti, které musel obecní výbor řešit.278 HneddalšídensepocelýchČechách,naMoravěačástiSlezskakonalykomunálnívolby. Do hrabovského obecního zastupitelstva kandidovaly

pouzedvěpolitické strany, a toČeskoslovenská sociálnědemokratická stranadělnickáa koalicenazvanáSpojenéobčanskéstrany,přičemžsvoudalšíkandidaturuprosvévyčerpání a odlišné politické názory od většiny Hrabo‐vanů odmítl dosavadní starosta Antonín Adámek.279 Dozastupitelstva bylo na čtyřleté funkční období zvoleno23kandidátů sociálnídemokracie a sedmkandidátůob‐čanskýchstran;vzastupitelstvuzasedlo13domkářů,pětrolníků,pětdělníků,dvaživnostníciajedenučitel.280Následně byl na hrabovské komunální volby podán

rekurs (zneplatňující opravný prostředek), což odložiloustavující zasedání nového zastupitelstva, tudíž dosa‐vadnístarostaAntonínAdámekještěpředjehokonánímrezignoval na funkci starosty a složil starostenskýúřaddorukoutřetíhoradníhoFrantiškaKaloče.281

278AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.2,pag.388–389.Srov.BARCUCH,A.:Hrabová, s. 78; STANĚK, R.:První světová válka, s. 16; BARCUCH, A. –ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.21.279AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20b;AMO,fondArchivobceHra‐bová,inv.č.20a,pag.245–247.Srov.STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.17–18; BARCUCH, A.:Hrabová, s. 81–82; BARCUCH, A. – ROHLOVÁ, E.: Sedmstoletí,s.21.280 AMO, fondArchiv obceHrabová, inv. č. 20a, pag. 245–247. Srov. BAR‐CUCH,A.:Hrabová, s. 81; STANĚK,R.:První světová válka, s. 17–18; BAR‐CUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.21.281AMO,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.247.Srov.STANĚK,R.:Prvnísvětováválka,s.18.

120

Po zamítnutí rekursu se 5. října roku 1919 konaloustavující zasedání nového zastupitelstva, které novýmstarostouzvolilosociálníhodemokratadomkářezč.p.190Vincence Žáčka. Prvním náměstkem starosty se stal je‐řábník Ludvík Duhan, druhým domkář Inocenc Černík.Dále bylo zvolenodalších sedm řadových radních deseti‐členné rady obce. Na dalším jednání obecního výboru19. října téhož roku se ustavily početné komise a rady –šestičlenná školní rada, hospodářská rada a finanční,stavební a technická, bytová, zdravotní, letopisecká,chudinská, kostelní a odhadní komise. Funkci tajemníkavykonávalBohdanŽáček.282

282AMO, fondArchivobceHrabová, inv.č.2,pag.390–393;AMO,fondAr‐chivobceHrabová,inv.č.20a,pag.247;BARCUCH,A.:Hrabová,s.82.

21. Hrabovský starosta VincencŽáček,1919–1920

121

Epilog–kposlednímuhrabovskémustoletí

Za posledních 100 let se v životě Hrabové událomnohodůležitých událostí. Především je nutno zdůraz‐nit,žesezpůvodněchudézemědělsképříměstskéobcestal poměrně bohatý a hustě zalidněnýměstský obvod,součáststatutárníhoměstaOstravysčetnýmiprůmyslo‐výmipodnikyahustouautomobilovoudopravou.Místníobčanémohou zároveň využítmnoha služeb a účastnitsečastýchkulturníchasportovníchaktivit.ObdobíprvníČeskoslovenské republiky sevpřípadě

Hrabové zdařile vyrovnalo s negativními dopady prvnísvětové války a znamenalo dobu rozkvětu obce, ať jižv otázce výstavby či modernizace, tak v rámci bohatéspolkovéakulturníčinnosti.283DleúdajůdostupnýchzesčítánílidužilovHrabovéroku1921celkem2277oby‐vatel (593 rodin v 225 domech), v roce 1930 se tentopočetzvýšilna2740(725rodinv334domech)aprorok1940dokoncena3238obyvatel,cožznačí,žepočetnověvystavěnýchdomůrostlaobecsevobdobíprvnírepub‐likykontrolovaněrozvíjela.284VHrabovézveřejnýchbudovexistovalaobecnáškola

umístěnásevedvoubudovách,četnickástanice,budovařímskokatolické fary, dřevěný kostel sv. Kateřiny Ale‐xandrijskéapoštovníúřad,vněmžbylavčervenci1929

283 KHrabové v období první Československé republiky podrobně BAR‐CUCH,A.:Hrabová,s.77–115.ObecnácharakteristikaČSRpřehledněnapř.vBARTOŠ, J.–TRAPL,M.:Československo1918–1938.Olomouc2001,s.7–40.284BARCUCH,A.:Hrabová,s.78;SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.434.

122

zřízenatelefonníatelegrafnístanice.Patrněnejvětšído‐padnamístníobyvatelemělaelektrifikace.Tasevobcipřipravovalajižodroku1919,avšakvlivemvelkéfinan‐ční náročnosti došlo ke konečnému efektivnímu zpro‐vozněníelektrickésítěvčetněsloupůveřejnéhoosvětle‐nívHrabovéažvprosinciroku1931.285VHrabové takéběhemdvacátýcha třicátých letpro‐

bíhala meliorace na pozemcích po bývalých rybnících,objevilysesnahyoregulaciřekyOstraviceaovýstavbunejprve dřevěného a poté i železobetonového mostupřesřekuOstravicisměremnaVratimov–tenbylvlivemmnohaprůtahůzprovozněnaž10.říjnaroku1942.Charakteristickýmrysemtzv.prvnírepublikybylibo‐

hatýspolkovýživot,coždokládáipřípadHrabové,vnížběhem necelých 20 let vzniklo minimálně 19 novýchspolků, přičemž řada starších pokračovala ve své chvá‐lyhodné činnosti již z období před první světovou vál‐kou.286 Z nově založených spolků měly patrně největšídosah spolek pěstitelů králíků a drobného zvířectva(zal.1924),včelařskýspolek,českýrybářskýklub,českýatletickýafotbalovýklub(zal.1929)čijednotačeskoslo‐venského orla (zal. 1935).287 Jistou renesanci zažívalyitradičníspolkysvelkýmipočtyčlenů.Místníhasičiprosvéstrojeaaktivityvroce1924vybudovalinovouzdě‐nou hasičskou zbrojnici, jež po několikamodernizacíchslouží svémuúčeludodnes.288ČlenovéSokolazasepro‐váděli nejen četná veřejná cvičení, ale i divadelní před‐stavení,tanečnívečeryčipřednášky.289

285BARCUCH,A.:Hrabová,s.78–80,88–89;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.24.286Srov.SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.441–442.287Tamtéž.288PŘENDÍK,P.–SLEPIČKA,M.–BARCUCH,A.:Zespolkovéhoživota,s.285;SLEPIČKA,M.:Památkovéobjekty,s.221289PŘENDÍK,P.–SLEPIČKA,M.–BARCUCH,A.:Zespolkovéhoživota,s.289.

123

Cosetýčepolitickéhoživota,vmeziválečnémobdobíovládali místní politiku členové Československé sociál‐nědemokratické stranydělnické, kteří vyhráli volby vevšech konaných komunálních volbách, z jejichž středuvzešli starostové Vincenc Žáček (1919–1920), LudvíkDuhan(1920–1931),AntonínRokůsek(1931–1934),Jo‐sefVojtovič(1934)aKarelBalušek(1934–1941);mimotosenařízeníobcepodíleliagrárníci,lidovci,komunisté,národnísocialisté,národnídemokratéadalší.290KonecpoklidnéhoživotavHrabovépřišelvroce1938

kvůli rozpínavosti a agresivitě nacistického Německa. Již1. května1938sepokojnémanifestacenaobranuČesko‐slovenské republiky v Moravské Ostravě zúčastnilo přes300 Hrabovanů,291 ve dnech 20.–21. května 1938 bylovčástečnémobilizaciprotiNěmeckupovolánopřes20hra‐bovskýchbranců.292Dne 15. března 1939 došlo k obsazení republiky

i Hrabové pochodujícími vojsky německé armády, čímžskončiloobdobírozkvětuobce,kterádokoncerozhodnu‐tímnacistickésprávyztratilapovytvořeníVelkéOstravyk 1. červenci 1941 a svou samostatnost. Přesto všakvletech1939–1942došlokvybudováníúřednickéaděl‐nickékolonieŠídlovecurčenéprozaměstnancevítkovic‐kých železáren. Je jasné, že probíhající druhá světováválka, ačkoli se těžké boje až na konec války odehráva‐ly daleko od Hrabové, zasáhla místní obyvatelstvo. Tosemuselovypořádat sezavedenímpřídělovéhosystému

290 BARCUCH, A.:Hrabová, s. 81–88; SLEPIČKA,M. (ed.):Historie, s. 432–433;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.24;BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.21–23.291AMO,fondObvodnínárodnívýborOstrava‐Hrabová,inv.č.1,pag.8–9.292 Tamtéž, pag. 9; GROMNICA, J.: Hrabová vletech 1938–1945.In:SLEPIČKA,M. (ed.):Historie obceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.116.

124

v zásobování podobně jako za první světové války i s li-kvidací všech politických stran a mnohých zájmových sdružení; jedinou povolenou politickou organizací se stalo Národní souručenství, do něhož vstoupilo 945 Hra-bovanů, tedy drtivá většina místních mužů v aktivním věku.293

Během německé okupace byly zakázány spolky Orel a Sokol (1941). Právě členové hrabovského Sokola se vy-znamenali v rámci odbojové organizace Obrana národa, za což zaplatili životem v koncentračním táboře Maut-hausen. V rámci tzv. druhého odboje proti nacistické- mu Německu působili i další Hrabované, mimo Obranu národa také v odbojové organizaci Komunistické strany Československa či v rámci partyzánské skupiny „Záře“ i jinde.294 Řada z nich za to zaplatila životem.

Celou Hrabovou osvobozovala 1. května 1945 od ran-ních po večerní hodiny Rudá armáda, přičemž při osvo-bozovacích bojích došlo kolem půl druhé odpoledne k zhroucení tzv. vratimovského mostu, u něhož během bojů zahynuli místní občané – partyzáni – Miroslav Gaj-došek a Jaroslav Vavruška.295 Při osvobozovacích bojích v Hrabové padlo více než 18 sovětských a 30 německých 293 GROMNICA, J.: Hrabová, s. 117–120; SLEPIČKA, M.: Kostel, s. 25; BAR-CUCH, A. – ROHLOVÁ, E.: Sedmstoletí, s. 38–39. Ke kolonii Šídlovec nejno-věji SEĎA, R.: KolonieŠídlovec. In: SLEPIČKA, M. (ed.): HistorieobceHrabová.Dějiny, památky aosobnostiHrabové od 13. století po současnost. Ostrava 2017, s. 195–216; SEĎA, R.: Šídlovec. In: JEMELKA, M. (ed.): Ostravskéděl‐nickékolonieIII.ZávodníkolonieVítkovickýchželezárenadalšíchprůmyslo‐výchpodniků. Ostrava 2015, s. 25–65. 294 GROMNICA, J.: Hrabová, s. 120–121. Přehled hrabovských účastníků protinacistického odboje viz SLEPIČKA, M. (ed.): Historie, s. 452–453. K vězněným, perzekvovaným a padlým Hrabovanům během druhé světové války více viz tamtéž, s. 448–451 a SLAVÍK, V. – SLEPIČKA, M. – SLÍVA, M.: Hrabovávobdobídruhésvětovéválky.Faktaavzpomínky. Ostrava-Hrabová 2015, s. 2–7. 295 Miroslav Gajdošek a Jaroslav Vavruška.

125

vojákůa alespoň šest známýchmístníchobčanů,296při‐čemžsovětštívojácizůstalivobcipřítomniaždosrpna1945.297

Hrabovápodruhésvětovéválce

PoosvobozeníprošlaHrabovásložitýmsprávnímvý‐vojem.Ažnakrátkouepizodutrvánímístníhonárodníhovýboruvkvětnuažčervenci1945zůstalaHrabovásou‐částíměstaOstravyaždoroku1957,kdysenatřirokyosamostatnila. V roce 1960 byla Hrabová znovu trvalepřipojenakOstravě.298Ponástupukomunistickéstranykmocivúnoru1948

se změněná realitadotkla i řadyobčanůHrabové, kteříbyli různě perzekvováni a vězněni.299 V rámci komu‐nistických politických procesů bylo odsouzeno 12 Hra‐bovanů,znichžstatkářOtakarLyčkaobdrželtrest25letodnětí svobody a např. prostí zaměstnanci Karel Te‐linger, Miroslav Laryš a Jaroslav Stárek skončili v ura‐novém dole Jáchymov. Nejhůře dopadl hrabovský ob‐čanautomechanikJanBuchalpřipravujícíozbrojenýbojproti komunistickému režimu, který byl začleněn dokomunistickéhomonstrprocesusdr.MiladouHorákovoua posloužil jako vítaný „důkaz“ její protistátní činnosti.

296MiroslavGajdošek,JaroslavVavruška,ArnoštKlíž,ZděněkKuča,AntonínPajorekaJosefVašut.297 SLEPIČKA, M.: Kostel, s. 25; GROMNICA, J.:Hrabová, s.122, 126–127;SLAVÍK,V.–SLEPIČKA,M.–SLÍVA,M.:Hrabová, s.3,8–14,20–21,57–59;SLEPIČKA,M.:Památníknahřbitověsebudeopravovat.In:Hrabovskélisty,2018,4,s.17.298SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.432.299 Přehled vězněných a popravených Hrabovanů vletech 1948–1989 viztamtéž,s.454.

126

Jan Buchal byl odsouzen k trestu smrti a popraven 27. června 1950.300

Rovněž místní zemědělci byli poté, co v květnu 1951 úředně zaregistrovali místní Jednotné zemědělské druž-stvo, nuceni ke vstupu do tohoto družstva pod různými pohrůžkami, včetně vystěhování či případného odsou-zení. Do konce padesátých let 20. století ale byli všichni místní zemědělci přinuceni do JZD vstoupit; celkem hos-podařili s 412 hektary zemědělské půdy. V roce 1979 by-lo hrabovské JZD, i po předchozím včlenění do JZD Hra-bová družstvo Výškovice roku 1973, sloučeno s JZD Odra Krmelín a zaniklo.301

I v období komunistické nesvobody se ale Hrabová stavebně rozvíjela, především v roce 1949 byly dokon-čeny funkcionalistické tzv. dvouletkové domy na tzv. no-vém Šídlovci, mimo to byly na Šídlovci vybudovány jesle, zdravotní středisko, škola (1957), školka a četné garáže. Bohužel však byl roku 1975 zbourán mlýn existující v Hrabové již minimálně od roku 1499.302

Dopravní obslužnost Hrabové mimo autobusů zajiš-ťovala i tramvajová linka vedoucí po trati v místech dnešní ulice Domovská. Provoz na ní začal 24. října 1948 a obsluhovaly ji mj. parní motorové vozy „Komárek“. Provoz na tramvajové trati vedoucí do Hrabové skončil 29. srpna roku 1975.303

300 Tamtéž, SLEPIČKA, M.: Dalšívýznamníhrabovštírodáci, s. 329–330; SEĎA, R.: Hrabová po 2. světové válce vletech 1945–1989. In: SLEPIČKA, M. (ed.): HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13. stoletíposoučasnost. Ostrava 2017, s. 133–135. 301 AMO, fond Jednotné zemědělské družstvo Hrabová, inv. č. 1; SEĎA, R.: Hrabová, s. 135–136. 302 Tamtéž, s. 136–142. 303 DVOŘÁK, J.: HistorieměstskéhromadnédopravyvHrabové. In: SLEPIČKA, M. (ed.): HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.století

127

Hrabová se v letech 1960–1971 stala součástíměst‐skéhoobvoduOstrava‐Zábřehaposlézev letech1971–1990 součástíměstského obvodu Ostrava 3,304 v rámcinichžbylajakožtojejichokrajováamálolidnatásoučástsoustavně přehlížena. Nic na tom nezměnila ani same‐tová revoluce v listopadu roku 1989 a návštěva prezi‐denta Václava Havla na místním hřbitově, neboť Hra‐bová zůstala součástí obvodu Ostrava 3, což dokládásnahaozřízenískládkydomovníhoodpadunajihuHra‐bové v prostoru bývalých rybníků; naštěstí pro občanyHrabovévšak tento záměr i díkyprotestnípetici (1308občanů)vkvětnu1990zamítlaRadaObvodníhonárod‐níhovýboruOstrava3.305Později v létě 1990 se začalo debatovat o směřování

městaOstravyak tétodiskuzisepřidala iHrabová, jejížobčané vyjádřili přání stát se samosprávnýmměstskýmobvodem statutárního města Ostravy, o čemž bylo najednání Národního výboru města Ostravy 14. září 1990rozhodnuto.Pokomunálníchvolbáchseprvnímstarostouměstského obvodu Hrabová stal charismatický zaměst‐nanec Geologického průzkumu Ostrava Ing. BohumilRundt ze sdružení nezávislých občanských kandidátů.Bohumil Rundt obhájil nejen díky svým četným úspě‐chůmvmodernizaciobce starostenskýpost ještě třikrátvletech1994,1998a2002,kdysestalpředníosobnostímístní Občanské demokratické strany. Tento zkušenýazdvořilýpolitiknicméněvhrabovskékomunálnípolitice

po současnost. Ostrava 2017, s.238–239, 245. Kdějinám městské hromadnédopravyvHrabovépodrobněpouzetamtéž,s.237–253.304SLEPIČKA,M.(ed.):Historie,s.432.305ÚřadměstskéhoobvoduHrabová(dáleÚMObHrabová),Pamětníknihaobce Hrabové 1990–2006, pag. 14; SLEPIČKA, J.: Hrabová po roce 1989.In:SLEPIČKA,M. (ed.):Historie obceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.147.

128

působíaždosoučasnosti,vroce2015bylnucen jakožtostmelující nesporná osobnost opět po letech přijmoutvysokýpostvevedeníobce(místostarosta).306Devadesátá léta 20. století se nesla ve znamení mo‐

dernizace. V roce 1992 začalo vycházetmístní periodi‐kum–Hrabovskélisty,vevelkéčástiobvodubylavysta‐věna kanalizace a proběhla i plynofikace vesnické částiHrabové; mimo to začala výstavba četných rodinnýchdomů a tedy i počet obyvatel Hrabové začal pozvolnarůst.307V roce 1997 postihly Hrabovou podobně jako téměř

celouMoravumezi4.až8.červencemmohutnézáplavy.Hrabovouohrožovalanejen rozvodněná řekaOstravice,ale imístní potoky a vystoupivší spodní voda. StarostaRundt v úzké spolupráci s povodňovou komisí a míst‐nímihasičidokoncevyhlásilevakuacipodstatnýchčástíHrabové včetně sídliště Šídlovec, naštěstí však nedošlokprotrženípřehradyŠanceani ztrátámnaživotech.Fi‐nančníztrátyobčanůnanemovitémmajetkuvblízkostivodníchtokůvšakbylyznačné.308Téhož roku 1997 byl otevřen samoobslužný velko‐

obchod Makro vystavěný na polích v místní části Žiž‐kov,kterýsespolečněshypermarketemTESCO(otevřen2001) stal zárodkem moderní hrabovské průmyslovézónybudovanévletech2004–2007(celkem125hektarů)napozemcíchzaMísteckourychlostníkomunikací.309

306 SLEPIČKA, J.:Hrabová, s. 148,167;ŽIŽKA,P.: „OdtrženíodOstravy‐Jihubylasprávnácesta,“říkáBohumilRundt.In:Hrabovskélisty,2017,3,s.5.307 SLEPIČKA, J.:Hrabová, s. 149–154;BARCUCH,A. –ROHLOVÁ,E.:Sedmstoletí,s.52–53.308ÚMObHrabová,PamětníknihaobceHrabové1990–2006,pag.97;SLE‐PIČKA,J.:Hrabová,s.155,157.309Tamtéž,s.157–159;SLEPIČKA,M.:Kostel,s.28.

129

Dne2.dubna2002vbrzkýchranníchhodináchvyho‐řel místní dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské;díkyobětavýmdárcůma společnémuúsilí farnosti, bis‐kupství,památkovéhoústavuaměstskéhoobvodusejejvšak podařilo obnovit v původní dřevěné podobě.310Po dalších komunálních volbách, v nichž opět zvítězilaODS,sestalnovýmstarostouučitelmístnízákladníškolyMgr.RostislavNaď,pod jehožvedenímsekonaly četnéopravy ulic a především odtěžování hald v jižní částiHrabové. Potřebné investiceplynulypředevšímdohra‐bovskézákladníamateřskéškoly.311Je nutno konstatovat, že v letech 2014–2015 došlo

vrámcifungováníměstskéhoobvodukezměnám.Před‐něvzniklyčetnénezávisléobčanskéiniciativy,vobciza‐čalapůsobitnováobčanskásdruženíisoukroméinterne‐tové stránky (Hrabovské noviny,Hrabova.info) věnujícíse životu vHrabové.Vprosinci2015vystřídal starostuNadě, s nímžbyly spojoványdílčí nedostatky ve fungo‐vání samosprávy, nový starosta znalý podnikatel IgorTrávníček z Občanské demokratické strany, který sev dalších letech prostoupených přípravou četných no‐vých stavebních projektů opřel o zkušeného místosta‐rostu Ing. Bohumila Rundta i nového tajemníka úřadu,dlouholetého úspěšného starostu Štramberka, Ing. JanaSochu.312

310Tamtéž,s.65–81.311SLEPIČKA,J.:Hrabová,s.162–167.312Tamtéž,s.167–168.

130

Seznampramenů,literaturyavyobrazení

Archivníprameny

ArchivměstaOstravy(AMO)fondAloisAdamus

fondArchivobceHrabová

fondFarníúřadHrabová

fondFarníúřadMoravskáOstrava

fondJednotnézemědělskédružstvoHrabová

fondNárodníškolaOstrava‐Hrabová

fondObvodnínárodnívýborOstrava‐Hrabová

fondSbordobrovolnýchhasičůHrabová

MoravskýzemskýarchivvBrně(MZA)fondA12Aktašlechtická

fondD1Lánovérejstříky

fondD9Indikačnískici

fondG2Novásbírka

Národníarchiv(NA)fondMorava

fondRegistra

ŘímskokatolickáfarnostOstrava‐HrabováPamětníknihafarnostihrabovské1908–2004

SoukromýarchivpaníMarieRozehnalovéMateriály

131

ÚřadměstskéhoobvoduHrabová(ÚMObHrabová)PamětníknihaobceHrabové1990–2006

ZemskýarchivvOpavě(ZAO)fondArchivŽerotínsko‐Vrbenský

fondPolicejníředitelstvíMoravskáOstrava

fondSbírkarukopisů

fondVelkostatekFulnek

fondVelkostatekPaskov

ZemskýarchivvOpavě,pobočkaOlomouc(ZAO,pob.Ol.)fondArcibiskupskákonzistoř

fondArcibiskupstvíOlomouc

fondLennídvůrKroměříž

Edicepramenů

ADAMUS,A.:SbírkalistinkdějinámměstaMoravskéOstravy.Morav‐skáOstrava1929.

BOČEK, A. (ed.):Codexdiplomaticus et epistolarisMoraviae II. Olo‐mouc1839.

BRANDL, V. (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XII.Brünn1890.

LECHNER, K. (ed.): Die ältesten Belehnungs‐ und Lehensgerichts‐bücherdesBisthumsOlmütz.Belehnungsbücher.Brünn1902.

LECHNER, K. (ed.): Die ältesten Belehnungs‐ und Lehensgerichts‐bücherdesBisthumsOlmütz.LehensgerichtsbuchI.Brünn1902.

SLEPIČKA,M.–SLEPIČKA, J.:ZnejstaršíchpramenůkdějinámHra‐bovézlet1267–1781.In:SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost.Ostrava2017,s.398–425.

132

Literatura

ANONYM: Československé legie a vznik samostatného státu. Praha2011.

ANONYM: Dějiny stavby jubilejního chrámu Páně růžencové PannyMarievHrabůvce.Praha1910.

ANTONÍN,R.:Ostravastředověká.Poddanskéměstovpolitickémvý‐vojivrcholného středověku. In:PRZYBYLOVÁ,B. (red.):Ostrava.Po‐čátkyavývojstředověkéhoměsta.Ostrava2017,s.16–27.

ANTONÍN,R.–ANTONÍNMALANÍKOVÁ,M.:Ostravavsítihospodář‐ských vztahů na moravsko‐slezském pomezí. In: PRZYBYLOVÁ, B.(red.):Ostrava.Počátky a vývoj středověkéhoměsta. Ostrava 2017,s. 74–79.

BALETKA,T.:„NatřetípakstraněProskoviceaHrabová“.Konecjed‐nohomýtuanovýpohlednastavseverovýchodníMoravyve13.sto‐letí.In:VlastivědnýsborníkokresuNovýJičín51,1997,s.4–15.

BARCUCH, A.:Hrabová v éřeprvní republiky (1918–1938). In: SLE‐PIČKA,M. (ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.77–115.

BARCUCH,A.–ROHLOVÁ,E.:SedmstoletíobceHrabová1297–1997.Ostrava1997.

BARTOŠ,J.–TRAPL,M.:Československo1918–1938.Olomouc2001.

DVOŘÁK, J.: Historie městské hromadné dopravy v Hrabové.In: SLEPIČKA, M. (ed.): Historie obce Hrabová. Dějiny, památkya osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. Ostrava 2017,s. 237–253.

EFMERTOVÁ,M.C.:Českézeměvletech1848–1918.Praha1998.

EMMERT,F.:TGM.Praha2014.

GROMNICA, J.:Hrabováv letech1938–1945. In:SLEPIČKA,M.(ed.):Historie obce Hrabová. Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od13. stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.116–129.

GURKOVÁ,J.:1.světováválka1914–1918.VzpomínkakestémuvýročíukončeníVelkéválky.Studénka[2017].

HOSÁK,L.:HistorickýmístopiszeměMoravskoslezské.Praha20042.

HOSÁK,L.:Ostravaajejíokolívhusitskémrevolučnímhnutíazajehodoznívánídopočátku16. století. In:Ostrava3.PříspěvkykdějinámasoučasnostiOstravyaOstravska,1966,s.41–87.

133

HURT,R.:DějinyrybníkářstvínaMoravěaveSlezsku.1.díl.Ostrava1960.

HUTEČKA, J.:Mužiprotiohni.Motivace,morálkaamužnost českýchvojákůVelkéválky1914–1918.Praha2016.

JANIŠ, D.: Hrad aměsto Rožnov v časech středověku. Rožnov podRadhoštěm2011.

JANIŠ,D.:RozsahújezduFrankazHückeswagenuastatkyolomouc‐kéhobiskupstvína severovýchodníMoravě. In:GALUŠKA, L. –KOU‐ŘIL, P. – MITÁČEK, J. (eds.): VýchodníMorava v 10. až 14. století.Brno2008,s.195–203.

KÁRNÍK,Z.:Českézeměvéřeprvnírepubliky.Vznik,budováníazlatálétarepubliky1918–1929.Praha20173.

KÁRNÍK,Z.:IdeapodunajskémonarchieapoměrčeskýchpolitickýchstrankNěmecké říši. In: První světová válka a vztahymezi Čechy,SlovákyaNěmci,2000,s.13–36.

KLADIWA, P.: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska1850–1914.DílI,vývojlegislativy.Ostrava2007.

KLADIWA,P.–POKLUDOVÁ,A.:HansKudlich(1823–1917).Cestaži‐votaamýtu.Ostrava2012.

KUČERA, R. (ed.):Muži října 1918. Osudy aktérů vzniku Republikyčeskoslovenské.Praha2011.

KVAČEK,R.:Prvnísvětováválkaačeskáotázka.Praha20132.

LIŠKA,V.:TomášGarrigueMasaryk.Známýineznámý.Praha2017.

MÁLKOVÁ, I.: Hrabovský básník Vilém Závada. In: SLEPIČKA, M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.312–323.

MICHL,J.:LegionářiaČeskoslovenskoPraha2009.

MOJŽÍŠ,M.(ed.):Československélegie1914–1920.KatalogkvýstavámČeskoslovenskéobcelegionářské.Praha2017.

MORAVEC,Z.–ZEZULA,M.:ÚzemíOstravyvdoběnepsanéminulostianaprahustředověku.In:PRZYBYLOVÁ,B.akol.:Ostrava.Historie/kultura/lidé.Ostrava2013,s.13–30.

NEDOROST, L.: Češi v 1. světové válce. 1. díl.Mým národům. Praha2006.

134

ORKÁČOVÁ,M.:Ohrabovskýchobecníchkronikách.In:SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13. stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.346–360.

PACNER,K.:OsudovéokamžikyČeskoslovenska.Praha1997.

POKLUDOVÁ,A.:Sviadnovvletech1848–1918.In:ADAMEC,T.akol.:Sviadnov.Sviadnov2017,s.31–80.

PRZYBYLOVÁ,B.:Českoslovenští legionáři.RodáciaobčanéOstravy.Šenov2002.

PŘENDÍK, P. – SLEPIČKA,M. – BARCUCH, A.: Ze spolkového životaHrabové. In: SLEPIČKA,M. (ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,pa‐mátky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. Ostrava2017,s.283–311.

PSÍK,R.:1267závěťBrunazeSchauenburku,olomouckéhobiskupa.In: PRZYBYLOVÁ, B. (red.): Ostrava. Počátky a vývoj středověkéhoměsta.Ostrava2017,s.9–15.

RADIMSKÝ,J.:Berňováregistramoravskázprvnípoloviny16.století.In:ČasopisMaticemoravské76,1957,s.288–383.

RAPPORT,M.:Evropadevatenáctéhostoletí.Praha2011.

ROHLOVÁ,E.:StředověkáOstrava,1267–1437. In: PRZYBYLOVÁ,B.akol.:Ostrava.Historie/kultura/lidé.Ostrava2013,s.31–50.

ROIK, J. – MAKOWSKI, M.: Sága rodu Saint‐Genois d’Aneaucourt –pánůnaJaworzu.Jaworze2011.

ROSOVÁ,R.:DřevěnékostelySlezskaaseverovýchodníMoravy.Ostra‐va2014.

ROSOVÁ, R. – STRAKOŠ,M.: Jak fénix z popela…Historie a obnovapamátného dřevěného kostela sv. Kateřiny v Ostravě‐Hrabové.In:Ostrava29.SborníkpříspěvkůkdějinámasoučasnostiOstravyaOstravska,2015,s.293–317.

SAHEB,J.:DějinyPaskova.Paskov2017.

SAHEB,J.:Hrabovásoučástípaskovskéhopanstvívletech1538–1850.In: SLEPIČKA, M. (ed.): Historie obce Hrabová. Dějiny, památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.28–62.

SAHEB,J.:Kauzaobleženípaskovskétvrzevroce1484.BenešaDobešČernohorští zBoskovic v zápaseo lenní statekPaskov. In: Těšínsko60,2017,s.1–14.

135

SAHEB,J.–MÜLLER,K.:GaleriedržitelůPaskova.Paskov2015.

SEĎA, R.: Hrabová po 2. světové válce v letech 1945–1989.In: SLEPIČKA, M. (ed.): Historie obce Hrabová. Dějiny, památkya osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. Ostrava 2017,s. 130–146.

SEĎA, R.:Hrabovápoustanoveníobecní samosprávydo roku1918.In: SLEPIČKA, M. (ed.): Historie obce Hrabová. Dějiny, památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.63–76.

SEĎA,R.:KolonieŠídlovec.In:SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHra‐bová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13. stoletípo součas‐nost.Ostrava2017,s.195–216.

SEĎA,R.:Šídlovec.In:JEMELKA,M.(ed.):OstravskédělnickékolonieIII. Závodní kolonie Vítkovických železáren a dalších průmyslovýchpodniků.Ostrava2015,s.25–65.

SLAVÍK,V.–SLEPIČKA,M.–SLÍVA,M.:Hrabovávobdobídruhésvě‐tovéválky.Faktaavzpomínky.Ostrava‐Hrabová2015.

SLEPIČKA,J.:Hrabováporoce1989.In:SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.147–171.

SLEPIČKA,J.:MístníjménavHrabové.In:SLEPIČKA,M.(ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.361–397.

SLEPIČKA,M.:Dalšívýznamníhrabovštírodáciaosobnosti. In:SLE‐PIČKA,M. (ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.324–339.

SLEPIČKA,M.:Khistoriiadřevěnélidovéarchitektuřekostelasv.Ka‐teřinyAlexandrijské. In:SLEPIČKA,M. (ed.): In:SLEPIČKA,M. (ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.172–194.

SLEPIČKA,M.:KostelsvatéKateřinyAlexandrijskévOstravě‐Hrabové.Ostrava2015.

SLEPIČKA, M.: Olšanský Petr. Úředník, legionář, účastník odboje.In:DOKOUPIL,L.(red.):BiografickýslovníkSlezskaaseverníMoravy.Ostrava2018(vtisku).

SLEPIČKA, M.: Památkové objekty a drobná sakrální architektura.In: SLEPIČKA, M. (ed.): Historie obce Hrabová. Dějiny, památky

136

a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. Ostrava 2017,s. 217–236.

SLEPIČKA, M.: Z nejstarších dějin Hrabové do roku 1538. In: SLE‐PIČKA,M. (ed.):HistorieobceHrabová.Dějiny,památkyaosobnostiHrabovéod13.stoletíposoučasnost.Ostrava2017,s.11–27.

SLEPIČKA,M.:ZpočátkůastředověkýchdějinobceHrabovádoroku1538.K750.výročíprvnízmínkyodnešnímměstskémobvodustatu‐tárníhoměstaOstravy. In: Vlastivědný věstníkmoravský 70, 2018,s. 33–39.

STIBOR,J.akol.DějinyKrmelína.Brušperk1997.

ŠEDIVÝ,I.:Češi,českézeměaVelkáválka1914–1918.Praha20142.

TENORA, J. – FOLTYNOVSKÝ, J.:Bl. Jan Sarkander. Jeho život,dobaablahoslavení.Olomouc1920.

VÁCHA,D.:Bratrstvo.VšedníadramatickédnyčeskoslovenskýchlegiívRusku1914–1918.Praha2015.

VINEN,R.:Evropadvacátéhostoletí.Praha2007.

WOLNY, G.: Kirchliche Topographie von Mähren, I. Abtheilung,OlmützerErzdiöcese,III.Band.Brünn1859.

ZOUHAR,J.:OMasarykovi.[Brno]2009.

Vysokoškolskékvalifikačnípráce,rukopisy

BARTONÍK,B.:Paskovsképanství.Brno1962.

SLEPIČKA,M.:Hrabovskýlazaretvletech1914−1915.Poster.Ostrav‐skáuniverzita,Filozofickáfakulta.Ostrava2016.

STANĚK,R.:PrvnísvětováválkaaprvnípoválečnálétavživotěobceHrabová. Bakalářská práce. UniverzitaPalackého vOlomouci, Filo‐zofickáfakulta.Olomouc2013.

ZELINOVÁ,V.:Kostelsv.KateřinyAlexandrijské–památkalidovéar‐chitektury a její obnova po destrukci požárem. Bakalářská práce.OstravskáuniverzitavOstravě,Filozofickáfakulta.Ostrava2012.

Dennítisk,informačnízpravodaje

OLŠANSKÝ, J.:VbitvěuZborovabojovali imužizHrabové. In:Hra‐bovskélisty,2017,6,s.19.

137

SLEPIČKA,M.:Památníknahřbitověsebudeopravovat. In:Hrabov‐skélisty,2018,4,s.17.

ŽIŽKA,P.:„OdtrženíodOstravy‐Jihubylasprávnácesta,“říkáBohumilRundt.In:Hrabovskélisty,2017,3,s.5.

Orálníhistorie

RozhovorspanemMUDr.JaroslavemOlšanským,Ostrava‐Hrabová,11.listopadu2017.

RozhovorspaníJaroslavouAdámkovou,Ostrava‐Hrabová,5.srpna2018.

Rozhovor s paní Marií Rozehnalovou, Ostrava‐Hrabová, 5. srpna2018.

Internetovéstránky

http://encyklopedie.brna.cz/home‐mmb/?acc=profil_osobnosti&lo‐‐ad=858.

http://ostrava‐hrabova.cz/assets/File.ashx?id_org=81220&id_dok‐‐umenty=7843.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14028125.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14043297.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14044297.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14059381.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14071024.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14073740.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14086411.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14086412.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14088633.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14091517.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14096072.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14100794.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14103029.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14108299.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14111982.

138

http://www.vuapraha.cz/soldier/14117918.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14122567.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14133941.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14300262.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14302728.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14305820.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14329993.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14331425.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14334211.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14366088.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14374416.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14374418.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14374506.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14380091.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14381010.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14381027.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14395917.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14406072.

http://www.vuapraha.cz/soldier/14415118.

https://www.hrabova.info/2014/10/29/duchovni‐spravci/.

https://www.hrabova.info/2014/12/25/frantisek‐malina‐valecny‐milnik/.

https://www.hrabova.info/2015/01/16/zverejneni‐lanovych‐rejst‐‐riku‐online/.

https://www.hrabova.info/2015/11/24/hrabovsti‐vojaci‐v‐prvni‐svetove‐valce/.

https://www.spektrumroznovska.cz/historici‐rozbili‐mytus‐o‐ro‐‐ku‐1267.

https://zlin.idnes.cz/roznov‐pod‐radhostem‐chybne‐vyroci‐zaloze‐‐ni‐f38‐/zlin‐zpravy.aspx?c=A170306_2310283_zlin‐zpravy_ras.

139

Seznamvyobrazení

předníobálka–VojenskýlékařMUDr.JosefAdámeknastoupenýpřednáčelníkem rakousko‐uherského generálního štábu Franzem Conra‐dem von Hötzendorfem – statutární město Ostrava, Archiv městaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.198.

zadníobálka–HrabováuMoravskéOstravy,třicátáléta20.století–soukromásbírkapaníMarieStárkové.

frontispis–VojácičeskoslovenskýchlegiívRuskuvzákopechuZboro‐vavlétě1917–https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Přísluš‐‐níci_7_roty_ve_Zborovských_zákopech.gif(29.5.2018).

1. Hrabovský dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské od jihový‐chodu,přelom19.a20.století–ÚřadměstskéhoobvoduHrabová.

2.BudovafaryaobecnéškolyvHrabovépřipouti,přelom19.a20.století–ÚřadměstskéhoobvoduHrabová.

3.HrabovskýstarostaAntonínAdámekvesvékancelářivdoměč.p.31v neděli odpoledne, 1914–1918 – statutární město Ostrava, ArchivměstaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.171.

4.ČlenovéSborudobrovolnýchhasičůvHrabovéstarajícíseolazaretprozraněnévojáky,1915– statutárníměstoOstrava,ArchivměstaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.175.

5.AntonínAdámek(vlevo)připozorovánívHrabové,kolempoloviny20.století–soukromásbírkapaníMarieRozehnalové.

6.AntonínAdámekna svačině vPetržalce,popolovině20. století –soukromásbírkapaníMarieRozehnalové.

7.Hrabovský farář Josef Řezáč,dvacátá léta20. století – soukromásbírkapaníMarieStárkové.

8.Vojenský lékařMUDr. JosefAdámekpřislužběvrakousko‐uherskéarmádě,1917–soukromásbírkapaníMarieRozehnalové.

9.Vojenský lékařMUDr. JosefAdámek (uprostřed) s vojákypřed če‐kárnou na nádraží, 1914–1918 – soukromá sbírka paní Marie Ro‐zehnalové.

10.MUDr.VojtěchBartoník,1935–statutárníměstoOstrava,ArchivměstaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.216.

11. Josef Kudělka, 1937 – statutární město Ostrava, Archiv městaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.210.

140

12. ŘímskokatolickýknězFrantišekNováček,dvacátáléta20.století–statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy, fond Archiv obceHrabová,inv.č.20a,pag.211.

13. Josef Nováček, 1937 – statutární město Ostrava, Archiv městaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.214.

14. NadporučíkLudvíkStaněkvevojenskéuniforměrakousko‐uherskéarmády, 1917 – statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.211.

15. FrantišekLaník,1937 – statutárníměstoOstrava,ArchivměstaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.215.

16. PetrOlšanský během služby v československých legiích vRusku,1916–1920–soukromásbírkarodinyPetraOlšanského.

17. Podporučík Karel Pustka jako dobrovolník 1. pluku 1. srbskédobrovolné divize, 1916 – statutární město Ostrava, Archiv městaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.216.

18. KarelPustka jakokapitánčeskoslovenskýchlegiívRusku,1934–statutární město Ostrava, Archiv města Ostravy, fond Archiv obceHrabová,inv.č.20a,pag.217.

19. VojenskýlékařMUDr.JosefAdámekpřivyšetřovánívojákůnaital‐skéfrontě,březen1918–soukromásbírkapaníMarieRozehnalové.

20. Slavnostní výsadba Lípy svobody, 4. května 1919 – statutárníměsto Ostrava, Archiv města Ostravy, fond Archiv obce Hrabová,inv.č.20a,pag.246.

21. Hrabovský starostaVincencŽáček,1919–1920– statutárníměstoOstrava,ArchivměstaOstravy,fondArchivobceHrabová,inv.č.20a,pag.246.

141

Rejstříkjmennýamístní

AAdámekAntonínml.(odbojář),65Antonínst.(starosta),37–45,47,54,59,61,63–66,111,115,116,119Božena(roz.Švrčinová),63František,63,68Johana(roz.Carbolová),68Josef(lékař),68–71,106Josef,66

AndrássyGyula,109 

BBakota(voják),79,82BalušekKarel,123BartoníkBohuslav,38,71František,29,30,31,43,47,71,115Josefka(roz.Havránková),71Vojtěch,71–72

Belgie,39BenešEdvard,106,108,111Berestečko(Ukrajina),87vonBismarckOtto,34BlahutAlfons,79BosnaaHercegovina,35Brno,93,94,112 Řečkovice,94BrunozeSchauenburkuvizS

BruntálskýzVrbna Václav,19BřenekAntonín,84Bučač(Ukrajina),95BudínFrantišekml.,79

Františekst.,28BuchalJan,125,126Bulharsko,35,40Bystrošice,76

CCarbolRobert,85,104CedlarzHofuAnna,19

Kryštof,19Compiègne(Francie),105 

ČČerchRobert,79ČernáHora,40ČerníkInocenc,120ČernohorskýzBoskovicBenešml.,13

Dobeš,13ČernýMarie,32Ludvík,37,50Rudolf,38,47,82

ČeskýTěšín,91

142

DDěčín Libverda,70DědekFrantišek,79Dědice,15DětřichI.(biskup),11DluhošFrantišek,82,85,10DrozdJosef,69DržonkaRudolf,29,32,64Dubí,70Dubna(Rusko),100Dubrovník(Chorvatsko),89 DudaInocenc,79DudekJosef,79DuhanJan,84

Ludvík,120,123DvorskýFelix,56

Ed'EsteFrantišekFerdinand,35,39Žofie(roz.Chotková),39

FFerdinandII.,19FerdinandV.(I.)Dobrotivý,25,26

FerdinandFoch(maršál),105Fischamend(Rakousko),74FírekJan,80Fíža(voják),80FolignoPadula(Itálie),91FoltaFrantišek,82Francie,34,35,39,40,62,85,90,95,107,109

FrantišekI.(rakouskýcísař),23

FrantišekJosefI.,27,69FrýdeckýLudvík,82Frýdek‐Místek,85,86 Místek,63,116FulkoviusMartin,19

GGajdošekMiroslav,124GideonvonLaudonErnst,23GeroltPetr,82GrafJindřich,70Gruž(Chorvatsko),89 

HHavelVáclav,126HejčFrantišek,80,85–86,103

HlisníkLudvík,86,103HlostaTeodor,82,86,104Holena(Cholewa)Jíra,16HolešRudolf,87,104HorákováMilada,125HorníDatyně,85HotovýAntonín,46Hrabová,8–129HuberFrantišek,80HubíkJosef,28HulínIgnácVincenc,80,82HusJan(mistr),89HynekFrantišek,82

ChChalupník(místopředsedaokr.hosp.rady),112

143

Chlupatý Jan,37,47,59 Karel,28,29 Marie,64ChoduraFelix,80CholevaCyril,80CholewaMelichar,21

IItálie,34,35,40,62,79,81–87,90,91,99–102,107,109

JJaponsko,34,40,93,109JarošAndělín,80Jelenik(Slovinsko),91zJemelna Barbora,13Jeseník,70JirásekAlois,117Jiřík(konšel),14

KzKadaně Ladislav,14Kaloč Josef,82 František,38,47,49,119KalužaJan,28KarelI.(císař),60,109KlečkaŠtěpán,87,103KlofáčVáclav,117Kojetín,66KolářKarel,82Kolomyja(Ukrajina),69

Krakov(polsko),64,69,77,97

KramářKarel,111,116,117Krasník(Polsko),50Krásná,86Krmelín,13Kroček Alois,53,80 Josef,53Křelov(Olomouc),76Kudělka František,82,87–88,103 Josef(ml.)73–74 Josef(st.)73KudlichHans,26Kundratice,70Kyjev(Ukrajina),92,95,97,99

KýrRudolf,80

LLaník František,83,88–90,97,103

Jindřich,88LaryšMiroslav,125Lička František,38 Karel,80 Marián,28 Valentin,83LyčkaOtakar,125

MMalina František,74–75,80 Ludvík,74

144

Marie(roz.Tománková),74

MaluchováAloisie,50MaňásekJosef,83MartinákAntonín,80MasarykTomášGarrigue(prezidentOsvoboditel),106–109,111,116,117

Mauthausen(Německo),65,124

MěšekI.Těšínský,11MikendaKarel,83Milotice,93MitrovskýzMitrovicaNemyšle

Josef,22,23Míček(sedlák),97Monastarčik(Ukrajina),92Morávka,63Most Souš,77Mutina,80Alfons,83,90,104Eduard,83

Florian,80František,28,83Jan,49,51Josef(starosta),27,28Josef(voják),83,90–91,104Rudolf,80,83

Mynář Antonín,80Viktor,80

NNaďRostislav,129NestěrovPetrNikolajevič,74Neusser

Karel,28 Ludvík,83,91,104NěmčanskýBohumil,56NěmecMilada,50Štěpán,37,45,49,50

Německo,34,35,39,40,62,105,115,123,124

NováčekFrantišek,75–77Josefml.,76–77Josefst.,47,75,77

NovosádekAntonín,83Novosibirsk(Rusko),89

OOděsa(Ukrajina),97Olomouc,13,66,75,76KlášterníHradisko,76

  Neředín,67OlšanskýArnoštka(roz.Buchtová),93Božena(roz.Dvořáčková),93Mariana(roz.Hranická),91Petr(Alexej),83,91–94,103Viktorin,91

Omsk(Rusko),85Opava,78zOppersdorfu, FrantišekJosef,21Orlová,72Ostrava,8,112,121,125,127Hrabová,8–129Hrabůvka,12,13,33,46,62

145

Kunčice,80,101MoravskáOstrava,8,10,43,55,59,69,72,74,75,77,88,89,91,97,98,112,113,115,116,123NováBělá,13,23Přívoz,86,112Vítkovice,64Výškovice,126Zábřeh,73,74,111,126

Osvětim(Polsko),91,94

PPajorekJosef,37,81

František,29Paříž(Francie),107Paskov,11,12,13,14,18,22,24,70

PavelzMiličína,12PavlorekViktor,95,104zPernštejna, Jan,15PechBedřich,81PešatBartoloměj,83PetrEvžen,83,95,103František,47,81Josef,81Rudolf,83

PiskořJan,38,45,49PírkoJan,66Polovina(Michajlovka,Rusko),81,101

Polsko,79–81,117Popelář(voják),83PovážskáBystrica(Slovensko),94

Praha,38,69,89,93,109–111,113

PravečekJan,95,103PrincipGavrilo,39Prostějov,89,97Přemyšl(Polsko),77Přerov,22,63,97Příbor,73Příbram,77,73Pula(Chorvatsko),78PustkaFrantišek,96Karel,83,96–98,103

RRakousko,23,34RašínAlois,110RaškaEmílie,50,12

Jan,47zRiesenburku Mikuláš,12RobertI.(biskup),9RokůsekAntonín,123vonRosenthalFridrich,74,75RožnovpodRadhoštěm,9RudanadMoravou,76RudolfII.,18RundtBohumil,127–129Rusko,34,35,39,40,62,80–88,91,93,96,97,99,100–103,105,107,108

ŘŘehaArnošt,113František,41,112,113

146

Vladislav,113ŘezářJosef,49,50,52,66–67,113

SzeSaint‐Genoisd’AnneaucourtFilipLudvík,23,24Mořic,24

SalomonAlois,83,99,104

Karel,81Sandoměř(Polsko),81Sarajevo,35,39Selo(Slovinsko),90Semej(Rusko),89zeSchauenburkuBruno8,9,10

Schmeidler(hejtmanMor.Ostr.),54

SkálazDoubravkyaHradištěJan,15

Slatinice(Olomouc),67Slavík,81Augustin,81

Leopold,83,99,104Slovensko,77,93,100SobotaJan,37SochaJan,129SoukupFrantišek,110Srbsko,39,40StaněkFrantišek,69,115,117

StaněkLudvíkml.,77–78Ludvíkst.,29–32,36,37,47,64,77

StanislavI.Thurzo,13,15StanislavII.Pavlovský,16

StankeFrantišek,22,52StavinohaAlois,81

Josef,81StárekAlbín,100,104Jaroslav,125

StillerJosef,24vonStolberg‐StolbergGünther(Vintíř),36,43,44,64

StříbrnýJiří,110Studénka Butovice,63Sulmona(Itálie),86,90,99SvrčekAlois,84,100,104SyrakovskýzPěrkova,Ctibor,16,18Hynek,18

ŠŠodekBohdan,81

Robert,84,100–101,104ŠrobárVavro,110ŠtefánikMilanRastislav,107Šternberk,102Štramberk,129ŠvehlaAntonín,110Švýcarsko,107

TTelingerKarel,125Taranto(Itálie),81Ternopil(Tarnopol),97Teplice,70Těšín(Cieszyn),91TichopádAlois,81

147

Tichý(RTDr.),38TománekArnošt,81TománkováHermína,50TomášzHrabové,11TomášekFrantišek,117TrávníčekIgor,129Třeboň,77,78Tunis,34Turecko,35Tvarůžek Adolf,84 Josef,81

ŤŤumeň(Rusko),89

UUkrajina,54,97Urban(poddaný),13USA(Spojenéstátyamerické),40,51,85,109

VValašskéKlobouky,66Vašut Jan,81 Rudolf,84,101,104VavruškaJaroslav,124Václavovice,86VichekzHrabové,11Vídeň(Rakousko),25,69,77,81,117

VelkáBritánie,34,35,39,40,109

Velký Emil,81 Josef,28

Verdun(Francie)48,73Vladivostok(Rusko),89,93VogtJan,31,37,38,47,51,61Vojtěch,18VojtovičJosef,123VranováLhota,66Vratimov,41,95,117,122Vrchoslavice(Kojetín),66,67Vsetín,94

WWilsonWoodrow,108–110zWolfenberku,12 Janml.,13 Janst.,12 Joštst.,12 Markvart,12 Mikuláš,12,13 Václav,12

YYpres(Belgie),48

ZZaleszczyki(Ukrajina),99Závada Albín,81,101,104 Josef,102,104 Josef,102,104 Karel,38,81 Vilém(básník),67Zborov(Ukrajina),93Zlatoust(Rusko),97ZmudaKarel,81 

148

ŽŽabeň,13,91ŽáčekBohdan,120Jan,21

Kašpar,21Vincenc(Čeněk),64,120,123

Železník(Slovensko),77Ženeva(Švýcarsko),107,111Žernůvka(Brno),93zeŽerotínaBartoloměj,14

Janml.,14ŽitnýIgnác,28Žovkva(Ukrajina),74ŽrautAnna,50Josef,84

149

HrabovávčaseprvnísvětovéválkyaformovánísamostatnéhoČeskoslovenska1914–1919

Publikace se věnuje historii ostravského městského ob‐voduHrabová v období první světové války a vzniku samo‐statného Československa v letech 1914–1919 v širším kon‐textu starších i soudobých dějin obce. Hrabová byla až do19. století poměrně chudou zemědělskou příměstskou obcí.Napřelomu19.a20.stoletísealezačalamodernizovataakti‐vizovalsejejípolitickýikulturníživot.

Úspěšnýatentátnarakousko‐uherskéhonásledníka trůnuFrantiškaFerdinandad'EstevSarajevudne28. června1914se stal záminkou pro rozpoutání první světové války, kterázasáhlaHrabovouvdoběúřadovánístarostyAntonínaAdám‐ka na konci července roku 1914. Následně se každodenníživot v Hrabové zásadně změnil, protože se každý obyvatelmusel podřídit nové válečné správě a hospodářství. Došlokutlumeníobčanskýchapolitickýchpráv,neprobíhalyvolby,zavládlacenzuraaskončilačinnostvšechspolků.Povyhlášenívšeobecné mobilizace muselo odejít bojovat na frontu asi150 hrabovských mužů, další obyvatelé byli nuceni praco‐vat v továrnách, které se specializovaly na výrobu válečnétechniky.Následovalyčetnérekvizicekoní,dobytkaakovůnaválečné účely. V Hrabové byla ustanovena Válečná komisei Válečný pomocný výbor starající se společně se starostouAdámkemozásobováníobyvatelstva.

Od srpna 1914 do března roku 1915 v obci pod vedenímučiteleŠtěpánaNěmcefungovallazaretČervenéhokřížeurčenýprozraněné rakousko‐uherskévojáky.Vbudováchhrabovskétzv. Nové školy a římskokatolické fary se v něm za pomocimístníhosborudobrovolnýchhasičůléčilo57vojáků.Vletech1916 a 1918 proběhly rekvizice dvou zvonů z hrabovského

150

dřevěnéhokostelasv.KateřinyAlexandrijské.Přibližněodroku1916 na obyvatele dolehl nedostatek potravin a koncem vál‐ky přídělový systém na veškeré zboží kvůli neúspěchům nabojištíchavyčerpáníobyvatelpřestalfungovat.

Publikace v samostatných heslech také zachycuje osudypadlých a zajatých hrabovských vojáků i vězněných občanůběhem první světové války. V bojích na frontách padlo bě‐hem první světové války 43 hrabovských občanů – vojákůrakousko‐uherské armády a československých legií v Rusku.Kniha také přináší podrobné informace o každém z 26 hra‐bovských příslušníků československých legií v Rusku, ItáliiaFrancii,kteřísev zahraničí i po návratu domůnepřímo podí‐leli na vzniku nového československého státu.

PorozpaduRakouska‐UherskaavyhlášeníČeskoslovenska28. října1918přijalihrabovštíobčanétutozprávunásledujícídenráno.Přespočátečníexistenčníobavystaršíchlidípřijalamládežaponídrtivávětšinaobyvatelzprávuovyhlášenísa‐mostatnostisnadšenímazobcebylyvzápětíodstraněnysym‐boly starého rakousko‐uherského státu. Dne 31. října 1918sevHrabovéuskutečniloslavnýprůvodobčanůavšechspol‐kůzakončenýslavnostnímiprojevy.Vzávěru listopadu1918tlumočilobecnívýbornaprostouoddanostHrabovénovéČes‐koslovenské republice a v prosinci roku 1918 byli za čestnéobčany obce přijati Tomáš GarrigueMasaryk, Karel Kramář,FrantišekStaněk,VáclavKlofáčaAlois Jirásek.Rok1919po‐tvrdildemokratickésměřovánírepublikyavnovýchhrabov‐ských komunálních volbách zvítězili zástupci sociální demo‐kracie.

151

HrabovaatthetimeofWorldWarIandformationof

independentCzechoslovakia1914‐1919

Thepublication focuseson thehistoryof theOstravadis‐trictofHrabováintheperiodoftheFirstWorldWarandtheformationofindependentCzechoslovakiain1914‐1919,bothinthewidercontextoftheelderlyandcontemporaryhistoryofthevillage.Hrabováwasarelativelypooragriculturalsub‐urban village until the 19th century.At the turn of the 19thand20thcenturiesthevillagebegantobemodernizedanditsculturallifeactivated.

ThesuccessfulassassinationoftheAustro‐Hungariansuc‐cessortothethroneofFranzFerdinandd'EsteinSarajevoon28 June1914becameapretext for theoutbreakof theFirstWorld War. Hrabová was struck by the war during themayoraltyofAntonínAdámekattheendofJuly1914.Insub‐sequent years daily life in Hrabová changed fundamentally,because every inhabitant had to submit to the newwar ad‐ministration and economy. Civil and political rights werestrangled,electionswerenotheld,censorshipbegan,allclubsclosed their activities. About 150 men from Hrabová weresent to the front lineafter thedeclaringofgeneralmobiliza‐tion, other inhabitantswere forced towork in factories spe‐cialized in theproductionofwar technology.There followednumerousrequisitionsofhorses,livestockandmetalsforwarpurposes. In Hrabová, the War Commission and the WarAssistanceCommitteewereestablished,togetherwithMayorAdámek,tosupplythepopulation.

The Red Cross Lazaret designated for wounded Austro‐Hungariansoldiersworkedinthevillageunderleadershipof

152

theteacherŠtěpánNěmecfromAugust1914toMarch1915.57 soldierswere treatedwith the help of a local brigade ofvolunteerfiremeninthebuildingsoftheso‐calledNewSchoolandtheRomanCatholicparishes inHrabová.RequisitionsoftwobellsfromthewoodenchurchofCatherineofAlexandriatookplace in the years 1916 and1918.Approximately from1916,thepopulationsufferedfromashortageoffoodandtherationingsystemforallgoodsceasedtoworkduetofailuresonbattlefieldsandtheexhaustionofthepopulation.

The publication also captures the fate of the fallen andcaptured soldiers of Hrabová and imprisoned inhabitantsduring the FirstWorldWar. 43 inhabitants – soldiers of theAustro‐Hungarian Army and Czechoslovak legions in Russiafell during the First World War in battles at the front. Thebook also provides detailed information on each of the 26membersofCzechoslovak legions inRussia, ItalyandFrancefromHrabová, who also indirectly contributed to the emer‐genceofanewCzechoslovakstateabroad.

After the break‐up of Austria‐Hungary and the announ‐cementofCzechoslovakiaon28October1918,thecitizensofHrabováreceivedthisreportthefollowingmorning.

The youth and the overwhelmingmajority of the popula‐tionreceivedamessageofself‐declarationwithenthusiasminspite of the initial existential concernsof the elderlypeople.ThesymbolsoftheoldAustro‐Hungarianstatewereremovedfromthevillageimmediately.Acelebratoryprocessionofciti‐zensandallassociationstookplaceinHrabováonOctober31,1918, it was ended with festive speeches. The municipalcommitteeinterpretedthecompleteloyaltyofHrabovátothenew Czechoslovak Republic at the end of November 1918.Tomáš Garrigue Masaryk, Karel Kramář, František Staněk,VáclavKlofáčandAloisJirásekweredeclaredthefreemenofHrabová in December 1918. The year 1919 confirmed thedemocraticdirectionof therepublic,andtherepresentativesof the SocialDemocratswon the newmunicipal elections inHrabová.

153

Oautorovi

Mgr.MartinSlepička(*1993Ostrava)pomaturitěnaMatič‐ním gymnáziu v Ostravě absolvoval s vyznamenáním roku2016bakalářskouprací Ikonografiecírkevníchotcův českémstředověkém umění 13.–15. století na Filozofické fakultěOstravské univerzity v Ostravě studijní obory Dějiny uměnía památková péče a Historie (Bc.). V roce 2018 absolvovals vyznamenáním obhajobou magisterské diplomové práceIkonografie sv. Jeronýma v českém středověkém umění na FFOU studijní obor Kulturní dějiny (Mgr.). Mezi hlavní oblastijeho odborného zájmu patří umění a kulturní dějiny středo‐věku,křesťanskáikonografieakulturnídějinyseverovýchod‐níMoravy a českéhoSlezska.V roce2015publikovalmono‐grafii Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě‐Hrabovéa získal ocenění rektora Ostravské univerzity v Ostravěprof.MUDr. JanaLaty,CSc.,zavýznamnouvědeckouaktivitu.O dva roky později se stal editorem kolektivní monografieHistorie obce Hrabová: dějiny, památky a osobnosti Hrabovéod 13. století po současnost. Aktivně se zúčastňuje vědec‐kých konferencí, grantových projektů (Realita a skutečnostve středověku, Normy a hodnoty ve středověké společnosti)a z oblastí badatelského zájmu dosud publikoval již přes 15odborných prací v recenzovaných časopisech, kolektivníchmonografiích, sbornících aj. V roce 2016 byl v ostravskémměstskémobvoděHrabová,kdesevěnujepopularizacihisto‐rie formou popularizačních článků, knih, výstav, přednáška‐mi apod., jmenován předsedou Komise letopisecké Radyměstského obvodu Hrabová. V současné době je studentemdoktorského studijního oboru Kulturní dějiny realizovanéhona Filozofické fakultě Ostravské univerzity a podílí se navědeckéčinnostiKatedryhistorieFFOUaCentraprostudiumstředověkéspolečnostiakultury–VIVARIUMFFOU.

HrabovávčaseprvnísvětovéválkyaformovánísamostatnéhoČeskoslovenska1914–1919

MartinSlepička

Úvodníslovostarosty:IgorTrávníček,starostaměstskéhoobvoduHrabová

Autor:Mgr.MartinSlepička

Překladshrnutídoanglickéhojazyka:Mgr.SylvaZientková

Jazykováúprava:Mgr.JiříSlepička

Vydalo statutární město Ostrava – městský obvodHrabová, Bažanova 174/4, 720 00, Ostrava‐Hrabová,Českárepublika,vOstravěroku2018jakosvou4.pub‐likaci u příležitosti 100. výročí vzniku samostatnéhočeskoslovenskéhostátu

Prvnívydání,náklad:300ks,154stran

Grafická úprava a tisk: KLEINWÄCHTER holding s.r.o,Čajkovského 1511, 738 01, Frýdek‐Místek, Česká re‐publika

ISBN978‐80‐907100‐6‐1