Bohumil Hrabal (1914-1997)

Život B. HrabalaSpisovatel Bohumil Hrabal, jeden z nejoriginálnějších a

nejznámějších českých literátů, narodil se v Brně 28. března1914 jako nemanželské dítě. Otčím Francin přijal dítě za své ažpo svatbě, kdy se stává správcem pivovaru nejprve v Polné apozději v Nymburce. Sem za čas přichází i otčímův bratr -obuvník Josef Hrabal. Nekonečný vodopád příběhů živelnéhoPepina byl prvním velkým zdrojem inspirace a strýc se stávájednou z prvních velkých postav, která dal Hrabal světovéliteratuře. Studnicí námětů byl pro spisovatele každodenníživot, jednání obyčejných postaviček okolo a v neposlední řaděi prostředí pražských hospod a bufetů.„Bohumil Hrabal zemřel 3. února 1997 při pádu z okna, zekterého vypadl, když prý krmil ptáky na římse. Nepodařilo sezjistit, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo se jeden znejznámějších českých spisovatelů rozhodl pro dobrovolnýodchod ze světa. U starého nemocného muže by to nebylonemožné.

Hrabalova inspiracepro zajímavost

„U mne to byl vždycky Franz Kafka a jeho Proces a Jaroslav Hašek a Švejk. Oslovili mne nejen svým dílem, ale i svým životem básníků. Nádherné zjevení je rovněž Vladimír Vysockij. Ze spisovatelů bych nechtěl zapomenout na F. M. Dostojevského. Ovšem knihou knih je pro mne Joyceův Odysseus. Toho čtu už čtyřicet let a teprve vloni se mi podařilo pochopit tuto knihu jako celek. Odysseus je taková moje učebnice. Moje bible! Když se však vrátím k nám, znovu opakuji: Kafka a Hašek. Svým dílem, i svým životem!“

B. Hrabal

Hrabalovy povídky, novely

• Perlička na dně (1963)

• Pábitelé (1964)

• Ostře sledované vlaky (1964)

• Obsluhoval jsem anglického krále (1971)

• Postřižiny (1976)

• Slavnosti sněženek (1978)

Pábení a pábitelé

Pábitelé jsou osobití vypravěči zvláštním způsobem milující život, kteří se navenek zdají hrubí; v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel. Tito lidé milují život takový, jaký je. Mají podle Hrabala „perličku na dně“(krásnou duši). Jsou často užvanění (stýček Pepin), ale mají dobré srdce.

Chata Bohumila Hrabala v Kersku

Spisovatel byl milovníkem koček

Hrabalovy citátyBuďte na lidi hodný, nebo vám nepřijdou na pohřeb.

Život je věrnost třeskutým krásám, někdy i za cenu vlastního života.

Vždycky všechno, co je nové, co je příliš nové, vyvolává nejdřív skandál a zmatek, a pak se to stane dokonce i konvencí.

Pravej mužskej je vždycky drobet přivožralej, trošku je nastydlej a kapánek smrdí močůvkou.

Účinná láska k bližnímu, to není kotrmelec se slečnou na kanapi, ale tomu, kdo zrovna potřebuje, hned pomoci.

Kdysi jsem se domníval, že za rozbřesku jarních jiter ptáci vítají zpěvem příchod slunce a světa. Dneska vím, že těch několik jitřních minut křičí hrůzou ze světa.

Často navštěvoval hospodu U Zlatého tygra, kde se v roce 1994 setkal s Václavem Havlem a americkým prezidentem Billem Clintonem.

Jiří Menzel byl režisérem Hrabalových filmů

Postřižiny

RežieJiří Menzel

Postřižiny je rituální (resp. obřadné) ustřižení vlasů. Tento obřad lze v mnoha formách nalézt u mnoha kultur nejen v Evropě (Slované, Římané), ale i u kultur asijských (např. Číňané). O vzniku a původu tohoto rituálu existuje několik teorií, z nichž nejvýznamnější předpokládají, že se jedná o náhradu lidské oběti – tzn. nebyl obětován celý člověk, ale pouze jeho část. Druhá poměrně významná teorie předpokládá, že bohům byla věnována část člověka, aby jej přijali pod svoji ochranu a jakoby se s ním „seznámili“.

Samotné provedení pak mohlo být pouze ustřižení jednoho či několika pramenů, zastřižení vlasů nebo sestřižení vlasů do nějaké podoby, popř. i vyholení celé lebky. Někdy se jednalo o hlavní prováděný obřad, často však byly postřižiny prováděny jako doplňkový obřad.U některých národů byl tento zvyk prováděn pouze jednou za život, u jiných se vyskytuje několikrát za život (např. přijetí jména i svatba).

Ostře sledované vlaky

Hlavní postavou je dvaadvacetiletý Miloš Hrma, děj se odehrává v únorových dnechroku 1945 v malé železniční stanici Kostomlaty. Miloš se tam vrací z psychiatrickéléčebny, kam se dostal po pokusu o sebevraždu. Přichází právě ve chvíli, kdy jeosazenstvo nádraží ještě vzrušeno aférou zcela neválečnou: výpravčí Hubičkaorazítkoval zadek telegrafistky Zdeničky všemi staničními razítky.Nádražím mezitím projíždějí vlaky, mezi nimiž jsou i "ostře sledované" transporty sezbraněmi, vojáky a municí, mající ještě zvrátit vývoj války ve prospěch Říše. Na jeden ztěchto vlaků, jež jsou často terčem partyzánských útoků, vezmou Němci Miloše jakorukojmí. Když si ale velitel všimne jizev na jeho zápěstí, propustí ho. Na stanici sedostaví komise, aby vyšetřila skandál s razítky. Protože však Zdenička přiznává, že senechala orazítkovat dobrovolně, obviní předseda komise, poněmčený Čech Zedníček,Hubičku alespoň z hanobení němčiny. Návštěva komise způsobí nepříjemnosti ipřednostovi, vášnivému chovateli holubů, který je přistižen v uniformě znečištěnéholubím trusem. Jeho vidina povýšení se tak rozplývá.Miloš Hubičkovy úspěchy u žen obdivuje, což ovšem jeho komplex, pro který se pokusilspáchat sebevraždu (zklamal ve chvíli, kdy chtěl dokázat milované Máše své mužství),jen prohlubuje. Podle rady psychiatra se pokouší získat starší zkušenou ženu, která byho zaučila do tajů lásky a učinila z něj "muže". Požádá o to paní přednostovou, ovšempřekvapená žena ho odmítá. Další noc má stanicí opět projet významný vojenskýtransport. Hubička se obrací na Miloše, aby mu pomohl vlak zlikvidovat. O půlnoci nastanici přichází tajemná mladá žena, Viktoria Freie, která přináší nálož na likvidaci"ostře sledovaného" vlaku. Viktoria se také stává Milošovou první milenkou.Do Kostomlat přijíždí vlak s uprchlíky z bombardovaných Drážďan a krátce po něm seobjevuje i vojenský transport. Miloš zbavený svého problému najednou ztrácí zábrany av sabotážní akci nasazuje vlastní život. Z posledního vagonu ho zahlédne německývoják, oba po sobě vystřelí a společně u tratě umírají.

Slavnosti sněženek

Hrob B. Hrabala