& ODBOJ1939-45
• 15.3. 1939 obsazení Němci• 16.3. vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava jako formálně
autonomní součásti Velkoněmecké říše-> preventivní zatýkání odpůrců -> ustanovena protektorátní vláda(funkce prezidenta ponechána Emilu Háchovi)
HISTORICKÉ POZADÍ
• zbytky demokratických institucí (už tak omezených v období druhé republiky) zakázány
• jediná povolená organizace (kromě veskrze kolaborantských a fašistických) -> Národní souručenství
Plakát Národního souručenství, ve kterém byla sdružena drtivá většina mužů.
PROTEKTORÁTNÍ SPRÁVAEmil Hácha (1872 - 1945) - prezident v obtížné situaci Druhé republiky Česko-Slovenska. •po zřízení Protektorátu ponechán ve funkci jako symbol autonomie a právní kontinuity•navzdory nacistické zvůli i zhoršujícímu se zdraví se pokouší uchránit český národ brutálnějších forem okupace•umírá krátce po osvobození ve vězeňské nemocnici
Alois Eliáš (1890 – 1942) - ruský legionář a generál RČS• od léta 1939 předseda protektorátní vlády, napojený na odboj• snaží se dle instrukcí Londýna ovlivňovat protektorátní vládu a
brzdit nacifikaci společnosti• po Heydrichově příchodu zatčen a po atentátu na něj popraven
Emanuel Moravec (1893 – 1945) – rovněž ruský legionář, přispěvovatel Lidových Novin, masarykovec•ještě v době Mnichova rozhodný stoupenec obrany státu•po okupaci hlavní exponent nacistické politiky a v úřadě ministra školství a lidové osvěty nejvýznamnější propagátor kolaboračního aktivismu•první den pražského povstání páchá sebevraždu
NACISTICKÁ SPRÁVA PROTEKTORÁTUKonstantin von Neurath - důstojník a diplomat nacistického
Německa, ministr zahraničních věcí• představitel umírněnějšího, konzervativního křídla NSDAP• v březnu 1939 - říšský protektor• od září 1941 „zastupován“ bezohlednějším Heydrichem• zatčen fr. jednotkami, odsouzen norimberským tribunálem
na 15 let vězeníReinhard Heydrich – jeden z nejvyšších
představitelů NSDAP, SS, zakladatel SD ad.• politikou cukru a biče zvýšení pracovního
nasazení českého dělnictva• likvidace domácího odboj• z těchto důvodů určen vedením
zahraničního odboje spolu s E. Moravcem jako cíl atentátu
Karl Hermann Frank – bývalý poslanec SdP• po smrti R.H. nejmocnější a nejbrutálnější
představitel okupační moci• popraven v Praze r. 1946
CÍLE OKUPAČNÍ SPRÁVY• protektorát – region s rozvinutým strojním, hutním a armádním
průmyslem a kvalifikovanou pracovní silou• hlavní cíl - zajistit klid a pořádek pro potřeby nacistického hospodářství a
zbrojního průmyslu• likvidace českého národa odložena až po celkovém konečném vítězství
nacismu (1/3 obyvatel zlikvidována, 1/3 deportována a 1/3 vhodná ke germanizaci)
SLOŽKY DOMÁCÍHO ODBOJE• bývalí vojáci čs. republiky – Obrana národa (ON)
• politici bývalých stran – Politické ústředí (PÚ)
• levicová nekomunistická inteligence a dělnictvo
– Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ)
• státní zaměstnanci – učitelé, železničáři, poštovní úředníci, diplomaté
• členové organizací spjatých s ideou První republiky a její občanskou
společností - legionáři, sokolové, skauti-junáci, aktivisté Dělnické
akademie, odborů, ženského hnutí, ČSČK, evangelických církví, svobodní
zednáři, novináři, vyznavači trampingu apod
• část protektorátního četnictva, Vládního vojska, Svazu letců, Svazu hasičů
• jaro1940 spojení ON, PÚ a PVVZ do ÚVODu
(Ústřední vedení odboje domácího)
• podzim 1941 zapojení KSČ do odboje vznik ÚNRVČ
(Ústřední národně revoluční výbor Československa)
Milada Horáková (1901-1949)
právnička, aktivistka Ženské národní rady a členka České strany národně socialistické
po okupaci se výrazně angažuje zejména v PVVZ
r. 1940 - zatčena a později odsouzena na 8 let vězení
komunisté ji za podobné aktivity - boj za svobodu a demokracii, odsoudili k smrti
AKTIVITA DOMÁCÍHO ODBOJE• zpravodajství (předávání informací politického, hospodářského a vojenského charakteru čs. exilu a
Spojencům )• sabotáže, stávky a pracovní pasivita (heslo „Pracuj pomalu“)
• propaganda (vytváření a distribuování ilegálního tisku a ovlivňování veřejného mínění)
• příprava celonárodního povstání v návaznosti na vojenské úspěchy Spojenců
(ON počítala s mobilizací 90 000 mužů podzemní armády)
• formulace představ o poválečné ČSR(rozsáhlé sociální reformy, náprava chyb První republiky, odsun Němců, omezení
stranictví aj.)
• ukrývání politicky a rasově perzekuovaných• převaděčství• demonstrace• bojkot německých týdeníků• partyzánská aktivita• podpora rodin zatčených
SPECIFIKA ČESKÉHO ODBOJE
• počátky odboje spadají do doby „mírové a předválečné“• minimální zkušenosti s praxí nacistického režimu• vedle protinacistického odboje v Německu první odboj v Evropě• spoléhání se na vypuknutí války, vojenský neúspěch nacistů a následné
povstání v týlu• naivní snaha navázat na první odboj a protirakouskou Mafii• minimální zkušenost s ilegální činností z dob První republiky• absolutní nedostatek zbraní• Mnichovem nalomená morálka • slabá tradice ozbrojených povstání (naposledy 5 dní v r. 1848)• nedůvěra k západním spojencům a víra v pomoc SSSR• značná vzdálenost od front• nevyhovující geografické podmínky pro partyzánskou činnost• do jisté míry úspěšná pacifikující politika nacistů - metoda „cukru a biče“
1939 – PROTIOKUPAČNÍ DEMONSTRACE
• tradiční národní a katolické poutě (Říp, sv. Vavřineček u Domažlic -účast až 100 000 přítomných, Velehrad - ještě r. 1940)
• oslavy 1. máje, Dne matek, výročí bitvy u Zborova, výročí Mnichova, úmrtí M.J. Husa, T.G.Masaryka
• slavnostní uložení ostatků K.H. Máchy na Slavíně• bojkot oficiálních oslav narozenin A. Hitlera – místo toho zdobení
pomníčků T.G.M. a čs. legionářů• mohutné oslavy výročí 28.října, které
přerostou do srážek s okupanty
(při demonstracích 28. října zastřelen dělník Václav Sedláček )
autorem je malíř a grafik
Vojtěch Preissig
17. LISTOPAD 1939• student medicíny Jan Opletal je postřelen a svému zranění 11.11.
podléhá• pohřeb o 4 dny později nastává mohutná manifestace protiokupačních
nálad české společnosti• 17.11. vtrhnutí nacistů na vysokoškolské koleje v Praze
− zatčeno 1 200 studentů a odvezeno do koncentračních táborů− 9 čelných představitelů zastřeleno− zavření českých VŠ až do konce války
• r. 1941 v Londýně vyhlášen 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva
Jan Opletal nebyl patrně náhodnou obětí střelby německé policie, ale jako charizmatický studentský aktivista cílem atentátu německých studentů.
Smuteční průvod 15.11. na Albertově
ILEGÁLNÍ TISK
• za 6 let odboje vydáno více než 140 ilegálních tiskovin (mnohé jen v jediném čísle) a několikanásobně větší počet letáků
• poslání - vyvracení nacistické propagandy, informování o situaci na frontách, přepisování vysílání zahraničního rozhlasu a povzbuzování morálky a odhodlání české veřejnosti
• nejrozšířenější časopis - „V boj“ (náklad šplhá až na 4 000 kusů), „Český kurýr“, „detektivky“, „ISNO“, „Signál“
• KSČ vydává „Rudé Právo“, „Rovnost“, „My z Kolbenky“
„TŘI KRÁLOVÉ“
- legendární představitelé domácího odboje, součást ON- celá škále odbojových aktivit:
- udržování radiotelegrafického spojení s Londýnem - informování o situaci v Protektorátě- formování sítě rozptýlených odbojových organizací- diverzní činnosti (mj. neúspěšný atentát na H. Himmlera v Berlíně)- spolupráci s “trumfovým esem“ čs. rozvědky – agentem A-54
(pracovník Abwehru Paul Thűmmel)- shromažďování zbraní- vydávání ilegálního časopisu „V boj“ aj.
Josef Balabán (1894-1941) Josef Mašín (1896-1942) Václav Morávek (1904-1942)
KSČ ZA PROTEKTORÁTU
• KSČ - jediná strana s alespoň minimální zkušeností s ilegální činností (z
dob První a Druhé republiky)
• podzim 1938 - téměř celé vedení odjezd na do exilu (SSSR)
• Moskva (Kominterna) řídí zahraniční i domácí ilegální vedení KSČ
• od počátku účast mnoha členů KSČ na odbojové činnosti (rovněž jsou
preventivně zatýkáni)
• červen 1941 - plné zapojení KSČ do odboje, po napadení SSSR
• tato pasivita v prvních dvou letech okupace zachovává potenciál KSČ do
dalších válečných i poválečných let
Vladislav Vančura (1891 – 1942) lékař, spisovatel, dramatik a filmový režisér, spoluzakladatel Devětsilu•r. 1929 signuje protest proti novému Gottwaldovu vedení a jím zahájené bolševizaci KSČ•však návrat do strany, zapojení do odbojové činnosti •předseda nadstranického Národního revolučního výboru inteligence (Lubomír Linhart, Bedřich Václavek, František Halas, Václav Černý) •úkol: burcování vlastenecké inteligence proti stávající protektorátní kulturní politice•květen 1942 je síť NRVI rozbita a V. Vančura pár týdnů poté popraven na Kobyliské střelnici
V NRVI se angažuje i Julius Fučík (1903-43), který je členem II. Ilegálního ÚV KSČ. Jeho Reportáž psaná na oprátce, stranická bigotnost i fotogeničnost z něj udělají poválečnou ikonu komunistického hnutí.
Z kresby jsou zřejmé preference KSČ.
EDVARD BENEŠ A POČÁTKY EXILOVÉHO ODBOJE
• Edvard Beneš (1884-1948) – jeden z vůdců prvního
čs. odboje
• za první republiky ministr zahraničí a poslanec
za Českou stranu národně socialistickou
• po abdikaci T.G. Masaryka zvolen r. 1935 prezidentem
• krátce po Mnichovu odchod na nátlak Německa do exilu
• 15.3.1939 protest proti okupaci Společnosti národů
• z titulu „bývalého prezidenta“ formování čs. zahraničního odboje
• přesun jím řízeného Čs. národní výbor do Londýna (po porážce Francie)
-> uznán jako prozatímní vláda
funkce předsedy: bývalý lidovecký předseda Jan Šrámek
ministrem zahraničí: Jan Masaryk
ministrem národní obrany: Sergej Ingr
• Čs. exil - doplněn i mini-parlamentem – Státní radou
(zastoupení i čs. komunisté a němečtí sociální demokraté)
Mezi hlavní úkoly exilové vlády patří:
• koordinace své aktivity s domácím odbojem, případně i protektorátní vládou
• docílení uznání u Spojenců jako legitimní exilové vlády
• prosazení idey právní kontinuity s První republikou
• anulace Mnichovské dohody a uznání obnoveného Československa v předmnichovských hranicích
• začlenění obnoveného Československa do systému kolektivní bezpečnosti (OSN)
• řízení rozsáhlých a roztroušených čs. vojenských jednotkech v zahraničí
CÍLE EXILOVÉ VLÁDY V LONDÝNĚ
ČESKÉ NÁRODNÍ POVSTÁNÍ A OSVOBOZENÍ
• blížící se konec války - růst aktivity odbojových skupin a zárověň rezignace části okupační moci
• vznik ČNP v řadě českých a moravských měst většinou spontánně za asistence různých odbojových skupin
• 5.května 1945, Praha - do čela povstání:
– zastřešující Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský)
– vojenští velitelé František Slunečko a Karel Kutlvašr
• s pomocí příslušníků Ruské osvobozenecké armády („vlasovců“), Vládního vojska a četnictva - úspěšné odolání a vyjednávání příměří o odchodu německých vojsk z Prahy 8. května
• příjezd tanků RA následující den - význam spíše symbolický, politický a propagandistický než vojenský
• během následujícího týdne návrat E. Beneš a exilových politiků do Prahy
Pomníková reflexe druhého odboje
Pomník V. Preclíka na pražském Klárově je věnován jen „obětem a vítězům druhého odboje českého národa“.
Okupace a válka připravila o život zhruba 360 000 obyvatel předmnichovského Československa. Většina z nich byli Židé zavraždění v koncentračních táborech
Židovský hřbitov v Malé pevnosti v Terezíně
Hřbitov čs. vojáků v Brookwoodu, ve Velké Británii
Některé pražské čtvrti ještě o své pomníčky pečují.
ZDROJE
Za obnovu státu Čechů a Slováků; SPN 1992
Pasák T.: Pod ochranou Říše; Práh 1998
Gebhart J., Kuklík J.: Velké dějiny zemí Koruny české XV,a,b; Paseka 2006
Brandes D.: Češi pod německým protektorátem; Prostor 1999
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_odboj_(1939-1945)#Protektor.C3.A1t_.C4.8Cechy_a_Moravahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Protektor%C3%A1t_%C4%8Cechy_a_Morava
7.1.2012 20:33