Obsah: Aktuality > Aktuálně ze semináře Právo aktuálně > Překážky v práci – zákon versus pracovní smlouva > Koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU od 1. května 2010 Daně aktuálně > Daňové kontroly převodních cen mezi spřízněnými podniky Ekonomika aktuálně > Zajišťovací účetnictví podle německého práva (po německu?) Podnikové poradenství aktuálně > Outplacement jako štít Rödl & Partner Intern > Semináře Vydání Květen 2010 | www.roedl.cz Aktuálně ze semináře Dne 7. dubna 2010 se konal v hotelu angelo Hotel Prague semi- nář pořádaný naší společností na téma: „Odpovědnost mana- gementu obchodních společností ve světle legislativních změn a nejnovější judikatury“. Na semináři byla diskutována řada témat, se kterými se setkává management při každodenním řízení společnosti. Avšak zejména dvě témata se ukázala v diskusi s účastní- ky semináře jako zvlášť palčivá a způsobující v praxi řízení společností nemalé komplikace. V prvním případě se jedná o zastupování obchodních společností členy statutárního orgánu a v druhém případě o souběh výkonu funkce člena statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu. Na semináři jsme prezentovali účastníkům nejnovější ju- dikaturu Nejvyššího soudu České republiky vztahující se k těmto otázkám. Pokud závěry této judikatury stručně shr- neme, tak z ní vyplývá, že členu statutárního orgánu nelze platně udělit plnou moc nebo prokuru k zastupování ob- chodní společnosti a že na výkon funkce člena statutárního orgánu nelze uzavřít pracovní smlouvu. Z vlastní zkušenosti a také z diskuse s účastníky semináře přitom jednoznačně vyplynulo, že v praxi jsou oba instituty používány způso- bem, který není konformní s výkladem Nejvyššího soudu České republiky. Tento fakt doložila rovněž anketa, kterou jsme mezi účastníky semináře zorganizovali. Z ankety vy- plynulo, že ačkoliv 42 procent respondentů odpovědělo, že jsou členem statutárního orgánu, tak pouze 20 procent respondentů zároveň uvedlo, že mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce. Oproti tomu jen 7 procent responden- tů uvedlo, že jsou zaměstnanci obchodních společností, ačkoliv 34 procent respondentů uvedlo, že má uzavřenou pracovní smlouvu s obchodní společností. I z těchto závěrů ankety vyplývá, že v praxi dochází k nesprávnému uzaví- rání pracovních smluv na výkon funkce člena statutárního orgánu. Výše uvedené skutečnosti nás přiměly k tomu, abychom Vás – naše klienty – na tuto judikaturu Nejvyššího soudu zno- vu upozornili. V případě, že jste neměli možnost se našeho semináře zúčastnit a měli byste k této problematice nějaké dotazy, neváhejte se na nás s důvěrou obrátit. Kontakt pro další informace: Mgr. Ing. Marek Švehlík Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 760 E-mail: [email protected]> Aktuality > Aktuality > Aktuality > > Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Transcript
Obsah:Aktuality> Aktuálně ze semináře Právo aktuálně> Překážkyvpráci–zákonversuspracovnísmlouva> KoordinacesystémůsociálníhozabezpečenívEUod1.května2010
NAPsAl MARtIN ŠvéDA | Současný zákoník práce je posta-ven na principu rovnosti stran a jejich smluvní volnosti. Tato smluvní volnost je však omezena ustanoveními zákoníku prá-ce, která jsou kogentní, tedy ustanoveními, od nichž se nelze dohodou stran odchýlit. V těchto případech smluvní volnost účastníků pracovněprávního vztahu nelze uplatnit, neboť zá-koník práce takovou možnost zaměstnavateli a zaměstnanci nedává.
Příkladem takových kogentních ustanovení jsou paragrafy 207 až 209 zákoníku práce, tedy právní úprava překážek v práci u zaměstnavatele.
V současné době se u mnoha podnikatelských subjektů stává aktuálním problémem přechodný přebytek pracovní síly z dů-vodu omezení či utlumení produkce či jiné činnosti vykonáva-né podnikatelem. Zaměstnavatelé pak často hledají způsob jak snížit mzdové náklady na takto přechodně nepotřebné zaměst-nance a jak se vyrovnat s přebytečnou pracovní silou, které nelze v této situaci efektivně přidělovat práci v rozsahu s nimi sjednané týdenní pracovní doby. Takovým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen zásadně poskytovat z důvodu překážky na straně zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Možnosti řešení poskytuje zákoník práce v paragrafu 209. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, lze s ní sjednat písemnou dohodou, že při vážných provozních důvo-dech, které musí být vymezeny a které představují tzv. dočas-nou částečnou nezaměstnanost, bude snížena náhrada mzdy na 60 procent průměrného výdělku zaměstnance.
Bez dohody s odborovou organizací zákoník práce − vzhledem ke své kogentní povaze − snížení rozsahu náhrady mzdy na 60 procent průměrného výdělku neumožňuje, a to ani jednostran-ně zaměstnavatelem ani dohodou se zaměstnancem. Existuje pak pouze možnost požádat o rozhodnutí příslušný úřad práce (viz níže).
Případná dohoda, v níž by se zaměstnavatel v souvislosti s váž-nými provozními důvody dohodl se zaměstnancem na nižší náhradě mzdy, než kolik činí zaměstnancův průměrný výdě-lek, by kromě jiného byla pro rozpor se zákonem neplatným právním úkonem. Nehledě k tomu, že zákoník práce výslovně nepřipouští možnost nahrazení dohody mezi zaměstnavatelem
a odborovým orgánem rozhodnutím zaměstnavatele, platí výše uvedený závěr (vzhledem k již zmíněné kogentní povaze ně-kterých ustanovení pracovněprávních předpisů) i pro případ, že by zaměstnavatel snížil výši náhrady mzdy svým jedno-stranným opatřením.
Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, je sjednání náhrady mzdy v nižší částce problematičtější. Za-městnavatel má v takovém případě pouze možnost podat ná-vrh, aby příslušný úřad práce rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce.
Jestliže úřad práce o existenci důvodů částečné nezaměstna-nosti rozhodne, přísluší dotčeným zaměstnancům náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu jednoho roku. Pokud však úřad práce o náhradě mzdy v nižší částce nerozhodne, je zaměstnavatel nadále povinen platit dotčeným zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 procent průměrného výdělku.
NAPsAl thoMAs BRItz | K 1. květnu 2010 nabývají účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociál-ního zabezpečení. Uvedená nařízení nahradí pro občany Evropské unie v členských státech EU dosavadní Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72. Pro občany Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a pro státní příslušníky třetích zemí budou prozatím dále platit dosavadní nařízení.
NAPsAlI zDENěK vojtEK A hANA jAvoRsKá | V rámci koncernu jsou obchody s produkty, poskytování služeb či fi-nančních prostředků, sdílení majetku a manažerských služeb obvyklou praxí. Zákon o dani z příjmů reguluje ceny při těchto obchodech, neboť mohou být nástrojem neoprávněné daňové optimalizace. Rok od roku přibývá daňových kontrol převod-ních cen (angl. transfer pricing). Některé z nálezů kontrol byly zrušeny rozhodnutím soudu. Závěry z těchto rozhodnutí mo-hou být užitečné i pro ostatní poplatníky. Následující článek vysvětluje převodní ceny, jejich úpravu v legislativě a uvádí několik příkladů soudních rozhodnutí o úspěšné argumentaci proti daňovému výměru.
Cojsoupřevodníceny Jde o ceny, za které se obchoduje (převádí) mezi spřízněnými subjekty, legislativa užívá označení "spojené osoby". Jedná se především o majetkově propojené podniky, případně spo-lečnosti, které mají shodné osoby ve statutárních orgánech apod. Ceny používané při těchto obchodech jsou označovány jakožto "převodní ceny" nebo "transferové ceny". Do české legislativy byly převodní ceny zavedeny už v roce 1992. Od té doby proběhlo několik novelizací příslušných ustanovení zákona. V minulosti nebyla kontrola převodních cen častá, neboť se jedná o poměrně složitou problematiku. Kontrola se týkala zejména tuzemských transakcí (např. pře-vod nemovitosti z obchodního majetku společnosti jejímu managementu). Od té doby se mnoho změnilo. Příchod zahraničních investo-rů a vstup do EU přispěl ke znásobení zahraničního obchodu. Výsledkem byl prudký nárůst mezinárodních transakcí mezi
Dosavadnízásadyplatízásadněinadále
Zásady dosavadních nařízení však platí v zásadě i po nabytí účinnosti nových nařízení dále. Pokud by došlo podle nových pravidel ke změně právního řádu, který má být použit, stano-ví článek 87 odst. 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 přechodné období: právní řád aplikovatelný dle Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 bude používán po období maximálně 10 let dále, pokud se stav věci nezměnil a dotyč-ná osoba nepožádá o to, aby byla posuzována podle nových předpisů.
Cílem těchto nařízení je mimo jiné stanovit, který národní sys-tém sociálního zabezpečení je na občana unie aplikovatelný. To upravují články 11 až 16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. V zásadě platí princip použití práv-ních předpisů pouze jednoho členského státu, zvláštní předpi-sy však platí pro vyslání, činnost ve dvou nebo více členských státech a pro dobrovolné pojištění. Zachována zůstala rovněž možnost získat dohodu o výjimce.
Vyslání
Osoba, která vykonává ve členském státě zaměstnání u za-městnavatele, který zde běžně vykonává své činnosti, a je tím-to zaměstnavatelem vyslána do jiného členského státu, aby zde konala práci pro tohoto zaměstnavatele, podléhá i nadále práv-ním předpisům prvního členského státu, pokud předpokláda-ná doba trvání takové práce nepřesahuje dvacet čtyři měsíce a daná osoba nebyla vyslána za účelem nahrazení jiné osoby.
ElektronickýpřenosdatnahradítiskopisyE101
Přenos dat mezi institucemi, přijímacími nebo kontaktními místy je koordinován elektronicky ve společném zabezpeče-ném rámci a nahrazuje dosavadní tiskopisy E 101. Tiskopisy E 101 vydané do 30. dubna 2010 zůstanou i po tomto datu v platnosti.
>
Závěr: Finanční úřad musí nejdříve zpochybnit správnost na-stavení transferových cen. Dále musí uvést, jak by podle něj měla vypadat tržní cena, jak k ní došel, a vyčíslit rozdíl. Až poté se přesouvá důkazní břemeno na poplatníka. Převodnícenamávycházetzintervaluzjištěnýchcen
V roce 2007 Nejvyšší správní soud rozhodl o vyčíslení pře-vodní ceny (rozhodnutí č. 8 Afs 80/2007-105). Finanční úřad zpochybnil nastavenou převodní cenu a určil "správnou" pře-vodní cenu. Finanční úřad zjistil ceny podobných transakcí, nezohledňoval rozdíly a z těchto transakcí vypočetl průměr a doměřil daň. Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že cenu sjednávanou v běžných obchodních vztazích nelze absolutizovat jediným číslem, jak učinil správce daně, ale je třeba ji stanovit alespoň intervalem nejčastěji realizovaných cen. Je-li rozpětí vybraného souboru realizovaných cen ši-
spojenými podniky. Díky těmto faktorům převládl meziná-rodní rozměr převodních cen. Zpřesnila se česká i meziná-rodní legislativa k této problematice. Daňová správa získala know-how pro jejich kontrolu, byli vyškoleni specializovaní kontroloři a podobně jako v zahraničí byla pořízena databá-ze finančních výkazů evropských společností AMADEUS. Z tohoto důvodu počet a hloubka kontrol převodních cen ze strany finančních úřadů narůstá. V podnikové praxi převládá názor z minulosti, že finanční úřady věnují jen malou pozornost kontrole převodních cen. Ovšem dnešní situace je jiná. Příkladem může být výsledek nedávné daňové kontroly společnosti, která nebyla schopna obhájit rozdílné ceny pro sesterskou společnost a pro nezá-vislého odběratele. Výsledkem kontroly bylo zrušení něko-likamilionové daňové ztráty z minulých let a doměření daně ve výši několika milionů korun. Bližší informace byly zve-řejněny v únoru 2009 na webu cds.mfcr.cz v části Vybrané nálezy z kontrol FÚ.
Legislativa Převodní ceny upravuje zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 7. Podrobnější informace vydalo Ministerstvo financí jako Poky-ny řady D, které řeší stanovení převodní ceny (Pokyn D-258), její dokumentaci (D-292) a její závazné posouzení (D-293). Ustanovení zákona a stanoviska Ministerstva financí vychá-zejí ze Směrnice OECD o převodních cenách, což je metodika akceptovaná jak členskými zeměmi OECD, tak většinou zemí mimo OECD, a rovněž z Konceptu EU dokumentace k pře-vodním cenám (EU TP Documentation). Obhajobaprotidaňovýmvýměrům Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo vybráno ně-kolik příkladů, při nichž se soud přiklonil na stranu poplatní-ka. Z těchto rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že finanční úřady se převodními cenami zabývají poměrně zevrubně.
Řádnýpostupkontrolypřevodníchcen
Z roku 2005 pochází rozhodnutí č. 5 Afs 48/2004-89 o od-volání proti výsledku daňové kontroly kvůli nesprávnému postupu při určení převodní ceny. Při daňové kontrole bylo zpochybněno nastavení převodních cen. Finanční úřad určil rozdíl a doměřil daň. Soud toto rozhodnutí zrušil, protože fi-nanční úřad v rámci daňové kontroly nedodržel řádný správ-ní postup při kontrole převodních cen. Soud konstatoval, že správce daně je povinen umožnit daňovému subjektu vyjádřit se ke zjištěnému rozdílu v ceně a uspokojivě jej doložit. Toto však správce daně neučinil. V tomto konkrétním případě poplatník úspěšně napadl formální pochybení správce daně u soudu a doměrek byl zrušen.
4 | 5 Mandantenbrief|VydáníKvěten2010
roké, měl by stanovit širší interval ceny obvyklé, a naopak v případech, kdy jsou realizované ceny v běžných obchod-ních vztazích obdobné, by měl stanovit interval užší. Závěr: Finanční úřad měl ze zjištěného vzorku cen určit interval, a nikoliv stanovit cenu obvyklou jen jediným čís-lem. Z tohoto intervalu měl vycházet při posouzení převodní ceny. Konkrétnípostupurčenípřevodníceny
Nejvyšší správní soud v závěru roku 2009 vydal rozhodnutí č. 8 Afs 51/2009-61 o postupu určení převodní ceny. Finanč-ní úřad zpochybnil předložené doklady (faktury, znalecké po-sudky) a určil "správnou" převodní cenu. Při určení "správ-né" převodní ceny vycházel ze dvou pramenů:> Znalecký posudek zpracovaný pro finanční úřad. Tento
posudek zjistil obvyklou rentabilitu v oboru. Soud posu-dek neuznal především proto, že odkazoval pouze na jed-nu srovnatelnou společnost;
> Analýza ekonomických výsledků osmi společností podni-kajících ve stejném oboru, kterou zpracoval finanční úřad. Soud toto srovnání neuznal, a to především proto, že vý-sledky analýzy nešlo ověřit (chyběly názvy srovnávaných společností, jejich náklady, výnosy atd.).
Prameny, z nichž finanční úřad vycházel, nebyly soudem ak-ceptovány. Závěr: Při určení ceny metodou zahrnující srovnání pomocí vzorku srovnatelných společností nebo dílčích transakcí musí být vzorek průkazný – neměl by tedy být příliš malý. Vzo-rek by rovněž měl být přezkoumatelný – je nezbytné uvést kritéria pro výběr společností do vzorku a konkrétní názvy společností včetně dalších nezbytných informací.
Závěr Článek přinesl příklady úspěšné obrany proti výsledkům kontrol převodních cen. Věříme, že tyto informace Vám mohou pomoci při přípravě dokumentace, jakož i při případné daňové kontrole. Z výše uvedeného textu nicméně rovněž vyplývá, že finanční úřady převodní ceny kontrolují a že je potřebné se na takovou kontrolu včas připravit. Proto by dokumentace ohledně jednotli-vých typů transakcí obchodování se spřízněnými podniky měla být průběžně připravována, neboť dokumentace vytvářená až při daňové kontrole je zpravidla nákladnější a méně průkazná. Z praktických zkušeností je nutné zdůraznit, že v rámci kont-rol v této oblasti nemusí přesvědčení daňového subjektu, že má ceny nastavené správně, být považováno za dostatečné, pokud není rozumně a ověřitelně doložitelné.
NAPsAl DAvID tRytKo | Jak jsme již zmiňovali v minulých příspěvcích, německé účetní předpisy byly radikálně reformo-vány s účinností od 1. ledna 2010. Jednou ze změn snažící se přiblížit IFRS jsou i nové paragrafy věnující se vykazování pře-devším finančních derivátů k zajištění.
Jedná se o plně nahrazený paragraf 254 německého obchod-ního zákoníku, v jehož třetí knize jsou koncentrovány před-pisy týkající se účetnictví, tak jako v našem zákoně o účet-nictví. Původní znění se týkalo daňově uznatelných odpisů, nynější označení zní „Tvorba oceňovacích celků“.
Po přečtení tohoto paragrafu lze jen tušit, že se jedná o vyjá-dření vztahu mezi zajišťovanou a zajištující položkou. Navíc se v textu vůbec nevyskytuje slovíčko derivát, tak jako napří-klad v naší české Vyhlášce č. 500/2002 Sb. v § 52 – Oceňo-vací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích de-rivátů. Německý zákonodárce totiž popisuje takovou situaci, kdy lze vytvořit tzv. oceňovací celek.
Tento oceňovací celek, možná také jinak do češtiny přelože-ný jako oceňovací jednotka, či výstižněji oceňovací soubor (v originále „Bewertungseinheit“), představuje spojení buď aktiv či závazků nebo s vysokou pravděpodobností očeká-vaných transakcí s finančním instrumentem, který má přesně opačný vývoj změn své hodnoty či peněžních toků. Jinými slovy – jedná se o situaci, kdy se hodnota zajišťované po-ložky vyvíjí naopak než hodnota položky zajišťující (platí stejně i o peněžních tocích spojených se zajišťovací a zajiště-nou položkou). Často se můžeme v německé literatuře setkat s pojmem, který tento stav označuje jako „uzavřenou pozi-ci“. V takovýchto případech není potřeba provádět žádnou závěrkovou operaci, protože položka vykázaná v rozvaze se nepřeceňuje (např. není účtováno o kurzových rozdílech z přepočtu cizoměnových pohledávek či závazků k datu účet-ní závěrky).
Z uvedeného ustanovení vyplývají dvě skutečnosti. První se týká významu slovesa „nepřeceňuje se“ (či např. se nevytváří rezerva na hrozící ztráty apod.), což představuje v němčině imperativ vylučující výjimku. Stručně řečeno: když je oceňo-vací celek vytvořen, není možnost postupovat jinak (u nás se
>
lze rozhodnout o účtování derivátu k zajištění nebo k obcho-dování). Tuto povinnost ale na druhou stranu zjemňuje vol-ba „když se oceňovací soubor vytvoří“ (společnost se může tvářit, jako kdyby neexistoval). V Německu je ale zmíněný imperativ důležitý, protože předurčuje daňovou uznatelnost zajišťovacího účetnictví.
Druhou skutečností je neúčtování o reálné hodnotě použité-ho derivátu tak, jak je to běžné například u nás. Mnozí si jistě vzpomenou na situaci při prvním „kontaktu“ s derivá-tem v účetnictví, obzvláště svízel při výpočtu či obstarávání jeho reálné hodnoty k datu závěrky. Proto se nabízí úvaha o tom, že „když se nepřeceňuje“, není ani potřeba zjišťovat reálnou hodnotu derivátu. V podstatě by měla stačit jistota, že se hodnota či peněžní tok zajištěné a zajišťující polož-ky vyvíjí opačně. Na straně druhé ale vyvstává otázka, jak k datu závěrky dokázat, že se jedná o oceňovací celek, je-hož zajišťovaná a zajišťující položka se vyvíjí přesně opač-ně. Odpověď je jednoduchá: právě obstaráním a porovnáním hodnoty derivátu a zajišťované položky. Teprve při zjištění, že se částky změn hodnot položky a „protipoložky“ scházejí, lze je „mimoúčetně započíst“ – neúčtovat o nich.
Představu, že když se v podstatě o ničem neúčtuje, a tím pádem se jedná o jednoduchou situaci, ztrpčují ustanovení předepisující povinné údaje v příloze k účetní závěrce. Tyto informační požadavky představují rozsáhlý a důkladný po-pis všech zajišťovaných a zajišťujících rizik, okamžik jejich výskytu a eliminaci, výši a formy zajištění, vyčíslení vysoké pravděpodobnosti až téměř jistoty zajištění. Samozřejmostí je také vyčíslování efektivity zajišťovacího vztahu. Zkrátka řečeno, informační otevřenost vyžadovaná jako v závěrkách podle IFRS.
Závěrem
Tento příspěvek má přiblížit chápání a účtování našich ně-meckých sousedů v případě zajišťovacího účetnictví. V pří-padech, kdy se o oceňovací celek nejedná – často se mluví
o tzv. otevřené pozici a u nás situace označovaná jako deriváty k obchodování – je potřeba při negativním vlivu na účetní zá-věrku zpravidla účtovat o rezervě na hrozící ztráty či snížit hodnotu zajišťované položky. Z výše uvedeného textu je zřej-mé, že ačkoliv se může zdát, že se německé účetnictví přiblí-žilo IFRS, a tím pádem i v případě účtování derivátů přiblížilo i našim předpisům, přesto je potřeba provádět úpravy při pře-vodu české účetní závěrky na závěrky často označované jako HB II používané pro konsolidaci mateřských společností.
NAPsAlA AlENA sPIlKová | Musíte snížit počet za-městnanců a nevíte, jak při tom neztratit tvář? Společnost Rödl & Partner Vám poradí.
Nabízíme Vám komplexní poradenství týkající se outpla-cementu, a to konkrétně v následujících oblastech:> analýza potenciálu a kvalifikace propouštěných zaměst-
nanců> semináře, jak profesionálně napsat životopis a připravit
související podklady, o technikách sebeprezentace a meto-dách třídění nabídek na trhu práce, simulované pohovory
> pomoc při navazování kontaktu s potenciálními zaměstna-vateli
Programy outplacementu budou mít i pro Vás mnoho vý-hod, jako např.:> utužení pracovní morálky a loajality zaměstnanců, kteří ve
společnosti zůstanou> zlepšení pracovní atmosféry a mezilidských vztahů v pod-
niku a také zvýšení produktivity práce> zlepšení dojmu, kterým společnost působí na občany
v dané lokalitě i na obchodní partnery
6 | 7Mandantenbrief|VydáníKvěten2010
>
> snížení nákladů souvisejících s propouštěním – nákladů na případné soudní spory, odškodnění a nákladů vyplýva-jících z protestních akcí a výpadků výroby
Pracovní trh je závislý na momentálním stavu ekonomiky a podléhá dynamickým změnám. Ještě před rokem jste si lá-mali hlavu nad tím, jak byste mohli zlepšit způsoby vyhledá-vání nových zaměstnanců a zvýšit jejich vazbu na společnost. Vzhledem k těmto skutečnostem se vyplatí se o propouštěné osoby starat, neboť nelze předvídat, kdy se situace na trhu práce opět změní. Je možné, že po nějaké době budeme chtít odcházející personál znovu zaměstnat – koneckonců nebude muset projít rekvalifikací a úvodními školeními. A co nám pak tito lidé odpoví ...?
SpolečenskáodpovědnostfirmyaCorpora-teCompliance Právní, daňové a účetní souvislosti
Kancelář Rödl & Partner pořádá seminář, který se bude ko-nat
ve středu 2. června 2010 od 9:30 (prezence od 8:30) do 13:00 hodin
v angelo hotel Prague (Radlická 1g, Praha 5).
Ačkoliv jsou dnes korporátní programy „Compliance“ ne-dílnou součástí firemní kultury většiny nadnárodních společ-ností, přesto zdaleka ne každý jednatel, člen představenstva a nebo jiný vedoucí odpovědný pracovník o sobě může bez dalšího prohlásit, že má potřebný přehled v účelu, struktuře a zejména pak v konkrétních postupech a nástrojích prosazo-vání této politiky v „souladu“ s etickými a právními pravidly fungování obchodní společnosti. V této souvislosti není často
ani jasné, jaký je rozdíl a vztah mezi Corporate Complian-ce a tzv. Společenskou odpovědností firmy (CSR), která je v současné době rovněž velmi často skloňována. Nikdo však již zřejmě nepochybuje o tom, že jak Corporate Compliance, tak i CSR nedílně patří mezi rozhodující faktory, jež zásadně ovlivňují ekonomickou úspěšnost a podnikatelskou budouc-nost každé významné obchodní společnosti, resp. celé nadná-rodní skupiny (koncernu).
Cílem semináře je proto srozumitelným způsobem poskyt-nout celkový přehled o struktuře, náplni a jednotlivých po-stupech a konkrétních nástrojích korporátní politiky Compli-ance, a to ve všech jejích podstatných právních, daňových a účetních souvislostech. V průběhu semináře Vás také se-známíme s hlavními požadavky Compliance v klíčových oblastech fungování obchodní společnosti, zejména v oblasti hospodářské soutěže a obchodních vztahů (Antitrust Com-pliance), včetně vyloučení korupce v obchodních vztazích, v oblasti finančních a daňových vztahů (Tax-Compliance), jakož i v oblasti pracovněprávních vztahů a ochrany osob-ních údajů a ochrany životního prostředí (Environment Com-pliance).
Hlavní předností přístupu Rödl & Partner ke Compliance je přitom především jeho komplexnost a úplnost, neboť součas-ně zahrnuje jak právní, tak i daňové a účetní pohledy a sou-vislosti.
Zájemci se mohou hlásit zasláním přihlášky, kterou je možné získat na adrese: http://www.roedl.cz/www/cs/index-seminare.htm nebo si při-hlášku vyžádat na adrese: [email protected]
-jsv-
>
8 |Mandantenbrief|VydáníKvěten2010
Mandantenbrief Květen 2010, č. 5VydáváRödl&PartnerConsulting,s.r.o.,IČ:2572423111000Praha1,Platnéřská2Telefon:+420236163111,Fax:+420236163799VycházíměsíčněMKČRE16542Redakce:Bc.JanaŠvédováVíceinformacínaleznetenawww.roedl.cz
![[Climate] Open Data Expo 2.0.2 - Nadace OSF€¦ · 3.0 zaměřeného na otevřená data úřadů. V roce 2019 se ČTÚ stal partnerem soutěže Společně otevíráme data. Účastní](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5ff8059e6cdb8e11700584f1/climate-open-data-expo-202-nadace-osf-30-zamenho-na-oteven-data.jpg)
